Mike Lydon: Co brání vzniku zdravějších měst a k čemu se hodí taktický urbanismus?

Ať už jde o zřizování nových parků či náměstí, zkvalitňování veřejné dopravy nebo výstavbu cenově dostupného bydlení, úkolem urbanistů, architektů a inženýrů je zlepšování života obcí dnes i v budoucnu. Výkon naší profese, jakkoli prováděný s dobrým úmyslem, se často setkává s nesouhlasem veřejnosti kvůli zakořeněným politickým nebo ekonomickým zájmům, jež profitují z udržování současného stavu. Navíc „zlepšování života obcí“ může pro každého znamenat něco jiného, a to ani nemluvím o složitém a časově náročném byrokratickém plánování a realizaci projektů, kde má výhodu ten, kdo má více času (a často i peněz), může si dovolit dlouhodobé zapojení a dokáže tedy ovlivňovat výsledky projektů. Ze zkušeností vím, že tato dynamika je ve všech západních zemích obdobná a funguje jako sice neviditelná, ale mocná překážka bránící vzniku zdravějších, inkluzivnějších a dynamičtějších obcí. Pokud při čtení něčeho z výše uvedeného přikyvujete, pak nejspíš budete souhlasit s tím, že odborníci na výstavbu měst mají na víc. Ale jak na to? Taktický urbanismus je přístup k budování obcí, jenž využívá krátkodobé, nízkonákladové a měřitelné projekty a opatření, které testují a podporují dlouhodobé inkluzivní změny. Projekty taktického urbanismu mají pět klíčových charakteristik:

1. Promyšlené zavádění změn, které probíhá v několika fázích
2. Lokální řešení pro lokální problémy v oblasti územního plánování
3. Krátkodobé změny s nízkými materiálovými náklady a nízkou mírou rizika jako první krok k iniciaci dlouhodobých změn
4. Sběr a vyhodnocování kvalitativních a kvantitativních dat pro posouzení toho, co funguje, a hlavně, co nefunguje;
5. Propojení, spolupráce a vytváření organizačních kapacit mezi veřejnými a soukromými institucemi, neziskovými organizacemi a jejich příznivci.

Postupné, a dokonce neoficiální vytváření projektů není nic převratně nového, pojem „taktický urbanismus“ jsme začali používat na konci velké finanční krize z konce nultých let pro řadu nízkonákladových a provizorních projektů realizovaných v malém měřítku, které vedly rychle k trvalejší proměně měst. Šlo tehdy o pokus proměnit nesmírně zdlouhavou, a přitom většinou neefektivní realizaci plánovaných strategií, kterým chybělo zaměření na praktické aktivity.

K rozšíření této koncepce jsme s pomocí řady spolupracovníků z celého světa vypracovali a sami vydali sérii digitálních návodů. Tyto stručné publikace se rychle šířily po světě a pomohly sdílení ústředních zásad a typických příkladů taktického urbanismu. Metodiku jsme poté komplexněji zdokumentovali a definovali v knize nazvané Tactical Urbanism: Short-term Action for Long-term Change („Taktický urbanismus: Krátkodobými akcemi za dlouhodobé změny“) z roku 2015.

Metody realizace projektů na základě ověřování a kritického zkoumání i více než deset let po vydání prvních návodů pomáhají obcím reagovat na klimatické, ekonomické i sociální výkyvy a problémy. Význam taktického urbanismu nadále roste s tím, jak vyzrávají a zažívají se jeho nástroje a postupy. Taktický urbanismus skutečně proměňuje ulice, aby byly bezpečnější a přístupnější pro udržitelnou dopravu, pomáhá řešit místní dopady klimatických změn pomocí jednoduchých opatření na sběr dešťové vody, na celosvětovou pandemii zareagoval tím, že umožnil rychle přesunout restaurace a obchody z interiérů ven na ulici, a při obnově měst po živelních pohromách pomáhá nastartovat společenský i ekonomický život.

Protože taktický urbanismus je levný, jeho principy lze snadno opakovat a přizpůsobit měnícím se podmínkám, za necelých deset let se z okrajového stal ústředním přístupem ve městech po celém světě. Je to z velké části proto, že neexistuje žádná jiná ucelená metodika, jak reagovat na nepředvídané události nebo jak rozdělit velké systémové změny na menší a lépe zvládnutelné projekty. Není proto divu, že se politici, odborníci i zastánci živého veřejného prostoru stále více spoléhají na sílu a bezprostřednost taktického urbanismu, jenž pomáhá přesouvat plány a strategie z papíru do reality. Rozsah a rozmanitost možných využití jsou stále jasněji vidět. Níže představím jeden příklad naší vlastní práce z nedávné doby, jenž poukazuje na možnosti a výzvy spojené s rychlou proměnou současného stavu.

MOVE Culver City (Culver City, Kalifornie, USA)

Culver City je samostatné město na nejzazším západě Los Angeles, asi nejznámější velkým počtem zdejších filmových studií. Město svou Vizí rozvoje veřejné dopravy z roku 2017 a Akčním plánem pro cyklistickou a pěší dopravu z roku 2020 představilo jednoznačný záměr vybudovat udržitelný dopravní systém, který bude chodcům, cyklistům a cestujícím veřejnou dopravou věnovat více prostoru, než je v metropolitní oblasti LA běžné.

Odbor dopravy města Culver City najal organizace Street Plans, Sam Schwartz Engineering a TY LIN k vypracování projektu MOVE Culver City – jízdní pruhy pro taktickou mobilitu. Na jednom z nejvýznamnějších dopravních tahů měl projekt s použitím trvanlivých, avšak flexibilních prozatímních materiálů vyzkoušet a uplatnit zásady, jež město představilo ve svých plánech mobility.

Projekt zahrnoval ochranné jízdní pruhy pro autobusy a cyklisty v obou směrech dvoukilometrového klíčového úseku ulic Culver Boulevard a Washington Boulevard, kde se nachází většina obchodů, veřejných budov a zaměstnavatelů. Cílem projektu bylo lépe provázat centrum Culver City s jeho městskou částí Arts District a stanicí metra losangeleské linky E a podnítit investice ve prospěch využití autobusové a kolejové dopravy, elektrických koloběžek a jízdních kol.

Projekt vycházel z více než dvaceti veřejných setkání a workshopů. Nakonec se podařilo snížit počet jízdních pruhů pro auta z pěti na tři, což umožnilo vznik přes 3000 m2 nového prostoru pro pěší pokrytého malbami na asfaltu. Malby se inspirovaly místní flórou a faunou podél nedaleké říčky Ballona Creek. Projekt přinesl i další vylepšení, například prioritní semafory pro autobusy, nástupiště na autobusových zastávkách navržené na zakázku, semafory pro cyklisty, několik parkovišť typu P+R a zavedení bezplatného bateriového elektrického minibusu City Ride (jako doplněk stávající veřejné dopravy). Stal se tak jedním z nejambicióznějších projektů taktického urbanismu v USA.

Samotná realizace projektu proběhla během jednoho měsíce, v listopadu 2021, a to ve spolupráci se stavebními firmami, zaměstnanci města, týmem konzultantů a místními dobrovolníky, kteří především pomáhali s malbami na asfaltu.

Firmy Street Plans a Sam Schwartz Engineering v listopadu 2022 zveřejnily průběžnou zprávu z pilotního projektu, která zdokumentovala prvních šest měsíců fungování projektu. V dubnu 2023 následovala závěrečná zpráva, jež obsahovala analýzu dat za celý rok. Závěrečná zpráva pracovala s údaji sesbíranými před pandemií v roce 2019 a před realizací projektu v roce 2021. Hlavní výsledky jsou následující:

• počet cest autobusem vzrostl o 38 %,
• cestovní doba autobusů se zkrátila o 4 minuty,
• cyklistická doprava narostla o 57 %, na ulicích Main Street a Culver Boulevard dokonce o 115 %,
• počet lidí využívajících sdílena elektrokola a elektrokoloběžky vzrostl o 68 %,
• pěší doprava vzrostla o 8 %, na ulicích Main Street a Culver Boulevard dokonce o 36 %,
• cestovní doba pro automobily se v odpolední špičce směrem na západ prodloužila o 2 minuty; ve směru na východ se nezměnila.

Přestože bylo dosaženo cílů projektu, tedy vyššího využívání udržitelné mobility, po zvolení řady nových zastupitelů začátkem roku 2022 některé klíčové prvky projektu ztratily politickou podporu. Zaměstnanci města dostali pokyn provést několik zásadních změn oproti původnímu projektu, především vrátit dva jízdní pruhy na ústřední části silničního tahu, což znamenalo nutnost spojit ochranné pruhy pro autobusy a jízdní kola do jednoho koridoru.

Jednotlivé detaily projektu se sice dále vyvíjejí, i přesto však tento konkrétní projekt může posloužit jako příklad, jak lze pomocí taktických, rychlých metod účinně a efektivně dosahovat strategických cílů v oblasti mobility, bezpečnosti a ekonomického rozvoje. Ukazuje ale také to, že ani bezprostřední úspěch doložený dosažením stanovených cílů nemusí být dostatečným důvodem dlouhodobou podporu trvalých investic. Projekty taktického urbanismu tudíž také rychle odhalují opoziční hlasy, které by během zdlouhavějších procesů přípravy mohly zůstat skryté a s o to větší silou by se ozvaly v případě realizace nákladnějších a politicky spornějších projektů. Taktický urbanismus je tedy důležitým nástrojem nejen pro posouzení fungování technických řešení, ale i ochoty politiků věnovat se největším výzvám současné společnosti. Tak s chutí do práce!

---

reklama

---