Matěj Pomahač: Zemědělství a klimatická změna aneb mezi progresivními konzervativci

Nedávný nesmírně zajímavý terénní seminář v Hovorčovicích. Hlavní sdělení: Je to v první řadě zemědělec pevně spjatý s krajinou, který fyzicky zažívá projevy klimatické změny a bojuje s nimi. Nedůvěřuje ale současnému politickému establishmentu, že by mu v tom dokázal jakkoli pomoci. Naopak vidí klimatickou politiku jako byrokracii - včetně dotací, které jeho rukama jen protečou a skončí nakonec u dodavatelů hnojiv, osiv a technologií - tedy velkých zeleně se tvářících korporací. Krom oligarchů tak v oboru zůstávají hlavně srdcaři, kteří hledají nové směry a kombinují je s tradičními postupy. V holportu s vědci a ekologickými nevládními organizacemi tu vzniká odhodlané společenství paličatých lidí, kteří se nebojí improvizovat. Pokud má někdo šanci obnovit tvář země a vrátit do krajiny život a lidskou ruku, jsou to právě tito lidé.

Zemědělci budou vždycky konzervativní, protože takový je rytmus jejich práce daný spjatostí se zemí, půdou a tradičními cykly. Neudržitelnosti současného ekonomického modelu si však jsou vědomi zdaleka nejlépe e všech skupin obyvatelstva - a proto jsou mnozí z nich modernější, progresivnější, zelenější a skromnější, než bychom čekali. Takoví byli ostatně po celý jejich život.

Od politiky čekají jediné: totiž sladění ekonomiky hospodaření na zemědělské půdě s jejími ekologickými limity. Ne naopak.

Pár zajímavých výpisek pro chtivé čtenáře, jak jsem je zaznamenal:

p. Jacko, agronom:

- do zemědělství přichází lidé, kteří to vnímají jen jako práci či podnikání, a chybí jim citlivost ke krajině a půdě, která je pak extrémně "ždímána".

- zemědělská půda stále mizí na úkor "řízeně neřízené" zástavby řídící se tím, co si zrovna ten který developer zařídí. Od roku 1975 v podstatě zeleň z krajiny neustále a kontinuálně mizí.

p. Rožnovský, zemědělský klimatolog:

- nový "čtvrtý" klimatický režim s sebou nese teploty vyšší o 2°C na jaře a 3 °C v létě, čímž se extrémně zvyšuje výpar. Srážek je stejně, ale v každé pěstební sezóně chybí až 200 milimetrů srážek a hospodářská krajina se už dnes chová jako step.

- neplatí staré mapy rajonizace zemědělství, kterými se dodnes řídí podstatná část legislativy, regulací a dotačních schémat - dneska zemědělství řídíme podle půl století starých dat, přitom bychom se měli řídit predikcemi na druhou polovinu tohoto století.

- klima letošního roku má fatální hospodářské projevy: chybějící vláha zkraje roku, jarní mrazy, letní sucho a podzimní přívalové deště a zamokření pozemků leckde vedly a ještě povedou až k třetinovým ztrátám produkce.

- příčinou je poživačné chování nás, lidí. Konáme klimatické konference v ropných státech Baku či Dubaji, létáme na ně tryskovými letadly a klimatickou agendu tam řeší lidé, kteří ji berou hlavně jako byznys. Tento způsob boje s klimatickou změnou však naopak tlak na klimatickou změnu zvyšuje.

- Všichni slibují že se pokusí teplotu zadržet na hranici do 1,5 stupně – tento práh jsme ale už dávno promeškali.

- přes sto let jsme snižovali a dodnes snižujeme retenční schopnost krajiny, měli bychom ji zvýšit. "Můj dědeček nejel s koňmi do pole, protože tam bylo mokro. Dneska jezdíme s těžkými stroji do stejně mokrých polí. Ta už jsou jen výrobní základnou, ne živoucím tělesem, jak se o půdě kdysi mluvilo."

p. Vopravil, pedolog:

- máme novou a stále dosti děravou novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, nefunkční protierozní vyhlášku a místo jednoduchých zemědělských pravidel byrokraticky složité, obtížně kontrolovatelné a zemědělcům nesrozumitelné předpisy.

- kvůli teplotám a větru dnes většinu našeho státu ohrožuje nejen eroze vodní, ale především eroze větrná - vítr zvedá prach a lidé ho dýchají a ničí si zdraví, půda jako celek pak chudne.

- zavíráme chovy hospodářských zvířat, jejichž hnůj a krmné pícniny chybí jak při hnojení, tak v pestrosti osevních postupů zlepšujícícíh stav půdy. Maso se dnes ve velkém dováží ze Španělska či z Jižní Ameriky. Farmy byly dřív více uzavřeným cyklem s dlouhodobou udržitelností, dneska jsou daleko více články transportu velkých množství materiálů na velké dálky.

- je důležité rozumět půdě, půda nám vždycky chce něco říct, může nám pomoci porozumět sobě samotným.

p. Bačina, farmář:

- ukázkově klimaticky extrémní rok: letošní dubnové mrazy (snížení výnosu řepky ozimé díky zničení šešulí), významné ztráty na výnosech kvůli suchu či krupobití (léto, žně) a komplikované setí na podzim kvůli mokru (dopad na budoucí výnos)

- největším problémem jsou ty extrémy, i regenerativní režim či půdoochranné technologie neochrání před nejextrémnějšími srážkami. Navíc každý teplotní stupeň navíc znamená dramatickou změnu v agrotechnice a pěstování plodin. Takže jako společnost musíme těm extrémům způsobeným klimatickou změnou předcházet a bojovat s jejími příčinami (samotná adaptace prostě nestačí).

- je velký rozdíl mezi hospodařením a podnikáním (vytěžit půdu přes živiny, dotace a generace zisku umí každý manažer, a dá se to dělat léta). Dost takových firem do toho jde s tím, že budou příští roky půdu plundrovat, a pak vstoupí do nových režimů ukládání uhlíku a budou prodávat uhlíkové kredity za sekvestraci CO2.

- na farmě šli cestou organické hmoty - založili vlastní kompostárnu, mají prasata a slepice, takže každé pole dostane jednou za dva roky 40 tun kompostu na hektar. Výhodné to není, kdyby hnojili průmyslově vyráběným dusíkem (hnaným spalováním zemního plynu v Haber-Boschove procesu), byly by na polovině nákladů. Ale věří, že si takto opraví půdu a zvýší její starou sílu.

- varování pro zelenou politiku (mám vyřídit Von Der Lyenové v EU): nenechat k nám do Evropy valit GMO a glyfosátem ošetřovanou produkci za zámoří, zatímco budujeme regenerativní a ekologickou Evropu. Jako zemědělci pak nebudeme konkurenceschopní.

---

reklama

---