Matěj Pomahač: Aprílová zima vs ovocné stromy

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Matěj Pomahač

„Ještě 7. dubna 1748 napadlo tolik sněhu, od Květné neděle až přes svátky, že jízdy přestávaly a pošta na Bystřicku sněhem zapadla“ (František Teplý, 1748)

„8. dubna 1793 byl ráno na Vltavě led v síle 1/2 palce“ (Antonín Strnad, 1793)

„Po teplém a suchém období zasáhla výrazná aprílová zima. Přecházející studená vlna byla v noci z 10. na 11. dubna zejména na severní Moravě a na Českomoravské vrchovině provázena vydatným sněžením, které způsobilo obtíže v dopravě, polomy a poškození ovocných dřevin od mokrého sněhu, kterého napadlo 5 - 25 cm. Sníh v nižších polohách zasypal již kvetoucí třešně a hrušně“ (Čs. tisková kancelář, 1989)

Na začátek dubna tedy ohlášené ochlazení není z pohledu ovocnářů mimořádná situace – byť po celé zemi zásadně chybí vláha z tajícího sněhu, podstatná pro první polovinu zemědělské sezóny.

Nejohroženější meruňky letos v nižších polohách vykvetly před týdnem, tedy o pár dnů později než činí dlouhodobý průměr.

Riziko poškození mrazem závisí na délce mrazu: desetihodinový mráz lehce pod nulou může být daleko horší než dvouhodinový jarní přízemní mrazík na úrovni -4 °C.

Příroda se škodou do určité míry počítá a mráz pak nemusí způsobit stromům a sadařům škodu – u peckovin stačí 10-20 procent květů, které se pak přemění v plody, aby byla zajištěna standardní úroda.

Existuje řada účinných opatření: pěstitelé mohou například zahřívat své sady, používat lehký vodní postřik porostů či zakuřování sadů, záhony lze zakrýt netkanou textilií.

Určitě je lepší, když mrazy přijdou v dubnu v období květů, než když jsou později na stromě plůdky - to se stalo loni v druhé polovině dubna, kdy zmrzlo téměř všechno ovoce v Čechách a bídná byla i situace na Moravě.

Větší pravděpodobnost poškození kvetoucích stromů jarními mrazy se zvyšuje s postupujícími klimatickými změnami. Rozkolísané podnebí posunulo začátek vegetační sezóny za půlstoletí o více jak deset dnů dopředu, takže jaro začíná již v polovině března a nikoli začátkem dubna. Některé druhy vegetace regenerují díky teplým zimám a půdě o další týdny dříve.

Za velkým ochlazením pak stojí vpády studeného vzduchu z polární oblasti v důsledku rozpadajícího se polárního víru, který odděluje suchou a chladnou vzduchovou masu kolem pólů od té teplejší a vlhčí blíže rovníku. Méně sněhu a ledu na severním pólu zvyšuje odpařování, což mění tlakový gradient polárního víru a vede k jeho zhroucení – teplý vzduch pak proniká k severnímu pólu, zatímco ten chladný míří do Evropy. Letos se polární vortex rozpadl nejrychleji od roku 1958.

Nezbývá než ochránit co se dá, držet si (zimní) čepice... a hlavně zastavit globální oteplování a klimatický rozvrat.