https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michal-petrek-o-agrovoltaiku-zajem-je.ceka-se-na-zakonodarce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Michal Petřek: O agrovoltaiku zájem je. Čeká se na zákonodárce

25.5.2024
Sklizeň na agrivoltaickém poli Schafflerhofstraße na kraji Vídně.
Sklizeň na agrivoltaickém poli Schafflerhofstraße na kraji Vídně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Raphael Faschang / Wien Energie
Česko každé tři roky přijde o 1 % své orné půdy. Spojení zemědělství a solární energetiky má přitom potenciál přinést revoluci nejen zemědělcům a výrobcům energie z obnovitelných zdrojů, ale celé ekonomice. Zemědělci by tak nemuseli v době ubývající orné půdy řešit palčivý problém : využít půdu na zemědělskou činnost, nebo ji osázet fotovoltaickými panely? Nyní budou moci oboje.
 
Spojení obou využití přináší zjevné výhody: krom produkce vlastní energie pro potřeby farmy mohou fotovoltaické panely sloužit i jako ochranný prvek pro pěstované plodiny.

Trend agrovoltaiky se rozšiřuje postupně do celého světa. Instalovaný výkon agrovoltaiky vzrostl exponenciálně z přibližně 5 MWp v roce 2012 na přibližně 2,9 GWp v roce 2018 a přesáhl 14 GWp v roce 2021. Významnou měrou k tomu přispěly státní programy podpory v zemích, jako jsou Spojené státy, Japonsko, Čína nebo Německo.

Investice do agrovoltaiky je pochopitelně značná (o to více v Česku, kde žádný program národní podpory bohužel neexistuje), ale přináší nejen efektivní produkci solární energie, ale i udržitelné zemědělské hospodaření na stejném kusu půdy. V Německu byl přitom už v roce 2015 spuštěn ukázkový příklad efektivního využití agrovoltaiky v praxi na farmě u Bodamského jezera.

Zdejší instalace solárních panelů ve výšce pěti metrů umožňuje bezproblémový pohyb zemědělské techniky a současně poskytuje dostatek světla pro pěstování pšenice, brambor, celeru a jetele. Fotovoltaickými panely je obsazeno dva a půl hektary půdy o celkovém výkonu 194 kW, což stačí na pokrytí energetických potřeb 62 domácností. Přebytečnou energii vrací farma zpátky do sítě.

Konstrukce pro solární panely se musí přizpůsobit nejen pěstovaným plodinám, ale i velikosti a typu zemědělských strojů, které budou v dané oblasti používány. To vše s ohledem na maximální efektivitu využití plochy a světelných podmínek pro růst rostlin.

K tomu lze využít tři klíčové technologie solárních panelů. I když ukotvení konstrukce zabere část plochy a ovlivní výnosy některých plodin, celkový ekonomický výnos z kombinace produkce elektřiny a zemědělství může být až o 80 % vyšší ve srovnání s tradičním využitím půdy.

Agrivoltaické pole na kraji Vídně.
Agrivoltaické pole na kraji Vídně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michael Horak / Wien Energie

Tracker solární panely neustále korigují nejlepší možný úhel dopadu slunečních paprsků na svou plochu (čímž maximalizují produkci energie). Část energie sice spotřebují na samotné trackování slunce, celkový energetický příjem je ale stále nezanedbatelně větší. Maximální efektivity v růstu plodin se dá dosáhnout i využitím polopropustných panelů.

Polopropustné solární panely umožní, aby konstrukce stála přímo nad pěstovanými plodinami, ty však stále dostanou dostatečný objem slunečního záření, aby rostly. Bifaciální panely zase efektivně sbírají u vertikálních instalací světlo. Kvalitní agrovoltaická instalace je tak i přes svou „high-tech“ povahu věrná filozofii zemědělství: nic by nemělo přijít nazmar.

V budoucnosti nás čekají velmi efektivní baterie pro ukládání energie a v tu chvíli se mohou zemědělské jednotky paradoxně díky technologii vrátit do svého původního a „přirozeného“ stavu a role: zcela soběstačné jednotky. Jde ale samozřejmě i o diverzifikaci rizika. Pokud vlivem nepředvídatelných událostí, jak je v zemědělství běžné, přijdu o úrodu, stále mohu alespoň snižovat svou ztrátu produkcí energie.

Výhody agrovoltaiky jsou nesporné – od zajímavé návratnosti investice po pozitivní dopady na biodiverzitu a mikroklima. Tento přístup nejenže zvyšuje efektivitu využití půdy, ale také přispívá k odolnosti zemědělského sektoru vůči změnám klimatu, nabízí stabilní zdroj příjmů pro farmáře a současně napomáhá snižování emisí skleníkových plynů. Samotná instalace je vždy komplexní a je třeba ji udělat na míru, protože žádná zemědělská jednotka či usedlost není stejná. Vysokou pořizovací cenu kompenzuje redukce rizik, zefektivnění produkce na hektar, ochrana proti přírodním živlům a relativní návratnost investice.

Přečtěte si také |
Foto:  Jan Weger / VÚKOZ, v.v.i. Co je to agrovoltaika?

V Česku jsou zatím první instalace čistě experimentální, ačkoliv zájem o ně přitom je. Chybí však návrh národního programu podpory. Do té doby bohužel Česku pomalu ujíždí vlak - jak oproti sousedům, tak oproti světu. Za současného stavu se tak dá říct, že prohrávají všichni: zemědělci, výrobci energie a koneckonců i česká ekonomika a životní prostředí.

Mračna ale už protrhávají paprsky dobrých zpráv. Legislativní rámec provozování fotovoltaiky na zemědělské půdě vstoupí v platnost letos a není pochyb o tom, že agrovoltaika se stane dominantním trendem jak v zemědělství, tak v obnovitelných zdrojích.

Zbývá jen otázka národní podpory či dotačního programu. Jen Itálie v rámci snahy o dekarbonizaci využije na výstavbu agrovoltaiky 1,7 miliardy eur v podobě dotace od Evropské komise. Jen za rok 2022 investovala americká vláda do rozvoje agrovoltaiky 22 milionů dolarů. Ve Španělsku je podpora agrovoltaiky součástí rozsáhlého Národního plánu pro oživení a odolnost. V Německu je provázání soukromého sektoru a veřejných institucí v agrovoltaice naprostou samozřejmostí.

V Česku na podobnou iniciativu ze strany státu stále čekáme. Bylo by v zájmu všech, celého Česka, kdyby ono čekání bylo co nejkratší.


reklama

 
foto - Petřek Michal
Michal Petřek
Autor je vedoucí inovací v Raylyst Solar.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

25.5.2024 06:26
když je to tak úžasné, tak netahejte prachy z druhých...ale asi by se ukázalo jaký nesmysl to je.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

25.5.2024 07:03
Stát by měl přestat házet zemědělcům klacky pod nohy a nechat je, aby si něco takového mohli pořídit. Je skvělé, že něco takového existuje a není potřeba to dotovat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.5.2024 08:38 Reaguje na Richard Vacek
Asi tak.
Když to funguje už ve světě, může to i v ČR - hlavně co nejméně byrokracie a dotací !
Odpovědět
sv

sv

26.5.2024 17:09 Reaguje na Richard Vacek
Jak konkrétně hází stát klacky vyplňovačům žádostí o dotace, že si to nemůžou pořídit? Jako, že na to nedostanou dotaci, soudruhu?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

27.5.2024 18:45 Reaguje na sv
O tom je celý článek. Jak jsou zemědělci natěšení a už už by do toho šli, ale ti zpropadení zákonodárci jim házejí klacky pod nohy.
Odpovědět
sv

sv

9.6.2024 11:39 Reaguje na Richard Vacek
Kde konkrétně v článku jsou ty "klacky" popsány, vacku? Jediné co tam je, je zmínka, (v překladu pro normální lidi) že ještě nejsou na to dotace.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.5.2024 09:34
Je zajímavé, že autor zmiňuje jen samé výhody a vykresluje světlé zítřky. Čím to asi je?

Neměl by takto pojaté články Ekolist vyřazovat?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.5.2024 13:09
Typická reklama tvářící se jako odborný článek zaměřený na ochranu přírody.
Kolikpak taková reklama stojí a proč není rovnou označena jako reklama?
Na snímku je sklizeň obilí minikombajnem mezi ploty ze solárních panelů
a za nimi solární park bez jakéhokoliv zemědělského využití, pokud pominu
pracné pokosení trávy a nebo její méně pracnou chemickou likvidaci, tak
je to budoucností zemědělství minikombajn mezi ploty? Když obilí vystřídá . kukuřice, tak ty soláry zastíní a budou vyrábět co? Nebo tam bude pořád
pouze obilí? Je opravdu nádhera koukat se dnes z hor na krajinu posetou desítkami tisíc zrcátek solárních panelů a desítkami větrníků. Co to asi dělá s ptáky na tazích a u dravců při lovu, kdy je odlesky z panelů doslova oslňují a oni nevidí na zemi svoji kořist? Už jste se pokoušeli oslněni odlesky koukat na okolí panelů ze vzduchu? Já to zkoušel a viděl jsem kulové!
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.5.2024 15:57 Reaguje na Břetislav Machaček
ono když někdo žije v "solární bublině", tak se domnívá, že na něj musí být každý zvědavý... jak daleko je od pravdy...
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

26.5.2024 11:46
"Česko každé tři roky přijde o 1 % své orné půdy."

Naši předci pečovali o ornou půdu, protože moc dobře věděli, že je živí!

To, že si náš stát nechá solárními spekulanty ničit ornou půdu je ostuda tohoto státu.

A co víc: ještě jim stát dal výjimky z placení daně z nemovitosti, na rozdíl od zařízení pro nakládání s odpady typu: recyklační zařízení, sanace zamořených území, sběrné dvory apod.

"Legislativní rámec provozování fotovoltaiky na zemědělské půdě vstoupí v platnost letos a není pochyb o tom, že agrovoltaika se stane dominantním trendem jak v zemědělství, tak v obnovitelných zdrojích."

Nemá být dominantním trendem v zemědělství výroba něco úplně jiného, třeba pěstování obilí (k jídlu - ne do bioplynek) a chov jatečních zvířat? Není dobře, že se nám ze zemědělců stávají energetici. To se nám ještě tvrdě vrátí.

Existuje jediné řešení: razantně omezit dotace uměle udržující solární byznys při životě!

Bez dotací tito spekulanti nepřežijí, protože nic nevytváří, jen berou.

Pak teprve možná lidem dojde, že je to byznys se slovy a sliby. Žádná kvalitní práce, žádné smysluplné výsledky. Jenom sliby.

A až FVE ukončí životnost, recyklovat je možné jenom ty, které by vyrobeny v Evropě. Ten lacinej ksindl dovezený z Číny obsahuje takové hodnoty nežádoucích příměsí (hlavně: těžké kovy), že recyklovat prostě nejde.

Škoda, že již vyplacené dotace jsou promarněné peníze, které se daly využít na něco smysluplného.

Z tohoto PR článku by se jednomu až zvedl žaludek.

Vážně tohle má redakce zapotřebí?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.5.2024 11:04 Reaguje na Jiří Kvítek
Nic, než souhlas s vašimi názory. Bohužel EU a i zdejší politici
jsou zaháčkováni do OZE byznysu tak obludně, že se ho budou držet
všichni zainteresovaní napříč politickým spektrem. Jsou prostě
koupeni lobby OZE a gryndýlem chtějí dosáhnout ekonomicky zcela
nevýhodného přechodu na OZE. Ona ta energie bude, ale pouze pro
ty, kteří na ni budou mít a zbytek bude otrokem potácejícím se od
příjmů k nutným výdajům bez možnosti se vymámit z tohoto otroctví.
Jakápak je to svoboda, když taktak příjem pokryje nutné výdaje a
nezbude i na něco jiného? Co jiného měl v minulosti otrok? Taky
pracoval za bydlení, ošacení a jídlo s trochou zábavy a možností plodit nové otroky. Jak jsou na tom někteří lidé nyní? No přece
úplně stejně! Za práci mají kde bydlet, mají si co obléci a co
jíst. Taky mají na nějakou zábavu a zbytek investují do dětí,
které čeká totéž. Je zde tlak srovnat výdaje s příjmy tak, aby
se nebylo možno z toho kruhu dostat ven a drahé energie jsou
jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout. Něco se dělá zdaněním,
které postihuje v poměru k příjmům opět více "otroky" a právě
ty energie budou základem, jak z lidí dostat všechny zbývající
příjmy a úspory.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.5.2024 15:18
Ono hlavně nikdo neví, jak konkrétně tu fotovoltaiku pro konkrétní plodinu nebo skupinu plodin dělat, aby to bylo optimální. Aby příliš nepoklesl ani výnos plodiny ani výnos elektřiny. Snadno se, když to nebude prozkoumané a se to bude dělat od oka, se agrofotovoltaiky budou lišit v efektivitě a ceně produktů v desítkách procent.
Nejdřív se ty věci musí pro konkrétní plodinu a technologii vyzkoušet, otestovat a stanovit optimální založení té kombinace a teprve potom se to bude moct instalovat hromadně na komerční bázi.
Kromě toho silně pochybuji, že i zemědělský provoz bude plně schopen využít občasnou fotovoltaickou energii, že spíš významnou část elektřiny bude i zemědělský provoz potřebovat v režimu 24/7. A zbytek občasné fotovoltaiické energie bude dále rozkolísávat distribuční síť a zvyšovat tak ceny elektřiny OZE externalitami, náklady na posílení distribuční sítě a na regulaci občasné elektřiny.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist