https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michal-medek-myslivost-brzdi-schopnost-lesu-zadrzovat-vodu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Michal Medek: Myslivost brzdí schopnost lesů zadržovat vodu

24.5.2019
Na fotografii je výjimečný les.
Na fotografii je výjimečný les.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Medek
Hodně se dnes mluví o tom, jak zemědělské velkopodniky a neprozíravé lesní hospodaření přispívají k vysušování krajiny, MŽP spustilo kampaň proti sekání trávníků. Jsem přesvědčen, že je zde ještě jeden podstatný faktor a tím je způsob mysliveckého hospodaření.
 

Lesy se dokáží obnovovat, naše předky dokonce ani nenapadlo sázet do lesa stromy – vyrostly samy, pokud je ovšem nespásl dobytek. Dnes už hajní nevyhání z lesa pasačky a v lesích si (v souladu se zákonem) svoje stáda pasou honební společenstva.

Na fotografii je výjimečný les. Koupili jsme jej v exekuci zlatokopecké firmy, kterou po vytěžení přestaly pozemky zajímat a běžela těžit jinam. Výjimečné na něm je, že holina byla 9 let ponechána ladem => větve místo klasického spálení ztrouchnivěly, obohatily půdu a slouží jako domov bezobratlým (taky si tam necháváme stát dva doupné stromy). Ačkoliv v okolí stojí vzrostlé smrky, nemalá část spontánně zarůstala duby, habry, lískami, tedy druhy odpovídajícími stanovišti. Tím, co brzdilo obnovu lesa, byla pastva. Získali jsme pozemek plný bonsají, podobných těm, které můžeme vidět v karpatských pastevních lesích.

Pouhých 8 měsíců od zaplocení se ukazuje, že toho v půdě na příležitost čekalo hodně. Příležitost, kterou v přezvěřených lesích semenáčky nedostanou. Máme z toho radost, protože nemusíme nakupovat nedostatkové sazenice a uchováváme místní genofond. Získali jsme les, který "dostal výjimku" z lesního zákona a mohl se skoro deset let vyvíjet bez zásahu člověka.

Vysoká zvěř do lesa patří, ale udržování extrémně vysokých stavů chovů (nic jiného to není) honebními společenstvy bohužel vede k tomu, že chceme-li lesy pěstovat, musíme vysokou zcela eliminovat a to také není dobře, ačkoliv nevím o studii, která by se tím zabývala. Navíc tato eliminace pouze přesouvá problém se spásáním podrostu do lesů sousedních vlastníků, které se ocitají pod ještě větším tlakem.

Jsem přesvědčen, že je dnes příležitost nejenom k obratu v lesnictví a zemědělství, ale i myslivosti.


reklama

foto - Medek Michal
Michal Medek
Autor se věnuje výuce na Masarykově univerzitě a ochraně přírody v Moravském krásu. Podílí se na vedení Kaprálova mlýna.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jaroslav Soukup

24.5.2019 12:13
"Přezvěřený" les co je to ? pojem, který si vymyslel člověk, když to nejde podle jeho představ. Stejně tak se může tvrdit, že jsou "přeprasená" pole apod. Je třeba najít viníka. V těchto případech jsouto podle autora myslivci. Zajímalo by mě zda pan Michal Medek vůbec ví (jako vysokoškolský učitel) co je to myslivost. Asi těžko jinak by nemohl napsat takový nesmysl jako "Myslivost brzdí schopnost lesů zadržovat vodu" Honební společenstva přý udržují vysoké stavy zvěře! Pokud je autor vlastníkem lesa měl by být sám členem honebního společenstva. Doporučil bych mu aby se o to trochu zajímal a nepsal takové ... nepravdy.
Odpovědět
Hu

Hunter

24.5.2019 12:15 Reaguje na Jaroslav Soukup
Klasický tendenční a účelový blábol zachraňbrouka.
Odpovědět
ZU

Zbynek Ulcak

24.5.2019 23:02 Reaguje na Hunter
https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/jeleni-premnozeni-liberecky-kraj-les.A190524_112546_liberec-zpravy_jape
Odpovědět
MK

Martin Koňařík

24.5.2019 13:29
Panu autorovi řeknu jednu z mnoha zkušeností, které ukazují, že s tím přezvěřením to není tak žhavé, zasadili jsme les jedlový a protože každý ví, že jedle je v zimě doslova sálat a navíc, když je u vás běžně i půl metru sněhu, stačí široko daleko jedna srna a je po jedlích, udělali jsme oplocenku, jedle vyrostly do 3 metrů oplocenka mezitím přestala plnit svůj účel a navíc nebyla potřeba, zlikvidovali jsme ji, les si rostl, když po pár letech jdete tímto jedlovým porostem zjistíte, že ze stromků máte desetinu a les je prakticky fuč. Proč? Protože lidi.., když vidíte, že jsou schopni odřezat i ve 4 metrech výšky jedli, je to k breku. Koho teda by jsme měli redukovat? Co se týká zvěře, majitel lesa má povinnost ze zákona udělat opatření proti škodám, já osobně vidím v lese především to, že to dělají jen někteří, protože je jednodušší brečet, jak je zvěř přemnožená. Např. oplocenky se využívají minimálně a navíc jsou dřeviny, kterých si zvěř nevšímá. Děsím se těchto pseudoodborníků, kteří přednášejí a skutečnou realitu znají pouze z exkurzí a doslechu... To, aby zvěř "neškodila" lesu by ji musel autor vystřílet. V mém případě by chtělo vystřílet něco jiného...
Osobně vidím, že les vyroste bez problémů i na holinách, které majitelé zapomněli osadit a je zde i velký tlak jelení zvěře, přesto les roste, buky, javory, břízy a sem tam i smrk a jedle. On to žádný objev není. U ochránců přírody ovšem ano.
Odpovědět
re

regis24

24.5.2019 17:19
Autor nám předvedl svoji neznalost. A nebo si prostě vymýšlí - lže. Pokud podle něj honebni společenstva udržují úmyslně vysoké stavy zvěře a zároveň je pravda, že je majitelem honebniho pozemku - lesa, je také členem honebniho společenstva. Takže on sám udržuje úmyslně vysoké stavy zvěře a tady v článku si na to stěžuje. To už je docela za hranou hlouposti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.5.2019 08:09 Reaguje na regis24
Myslivci mezi sebe majitele lesních pozemků nepustí a mají možnost to udělat. Stačilo by změnit zákon tak, aby tuto možnost neměli.

Pokud se týká toho přezvěření - vrabčáci na střechách čimčarají o tom, jak myslivci falšují výkazy počtů zvěře, protože jejich ekonomický zájem je co nejvíc zvířat (už proto, že se pak snadno ztratí i nějaké upytlačené a pod rukou prodané kusy).

Stát bude muset nasadit nějakou techniku (třeba drony s IR kamerami) a spočítat zvěř v lesích sám (a vyvodit z toho důsledky).

Faktem je, že před přelomem tisíciletí nebyly lesy zdaleka tak zdevastované okusem, hrabáním a rytím (černou zvěří), jak je tomu v současné době. Od té doby se přitom změnila pouze hustota zvěře, protože "oteplování klimatu" se od konce 90. let do počátku tohoto desetiletí prakticky zcela zastavilo, takže klimatem současný stav být způsoben nemůže.

IMHO je třeba stav volně žijící zvěře tvrdě zredukovat a zbytek z větší části nahnat do obor. S tím, že některé druhy by měly být výlučně v oborách a mimo ně loveny jako škodná (třeba černá zvěř).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.5.2019 17:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku zákon měnit nemusíte. Raději si ho nejprve prosím přečtěte. No a k vašim úvahám třeba o přemnoženosti a škodách černou zvěří na lesích hrabáním a rytím, snad jen tolik, že jste si to asi spletl s polem. Ta černá s tím rytím je totiž v tom lese naopak velice užitečná.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.5.2019 05:15 Reaguje na Jarek Schindler
Takže když jsou celé hektary lesa systematicky proryté, jako by tam někdo dělal podmítku, a vše, co tam rostlo, od semenáčků přes byliny až po houby, je zničené, tak je to les podle vašich představ? Podle mých tedy ne.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.5.2019 08:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak jste konečné trefil ‚to jádro pudla‘ pane Šimůnku. LES PODLE VAŠICH PŘEDSTAV. V první řadě si uvědomte ,že každý má ty představy trochu jiné a jinde. V druhé řadě potom uvažujte o tom, že ta vaše představa nemusí vůbec znamenat zdravý ekosystém. Semenáčky ,byliny a houby, jinde zase borůvčí.. To už začíná být k smíchu. Uvědomte si prosím, že právě ta vaše ‚podmítka‘ je pro les velice prospěšná. Navíc víte co stromům škodícího hmyzu ( a to zařazeného i mezi kalamitní druhy)v té hrabance přezimuje nebo dokončuje vývoj a kolik stromů konzumací tohoto hmyzu či jejich vývojových stádií tím ta černá zachrání? Neustále se mluví o zhutňování půdy a tím o nemožnosti vsaku srážek do ní. Ano ta podmítka zadarmo narušuje tu zhutnělou vrstvu a umožňuje lepší vsak vody a na druhou stranu zase omezuje odpařování. Tedy zadržuje tu vodu v půdě.Máte s tím problém?
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2019 10:18 Reaguje na Jarek Schindler
Problém je, že takový les tu nikdy (stovky let před přelomem minulého a tohoto tisíciletí) nebyl, a že např. pasení prasat a koz v lese bylo zakázáno právě pro škody, které tato zvířata, plně ekvivalentní černé zvěři a vysoké, nadělají (a známe z historie řady ostrovů, jak tato zvířata dokázala zdevastovat původní lesy na holé skály).

Zhutňování se týká polí, nikoli lesů. Tam (pokud les nesežere přemnožená zvěř) permanentně probíhají procesy, které tomu zhutňování zabraňují.
Druhou věcí je že vrstva listí jehličí působí jako mulč a její narušení či zničení spíše přispívá k vysychání lesa.
A třetí věcí je, že činností zvěře, především prasat, dochází k devastaci mykorrhitických hub, které jednoznačně pozitivně přispívají ke kondici stromů (včetně jejich odolnosti proti suchu a škůdcům).
Odpovědět

2.6.2019 09:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Tomu nerozumím. Jaký les tu nikdy (stovky let před přelomem minulého a tohoto tisíciletí) nebyl? Dále nejsme na ostrovech , navíc někde v subtropickém pásmu, kde byly bohužel příčiny jiné. Lesní pastva hospodářských zvířat? Aby divoká zvěř docílila intenzity pastvy hospodářských zvířat , muselo by ji být podstatně ale podstatně více. Pokud les nesežere přemnožená zvěř??? Můžete mi říci, kde přemnožená zvěř sežrala les?????? V lese permanentně probíhají procesy, které tomu zhutňování zabraňují???? Můžete mi prozradit které? Mulč? Já myslel, že vám jde především o přirozené zmlazení a vy místo toho mulčujete.. Devastace mykorrhitických hub??? To opravdu myslíte vážně?
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.6.2019 16:26 Reaguje na
Nebyl tu les s totálně zdevastovaným povrchem půdy na velké a souvislé ploše. Tato devastace opravdu odpovídá stavu kdy se v lesích pásla např. stáda domácích prasat (což bylo později, právě pro ničení lesa, zakázáno).

Přemnožená zvěř likviduje možnost přirozené obnovy lesa (takže nakonec les uhyne). Ve zdravém lese je bylinné patro a rostliny z něj svými kořeny rozrušují půdu do hloubky (přičemž po hynutí jedno a dvouletých rostlin kořeny odumřou a přispívají k organické složce půdy, a to i ve velkých hloubkách). A, pochopitelně, ve zdravém lese je i spousta semenáčků, čekajících na úhyn některého ze starých stromů, aby ho nahradily.

Systematické ničení plodnic mykorrhitických hub vede k degeneraci (zábrana sexuálnímu procesu u houby). Divoká prasata navíc zcela běžně požírají i půdu s myceliem (viděl jsem na vlastní oči, takže mě o opaku nepřesvědčíte). Přitom mykorrhíza velice významně přispívá ke kondici stromů, i např. k jejich odolnosti vůči suchu. Což je dlouhodobě známo a učí se to na zemědělských i lesnických VŠ.
Dokonce lze zakoupit v některých obchodních řetězcích zahradnický substrát s mykorrhitickými houbami, zvyšujícími výnosy a odolnost pěstovaných plodin.
Odpovědět
MM

Marta Malá

24.5.2019 17:55
Souhlasím s autorem článku, že v našich lesích je příliš mnoho zvěře. A tu si myslivci "hýčkají", přikrmují, atd. aby měli co střílet. Máme chalupu v Podkrkonoší u lesa a který kmínek nebo chutný keřík není na zimu obalen pletivem, ten srnci zničí - drbají si o mladé kmínky parůžky a zničí kůru i pletivo pod kůrou a je po stromku. Jako by jim nestačily stromky v lese, ze kterého putují k naší chalupě. V létě zase "plundrují" naše záhony se zeleninou, takže špenát, zelí, apod. - prostě sežerou. Nechutná jim naštěstí cibule a česnek...Přitom je kolem spousta trávy, v lese chutné bylinky...Ještě že nám tam "ekologové" nenasadili vlky a medvědy, ale ce není, může být v budoucnu...Zde ještě jedna poznámka: Ekologové se zapřísahají láskou k přírodě a pod tím heslem navracejí na naše území vlky a medvědy, ale nějak jim uniklo, že stále méně prší a naše země se mění v řadě oblastí ve step...A co budou ti medvědi a vlci žrát, když bude stále méně lesních býložravců v důsledku sucha (tj. méně trávy, méně pastvy). Pak asi budou na řadě lidi...
Odpovědět
D

David Stopka

24.5.2019 23:42
Mám lesnickou školu. A děkuji pánu bohu že mě neučíl tento člověk.!Pán Medek si může podat ruku s paní Malou, mají mozecek ve stejným stupni vývoji. Přestávám tomu rozumět, jednou jsou myslivci svině, protože vraždí nevinnou zvěř a druhý den jsou zase špatní protože jí nestřili.? A hlavně ten článek je taková kravyna že se mi chce s toho b..t.!!!
Odpovědět
MM

Marta Malá

25.5.2019 22:41 Reaguje na David Stopka
Jak vysvětlit, proč pan David Stopka píše: " Pán Medek si může podat ruku s paní Malou, mají mozecek ve stejným stupni vývoji". Je v pořádku takto urážet kohokoliv, kdo SLUŠNĚ (!) vyjádří svůj názor ??? Inu - pan David Stopka na tom není nejlépe ani s pravopisem, protože napsal slovo "kravyna" - a to mluví samo za sebe. Z češtiny měl ve škole asi hodně špatnou známku. Tak by se měl nejprve naučit pravopis a pak teprve něco psát na internet. A jeho mozek - nehodnotím, to ať hodnojí jiní.
K té zvěři v lesích - ocituji kousek zeb včerejšího článku na internetu:
"V kraji se přemnožili jeleni i srny, při hodování ničí stromy i borůvčí
V lesích Libereckého kraje je až desetkrát víc jelení zvěře, než by mělo být. Lesníkům i zemědělcům způsobují obrovské škody. Mnohonásobně vyšší jsou ale i stavy srnek, daňků nebo muflonů. Počty se nedaří snižovat nebo to ani nikdo systematicky nedělá." (KONEC CITACE). A teď se může pan David Stopka pošklebovat redaktorovi Adamovi Pluhařovi, který napsal ten článek o přemnožené jelení zvěři... Jistě se mu podaří ho nějak urazit, na to je expert. (Že by ho to učili na té jeho "lesnické školeů?)A může se pošklebovat všem, kteří prostě mají jiný názor než on. Ale ať se nejdřív naučí pravopis, z jeho pravopisu by se poblinkaly i ty nevinné srnky...

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/jeleni-premnozeni-liberecky-kraj-les.A190524_112546_liberec-zpravy_jape
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

25.5.2019 23:20 Reaguje na David Stopka
Davide,pžesně tak.Je to na zblití.Absolutně nechápu název článku a ni samotný obsah.O co panu Medkovi jde?Vždyť je úplně mimo?Ptám se sám sebe, jestli mácenu vůbec reagovat.Když už má potřebu publikovat, tak ať aspoň ví, o čem píše a ať to má hlavu a patu.Tohle je taková kravina, že ....
Odpovědět
SK

Stanislav Korpass

25.5.2019 19:19
Hezky to napsal pan Medek.Tak konečně už víme,kdo může za vysychání krajiny.Ještě bych se rád dozvěděl,co budou lovit,potažmo žrát velcí predátoři ,medvědi ,vlci,rysy až vysokou zcela eliminuje.Asi bude nosit do lesa med a jablka pro medvědy,co ponese vlkům a rysům,to je otázka.Nechápu,jak muže učit mladé lidi,když se prezentuje takovým blábolem.Pak se ale nemůžeme divit názorům typu Marta Malá,nebo Michal Fejfar,i když ten spíš vypadá na speciální školu, říznutou trochou trávy od Bartoše.
Odpovědět
MM

Marta Malá

25.5.2019 22:46 Reaguje na Stanislav Korpass
Podle pana Stanislava Korpasse mám asi divné názory proto, že uvádím, že je v našich lesích příliš mnoho srnčí zvěře. Tak ocituji včerejší článek z internetu - od redaktora Adama Pluhaře:

"V kraji se přemnožili jeleni i srny, při hodování ničí stromy i borůvčí
V lesích Libereckého kraje je až desetkrát víc jelení zvěře, než by mělo být. Lesníkům i zemědělcům způsobují obrovské škody. Mnohonásobně vyšší jsou ale i stavy srnek, daňků nebo muflonů. Počty se nedaří snižovat nebo to ani nikdo systematicky nedělá.... „Zvěř okusuje semenáčky dřevin a ukousává jejich vrcholky, listí, pupeny a výhonky. Stromy zmlazují, ale neodrůstají. Vlastníci lesa mají ze zákona povinnost vysazovat pestřejší lesy a mají na tom i sami zájem. Les je pak stabilnější a poskytuje bezpečnější produkci. I když se ale snaží vysazovat víc jedlí, buků, dubů nebo javorů, tak jim to sežere zvěř. Co není v oplocence, dnes prakticky nepřežije,“ posteskl si Jan Duda, odborný lesní hospodář v Kryštofově Údolí.

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/jeleni-premnozeni-liberecky-kraj-les.A190524_112546_liberec-zpravy_jape" (KONEC CITACE)
Ten článek je na této internetové adrese:
https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/jeleni-premnozeni-liberecky-kraj-les.A190524_112546_liberec-zpravy_jape
Odpovědět
re

regis24

26.5.2019 08:04 Reaguje na Marta Malá
Marta Malá :
Musíte používat oficiální zdroje z evidence ČSÚ. Na idnesu to není nijak relevantní, je to stejný blábol jako článek zde. Zatím nikdo neuvedl, kde došel k tomu, že zvěř je premnozena. Třeba AOPK taky píše slinty o přemnožení zvěře, ale na dotaz z jakých údajů k tomu došla neumí odpovědět. Proč asi? Protože žádná čísla která by tyto lživé články podlozily nejsou. Jsou to jen bulvární keci pro hlupáky kteří jim věří.
A pro lesniky i zemědělce platí to co je v zákoně - mají povinnost předcházet škodám které jim zvěř může způsobit.
Všichni ekoblbci teď hrozně kritizují chovatele ovcí, že si je mají zabezpečit proti vlkům. Proč tedy lesníci nezabezpeci svoje hospodářství proti okusum? Je to stejný případ.
Proč? A proč jsou za to kritizovani myslivci? Co oni s tím mají společného?
Se zvěří se hospodaří podle plánu chovu a lovu, tento plán každý rok schvaluje majitel pozemků a státní správa. Co chcete víc?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.5.2019 08:51 Reaguje na regis24
Majitel pozemků neschvaluje. Ten je od chovu a lovu zvěře úplně oddělený. Pokud není současně myslivec. Když už něco schvaluje, tak schůze Honebního společenstva, které majitele pozemků sdružuje a vytváří honitbu. Ale obvykle se toto přímo ponechává na spolupráci mezi příslušným úřadem, odborem životního prostředí a mysliveckým sdružením.
Majitelé se ozývají jen když je třeba řešit nějaké škody na pozemku způsobené zvěří.
Odpovědět
re

regis24

26.5.2019 15:06 Reaguje na Radim Polášek
Honebni společenstvo jsou majitele pozemku v honitbě, takže tito majitele to schvalují. A tak to prostě je. Pokud se k tomu chce vyjádřit jednotlivý člen má možnost na jejich schůzi.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.6.2019 16:27 Reaguje na regis24
Honební společenstvo jsou ti, co mají lovecký lístek a zbrojní pas. To obojí může majiteli pozemku chybět.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.5.2019 17:28 Reaguje na Marta Malá
Paní Malá borůvčí není předmětem pěstování lesa ale naopak je to buřeň zabraňující přirozenému zmlazení a znesnadňující i umělou obnovu toho lesa. Z toho tedy plyne, že ty přemnožené srnky jsou naopak pro přirozenou obnovu, likvidací borůvky, velice užitečné.
Odpovědět
ČM

Čech M.

30.5.2019 09:31 Reaguje na Jarek Schindler
Jestli něco znesnadňuje přirozenou (i umělou) obnovu lesa, tak to jsou právě srnky a ne nějaké borůvčí. Ví to každý, kdo se někdy pokoušel sázet a chránit smíšený les.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

25.5.2019 23:33
Pane Medek,
To co jste napsal,nestojí ani za reakci.Přesto musím napsat.Měl byste se zamyslet nad tím, co píšete, protože větší hovadinu jsem dlouho nečetl.Vůbec nemáte páru o tom, co je myslivost,honební společenstvo atd.Moc by mě zajímalo, jak můžou myslivci za to, že v krajině není voda.Chápu, že my myslivci jsme některým lidem trnem v oku a že díky jejich i vaší neznalosti můžeme vlastně za všechno co se v přírodě děje, ale než napíšete veřejně publikovaný článek, měl byste se opravdu zamyslet.Nad sebou i nad tím, co z Vás vyleze.Bez urážky!Nechte radši psaní a běžte dělat něco užitečnějšího.S pozdravem Tomáš Holíček
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.5.2019 08:43
Autor sepsal dohromady neověřené bláboly šířící se na aktivistických webech a diskuzích.
Tak za prvé žádné Honební společenstvo žádný počet zvěře neudržuje a neurčuje. Honební společenstvo pouze dává dohromady majitele příslušných kousků pozemků v extravilánu, aby společně složili souvislou plochu jedné honitby o minimální rozloze 600 hektarů, kterou pak mohou pronajímat myslivcům, konkrétně určitému mysliveckému sdružení s příslušnou právní subjektivitou.
Zazvěření a další detaily kolem pak neurčuje ani Honební společenstvo ani myslivci, ale odbor životního prostředí příslušného úřadu, pod jehož správu příslušná oblast - honitba spadá. Myslivci jsou potom jen vykonavatelé toho, co příslušný úředník na odboru životního prostředí stanoví. Takže pokud si někdo myslí, že v lese je příliš moc zvěře, musí m si jít stěžovat na příslušný úřad, odbor životního prostředí. Pokud si stěžuje někde jinde a na někoho jiného, je to totéž, jako by si šel stěžovat na lampárnu.
U nás třeba , před cca 10 lety, novější údaje nemám, stanovil úřad životního prostředí zazvěřenost 20 - 25 kusů srnčí zvěře na cca 1200 hektarů honitby.To je jeden kus srnčího na 40 - 60 hektarů.
Jestli to má být podle takzvaných "odborníků" nějaké přezvěření...? Podle stop zvěře v lese v zimě je to zhruba +- polovina stavu zvěře, jak tady byl udržován za socíku. Běžně se tady sází nový les, smrčky i listnáče, třeba po první kůrovcové kalamitě v roce 2006 už majitelé často plochu po vykáceném smrku zalesňovali listnáčemi, hlavně buky, všechno zdárně roste a přitom nikdo nepoužívá oplocenky.
Jinak, co se týká toho, co , se změnilo od socíku, došlo k výraznému poklesu úživnosti extravilánu, zejména pro vysokou zvěř. Za prvé zemědělci přestali pěstovat pícniny, které dříve pěstovali plošně na významném procentu polí. Intenzívní travní porosty, jeteloviny, vojtěška, směsky s obsahem hráchu a vikve. Všechny tyto porosty, jakmile dosáhly výšky nad cca 5 centimetrů, tvořily pastvu pro zvěř. Dneska, pokud příslušný zemědělec nemá živočišnou výrobu, tam pěstuje hlavně obilí, pokud má, pěstuje tam kukuřici pro píci a řepku pro pokrutiny jakožto bíkovinné krmivo, kterým nahražuje v krmných směsích z Brazílie dováženou sóju. Nic z toho není pastva pro zvěř (kromě prasat), navíc to jsou porosty, na rozdíl od pícnin, intenzívně ošetřované agrochemikáliemi, kterými je zvěř z těch polí vyháněna.
Za druhé na vesnici upadlo chovatelství. Za socíku se v podstatě plošně v každé chalupě chovala nějaká zvířata na maso. Všude králící, občas nějaká koza a ovce, někde dokonce býci na žír ve smlouvě s místním JZD. Zahrady absolutně na produkci potřebné píce nestačily a tak chovatelé zabírali okraje silnic a lesů, prostory, které nebyly pole a nebyly taky zelesněné a produkovali tam trávu na krmení a na seno. Tím na těch plochách udržovali drobný obnovovaný trávník od jara do podzimu, vhodný jako pastva pro zvěř. Dnes chovatelé zmizeli a tyto plochy buď zarostly trním, kopřivami a vysokým plevelem nebo je jejich majitelé zalesnili či jinak využili. Okraje silnic i polních, pro změnu projede traktor místních Technických služeb a porost sešrotuje a nechá na místě, takže tam zase místo trávy vyroste hlavně nitrofilní plevel a buřeň. Pastva pro zvěř je na těch plochách dnes pouze tak cca měsíc až dva na jaře,duben květen, kdy je tráva mladá, potom už je tvrdá a stará. I myslivci, kteří za socíku sušili seno pro zvěř na lesních loučkách hlouběji v lese, kde se chovatelé s kosami nedostali, dnes seno kupují od osvícených majitelů zahrad, kteří trávník nehoblují po centimetrech každý týden ridery, ale sekají ho a suší.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.5.2019 09:03 Reaguje na Radim Polášek
To všechno právě může zdánlivě vytvářet dojem přezvěření.
Asi záleží na jak kterém mikroregionu. Kde je ale nedostatek pastvy pro zvěř neboli konkrétně kde se majitelé starají "dobře" o lesy neboli každý kousek plochy zalesní a pečlivě vysekávají divoké náletové dřeviny a kde se majitelé podobně "pečlivě" starají o pole a všechny pole intenzívně zemědělsky využívají, může být velký nedostek potravy pro zvěř. Potom se na nějakou větší plochu osázenou třeba listnáči může stahovat srnčí ze vzdálenosti mnoha kilometrů a jeleni ze vzdálenosti mnoha desítek kilometrů. Neználek potom kouká a vidí - je přezvěřeno.
Odpovědět
ČM

Čech M.

30.5.2019 09:48 Reaguje na Radim Polášek
Problém je, že žádný úředník z OŽP nikdy aktivně sám zvěř nepočítá, prostě se jen spoléhá na údaje od mysliveckých sdružení a ta mají tendenci spíše počet podhodnocovat.
Dále zapomínáte na to, že z těch mnoha hektarů na jednu srnku tvoří les jen asi třetinu a z té třetiny je osázeno listnatými sazenicemi jen cca 10% a to se ty ha pak rychle smrsknou.
Ale právě těch 10% lesa přitahuje srnky jako magnet, takže je to problém.
Ale s druhou částí vašeho příspěvku souhlasím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2019 10:21 Reaguje na Čech M.
Prostě bude třeba, aby úředníci z OŽP začali aktivně tu zvěř počítat, a v případě zjištění podhodnocení stavů ze strany myslivců nasadili tvrdé sankce (ztráta loveckých lístků pro jeho členy, např.). nadbytečnou zvěř mohou klidně zlikvidovat vojáci, ti na to vybaveni jsou.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

26.5.2019 09:28 Reaguje na Radim Polášek
Nedokážu posoudit zda pan Medek pravdu má nebo nemá.
Je mi ovšem stydno za vulgární,pokleslé a nenávistné příspěvky některých osob.
Vůbec nepochybuji, že se jedná o tzv. "bouchálky" ,kteří se dostali k výkonu mysliveckého práva stejným způsobem ,jako si někteří pořídili doktorát z plzeňských práv.
Rád a často chodím po okolí a všímám si kolik vyrostlo posedů u míst kde se přikrmuje zvěř. Primitivové vyzbrojeni moderními zbraněmi,kteří v podvečer nasednou do svého off-roadu a jedou se odreagovat zabíjením.

A tak nostalgicky vzpomínám na doby, kdy skuteční myslivci věděli, že se musí chodit na brigády, starali se o dostatek sena v krmelcích a po zimě pečlivě krmelec a okolí vyčistili. A taky jak jim nebylo líno v zimě vzít starý chleba nebo kaštany a přinést to do lesa. Černý lov se netoleroval a viník byl obvykle z jednoty vyloučen.

Myslivecké revíry se staly snadnou kořistí úzkých skupinek takových zbohatlíků a rychle staré poctiváky z lukrativních revírů vytlačili. Od Kralického Sněžníku po Nízký Jeseník. Za peníze v Praze dům.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

28.5.2019 12:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je ten problém, že provozování myslivosti se odděluje od vlastnictví půdy. Kdysi František Josef I. prosazoval, aby ten, kdo vlastní zemědělskou a lesní půdu, byl myslivcem. Ideální by bylo se k tomu vrátit. Honební společenstvo a myslivecká společnost, která provozuje honitbu, by měly být z podstatné části tvořeny stejnými lidmi. Pak by těchto problémů podstatně ubylo.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

27.5.2019 06:54
Pobývám hodně v Ukrajinských Karpatech. Často tam vytěží velký kus lesa. Nezalesňují nic. Vše okamžitě zaroste semenáčky a pařezovými výmladky. Příroda si vyselektuje vhodné jedince pro ono místo sama. Za dvacet let lze vypozorovat posun hranice smrku do větších výšek. I tam se výrazně otepluje. Bleskem zasažený strom napadne kůrovec. Další rok se rozšíří na několik okolních a poté se zastaví, další stromy už nenapadne. Ve vzniklé světlince okamžitě bují nový porost. Lesy v Karpatech PĚSTUJÍ VLCI. V ČR se starám o deset ha.lesa. Náklady na oplocení jsou veliké, ploty neustále kontrolovat, stačí jeden vyvrácený strom na plot a vysázená paseka je od zvěře zničená.
Odpovědět
mr

28.5.2019 23:21 Reaguje na Petr Jílek
Jéééžišimarjááá, pane Jílku, to jste si teda dovolil moc. Psát takové nevodborné poznatky o lese. Jak si vůbec dovolíte zevšeobecňovat svých 10 ha lesa, když tu jiní píší, že dle stop se jim to přezvěření nezdá, třeba Jd kradou hlavně lidé na vánoce a kdybyste zvěři raději do lesa místo stromů vysadil jetel a vojtěšku, udělal byste nejlépe. Taky nechápu, proč si naříkáte na náklady oplocenek. Je to přece váš pozemek. Nebo jako chcete, aby vám myslivci na to přispěli? Buďte rád, že si ve vašem lese občas něco střelí, abyste neměl pocit, že ho pěstujete zbůhdarma. A už vůbec nechápu, proč přirovnáváte divočinu kdesi v Rusku k naší kulturní krajině, kde už v minulosti naši předkové ty vražedné vlky naštěstí vyhubili. Les bez člověka nikde sám nevyroste. Lidé už od nepaměti nejlépe ví, že třeba Sm se nejlépe daří všude tam, kde ho jednoduše vysadíte. A do lesa patří ještě zvěř - nejlépe srnčí, vysoká a kanci. Ti v něm udělají nejvíce užitku, jelikož ho patřičně zvelebí. Však počkejte, až si váš názor přečte třeba hunter. Ten vás sjede. Mě ale ne, já se k tomu raději a zkušeně nevyjádřil.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.6.2019 08:38 Reaguje na
Nevím jestli je to o jéééžišimarjááá nebo spíš pane bože. V každém případě by to ale chtělo nejprve ujednotit názor na to, jestli se horní hranice lesa snižuje nebo zvyšuje, Panu Jílkovi se zvyšuje , panu Metzlovi zase snižuje. Jinak pan Jílek opravdu muže sázet co chce, protože nakonec tam zase bude jen ten les. A ano ten les vyroste i bez člověka a dokonce, světe div se, i bez generelu. . Na té Ukrajině snižují stavy zvěře sice vlci ale řekl bych, že těch dvounohých je tam podstatně více. Zato u nás jsou ti vlci přímo zázrační. Jako jediní ‚ divocí vlci‘ na světě mají přirozeně protilátky na vzteklinu. Úžasné.
Odpovědět
mr

2.6.2019 12:14 Reaguje na Jarek Schindler
Tak, jestli se hranice lesa někam posunuje a jestli ti dva zmínění autoři o tom něco někdy sdělili, je pro můj příspěvek naprosto bezpředmětné. Já to určitě hledati nebudu a ani mě to nyní nezajímá. Leda vím, že už přes 40 roků tu někteří, věci znalí, tvrdí, že sadit SM pod 1100 m je ekonomický hazard a já jsem stejného názoru skoro stejnou dobu. A události posledních desetiletí mi jaksi dávají zapravdu. Co se týče vlivu vlka a myslivosti na zdraví lesa se snad nebudeme donekonečna bavit. To normálně uvažující smrtelník snad už zná. Vlci tu kdysi lidem přenechali lesporosty ve vynikajícím stavu v miliardových hodnotách a odměnou jim bylo jejich vyhubení člověkem - myslivcem. Naopak výsledkem těch "krás myslivosti za 1000 let " je v apokalyptické katastrofě lesních pozemků s každoročními miliardovými škodami, jež není leda o nynějším přesycení trhu se dřevem, jak se mnozí tady naivně domnívají, ale o budoucích problémech rozměrů, jež rozvodí Evropy ještě nikdy za civilizace nezažilo. A až to dojde i normálním občanům státu, to se teprve budou dít věci - a myslím, že dojde i na tu, někým opěvovanou, myslivost.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.5.2019 09:34
Dříve, kdy se u nás vyskytovali zajíci v miliónových počtech, museli být v lesích i okusové dřeviny. Naštěstí se již před revolucí podařilo tohoto živočicha eliminovat, takže stačí oplocenka. V rámci ekologismu je třeba se zbavit i další zvěře, tentokráte spárkaté. Nejvíce práce nás ovšem čeká ve vojenských újezdech, kde nám legislativa bránila v ekologizaci. Proto se tam dost často vyskytují i jiné druhy živočichů. Otravný hmyz, odporní plazi a obojživelníci, ptáci. Proto nesmíme polevit v boji proti myslivcům, včelařům nebo rybářům.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

1.6.2019 11:47 Reaguje na Michal Ukropec
Boj proti myslivcům,včelařům, rybářům?Kafrat tady na netu.To by vám šlo.Moc rád vám pošlu pozvánku na naši schůzi, nebo setkání včelařů.Přijeďte nám to říct do očí.Vy hrdino!
A takových jako Vy je spousta.Už se vzbuďte, vstaňte od monitoru a běžte dělat něco užitečnýho.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.5.2019 10:02
Pan Medek udělal jistě cenný experimnt: mýtinu oplotil a les se rychle obnovil. Pak, bohužel, začal svůj poznatek zobecňovat a extrapolovat a mnohé si popudil. Inu tak to chodí s tím, kdo se vydá na tenký led generalizace.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.5.2019 23:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Dle mého autor objevil Ameriku, konkrétně v tom, že v oplocence mohou stromky z přirozené obnovy zdárně odrůstat, tím že jsou chráněny proti škodám zvěří. Tento poznatek by se dal klidně extrapolovat.
S problematikou zvěře v lese se pak pustil na tenký led. Následovala řada komentářů, z nichž mnohé mají k věcné diskuzi dost daleko, psané s cílem jen si tak rýpnout.
Odpovědět
JN

Josef Novák

28.5.2019 10:52 Reaguje na Jan Škrdla
Je celkem logické, že se zájmy lesníků a mysliveckých sdružení liší. Dost navštěvuji lesy po celé ČR a z mladých buků vidím vždy jen bonsaje tak do jednoho metru. Ty buky vyrostou jen tam, kde je část lesa oplocená, tedy není pochyb o tom, že zvěř zejména na mladých listnáčích opravdu škodí. Nikdy jsem neviděl okraje velkých měst rozrytých divočáky a poměrně velká stáda srnek, pokud tedy někdo tvrdí, že zvěř není přemnožená, minimálně se hodně mýlí.
Je asi úplně jedno, kdo o stavech zvěře rozhoduje, ale zjevně rozhoduje špatně.
Odpovědět
JN

Josef Novák

28.5.2019 10:24
Je to celkem jasné, pan Stopka je nepochybně myslivec
Odpovědět
JN

Josef Novák

28.5.2019 10:39
Zvěř nepochybně přemnožená je, nikdy jsem neviděl tak velká stáda srnek popřípadě muflonů, kanci nám běhají po krajském městě, tedy na tom něco bude.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.5.2019 17:35
Zajímavé co tu píše pan Medek. Tak zlatokopecká firma vytěžila a pan Medek ponechal dva doupné smrky. Pokud se podívám na ty smrky tak ty nikdy v zápoji nerostly.. Větve a pařezy se za devět let takto dokonale rozložily? A. jak je napsáno…..ačkoliv v okolí stojí vzrostlé smrky, nemalá část spontánně zarůstala duby, habry, lískami, tedy druhy odpovídajícími stanovišti. atd. Pěkná pohádka .Já na fotce v okolí vidím převážně listnáče a ani stromky na ploše se mi nezdají být zvěří příliš poškozovány.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

30.5.2019 14:54
"naše předky dokonce ani nenapadlo sázet do lesa stromy – vyrostly samy" Které předky má autor na mysli? Tohle u nás všeobecně platilo tak do raného středověku. Pak začalo masivní odlesňování, které trvalo prakticky až téměř do konce 18. století, kdy císařskými nařízeními bylo přikázáno lesy obnovovat. To ovšem vedlo k tomu, že když už vlastníci půdy museli zalesňovat, tak převážně vysazovali místo původních listnatých a smíšených lesů smrkové monokultury, které poskytovaly nejvyšší ekonomický přínos.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist