Matěj Pomahač: Zemědělství a klimatická změna aneb mezi progresivními konzervativci
17.11.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Zemědělci budou vždycky konzervativní, protože takový je rytmus jejich práce daný spjatostí se zemí, půdou a tradičními cykly. Neudržitelnosti současného ekonomického modelu si však jsou vědomi zdaleka nejlépe e všech skupin obyvatelstva - a proto jsou mnozí z nich modernější, progresivnější, zelenější a skromnější, než bychom čekali. Takoví byli ostatně po celý jejich život.
Od politiky čekají jediné: totiž sladění ekonomiky hospodaření na zemědělské půdě s jejími ekologickými limity. Ne naopak.
Pár zajímavých výpisek pro chtivé čtenáře, jak jsem je zaznamenal:
p. Jacko, agronom:
- do zemědělství přichází lidé, kteří to vnímají jen jako práci či podnikání, a chybí jim citlivost ke krajině a půdě, která je pak extrémně "ždímána".
- zemědělská půda stále mizí na úkor "řízeně neřízené" zástavby řídící se tím, co si zrovna ten který developer zařídí. Od roku 1975 v podstatě zeleň z krajiny neustále a kontinuálně mizí.
p. Rožnovský, zemědělský klimatolog:
- nový "čtvrtý" klimatický režim s sebou nese teploty vyšší o 2°C na jaře a 3 °C v létě, čímž se extrémně zvyšuje výpar. Srážek je stejně, ale v každé pěstební sezóně chybí až 200 milimetrů srážek a hospodářská krajina se už dnes chová jako step.
- neplatí staré mapy rajonizace zemědělství, kterými se dodnes řídí podstatná část legislativy, regulací a dotačních schémat - dneska zemědělství řídíme podle půl století starých dat, přitom bychom se měli řídit predikcemi na druhou polovinu tohoto století.
- klima letošního roku má fatální hospodářské projevy: chybějící vláha zkraje roku, jarní mrazy, letní sucho a podzimní přívalové deště a zamokření pozemků leckde vedly a ještě povedou až k třetinovým ztrátám produkce.
- příčinou je poživačné chování nás, lidí. Konáme klimatické konference v ropných státech Baku či Dubaji, létáme na ně tryskovými letadly a klimatickou agendu tam řeší lidé, kteří ji berou hlavně jako byznys. Tento způsob boje s klimatickou změnou však naopak tlak na klimatickou změnu zvyšuje.
- Všichni slibují že se pokusí teplotu zadržet na hranici do 1,5 stupně – tento práh jsme ale už dávno promeškali.
- přes sto let jsme snižovali a dodnes snižujeme retenční schopnost krajiny, měli bychom ji zvýšit. "Můj dědeček nejel s koňmi do pole, protože tam bylo mokro. Dneska jezdíme s těžkými stroji do stejně mokrých polí. Ta už jsou jen výrobní základnou, ne živoucím tělesem, jak se o půdě kdysi mluvilo."
p. Vopravil, pedolog:
- máme novou a stále dosti děravou novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, nefunkční protierozní vyhlášku a místo jednoduchých zemědělských pravidel byrokraticky složité, obtížně kontrolovatelné a zemědělcům nesrozumitelné předpisy.
- kvůli teplotám a větru dnes většinu našeho státu ohrožuje nejen eroze vodní, ale především eroze větrná - vítr zvedá prach a lidé ho dýchají a ničí si zdraví, půda jako celek pak chudne.
- zavíráme chovy hospodářských zvířat, jejichž hnůj a krmné pícniny chybí jak při hnojení, tak v pestrosti osevních postupů zlepšujícícíh stav půdy. Maso se dnes ve velkém dováží ze Španělska či z Jižní Ameriky. Farmy byly dřív více uzavřeným cyklem s dlouhodobou udržitelností, dneska jsou daleko více články transportu velkých množství materiálů na velké dálky.
- je důležité rozumět půdě, půda nám vždycky chce něco říct, může nám pomoci porozumět sobě samotným.
p. Bačina, farmář:
- ukázkově klimaticky extrémní rok: letošní dubnové mrazy (snížení výnosu řepky ozimé díky zničení šešulí), významné ztráty na výnosech kvůli suchu či krupobití (léto, žně) a komplikované setí na podzim kvůli mokru (dopad na budoucí výnos)
- největším problémem jsou ty extrémy, i regenerativní režim či půdoochranné technologie neochrání před nejextrémnějšími srážkami. Navíc každý teplotní stupeň navíc znamená dramatickou změnu v agrotechnice a pěstování plodin. Takže jako společnost musíme těm extrémům způsobeným klimatickou změnou předcházet a bojovat s jejími příčinami (samotná adaptace prostě nestačí).
- je velký rozdíl mezi hospodařením a podnikáním (vytěžit půdu přes živiny, dotace a generace zisku umí každý manažer, a dá se to dělat léta). Dost takových firem do toho jde s tím, že budou příští roky půdu plundrovat, a pak vstoupí do nových režimů ukládání uhlíku a budou prodávat uhlíkové kredity za sekvestraci CO2.
- na farmě šli cestou organické hmoty - založili vlastní kompostárnu, mají prasata a slepice, takže každé pole dostane jednou za dva roky 40 tun kompostu na hektar. Výhodné to není, kdyby hnojili průmyslově vyráběným dusíkem (hnaným spalováním zemního plynu v Haber-Boschove procesu), byly by na polovině nákladů. Ale věří, že si takto opraví půdu a zvýší její starou sílu.
- varování pro zelenou politiku (mám vyřídit Von Der Lyenové v EU): nenechat k nám do Evropy valit GMO a glyfosátem ošetřovanou produkci za zámoří, zatímco budujeme regenerativní a ekologickou Evropu. Jako zemědělci pak nebudeme konkurenceschopní.
reklama
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Letošní rok v Německu bude nejteplejším od začátku plošného měření v roce 1881
Vláda se vrátí ke klimaticko-energetickému plánu. Má s ním zpoždění
Odborník: Podmínky pro pěstování se v ČR zhorší, ale jinde ve světě ještě více
Další články autora |
Matěj Pomahač: Zemědělské dotace – místo biodiverzity pouze podpora levné produkce
Matěj Pomahač: Gigafactory: Krajinou Dolního Poolší aneb půda vs baterky
Matěj Pomahač: Klima na poli vs. klima v komořeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (103)
Karel Zvářal
17.11.2024 06:21Velmi dobrý článek, vše podstatné shrnuje poslední odstavec, až na to gmo. Zvykejme si na to, budoucnost je jak v regenerativním zemědělství, tak i přiměřeném využívání vědy, tedy včetně GMO.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.11.2024 08:22 Reaguje na Karel ZvářalMělo by se spíše mluvit o zvyšování retenční schopnosti půdy a zvyšování obsahu uhlíku organického i anorganického v půdě místo pěstování jakýchkoli biopaliv. Úbytek dobytka je zhůvěřilost. A GMO zdaleka není jen o odolnosti glyfosátu, jak se pan Pomahač a jeho kolegové vzbuzují dojem. Bránit se celními bariérami je vždy cesta do pekel.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.11.2024 08:30 Reaguje na Slavomil VinklerRegenerativní zemědělství retenční schopnosti půdy zlepšuje. Biopaliva jsou zlo, to hlásám od začátku. Glyfosát nekomentuji, jen předpokládám jeho návrat (svět může, a my ne?). A GMO má budoucnost, ubude potřeba pesticidů.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 09:35 Reaguje na Karel ZvářalZkuste si vysít na pole třeba svazenku. Vedle nechte kus pole holý, pouze zpodmítnutý. Až svazenka naroste, vezměte Teru a začněte orat. A uvidíte a hlavně ucítíte rozdíl- tam, kde byla svazenka, je půdní profil protkán kořeny, to ano, ale také do hloubky kořenů- suchý. Vedle, na holém, je od hloubky podmítky krásně provlhlý. Je to logické, protože ta svazenka čerpá pro svůj růst vodu a půdu vysušuje. Strukturu zlepšuje, ale vysušuje. A nejen ona, ale cokoliv, co by se tam pěstovalo. Někdy mi přijde, že ti pánové, co toto káží, v životě na tom poli nebyli.
Pokud se na podzim udělá kvalitní zimní orba či kypření, přes tu zimu takové pole pojme násobně víc vody, než když zůstane s krytem. je to prostá fyzika základní školy, neboť zorané pole má násobně větší povrch než pole nezorané.
Odpovědět
Pokud se na podzim udělá kvalitní zimní orba či kypření, přes tu zimu takové pole pojme násobně víc vody, než když zůstane s krytem. je to prostá fyzika základní školy, neboť zorané pole má násobně větší povrch než pole nezorané.
Karel Zvářal
17.11.2024 10:50 Reaguje na pavel peregrinNaprosto scestný a neadekvátní koment i příklad. Výhody setí svazenky spočívají v její protierozní službě, což praktici hodnotí veskrze pozitivně.
https://uroda.cz/svazenkou-v-kukurici-proti-erozi-pudy/
Odpovědět
https://uroda.cz/svazenkou-v-kukurici-proti-erozi-pudy/
pp
pavel peregrin
17.11.2024 12:15 Reaguje na Karel ZvářalJá to nerozporuji. Ale to zadržování vody s tím souvisí. Pouze chci upozornit, že jako vše, tak i toto má svůj rub i líc.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.11.2024 12:22 Reaguje na pavel peregrinTa svazenka jde po pšenici, veškerou vodu má pro sebe. A věřte, že raději vidím pole se svazenkou, než oranici vydanou napospas větrné a vodní erozi. Navíc větší plocha oranice znamená větší vyfoukání. Elementární fyzika.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 12:30 Reaguje na Karel ZvářalVěřím. Ale nesmíte brát oranici jen na Moravě. Orba na rovných polích je z hlediska zadržení vody přes zimu daleko účinnější než pole oseté svazenkou a nechané do jara. A zdaleka ne každá půda je náchylná k větrné erozi, u nás kupříkladu ani jedna. Orba je staletími prověřená technologie.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.11.2024 12:48 Reaguje na pavel peregrinŽijete minulostí. Oranice se dá pochopit, když větší část zimy je pod sněhem. Ale při dnešním bezsněžném a větrném klimatu to chce uvažovat jinak. Navíc tou svazenkou se dostane do půdy organika, která vodu váže. Dost dobře nechápu, proč proti ní (meziplodině) jste tak vysazený.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 13:44 Reaguje na Karel ZvářalNejsem, ale jak říkám- vše je dvousečné. Organika se do půdy dostane, nic proti tomu, ale pokud si v létě nasejete meziplodinu v dobré víře, že jste udělal to nejlepší a začne sucho, v tu chvíli jste udělal to nejhorší, protože ta slavná meziplodina vám sebere všechnu vodu, nutnou pro vývoj hlavní plodiny. Chápete ten rozdíl?
Odpovědět
Karel Zvářal
17.11.2024 13:51 Reaguje na pavel peregrinAsi nechápu, tak mě opravte. Svazenku vysejí na konci léta, ona během podzimu vzejde, přes zimu uschne, takže na jaře už netranspiruje, tudíž ani vodu nepřijímá. Veškerá jarní voda je k dispozici kukuřici, která je hlubokokořenící.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 14:15 Reaguje na Karel ZvářalNe ,tohle říkáte správně. V tomto případě to není na závadu a je spíš na zvážení, jakou půdu mám a podle toho zvolit buď orbu či tu svazenku. Ale pokud se meziplodina naseje na konci léta a počítám tam se zásevem ozimé pšenice, pak skutečně ta meziplodina může působit kontraproduktivně v tom, že sebere hlavní plodině vodu.
Odpovědět
Pe
Petr
17.11.2024 12:52 Reaguje na pavel peregrinJenže nic není jako dřív. Po staletí bylo vlhko, zimy se sněhem, tak to platilo a fungovalo. Zoraná půda pomohla lepšímu vsakování vody, zatímco vysychání bylo v porovnání s tím zanedbatelné, ze zasněžené půdy žádné. Dnes je to v podstatě obráceně a myslím že by stálo za to udělat výzkum - porovnat vodní režim půdy zorané a půdy něčím porostlé v současných podmínkách suchých větrných zim bez sněhu a mrazu, které plynule přecházejí do suchého jara, kdy se seje až se za kočárem práší.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 13:49 Reaguje na PetrZoraná půda je jednoznačně vždy lepší. Nemusíte mít žádný sníh, ostatně ta pitomost, kdy se věří, že jen sníh sytí půdu, se neustále opakuje. V zimě nemusí sněžit, stačí, když prší a zoraná půda infiltruje daleko víc, jak půda s pokryvem. To přece není žádná věda. A že se na jaře za sečkou práší, to je jen dobře. Protože pokud by se neprášilo, tak osivo v tu chvíli zamazáváte a na dobrou úrodu můžete zapomenout.
Tady na Ekolistu drtivé většině lidí včetně vás chybí základní praktické zkušenosti a pak jen do omrzení opakujete moudra kabinetních vědců.
Odpovědět
Tady na Ekolistu drtivé většině lidí včetně vás chybí základní praktické zkušenosti a pak jen do omrzení opakujete moudra kabinetních vědců.
Pe
Petr
17.11.2024 14:41 Reaguje na pavel peregrinNikde nepíšu, že pouze sněhem, to jste si domyslel, abyste měl argument.
No a pokud je zoraná půda jednoznačně a vždy lepší, pak nezbývá, než abyste to doložil.
Odpovědět
No a pokud je zoraná půda jednoznačně a vždy lepší, pak nezbývá, než abyste to doložil.
Pe
Petr
17.11.2024 14:44 Reaguje na PetrNo a současné zimy jsou právě o tom, že nejen že nesněží, ale ani neprší. Zato často fouká a vítr vysouší zbývající vlhkost půdy.
Odpovědět
pp
pp
pavel peregrin
17.11.2024 14:45 Reaguje na PetrJá nepotřebuju nic dokládat, protože na rozdíl od vás to mám doložené praxí, víte? A o dešti nepíšete nic, ale pokud, tak pouze o tom sněhu. Musíte si po sobě lépe číst text.
Odpovědět
Pe
pp
pavel peregrin
17.11.2024 15:24 Reaguje na PetrPanebože, to jste opravdu tak natvrdlý? Vy doložte, že je to tak, jak tvrdíte, já opakuju, že se tím živím, na rozdíl od vás, takže za mě hovoří praxe. Za vás hovoří vyčteninky z knížek.
Odpovědět
Pe
Petr
17.11.2024 15:30 Reaguje na pavel peregrinAle to vy jste přišel s tvrzením. Já nic netvrdím, já navrhoval výzkum.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 15:56 Reaguje na PetrTyhle věci netřeba zkoumat. nebo si snad myslíte, že se dávno nezkoumaly? Ale zkoumaly, jenže se ukázalo, že se zdaleka nehodí pro všechny podmínky a půdy.
Odpovědět
Pe
Petr
17.11.2024 16:01 Reaguje na pavel peregrinVy se pořád opíráte o něco, co už není. Staletí, dávno... Dnes je vše jiné. A všude, nejen na poli. A kdo to odmítá vidět.... jak jste to psal o tom smetišti?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 16:24 Reaguje na PetrJenže to se pletete. Zemědělství není informatika, kde dnes znamená už stát o krok pozadu. Jsou staletími prověřené postupy, které platí a budou platit pořád. Na poli šlechtění a dejme tomu gen. změn je to něco jiného, tam se opravdu hodně věcí mění, jenže ty změněné a výkonné věci zase přijdou do prostředí, které se mění jen nepatrně.
Odpovědět
Pe
Petr
17.11.2024 16:05 Reaguje na pavel peregrinProč je netřeba zkoumat? Aby se náhodou dnes nezjistilo něco jiného?
Podobně se kdysi mluvilo o knihách. Že ty knihy netřeba číst. Buď obsahují to samé, a pak jsou zbytečné, nebo něco jiného, a pak jsou špatné.
Odpovědět
Podobně se kdysi mluvilo o knihách. Že ty knihy netřeba číst. Buď obsahují to samé, a pak jsou zbytečné, nebo něco jiného, a pak jsou špatné.
pp
pavel peregrin
17.11.2024 16:26 Reaguje na PetrMohu vás ujistit, že se kolikrát dost směju, když vidím, co dnes nová generace vědců konkrétně v zemědělství zkoumá. V podstatě se s velkou slávou přichází na to, co Duchoň, Baier etc. dávno zkoumali.
Odpovědět
JH
JH
17.11.2024 16:50 Reaguje na pavel peregrinAle je dost zemědělců, kteří tvrdí, že lepší je neorat a taky jsou z praxe.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 18:14 Reaguje na JHAno. Ale pak provádějí hluboké kypření, to my ostatně také. Orba nebo kypření, oboje je dobré. A mohu vás ujistit, že totální minimalizaci dnes už provádí pouze zlomek subjektů, protože zjistili, že pro naše podmínky to není vhodný postup.
Odpovědět
JH
pp
pavel peregrin
17.11.2024 19:38 Reaguje na JHByla. ale ten efekt lepšího zadržování vody umí i podrývání či kypření, chcete-li. A osobně si myslím, že hlubší kypření je efektivnější, rychlejší a i šetrnější než orba, s jedinou výjimkou, a tou je nedokonalé zaklopení posklizňových zbytků. To umí jedině pluh.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
17.11.2024 09:59 Reaguje na Karel ZvářalMoc nesouhlasím. Pan Pomahač se snaží o reformu ekologismu. Aby byl s lidskou tváří. Musí si uvědomit, že ekologismus je o velkoplošném pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva a uhlík vázaný v biohmotě nebo v hnoji nesmí do země, ale do bioplynky.
Odpovědět
PH
Petr Hanák
17.11.2024 08:15Pan Bačina (od Klecan u Prahy) má tu velkou výhodu, že má sídlo vedle pražské čističky odpadních vod a pole zásobuje kaly. Ostatní takové štěstí nemají, resp. legislativa to výrazně komplikuje nebo v pásmu lázeňských vod přímo zakázala. Článkem se vine rozdělování zemědělců na ty malé správné inovativní a zároveň konzervativní "paličáky" s citem pro místo vs podnikatelé. To je s několika výjimkami lživý popis. To dělení vede mezi produktivními zemědělci (typicky stovky a tisíce hektarů a více) a neproduktivními pobírači dotací (více než 90% ekozemědělství u nás je extenzívní pastva, typicky na pozemku privatizovaném od státu v neveřejné "dražbě" a bezúročným 30 letým úvěrem od státu).
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 08:30 Reaguje na Petr HanákMáte naprosto pravdu. A osobně bych si kaly na pole nikdy nedal.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.11.2024 18:43 Reaguje na pavel peregrinSoučasné čistírenské kaly bych taky nikomu nedoporučoval,
protože to je směs nebezpečných odpadů, mikroplastů a dokonce pouhým okem viditelných odpadků. To si půda nezaslouží, aby byla skládkou odpadků u kterých se může časem zjistit, že budou součástí plodin a ty odpadem.
Mikroplasty jsou samozřejmě už i ve vzduchu, ale proč
je u půdy navyšovat těmi čistírenskými kaly. Budiž
vyčlenit tu půdu z hospodaření a plundrovat ji pouze
pěstováním energetických plodin, ale na potraviny?
Ne. Děkuji a sám lituji dobu, kdy jsem neměl tušení
o dopadech mikroplastů a půdu na zahradě vylepšil
kompostem z městské kompostárny s viditelnými zbytky
folií, nedopalků cigaret a jiných drobných odpadků.
Kompost mi byl dodán s certifikátem neškodnosti, ale
ono to je tak se vším. Co je dnes nezávadné je zítra
závadné a je to vždy pouze o lidském poznání. Dnes už
nic jiného, než biomasu z vlastní zahrady a zahrad
sousedů své půdě nedodávám, ale už je asi pozdě.
Odpovědět
protože to je směs nebezpečných odpadů, mikroplastů a dokonce pouhým okem viditelných odpadků. To si půda nezaslouží, aby byla skládkou odpadků u kterých se může časem zjistit, že budou součástí plodin a ty odpadem.
Mikroplasty jsou samozřejmě už i ve vzduchu, ale proč
je u půdy navyšovat těmi čistírenskými kaly. Budiž
vyčlenit tu půdu z hospodaření a plundrovat ji pouze
pěstováním energetických plodin, ale na potraviny?
Ne. Děkuji a sám lituji dobu, kdy jsem neměl tušení
o dopadech mikroplastů a půdu na zahradě vylepšil
kompostem z městské kompostárny s viditelnými zbytky
folií, nedopalků cigaret a jiných drobných odpadků.
Kompost mi byl dodán s certifikátem neškodnosti, ale
ono to je tak se vším. Co je dnes nezávadné je zítra
závadné a je to vždy pouze o lidském poznání. Dnes už
nic jiného, než biomasu z vlastní zahrady a zahrad
sousedů své půdě nedodávám, ale už je asi pozdě.
pp
pavel peregrin
17.11.2024 08:22To jsou teda objevy. Ono by úplně stačilo zavést solidní agrární politiku, jenže to v současném EU prostě nejde. A tak raději budeme pořádat semináře a plácat neustále dokola. A jen přidám takovou perličku- uvědomují si všichni ti, kteří volají po minimalizaci, regenerativním zemědělství, že paradoxně tímto způsobem hospodaření zvyšují podíl CO2 v ovzduší? Taková jednoduchá věc, že. Na rozdíl od hlubšího kypření a orby, která naopak produkci CO2 potlačuje. To jen tak na okraj, osobně je mi to vcelku jedno, držíme se osvědčených postupů a až doteď se to vyplácí, jak ohledně stavu půdy, tak ekonomiky.
Odpovědět
ss
JH
JH
17.11.2024 09:45 Reaguje na pavel peregrinOrba snižuje CO2 v atmosféře? Není to spíš naopak?
Odpovědět
pp
JH
JH
17.11.2024 12:30 Reaguje na pavel peregrinJá bych řekl, že orba rozbije agregáty, tím přivede mikroby k substrátu a přivede do půdy kyslík. To všechno nejspíš urychlí rozklad a tím i produkci CO2. Máte lepší nápad?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 12:35 Reaguje na JHTak si vezměte rozklad veškeré organické hmoty, která zůstane na povrchu při regenerativním zemědělství. To množství uvolněného CO2 je podstatně větší, než když se orbou zaklopí zbytky. Ostatně nedávno byly prezentovány výsledky pokusů, teď honem nevím přesně kde, a jednoznačně se to potvrdilo. Jenže o tom se dočtete pouze v odborném tisku, do medií se to neprezentuje, nehodí se to.
Ale v Rusku ty pokusy opravdu nebyly, to jen pro pořádek.
Odpovědět
Ale v Rusku ty pokusy opravdu nebyly, to jen pro pořádek.
JH
JH
17.11.2024 12:45 Reaguje na pavel peregrinRozklad toho, co zaořete nebo nezaořete je jen část reality, těžko to z jednoho pokusu jednoznačně potvrdíte. To si schválně najdu, já vím, co je to odborný tisk.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 13:51 Reaguje na JHUrčitě to najdete, a nemyslím to nijak ironicky. Ale upřímně řečeno, na to nepotřebuju výzkumy, jen mi to potvrdilo to, co si dávno myslím také.
Odpovědět
JH
JH
17.11.2024 14:03 Reaguje na pavel peregrinTen váš pokus jsem zatím nenašel, ale narazil jsem na několik dalších, kde produkce CO2 byla větší při orbě. Tak jednoduché, že orba snižuje CO2 v atmosféře, to celkem určitě nebude.
Odpovědět
Pe
Petr
17.11.2024 08:33Předpovídá se, že za 20 let tu bude žít 10 miliard lidí. A všichni budou chtít jíst, oblékat se, jezdit, bydlet, topit, svítit, telefonovat... Ber kde ber.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
19.11.2024 14:44 Reaguje na PetrNo, spíš za 40-50 ... https://www.worldometers.info/world-population/ ... ale jinak jo. Nicméně na řešení toho problému existují vcelku osvědčené metody. Nějaký Malthus se tomu docela věnoval ...
Odpovědět
MM
Milan Milan
17.11.2024 09:07Dobrý článek. Jen ač není zodpovězena otázka co bylo dřív oteplování planety, nebo zvýšení obsahu CO2 v atm., tak pořád se hraje na nutnost snížení CO2 produkovaného lidskou činností... A to je obrovský kšeft. Tradiční zemědělství včetně, chovu hospodářských zvířat se bude v souladu s bláboly politiků a aktivistů omezovat a produkce syntetických potravin včetně masa již laboratorně frčí na plné obrátky. A to bude taky obrovský kšeft. Jen se musí politicky prosadit, obdobně jako soláry, elektromobily, emisní povolenky atd. Snad to na chvíli v USA pozastaví Trumpova administrativa, ale destrukce zemědělství v EU bude určitě pokračovat. A nikdo ze znalých a rozumných nezvedá prst, nebo je umlčen?
Odpovědět
KV
Karel Valenta
17.11.2024 09:31Chtěl bych se místních odborníků zeptat na GMO osiva Roundup Ready. Je to dobré nebo to zvyšuje používání pesticidů ?
https://web.mit.edu/demoscience/Monsanto/about.html
Díky dotační podpoře nám nyní na pole vtrhnou větrníky a v jejich okolí se bude teplota zvyšovat o 0,5-1°C, což při případném suchém počasí to sucho ještě zesílí.
A dotační bioplynky každoročně naše pole ochudí o milióny tun hnoje, který je „spálen“ v BPS na metan.
Odpovědět
https://web.mit.edu/demoscience/Monsanto/about.html
Díky dotační podpoře nám nyní na pole vtrhnou větrníky a v jejich okolí se bude teplota zvyšovat o 0,5-1°C, což při případném suchém počasí to sucho ještě zesílí.
A dotační bioplynky každoročně naše pole ochudí o milióny tun hnoje, který je „spálen“ v BPS na metan.
pp
pavel peregrin
17.11.2024 09:43 Reaguje na Karel ValentaPane Valento, Roundup Ready odrůdy jsou odolné ke glyfosátu, tudíž na jejich ošetření by skutečně měl stačit pouze glyfosát. Jenže, jako všechno, i toto má svůj háček. Víceletým používáním se můžou postupně vyselektovat plevele rovněž odolné ke glyfosátu a to pak je velký problém. Něco podobného se v současnosti děje u tzv. Conviso odrůd cukrovky, kdy ta řepa je odolná vůči jinému herbicidu a stačí ošetřit dvakrát. Ale již nyní začínají problémy, selektují se odolné plevele a navíc, pokud tam zůstanou vykvetlice a vypadají semena, tak v následné plodině se ta vykvetlice chová jako obtížný plevel a nefungují na ni logicky herbicidy ze stejné skupiny, takže se musí používat např. fenoxykyselinové. Ono vše je dvousečné a přesně tak to platí i pro dnes málem jako modlu vzývané regenerativní zemědělství.
Odpovědět
KV
HH
Honza Honza
17.11.2024 10:25Skvělý článek, právě že nastiňuje rozpory, antagonizmy:
- stále výrazněji se ukazuje správnost názoru, že společnost postavená na dotacích je slepá cesta. Ukazuje se, že tak jak ve světě nastupuje globalizace, je tato cesta stále více neudržitelná. České zemědělství nikdy nebude konkurenceschopné s Ukrajinou apod. (viz Klaus)
- vlivem progredujících klimat. změn je stále větší tlak na zpřírodnění agrotechniky, vracení se zpět k pestré normální přírodě (jak prosazuje Petr). Bez tohoto trendu zemědělství a i ostatní příroda začne kolabovat. Základem je zachycování vody (ne CO2, to až vždy druhotně), boj proti erozi = boj proti suchu, problém mnohou mít právě ty státy s současnou vysokou efektivitou zemědělství- stepní oblasti, které budou více náchylnější k suchu než naše event. pestrá a chladnější krajina. Základem je i více organiky v půdě, chybí-li hnůj, tak využít jiný materiál.
- zemědělci by tedy měli jít cestou ekologizace, zachycov. vody, rozčleňování velkých ploch, větší sukcese, většího zalesnění, omezení méně plodných a hospodářsky málo efektivních ploch ve prospěch stromů,
odklon od velkoprodukce pšenice a kukuřice, kde konkurovat nemůžeme, k speciálním programům, biovýroby apod.
- myslet si, že vše zvládneme- hospodářskými postupy, zakonzervujeme, že celé zemědělství stále bude fungovat jako v minulosti je fikce.
Bez možnosti velkovýroby, pro kterou nemáme žádné podmínky, se zemědělství bude stále více a více posunovat na okraj podnikání.
Nemá cenu proti tomuto přirozenému vývoji bojovat, má cenu se přizpůsobit. I pro krajinu je nutná diverzita- lépe než nevýkonným zemědělstvím ji zajistí původní býložravci (dle p. Vinklera) ve vhodných podmínkých, vždy ale jen okrajově, podstatou krajiny by měla být přirozená sukcese ve směru k přirozenému Hercinskému lesu.
Podpora stepních suchých oblastí, ke kterým naše pole směřují, jak se ve článku píše, je chyba pro celou přírodu.
Odpovědět
- stále výrazněji se ukazuje správnost názoru, že společnost postavená na dotacích je slepá cesta. Ukazuje se, že tak jak ve světě nastupuje globalizace, je tato cesta stále více neudržitelná. České zemědělství nikdy nebude konkurenceschopné s Ukrajinou apod. (viz Klaus)
- vlivem progredujících klimat. změn je stále větší tlak na zpřírodnění agrotechniky, vracení se zpět k pestré normální přírodě (jak prosazuje Petr). Bez tohoto trendu zemědělství a i ostatní příroda začne kolabovat. Základem je zachycování vody (ne CO2, to až vždy druhotně), boj proti erozi = boj proti suchu, problém mnohou mít právě ty státy s současnou vysokou efektivitou zemědělství- stepní oblasti, které budou více náchylnější k suchu než naše event. pestrá a chladnější krajina. Základem je i více organiky v půdě, chybí-li hnůj, tak využít jiný materiál.
- zemědělci by tedy měli jít cestou ekologizace, zachycov. vody, rozčleňování velkých ploch, větší sukcese, většího zalesnění, omezení méně plodných a hospodářsky málo efektivních ploch ve prospěch stromů,
odklon od velkoprodukce pšenice a kukuřice, kde konkurovat nemůžeme, k speciálním programům, biovýroby apod.
- myslet si, že vše zvládneme- hospodářskými postupy, zakonzervujeme, že celé zemědělství stále bude fungovat jako v minulosti je fikce.
Bez možnosti velkovýroby, pro kterou nemáme žádné podmínky, se zemědělství bude stále více a více posunovat na okraj podnikání.
Nemá cenu proti tomuto přirozenému vývoji bojovat, má cenu se přizpůsobit. I pro krajinu je nutná diverzita- lépe než nevýkonným zemědělstvím ji zajistí původní býložravci (dle p. Vinklera) ve vhodných podmínkých, vždy ale jen okrajově, podstatou krajiny by měla být přirozená sukcese ve směru k přirozenému Hercinskému lesu.
Podpora stepních suchých oblastí, ke kterým naše pole směřují, jak se ve článku píše, je chyba pro celou přírodu.
pp
pavel peregrin
17.11.2024 12:20 Reaguje na Honza HonzaProsím vás, kde jste přišel na to, že nemáme možnosti velkovýroby? Není to náhodu tak, že polistopadoví pošuci se dobrovolně této možnosti vzdávají? A dále, hnůj je vzývaný jako modla lidmi, kteří skutečně o zemědělství mnoho neví. Kolikrát už jsem zde psal o možnosti jeho náhrady víceletkami, které, kdyby na ministerstvu neseděli dutohlavci, by bylo možné za stanovených finančních podmínek rozšířit všude??
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 12:21 Reaguje na pavel peregrinNehledě na to, že hnoje z objektivních příčin bude stále méně.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.11.2024 12:44 Reaguje na pavel peregrinKam chcete dávat víceletky, když ne dobytku a tím do hnoje? Hnůj nepatří do bioplynky, ale do země.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 13:59 Reaguje na Slavomil VinklerHnůj opravdu patří do země, o tom žádná. A kam bych ty víceletky dával? No přece zase do země! Pane Vinklere, víte, je smutné, že nikoho nenapadne podpořit jejich zastoupení v podnicích, ale nikoliv pro výživu ubývajícího skotu, ale jako primární hmotu.
Tedy- podpořil bych pěstování jetele a vojtěšky s tím, že ta hmota by se nezkrmovala, ale prvním rokem zmulčovala a dejme tomu druhým rokem zaorala. Jetel by se k tomu samozřejmě hodil líp, tedy klasický dvojsečný luční, nebo inkarnát. Vojtěška také, ale musel by se zkrátit její cyklus. A vtip je v tom, že kdyby si ti dutohlavové spočítali, že i když zemědělcům zaplatí náklad na osivo, mulč a zaorání bez tržní produkce, tak ve výsledku pro půdní fond naší republiky udělají daleko víc, než s jejich nesmyslnými opatřeními. Jenže to by tam musel tomu někdo rozumět, což se neděje. Jednoduché, že?
Odpovědět
Tedy- podpořil bych pěstování jetele a vojtěšky s tím, že ta hmota by se nezkrmovala, ale prvním rokem zmulčovala a dejme tomu druhým rokem zaorala. Jetel by se k tomu samozřejmě hodil líp, tedy klasický dvojsečný luční, nebo inkarnát. Vojtěška také, ale musel by se zkrátit její cyklus. A vtip je v tom, že kdyby si ti dutohlavové spočítali, že i když zemědělcům zaplatí náklad na osivo, mulč a zaorání bez tržní produkce, tak ve výsledku pro půdní fond naší republiky udělají daleko víc, než s jejich nesmyslnými opatřeními. Jenže to by tam musel tomu někdo rozumět, což se neděje. Jednoduché, že?
SV
Slavomil Vinkler
17.11.2024 14:29 Reaguje na pavel peregrinNo to je pravda, ale myslím , že je lepší jetel a vojtěšku zkrmit a pak zaorat. Ne?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 14:47 Reaguje na Slavomil VinklerVidíte. Právě přináším inovativní myšlenky, z jejichž absencí mě před chvílí obvinil přispěvatel Petr.
Ale vážně- samozřejmě že bylo, nicméně musíme reagovat na změněné podnikatelské podmínky a tohle by právě byla vhodná cesta.
Odpovědět
Ale vážně- samozřejmě že bylo, nicméně musíme reagovat na změněné podnikatelské podmínky a tohle by právě byla vhodná cesta.
HH
Honza Honza
17.11.2024 13:24 Reaguje na pavel peregrinEfektivní velkovýrobu nastiňuje p. Macháček- viz socializmus, velká pole, velké stroje, vyrábět to, co se dá prodat. Příroda potřebuje něco jiného. Jenže bez přírody nebude fungovat ani zemědělství.
To právě přijde i na Ukrajinu, i tam při neodvratitelné progresi oteplování a suchu budou problémy. Ukrajina je založená na tom, že je pořádná zima a velké množství sněhu, který zjara pomalu taje. Co když i tam budou teplé zimy a místo sněhu déšť? Jak se s tím tyto země popasují? Budou koukat, jak jim jejich tisíce hektarů polí uschlo?
Odpovědět
To právě přijde i na Ukrajinu, i tam při neodvratitelné progresi oteplování a suchu budou problémy. Ukrajina je založená na tom, že je pořádná zima a velké množství sněhu, který zjara pomalu taje. Co když i tam budou teplé zimy a místo sněhu déšť? Jak se s tím tyto země popasují? Budou koukat, jak jim jejich tisíce hektarů polí uschlo?
pp
pavel peregrin
17.11.2024 14:02 Reaguje na Honza HonzaTakže ještě jednou i pro vás- zapomeňte na nesmyslnou mantru nutnosti zimního sněhu! Já nevím, proč se tahle pitomost neustále opakuje. Přemýšlel jste někdy o tom, že existují státy, např. Anglie, kde nikdy v zimě nepadá sníh a jen prší? A přesto mají rozvinuté, vyspělé zemědělství? Kdyby to totiž bylo podle vašeho přemýšlení, tak by Anglie už byla dávno na suchu. Ale jaksi není.
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.11.2024 15:10 Reaguje na pavel peregrinJenže Anglie nená Ukrajina a Rusko- tam je kontinentální klima: tuhé zimy plné sněhu a suché horké léto. To s Anglií nemá nic společného!
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 15:26 Reaguje na Honza HonzaSamozřejmě, že je tam kontinentální klima, ale to neznamená, že tam časem nezačne místo sněhu pršet. A polemika je o tom, zda je k zimní vláze nutný sníh.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.11.2024 15:31 Reaguje na pavel peregrinKvůli nedostatku "zimní vláhy", tedy sněhu, brečí vědci, protože nejsou záplavy, které "luh potřebuje". Jak vidět, luh přežil několik desetiletí bez jarních záplav. Jinak zimní deště zasakují průběžně, pozvolna, čímž se lépe doplní spodní vody, než při rychlém jarním tání.
Odpovědět
Pe
Petr
17.11.2024 15:33 Reaguje na pavel peregrinSníh jsme tu mívali taky. Dnes nemáme ani sníh, ani déšť. A stačilo pár desítek let.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 16:03 Reaguje na PetrDéšť přes zimní období máme, minimálně tolik, a spíš více, než by bylo dodáno ze sněhu. To, že je někde vody v půdě málo, je do značné míry dáno jejími fyzikálními vlstnostmi. Lehká vodu ztrácí pochopitelně rychleji, než těžká. Ale tak to bylo, je a bude vždycky a do lehké půdy můžete narvat organiky kolik chcete, a stejně její parametry výrazně nezlepšíte. Nechte si říct, tady na tom nic nevykoumáte. To samé je s těžkou, mikrobiálně málo činnou půdou.
To byste ji musel shrnout buldozerem a navozit jinou.
Odpovědět
To byste ji musel shrnout buldozerem a navozit jinou.
HH
Honza Honza
17.11.2024 17:32 Reaguje na pavel peregrinPrávě že, když na Ukrajině bude v zimě pršet, zem bude namrzlá, vodu nepřijme, ta odteče a na jaře tam, nebude nic. Přes léto sucho a vedro, ne jako v Anglii nebo u nás déšť. Takto mohou skončit všechny suché oblasti, kde nejsou stromy- savany, pampy, prérie = oblasti, které umožňují zemědělskou efektivní velkovýrobu, na kterou my nemáme, u nás žádné pampy, nejsou. U nás je funkční les- pro přírodu díky bohu i spolu se sukcesí.
Ale i u nás je nebezpečí z přechodu klimatu ke kontinetálnímu charakteru- v létě suché vedro. Zimy bez sněhu to pak nezachrání. Proto i u nás vysychají studně, snižuje se hladina spodní vody. I když prší stejně nebo spíš více- je větší odpar vody. Půda ale rychle vysychá, srážky jsou přívalové, málo vody se zachytí. Je třeba dělat vše pro to, aby se tomu zabránilo, zachycovat vodu, remízky a meze na polích, lepší půda s organikou a hlavně lesy- ty zachycují vodu nejvíce.
Odpovědět
Ale i u nás je nebezpečí z přechodu klimatu ke kontinetálnímu charakteru- v létě suché vedro. Zimy bez sněhu to pak nezachrání. Proto i u nás vysychají studně, snižuje se hladina spodní vody. I když prší stejně nebo spíš více- je větší odpar vody. Půda ale rychle vysychá, srážky jsou přívalové, málo vody se zachytí. Je třeba dělat vše pro to, aby se tomu zabránilo, zachycovat vodu, remízky a meze na polích, lepší půda s organikou a hlavně lesy- ty zachycují vodu nejvíce.
pp
pavel peregrin
17.11.2024 18:19 Reaguje na Honza HonzaVětšinou když prší, tak zase nemrzne. A pokud mrzne, padá zase sníh. A pokud by se u nás mělo změnit klima na kontinentální, což podle mého není reálné, tak se holt změní pěstované plodiny. Tohle mě nechává úplně v klidu, nehledě na to, že obilovinám to zásadně vadit nebude. S přívalovými srážkami neudělá nikdo nic, ty odtečou, ať máte půdu jakou chcete.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.11.2024 19:44 Reaguje na Honza HonzaKdyž už se mi snažíte vložit do úst, že chci ničit
přírodu efektivní velkovýrobou, tak vám musím říci,
že i ta nemusí přírodu ničit. Popíšu vám praxi na
velkostatcích hraběte Larische od Bohumína po
Karvinou a okolí. Lány o velikosti až 100 ha vznikly vysušením rybníků(viz mapy z 19. stol. na Mapy CZ)
a už za 1. republiky byly obhospodařovány technikou.
Pole se oraly pomocí lokomobil s více radličnými
pluhy a sklízely se tehdy nejmodernější technikou. Chovaly se taky kvanta hovězího dobytka a prasat
pro jatka zásobující města s jeho havíři a hutníky. Zbytek byly ZBYTKY na kterých hospodařili sedláci a kovozemědělci. Larisch byl nejen sedlák, ale hlavně
uhlobaron a taky myslivec. Jeho pozemky byly plné
drobné zvěře i srnčí a některá pole ani nesklízel
a nechával zvěři. Po válce totéž dělal Státní
statek Karviná se svými pobočkami a dodnes se výměra polí na kterých stát plánuje Gigafaktory nemění.
I za socíku se zde střílelo v honitbě o velikosti
600 ha stovky zajíců a bažantů a dnes po dvou kusech do tomboly na mysliveckém bále. Mění se ale počty
predátorů a jejich druhy a hlavně se taky mění
skladba plodin z deseti a více na tři a množství hospodářských zvířat a tudíž i hnoje a pastvin klesla na pětinu a méně. Vytratila se drobná zvěř, hmyz, ptáci, obojživelníci a ryby z odvodňovacích kanálů.
Proč a od kdy? Začalo to hlavně po revoluci a
doslova raketová změna přišla po vstupu do EU.
Krav zůstalo pár stovek, vepři žádní, drůbež
žádná. Pole s minimem hnoje, bez pícnin a pouze
umělá hnojiva a zvýšené výnosy z hektaru a taky
nárůst dojivosti krav. Prostě intenzifikace je
nyní větší, než za hraběte a i za socíku. Tu
je zakopaný pes, že i přes tu intenzifikaci
je problém konkurovat dovozům, které mají ještě
lepší podmínky k podnikání, než současní
vlastníci a nájemci státní půdy. Nemá smysl
tu ta velká pole dělit, když tu příroda byla
v pořádku i tehdy a kde se bez orby a eroze
ta těžká půda neobejde. Tu půdu musí totiž
rozrušit mrazy a když se tak nestane, tak to
musí udělat těžká technika, kterou z mraku
prachu není na jaře ani vidět. Pokud ta půda
není narušena orbou, tak na ní stojí kaluže
vody i v zimě a vymrzají ozimy zalité ledem.
Píši zde o PRAXI a nikoliv o teoretizování
od PC a nebo odněkud, kde jsou podmínky jiné.
Každá půda potřebuje něco jiného a způsob
hospodaření nelze chtít stejný ve Středomoří,
u nás a nebo na Ukrajině. To samé je o tom
hospodaření i u nás, kde se musí hospodařit
jinak v nížinách a jinak v horách. No a o
typech půdy totéž, ale nemám chuť vypisovat
rozdíly, které ekologisté možná ani neznají.
Už mě ani nebaví oponovat té armádě hlupáků
opakujících "moudra" z příruček DUHY a spol.
Ty kraviny jsou urážkou i pro krávy, které
mají více rozumu, než ti papoušci, kteří ta
moudra neustále opakují jako jedinou pravdu.
Mi už to může být teoreticky jedno, že si
mladá generace zničí půdu, přírodu a pole
zastaví Gigafaktory, ale občas se musím ozvat,
když vidím, že ta blbost hraničí s debilitou.
Já zažil přírodu zdravou a jinou, než je ta
současná a pouze na to nostalgicky vzpomínám.
Snažím se ale stále alespoň v malém ji pomáhat
a nikoliv pouze zbůhdarma kecat, protože kecy
uživí pouze politiky a jiné příživníky.
Odpovědět
přírodu efektivní velkovýrobou, tak vám musím říci,
že i ta nemusí přírodu ničit. Popíšu vám praxi na
velkostatcích hraběte Larische od Bohumína po
Karvinou a okolí. Lány o velikosti až 100 ha vznikly vysušením rybníků(viz mapy z 19. stol. na Mapy CZ)
a už za 1. republiky byly obhospodařovány technikou.
Pole se oraly pomocí lokomobil s více radličnými
pluhy a sklízely se tehdy nejmodernější technikou. Chovaly se taky kvanta hovězího dobytka a prasat
pro jatka zásobující města s jeho havíři a hutníky. Zbytek byly ZBYTKY na kterých hospodařili sedláci a kovozemědělci. Larisch byl nejen sedlák, ale hlavně
uhlobaron a taky myslivec. Jeho pozemky byly plné
drobné zvěře i srnčí a některá pole ani nesklízel
a nechával zvěři. Po válce totéž dělal Státní
statek Karviná se svými pobočkami a dodnes se výměra polí na kterých stát plánuje Gigafaktory nemění.
I za socíku se zde střílelo v honitbě o velikosti
600 ha stovky zajíců a bažantů a dnes po dvou kusech do tomboly na mysliveckém bále. Mění se ale počty
predátorů a jejich druhy a hlavně se taky mění
skladba plodin z deseti a více na tři a množství hospodářských zvířat a tudíž i hnoje a pastvin klesla na pětinu a méně. Vytratila se drobná zvěř, hmyz, ptáci, obojživelníci a ryby z odvodňovacích kanálů.
Proč a od kdy? Začalo to hlavně po revoluci a
doslova raketová změna přišla po vstupu do EU.
Krav zůstalo pár stovek, vepři žádní, drůbež
žádná. Pole s minimem hnoje, bez pícnin a pouze
umělá hnojiva a zvýšené výnosy z hektaru a taky
nárůst dojivosti krav. Prostě intenzifikace je
nyní větší, než za hraběte a i za socíku. Tu
je zakopaný pes, že i přes tu intenzifikaci
je problém konkurovat dovozům, které mají ještě
lepší podmínky k podnikání, než současní
vlastníci a nájemci státní půdy. Nemá smysl
tu ta velká pole dělit, když tu příroda byla
v pořádku i tehdy a kde se bez orby a eroze
ta těžká půda neobejde. Tu půdu musí totiž
rozrušit mrazy a když se tak nestane, tak to
musí udělat těžká technika, kterou z mraku
prachu není na jaře ani vidět. Pokud ta půda
není narušena orbou, tak na ní stojí kaluže
vody i v zimě a vymrzají ozimy zalité ledem.
Píši zde o PRAXI a nikoliv o teoretizování
od PC a nebo odněkud, kde jsou podmínky jiné.
Každá půda potřebuje něco jiného a způsob
hospodaření nelze chtít stejný ve Středomoří,
u nás a nebo na Ukrajině. To samé je o tom
hospodaření i u nás, kde se musí hospodařit
jinak v nížinách a jinak v horách. No a o
typech půdy totéž, ale nemám chuť vypisovat
rozdíly, které ekologisté možná ani neznají.
Už mě ani nebaví oponovat té armádě hlupáků
opakujících "moudra" z příruček DUHY a spol.
Ty kraviny jsou urážkou i pro krávy, které
mají více rozumu, než ti papoušci, kteří ta
moudra neustále opakují jako jedinou pravdu.
Mi už to může být teoreticky jedno, že si
mladá generace zničí půdu, přírodu a pole
zastaví Gigafaktory, ale občas se musím ozvat,
když vidím, že ta blbost hraničí s debilitou.
Já zažil přírodu zdravou a jinou, než je ta
současná a pouze na to nostalgicky vzpomínám.
Snažím se ale stále alespoň v malém ji pomáhat
a nikoliv pouze zbůhdarma kecat, protože kecy
uživí pouze politiky a jiné příživníky.
SV
Slavomil Vinkler
18.11.2024 07:41 Reaguje na Břetislav MachačekNo v zásadě byly 3 zlomy. Asi tak 50. léta- zmizely koroptve. Asi tak koncem 60. lét zmizeli bažanti , a v 80. letech zmizeli polní ptáci a zajíci. V období 90. let se počet ptáků a zajíců mírně zlepšil a pak zase zmizeli. Nevím ale přesně důvody. Snad jen koroptve-rozorání mezí. Vy tušíte?
Odpovědět
Karel Zvářal
18.11.2024 07:50 Reaguje na Slavomil VinklerUvedené mizelo kontinuálně, jen králíci na konci 60. podlehli rychle myxomatóze. V polovině 70. to byl zákaz výrovky, který se během 10-15 let propsal výrazně do poklesu (nejen) výše zmíněných druhů.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.11.2024 08:17 Reaguje na Karel ZvářalPlus samozřejmě vakcinace proti vzteklině, kuku- prasata...
Odpovědět
HH
Honza Honza
18.11.2024 08:01 Reaguje na Slavomil Vinklerjá bych řekl: chemie a životní podmínky.
Odpovědět
HH
Honza Honza
18.11.2024 07:58 Reaguje na Břetislav MachačekOpět zajímavý názor, jistě máte hodně informací z praxe, rád si vás čtu (jste pro mě zdroj informací), vadí mi ale vaše hrubé hodnocení. Já k ekologům mám také odstup, ale na blbost hraničíci s debilitou bych si netroufl, nikdo není dokonalý, bez chyb.
Samozřejmě, že dřívější zemědělství bylo blíž k přírodě, zvl. když stroje nebyly, byly jen koně. Bylo hodně hnoje, zemědělec potřeboval, aby pole plodilo, tak se o to staral. Byla úplně jiná péče o zvířata. Kráva byla pro malého zemědělce poklad. Nebyla žádná chemie, vše bylo zdravé (pokud to bylo čerstvé!- to mohlo být na vsi, ale jak to bylo ve městech? Nebyly mrazáky, nebyla konzervace, byla mnohem horší hygiena).
Nevýhody? - malá produkce, nyní je větší prošlechtěnost, vyšší výnosy, krávy více dojí, - méně chemie= škůdci: když vidím v obchodech naše krásná jablka bez poskvrnky, vždy si řeknu, kolik je tam chemie, dobytek dostává antibiotika, když tehdy byla vyšší úmrtnost u lidí, muselo to být i u zvířat. - v zemědělství pracovalo hodně lidí, dnes velký účinný stroj nahradí spoustu pracovníků. V USA, kde právě jsou prérie a podmínky pro velkovýrobu, jedna rodina s několika pomocníky obhospodařuje ohromnou plochu právě díky chemii a strojům.
Ale i málo chemie má své zdravotní=ekologické nevýhody: dříve byly problémy s konzervací, plesnivé výrobky jsou více škodlivé než s chemií, voda se konzervovala alkoholem, maso uzením, což není nejzdravější.
Prostě takhle by to dnes už nešlo. Myslet si, že vše zakonzervujeme, že vše bude jako dřív, je naivita.
A velkovýroba? Proč se dnes rozčleňují pole- dělají to sami zemědělci, kritizuje se socialist. zcelování, lesníci přechází na smíšený les. To jsou všichni hlupáci? Dělají to právě z toho stejného důvodu jako ty hromady organiky v dřívějších polích- aby jim vůbec něco vyrostlo!
Nejsou lidi, pracovníci třeba nemají vaše znalosti, umí něco jiného, mění se příroda, mění se technologie, je třeba se adaptovat = měnit se tak, jak se situace vyvíjí, což je základní předpoklad existence života na Zemi.
Odpovědět
Samozřejmě, že dřívější zemědělství bylo blíž k přírodě, zvl. když stroje nebyly, byly jen koně. Bylo hodně hnoje, zemědělec potřeboval, aby pole plodilo, tak se o to staral. Byla úplně jiná péče o zvířata. Kráva byla pro malého zemědělce poklad. Nebyla žádná chemie, vše bylo zdravé (pokud to bylo čerstvé!- to mohlo být na vsi, ale jak to bylo ve městech? Nebyly mrazáky, nebyla konzervace, byla mnohem horší hygiena).
Nevýhody? - malá produkce, nyní je větší prošlechtěnost, vyšší výnosy, krávy více dojí, - méně chemie= škůdci: když vidím v obchodech naše krásná jablka bez poskvrnky, vždy si řeknu, kolik je tam chemie, dobytek dostává antibiotika, když tehdy byla vyšší úmrtnost u lidí, muselo to být i u zvířat. - v zemědělství pracovalo hodně lidí, dnes velký účinný stroj nahradí spoustu pracovníků. V USA, kde právě jsou prérie a podmínky pro velkovýrobu, jedna rodina s několika pomocníky obhospodařuje ohromnou plochu právě díky chemii a strojům.
Ale i málo chemie má své zdravotní=ekologické nevýhody: dříve byly problémy s konzervací, plesnivé výrobky jsou více škodlivé než s chemií, voda se konzervovala alkoholem, maso uzením, což není nejzdravější.
Prostě takhle by to dnes už nešlo. Myslet si, že vše zakonzervujeme, že vše bude jako dřív, je naivita.
A velkovýroba? Proč se dnes rozčleňují pole- dělají to sami zemědělci, kritizuje se socialist. zcelování, lesníci přechází na smíšený les. To jsou všichni hlupáci? Dělají to právě z toho stejného důvodu jako ty hromady organiky v dřívějších polích- aby jim vůbec něco vyrostlo!
Nejsou lidi, pracovníci třeba nemají vaše znalosti, umí něco jiného, mění se příroda, mění se technologie, je třeba se adaptovat = měnit se tak, jak se situace vyvíjí, což je základní předpoklad existence života na Zemi.
pp
pavel peregrin
18.11.2024 08:58 Reaguje na Honza HonzaRozčleňování polí je vynuceno, sami zemědělci by to nedělali, neb v drtivé většině případů je to holý nesmysl, alespoň co se rovinatých polí týká. A co se hnoje týká- hnůj je, zdá se mi, pro laiky něco jako posvátná kráva. Jenže produkce hnoje dnes klesá, částečně díky úbytku skotu, částečně proto, že je nahrazen kejdou. Ale i kejda má skvělé hnojivé účinky a slouží jako primární organická hmota. Nenechte se mýlit- problém zemědělství má kořeny v zoufale diletantské agrární politice této země, a zastírá se rádoby "vědeckými" inovativními postupy, které jsou vehementně prosazovány a podporovány lidmi, častokrát bez sebemenší praxe.
Odpovědět
HH
Honza Honza
18.11.2024 12:51 Reaguje na pavel peregrinrozčleňování je vynuceno, zřizování močálovišť, jezírek, mezí, remízků- kdo by to chtěl? Když to pane bude, tak je nějaká naděje, když ne tak to dopadne jako ve Středomoří- žádné studny , jen kameny, pole jen s umělým zavlažováním. zato mají pomeranče a fíky. Vy byste to taky tak chtěl? Je v zájmu všech, aby příroda fungovala. Není v zájmu chovatele se dívat jak mu zvíře skomírá a hyne!
Odpovědět
HH
Honza Honza
18.11.2024 13:09 Reaguje na Honza HonzaNaopak, právě tam, kde to dělat nebudou a bude-li následovat stále výraznější oteplování a sucho, mohou oblasti s vysokou produkcí zemědělství- savany, pampy kolabovat.
Je v zájmu celého světa posílit přírodu.
Odpovědět
Je v zájmu celého světa posílit přírodu.
pp
pavel peregrin
18.11.2024 13:10 Reaguje na Honza HonzaNežijte v bludu. Močáloviště ani jezírka to nespasí. A meze ani remízky na vodu nemají už vůbec žádný vliv.
Je to jednoduché- vše závisí na dešťových srážkách, ty jsou rozhodné.
A dělit pole nesmyslnými travnatými pásy, pane, to musela být hlava, kdo tuhle bejkovinu vymyslel!
Odpovědět
Je to jednoduché- vše závisí na dešťových srážkách, ty jsou rozhodné.
A dělit pole nesmyslnými travnatými pásy, pane, to musela být hlava, kdo tuhle bejkovinu vymyslel!
HH
Honza Honza
18.11.2024 13:21 Reaguje na pavel peregrinnemáte pravdu, dělá se to a bude se to dělat. Ale spasí nás jedině lesy, to je pravda.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.11.2024 17:40 Reaguje na Honza HonzaV čem nemám pravdu? V dělících pásech?
Odpovědět
Karel Zvářal
18.11.2024 13:26 Reaguje na pavel peregrinKdo v krajině (jen a pouze) "plní plán", tomu samozřejmě ekologické prvky neříkají vůbec nic, resp ho štvou jako "nevyužitá půda".
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.11.2024 17:40 Reaguje na Karel ZvářalMě štvou nesmyslná a nepodložená nařízení. ještě mi opravdu nikdo nevysvětlil, jak k lepšímu vodnímu režimu přispěje rozdělení pole 6 m pásem trávy.
Ale co vím bezpečně je to, že každé takovéto rozdělení přinese více a více zbytečně utužené půdy na souvratích, které těmito zásahy vznikají.
Odpovědět
Ale co vím bezpečně je to, že každé takovéto rozdělení přinese více a více zbytečně utužené půdy na souvratích, které těmito zásahy vznikají.
Karel Zvářal
18.11.2024 18:51 Reaguje na pavel peregrinMožná jste si všiml článečku o stromech pijácích - větrolamy jsou jeden typ ochrany půdy i fauny zem krajiny.
Pás trávy zachytí část splavované ornice, hnízdí v ní strnad, skřivan, chřástal, koroptev..., žije a pase se zajíc. Ta kuku, ač je dle ekologistů "eko", tak krajině ani zvěři nesvědčí. Kromě prasat...
Odpovědět
Pás trávy zachytí část splavované ornice, hnízdí v ní strnad, skřivan, chřástal, koroptev..., žije a pase se zajíc. Ta kuku, ač je dle ekologistů "eko", tak krajině ani zvěři nesvědčí. Kromě prasat...
pp
pavel peregrin
18.11.2024 19:24 Reaguje na Karel ZvářalPás trávy na poli v rovině je naprosto zbytečný, protože podléhá mulčovací či sekací povinnosti do určitého data. A to je jen jedna zhovadilost, ta druhá je, že tam nemá co chytat. Nic proti větrolamům, ale zase- jen tam, kde mají opodstatnění. A větrolamy se musejí umět dělat- to není tak, že tam někdo nasází stromy a řekne- máme větrolam.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.11.2024 19:44 Reaguje na pavel peregrinStařina je velmi důležitá, proto mozaiková seč. Jste archetyp kovaného popírače krajinné struktury, vás zajímají jen lány, pokud možno co největší. Větrolam, ale i pás keřů, je pro život mnoha druhů domovem. Bavíme se o nízkých jednotkách procent plochy, které by se - na vhodných místech, proměnily v ostrůvky života. Stromy nemají být nalepené u cesty, nýbrž ve volné krajině.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.11.2024 19:50 Reaguje na Karel ZvářalProč bych proboha měl znehodnocovat pole nesmysly, když tady u nás je křovisek, stromů a zeleně okolo každého pole habaděj! A navíc průměrná výměra je okolo 15 ha! To doufám uznáte, že by byl dost nesmysl.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.11.2024 20:26 Reaguje na pavel peregrinNo, až bude u nás průměrná výměra 15ha, tak se půjdu ožrat. Mám na mysli 50-100ha+ megalány, na které (nejen má) kritika cílí. To snad lze z kontextu článků vytušit, ne?, a ne si brát vše osobně. Bavíme se v obecné rovině, kdy máme největší hony v unii. O tom je řeč.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.11.2024 20:43 Reaguje na Karel ZvářalPadesát hektarů není žádný megalán, ani stohektarový. Pokud je okolo, a zdůrazňuji okolo, zeleň, je naprosto zbytečné ta pole kurv..t těmihle nesmysly. Já nejsem pro sterilní přírodu, ale pole je pole , zeleň je zeleň , les je les. Nic víc a nic míň. Megalány najdete na Ukrajině, Rusku, Kanadě, USA- to jsou megalány a ne ty naše prdečky, které my si jak debilové necháváme kuchat od magorů, kteří o polích a zemědělství ví kulové s navijákem a jen se pletou pod nohy, místo co by se snažili o konečně už smysluplnou agrární politiku!!! V tom je hlavní problém, pane Zvářale, a nikoliv v nějakých podělaných pásech, mezích či větrolamech, problém je v tom, že zemědělství od převratu řídí idioti, jejichž jedinou kvalifikací je stranický průkaz, což u komunistů odsuzovali, ale dělají nemlich to stejné. Taková sbírka neumětelů na pozici ministrů zemědělství, tím pitomcem Luxem počínaje a ještě tím před ním, a Výborným konče, se hned tak nevidí!!Ale co, nakonec máme, co si zasloužíme. Náš národ má tu zvláštní vlastnost, přebírat z ciziny kdejakou zhovadilost, ale věci, které by byly užitečné, zavrhuje. Tak tomu bylo v minulosti a tak je tomu dosud.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.11.2024 07:20 Reaguje na pavel peregrinTo sú veci z praxe. Teoretici a pozorovatelia o tom ani netušia. Je treba vysvetľovať, ale kým to nebudú sami robiť nepochopia.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.11.2024 07:27 Reaguje na Vladimir MertanAno.A řeknu vám jedno- čím více jsem toho v provozu zažil, tím více jsem přestával mít úctu k titulovaným vědcům, i když z oboru, protože ta praxe mi ukázala, že hodně věcí je jinak, než tvrdí.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.11.2024 09:15 Reaguje na pavel peregrinA ten blud, že na údržbu větrolamů je potřeba lidí (brigádníků?) - nikoliv! Traktoristi v zimě (kromě údržby strojů), dělají co? Ano, mají spostu času se údržbě okrajů věnovat! Ideální, když přimrzne: plošina/ žebřík, motorovka... spousta větví na otop.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.11.2024 10:56 Reaguje na Karel ZvářalAle to jsem přece nepsal. Ale když jsme u toho- jestli si myslíte, že s motorovkou toho hodně zmůžete, tak jste na omylu. Nehledě na to, že v práci s ní může pracovat pouze ten, kdo na ni má zkoušky, to není jako doma. A dále- nikdo si nechce zbytečně rozjezdit pole, takže jedině za přímrazku, spíš celodenního mrazu. A motorovkou ufiknete pár větví, jenže vtip je v tom, že ty pásy do pole zasahují plošně, takže nějaká větev nic neřeší.
Takže se to dělá tak, teda kdo může, že se na manipulátor cvakne veliká pila, která provede celoplošný konturovací řez a pak se na poli musí udělat veliká hromada, která se tam musí zase něčím vytvořit. A pak buď odvézt či štěpkovat. A nemáte na to moc vhodných dnů, takže musíte mít příslušnou mechanizaci.
Odpovědět
Takže se to dělá tak, teda kdo může, že se na manipulátor cvakne veliká pila, která provede celoplošný konturovací řez a pak se na poli musí udělat veliká hromada, která se tam musí zase něčím vytvořit. A pak buď odvézt či štěpkovat. A nemáte na to moc vhodných dnů, takže musíte mít příslušnou mechanizaci.
Karel Zvářal
19.11.2024 11:09 Reaguje na pavel peregrinTen vstup byl určen ochranárovi (on ví...).
Podívejte, nepotkáváme se tu první den, takže vím moc dobře, koho už "novým kouskům" nenaučím. Dával jsem příklad ze Slovenska, a když se podíváte sem (vyspělá země): mnohem menší pole než u nás - a ejhle - větrolamy! Dalšího komentu z mé strany netřeba.
51.5755797N, 5.6040044E
Odpovědět
Podívejte, nepotkáváme se tu první den, takže vím moc dobře, koho už "novým kouskům" nenaučím. Dával jsem příklad ze Slovenska, a když se podíváte sem (vyspělá země): mnohem menší pole než u nás - a ejhle - větrolamy! Dalšího komentu z mé strany netřeba.
51.5755797N, 5.6040044E
pp
pavel peregrin
19.11.2024 11:24 Reaguje na Karel ZvářalAle to přece vím taky. Jen jsem chtěl upozornit na fakt, že údržba není tak jednoduchá, jako dříve, kdy bylo lidí neúrekom a dále, že v mnoha případech jsou "ochranářská" opatření naprosto zbytečná. Já to samozřejmě beru z konkrétních podmínek u nás a vy globálně, takže v tom se musíme nutně lišit.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.11.2024 11:32 Reaguje na pavel peregrinNikoliv, nejsou zbytečná. V popírání klimazměn si s Mertanem notujete, takže nepřekvapuje ani pohled na otázku zeleně v krajině, megalány počínaje. Prt je nám platná zelená střecha v betonové džungli (snad jako úlitba), když v místech, kde působí větrná a vodní eroze na ni kašleme, nehledě k efektu ochlazovacímu. A údržba okrajů je to nejmenší, co by mělo majiteli/ správci vadit při celkovém pozitivním efektu těchto opatření.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.11.2024 13:32 Reaguje na Karel ZvářalAsi si notujeme v tomsmyslu, že ta opatření jsou vůči změnám úsměvná, řekl bych až dětinská. A navív- nikdo klimazměnu nepopírá, ale zásadně se ohrazuje proti tvrzení, že je z rozhodující části způsobená člověkem. To může tvrdit leda omezenec nebo zaslepený klimaideolog.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.11.2024 13:35 Reaguje na pavel peregrinZ boje proti klimazměně se udělal výborný kšeft století, a tupí osli k tomu nadšeně hýkají. Ale tím nemyslím vás, p. Zvářale, tak nějak si myslím, že s tím nejste taky úplně ztotožněn.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.11.2024 14:10 Reaguje na pavel peregrinNebaví mě opakovat, co padlo nejméně desetkrát: tepelné ostrovy (+10°), hliněné pláně místo lesa či trávy/ zeleně (vidět na termokameře), odvodnění... zvýšená teplota zvětšuje obsah největšího skleníkáče... Takže ano, není to jen kysličník. Plus k tomu let doprava na prům bázi - změna/ stagnace JS - tak čemu se divíme?
Odpovědět
Karel Zvářal
19.11.2024 08:44 Reaguje na Vladimir MertanI ty, Brute?
Jasné, teoretici ako Vy ani netušia, že je možné to robiť iným zposobom.
Byl tu článek o agrolesnictví, menší pole, větrolamy. Možná jste právě v ty dny pásl kozy.-)
Odpovědět
Jasné, teoretici ako Vy ani netušia, že je možné to robiť iným zposobom.
Byl tu článek o agrolesnictví, menší pole, větrolamy. Možná jste právě v ty dny pásl kozy.-)
Pe
Petr
18.11.2024 10:22 Reaguje na Břetislav MachačekTěžko pro dnešní dobu můžete jako vzory dávat hospodaření feudála z doby první republiky, nebo hospodaření z doby socialistické plné zeměstnanosti. To můžete rovnou dát jako příklad dokonalou přírodu v době bronzové.
Před sto lety byla lidí desetina, jejich spotřeba i nároky nepatrné, životní prostředí fungovalo, feudál si hrál s krajinou a lidmi jako s figurkami v dnešní počítačové hře a výnosy byly jen pro něj, tudíž toho z krajiny a životního prostředí spotřeboval minimálně. Dnes jsme v úplně jiné situaci. Současné nároky a požadavky na produkci a zisky jsou obří a stále rostou. Všichni chtějí stále víc. To systematicky likviduje životní prostředí, které mele z posledního. Kdyby dnes žil ten Larisch, dělal by to tak i on a vy byste tu dnes nadával na něj.
A taky mi přijde trochu úsměvné, že si stěžujete na predátory, na úbytek hmyzu, a sám chováte hmyzí predátory a tím se na úbytku hmyzu sám podílíte. Ano, je to úsměvně marginální, ale když budete úmyslně vstupovat do potravního řetězce někde uprostřed, tak se tím nijak nelišíte od těch, kteří to dělají v jiném místě řetězce a na které si stěžujete.
Odpovědět
Před sto lety byla lidí desetina, jejich spotřeba i nároky nepatrné, životní prostředí fungovalo, feudál si hrál s krajinou a lidmi jako s figurkami v dnešní počítačové hře a výnosy byly jen pro něj, tudíž toho z krajiny a životního prostředí spotřeboval minimálně. Dnes jsme v úplně jiné situaci. Současné nároky a požadavky na produkci a zisky jsou obří a stále rostou. Všichni chtějí stále víc. To systematicky likviduje životní prostředí, které mele z posledního. Kdyby dnes žil ten Larisch, dělal by to tak i on a vy byste tu dnes nadával na něj.
A taky mi přijde trochu úsměvné, že si stěžujete na predátory, na úbytek hmyzu, a sám chováte hmyzí predátory a tím se na úbytku hmyzu sám podílíte. Ano, je to úsměvně marginální, ale když budete úmyslně vstupovat do potravního řetězce někde uprostřed, tak se tím nijak nelišíte od těch, kteří to dělají v jiném místě řetězce a na které si stěžujete.
Karel Zvářal
18.11.2024 11:54 Reaguje na PetrPřed sto lety bylo lidí jen o něco málo míň než dnes, krajinu využívali plošně, ale mnohem, mnohem šetrněji (pastva, kosa, pila, sekera, koně), a z toho plyne mnohem bohatější diverzita (pestrost i kvantita).
Odpovědět
Pe
Petr
18.11.2024 12:07 Reaguje na Karel ZvářalPřed sto lety byly lidí dvě miliardy, tedy ne obrazná desetina, ale přesně čtvrtina, tedy 25 % dnešnho stavu.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.11.2024 12:55 Reaguje na PetrPan Machaček píše o okolí Bohumína (potažmo "Česku").
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.11.2024 17:02 Reaguje na PetrJá píšu pouze to, že výměra polí je v mém okolí nezměněna cca 100 let a přesto se příroda zcela změnila. To není v tom rozkouskování v mnou popisované krajině,
ale ve zcela jiných vlivech. Píšu o pestré
skladbě plodin kdysi a o třech nyní. Píšu
o pastvinách s dobytkem a tisících kravinců
plných hmyzu, kterým se krmili ptáci a nyní
jer to krajina sterilní bez pastvy, s pár
hnojišti, ptáci hladoví a proto ubývají.
Pokud jste někdy viděl pastvinu s koláči
kravinců plných muších červů a brouků, tak
by jste chápal o čem píšu. Sterilita je
hlavní příčinou úbytku celého potravního
žebříčku a nezachrání to ochrana predátorů,
ale právě naopak. Na moje ropuchy mi rači
nesahejte a ani na ještěrky, protože mi
spolu s ježky likvidují plzáky zavlečené
globálním obchodem. Jakpak zasahujete vy
proti tomuto zlu? Hádám, že nijak a jste
nadšen z volavek, čápů, vran, krkavců
lišek a jezevců, kteří ty žáby a ty
ještěrky likvidují. Kolikpak jste třeba
vybudoval zimovišť pro ježky a ty žáby
a ještěrky. Já vím, kecy méně bolí a
nicnedělání je přece pro přírodu to
nejlepší. Vše přece vyřeší samoregulace
a když se to nepodaří, tak obviníte ty,
kteří se snaží dělat alespoň něco.
Kolikpak nových lesů jste vysadil a nebo
je pouze lidem vnucujete na úkor jejich
zisku a na jejich náklady a jejich práci?
Já chci, ale ať to udělají jiní, za své
a sami. Tak si kupte pozemky místo auta,
domu a dovolené a sázejte lesy a ukažte,
že se dá žít bez příjmů z hospodaření.
Larisch si to mohl dovolit, protože měl
příjmy z dolů a hutí a totéž předvádějí
někteří ekozemědělci. Příjmy nemají z
půdy a rozumují, jak se dá ekologicky
hospodařit. To už ale uměli kdysi i ve
Slušovicích, kde zemědělství dotovali
z výroby nábytku a počítačů ze své
přidružené výroby. To dnes provádějí
velké agropodniky uzavírající cyklus
spojený s půdou až k finálnímu zboží.
Ti malí jim závidí a ideologům se to
nelíbí, že někdo může být ziskový ze
zemědělství a tak jim sníží dotace.
Ona to je závist, kdy všehoschopní
závidí schopným a zvýhodňují ty
neschopné. Potravní řetězec je tu
už narušen tisíc let a bez regulace
se už příroda neobejde. Jste naivní
a postrádáte elementární znalosti o
přírodě v kulturní krajině. Opájíte
se divočinou někde ve světě, ale i
tam už dochází na regulaci, protože
bez ní to jsou skoky jako na houpačce.
Dravce budete nakonec krmit jako husy
a vlci už to dělají sami místo lovení
zvěře. Tu tak leda stresují a ta pak
v úkrytu loupe stromy a už je důvod
ji vybít, aby byla zlikvidována i ta
myslivost.
Odpovědět
ale ve zcela jiných vlivech. Píšu o pestré
skladbě plodin kdysi a o třech nyní. Píšu
o pastvinách s dobytkem a tisících kravinců
plných hmyzu, kterým se krmili ptáci a nyní
jer to krajina sterilní bez pastvy, s pár
hnojišti, ptáci hladoví a proto ubývají.
Pokud jste někdy viděl pastvinu s koláči
kravinců plných muších červů a brouků, tak
by jste chápal o čem píšu. Sterilita je
hlavní příčinou úbytku celého potravního
žebříčku a nezachrání to ochrana predátorů,
ale právě naopak. Na moje ropuchy mi rači
nesahejte a ani na ještěrky, protože mi
spolu s ježky likvidují plzáky zavlečené
globálním obchodem. Jakpak zasahujete vy
proti tomuto zlu? Hádám, že nijak a jste
nadšen z volavek, čápů, vran, krkavců
lišek a jezevců, kteří ty žáby a ty
ještěrky likvidují. Kolikpak jste třeba
vybudoval zimovišť pro ježky a ty žáby
a ještěrky. Já vím, kecy méně bolí a
nicnedělání je přece pro přírodu to
nejlepší. Vše přece vyřeší samoregulace
a když se to nepodaří, tak obviníte ty,
kteří se snaží dělat alespoň něco.
Kolikpak nových lesů jste vysadil a nebo
je pouze lidem vnucujete na úkor jejich
zisku a na jejich náklady a jejich práci?
Já chci, ale ať to udělají jiní, za své
a sami. Tak si kupte pozemky místo auta,
domu a dovolené a sázejte lesy a ukažte,
že se dá žít bez příjmů z hospodaření.
Larisch si to mohl dovolit, protože měl
příjmy z dolů a hutí a totéž předvádějí
někteří ekozemědělci. Příjmy nemají z
půdy a rozumují, jak se dá ekologicky
hospodařit. To už ale uměli kdysi i ve
Slušovicích, kde zemědělství dotovali
z výroby nábytku a počítačů ze své
přidružené výroby. To dnes provádějí
velké agropodniky uzavírající cyklus
spojený s půdou až k finálnímu zboží.
Ti malí jim závidí a ideologům se to
nelíbí, že někdo může být ziskový ze
zemědělství a tak jim sníží dotace.
Ona to je závist, kdy všehoschopní
závidí schopným a zvýhodňují ty
neschopné. Potravní řetězec je tu
už narušen tisíc let a bez regulace
se už příroda neobejde. Jste naivní
a postrádáte elementární znalosti o
přírodě v kulturní krajině. Opájíte
se divočinou někde ve světě, ale i
tam už dochází na regulaci, protože
bez ní to jsou skoky jako na houpačce.
Dravce budete nakonec krmit jako husy
a vlci už to dělají sami místo lovení
zvěře. Tu tak leda stresují a ta pak
v úkrytu loupe stromy a už je důvod
ji vybít, aby byla zlikvidována i ta
myslivost.
MJ
Marcela Jezberová
20.11.2024 11:24 Reaguje na Honza HonzaNa tom článku není skvělého vůbec nic. Seznam informací, které slyšíte milionkrát v médiích i na školeních. Nic nového, nic, co by pro zemědělce přineslo nějaké řešení problému ekologizace = snížení příjmů/ růst nákladů/ dostupnost dovozových produktů požadavky neplnících, ale zato levných a tím pádem i více žádaných. Ekologické zemědělství je na rozdíl od konvenčního na dotacích závislé takřka úplně. Podíl ekologických zemědělců se nám zvyšuje, ale jen díky tomu, že se zvyšují dotace na EZ a investičních programech se za ekologii přidávají významné body. Hlavně mladí začínající bez EZ vlastně nemají šanci dosáhnout na dotaci. Vychováváme si tak skupinu podnikatelů, kteří jsou na dotacích absolutně závislí a k tomu nejsou schopní zásobit trh a ještě jim vnucujeme, že je to tak v pořádku. OECD považuje za největší hrozbu pro zemědělství v Evropě nastavené podmínky Green Dealu a podporu neživotných malých farem, protože ve světě se zemědělské podniky zvětšují, aby obstály na trhu. Třetí země nás s naším přístupem sežerou i s botama a my tomu budeme ještě tleskat. Nestačí tlačit na ekologii, je potřeba zajistit i ekonomiku a to EU opravdu nezvládá.
Odpovědět
