Michal Broža: Opravdu jsou technologie jedinou cestou k vyřešení klimatické krize?

Fosilní ekonomika jistě připravila miliardám lidí – včetně mě – lepší materiální život, ale ne nezbytně zdravější. Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | ZV / / Ekolist.cz

1. Srovnání s problémem ozónové díry kulhá v tom, že klima je nesrovnatelně komplexnější a řešení daleko víc zasahuje do základů ekonomického fungování světa.

2. Technologie ano, o tom není žádný spor, ale je to s nimi asi jako se stromy, resp. s jejich sázením. Je to skvělé, ale sázení nestačí.

3. Že vyspělý svět bude rozvíjet technologická řešení, se tak nějak očekává, bude to ovšem také mnoho stát. Nejde "jen" o to ty technologie mít, ale také zajistit, aby je mohli a chtěli využívat všichni. Ostatně, kdy už budou technologie na odsávání uhlíku z atmosféry? Obávám se, že přijdou, až bude pozdě.

4. Poselství Hanse Roslinga (zakladatele projektu Gapminder a autora populární knížky Factfulness (česky Faktomluva)), který v článku sice není zmíněn, ale na jeho prezentaci je uveden odkaz, je obecnější, než že máme fantaskní představy o světě (tedy i o řešení klimatické krize). Rosling ukazuje - zajímavě a vtipně - že lidstvo je schopné zlepšovat mnohé aspekty života na globální úrovni. Mělo by tedy zvládnout i klima, chtělo by se říct. Tu jistotu ovšem v tuto chvíli nemáme.

5. Růst populace je nesporný stresor. Ale stejně jako dlouhodobé snižování extrémní chudoby nestálo na zázračných technologiích, nestane se tak (doufám!) ani u populačního růstu. Ověřenou a přirozenou populační "technologií" je právě snižování chudoby a vzdělávání a podpora žen a dívek (aby samy mohly rozhodovat kdy a s kým založí rodinu a kolik budou mít dětí).

6. Protože řeč v článku je o jednoduchosti řešení klimatické krize („jedinou cestou je…“), tento slogan je také jednoduchý: přestat vypouštět uhlík. Bude jistě záležet na technologiích, a také vládách (politikách) a byznysu, ale bez toho, že by to lidé chtěli?

7. Fosilní ekonomika jistě připravila miliardám lidí – včetně mě – lepší materiální život, ale ne nezbytně zdravější. Ekonomický rozvoj zajistil lepší dostupnost a kvalitnější lékařskou péči, ale zamořené ovzduší si zároveň vybírá daň na zdraví lidí. Téměř čtvrtina ze současných asi 60 milionů úmrtí za rok je spojena se stavem životního prostředí, z velké části špatným vzduchem, který dýcháme.

8. Kromě technických/technologických řešení je klíčem k řešení spolupráce všech. Snadno se vysloví, hůře se realizuje. Svět je spíš jeden velký závod: s časem, o zdroje, o výhody, o úspěch a kdo ví, o co ještě. Je snadné podělit se o úspěch s partou "likeminded" kamarádů. Ale se všemi státy? Se všemi lidmi? Těžiště řešení je totiž kromě chytrých technologií také v oborech behaviorálních, psychologických, pedagogických, kulturních, uměleckých a všech ostatních, které se zabývají vztahy mezi lidmi. A to jsou v realitě dost komplikované disciplíny, které nestaví na nových sofistikovaných technologiích, ačkoli ani jim se technologie nevyhýbají.

9. Po shlédnutí seriálu Příběh služebnice (trochu off topic, ale ne zas tak moc) jsem přesvědčený, že stabilní klima bez individuální svobody nemůže být cíl. Jak tedy přeorientovat lidi, aby od života chtěli něco kvalitativně jiného než růst materiální spotřeby ve světě, který má omezené množství zdrojů? Právě to je hlavní oblast, která nemá snadná a pravděpodobně ani nesnadná technologická řešení.

10. Myslím, že změna, která nás čeká, bude hlubší, než naznačuje článek pana Novotného. Závěrem mu ale musím poděkovat za „výkop“ tohoto rozměru diskuse, protože uznávám, že reagovat na jeho podnět je snazší, než ten pomyslný míč do hry hodit. Věda je jistě jedním z klíčů k budoucnosti. Ostatně, s odkazem na vědu uvedla v New Yorku zmíněná Greta, že při současné trajektorii emisí lidstvu zbývá k udržení oteplení do 1,5 stupně uhlíkový budget na pouhých 8,5 roku. Dnes už o měsíc míň.

Přečtěte si také |

Vojtěch Novotný: Chudoba ve světě a naše klimatická budoucnost