https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michal-broza-zmena-zacina-az-tehdy-kdyz-si-uvedomime-ze-jde-opravdu-o-hodne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Michal Broža: Změna začíná až tehdy, když si uvědomíme, že jde opravdu o hodně

16.11.2018
Budu se s ohledem na systémové snižování emisí rozhodovat ve všech volbách. Michal Broža.
Budu se s ohledem na systémové snižování emisí rozhodovat ve všech volbách. Michal Broža.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Michala Broži
Otázka, kterou by si co nejdříve měl položit každý: můžu já, jako jednotlivec, občan, ovlivnit zmírnění globálního oteplování? Jako lidstvo jsme začali dominovat celému ekosystému Země. Malý svět lidí na velké planetě se nám během krátké doby změnil na velký svět na malé planetě. Stačí se podívat na stav oceánu, Arktidy a ledovců vůbec, řek, lesů, krajiny nebo půdy.
 

Udržení oteplení co nejblíže k 1,5 °C vyžaduje tak zásadní změnu, že snadno můžeme podlehnout dojmu, že jako jednotlivci nezmůžeme nic. Že změnit se musí celý systém. Je nás ale 7,5 miliardy, žijeme své soukromé životy, studujeme, máme své profese a v neposlední řadě velká část z nás jsme voliči. A tak si myslím, že celková změna začíná právě u mě. Snížit emise skleníkových plynů na čistou nulu během pár dekád zásadně souvisí s tím, co jako jednotlivci děláme a co chceme. Změna začíná až tehdy, když si uvědomíme, že jde opravdu o hodně. Současná trajektorie emisí totiž povede k oteplení do konce století o čtyři, možná až o pět stupňů. Problém tedy zní: změna klimatu je podstatně rychlejší než naše schopnost a ochota něco udělat.

Kromě snižování emisí bude asi nutné nakonec uhlík z atmosféry i odstraňovat. Nejpřirozenější „technologií“ jsou stromy a jejich absorbční schopnost. Že o emisích musíme uvažovat „big“ svědčí třeba to, s čím nedávno přišli Novozélanďané. Mají plán, že během deseti let vysadí na svém území miliardu (!) stromů. To je víc než 200 stromů na jednoho obyvatele tohoto ostrovního státu.

Očekává se, že se do klimatické akce pustí hlavně mladí. Vyrůstají na internetu a sociálních sítích, mají větší smysl pro sdílení a síťování, jsou propojeni nejen napříč státy, ale i kontinenty. Je asi v pořádku si myslet, že jsou jim planetární otázky bližší než generaci starší. To ale neznamená, že by se do #MYchangeFORclimate nemohli pustit i ti, kterým je přes padesát. Tak tedy, tady je moje verze pro klima.

Co už dělám

• Létání na dovolenou po Evropě už si s rodinou nějakou dobu odpouštíme a budeme v tom pokračovat.
• Pro dopravu do práce jsem si před necelým rokem pořídil kolo. Skládací. Vejdu se s ním do každého dopravního prostředku. Běžně si ho beru i na pracovní cesty vlakem.
• S dětmi podnikáme cyklovýlety po evropských městech. Cílem je poznávání ze sedla bicyklu.
• O tématu změny klimatu a globálního oteplování mluvím i píšu. V rámci své práce i soukromě. Mluvím o tom i s dětmi, nejen se svými.
• Snížení teploty vytápění doma. 20,5 °C přes den (pokud jsme tedy doma), 17,5 °C v noci.
• Nepoužíváme sušičku na prádlo.
• Nejím červené maso (téměř).
• Veškeré nedojedené jídlo končí v mrazáku.

Co udělám?

• Na cyklovýlety po evropských městech budeme v budoucnu vyrážet zásadně vlakem (až mladší dcera ještě o kousek doroste).
• Úplně opustím konzumaci masa a masných výrobků.
• Budu hledat co nejrychlejší způsob výměny auta za nízkoemisní, ať už to bude auto elektrické nebo vodíkové (podle toho, která technologie bude nakonec úspěšnější).
• Vyměním všechny žárovky v domácnosti za ty nejúspornější.
• Budu se s ohledem na systémové snižování emisí rozhodovat ve všech volbách.

#MYchangeFORclimate

Na začátku byla Michaela Linda Thomas a její prohlášení Já, změna klimatu a moje změna v #MYchangeFORclimate.

Ekolist.cz následně oslovil několik osobností, které by z povahy své práce či funkce měli o existenci klimatické změny vědět. A požádal je o popis toho, co oni sami dělají pro ochranu klimatu.

Odpověděla nám předsedkyně poslaneckého výboru pro životní prostředí Dana Balcarová textem #MYchangeFORclimate - snažím se co nejvíce cestovat vlakem a na kompost běhám s každým ohryzkem.

Text ministra Richarda Brabce Nejsem žádný klima ultras, ale poučený spotřebitel ano je třetí v pořadí.

Promluvit do duše vám může i líný ochránce přírody Jakub Kašpar.


reklama

Michal Broža
Autor je vedoucí informačního centra OSN.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (26)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

16.11.2018 15:14
Tak se nám ti "vzorní" lidé postupně množí! Až jich bude za 20 let třeba 50 % emise se díky jejich chování možná sníží o 10%. To je zcela nedostatečné a zjevně tudy cesta nevede! Mám až hanebnou myšlenku: nemá Ekolist za úkol ohledně změny klimatu nějak uchlácholovat veřejnost, jako že se pro klima něco dělá, aby se v podstatě dále pokračovalo v zaběhaných kolejích? Toto považuji za strašně nebezpečné!!!!!!!!!!!!
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

16.11.2018 21:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Řeknu to jednoduše: buď se bude něco dělat a nebo jsme vyřízení. Proto vítám tyto články, ze kterých je zřejmé, že se něco alespoň něco děje. Problém klimatické změny je takového rozsahu, že je potřeba změna na všech úrovních. A pokud se stane uvažování o dopadech naší činnosti na životní prostředí normou, promítne se to i do velkých politických rozhodnutí.

A ještě poznámka. Mnoho opatření typu nejezdit autem, když to není opravdu nutné, nebo vyřazení petlahví, nemá na osobní komfort v podstatě žádný dopad. Naopak, život je o něco jednodušší.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.11.2018 10:13 Reaguje na Šimon Špidla
To je, myslím, zásadní omyl! Za 20 let může nastat situace, kdy 99% populace se bude chovat "nějakým způsobem" ekologicky a bude mít tudíž pro sebe alibi. Přesto to k podstatnému snížení emisí CO2 nepovede! Velmi zářný příklad je Německo plné bojovníků za ochranu klimatu, jehož uhlíková stopa v podstatě neklesá a ani není naděje, že by se situace zlepšila. K alibi Němců též přispívá fakt, že na ochranu klimatu vydávají opravdu hodně peněz, které v podstatě vyhazují z okna.

Zkuste si, prosím, přečíst svůj první odstaveček a zamyslete se nad tím, jak je nekonkrétní a naivní.

Zajímavé třeba je, že žádný z oslovených nezvážil možnost výrazně snížit spotřebu energie spojenou s bydlením. Tady lítají tuny CO2 ročně! Proto si myslím, že jsou tyto ankety nejen k ničemu, ale i strašně nebezpečné, protože přes "řešení prkotin" odvádějí pozornost od podstatného. S takovým přístupem se budeme za 20 let hodně divit!
Odpovědět

Jan Škrdla

19.11.2018 17:07 Reaguje na Jiří Svoboda
V Německu to vzali za špatný konec, to je fakt. Rozhodně ale neplatí, že by se 99% Němců chovalo ekologicky.

Jinak při současném rozpoložení moci ve světě se dá těžko očekávat, že přijde nějaké rozumné řešení z hora. A s tím co jsme si u nás zvolili do čela státu, těžko můžeme čekat zázraky u nás.
Pak už zbývají řešení na komunální úrovni (jak kde) a chovat se zodpovědně.

S tím bydlením - těžko můžete chtít, aby se někdo zadlužil na celý život, jen proto aby se nastěhoval do domu s nižší spotřebou. (např. v mém případě by se taková investice nevrátila ani za 2 životy).

Pokud se takto uvažuje v momentu, kdy se rozhoduje jestli postavit klasický nebo pasivní dům, nebo když se plánuje úprava vedoucí ke snížení spotřeby již stávajícího domu, tak s vámi souhlasím.

Jinak spotřeba energie potřebné na bydlení závisí kromě domu také na způsobu užívání, a to se vracíme zpět k zodpovědnému přístupu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.11.2018 10:48 Reaguje na Jan Škrdla
Do Německa pravidelně jezdím a nepotkal jsem Němce, který by se nepyšnil nějakou svou eko-vychytávkou či nebyl hrdý na Energiewende. Každopádně jejich potřeba cestovat je enormní a v "ekoměstě" Freiburgu byste hledal pasivní dům lupou.

Dnes by se již nemělo stavět jinak než v pasivním standardu. Ale stavební a energetická lobby jsou jiného mínění. Zkuste se kouknout na www.optimalizmus.cz.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.11.2018 22:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Dá se říct, že velká část z nich se ekologicky chová jen na oko.

K tomu cestování - kdo bude mít asi větší ekologickou stopu (negativní dopad na ŽP). Ten kdo bude mít starou škodovku a jezdit s ní 1x týdně do města na nákup, nebo ten, kdo bude mít super-ekologické auto a najede s ním 100 km denně.

K bydlení - nejsem stavař. Ale jako kritérium by se daly použít náklady na stavbu + náklady na provoz (za dobu užívání) + údržbu. Za předpokladu, že ekonomické náklady korelují s ekologickou stopou, tak platí že ekonomicky výhodnější varianta je výhodná i pro ŽP.
Proč se pasivní stavitelství neprosazuje více je otázka.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.11.2018 19:57 Reaguje na Jan Škrdla
Více jak 10 let "bojuji" s Centrem pasivního domu, aby se starali také o nějaký výzkum jak stavět PD jednoduše a efektivně. Nedaří se. Oni maji své sponzory a ti si chtějí prosazovat své a je v tom jen obrovský guláš. Proto jsme se pustili do optimalizmu, který právě striktně minimalizuje vámi zmíněný parametr.

Stavebictví je vysoce specifický obor, který kombinuje spoustu technologií a stavebních prvků. Každý je tam "odborník" s úzkým záběrem a optimalizovaný dům nemůže vzniknout spoluprací kolektivu odborníků. To musí vyjít z jedné hlavy s širokým rozhledem a zkušenostmi.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

16.11.2018 21:31
Nejí červené maso! Orná půda, které chybí hlavně statková hnojiva vytvářená ,, červeným masem " je v zoufalém stavu, neboť ji chybí přirozené živiny! Pole bez chlévské mrvy a jenom na ,,na práškách " ve výsledku znamenají , že i lidské zdraví je v postupné závislosti ,,na práškách" ! Chlévská mrva podporuje zvyšování početnosti důležitého organizmu pro půdu - žížaly, co by hlavního provzdušňovače půdy, což je určitě nezbytné pro lepší vsakování povrchové vody do půdy! Nejíst červené maso je typická cimrmanovská slepá ulička zelených aktivistů !
Odpovědět

Jan Škrdla

19.11.2018 17:17 Reaguje na Jan Chloupek
To platí pouze pro dobytek chovaný v našich končinách, jehož hnůj se může vrátit do půdy u nás. Nejlépe pokud je krmený plodinami zdejší produkce.
Pokud jde o hovězí z dovozu, zákonitě chybí chlévská mrva (těžko ji bude někdo dovážet). Pokud se navíc jedná o dobytek chovaný v Jižní Americe nebo krmený sójou z tohoto kontinentu, kvůli které se kácí pralesy, tak je to ekologická katastrofa.
Odpovědět
ad

17.11.2018 17:50
Váš zodpovědný přístup k životnímu prostředí je mi sympatický. Dělám to podobně. Ohledně kupování "ekologičtějšího auta" si myslím, že je ekologičtější používat to staré než nechat vyrobit celé nové auto. Je to z důvodu velkého množství emisí vzniklých při výrobě versus nízkých emisí vzniklých provozem již existujícího auta. https://ceskeforum.com/viewtopic.php?f=130&t=7800
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.11.2018 11:14
Prepáčte mi, ze sa pýtam naivne ako malé dieťa. Čo sa vlastne stalo? Po 15 rokoch stagnácie globálnych teplôt sa začalo znovu oteplovať. IPCC to využilo na vydanie špeciálnej správy. Do oteplenia z predindustriálnej éry zahrnulo aj oteplenie do roku 1945 ktoré bolo vplyvom zvýšenej slnečnej aktivity. Čo bude ďalej, je takmer 100% isté že emisie co2 sa budú ďalej zvyšovať. Prijmeme zopár opatrení, ktoré budú drahé neúčinné a zkomplikujú nám život.USA, India a Čína neurobí nič. Za 12 rokov zistíme, že sa vlastne nič nedeje, katastrofické predpovede presunieme na rok 2150, alebo radšej 2200. Ak bude teplota stagnovať, alebo sa dokonca ochladí tak neviem. IPCC snáď niečo urobí, vyhlási že sa ochladilo vplyvom oteplenia a 6000 vedcov s tým bude súhlasiť. Inak snahy jednotlivcov sú mi sympatické, sám sa tak snažím žiť. Ale zvýšené co2 nepredstvuje pre svet žiadne nebezpečenstvo, hrozivé je znečistenie morí, vymieranie živočíchov, hlavne hmyzu. Veľmi zle je na tom vodný ekosystém, okrem znečistenia vody je to napriamenie a regulácia vodných tokov, vysušenie mokradí. Dalo by sa pokračovať cez intenžívne poľnohospodárstvo ktoré ničí pôdu z ktorej žijeme, trápi zvieratá vo veľkochovoch a môžeme pokračovať na 10 strán....
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

21.11.2018 10:12 Reaguje na Vladimir Mertan
Na vaše Klauzovské fabulace se dá odpovědět jednodužše:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klimatolog-hawkins-zobrazil-vyvoj-globalniho-oteplovani-v-jedinem-prehlednem-grafu
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.11.2018 09:57
@Martin Jasan
Ten graf obecně neukazuje nic jiného, než že se vynořujeme z poslední "malé doby ledové".

Obecně:
Uvedené aktivity jsou totálně k ničemu, pokud nejsou zrovna kontraproduktivní.
Dělat "něco", když nerozumíme tomu, co se děje (respektive dovolíme, aby řev šíbrů, ekonomicky napojených na nesmyslné či škodlivé "záchranné aktivity", přehlušil hlas rozumu), pak je s vysokou pravděpodobností jakákoli aktivita kontraproduktivní nebo přímo škodlivá. A pilný blbec je jeden z nejhorších přírodních úkazů. Zejména pokud se dostane na nějaký mocenský post.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.11.2018 12:21 Reaguje na Jan Šimůnek
A to vynořování je způsobeno čím? Které parametry se mění tak významně, aby se to dalo nějak vysvětlit kromě tvrzení, že si to tak přeje Bůh.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.11.2018 12:39
@Jiří Svoboda
Střídání teplejších a chladnějších období je dáno slunečními cykly. Jednak jedenáctiletým a jednak cykly delšími. Navenek se projevují různým výskytem slunečních skvrn (nicméně lze je zpětně detekovat i na základě poměrů radioizotopů v usazeninách). Ten jedenáctiletý cyklus je "lákavě" blízký oběžné době Jupitera (cca 12 let).
Velmi dlouhé cykly, odpovídající "velkým" dobám ledovým a meziledovým, jsou dány periodickými změnami polohy Země v tzv. Milankovičových cyklech.

Není třeba pátrat po jiných příčinách, spíš je třeba se připravovat na další "malou dobu ledovou", a možná i "velkou", protože obě mají už zpoždění.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.11.2018 10:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Jak se tedy v čase měnila intenzita toku energie za Slunce v průběhu posladních 100 let? A srovnejte to, prosím, se změnou intenzity toku vyzařování kvůli navyšování skleníkových plynů v atmosféře.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.11.2018 12:08
@Jiří Svoboda
1. Během slunečního cyklu dochází i ke změnám "sluneční konstanty" (dá se to najít na různých astro serverech), byť nevelkým

2. Dochází ovšem k výrazným změnám kvantity a kvality slunečního větru, které ovlivňují (různými cestami) oblačnost a další faktory vlastností atmosféry, které se do finální teploty promítnou (mj. ovlivňují to, jestli bude v zimě pod mrakem, a tudíž teplo, nebo čistá obloha, a tudíž silné noční mrazy, které sluníčko přes den nevykompenzuje)

3. S tím ruku v ruce jdou změny podílu extrasolárního kosmického záření na celkovém příkonu Země, které mají synergický efekt

Jinak už to, že se Země dostala z "malých dob ledových (a často na teploty vyšší, než jsou dnes) při konstantních (+-) koncentracích oxidu uhličitého ukazuje, že tento plyn k ohřívání klimatu nepotřebujeme.
Navíc soudruzi klimaalarmisté (viz diskuse pod jiným článkem zde) zcela rezignovali na jakoukoli analýzu zpětnovazebných mechanismů v atmosféře, a tím i na porozumění, co se s tím CO2 děje a dít bude. Patrně vědí, proč.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.11.2018 14:13 Reaguje na Jan Šimůnek
1. tedy není podstatné.
2. má-li sluneční vítr vliv na oblačnost musí to být nějak potvrzeno, jinak je to pouhá spekulace.
3. extrasolární kosmické zážení se za posledních 100 let změnilo jak? To bych řekl, že je velmi stabilní, průměruje se z celého vesmíru.

Změny CO2 na POMALÉ změny globálních teplot nepotřebujeme. Dnes jsme ale v době, kdy pozorujeme razantní změnu CO2 kvůli emisím i razantní změnu globální teploty, přičemž souvislost se přímo nabízí. Pokud chcete souvislost popírat, musíte přijít s opravdu pádným alternativním vysvětlením oteplování, který by efekt CO2 přebil, a nikoliv prezentovat vágní spekulace.

Zdá se mi, že se chytáte stébel, byť je kmen na dosah.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.11.2018 08:15
@Jiří Svoboda
1. Jistěže i malé změny mohou být velmi významné, pokud jsou v systému prvky s vysoce pozitivními zpětnými vazbami (jakou je např. přeměna části vodních krystalků na páru).

2. Kosmické částice obecně na kondenzaci vody ve vyšších vrstvách atmosféry vliv mají.

3. Záření ze Slunce a záření z okolního vesmíru se "přetlačují". Při vyšší sluneční aktivitě jsou do vyšších vrstev atmosféry jiné typy částic (jiné druhy, rozdílná energie, rozdílný elektrický náboj) než při nižší sluneční aktivitě.
Výsledkem je závislost teplot na slunečních cyklech, která je naprosto neoddiskutovatelná (umístění roku ve slunečním cyklu má na průměrnou teplotu ve vztahu k teplotám během předchozího a následujícího roku mnohonásobně silnější vazbu než CO2).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.11.2018 09:33 Reaguje na Jan Šimůnek
1. Kvůli zpětným vazbám pak velké změny (antropogenní nárůst CO2) budou supervýznamné. Jak toto můžete ignorovat?

2. Jak velký je ten vliv a jak moc se změnilo kosmické záření za posledních sto let? Bez kvantitativních údajů je takové prohlášení jen plácnutí do vody.

3. Ale to popisujete jakési krátkodobé fluktuace. Tady jde o trend globální teploty. v souvislost s globálním oteplováním má význam uvažovat cyklické děje s periodou řádu stovek let. Které to jsou a jak jsou významné? Kratší periody se v rámci počítání trendu zprůměrují a delší periody se za posledních 100 let moc neprojeví.

Poklud budete neustále používat jen kvalitativní argumenty, neodlišíte se od způsobů provozovanými ekoaktivisty např. v boji proti jádru.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.11.2018 17:51
@Jiří Svoboda
Tyto změny v aktivitě Slunce, které se navenek mj. projevují změnami počtu a velikosti slunečních skvrn, jsou popsány v každé slušnější učebnici astronomie. Jejich výsledkem je, že zóna převahy slunečních částic nad kosmickými se v závislosti na slunečním cyklu periodicky mění (poetičtěji zaměření astronomové to přirovnávají k tepu srdce).
Takže se periodicky mění kvalita záření, které vstupuje do atmosféry a ovlivňuje procesy v ní.

Vzhledem k tomu, že jsme v minulosti měli opakovaně období s vyšší koncentrací CO2 než je současná a k žádné katastrofě nedošlo, jsem skeptický, že by k nějaké mělo dojít dnes. Země dokáže vícero cestami CO2 zase zutilizovat.
Paradoxně současná eutrofizace moří dost podstatně odčerpává CO2 z atmosféry a mění na mořské sedimenty.

Slunce má i delší periody než je ten nejnápadnější jedenáctiletý cyklus. Opět jsou popsány cykly "malých dob ledových" a oteplení mezi nimi a dá se to v literatuře dohledat. Snad existují i cykly ještě s delší periodou. A pak existují Milankovičovy cykly, které se týkají nikoli Slunce, ale periodicit v poloze Země na oběžné dráze.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2018 10:26 Reaguje na Jan Šimůnek
K odst. 1. Vaše sdělení vůbec nic neříká, jaký mají změny na Slunci vliv na změnu globálního klimatu.

K odst. 2. Samozřejmě že se Země s CO2 zatím vždy vypořádala, proto tu Země existuje a život byl zachován. Zatím však nikdy nebyl CO2 masivně uvolňován spalováním fosilních paliv. To nastalo (nastává) poprvé v historii Země a nelze to bagatelizovat způsobem, jak to děláte.
Rozpouštění CO2 v moři naopak vede k rozpouštění sedimentů a korálů.

K odst. 3. Nevím, proč jste takový odstavec psal, když nic konkrétního o pozorované změně klimatu nevypovídá.

Při vašem přístupu k diskusi zjevně nemá význam pokračovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.11.2018 10:45
@Jiří Svoboda
1. Změny klimatu v závislosti na slunečních cyklech objektivně existují, to je naprosto jednoznačně prokázaný fenomén. Nehodí se do šílení s "lidmi způsobeném globálním oteplování", tak je výzkum tohoto fenoménu (a zejména jeho podstaty) alarmistickou lobby cíleně potlačován.

2. Při podsouvání pevninských ker se dostávají do kontaktu s horkými vrstvami usazeniny s vápencem a ten CO2 se z nich vypaluje, obávám se, v měřítku přinejmenším srovnatelném se spalováním fosilních paliv.
Rozpouštění vápenatých sedimentů (a korálů) je dáno pH vody, ne přímo CO2, a asi budou existovat mechanismy, které to pH upraví (protože korály jsou paleontologicky doloženy i z období, kdy bylo ve vzduchu více CO2 než teď).

3. O pozorované změně to vypovídá v tom smyslu, že změny aktivity Slunce vedou ke změnám klimatu, což je opět pozorováním doložený fakt. Přitom doby před přímým pozorováním slunečních skvrn máme hodnotitelné na základě rozdílů ve složení izotopů v usazeninách (to je to "přetlačování" částic ze Slunce a z okolního kosmu).

Navíc víme, že se oteplování netýká jen Země; nejrelevantnější je rozsah polárních čepiček na Marsu, které se od 30. let, z nichž máme první pro pozorování vhodné astronomické fotografie, zmenšují.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2018 09:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Takze porad stejny kafemlejnek. Nic kvantitativniho.

Je-li CO2 dominantni okyselovac oceanu, pak ma na rozpousteni vapencu rozhodujici vliv. Tady se ukazuje, jak je vam jakkoli hloupa spekulace dobra k tomu, abyste popiral negativni atropogenni vlivy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.11.2018 12:39
@Jiří Svoboda
Co chcete kvantifikovat, když oteplovací fašisté v podstatě blokují výzkum na toto téma? Podle mě je důležité, že to v reálu funguje, a že klima závisí na slunečních cyklech a ne na klimaalarmisty manipulovaném CO2.

A, mimochodem, tady:
R. Burns et al, Direct isotopic evidence of biogenic methane production and efflux from beneath a temperate glacier, Scientific Reports (2018).
se ukazuje, že ledovce mohou způsobovat produkci biogenního metanu (28x skleníkovější než CO2) v docela významné míře (a jejich roztátím tento "proskleníkový" efekt vymizí). Asi jedna z možných zpětných vazeb, schopných zastavit skleníkový efekt a oteplování (a její opak může zase snižovat zimu v době ledové).

Prostě je nutno seriózně zkoumat a ne žvanit bezcenné pitomosti a protlačovat opatření, na nichž si akorát pár šmejdů namastí kapsy. Což ovšem s ansábblem železničních inženýrů a uměnovědců (a jiných "odborníků) v IPCC není dost dobře možné.
A, jak jsem už vícekrát uvedl, je nutno utnout podporu "alternativních" zdrojů, které pouze zvyšují produkci CO2 a dalších skleníkových plynů (viz Německo), a ušetřené peníze nacpat do výstavby zcela bezuhlíkových jaderných elektráren.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2018 17:42 Reaguje na Jan Šimůnek
A samozrejme je treba pri argumentaci potlacit emoce a argumentovat vecne (to se vam nedari).

Jinak s: utnout podporu "alternativních" zdrojů a ušetřené peníze nacpat do výstavby jaderných elektráren plne souhlasim.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist