Matěj Hollan: Simultánní překlad Grety T. do češtiny
Greta vyhrožuje! Je to nastupující diktatura, kde pro jiný názor nebude místo!
Prosím, trochu pohov. Pojďme si připomenout základní rámec celé věci. Od začátku loňského osobního protestu Grety nabraly věci a veřejné projevy, zejména mladých, obrovský spád. Páteční akce byla největší celosvětovou akcí za klima v historii (my jsme si toho nevšimli, protože my řešíme konstantně jen pěnu dní, aktuálně nás všechny totálně vyčerpává abolice od jednoho starého pána). Celosvětový trend je jasný. Díky Gretě jedno město za druhým vyhlašuje stav klimatické nouze, přidávají se státy, opět se to stalo tématem číslo jedna a je velmi těžké si představit, že to opadne. Ta holka ví, o čem mluví, protože to sílící celosvětové hnutí je evidentní. Ale co je to za hnutí? Za volnou lásku? Za uznání šestapadesáti pohlaví? Za vyhlazení Židů? Nenene. Greta Thunberg říká dokola jednu a tu samou větu:
"Poslouchejte vědce!"
Protože je nad míru ve vědě naprosto neslýchanou prokázáno všemi dostupnými metodami, že existuje skleníkový efekt. Že planeta má takovou teplotu, jaká je koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Protože lidstvo za poslední dekády přidává do ovzduší obří množství těchto plynů, razantně se otepluje. Už to velmi bolestně pociťujeme dnes. A víme, že bude hůř. Víme, že pokud to nezastavíme, dnešní ekosystémy zkolabují a svět tak, jak ho známe, skončí.
To nejsou chiliastické pocity ani hnutí adamitů. Není to žádné magií nebo náboženstvím opředené očekávání konce světa kvůli jeho nemorálnosti, znamením na obloze nebo šifrám ve starých knihách. To jsou zcela vědecké, zcela racionální a zcela verifikovatelné věci. Větší koncentrace skleníkových plynů = větší teplo. Nic jiného.
Vědci to ví už dlouho. Zejména fyzikové. Není to totiž vůbec složitá fyzika. Pochopit obecnou teorii relativity nebo kvantovou mechaniku je dost obtížné. Pochopit fyziku skleníkového efektu je oproti tomu velmi triviální.
A o tom to celé je. Greta nastartovala velkou změnu. Velké společenské hnutí, které se postavilo za tisíce vědců a které dává vědeckému poznání, které nám popisuje, co se děje s atmosférou, silný hlas, který bude stále více slyšet.
Ano, Greta říká, že je zde malá část lidí, která se cítí ohrožena. To je pravda. Opravdu tím nemyslí ty, kdo z nejrůznějších důvodů nechtějí věřit fyzice. Protože ti ničím ohroženi nejsou. Ohroženi jsou ti, kteří mají core svého byznysu postavený na těžbě fosilních paliv a nic jiného si nedovedou představit. A rvou ohromné prostředky do PR, do politiky, aby zamezili jakýmkoliv změnám. A to sem jim přestává v posledním roce dařit. Ta změna ve společenském i politickém myšlení totiž přichází, ať se jím to líbí nebo ne. Je to stejné jak konec Matrixu, kdy Neo říká do telefonu vzkaz: "Toto je jen začátek." Jde o pouhopouhé pojmenování reality, pojmenování toho, co se děje. O nic jiného.
O tom, že klima se zásadně změní, se již rozhodlo. Nikdo se nás na to, jestli to chceme, neptal. Nikdo se nešel zeptat ostrovních států, jestli jim nevadí, když zaniknou. Přesáhlo to ale kritickou hranici. Lidé se ptát začínají. A začínají hlasitě dávat najevo nesouhlas s tím, že by měli našim potomkům zanechat Zemi v úplně jiném stavu, než jsme ji dostali. Snaží se zachránit to, co ještě zachránit jde. Přestali věřit propagandě a pochopili, že pravdu má fyzika. To je ta celá "revoluce".
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (80)
Lukas B.
23.9.2019 10:28víte Vy co, já mám s takovými hlasateli Vašeho typu docela problém. neboť jsou to ti samí, blátivě humanitně polovzdělaní, kteří šmahem popírají fyzikální zákony - třeba namátkou zákony zachování, ohmův zákon atakdále i kupecké počty - které jsme si všichni osvojili/ mohli osvojit/ měli osvojit (vyberte si) již na základní škole, a nás, úzkoprsé techniky to tak nějak z principu uráží, nasírá a nepřesvědčuje, a nedokážeme se ubránit klíčícímu podezření, že moc netušíte, o čem mluvíte - čili, poznáváme Vás po ovoci.
když už tedy poslouchám "vědce", tak jsou jejich vyjádření zpravidla mnohem opatrnější, skromnější a méně arogantní, než je páteční papouškování některých jejich z kontextu vytržených tezí.
Václav Kain
23.9.2019 11:25Karel Vančura
23.9.2019 13:10Představa, že v Evropě něco vymyslím, součástky nechám vyrobit v několik (několika desítkách) zemí, smontuju to v Číně, zabalím v Indii a prodám v USA a v Německu (příklad) je neskutečný a nelogický. Ale je to levnější, než to celé vyrábět třeba v Německu. Heslo by mělo znít "LOKÁLNĚ".
Za většinou toho, proti čemu se Gréta vymezuje, může globalizace. Globalizace jako efekt a zároveň příčina blahobytu našeho západního světa. Koupit auto a za 5 let ho prodat a koupit nové. Kopit novou plazmovou televizi a za 2-3 roky ji vyhodit a koupit novou. Každé nejdéle 2 roky nový iPhone / jiný telefon značka je fuk. Prostě nadřazení spotřeby a osobního komfortu (sociálního statusu) nad ostatní cíle - spotřební společnost. To jde pouze tak, že zrychlím životní cyklus výrobku a jako správný kapitalista (celá ekonomika našeho západního světa je postavena na mantře růstu domácího produktu, růstu ekonomiky atd.) prostě vyrábím víc to co chtějí lidé. A pak se hromadí odpady, více a rychleji se drancují přírodní zdroje a roztáčí se kolotoč.
Jediným možným způsobem je omezení spotřeby. A to nejde tak, že nám někdo nakáže, že musíme jezdit elektromobily, ale tím, že nebudeme tolik jezdit. Nebo použijeme vlak (ale to je stejně jen pozlátko, ta uhlíková stopa tam je stejně, i když menší).
Nebudeme létat. Aspoň ne tolik. Když letenka po Evropě stála 30.000 korun (dejme tomu 20 let zpátky). tak se prostě tolik nelétalo. Dneska mám zpáteční po Evropě mnohdy za několik málo tisícovek a to se vydělává daleko víc, než tenkrát. Takže je to v porovnání s minulostí extrémně levné. Tak se létá a tvoří se uhlíková stopa.
Ale stejně jeden z největších dopadů (ne, nemám na to studie, ale je to můj pocit) je přeprava zboží z jednoho konce světa na druhý a zase zpátky. Prostě za levnou pracovní silou. A to, že my, jako lidi, si neumíme odepřít. To nám Gréta a ani OSN nebo EU prostě nezachrání, to musíme sami. Ale kdo by se dobrovolně omezil ve svém pohodlí a ve své spotřebě. Proto se navážíme do drahých velkých SUV, do automobilek a podobně, ale kolik lidí, i z těch protestujících si místo autem do supermarketu pro balené potraviny dojde na farmu ve svém bydlišti (nebo tam zajede na kole) a zeleninu a maso si koupí tam od farmáře?
Lenka Č.
24.9.2019 09:05Jde o návrat zdravého rozumu a omezení nadspotřeby - a tady nejde opravdu o blahobyt, ale o to, že při zachování naší životní úrovně, aniž bychom strádali, by nám stačila polovina.
Kvalitní lokální výrobek za více peněz neznamená to, že se vracím na stromy. Naopak, raději si připlatím, než za rok zase obíhat obchody a shánět náhradu... Máme dovoz potravin z celého světa, kdyby se nevyhazovaly, stačí jich dovážet méně. Z toho vyplývá úspora energií i potažmo uhlíkové stopy.
Jiří Svoboda
24.9.2019 14:16 Reaguje na Lenka Č.Docela ale pochybuji, že by začaly v našem spotřebním koši převládat kvalitní lokální výrobky. Kvalita složitějších výrobků jde ruku v ruce s velkovýrobou podpořenou výzkumem a testy kvality. Dovozu např. harddisků z Thajwanu se prostě neubráníme a je pitomost proti tomu bojovat, protože nehledě na vynikající poměr výkon/cena uhlíková stopa takového výrobku i s dopravou je velmi blízko minima.
Lenka Č.
27.9.2019 09:00 Reaguje na Jiří SvobodaAle proč platit za drahé "superpotraviny" (a dávat si je třeba každý den), když máme dostatek svého "zelí". Superpotraviny si můžeme dát jen výjimečně. Proč kupovat každý rok nový mobil, když starý funguje... apod. A rozhodně nemyslím, že by se smartphony začaly najednou stloukat někde u nás v Horní Dolní. Jen mi přijde nesmyslné, že je v ČR více mobilů než obyvatel...
Jiří Svoboda
28.9.2019 17:41 Reaguje na Lenka Č.Pokud budou v cenách všech výrobků a služeb řádně zahrnuty "pokuty" za poškozování planety, bude to jistě účinnější než moralizování a navíc tyto vybrané peníze budou moci být smysluplně využity.
Jan Šimůnek
24.9.2019 21:45 Reaguje na Lenka Č.2. Obávám se, že je u nás spousta lidí, kterým by polovina k životu nestačila, pokud by nechtěli vypadat jak vězni z koncentráku. To, že rtakové lidi neznáte, nic neznamená.
Karel Vančura
24.9.2019 10:32S tím, že nákup u lokálního farmáře má větší uhlíkovou stopu než nákup v supermarketu nemohu souhlasit. Vezmu kolo, zajedu k Frantovi a koupím míko. Obchodní transakce uzavřena. Hotovo. Proti tomu k tomu k tomu samému Frantovi přijede mlékařský vůz, nabere mléko, doveze ho do mlékárny, na strojích se mléko zabalí do obalů dovezených z jiného státu, spotřebuje se halda energie a mléko se pak zase nákladními auty doveze většinou do centrálních skladů supermarketů a odtud do supermarketů - koncových prodejen. Třeba v té samé vesnici, kde Franta má kravín. Je mi líto, tohle ekologičtější prostě není.
Globalizace...ano, je ekonomicky výhodná, to máte pravdu. Umožňuje přelévat bohatství z bohatších států do těch chudších (částečně právě platbou za práci). To ale neříká nic o její ekologičnosti. A na druhou stranu, uvedu příklad ekonomické výhodnosti (z pohledu nikoli makro, ale mikro). V jednom městě byla dílna Pleasu a šili spodní prádlo. Otevřela se tam velkoprodejna s asijským prádlem. Šičky z Pleasu hýkaly nadšením, že kalhotky tam stojí 10 korun a houfně je tam kupovaly. Za pár let Pleas zavřel, protože neměl odbyt. Šičky byly bez práce a na podpoře.
Adamité byli magoři. Lze nalézt kompromisní řešení, jak si zachovat životní úroveň a žít ekologičtěji. Ano, jezdím autem, ale když to jde, jedu do práce vlakem. Navíc je to levnější. Chtěl bych si koupit třeba do kuchyně třeba robot, co vydrží 15 - 20 let. Nekoupím ho, jediné řešení je starý ruční litinový...protože vydrží. A podobně. Zbytečná nadvýroba nekvalitních výrobků je dnešní problém číslo 1!
Jan Šimůnek
24.9.2019 22:04 Reaguje na Karel Vančura2. I oni byli hluboce přesvědčeni, že svět za páýr let končí a nastane poslední soud a připravovali se, poněkud svébytně, na tuto nadcházející událost.
3. I oni nedokázali reflektovat realitu a provést na ni korekci svých vizí (což mají s Gretou společné). A přesně z tohoto důvodu se dostali do konfliktu s normálními lidmi, což Žižka vyřešil opravdu velkou hranicí v Klokotech.
Karel Vančura
25.9.2019 08:18 Reaguje na Jan ŠimůnekNaproti tomu současnou vědu lze brát jako celkem dosti platnou a určující. Nebo alespoň neznáme nic lepšího, což je asi neoddiskutovatelný fakt. Stejně jako to, že klima na naší planetě se mění. To je také dle mého názoru nezpochybnitelný fakt.
Nyní je tady otázka, na kolik za změnu klimatu můžeme my lidé. Jelikož ale my, lidstvo, produkujeme emise (bez další specifikace), tak je nezpochybnitelné, že klima ovlivňujeme. Jestli na 1% nebo na 99% neumím říct. A to neumí říct asi nikdo.
Každopádně, změna, která se s naší Zemí děje, není pro nás, naši civilizaci, vůbec pozitivní. A jsme technologicky natolik vyspělí, že pokud bychom chtěli, dokázali bychom s touto změnou něco udělat. Ať již se jedná o zpomalení změny (což by nám dalo více času na adaptaci) a nebo její úplné zvrácení.
Už dnes se celkem vážně diskutuje o případné kolonizaci Marsu, kde by bylo potřeba pro zlepšení klimatických podmínek vytvořit uměle atmosféru, třeba i tu, co tady na zemi moc nechceme (emise skleníkových plynů za účelem oteplení Marsu). Tam o tom nikdo moc nepochybuje, že by to fungovalo, i když praktická proveditelnost je samozřejmě velice diskutabilní. Tak asi stejně, pouze opačně, bychom mohli upravit klima na naší zemi. Jsme stejná "koule" ve vesmíru, tak proč by u nás měla platit v zásadě jiná pravidla fyziky než na Marsu (třeba)?
A nyní k té mnou zmiňované nadspotřebě. Ono to není pouze o nadspotřebě jako takové spojené s blahobytem. Umíme vyrábět levněji a efektivněji, než uměli naši předci. I než jsme uměli před pár lety. Produktivita práce je také někde úplně jinde, i díky technologiím a novým materiálům.
Jenom jaksi ta kvalita výrobků začíná pokulhávat. Zda jaksi mimochodem nebo záměrně si nedovolím soudit. Proč třeba celkem dost firem nebo živnostníků sáhne raději po starém soustruhu, třeba SV18 a ne po hyper moderním, byť stále klasice bez CNC? Protože jeho životnost při správné údržbě je skoro neomezená. Proč dřív televize fungovala třeba 15-20 let a dneska je po několika málo letech na vyhození, protože přestane fungovat a oprava je v cenové relaci nového televizoru? Proč nevyužíváme víc jádro pro výrobu elektřiny, když je to dnes nám jediný známý čistý a spolehlivý zdroj a držíme se "špinavého" uhlí nebo nespolehlivých větrných a solárních elektráren (ano, jsem zastáncem jádra, což by asi většina "zelených" těžko rozdýchávala).
A proč je hlavní makroekonomickou mantrou nutnost neustálého růstu, když na druhé straně zároveň ta samé teorie hlásá nutnost inflace? Ve své podstatě se většinou ekonomický růst hodně přibližuje hodnotě inflace, takže výsledkem je v podstatě setrvalý stav. Ale řečí čísel, kdy navíc "záměrně" jednu stranu neřeknu, mi vychází, jak jsme dobří a jak rosteme (ČR: míra inflace 2,6%, růst HDP +2,7% ... takže vlastně, aspoň z pohledu obyčejného člověka nula od nuly pojde).
Jan Šimůnek
25.9.2019 17:57 Reaguje na Karel Vančura2. Alarmisté navršili kolem tohoto problému tolik lží a podvodů, že bude velice dlouho trvat oddělování zrna od plev, aby se mohl položit prst někam na škálu 0 až 100 procent, aniž by to byl raze náhodný odhad.
3. Kvalita výrobků klesá naprosto záměrně a státy by se tomu měly věnovat daleko důkladněji než klimaalarmiostickým pindům. Nicméně ryba smrdí od hlavy: EU zavedla bezolovnaté pájky, které jsou naprosto perfektním "kurvítkem" pro jakoukoli spotřební elektroniku a drasticky snižují její životnost (hluboko pod 50 %).
4. V případě jádra s vámi nejsem ve sporu. Naopak, to, že "bojovníci za klima" bojují současně proti jádru, považuji za nepřímý důkaz toho, že ty katastrofické oteplovací vize jsou jen a jen vědomý podvod.
5. HDP se musí zvětšovat i u zcela stagnující ekonomiky. Klesat bude jedině při velmi hlubokém až katastrofickém ekonomickém propadu. Brát růst HDP jako něco principiálně špatného, co má navíc přesah do ekologie, je prostě pitomost a hluboké neporozumění tomuto ukazateli. Navíc ještě kritikové HDP s oblibou uvádějí hrubou hodnotu, neočištěnou od inflace (a sama inflace nominál HDP zvyšuje).
Lukas B.
25.9.2019 18:15 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
26.9.2019 09:00 Reaguje na Lukas B.Karel Vančura
26.9.2019 08:37 Reaguje na Jan ŠimůnekAd 1) Ano v době Adamitů byla Bible považována za relevantní zdroj. Ale až zpětně nyní víme, že to byl zdroj nevěrohodný. O tom, zda naše současná věda je zdroj věrohodný nebo nevěrohodný budou moci rozhodnout až generace dávno po nás. Nedovolil bych si tvrdit, že naše současná věda není věrohodná. Viz mnoho a mnoho funkčních vynálezů a objevů. Prokazatelně funkčních, na rozdíl třeba síly modlitby.
Ad 2) Lži a podvody ... tady je to asi otázka osobních preferencí, co považujete za lež a co nikoli. Každopádně u druhé části tohoto bodu máte pravdu, definovat to procento na škále 1 ..100 je dnes asi nemožné. Ale to jsem taky psal.
Ad 3) Kvalita výrobků a klima/ekologie spolu úzce souvisí. Ale nemyslím si, že by to měl někdo regulovat. Každá regulace (OK, většina regulací) je spíš na škodu. Kapitalista je kapitalistou proto, že jeho zájmem je maximalizovat zisk. A to lze pouze skrze kapsu zákazníka (dle mého v ideálním světě - osobně zastávám volnou ruku trhu). Pokud se zákazníci rozhodnou, že nebudou svoje peníze dávat za šmejd, ale budou vyžadovat vysoce kvalitní výrobky a pouze za ně budou utrácet svoje peníze, tak žádný kapitalista nebude vyrábět šmejd, protože ho neprodá = ztráta namísto zisku.
Ad 4) Co se týče jádra, ano, tady by neměl být ve sporu snad nikdo. Při kvalitně postavené / technologicky vybavené atomové elektrárně získám celkem čistou energii, a to i co se týče výroby paliva v porovnání s tím, kolik energie z něj dostanu, navíc celkem velice levné energie. Uskladnění jaderného odpadu se nechá celkem efektivně řešit hluboko položenými podzemními úložišti, opět celkem ekologicky a celkem levně. Tzv. zelená energie je dnes drahá, výroba a následná likvidace zařízení neekologická a drahá. Stejný / podobný problém jsou elektromobily, hlavně jejich baterie. "Rozežraná" klasická auta jsou mi záhadou. Existují technologie (viz například i studentské závody aut zaměřené na minimální spotřebu), kde by jistě bylo možné s minimem nákladů auta brutálním způsobem zefektivnit.
Ad 5) HDP se nemusí zvyšovat. Pokud budu brát HDP očištěné o inflaci, tak nulový růst znamená pouze to, že se mám stále stejně (makro pohled). Pokud mi HDP roste, měla by růst životní úroveň = spotřeba. Otázka je, na kolik je růst životní úrovně přínosný. V oblasti medicíny zajisté ano, na druhou stranu s růstem životní úrovně bylo historicky třeba spojená větší konzumace bílé mouky = prokazatelně negativní dopad na zdraví. Případně více sedavého zaměstnání a stresu = dopad na zdraví populace a tím pádem následné náklady na zdravotní péči. Víc efektivněji vyrobím, více spotřebuji. Musím více spotřebovat, protože tato spotřeba je hnána nahoru předchozí vyšší / efektivnější produkcí. Takže toť otázka, makro i mikro, zda to má smysl ... ale to je otázka spíše filozofická.
Celkově role státu / nadnárodních společenstev by v této záležitosti měla být potlačena a nikoli posílena. Ekologii nemůžu dělat tzv. shora. Jde o to, že jako člověk bych měl myslet ekologicky a udržitelně. Jenomže já jsem přesvědčen, na rozdíl od mnoha jiných, že pokud se budu chovat zodpovědně a ekologicky, tak to pro mě má výhody a to i výhody ekonomické. Pojedu vlakem místo autem = ušetřím. Uvařím doma večeři a vezmu si druhý den do práce namísto dovozu jídla v jednorázové krabičce = ušetřím. Koupím si kvalitní (drahou) věc - vzhledem k předpokládané životnosti nadčasového designu, ale vzhledem k životnosti dané věci mě na jednotku času užívání vyjde daleko levněji než nějaký šmejd za pár korun (třeba kožené boty, pásky, oblečení). A zase i ušetřím, kromě toho, že budu ještě vypadat super. Ekologicky taky pro mě znamená, že netopím uhlím či plynem, ale dřevem a temperuji elektrikou. Ano, elektrika je drahá, ale spotřebuju jí minimum a je velice pohodlná. Dřevo je obnovitelný zdroj a je levné. Kvalitní kamna jsou krásná, ekologická a litina vydrží snad na věky. Ekologické může být i bydlení. Proč bydlet v novostavbě na předměstí, když si člověk nechal opravit staletý dům po předcích = nezatěžuju planetu dalšími odpady a nezatěžuju jí materiálově ani energeticky stavbou nového domu a nezabírám další volnou půdu.
Žít ekologicky jde. Jde to levně a pohodlně. Možná i pohodlněji, příjemněji a levněji než "klasicky".
Ale nic z toho nejde nakázat zákonem. Zákonem regulovat žárovky - blbost. Musím sám dojít k tomu, že třeba LEDka mi méně žere a vydrží nesrovnatelně déle než klasická žárovka, tudíž je i přes počáteční vyšší investici levnější...třeba. Prostě k tomu musí lidi dojít sami. To se nedá regulovat.
Jan Šimůnek
26.9.2019 09:30 Reaguje na Karel VančuraTím jsem chtěl jen naznačit, že věda není cosi zkamenělého a neměnného, ale jedná se naopak o velmi dynamickou záležitost. Z tohoto důvodu brát dnešní téze neexaktních oborů (jako je třeba ta klimatologie) jako zjevení (jak brali třeba ti Adamité Bibli) je hloupá chyba. Zcela jistě se nezmění základní fyzikální (a pod.) zákony, ale to, co je výsledkem souběhu mnoha faktorů, jejichž vzájemné interference neznáme (a neznáme s vysokou pravděpodobností i řadu faktorů dalších, které se na daných jevech podílejí, a to i významně, také), to se bude měnit zcela určitě, akorát nevíme, jak.
K těm kvalitním výrobkům a šmejdům jsem odpovídal o kousek výš.
S energií a pohonem nejsme ve sporu.
Vzhledem k rozvratu dopravy po roce 1989 se do mnohých lokalit jet veřejnou dopravou prostě nedá. Z Brna na chalupu jsem se dřív byl s to dostat za cca 2 hodiny kombinací dvou autobusů, a to ve všední den 6x denně o víkendu 2 - 3x. Dnes bych se tam dostal veřejnou dopravou 2x za všední den (o víkendu ani brnk) a trvalo by to přes tři hodiny (víc přesedání), takže jezdím autem.
MMCH cestou do práce a zpět autem ušetřím hodinu proti MHD.
Bílá mouka se konzumovala kvůli lepší udržitelnosti a snadnější distribuci: Tmavá zatuchne za 2 - 3 měsíce (a vznikají přitom i látky karcinogenní, nejen senzoricky závadné), bílá ve slušných podmínkách vydrží až dva roky.
HDP zvýšíte i prostou obměnou dosluhujících výrobků.
LEDky v řadě míst nenahradí plnohodnotně klasické žárovky, protože deformují barvy (v jiné diskusi kdosi poznamenal "zkuste pod LEDkou nebo zářivkou zaštupovat černou ponožku černou nití" - myšleno: a na denním světle posléze zjistíte, že ponožka byla tmavohnědá a nit tmavomodrá), LEDky i kompaktní zářivky mají silnou modrou složku světla, která inhibuje produkci melatoninu. Ten je mimo jiné i ochranným faktorem proti rakovině, takže patrně část současných rakovin byla vyvolána zákazem žárovek. Pochopitelně, ty kdo tento zákaz vygenerovali, něco takového naprosto nezajímá.
Karel Vančura
26.9.2019 10:49 Reaguje na Jan ŠimůnekNeznamená to, že byla špatná věda, ale měla chybná, nebo spíš nedokonalá data (nikdo neočistil data od dalších podstatných vlivů). Samozřejmě to může nastat klidně dobře i u klimatu a debatě, která se kolem motá. Za 50 let můžeme mít zcela jiné poznatky. Nebo taky ne. Ale jak jsem psal, to posoudí až budoucí generace.
O dopravě mi povídejte. Bydlím na vesnici s cca 50 obyvateli a od nás se dostat do práce do Prahy technicky nejde. Proto jezdím každý den na vlak autem. Dále pak už vlakem. Mimo jiné je vlak super místo na práci, teda od dob, co jsou notebooky a mobilní internet. To v autě prostě nelze zvládnout. Samozřejmě, pokud potřebuji někde být rychle a pokud možno na čas, ČD nejsou zrovna tou pravou volbou. I přes to, že vlak využívám vlastně každý den (šetřím finance i nelogicky čas - protože ve vlaku pracuji) stejně by mě asi aktivisté za můj diesel a cca 25.000 km ročně ukřižovali.
Ano, věda je dynamická a poznatky se stále vyvíjejí. Proto taky dnes už nejezdíme na páru, rychlovlaky mohou jezdit několik set km/hodinu a nikdo se nebojí, že ho tato rychlost vytáhne z vagónu (případně z automobilu) a létáme v letadlech (i když nám pán Bůh nedal křídla). Ano, to co je dnes bráno více méně zadanou pravdu, za 100 let může působit jako temný blud. Nebo platné pouze omezeně (viz třeba Newtonovská fyzika, ta také neplatí univerzálně).
Ohledně mouky to byl příklad, nikoli dogma, že i to lepší a na pohled kvalitnější může způsobit komplikace.
A LEDky zase příklad. Jsou aplikace, kde prostě adekvátní náhradu zatím nemáme. Bez ohledu zda LED žárovky, spalovací motor (dle mého názoru), nebo milion dalších věcí, které mě teď nenapadnou.
Ale dávat zákaz žárovek do spojitosti s rakovinou? Existuje na toto téma nějaká prokazatelná studie či výzkum?
Jan Šimůnek
27.9.2019 06:18 Reaguje na Karel VančuraJe velmi pravděpodobné, že by ani současná věda nedokázala z dat a studií, které byly k dispozici před rokem 1950 nebezpečnost kouření vydolovat, o míře této nebezpečnosti, jakou vidíme dnes, ani nemluvě.
Pokud se týká toho melatoninu, jeho nedostatek coby faktor zvýšení rizika rakoviny je víceméně jasný z laboratorních pokusů a podobných studií. To, že LED osvětlení blokuje syntézu melatoninu je známo i na lidech z běžné populace. Prokázat u nich zvýšený výskyt nádorů bude dost problematické a navíc po zákazu klasických žárovek těžko budete v rámci EU hledat dostatečně velkou kontrolní skupinu, svítící žárovkami. A skupina lidí ze zemí mimo EU bude zase mít spoustu odlišností v jiných rizikových faktorech.
Hunter
27.9.2019 11:24 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
28.9.2019 08:50 Reaguje na HunterTo s tím Alheimerem (a uvádí se ještě i pár dalších chorob) je pravda. Existují dost velké soubory pacientů, které lze očistit od vlivu věku a dalších matoucích faktorů.
Miroslav Frank
23.9.2019 15:22Jiří Svoboda
23.9.2019 16:31 Reaguje na Miroslav FrankJan Šimůnek
23.9.2019 18:14 Reaguje na Jiří SvobodaMiroslav Frank
24.9.2019 19:31 Reaguje na Jiří SvobodaVěroslav Týnek
25.9.2019 20:53 Reaguje na Miroslav FrankJan Šimůnek
28.9.2019 08:51 Reaguje na Věroslav TýnekJiří Svoboda
23.9.2019 16:01Jan Šimůnek
23.9.2019 18:16 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Joun
23.9.2019 18:13Jan Šimůnek
23.9.2019 18:18 Reaguje na Pavel JounMilan Štrupl
24.9.2019 08:16 Reaguje na Pavel Jounjarin h
23.9.2019 22:17Milan Štrupl
24.9.2019 08:06Ale když se podíváte na emise z vypalování lesů v Africe, Jižní Americe či Asii - mraky oxidu uhlíku několikanásobně větší, než celá Evropa - velké jako kontinenty, které tam hoří 24hodin denně - jsou zapalovány už 70let, tak musí být každému soudnému člověku jasné, že nám rozvojový svět planetu zlikviduje doslova před očima a nic s tím neuděláme.
Že mají na hlavu menší uhlíkovou stopu??? To je samozřejmě lež - ohromné emise z vypalování lesů nikdo z korektnosti nezapočítá - co kdyby se lidé probrali a přestali tuhle populaci kobylek živit..
A je to ještě horší - nejen že vypalování lesů obrovských rozměrů produkuje obrovské emise, také ztráta milionů hektarů lesa má fatální dopad na odebírání CO2 ze vzduchu.
Že mají v Africe malé emise z továren??? No jistě - nemusí polovinu roku topit a nic nevyrábí. Jenže už dávno nechodí s bederní rouškou - vše od bot, přes oblečení, televize, mobily, nádobí, jízdní kola, auta, lodě, počítače až po hodinky a samopaly jim vyrábíme my, čímž myslím civilizovaný vyspělý svět - my, kteří z výroby pro ně produkujeme emise...
A je jich pořád víc a víc - každý rok zatíží planetu 100mil hladových krků navíc a kvůli neustále rostoucí populaci je nutné víc vyrábět a víc kácet a víc vypalovat....
Vědci sice mají pravdu, že se otepluje, ale lžou či jsou nuceni do lží, že my to můžeme zastavit. Pokud by totiž poctivě započítali destrukci, jakou způsobuje stále rostoucí obyvatelstvo Afriky, Jižní Ameriky a Asie, tak by se ukázalo, že "naše" emise jsou ve skutečnosti menší než ty jejich a navíc z velké části pocházejí z výroby pro ně - pro ohromné masy lidí, co neumí vyrobit ani koloběžku...
Jan Šimůnek
24.9.2019 08:53 Reaguje na Milan ŠtruplBoty, oblečení, televize, mobily, nádobí, jízdní kola, auta, lodě, počítače, hodinky a samopaly (atd.) už dávno nevyrábíme masově my, ale vyrábějí to některé země 3. světa s daleko vyšší ekologickou stopou, než když se to vyrábělo u nás, a s využitím práce malých dětí a dalších praktik vůči pracujícím, u nás dávno postavených mimo zákon.
Martina Vránová
24.9.2019 10:00 Reaguje na Jan ŠimůnekJe třeba si uvědomit, že toto vše se děje na jedné planetě, proto je zcela zbytečné neustále zkoumat a vyčíslovat, zda se na jejím poškozování podílí více rozvinutý nebo 3.svět!
Já osobně také začínám vidět největší problém v dramaticky rostoucí populaci 3.světa (= větší spotřeba), kterážto populace už nezastavitelně proudí do rozvinutější části světa. Chtějí užívat takové životní podmínky, které si tyto "naše" země vytvořily za dlouhá a dlouhá desetiletí trpělivé tvořivé práce.
A i tito lidé jsou mnozí ochotní snížit svou spotřebu - na rozdíl od ekonomických imigrantů, kteří zcela rezignovali na to, aby si podobný rozvíjející se svět také začali postupně vytvářet ve své zemi.
Jan Šimůnek
24.9.2019 22:06 Reaguje na Martina VránováMartin Kasny
24.9.2019 11:22A proc se obraci na producenty, kdyby nebyla poptavka, tak nebude ani produkce. Mohla by zacit u vlastnich rodicu. Jak jste mohli postavit nas dum z tak neekoligockych materialu, proc vlastne nebydlime v ekologicke jeskyni se studenou vodou? No jo, proc oni vlastne nebydli svedi v ekologickych jeskynich se studenou vodou?
Pracuje? Nepracuje. Kdo ji zivi, rodice, nebo nejaky socialni system, ktery bere penize z dani, velice casto z vyroby neekologickych produktu. Svedska ocel ekologicky vyrabena tavenim zelezne rudy s drevenym uhlim a neprodukujici zadne zplodiny? Ma stesti, ze se narodila v bohate zemi, nebylo by spatne se ptat, jak ta zeme zbohatla. Napred si uklidit na vlastnim dvorecku, a pak zacit kritizovat ostatni. Nebo vlastne my uz mame nahrabano a ted zacnem kazat vam ostatnim? Svedsko je sice velmi ekologicka zeme, ale chtel bych videt koik podobnych ekologickyvh opatreni by si dovolilo kdyby tak bohatou zemi nebylo. A kolik by produkovalo ekologickych aktivistek, ktere nemusi pracovat a chodit do skoly.
A zbavit se jejich agrumentu a cele jeji kampane by vlastne bylo tak jednoduche. To bychom se meli venovat nejakym ekologickym aktivitam, ne tabletum, smartphonum a ostatni nepotrebne elektronice, vzdyt by stacil jeden pocitac v domacnosti na prijem posty, misto iphonu pager s jedinym SOS talcitkem na privolani pomoci. Jenom zkuste predlozit nekomu podobnou vizi a skonci rychle, jako para nad hrncem. Mi osobne by to nevadilo, dokonce bych byl rad, kdyby veci byly zase opravdove, ale zvladla by neco takoveho Greta?
Pavlína Hnízdová
24.9.2019 12:28Daniel Fiala
24.9.2019 12:56Vzít vědci možnost mýlit se, stejně jako vědcovo vzdání se této možnosti, jsou projevy od pýchy po pseudonáboženství. Rozhodně to ale není věda a už vůbec ne triviální. Triviální je pouze ignorantství autora, který přitápí pod kotlem s nápisem věda, aniž by voličstvu prozradil, že si ten nápis namaloval sám, aby jeho bití na poplach bylo hlasitější.
Kdy naposled jste slyšeli nějakého vědce stran klimatu říci: "Nevím, tohle neumíme? Tehdy jsme se spletli ..." To si dovolí říci jen ti nejlepší z nejlepších. Ještě před cca 10 lety věnovali klimatologové hodně energie, aby vysvětlili novinářům proč mají všude pravděpodobnosti a neříkají co bude, ale co pravděpodobně bude.
Nyní za konjunktury GT je po tom veta a ještě se mnozí snaží naskočit na mediální vlnu a volat "já to věděl" nebo častěji v plurálu. A nejistoty vč. zásadních jsou vytěsněny/ovány.
Pamatujete si ale přitom na články z podzimu 2012? např. Týden.cz 23.10.2012 10:22 "Vědce z celého světa šokoval rozsudek nad seismology"
"Zděšeně reagovali vědci na pondělní, dosud nepravomocné rozhodnutí italského soudu potrestat odnětím svobody šest odborníků na zemětřesení a jednoho vládního činitele za to, že nedokázali dát odpovídající varování před zemětřesením v roce 2009. V italském městě Aquila a v jeho okolí při něm zahynulo 308 lidí."
Některé vědecké výroky totiž lidé slyší. A je jim čerta platno, že zítřejší model je lepší, protože do sebe zahrne i včera zcela neočekávaný vývoj dnešní skutečnosti. Vzpomeňte si na ekonomy před krizí či pádem L&B, taky věděli prdlajs. Špatní vědci? Ne, jenom toto (ještě?) nespadá do jejich poznání.
A když nyní MeteoFrance, CERFACS aj. "přepočítali" model, došli k závěru (podle cnrs.fr 17/9/2019): "Specifically, their new models predict that warming by 2100 will be more severe than forecast in earlier versions."
Přitom: "However, the reasons for this increased sensitivity and the degree of confidence to be attributed have yet to be assessed."
A zároveň: "and ongoing assessments show that the French models simulate observed climate characteristics better than older versions."
... tak je ticho na scéně (vč. české klimatologické).
A přesně na tuto neschopnost - modelovat současnost (predikce 5-10 let) poukazuje dlouhodobě J. Lovelock, když se pesimisticky vyjadřuje k současnému modelování klimatu na fyzikálním základě!!!
Naše planeta není fyzikální systém a rozhodně ani ta fyzikálně fungující část není triviální!!!
Takže kde je, pane Hollane, ta shoda vědců? A která fyzika má pravdu? Ta včerejší nebo ta zítřejší? Protože dojde-li k zásadní změně (a tento nový run je zásadní změnou par excellence), tak se změnilo naše poznání, dovednosti, schopnosti ...
R. Feynman (paraf.): "Mýlit se, je základní nárok vědy, ten musím hájit vždy."
Pavlína Hnízdová
24.9.2019 13:17 Reaguje na Daniel FialaKarel Ploranský
24.9.2019 13:29On a další podobní, včetně princezny Grety, zázračné to celebrity, ovšem nepřemýšlejí nad tím, co realisté říkají - myslí jen na to, jak realisty přeřvat, zdiskreditovat, vyloučit ze "slušné společnosti" a zbavit možnosti realistické názory šířit. Což je ale věc politická, která s ekologií ani fyzikou nemá ve skutečnosti nic společného; a já bych rád pana Hollana i většinu těch, kteří tu diskutují, rád upozornil na jednu věc: Že pokud se DOOPRAVDY zamyslí, musejí nutně dojít k názoru, že se tu mlátí prázdná sláma - zatímco SKUTEČNÝ PROBLÉM uniká pozornosti.
Ten skutečný a zásadní problém spočívá v tom, že i kdyby se stal zázrak a naše planeta se přes noc vrátila do stavu, v jakém byla dávno před průmyslovou revolucí a globalizací, i kdyby byla veškerá příroda v naprosto perfektní kondici, katastrofa by stejně přišla. Protože ani v takovém případě by Země neměla kapacitu na to, aby na ní mohlo žít tolik lidí, kolik na ní velmi pravděpodobně bude žít za nějakých 50 let, pokud se nepřestaneme množit jako hraboši.
Populační přírůstky v některých zemích jsou tak obludně vysoké, že to nemůže skončit jinak než katastrofou. Vedle této hrozby - této HLAVNÍ a reálné hrozby - je otázka, jestli Greta drze vyhrožuje nebo jestli je to Panna Orleánská, která má svatou pravdu a blbí jsme my, které ten humbuk kolem ní dráždí, úplně vedlejší. Naprosto podružná.
Chcete-li zachránit co se dá, chcete-li udržet klima alespoň takové jaké je, tak přestaňte řešit ptákoviny jako jestli jsou lepší elektroauta než diesely, a zamyslete se, jak zastavit populační explozi. A když chcete křičet nějaké výzvy, tak začněte křičet, ať se proti ní nějak účinně bojuje.
Jenže to byste museli hodně slevit ze své zásady politické "korektnosti" a z přesvědčení, že státy, které se dokázaly vzepnout k nějaké úrovni, jsou povinny rozdělit se o plody svého úsilí s každým, kdo na ně má chuť. Že když se jim na dvorek valí davy ze zemí, kde se obyvatelé množí takovým tempem, že jim ty jejich země jsou těsné, tak je správné a normální je na ten svůj dvorek pustit a ještě je na něm vítat.
Ono to totiž NENÍ správné a normální. Ono je to dokonce jednoznačně proti přírodním zákonům. V přírodě totiž platí především pud sebezáchovy - a druhy, které se jím neřídí, které se nebrání konkurenci, které si nehájí své teritorium, jsou odsouzeny k živoření a zanikají. Což samozřejmě neplatí jen pro druhy; platí to obecně, i pro skupiny (tlupy, smečky, roje...) v rámci téhož druhu. Zájem vlastního rodu je v přírodě nejvyšší prioritou.
Lukas B.
24.9.2019 17:06 Reaguje na Karel Ploranský1. pojďme tu svobodu vyměnit za opatření, které má smysl (a ne za šaškárny). tedy opravdu něco ala čínská cesta, jedna rodina jedno dítě, za bonusové body více dětí, za malusové žádné dítě. (ano, páchne to silně nacionálním socialismem)
2. pojďme nejdříve obětovat svobodu cizí, a pak až, bude-li to opravdu nevyhnutelné, tu vlastní (zatím děláme pravý opak, a z většinové akceptace nějakých zmatených těžko vyargumentovatelných kolektivistických teorií o dědičné vině západoatlantické civilizace spějeme k sebezničení ve prospěch podivných orientálních despocií, darebáckých států a populací na úrovni doby kamenné).
Lukas B.
24.9.2019 17:32 Reaguje na Lukas B.ale tak dlouho budeme chodit okolo horká kaše až:
a) se redukce počtu lidí na planetě aktivně chopí nějaký jiný kulturní okruh (a že některé mají našlápnuto), nebo b) dokud se v euroatlantiku volí ještě demokraticky a rovným volebním právem moci nechopí nějaký pořádný ultra-milošo-donaldo-boris, který nastolí takovou tradicionalistickou totalitu, že my konzervativní popírači a salónní pravičáci budeme ještě se slzou v oku vzpomínat na multi-kulti jako na ztracený ráj a zlatý věk.
Johana Arková
24.9.2019 18:07 Reaguje na Lukas B.Myslím, že jsou to titíž, kteří vrtí Grétou, zatímco jim "demokratické" volby nepřekážejí ani v nejmenším, a až se zase rozhodnou redukovat, tak s tím volby nic nezmůžou - jako naposledy v Německu.
Lukas B.
24.9.2019 20:32 Reaguje na Johana ArkováJan Šimůnek
24.9.2019 22:09 Reaguje na Lukas B.Johana Arková
24.9.2019 18:12 Reaguje na Karel PloranskýJan Šimůnek
24.9.2019 22:11 Reaguje na Johana ArkováRoman z Vysočiny
24.9.2019 14:01Jiří Svoboda
24.9.2019 16:17 Reaguje na Roman z VysočinyLukas B.
24.9.2019 17:26 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
25.9.2019 10:36 Reaguje na Lukas B.Jan Šimůnek
30.9.2019 09:45 Reaguje na Jiří SvobodaJan Šimůnek
24.9.2019 22:15 Reaguje na Jiří SvobodaA zatím jsme hluboko pod teplotami, které zde byly mezi husitskými válkami a válkou třicetiletou, a to v době středověkého klimatického optima, v dobách antiky a v době mínojské bylo ještě tepleji. A žádná katastrofa se nekonala, naopak to bylo podkladem demografického i ekonomického růstu.
Johana Arková
24.9.2019 17:59Hollan už přesvědčil, že za jeho slovy není žádná podstata. Dostal se za jejich pomoci k moci, ale nedokázal nic než zklamat a znechutit i ty naivy, co mu skočili na špek. Protože ale neumí nic jiného než planě žvástat, pokračuje v krasojízdě, zcela nic se nepoučiv.
Chudák Gréta je zneužité dítě par excellence, a zřejmě své apokalyptické hrozby myslí upřímně. Ale to, jak nám ji bohorovný establishment vnucuje, je fackou do tváře celého lidstva. Nemohu v dějinách najít flagrantnější důkaz toho, jak námi vyvolení mocní opovrhují a jak se nám vysmívají.
Karel Ploranský
25.12.2019 16:13 Reaguje na Johana ArkováSotva to někdo dokáže napsat lépe než Vy.
Podepíšu každé slovo. Zejména to o aroganci, s jakou nám kdosi vnucuje tu naivní loutku jako nějakou nadpozemskou bytost, která ví, jak zachránit svět. Navíc jí sláva stoupla do hlavy natolik, že ztratila soudnost; za některé její výroky by (kdyby svět ještě byl normální) měla dostat na zadek.
Katka Pazderů
25.9.2019 05:45O čem se tady diskutuje? O naší blbosti?
Jan Šimůnek
25.9.2019 06:09 Reaguje na Katka PazderůZa tu dobu máme na krku další dobu ledovou a zaplať pánbu za každé promile CO2 v atmosféře (při dnešní koncentraci tohoto plnu bychom měli, pokud platí výpočty klimaalarmistů, za okny místo -50 nějakých -49.
Karel Vančura
25.9.2019 08:35 Reaguje na Jan ŠimůnekKaždopádně, je taky pravdou, že se planeta a biosféra s těmito změnami dokázala vyrovnat. Nikoli tak ovšem jednotlivé konkrétní druhy živočichů či rostlin. Že by nepřežila planeta a život na ní je velice nepravděpodobné. Naopak je dost pravděpodobné, že člověk by mohl mít celkem problémy. I když jsme potvory s hodně tuhým kořínkem.
Je nás moc a devastujeme svoje životní prostředí, hlavně zdroje a náš způsob života je dlouhodobě neudržitelný. Ať už tím, že si ničíme klima (otázka je na kolik procent za to můžeme), že si likvidujeme zdroje (uhlí, ropa, plyn, dřevo....atd.) a konče tím, že jsme velice dobří ve vymýšlení způsobů, jak zlikvidovat bližního svého. V tom jsme opravdu velice dobří.
Jan Šimůnek
25.9.2019 18:01 Reaguje na Karel VančuraDevastace životních prostředí v tropech souvisí s obrovským přelidněním, chudobou a islámem (protože ten předchozí problémy akcentuje a sám má k životnímu prostředí a péči o ně jednoznačně negativní vztah).
Katka Pazderů
25.9.2019 18:21 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
26.9.2019 09:42 Reaguje na Katka PazderůVe středověku se po "temných staletích", která představovala naopak chladnou epizodu, oteplilo tak, že u nás rostly smokvoně, v Norsku a Švédsku se pěstovalo víno a Vikingové kolonizovali Island a následně i Grónsko (a i v tom Grónsku nějakou dobu bylo možno pěstovat obilí). Po pár chladnějších výkyvech (např. "zlá léta" po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli) bylo teplo ještě za Lucemburků a víc se ochladilo až před husitskými válkami (jejich částečnou příčinou byly také neúrody a ekonomický propad, nicméně byly tyto neúrody i podkladem pro propagandu, že za ně může boží hněv, vyvolaný chováním prelátů). Za Jagelonců byla další teplá epizoda, cca o 1 - 2 stupně teplejší než současnost, a pak se dostavilo mohutné ochlazení, známé jako "malá doba ledová". Přes existenci několika mírných oteplení (následovaných mírnějšími ochlazeními) jsme se z této chladné klimatické epizody dosud nevybabrali.
Karel Vančura
27.9.2019 08:26 Reaguje na Jan ŠimůnekV době, o které mluvíte Vy, to problém nebyl. Tedy, nebyl to problém pro lidstvo a příroda se s tím dokázala vyrovnat. A to dokáže zase, nejsem zase tak nadutý, abych věřil, že takový otravný hmyz (který z pohledu planetárního jsme a nic víc) dokáže zlikvidovat komplet planetu a život svojí činností. To asi při veškeré snaze nedáme. Ale problém je v tom, že dokážeme zlikvidovat sami sebe.
Pokud stoupne teplota, roztají ledovce a stoupne hladina oceánů, tak v se sice dostaneme do stavu který tady už byl a bal dokonce i za lidí, ale třeba takový NY byl v té době ničím. Dovolím si vložit odkaz na NG kde je upravená mapa světa, pokud by rozmrzly ledovce: https://www.nationalgeographic.com/magazine/2013/09/rising-seas-ice-melt-new-shoreline-maps/
Hlavní problém je v tom, že by se musela dát do pohybu ohromná masa lidí, stovky milionů, a ty miliony se někam musí vejít. Další desítky až stovky milionů by se hnuly z důvodu nedostatku vody a potravy. Prostě stěhování národů z konce starověku by proti tomu byl nedělní piknik. V tom tkví to hlavní nebezpečí. Příroda a planeta přežije. Lidstvo nemusí (je jen otázkou, zda z pohledu planetární ekologie by to nebylo dobře).
Jan Šimůnek
28.9.2019 08:54 Reaguje na Karel VančuraKarel Ploranský
25.12.2019 16:29 Reaguje na Karel VančuraZopakuji, co jsem už psal jinde: Zcela bez ohledu na to, v jakém stavu je planeta dnes, v jakém byla kdysi a do jakého se dostane, rozhodně neunese ty počty lidí, na jaké se lidstvo pravděpodobně rozroste, pokud se v některých částech světa nepřestanou množit tempem, proti kterému jsou hraboši směšní břídilové.
Karel Ploranský
25.12.2019 16:22 Reaguje na Katka PazderůPokud na to Váš intelekt nestačí: Znamená to, že tam tenkrát bylo o hodně, opravdu o HODNĚ tepleji. A 3000 let, to je v měřítkách globálního vývoje v podstatě nedávno.
Karel Vančura
26.9.2019 08:52 Reaguje na Jan ŠimůnekAno, naši předci se vyrovnali s daleko většími změnami klimatu. Třeba jedna z teorií zániku Velké Moravy je spojena právě se změnou klimatu a změnou koryt řek. Jedna z teorií mluví o zániku Minojské kultury z důvodu přírodní katastrofy.
Ale nejspíše narážíte na středověké klimatické optimum následované malou dobou ledovou. Po pravdě, Evropa se s tím celkem dobře vypořádala (i když ve spojení s Třicetiletou válkou tato doba vyhladila cca 30% obyvatel Evropy). Chybí nám ale informace o tom, jak se s tím vypořádali třeba křováci nebo mocná africká království nebo zaoceánské země.
Jan Šimůnek
26.9.2019 09:45 Reaguje na Karel VančuraKarel Vančura
26.9.2019 10:54 Reaguje na Jan ŠimůnekTím chci říct, že pokud je pro nás jako druh něco skutečnou hrozbou, tak jsme to zase jenom a pouze my.
Karel Ploranský
25.12.2019 16:15 Reaguje na Katka PazderůJiří Kavka
25.9.2019 22:52Peter Banas
26.9.2019 20:04Tento úbytek má za následek pokles pevniny ne zřídka i pod úroveň hladiny oceánu.
Přijde li velká bouře dopraví do vnitrozemí oceánskou vodu a tento jev se může cyklicky opakovat tímto samovolně dojde k eliminaci velkého množství soli z oceánské vody, která se díky této změně stane náchylnější k zamrzání dříve přejde do pevného stavu a déle vydrží v pevném skupenství což má za následek více chladného vzduchu který způsobí dřívější kondenzaci vodních par a mohutnější srážky.
Na planetě je 7,5 miliard lidských bytostí každá z těchto bytostí potřebuje denně sůl v potravě kterou denně vyloučí potem i močí stejně jako další živočichové v součtu je to denně tolik soli že až až a teď krát 30 dnů v měsíci krát 12 měsíců za rok krát 100 let od počátku průmyslové revoluce a já se vás ptám v či se proměnila ta sůl? Co se z ní stalo?
Z CO2 profitovala vegetace narostlo ji dost mrkněte na nějaký 100 letý strom a teď se podívejte na sto let mořské vody všimli jste si rozdílu já ano je obohacená o DDT plasty fosfáty mám pokračovat nebo mne doplnite?
O kolik za ten čas přibylo soli v oceánu?
SOLÍME každoročně po celé Evropě miliony km komunikací sůl používáme v petrochemickém průmyslu.
Je to jedna z mnoha látek která je buď tekutá nebo v pevném skupenství na rozdíl od CO2 které se umí transformovat na biomasu toto sůl neumí.
Hunter
27.9.2019 04:28Bohdan Podlena
3.10.2019 10:57Jan Šimůnek
6.10.2019 10:16https://www.youtube.com/watch?v=CLxpgRqxtEA
Eliška Vaňharová
6.10.2019 19:08Pane Hollane, neříkal jste nedávno, že to sázení stromů je hloupost?