https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vojtechn-novotny-chudoba-ve-svete-a-nase-klimaticka-budoucnost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vojtěch Novotný: Chudoba ve světě a naše klimatická budoucnost

22.10.2019
Klíčovou otázkou dneška je, zda a jak dokáže na příběh ekonomického úspěchu navázat Indie (na ilustračním snímku sklad v indickém Dharavi).
Klíčovou otázkou dneška je, zda a jak dokáže na příběh ekonomického úspěchu navázat Indie (na ilustračním snímku sklad v indickém Dharavi).
Klimatické změny se zase jednou těší většímu zájmu médií (děkujeme, Gréto!). Je pozoruhodné, jak špatně je ale většina diskuzí o klimatu zacílena. Ke správnému nasměrování se nejdříve podívejte na grafy ze dvou webových stránek: jedné o globální chudobě, druhé o emisích skleníkových plynů. Jejich studiem si můžete udělat vlastní názor, nebo si celé studium ušetřit a přečíst si ten můj (jistě správný, jde přece o názor vědce), shrnutý zde v deseti tezích:
 

1. Posledních třicet let se neslo ve znamení historicky nevídaného ekonomického zázraku, jenž pozvedl rekordní počet lidí z extrémní chudoby. Přes početní nárůst lidstva klesl i procentuální podíl chudých lidí na světové populaci.

2. V ten samý čas rostly emise CO2. Oba trendy, růstu ekonomického a emisí, jsou funkčně provázány. Emise prokazatelně zmírnily chudobu po celém světě.

3. Největším globálním hybatelem růstu emisí byl ekonomický úspěch Číny. Ta dokázala zvýšit životní úroveň miliardě lidí. Přitom ještě do Kjótského protokolu (1997), omezujícího emise, nebyla jakožto málo významná ani zahrnuta. Co dělá nebo nedělá pro ochranu klimatu Evropa je stále méně důležité a její význam bude nadále klesat.

4. Klíčovou otázkou dneška je, zda a jak dokáže na příběh ekonomického úspěchu navázat Indie, jež brzo předběhne Čínu velikostí populace. Pokud nedojde k opravdu radikálnímu pokroku technologií, emise CO2 porostou, jen bude jejich růst veden Indií, místo dnešní Číny. Miliarda Indů je zcela seriozně připravena zbohatnout a žádná Extinction Rebellion jí v tom nezabrání. Afrika je domovem ještě větší a rovněž rostoucí populace, tam jsou ale šance na ekonomický zázrak velmi vzdálené.

5. Materiální aspirace lidí nejsou omezeny na to, aby se dostali z extrémní chudoby. Přestanou být posedlí ekonomickým růstem na úkor ostatních stránek života, včetně zájmu o životní prostředí, až někde kolem HDP 10 000 dolarů na hlavu ročně. V tomto příjmovém pásmu se rovněž sníží počet potomků natolik, že přestane růst počet obyvatel. I v zájmu ochrany přírody je třeba, aby lidstvo zbohatlo na tuto úroveň. Česko je v tomto ohledu již „za vodou“ či „v balíku“.

6. Politici rozvojových zemí nejsou zlí, neznalí nebo nedbalí, když dál rozvíjejí své CO2 chrlící ekonomiky. Jen reagují na výraznou touhou obyvatel po blahobytu. Někteří mladí lidé v Evropě možná mohou mít pocit, že na jejich bezstarostné dětství vrhá stín hrozící klimatická krize. Ale dětství milionů na celém světě je díky emisím CO2 zdravější, s lepší výživou a přístupem ke vzdělání.

7. Z toho lze vyvodit, že demokratický tlak na zlepšení ekonomik v rozvojovém světě nemůže žádný politik ignorovat. Jinými slovy, pokud takový stát není diktaturou, a nebo i pokud diktaturou je, nemůže si dovolit zavést radikální zelenou politiku, pokud by omezení emisí snížilo životní úroveň obyvatel. Rebelie proti vyhynutí navrhuje občanské komise, rozhodující o boji proti klimatu místo parlamentu. Celosvětový verdikt takových komisí by byl pro klimatické hnutí nejspíš nemilým překvapením.

8. Což vede k dalšímu závěru, totiž že jedinou cestou k vyřešení klimatické krize je masivní investice do vědy a rozvoje technologií. Jen tak lze sladit požadavky na snížení emisí a ekonomický růst v demokratické společnosti. Klimatická diktatura by problémy klimatu vyřešila stejně skvěle, jako diktatura proletariátu vyřešila problémy proletariátu.

9. Pokud jste z optimistických statistik o snižování chudoby překvapeni, nejste sami. Průzkumy veřejného mínění v rozvinutých zemích potvrzují, že jejich občané nemají o ekonomice rozvojových zemí sebemenší ponětí – na většinu otázek odpovídají hůř než kontrolní skupina šimpanzů (vybírající odpovědi náhodně). Což je samozřejmě zdrojem iluzí a fantaskních představ o řešení klimatické krize.

10. Co mohou evropské a obecně rozvinuté země učinit k řešení klimatické krize? Přijít s technologickými řešeními. Ostatně tak, jak je naší tradicí – v tom jsme zatím nejlepší. I fosilní paliva byla svého času zavedena jako k životnímu prostředí šetrnější varianta dřevěného uhlí a zvířecích potahů.

Kdybychom se před pár lety pokoušeli řešit zvětšující se ozónovou díru tím, že bychom přesvědčovali či nutili občany, aby přestali chladit potraviny v ledničkách, žili bychom dnes nejspíš na planetě bez ozónu. Je navýsost nerozumné, že vybaveni touto zkušeností se dnes přesto pokoušíme reagovat na klimatické změny voláním po uvědomělé skromnosti. Ta tak jako tak nenastane, a ani není třeba, pokud budeme mít palivo syntetizované z mořských řas, maso dorůstající z tkáňových kultur, geneticky modifikované rostliny lapající CO2 a další technologická řešení. Dejte vědcům pár miliard dolarů na výzkum a oni se už postarají. Věřte mi, jsem přece vědec.


reklama

foto - Novotný Vojtěch
Vojtěch Novotný
Autor je tropický biolog, entomolog a ekolog. Pracuje v Entomologickém ústavu Akademie věd a vyučuje na Jihočeské univerzitě. Získal prestižní grant Evropské výzkumné rady pro svůj výzkum na Papui-Nové Guinei, kde se snaží přijít na to, proč je v tropech větší biodiverzita než v jiných oblastech.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

22.10.2019 13:14
Souhlas až na ten poslední odstavec:
Ozón v atmosféře se reparoval daleko rychleji, než se podle všech modelů reparovat měl. Je tudíž otázka, zda jeho úbytek vůbec souvisel s lidskými aktivitami a pokud ano, tak v jaké míře. Důležité je, že modely, na jejichž základě jsme začali drasticky omezovat freony, byly zřejmě vadné.

Jinak, opakuji, naprostý souhlas:
Jediné, co nám může pomoci, jsou nové technologie, které budou k životnímu prostředí (a třeba i k tomu CO2, byť je to zcela zjevný hoax) šetrnější a současně budou zvyšovat i ekonomickou úroveň společnosti. Zelení prosazují pravý opak: Ústup od stávajících a vývoje nových technologií a zahánění lidstva do bídy a hladomorů (pokud se dají a neskončí to válkou normálních lidí proti ekologům).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

22.10.2019 15:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale vůbec ne, regenerace ozonu jde tak, jak se předpokládalo.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

22.10.2019 15:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.10.2019 18:48 Reaguje na Ladislav Metelka
Nevím, ale v době, kdy to bylo aktuální, tedy ještě před rokem 1989, byly sdělovací prostředky, a to i u nás, plné katastrofických předpovědí, že i "okamžitá zástava produkce povede ke zotavení ozonové vrstvy až za dlouhou dobu, protože ještě desítky let budou do ozonové vrstvy stoupat ty freony, které už v atmosféře jsou". A prognózy byly, že ozón v atmosféře bude klesat ještě v první polovině tohoto století a on se už pár desítek let zřetelně vrací k původním hodnotám. Že se k tomu soudruzi nyní nehlásí - no, kdo četl Orwellovo 1984, tak se tomu ani nediví.

A možná z jiného soudku: někdy v 70. letech bylo mohutné hynutí Jedle bělokoré (dokonce se kvůli tomu v řadě lokalit u nás vysazovala severoamerická Abies grandis). Dávalo se to do souvislosti s kyselými dešti případně jinými civilizačními vlivy. Nicméně, ještě v 80. letech začaly přeživší jedle bělokoré normálně růst a prosperovat, aniž by došlo ke zlepšení parametrů ovzduší. Chtěl jsem tehdy vysadit u naší chaty grandisku, ale bylo mi to profesory z lesnické fakulty rozmluveno, že není důvod, že naše jedle vymírat přestaly. A současně se ke mě po této linii dostala informace, že byly nalezeny v lesních záznamech (které se u nás vedou od dob Marie Terezie) informace o vymírání jedlí se zcela identickými příznaky, které také spontánně odeznělo. Zřejmě se tedy jedná o nějakou periodickou záležitost, která zcela náhodně koincidovala s tím obdobím kyselých dešťů.

Poslání: Je docela možné, že i ta ozonová vrstva má nějakou periodicitu, o níž nevíme, protože ji sledujeme příliš krátkou dobu, a ta se zcela náhodně sešla s těmi freony.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

22.10.2019 18:58 Reaguje na Jan Šimůnek
áte to pomotané. Poklesy v první polovině století prognózované nebyly, ozonová vrstva se regeneruje asi od roku 2000. A vliv freonů na ozon je jasný, to není náhoda...
Odpovědět
ig

22.10.2019 20:22 Reaguje na Ladislav Metelka
Ty freony zmizely? Pamatuju, že se říkalo, že mají poločas 3000 let. BTW, docela by mě zajímalo, co dělají "nové freony", třeba takovému SF6 jsou připisovány vyloženě ďábelské účinky.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

22.10.2019 21:54 Reaguje na
Nezmizely, pomalu se rozkládají. SF6 není freon a nepoškozuje ozonovou vrstvu.
Odpovědět
ig

22.10.2019 21:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Jasně, však jsem to taky dal do uvozovek, míněno náhražky freonů. Narážím na to, že se o nich začíná hodně psát, a zatím nevím, jestli je na tom něco pravdy nebo jestli je to jen nový směr na čem si aktivisté vybíjejí svou agresi :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

22.10.2019 22:13 Reaguje na
Pokud jde o látky typu HFC, ty se používají, ozonovou vrstvu neničí (neobsahují chlor ani brom), ale jsou to silné skleníkové plyny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.10.2019 13:41 Reaguje na Ladislav Metelka
Jenže se podle počítačových modelů dosud regenerovat neměla. Jednak se těch freonů rozložilo při poločasu rozpadu v tisících letech jen nepatrně, jednak měly do výše ozonové vrstvy doputovávat ještě další, vypuštěné před zákazem (podle modelů jejich cesta nahoru má trvat celá desetiletí).

Jenže to je záležitost typu "spoléháme na to, že naše alarmistické bláboly z první poloviny 90. let a ještě starší jsou těžko dohledatelné".

Odpovědět
MM

Martin Macek

30.10.2019 21:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Na špatnou dohledatelnost zjevně spoléháte vy, když pro svá tvrzení nemáte žádnou citaci.
Tak já vám pomůžu, například: D. Wuebbles (1983) J Geophysical Research 88: 1422-1443 předpovídal regeneraci atmosférického ozonu po roce 2000 za předpokladu, že se budou emise od roku 1990 snižovat o 7% ročně. Tak nevím, kde zase vidíte nějakou konspiraci vy alarmistický blábole.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

22.10.2019 16:18
Poručíme větru dešti...(ehm, za úplatu). Poměrně sebevědomá tvrzení, ta bych směroval především tam, kde se ŽP likviduje ve velkém... "Ale jděte, pralesy nepotřebujeme"!-)... Co takhle zavést moderní technologie právě tam, abychom zachránili jedinečná společenstva? Ropu nahradit řasami, soju a skot tkáňovými amarouny... Jako vize, resp. pohádka pěkné, leč čas neúprosně kvapí a druhy nezadržitelně vymírají.

Takže řekněte kolik, neb kromě bídy sociální máme často co dočinění i s bídou duchovní. A ta se chová jako Černá díra. Proto poslat na správnou adresu, jinak to dopadne jako vždycky-(
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.10.2019 16:22
Nebudu se vyjadřovat k tomu, s čím souhlasím. Ale "2. V ten samý čas rostly emise CO2. Oba trendy, růstu ekonomického a emisí, jsou funkčně provázány."
Tuto provázanost, byť je doposud všeobecně pozorována, není správné považovat za přírodní zákon či fakt. Sám autor koneckonců doufá, že když se dá vědcům pár miliard, že to zvrátí. Nechápu tedy, proč je bod 2. uváděn.

Jedna věc je mít k dispozici efektivní zelené technologie vymyšlené vědci a druhá věc je jejich praktické používání. Zářný příklad, jak to nefunguje, je stavění budov velmi špatně zateplených. Přitom tepelné izolace jsou, vztaženo na objem nejlevnější stavební materiály a víme jak je aplikovat. Tyto budovy budou sto let zatěžovat životní prostředí nesmyslně vysokou spotřebou tepla na topení.

Pokud tedy vědci budou geniální zelené technologie vymýšlet a ty pak skončí v šuplících jejich stolů, to, co pan Novotný píše nenastane!

Takže uvěřte vědcům až poté, až si kloudně ověříte, že nekecají.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

22.10.2019 16:52 Reaguje na Jiří Svoboda
problém je v tom že JENOM z té tepelné izolace barák který by vydržel byť jen 20 let nepostavíte.

chcete li něco co by mělo stát alespoň 50 let, tak potřebujete těžší kalibr.
A to zateplení k tomu už jenom zvyšuje tu základní cenu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.10.2019 17:46 Reaguje na Vaclav Sobr
Proč mi podsouváte to JENOM?


Zkuste se podívat na www.optimalizmus.cz a možná změníte názor.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

22.10.2019 17:53
Autor - Vojtěch Novotný - patří mezi nepočetnou skupinu lidí , kterých lze po právu prohlásit, že v hlavě mají mozek,který navíc myslí.

Plný souhlas až na jednu věc. Již teď se nám globálně hroutí životní prostředí. Obávám se,že čas potřebný k tomu, aby se několik mld lidí dostalo za vodu (příjem cca 10k USD/rok ) díky ekonomického růstu již nemáme.
Představa,že vědcům nasypeme několik mld USD a oni něco rychle vymyslí asi také správná není. Tady vycházím :
1) z nastaveného systému grantových podpor,administrativně natolik náročnému, o kterém jeden světový vědec prohlásil, že pokud by dnes mezi námi chodil Einstein měl by smůlu, nedostal by ani dolar.
2) počtu vědeckých a výzkumných ústavů a center v ČR a jejich výsledkům ve vztahu k praktickému uplatnění
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.10.2019 20:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
To chcete těch center více? A pak tu jsou ještě všelijaké inkubátory.

Jak ale uplatňovat nové poznatky, když tu máme dotační programy typu Nová zelená úsporám, které dávají dotace jen na stará osvědčená řešení. Na pasivní dům, kde použijete nějakou koncepčně novou technologii, žádnou dotaci nedostatnete. Jak se pak může v těchto nerovných podmínkách prosadit?
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

23.10.2019 13:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Tady si nerozumíme. Chtěl jsem říct, že pokud si spočítám různé ústavy placené z veřejných rozpočtů,pak se mi praktické výsledky jejich práce jeví nedostatečné pro praktické uplatnění.
Jinak - za hodně peněz málo muziky.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.10.2019 18:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
To s vámi plně souhlasím. Drtivá většina vědecké komunity dělá tzv. "čistou vědu" a usiluje o "kvalitní publikace". Praktická šikovnost vědce se nenosí. Ale neřekl bych, že ústavy se nějak brání generovat užitečné výsledky. Prostě praktičtí lidé ve vědě nějak vymírají a vědci se opájí svou vědou.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

22.10.2019 18:17
Stačí ušetřit peníze, vrhané na podporu nedokonalých elektromobilů. A tyto peníze dát do výzkumu - jádro, akumulace energie, genetické manipulace - úrodnost, odolnost škůdcům, odolnost suchu/teplu/vlhku/..
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.10.2019 18:50 Reaguje na Richard Vacek
Ještě daleko víc peněz je utápěno v podpoře OZE. Desítky miliard Kč ročně jen u nás.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.10.2019 18:22
Velice dobře napsáno. Perfektně ukazuje nepochopení situace u proponentů kampaně za klima v Evropě. Je důležité, aby věda hledala cestu k nízkoemisnímu energetickému mixu a zlepšování životního prostředí. Ještě důležitější však je, aby kampaně, které se neopírají o znalosti a vědecké poznání, nezabránily jejich využití. Viz příklad právě jaderné energetiky.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.10.2019 19:33 Reaguje na Vladimír Wagner
JE je tedy další příklad, kdy vědci poskytli zelelné technologie, ale ty se uplatnily zcela nedostatečně. Dokud bude problém klimatu politizovatelný a nebude řešen tržními prostředky, pak se vědci budou moci přetrhnout a zbytečně. Tento fakt prostě pan Novotný v článku zaignoroval
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.10.2019 13:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Jenže ten problém nemůže nebýt politizovaný, pokud mají vnucovaná řešení ze strany zelených zcela jednoznačný politický a ekonomický dopad.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.10.2019 18:39 Reaguje na Jan Šimůnek
To je ten základní úkol, tuto záležitost odpolitizovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.10.2019 06:45 Reaguje na Jiří Svoboda
To se vám v principu nemůže podařit. Už proto, že lidé, alespoň v bývalém východním bloku, opakovaně zažili, že se něco ryze politického presentovalo jako "ryze technické opatření". Konec konců, takto presentovali i Hitler a spol. "odstranění Židů".
Takže i kdyby to nějakým zázrakem nebylo politikum, nebudou tomu lidi věřit.

Druhá věc je, že takto mohutné přerozdělování prostředků, které navíc hrábne do peněženky prakticky každého občana, a které vytváří celosvětově i na národní úrovni paralelní mocenská centra, zcela objektivně politikum je a být i musí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.10.2019 12:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Proč vydáváte své názory za absolutní pravdu, viz "To se vám v principu nemůže podařit." a pak to podpoříte jen několika konkrétními případy. Tady vám zjevně chybí základy logiky uvažování a argumentování.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.10.2019 09:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Přečtěte si ještě jednou ten druhý odstavec:
Pokud lidem budete luxovat peněženky a ještě je paralelně budete hnát do bídy atakováním těch životních zvyklostí, které jim přinášejí různé (nepeněžní) benefity, zakážete jim nákup určitého zboží, nebo drasticky omezíte jeho dostupnost na trhu, tak to prostě politikum je a nic s tím nenaděláte.

Pamatuji si, jak nějaký "expert" v socialistické veřejnoprávní televizi blekotal, coby komentář k reportáži o zásahu VB proti vexlákům, od kterých nakupovali bony lidé, toužící po digitálkách, že "digitálky jsou jen přechodná móda, nemající žádný smysl".

A lidé na to zareagovali také politicky, viz 17. listopad před 30 lety.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.10.2019 21:07
Bravo!

Konkretni priklad, alespon pro jeden sektor zivota:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-jadro-pro-prirodu-aneb-odpoved-nejen-bedrichu-moldanovi

Taktez - na Ekolistu nedavno linkovane (diskuze pod https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/mcafee-recyklace-plastu-nedava-smysl.pojdme-je-znovu-ukladat-na-skladky) ohledne plastu:
https://www.bloomberg.com/news/features/2019-09-25/polypropylene-plastic-can-finally-be-recycled
https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/recyklovane-cerne-zlato-omv-navysuje-vyrobu-ropy-z-plastu-1358869
Prochazka temer kdekoli nejen v "tretim svete", napriklad i po Prazskem sidlisti, bdelemu oku ukaze ze plasty jsou tema k reseni. Jeste pred pul stoletim jsme je temer nepouzivali.
Odpovědět
PP

Pavel Pokorný

27.10.2019 20:36
Dobrý večer! byť si opravdu cením výzkumů pana Vojtěcha Novotného v tropických oblastech, s jeho výchozím predikátem či snad závěrem: "Oba trendy, růstu ekonomického a emisí, jsou funkčně provázány. Emise prokazatelně zmírnily chudobu po celém světě" se opravdu nemohu ztotožnit. Je to trochu jako smíchat jablka a hrušky, vyložené v prosklené výloze, vedle sebe... Promiňte mi to jednoduché přirovnání. V podobné logice věci (viz předchozí) bychom mohli říci, že inhalace nikotinu prokazatelně zahání pocit hladu a nabuzuje respirační systém... ano, tyto zmíněné trendy - pokles chudoby a růst emisí zjevně jistým způsobem korelují = to je ale také téměř vše, co o jejich souvislosti můžeme odpovědně říci. Víra v technologická řešení bez hlubší reflexe souvislostí není realistická. Pokud to tedy pan Novotný nemyslel opravdu celé jako vtip:... čemuž napovídá jeho poslední postulát v samém závěru: "Dejte vědcům pár miliard dolarů na výzkum a oni se už postarají. Věřte mi, jsem přece vědec."
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist