https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michaln-broza-opravdu-jsou-technologie-jedinou-cestou-k-vyreseni-klimaticke-krize
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Michal Broža: Opravdu jsou technologie jedinou cestou k vyřešení klimatické krize?

24.10.2019
Fosilní ekonomika jistě připravila miliardám lidí – včetně mě – lepší materiální život, ale ne nezbytně zdravější. Ilustrační snímek.
Fosilní ekonomika jistě připravila miliardám lidí – včetně mě – lepší materiální život, ale ne nezbytně zdravější. Ilustrační snímek.
Foto | ZV / / Ekolist.cz
Se zájmem jsem si přečetl článek Vojtěcha Novotného Chudoba ve světě a naše klimatická budoucnost. Všech deset bodů, které autor uvádí, je relevantních a přináší nové podněty do rozjitřené klimatické diskuse. Celkové vyznění – „jedinou cestou k vyřešení klimatické krize je masivní investice do vědy a rozvoje technologií“ – mě vede k této reakci, která je polemikou v tom smyslu, že žádná jediná a jednoduchá cesta k řešení této krize neexistuje. Body, které uvádím, nejsou přímou reakcí na jednotlivé body pana Novotného, ale spíš konstrukcí od konkrétních doplnění k určitému zobecnění. Propojení klimatu s dalšími společenskými otázkami je mi blízké a podnítilo mě k potřebě nabídnutou diskuzi rozvíjet a otevírat další rozměry.
 

1. Srovnání s problémem ozónové díry kulhá v tom, že klima je nesrovnatelně komplexnější a řešení daleko víc zasahuje do základů ekonomického fungování světa.

2. Technologie ano, o tom není žádný spor, ale je to s nimi asi jako se stromy, resp. s jejich sázením. Je to skvělé, ale sázení nestačí.

3. Že vyspělý svět bude rozvíjet technologická řešení, se tak nějak očekává, bude to ovšem také mnoho stát. Nejde "jen" o to ty technologie mít, ale také zajistit, aby je mohli a chtěli využívat všichni. Ostatně, kdy už budou technologie na odsávání uhlíku z atmosféry? Obávám se, že přijdou, až bude pozdě.

4. Poselství Hanse Roslinga (zakladatele projektu Gapminder a autora populární knížky Factfulness (česky Faktomluva)), který v článku sice není zmíněn, ale na jeho prezentaci je uveden odkaz, je obecnější, než že máme fantaskní představy o světě (tedy i o řešení klimatické krize). Rosling ukazuje - zajímavě a vtipně - že lidstvo je schopné zlepšovat mnohé aspekty života na globální úrovni. Mělo by tedy zvládnout i klima, chtělo by se říct. Tu jistotu ovšem v tuto chvíli nemáme.

5. Růst populace je nesporný stresor. Ale stejně jako dlouhodobé snižování extrémní chudoby nestálo na zázračných technologiích, nestane se tak (doufám!) ani u populačního růstu. Ověřenou a přirozenou populační "technologií" je právě snižování chudoby a vzdělávání a podpora žen a dívek (aby samy mohly rozhodovat kdy a s kým založí rodinu a kolik budou mít dětí).

6. Protože řeč v článku je o jednoduchosti řešení klimatické krize („jedinou cestou je…“), tento slogan je také jednoduchý: přestat vypouštět uhlík. Bude jistě záležet na technologiích, a také vládách (politikách) a byznysu, ale bez toho, že by to lidé chtěli?

7. Fosilní ekonomika jistě připravila miliardám lidí – včetně mě – lepší materiální život, ale ne nezbytně zdravější. Ekonomický rozvoj zajistil lepší dostupnost a kvalitnější lékařskou péči, ale zamořené ovzduší si zároveň vybírá daň na zdraví lidí. Téměř čtvrtina ze současných asi 60 milionů úmrtí za rok je spojena se stavem životního prostředí, z velké části špatným vzduchem, který dýcháme.

8. Kromě technických/technologických řešení je klíčem k řešení spolupráce všech. Snadno se vysloví, hůře se realizuje. Svět je spíš jeden velký závod: s časem, o zdroje, o výhody, o úspěch a kdo ví, o co ještě. Je snadné podělit se o úspěch s partou "likeminded" kamarádů. Ale se všemi státy? Se všemi lidmi? Těžiště řešení je totiž kromě chytrých technologií také v oborech behaviorálních, psychologických, pedagogických, kulturních, uměleckých a všech ostatních, které se zabývají vztahy mezi lidmi. A to jsou v realitě dost komplikované disciplíny, které nestaví na nových sofistikovaných technologiích, ačkoli ani jim se technologie nevyhýbají.

9. Po shlédnutí seriálu Příběh služebnice (trochu off topic, ale ne zas tak moc) jsem přesvědčený, že stabilní klima bez individuální svobody nemůže být cíl. Jak tedy přeorientovat lidi, aby od života chtěli něco kvalitativně jiného než růst materiální spotřeby ve světě, který má omezené množství zdrojů? Právě to je hlavní oblast, která nemá snadná a pravděpodobně ani nesnadná technologická řešení.

10. Myslím, že změna, která nás čeká, bude hlubší, než naznačuje článek pana Novotného. Závěrem mu ale musím poděkovat za „výkop“ tohoto rozměru diskuse, protože uznávám, že reagovat na jeho podnět je snazší, než ten pomyslný míč do hry hodit. Věda je jistě jedním z klíčů k budoucnosti. Ostatně, s odkazem na vědu uvedla v New Yorku zmíněná Greta, že při současné trajektorii emisí lidstvu zbývá k udržení oteplení do 1,5 stupně uhlíkový budget na pouhých 8,5 roku. Dnes už o měsíc míň.


reklama

foto - Broža Michal
Michal Broža
Autor je specialista na komunikaci a zabývá se globálními megatrendy. Pracuje v Organizaci spojených národů a mimo jiné působil i v mírových misích OSN. Jeho hlavními oblastmi zájmu jsou klimatická změna, resilience a udržitelnost.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

24.10.2019 12:06
Vážený pane Brožo. Děkuji za zajímavý článek! Myslím, že jste poklepal hřebíček na hlavičku o trochu lépe než Vojtěch Novotný, ale k jeho zatlučení je pořád zoufale daleko. Vše co jste napsal, plně souzní i s mými názory.

Z článku cítím, že největším problémem je to, jak možnosti, které jsou a budou, vůbec nastartovat a poté optimálně zkloubit do velmi komplexní celosvětové transformace. A zde již více jak 10 let tvrdím, že toho lze dosáhnout jediným možným způsobem a to zavedením celosvětové v čase progresivní daně z těžby fosilního uhlíku a jejím zpětným co nejplošnějším rozdáním. Zkuste se, prosím, kouknout na https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jiri-svoboda-zavedme-uhlikovou-dan, dnes mám ten koncept asi ještě lépe rozmyšlený a proargumentovaný.

Vy pracujete v OSN a to je zjevně dnes jediná organizace, přes kterou by šlo se pokusit celosvětovou uhlíkovou daň prosadit. Byl byste ochoten se v tom nějak angažovat?
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

24.10.2019 13:31 Reaguje na Jiří Svoboda
dovolil bych si poznámku k vašemu článku- Větrná elektrárna sice vyrobí 1kWh za 3 koruny jenomže:

1) 3MW větrník je až 200m velký (tudíž v rámci bezpečnosti - pohyblivý díl) musí být ještě dál od jakékoliv obydlené oblasti)
2) Ve vnitrození fungují větrníky - při nejlepším - 20 procent času.
tudíž abychom z toho získali stabilní 1GW (třeba pro spotřebu za zimní bezvětrné inverze) potřebujeme s naprosto ideální akumulací (která neexistuje) postavit kapacitu na 5GW výkonu - a když to poběží 4GW výkonu akumulovat.

(každou vteřinu akumulovat 4GW - nepočítejte s bateriemi - tolik kobaltu se na světě netěží - je postavit 4 antielekrárny co budou dělat pyrolízu vody.)
V ideálním případě uložíme v takovém procesu tak 3GW... tudíž pak budeme moci nějak dohnat 80 procentní využití jaderné elektrárny.

takže - jenom na větrnících - aby jsme měli zdroj stejné časové jakosti - potřebujeme 15kč...
3 antielektrárny na pyrolízu vody bych si dovolil cenově srovnat s 3GW paroplynu... a k tomu ještě něco co pak bude ten vodík znovu (snad v palivovém článku) spojovat s kyslíkem.

Jaká bude cena takového ansámblu? nevím... NIKDE na světě nic takového nikdo nedokázal zatím realizovat.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

24.10.2019 13:34 Reaguje na Vaclav Sobr
plus ještě k tomu:
hluk, vybrace, zábor prostoru, pokosení ptáci... životnost větrníku je 30 let... (jaderné elekrány 70 let)

už jenom na posledním - je tento rozdíl zahrnut v ceně GW při strovnávání těch zdrojů?
Jsou v tom zahrnuty pozemky? Fakt že většina vhodných míst v naší zemi jsou chráněné oblasti v kterých by se muselo dostá kácet...
tahat všude navíc mraky rozvodných sítí (to se tam obvykle nepočítá)...
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

24.10.2019 18:43 Reaguje na Vaclav Sobr
Reagujete na článek, který jsem teď dočetl?
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

24.10.2019 13:21
Jenom takový dotaz - byla by ta lékařská péče které zachraňuje (spíše prodlužuje) životy možná bez té energie z těch fosilních zdrojů?

Kupříkladu mne napadá příklad z jižní Koreje lidí protestující proti převozu jaderného odpadu - ten odpad nebyl z elektráren. Byl z výroby kontrastních látek pro tomografii, z materiálu pro radioterapii, droje pro roengeny...

Když se těch protestující někdo zeptal zda tyhle technologie chtějí tak říkali že ano... ale nechtějí odpad. Jenomže- ono to bez toho odpadu prostě vyrobit nejde.


Jinak moderní medicína vyžaduje hodně energie - (viz výše) pokud jí tu energii sebereme tak se možná 15 milionů lidí dožije o rok více z tohoto důvodu... a z těch 8mi miliard kolik jich bude žít kvůli tomu co ta medicína nevyléčí kratší dobu?
(pravda v Africe by odstranění západní medicíny vyřešilo problém přelidnění...)



jinak co se týká snižování chudoby - tak v podstatě chudobu snižuje výhradně levná energie která může pracovat místo člověka. V zemi kde rodina prostě potřebuje každé dvě ruce které by pracovali na poli aby se najedli a uživili staré - vám vzdělání samo o sobě nepomůže - na to aby si rodiče vůbec mohli dovolit poslat dítě do školy - je třeba aby něco za něj udělalo tu práci na poli...
pokud jít to neudělá potřebují další dítě.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

24.10.2019 14:18
Dobrý článek, obecně se s ním dá souhlasit. Ale chtěl bych upozornit na to, co vidím jako zásadní problém. Jsme vůbec schopni ještě globální oteplování zastavit nebo jde o marnou snahu a nedá se zabránit tomu, aby klimatická krize přerostla v klimatickou katastrofu? Není už boj proti globálnímu oteplování bojem Dona Quijota s větrnými mlýny? Nebylo by účelnější prostředky věnovat na přípravu na klimatickou katastrofu, aby, až nastane, byly její důsledky minimalizovány?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.10.2019 14:59 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Ale to není buď a nebo. Můžeme se dostat na oteplení 3 K nebo 6 K a na to bude adaptace různě náročná.

Spousta nízkouhlíkových opatření je prakticky beznákladová a nerealizují se, protože jsou dotována ta drahá opatření. Toto odstranit by mělo být hlavním cílem našeho úsilí.
Odpovědět
ig

24.10.2019 15:10
K zlepšení života všech, včetně zmírnění chudoby těch nejchudších, podle mě zásadně přispěly právě technologie. Bez technologií z oblasti IT (počínaje knihtiskem) by nebylo možné žádným způsobem šířit vzdělání a "západní kulturu", která je postavená tak, že umožňuje lidem bohatnout.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

24.10.2019 17:38
Nějaké fosilní zdroje nemá vůbec smysl řešit. A samozřejmě ani nemá být trestáno jejich využívání. Jedná se o přechodný zdroj, jako už tolik "nenahraditelných" zdrojů v minulosti. Východiskem z existujících problémů je rozvoj, kterým současným problémům utečeme. Stejně, jako jsme utekli nedostatku pazourků v době kamenné, i nedostatku mědi v době bronzové, nebo nedostatku dřeva ve středověku. A stejně, jako si dnes dovedeme představit devastující účinek na umělé omezování pazourků, mědi, dřeva, nebo uhlí v naší nedávné minulosti, není žádný důvod myslet si, že umělé omezování fosilních paliv by nemělo stejně devastující účinek dnes. Fosilní paliva potřebujeme k rychlejšímu rozvoji a překonání této etapy vývoje lidstva.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

24.10.2019 19:49 Reaguje na Richard Vacek
Myslím, že fosilními palivy bychom měli šetřit, protože je budeme hodně potřebovat, až přijde globální ochlazení.
Odpovědět
sv

24.10.2019 23:17
Doporučil bych autorovi, než se zase příště ztrapní, aby si zjistil jak negativní vliv na lidské zdraví může mít pravidelné vdechování zplodin z nedokonalého hoření dřeva, to za prvé. Za druhé, dá se třeba hovořit o "fosilní" energetice ale pojem "fosilní ekononomika" je blábol, přičemž platí, že mimo jiné právě fosilní energetika vytáhla z chudoby, jakou si dnes ani neumíme představit, populaci Evropy, Ameriky a dalších dnes vyspělých zemí, čímž jim umožnila podstatně zdravější život, tedy život, kde nemáte na výběr pouze mezi tím sníst shnilou potravinu nebo být o hladu, pít znečištěnou vodu nebo trpět žízní, a dýchat vzduch plný zplodni z nekvalitního hoření dřeva nebo trpět chladem. Autor zřejmě netuší, že právě "technologie", a to zemědělské, umožnili návrat divočiny na území, která dříve musela být obhospodařována, aby se uživil zlomek populace, která na stejném území žije dnes.
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

25.10.2019 00:43
Obávám se, že i kdyby jsme odčerpali veškerý lidmi vyprodukovaný CO2 teď hned, tak se planeta bude zejména díky energii naakumulované v oceánech ještě dlouho oteplovat. Snahy o snížení emisí jsou určitě chválihodné, uhlíkovou neutralitu možná některé státy skutečně dosáhnou, ale s GO to fakt nepohne, maximálně nebude ten růst teplot tak strmej, vždyť už nyní započaly tzv. kaskádové body zvratu (tání ledu + permafrostu atd.). Už nárůst gl. teploty o 3st. je velmi problematický a bude znamenat obrovské změny, zatím směřujeme někam mezi nárůst o 4,5 - 5st. do konce století, na pevnině to bude o dost horší, tam tak 7-9st., což by znamenalo maxima klidně o 15-20st. vyšší než dnes. My v ČR budeme řešit vodu, jeji retenci půdou, požáry zničující to málo přeživší vegetace. Je tam šance na výkyv do chladu kolem půlky století, díky změně mořských proudů, ale GO to spíše brzy zase vyrovná zpět do hicu (ten výkyv naruší adaptabilitu fauny a flóry, takže pozitiva bych tam nehledal).
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

25.10.2019 08:14
Je rozumné se spoléhat na vývoj technologií, které ještě neexistují, a přehlížet technologie, které máme? A je rozumné vzývat technologie a přehlížet netechnologická řešení?
Článek dobrý, ale obsah mi připadá trochu v konfliktu s nadpisem.

Jeden příklad: máme efektivní, zvládnutou a levnou technologii s malými dopady na ŽP. Železnici. Kontinent křižují kamiony a čím se zabýváme? Elektrokamiony! :) A zatím železnice, vůbec nejefektivnější dopravní prostředek, který máme, spotřebuje jednotky procent energie, kterou vydáváme na dopravu.

Druhý příklad: Franta jede každý den z Prahy do Mladé boleslavi hlídat robotota-svařeče, Pepa jede každý den z Mladé Boleslavi do Prahy řídit tramvaj. Pepů a Frantů, Mařenek a Haniček je několik set tisíc, polovina z nich jede vlastním autem, polovina z toho sama. Tady by se nabízela řada netechnologických řešení, kterým brání buď pohodlnost, nebo zanedbávání externalit.


V článku i v diskusi se objevuje zmínka o odčerpávání uhlíku z atmosféry. To je myslím dobrý příklad upínání se k technologii, která neexistuje, abychom si omluvili svoje současné počínání. Mám obavu, že v tomhle konkrétním případě to je technologie, která ani nikdy existovat nebude. Pletu se, když mám pocit, že uložit veškerý uhlík ze spálení fosilních paliv BEZ spotřebování veškeré energie, která z nich byla uvolněna, je v rozporu s fundamentální fyzikou?
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.10.2019 09:25
Stručně:
ad 3 Právě proto, že potřebujeme drahé technologie, je nesmyslné utápět prostředky v neúčinných opatření typu podpory OZE nebo zákazů faktorů, které efektivitu ekonomiky zvyšují.

ad 5 Snižování extrémní chudoby stálo a stojí na technologiích. Problémem může být dostat je tam, kde je to zapotřebí, ale zde hrají ekologové jednoznačně negativní roli (viz jejich boj proti GMO a jiným progresívním technologiím, které chudobu jednoznačně snižují).

ad 6 "Přestat vypouštět uhlík" je v reálu nesmysl a celá dosavadní historie "boje za klima" to jednoznačně ukazuje. Nehledě k tomu, že když nějaké země "uvědoměle" přestanou produkovat uhlík, zvedne se tím jen produkce v zemích, které "uvědomělé" nejsou (viz přesuny špinavých technologií z EU do zemí 3. světa, které "kreativním evidováním" snížily produkci CO2, ovšem, jen v EU, celosvětově ji spíš zvýšily).

ad 7 Před průmyslovou revolucí bylo průměrné dožití kolem 30 let. Takže "fosilní ekonomika" prodloužila lidský život na víc než dvojnásobek. A vzhledem k tomu, že délka života je zásadním ukazatelem zdraví ...

ad 8 Ryzí blábol.

ad 9 Jenže jsou to právě ekologové, kdo útočí na demokracii a lidské hodnoty. Nejekologičtější byl režim Pol Pota a spol v Kambodži, kde jsou dodnes v pralesích viděny pyramidy lebek těch, kdo tento ekologický ráj nepřežili nebo "byli nepřežiti".

ad 10 Greta hlásá jen bezcenné bláboly, to tvrdí i naši státní klimatologové, byť jinak alarmisté jak řemen.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist