https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milann-jeglik-eutanazie-dvou-medvedu-na-slovensku.co-se-stalo-a-proc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Milan Jeglík: Eutanazie dvou medvědů na Slovensku. Co se stalo a proč

13.5.2021
Medvědice s mláďaty.
Medvědice s mláďaty.
Zdroj | Oko Země
V souvislosti s nedávnou nešťastnou událostí eutanazie dvou medvědů na Slovensku je nutné vysvětlit, co se vlastně stalo a proč. Spolek Prales dětem dlouhodobě monitoruje velké šelmy na Slovensku a považuje za důležité se k nastalé situaci vyjádřit, a to na základě širších znalostí a zkušeností z terénu. Kauza vyvolala diskuze na sociálních sítích, ale jen vnější pohled nestačí. Je třeba vidět všechny okolnosti, všechny zainteresované hráče a jejich motivy.
 

Tým Oko medvěda

Již přes dva roky rozmísťujeme fotopasti v Kremnických vrších a od července 2020 též v NAPANT (NP Nízké Tatry), jsme součástí celoslovenského projektu na sčítání medvědů. Oficiálně spolupracujeme se ŠOP SR (Štátna ochrana prírody) na monitoringu velkých šelem za pomocí fotopastí a sběru biologického materiálu pro potravní a genetické analýzy. Od července 2020 do dubna 2021 náš monitorovací tým Oko medvěda strávil ve slovenské divočině více než 100 dní při terénních akcích. Na základě nabytých poznatků se vám pokusíme celý medvědí problém přiblížit v jeho prapodstatě.

Co se vlastně stalo?

Medvědice s více než ročními medvíďaty již od loňského roku navštěvovala nevhodně zabezpečené kontejnery a postupně se několikrát vloupala do cukrárny a lidských obydlí. Medvědí tým situaci celý podzim řešil, medvědy monitoroval a plašil. Na základě dlouhodobé a velmi intenzivní činnosti se podařilo medvědici od kontejnerů odehnat, ale po zimním spánku se na jaře na místo vrátila opět s medvíďaty. Jednalo se o evidentní změny v chování, kdy medvědi přestávají získávat potravu přirozeně a vyhledávají cíleně odpadky v kontejnerech, či se v lesích živí u mysliveckých krmelišť.

Po dlouhodobé práci ochranářů z medvědího týmu, včetně mezinárodních konzultací s dalšími profesionály v oboru, došlo na finální rozhodnutí medvědy uspat a usmrtit prostřednictvím eutanazie. Byla to poslední varianta. Nikdo po nich nestřílel, nezraňoval je a úkon usmrcení byl proveden maximálně humánně. Další dvě více než roční medvíďata utekla do lesa a budou nadále monitorována. Pokud budou pokračovat ve své loupeživé jízdě, bude se hledat další řešení. Takto stará medvíďata už jsou schopna se uživit, ale je zde předpoklad, že budou i nadále pokračovat v tom, co je matka naučila. U takto starých medvědů není vhodné volit ani odchyt a umístění do zajetí, protože jsou to divoká zvířata, která vyrostla volně a byla vychována matkou. Zajetí v uzavřeném prostoru by pro takové šelmy bylo výrazně traumatizující, šlo by o nevhodné řešení pro jejich další život.

Po usmrcení medvědice bylo zjištěno, že jí bylo 17 let a předpokládá se, že vychovala několik generací medvědů, kteří si zvykali na odpadky a lidskou přítomnost. Medvědí zásahový tým vykonal tuto smutnou práci ve prospěch dalších medvědů. Jakékoli další pokračování by jen provokovalo vyděšenou veřejnost v místě problému a dávalo trumfy do rukou myslivců, kteří volají po regulovaném odstřelu, o kterém již nerozhodují. Tato zpráva by měla být veřejností přijata jako smutný, ale nutný fakt, o němž rozhodli respektovaní odborníci. Nešlo o žádný lovecký hon na medvěda, ale připravenou a promyšlenou akci, která skončila úspěchem i přes to, že slovenská příroda ztratila dva medvědy.

Slovensko je zemí, kde žije cca 1200 medvědů hnědých, tedy právě v jejich prospěch bylo nutné ukončit život dvěma medvědům s výraznou změnou chování. Jedná se o legitimní čin ochrany přírody, která k němu měla mnoho hmatatelných důkazů a důvodů. Jedinou opravdu nezdařilou událostí je zcela podvratný článek na facebooku Lesů SR, který zpochybnil zásah ochranářů a vynesl na světlo světa manipulativní zprávu, kterou neznalá veřejnost neuvěřitelně rychle a bez rozmyslu přijala, a začala ji šířit. Lze to považovat za útok a vyhlášení mediální války ochraně přírody.

Možná se ptáte, proč k takové události muselo dojít? Nejde tomu v budoucnu předejít? Pokusíme se vám to vysvětlit. Jedná se o 10 základních bodů:

Krměliště.
Krměliště.
Zdroj | Archiv Milan Jeglík

Problém 1. - Přikrmování zvěře

Dlouhodobě nacházíme v zalesněných oblastech myslivecká zařízení, která slouží jako krmící linky pro volně žijící živočichy. Prioritou je přikrmování vysoké zvěře, tedy zejména jelenů, a to celoročně, nikoliv pouze v dobách nouze. Dále myslivci vnadí černou zvěř, tedy divoká prasata, a brání se označení přikrmování. Při bližším zkoumání však zjistíte, že nejde pouze o vnazení. Prasata jsou stejně jako vysoká zvěř dokrmována a lákána za účelem snazšího lovu, tedy odstřelu z posedů, loveckých chat a troufneme si říci, že též z aut.

Myslivci tímto lákají, a to zejména ke krmelištím, též medvědy hnědé, kterým dostatek snadno dostupné potravy mění chování. Navíc se nejedná o běžné krmivo, tedy potravu dostupnou v lesích, ale jsou to velmi často zcela nevhodné lidské potraviny od tropického ovoce, jablek, přes vánočky, makové buchty, bagety či jiné pečivo až po kuřecí křídla, mléčnou syrovátku, či vyfritované oleje. Zcela běžně se v lesích krmí kukuřicí a řepou, ale to také není pro volně žijící zvěř v lesích běžná potrava. Takto si speciálně medvědi zvykají na jiný, mnohem lákavější a jednodušší druh potravy, který se vydávají hledat z lesů blíže k obcím, turistickým objektům a tak často zmiňovaným kontejnerům.

Kde se poprvé setkávají s takovým druhem potravin? V kontejnerech nebo pod mysliveckými posedy a na krmelištích v lesích? Tato zcela nevhodná a doslova škodlivá potrava pro zvířata je zavážena do lesů terénními auty i traktory. Mnozí lidé mohou říci, že myslivci pečují o zvířata, tedy zvěř, ale je tomu skutečně tak? Není to náhodou jen ono vnazení za účelem lovu, často poplatkového? Nezvykají si takto divoká zvířata na lidský pach, přítomnost vozidel, hluku, či hlasů a především na zcela nevhodnou potravu, která prostě v lesích neroste a nežije? Co myslíte, ovlivňuje tohle všechno chování medvědů, nebo ne?

Krmeliště v lese.
Krmeliště v lese.
Zdroj | Archiv Milan Jeglík

Problém 2. - Sběr lesních plodů

Například NAPANT má obrovský problém se sběrači lesních plodů. Skupiny organizovaných sběračů vyráží nelegálně od srpna do října do národních parků sbírat borůvky, maliny, ostružiny či brusinky za účelem prodeje. Sbírají přesně to, čím by se měli přirozeně živit medvědi. Ti se však kvůli hordám nelegálních sběračů ke své přirozené potravě na mnoha místech vůbec nedostanou, a tak se vydávají tam, kde mají klid, tedy do kukuřičných polí za hranicemi chráněných území, nebo k mysliveckým krmelištím.

Slovenští rangeři mají s těmito nelegálními aktivitami obrovské problémy. Navíc legislativa a nastavení zákonů je takové, že sběrači mohou bez větších trestů neustále pokračovat. Přeci jen rozšlapaný košík, či malá pokuta je nemůže zastavit, pokud si za sezónu vydělají i více než 5000 eur. Pohybem v chráněných lokalitách a svou činností velmi výrazně ruší medvědy v nejdůležitější době pro nabírání váhy na zimu, tedy na konci léta a na podzim.

Ke sběračům lze přiřadit i skupiny houbařů, kteří vstupují do národních parků a nelegálně zde sbírají houby na prodej. Často se tedy stává, že medvědi nejsou dostatečně připraveni na zimu a jejich malé tukové zásoby je nutí k přerušovanému zimnímu spánku, kdy jejich jediným zdrojem potravy je právě to, co najdou pod mysliveckými posedy nebo u kontejnerů u lidských sídel.

Problém 3. - Nadměrný turismus

Národní parky jsou půl roku v roce pod obrovským tlakem turismu. Tisíce lidí prochází hřebenovky, avšak méně ukáznění turisté si razí své vlastní cesty i přes výslovný zákaz opouštění značených stezek. Nelegálně bivakují, stanují, rozdělávají oheň a reálně ruší zvěř, a to dokonce i v noci. Člověk si myslí, že když je potichu a sedí večer u ohně, tak nic a nikoho neruší, ale tato naše romantická představa nemá v národních parcích místo, protože ty by měly sloužit nejen turismu, ale zejména ochraně volně žijících a mnohdy velmi vzácných živočichů. V horším případě zůstávají po návštěvnících odpadky, obaly od sladkostí a energetických tyčinek, navoněné ubrousky, či toaletní papír. To vše medvědy láká. Takto si medvědi zvykají na další velice lákavé pachy spojené s přítomností člověka.

Problém 4. - Horské hotely, turistické chaty a blízké obce

Všechna tato místa produkují odpadky a jsou zde umístěny kontejnery na odpadky. Většina kontejnerů ale není vhodně zabezpečena a stávají se lákadlem pro medvědy, kteří už pachy lidských potravin dobře znají, například od mysliveckých posedů a krmelišť, či od odpadků po neukázněných turistech. Kde je v chráněných územích vytvořena lidská infrastruktura, tam se kumulují lidé a s nimi i odpad. Stejně tak obce kolem chráněných území, nebo v jejich ochranných pásmech nedodržují pravidla, která slouží jako prevence.

Problém 5. - Lovecké chaty a lov v národních parcích a chráněných územích

Zatímco turista, který sejde z turistického chodníku, páchá přestupek a je pokutován, zatímco řidič offroadu při vjezdu do národního parku či CHKO páchá trestný čin, tak zcela nepochopitelně má výjimku jedna zájmová skupina, konkrétně myslivci. Ti vjíždí do chráněných území a národních parků zcela legálně terénními auty, mají zde své lovecké chaty, pronajaté lovecké revíry a mohou zde zabíjet zvířata. Všechny tyto aktivity narušují klid zvířat dokonce i v hloubi národních parků, kam turisté nesmějí. V dotčených lokalitách se pak stráži přírody a monitorovacím týmům ztrácejí fotopasti a pracovníci ochrany přírody celkově čelí aroganci a svévoli.

Problém 6. - Těžba dřeva v národních parcích a CHKO

Těžká lesní technika, řev motorových pil, lanovky a ničení lesních cest, to už je hřebíček do rakve národních parků a jejich významu pro zachování divoké přírody. Pohyb lidí, dřevorubců, aut a těžké lesní techniky dělá z krajiny zcela nevhodné místo pro život volně žijících živočichů. Tuto skutečnost máme jasně zdokumentovanou díky dlouhodobému monitoringu.

Problém 7. - Nová výstavba hotelů a budování sjezdovek v chráněných územích

Ochrana přírody musí odolávat konstantní snaze ukrajovat z již tak dost omezeného prostoru pro ochranu biodiverzity a biotopů v podobě chráněných území. Privatizaci zisků několika podnikatelskými subjekty umožňuje korupce státních úřadů a úředníků. Jedná se jen o další úbytek prostoru a klidu pro volně žijící zvířata a další důvod k možným konfliktům.

Problém 8. - Vliv médií

Každoročně se většinou v bulvárních médiích objevují zprávy o výskytu medvědů a jejich nebezpečnosti. Tyto články vycházejí od myslivecké lobby, která se snaží zvrátit skutečnost, že byla reálně odstavena od regulovaného lovu těchto velkých šelem. Za každou cenu se snaží vrátit zpět k lukrativnímu byznysu trofejového lovu, který jim však státní slovenská ochrana přírody již nepovoluje. Hledají každou skulinu, aby mohli vnést do éteru děsivou zprávu o nebezpečnosti medvědů, a podotknout, že jsou vlastně jediní, kdo zvládnou ochránit občany a obce před zlou a dle jejich pokřivených dat i přemnoženou šelmou. Šíření strachu a nenávisti vůči medvědům je účelové a jen exponuje zájem o obnovení trofejového lovu velkých šelem.

Problém 9. - Trofejový lov

Téměř všechny předešlé body mají společného jmenovatele, kterým je poplatkový lov, tedy lov trofejový, který je velmi lukrativním byznysem a zábavou bohatých zároveň. Lidé z této branže mají dostatek peněz na to, aby si nejen za tisíce až desetitisíce eur zaplatili odstřel velké šelmy, ale zároveň mají dostatek prostředků, znalostí a moci, aby ovlivňovali média, upláceli novináře nebo si platili cílenou reklamu v podobě tendenčních článků. Trofejový lov je jediným zásadním problémem, který skutečně narušuje nejen přírodní, ale také společenský řád. Je postaven na aroganci moci a peněz, na touze zabíjet silné pro trofej. Tato skupina lidí se neštítí žádné ohavnosti, která jim umožní zabíjet velká a krásná zvířata, jejichž trofeje, tedy hlavy a paroží, končí nad krby jejich rezidencí. Přesně tato lobby stojí tvrdě proti ochraně přírody, včetně té státní, pokud v daném úřadu nesedí jejich člověk. Navíc trofejový lov zabíjí především největší a nejsilnější samce, tedy je zcela v protikladu přirozeného výběru cíleně ničen genofond zvířat.

V přírodě se běžně stává, že medvědí samec zabije mláďata, aby se mohl s medvědicí spářit, a tím dochází k přirozené autoregulaci. Při absenci velkých samců k takovýmto situacím nedochází. Navíc se před velkými dominantními samci medvědice uchylují právě mimo jejich teritoria, což jsou často i kukuřičná pole, nebo do okolí mysliveckých zařízení, kam zkušený samec nejde. Takto medvědice vychová ne jedno, ale klidně tři až čtyři medvíďata, která uživí díky přikrmování, kontejnerům s odpadky, či kukuřičným polím v dosahu zalesněných území.

Kvůli menšímu počtu velkých samců, kteří byli nemilosrdně stříleni pro trofeje, se však mohou pářit i slabší a menší medvědi a dochází opět k narušení genofondu, a tím nové slabší generaci, která neobstojí v konkurenčním boji o potravu a teritoria, a často volí tu nejjednodušší cestu získávání potravy, a jsme zpět u krmelišť, kukuřice, či kontejnerů.

Problém 10. - Neznalá veřejnost a sociální sítě

Kvůli značnému odtržení velké části současné společnosti od přírody budí dnes každá fotografie mrtvého zvířete mezi lidmi velké emoce. Ochránci zvířat brojí za ochranu všech a všeho, nehledě na skutečnosti, a myslivci naopak nemilosrdně rozhodují o životě zvířat a hrají si na predátory. Dva světy, ani jeden není přirozený a zdravý. Veřejnost musí být objektivní a musí velice opatrně rozlišovat, odkud dané fotografie mrtvých zvířat přicházejí, kdo je šíří. Veřejnost musí důvěřovat lidem v ochraně přírody, a měla by se k nim obracet o radu a nikoli se postavit proti ní, na základě mysliveckých lží a nenávistného obsahu. Není možné vše komentovat jen na základě vlastní domněnky, není možné se vyjadřovat a soudit, pokud nemám informace, není možné sdílet a posílat mezi lidi nepodložené informace, a tím oslabovat postavení ochrany přírody ve prospěch myslivosti.

Takto se dnes stává fenoménem, že lidé, „kteří mají rádi psi a kočky a zvířátka vůbec“, se začínají pouštět do debat ohledně ochrany volně žijících živočichů, aniž by se v této problematice skutečně vyznali, a často dochází k velmi nevhodným útokům na profesionální strážce přírody, ochránce přírody a volně žijících živočichů. Neznalá, ale velmi aktivní emotivní skupina pak šíří hejty, lži a pomluvy, aniž by si to uvědomovala, a obrovsky tím škodí ochraně přírody.

Kdo z toho profituje? Myslivci a trofejoví lovci, kteří vrážejí klín mezi veřejnost a ochránce přírody. Přesně tohle se děje nyní na Slovensku, kde myslivecká mafie otevřela legitimní mediální válku proti ochraně přírody, ale neznalá a přecitlivělá veřejnost jim skočila na špek. Lži a manipulace tak hlouběji do společnosti šíří i nemyslivci, poněvadž podlehli panice z fotografie dvou mrtvých medvědů, a v tomto případě velmi negativním emocím, které medvědům spíše ubližují, než naopak.

Medvíďata
Medvíďata
Zdroj | Oko Země

Shrnutí

Když se na to podíváme logicky, tak zjistíme, že výše uvedená lidská činnost vytváří v krajině podmínky pro to, aby speciálně medvědi měnili své chování a stravovací návyky, ztráceli plachost, nebáli se opustit zalesněná území. Jednoduše přístupná potrava, pohyb lidí, aut, turistů, myslivců, těžařů, sběračů lesních plodů, to vše zásadně narušuje přirozené chování zvířat a ničí jejich ekosystém a přirozené získávání potravy. Přidáme-li k tomu mediální lži a manipulace, tak máme o velký problém postaráno.

Veřejnost musí nalézt ve své duši důvěru v lidi v ochraně přírody. Ta důvěra není postavena na tom, že jim budou strážci přírody tolerovat jejich přestupky v krajině, ba právě naopak. Lidé by měli být vděčni za fakt, že jsou zde mezi námi poctiví rangeři a ochránci přírody, kteří stojí proti negativním lidským zásahům v krajině, včetně poplatkového lovu.

Zde je třeba si uvědomit, že pokud by ochranáři z medvědího zásahového týmu nezasáhli proti medvědici s medvíďaty, tak jak by to asi pokračovalo? Pokud by došlo ke konfliktu mezi člověkem a medvědem, celá poľovnícká, tedy myslivecká, komora a ostatní myslivecká veřejnost, čítající 60 000 registrovaných členů, by zaútočila na státní ochranu přírody s obviněním z neschopnosti daný problém řešit. Ministra životního prostředí SR Budaje by označili za hlavního viníka medvědího incidentu a apelovali by na vládu, aby mohli tyto případy řešit opět oni jako tomu bylo v minulosti. Takto ještě před pár lety stříleli medvědy, kteří byli označeni lživě za problematické či přemnožené.

Chceme opět otevřít regulovaný odstřel medvědů na Slovensku pod vedením ministerstva zemědělství a myslivců? Slovensko má v současné době historicky nejlepšího ministra životního prostředí, pana Budaje, a není možné, aby široká veřejnost zmanipulovaná mysliveckou lží, ničila to, co se celé roky v ochraně přírody budovalo. I přes mnoho nedotažených zákonů a problémů, které se týkají především vlastnictví půdy v národních parcích, která nepatří státu, ale soukromým vlastníkům, firmám či církvi, má dnes Slovensko celoročně chráněné vlky, myslivci nedostávají povolenky pro odstřely medvědů, rys je celoročně chráněn. Tedy važme si této situace a nepodkopávejme nohy lidem, kteří jsou zárukou dalšího pozitivního vývoje v ochraně přírody. Pokud máme společného nepřítele, tak je to lidská neznalost a hloupost, je to lež vědomě šířená lidmi s osobními zájmy v zabíjení divokých zvířat a z toho plynoucího tučného zisku. Nepřítelem ochrany přírody nejsou ochránci přírody, rangeři, či neziskové organizace, ale zejména myslivost, těžba lesů a developeři.

Lidé útočí na ochranáře za dva synantropní medvědy, ale neznají jejich skutečnou práci

Zatímco veřejnost atakuje na základě myslivecké manipulace a facebookové zprávy ochranáře ze zásahového týmu Medvěd, ŠOP SR a MŽP za usmrcení dvou synantropních medvědů v Tatrách, tak nemá ani tušení, co se na Slovensku dlouhodobě děje. Právě díky současné ochraně přírody spojené se vznikem Medvědího zásahového týmu se podařilo zastavit odstřel medvědů spojený s neustálými požadavky myslivců, kteří se dlouhodobě stavěli do role ochránců veřejnosti před velkými šelmami. Zatímco v letech 2011 – 2018 zastřelili myslivci legálně na základě výjimek více než 195 medvědů, tak v roce 2019 – 2020 nebyl povolen na základě výjimky MŽP SR ani jeden medvěd. Právě díky současné skladbě lidí na MŽP SR a ŠOP SR byl ukončen i legální lov vlků. Samozřejmě, že v tom sehrály významnou roli neziskové organizace a uvědomělá veřejnost.

Závěrem

Na závěr se tedy vypravme tam, kde byli uspáni medvědi a byla provedena eutanazie. Máte ještě pocit, že za to mohou ochranáři, Medvědí zásahový tým, ŠOP SR nebo MŽP s v čele s Jánem Budajem? Nestojíme náhodou před zrcadlem naší společnosti, která krade zvířatům poslední zbytky jejich domova a klidu k tomu, abychom se mohli jen bavit na úkor jejich přirozeného života? Kde se budou divoká zvířata moci ještě v klidu množit, vychovávat mláďata a získávat svoji přirozenou potravu, aniž by byla rušena nebo byla lovena zájmovými mysliveckými skupinami provozujícími lukrativní trofejové lovy? Pokud chápete výše uvedené body 1-10, tak porozumíte i důvodům, proč byla nebohá medvědice uspána, a kdo je hlavním viníkem. Nebylo to proto, že ochránci chtěli zabíjet nebo si pověsit trofej na zeď, tak jak by to udělali myslivci. Bylo to tentokrát nezbytné, aby nevznikl mnohem větší problém, který by myslivost využila ve svůj prospěch, proti ochraně přírody a zejména proti medvědům i vlkům.

Zatímco ochrana přírody hledá cestu k udržitelnosti slovenské divočiny, tak Slovenská polovnická komora zaútočila a podala trestní oznámení a podnět k šetření na policii a obvinila zásahový tým Medveď z podezření na porušení zákona o myslivosti, což je absurdní. Samotný Zákon 543/2002, §65a, odst. 5 jasně hovoří jasně:

Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky je za podmienok ustanovených týmto zákonom oprávnená zabezpečovať plašenie, odchyt alebo usmrtenie chránených živočíchov, ktoré svojím správaním mimo miest ich prirodzeného výskytu bezprostredne ohrozujú zdravie alebo bezpečnosť obyvateľov obcí; na tieto činnosti vykonávané alebo obstarávané Štátnou ochranou prírody Slovenskej republiky sa ustanovenia osobitného predpisu100aa) nevzťahujú.

Vzhledem k faktu že odkaz na 100aa, tedy na slovenský myslivecký zákon, který v tomto případě neplatí, je jasné, že Slovenská polovnická komora nejen zásadně pochybyla a obnažila svůj postoj ke státní ochraně přírody, ale zároveň nezná samotný zákon. Na základě posledních informací víme, že dochází k zastrašování samotných členů medvědího týmu, čímž myslivecká lobby ukazuje svoji pravou identitu, která se dá označit za loveckou mafii, hluboce prorostlou samotným státním aparátem. Pevně věříme, že Slovensko i Slováci, včetně státní ochrany přírody, vydrží tento nátlak a postaví se za své členy a ochranáře tak, jako to udělal ministr Budaj.

Řešení v praxi, jste i vy

Spolek Prales dětem nehodlá obviňovat strážce, ani ochránce přírody, nebude si populisticky přihřívat polévku na takové smutné události hledáním chyb. Tento případ musí veřejnost pochopit jako nutnou akci, která předchází mnohem větším problémům, jež by mohly nakonec ohrozit všechny medvědy. Místo populistických gest budeme konat v terénu. Budeme odhalovat ilegální aktivity, budeme spolupracovat s rangery a národními parky, s ŠOP SR a budeme přinášet důkazy o nelegálních aktivitách v krajině či nevhodných odpadových kontejnerech. Zájemci z řad veřejnosti se k nám mohou přidat jako dobrovolníci, podporovatelé a sponzoři. Je nejvyšší čas zvednout hlavu a přestat přijímat a šířit lži o přírodě a zvířatech, je nutné přímo označit ty, kteří přírodě ubližují, pytlačí, nelegálně přikrmují zvěř nevhodnými potravinami, dělají z přírody lunaparky, a přímo či nepřímo tak mění chování medvědů hnědých. Neděláme to zdaleka jen pro medvědy a další zvířata, ale děláme to též pro lidi, aby nalezli nepokřivenou cestu k přírodě, a aby tady po nás něco zbylo pro generace budoucí.


reklama

 
foto - Jeglík Milan
Milan Jeglík
Autor je předseda spolku Prales dětem, instruktor potápění, vystudoval střední lesnickou školu v Trutnově a sloužil u kriminální policie. Je ochráncem přírody, dobrodruhem, veganem a bojovníkem za práva zvířat.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (74)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Hu

Hunter

13.5.2021 08:36
Prostě slavný ekologistický zásahový tým posral co se dalo a tak teď hledá směšné výmluvy a snaží se hodit vinu na jiné, nejlépe na myslivce. Ten zásah byl absolutně neprofesionální a je kritizován zcela oprávněně.
Odpovědět
dm

david matoušek

13.5.2021 09:01
Jako ok, ty vypsané problémy jsou věcné a pochopitelné. Ale kdyby jsme je i třeba úplně eliminovali, není ten hlavní problém, konkrétně na Slovensku v případě medvědů (ale směřujeme k tomu i u jiných živočichů) jinde? Lidí a jejich zájmů je moc, medvědů je moc, není trochu naivní si myslet, že když se trochu omezíme, uskrovníme apod., tak konflikty zmizí? Medvěd nemá přirozeného predátora kromě člověka, díky člověku ani limitující nemoci, prostě stejně se bez té pušky neobejdeme a pokud tady bude člověk, tak to bude zcela přirozené.
Odpovědět
RT

Richard Toman

13.5.2021 09:11
Kdyz vyjedu do buse v Africe, vidim stado antilop, stado zeber, smecku lvu a cloveka zadneho. Kdyz si vyjdu na Polane do lesa, potkam 7 medvedu.
Odpovědět
VP

Vít Pátek

13.5.2021 09:42
"Keců má jak veverka blech", jak se říká.
Jenomže množstvím keců se důvěryhodnost jejich obsahu nezvyšuje.
Dokonce ani k zastření podstaty problému takovéto mnohomluvné obvinění všeho a všech kromě sebe sama (navíc zhusta založené na zobecňování jednotlivostí) není moc efektivní.
Podstatou je, že "ochránci přírody" spolu s politiky, kteří jim na jejich agendu "naskočili", svojí iracionální "ochranou", která si z lidského, vědeckého poznání vybírá jen co se jí hodí a konstruuje na tom chiméry, vyrobili (nikoli poprvé a bohužel asi nikoli naposled) problém, se kterým si nevědí rady.
A řešení hledají v duchu historicky neslavně proslulého hesla "lékem na problémy socialismu je více socialismu".
Takže pane Jegliku a vám podobní (i když je to nejspíš marné): Více racionality a méně ideologické předpojatosti, více komplexního přístupu a méně ad-hoc aktivistimu do ochrany přírody - a bude líp nejen přírodě včetně lidí, ale i speciálně vám.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.5.2021 09:54
Opět so dovolím připomenout dobu před 4O roky. Na Slovensku bylo v té
době 350 medvědů a problémy minimální. Dnes prý až 1 500 a zvýšila se
zastavěnost i lidnatost, kdysi pouze jejich teritorií. Výsledek je tak
takový, jaký je. Mladí jsou vytlačováni starými do okolí a medvědice
s mláďaty utíkají před samci blíž k lidem, kde nalézají i snadné zdroje
potravy. Vzniká tak pomalu URSUS ŽEBRAJÍCÍ a LOUPÍCÍ známý i z NP v USA.
Celé generace se pomalu přeškolí na žebrání potravy u silnic od nadšených
turistů toužících po fotečce medvěda papajícího jejich svačinku z okna
auta a fotečkám medvědů v centru obcí a měst. Pokud je toto cíl ochrany
přírody, tak upozorňuji, že je to cesta ke škodě celé medvědí populace. Rozumné stavy medvědů má živit příroda a mají mít z lidí respekt, ne-li rovnou strach. Držet se mají mimo obydlí, silnice a turistické stezky. Pokud tomu bude opačně, tak budou narůstat nejen jejich počty, ale
i jiné problémy. Bohužel dnes jsou už profesionálními ochranáři často
pouze vystudovaní snílci, kteří si nechtějí připustit, že jdou špatným
směrem. Ona to není pouze potravní pyramida, ale i životní prostor pro
velké šelmy a byť mohou naleznout potravu u lidí, tak soužití nebude
nikdy bez problémů. Je třeba zachovat jejich dosavadní životní prostor
a bohužel snížit podle něho i jejich stavy, dokud nebude pozdě a bude
tím žebráním a loupením zničená celá populace medvědů. Navíc se je
nesnažme nadšeně vítat i v místech, kde ten klid a životní prostor mít
nemohou(viz Uherskohradišťsko) a pokud se nevrátí zpět do hor, tak to
nedopadne dobře ani pro něho. Chce to pouze vzít rozum do hrsti a nebýt
pouze nadšenci a snílci o bezproblémovém soužití šelem a lidí v takto
změněné krajině. To už pak mohou žít i v městských parcích a my chodit
v klecových tunelech na procházky jako v některých ZOO. Nakrmíme je
zbytky potravin a budeme se kochat touto "divočinou"?
Odpovědět
dm

david matoušek

13.5.2021 10:21 Reaguje na Břetislav Machaček
"a byť mohou naleznout potravu u lidí". Tohle bych vypíchl. Predátoři se přece v přirozeném prostředí nemůžou přemnožit, jak argumentují někteří ochránci, ale kde ho, i na tom Slovensku, vlastně tak nějak úplně máme, že. Leda že bychom všici emigrovali třeba do Anglie...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.5.2021 10:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Byla zde o tom diskuse vícekrát, z poválečného stavu cca 20-ti medvědů máme dnes hodně přes tisíc (neznám aktuální data). Za optimální bych považoval 500-700 medvědů, kusy za zenitem nabízet k lovu za poplatek, který se vrátí do managemetu populace. Absolutní ochranu za ale management nepovažuji, to může prosazovat jen člověk absolutně odtržený od reality. A přílišná medializace srdceyvných konfliktů kolem hotelových popelnic věci také nepomáhá, spíše je to vyděračský způsob, jak medvědy dostat až do zahrad.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.5.2021 10:41 Reaguje na Karel Zvářal
Současná populace je podle dat DNA více než 1400 ks. To rozhodnutí o eradikaci bylo správné, to bych vůbec nekritizoval, ale ten způsob provedení je jednoznačně naprosto amatérský. Platí zásada nejdřív odlovit mláďata, až pak samici. Ty dvě osiřelá mláďata jsou bez matky a pestuna de facto odsouzena k pomalé smrti, podvýživě, nebudou schopna si sama hledat potravu, neobstojí v teritoriu atd. Medvědice normálně vodí medvíďata 3 roky. Vůbec nejde o to, že na Slovensku bude o 2 medvědy méně. Ale je jen dobře, že tahle grupa ekofanatiků teď dostává sežrat stejnou medicínu od té laické veřejnosti, když předtím neustále napadali polovníky jací jsou to vrazi zvířátek, že chtějí jen střílet medvídky apod. Takže za mě, rozhodnutí o eradikaci problémových jedinců v pořádku, provedení strašné, amatérské a jen dokládající neschopnost těchto jedinců.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

13.5.2021 10:54 Reaguje na Hunter
Chápejte, vždyť to dělali, kluci ušatí, poprvé. Až to budou dělat co 14 dní (což jistě nastane), tak ta rutina přijde.😉
Odpovědět
Hu

Hunter

13.5.2021 11:31 Reaguje na Jan Olejníček
Ale tak mohli si o tom aspoň něco přečíst, když tvrdí, jací jsou profící a vědí všechno nejlíp :-). Že to nastane je víc než jisté, ale v jejich případě je to jak hrách na stěnu házet a to na to polovníci upozorňují již řadu let :-). Ale dobře jim tak, jen ať si to vyžerou i s tím Budajem :-).
Odpovědět
Hu

Hunter

13.5.2021 11:35 Reaguje na Hunter
Ale na druhou stranu, zas budou čerpat nějaký slušný prachy na ten monitoring těch osiřelých mláďat až do jejich pomalého úhynu a to je to, oč tu běží :-).
Odpovědět
PM

Petr Machálek

13.5.2021 12:10
Pane Jeglíku, začnu tím, že myslivosti se věnuji 25 let, nejsem tedy nestranný a do problematiky trošku vidím. Váš článek je podle mého názoru silně tendenční a k myslivcům značně nespravedlivý. Chce se mě věřit že ten slavný tým plný odborníků věděl co a proč dělá, nazývejme však věci pravými jmény. Došlo zde prostě k zabití matky s mládětem /a zabití to prostě bylo/, to je věc které se nikdy nedopustí žádný myslivec, lovec ba ani ten pytlák. Myslíte, že ochránci přírody tedy přísluší taková ohavnost ? Podle mého názoru se svým článkem pokoušíte tuto neobhajitelnou věc vysvětlit a obhájit před očima veřejnosti, kterou pro svoji činnost prostě potřebujete mít na své straně. Stejně tak jako ji na své straně chceme mít i my. Co tak, místo vyzdvihování některých zjevných excesů kterých se myslivci podle Vás dopouštějí, se prostě zamyslet nad tím, že nám jde o stejnou věc. Jak vám ochranářům, tak i nám. Drtivé většině myslivců vůbec nejde o trofeje /asi jsem Vás překvapil, že ?/, jde nám stejně jako vám o přírodu a o to co tady zanecháme dalším generacím. To že do sebe budeme šít neprospívá nikomu a už vůbec ne té přírodě o kterou nám má jít především. Přestaňme tedy politikařit a začněme komunikovat, to je podle mě jediná správná cesta.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

13.5.2021 17:55 Reaguje na Petr Machálek
„Došlo zde prostě k zabití matky s mládětem ..., to je věc které se nikdy nedopustí žádný myslivec, lovec ba ani ten pytlák.“

Domnívám se, že myslivci, lovci a pytláci často zabíjejí zvěř. Proto nechápu, co míníte tím, že to je věc, které se nikdy žádný myslivec, lovec ani pytlák nedopustí. Mohl byste to prosím vysvětlit?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.5.2021 07:16 Reaguje na Majka Kletečková
No a nechcete se pokusit jednou zapojit i vlastní rozum paní Kletečková a sama přemýšlet?
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

14.5.2021 10:14 Reaguje na Majka Kletečková
Proc jste tak natvrdla???
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.5.2021 12:13
Místo ideologických keců tzv. ochránců pojďme k jádru problému.
Tím je skutečnost, že každý živočich potřebuje svůj životní prostor, člověka nevyjímaje.

Už dávno se měl nastavit systém spočívající ve stanovení konkrétního počtu jedinců velkých šelem pro dané území, region.
A to s přihlédnutím i ke zvyšujícímu se antropogennímu tlaku na krajinu.

Čeho je moc, toho je příliš - univerzální poučka platná absolutně.

Z mého pohledu měl být stanoven počet medvědů i vlků pro to které území a bude-li překročen, měla by nastoupit regulace.
T.j. odchyt a transfer tam, kde je ještě volno, nebo plánovaný odstřel předem vybraných kusů, nejméně hodnotných, na základě odborného vyhodnocení. A komerčně zužitkovatelného s tím, že vybrané prostředky by putovaly na fond ohrožených velkých dravců.

Dodržovat absolutní ochranu za každou cenu vede k příkladu výše uvedenému, tedy společensky nežádoucímu jevu.
To by se ovšem musel někdo na ministerstvu životního prostředí probudit a začít něco racionálního a logického dělat.

Odpovědět
bu

běžný uživatel

13.5.2021 12:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Souhlasím.....Už dávno se měl nastavit systém spočívající ve stanovení konkrétního počtu jedinců velkých šelem a také konkrétního počtu jedinců lidí pro dané území, či region - aby to bylo spravedlivé. Omezit pohyb lidí v chráněných oblastech, aby měla zvířata alespoň někde klid (kdo chce do NP ať težce platí - jako v Africe nebo v Indii), zakázat zrůdně přikrmování zvířat v chráněných oblastech, které je v článku na obrázcích a těžce pokutovat myslivecká sdružení a pronajimatele honiteb, pokud to poruší - jednotliví myslivci si pak už udělají mezi sebou pořádek - takže chcete spravedlivou regulaci??? Ano - jak zvířat, tak lidí!!!
Odpovědět
Hu

Hunter

13.5.2021 12:45 Reaguje na běžný uživatel
Chcete-li regulaci početních stavů spárkaté zvěře, divočáků, vysoké atd., tedy musíte tolerovat vnadiště, která slouží k efektivnímu lovu. Nehledě na to, že potravní nabídka vytvářená člověkem na stovkách a tisících hektarů kukuřice, obilovin, slunečnice atd. poskytuje víc než ad libitum zásobárnu energeticky výrazných živin pro jakoukoliv populaci zvěře.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

13.5.2021 15:44 Reaguje na Hunter
To lze - mimo národní parky - tam nepřikrmovat - zvířata pak park buď opustí (na místa mimo park s vnadišti a lze je tam postřílet) nebo budou ulovena predátorem, či unhynou hlady - a stavy se tak v parku sníží a stabilizují na optimum...co bude mimo park, to už bude v plné režii lidí...
Odpovědět
Hu

Hunter

13.5.2021 16:07 Reaguje na běžný uživatel
Vycházíte ze špatné premisy, ani v NP už dnes neexistuje přírodní rovnováha a samoregulace, to je v dnešní kulturní krajině a výměrách NP v ČR jen zbožné přání.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

13.5.2021 16:29 Reaguje na Hunter
Jistě - a proč tuto nerovnováhu ještě posilovat přikrmováním?????
Odpovědět
Hu

Hunter

13.5.2021 17:04 Reaguje na běžný uživatel
To není přikrmování ale vnadění za účelem lovu.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

13.5.2021 20:24 Reaguje na Hunter
No dejme tomu - ale jestli je vnadění realizováno tak, že přijede vlečka starého pečiva a vysype se na jedno místo (viz foto)...tak to sorry....to jsou místní lovci pravděpodobně pěkní trotli....svědčí to o jejich dokonalé znalosti potravních návyků zvěře...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.5.2021 07:13 Reaguje na běžný uživatel
Sorry jako.....V první řadě je třeba si uvědomit , že článek je o Slovensku. No a tam mají přece jen trochu jiný zákon o myslivosti. Trochu jiný systém tvorby honiteb atd. U nás výraz jako urbariát v souvislosti s majitelem honitby asi nenajdete.
Kdo u nás v těch NP vykonává
myslivost? NP ji provádí, pokud vím ve vlastní režii. Tedy vykonávají ji v první řadě zaměstnanci, což jsou ti Jeblíkovi "rangers".
No a je potřeba rozlišit vnadění a přikrmování. Ono v naší přírodě, při enormním tlaku na zvěř, je totiž potřebné bohužel obojí. Popírání tohoto potom zase asi svědčí o ochranářském "trotlovství" a ochranářských trotlech co o těch potravních návycích nevědí vůbec nic.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

14.5.2021 08:04 Reaguje na Jarek Schindler
No já nevím...takže ty hromady rohlíků v NP jsou jako v pořádku????
Odpovědět
Hu

Hunter

14.5.2021 08:10 Reaguje na běžný uživatel
Pečivo se používá bezne. Nikdy jsem nezaznamenal u zvere nějaké problémy.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

14.5.2021 09:29 Reaguje na Hunter
No tak jako tak, vypadá to hnusně - hlavně v chráněných územích - ale jestli mají myslivci a lovci pocit, že zachrání přírodu hromadami rohlíků, tak je to jejich volba...jinak by mě zajímalo, proč teda v zoo důsledně zakazují přikrmování zvířat pečivem (koní, antilop, jelenů, vebloudů) - jsou případy kdy zviřata na to uhynula - takže asi to pečivo nebude tak dokonalé, a to že nezaznamenáte problémy nemusí znamenat nic, zvíře uhyne a vy si prostě nevšimnete...jinak jsem si jistý, že takový přežvýkavec se složitou bachorovou mikroflorou/faunou, evolučně adaptovaný na trávení rostlinné celulozy, bude jistě z kynutého a nadýmavého pečiva nadšený!
Odpovědět
Hu

Hunter

14.5.2021 10:19 Reaguje na běžný uživatel
No víte, já jsem v jedné honitbě znal 3 roky starší srnu, která se na rohlíky specializovala, spocívala jich na posezení tak 10-12 a navlíkala se na ně jak užovka skoro bez žvýkání. Nikdy jí nic nebylo. A pokud se chcete vyjadřovat k bachorové mikrofloře/fauně, tak jistě víte, že ta se umí přizpůsobit a adaptovat, nehledě na fyziologické změny v průběhu roku v trávicí soustavě. Pokud to jako příkrm používáte pravidelně, tak to není problém, mnohem horší je např. pšenice a nárazově ve větším množství díky obsahu lepku. A pokud máte pocit, že podle těch fotek je na tom vnadišti toho moc, tak to je velmi relativní, v obou případech, když vám tam přijde rudl vysoké nebo prasat, tak je to za pár minut pryč a tu zvěř jste rozhodně nenakrmil. Ale fajn, co byste dával na vnadiště vy? Natrhaný větvě? V tom případě vám přeji mnoho štěstí na prosezené stovky hodin bez úspěchu. Ale rád si jako absolvent VŠZ nechám poradit od výživáře.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

14.5.2021 11:46 Reaguje na Hunter
S tou adaptací a fyziologickými změnami trávicího traktu máte samozřejmě pravdu - jsem rád, že alespon něco jste si z toho vysokoškolského studia odnesl...já bych v národním parku samozřejmě nevnadil a mimo park ať si to řeší myslivci - je otázkou, jestli taky na těch vnadištích opravdu loví...jak moc je to účinné při regulaci početnosti zvěře v krajině je otázkou...zatím to nevypadá..naopak, jeví se to jako přikrmování už tak přemnožené zvěře...ale to si musí myslivci před odbornou i laickou veřejností obhájit sami, pokud jsou přesvěčeni, že to tak není............
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

14.5.2021 12:11 Reaguje na běžný uživatel
Ta vnadiště slouží k lovu černé zvěře a pokud si najdete statistiky úlovků v posledních letech, tak ta účinnost vnadišť je těžko zpochybnitelná.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

14.5.2021 12:13 Reaguje na Jan Olejníček
OK, ale na co taková vnadiště ve slovenských horách a národních parcích??? Tam rozhodně zase tak moc divočáků nežije.....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.5.2021 12:55 Reaguje na běžný uživatel
Co to tak nechat na Slovácích. Asi sami nejlépe vědí co potřebují. No a prostudujte si ještě termín "odváděcí krmení".
Odpovědět
Hu

Hunter

14.5.2021 13:15 Reaguje na běžný uživatel
Zeptám se jinak, co si ze školy pamatujete vy a kolik kusů spárkaté zvěře jste doposud ulovil, že se pokoušíte hodnotit úspěšnost jednotlivých způsobů lovu?
Odpovědět
bu

běžný uživatel

14.5.2021 20:01 Reaguje na Hunter
Já někde hodnotím úspěšnost jednotlivých způsobů lovů zvěře? Sem si nevšiml - myslivost ani lov mě nezajímají a to poslední čemu bych věnoval volný čas, je hodnocení nějakého hloupého lovu. Jenom tvrdím, že nemám rád hromady rohlíků v národním parku. Pak se lovci - coby rádoby znalci zvěře - nemůžou divit, že tam chodí i medvědi....
Odpovědět
Hu

Hunter

15.5.2021 06:56 Reaguje na běžný uživatel
Cituji: "je otázkou, jestli taky na těch vnadištích opravdu loví...jak moc je to účinné při regulaci početnosti zvěře v krajině je otázkou...zatím to nevypadá..naopak". Zřejmě žijete v domnění, že myslivci staví posedy a udržují vnadiště jen tak pro zábavu. Zkuste se někdy podívat na statistiku úlovků. Pokud vás hodnocení nějakého hloupého lovu nezajímá a nechcete tomu věnovat čas a nerozumíte tomu, tak se k tomu nevyjadřujte.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

15.5.2021 20:38 Reaguje na Hunter
Jen jsem se zamyslel nad tím, jestli se na vnadištích dostatečně loví a vyslovil pochybnost, že si tím nejsem jistý, když je zvěř pořád přemnožená...to bylo vše...ale to je jedno...hlavně, že se tím krmí medvědi (je to jasné z obrázků z fotopastí)....
Odpovědět
Hu

Hunter

16.5.2021 07:27 Reaguje na běžný uživatel
Dnes se na vnadištích loví cca 90% spárkaté zvěře, proč je tomu tak a ne jinak by bylo na dlouhou debatu. Medvěd je všežravec a obiloviny tvoří běžnou část jeho potravy, takže pokud máte strach z toho, že může mít dietetický problém když spolkne rohlík, tak se obáváte zbytečně. Pokud vám osobně vadí rohlík na vnadišti, tak je to jen subjektivní estetické hledisko a tvrzení autora, že medvědi navštěvují intravilán obcí a lezou do cukrárny kvůli tomu, že polovníci někde támhle v lese vysypali rohlíky je číčovina vzniklá v chorém mozku ekologisty. Důvody synantropizace jsou úplně jinde, jen si to ekologisti odmítají přiznat, protože to není v souladu s jejich ideologií a mantrou o tom, že predátor se přeci nemůže přemnožit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.5.2021 12:52 Reaguje na Hunter
Také nejsem "přítelem" plesnivého pečiva. Jinak u nás se krmí kvalitním senem, letninou a řepou. Vnadí se kukuřicí. Oves taky jde. Když je tak na zpestření ovoce (jablka) nebo kořenová zelenina.
No a hlavně, vnadí se menším množstvím. Výborné jsou krmné automaty. Bohužel tady tyto stavby pro přikrmování zvěře takyochranáři ničí a automaty když už nerozbijí tak kradou. K čemu jim asi jsou?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.5.2021 12:39 Reaguje na běžný uživatel
Jste si jistý, že ty fotky jsou opravdu z NP?
No a pokud jsou od nás a z NP tak, ještě jednou to zopakuji, se o to musíte zajímat u těch Jeblíkových rangerů.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.5.2021 13:59
Utracení zvířat navyklých na odpadky bylo naprosto nezbytné. Forma byla proti mysliveckým nebo chcete-li etickým zásadám. Ta litanie výše je zbytečná. Ušetřil bych raději čas a využil ho k plánování populace medvědů (= regulace jejich počtu na rozumnou míru nebo omezená území). Medvědi jistě patří do NP a jen to vědomí, že tam někde jsou dodává každému správnému NP zdání opravdové divočiny. Otázka je kolik jich má v parcích žít. Další otázka, jestli je pro medvědy prostor i mimo NP a ev. jak velký. Na to si musí Slovensko najít správnou a udržitelnou odpověď. Bezbřehá ochrana bez regulace není trvale udržitelná.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

13.5.2021 18:03 Reaguje na Dalibor Motl
„Forma byla proti mysliveckým nebo chcete-li etickým zásadám.“

Proč je tato forma z pohledu myslivosti neetická?
Odpovědět
ML

Miroslav Linda

13.5.2021 18:15 Reaguje na Majka Kletečková
Majko, usmrcuje se zvěř nemocná, stará a přírůstky. Zabít vodící matku a dvě medvíďata nechat chcípat po lese bez ochrany matky, udělá jen prase..... nebo ekologický aktivista z čokooko medvěda.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.5.2021 21:57 Reaguje na Majka Kletečková
Pokud už je nutné zabít matku s mláďaty potom nejdřív nesamostatná mláďata a následně matku. Pokud to uděláte opačně jde o neúctu k utrpení živých tvorů. Nejsem slovutný odborník na medvědy ale roční mládě je odsouzené podle mého názoru jen k trápení, živoření. Je to neetické, nelidské. V přírodě mláďata zůstávají s matkou asi 3 roky. I když "odborník" výše tvrdí, že "jsou mláďata schopná se uživit" přijde mi to srovnatelné s vystrčením 8 nebo 10 letého dítěte na ulici s nadějí, že se "nějak" uživí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.5.2021 13:05 Reaguje na Dalibor Motl
Děkuji za vysvětlení.
Odpovědět
ML

Miroslav Linda

13.5.2021 18:11

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

14.5.2021 01:09
To se neda cist.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.5.2021 06:54

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

14.5.2021 09:20 Reaguje na Jarek Schindler
Vyborny postreh, ale asi premluvili medvedici k podpisu s dobrovolnym opustenim tohoto sveta. Jezkovy oci, to je debil ten pan.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.5.2021 18:32 Reaguje na Jarek Schindler
Nevím čím jsem porušil pravidla? Snažím se i pod článkem gaunera vyjadřovat slušně. Takže znovu. Již samotný nadpis článku je nesmysl. Eutanázie je asistovanou sebevraždou či jde o usmrcení se svolením. Medvědice snad žádala o smrt? Když smrt tak pouze z rukou uvědomělého ochranáře přírody. To je tedy asi ta eutanázie- dobrá smrt. Prostě další pokus jak omluvit "ochranářský" exces a ještě si přitom kopnout do polovníků. Je to o Slovensku a tam nejsou myslivci ale polovníci. Alespoň tohle by mohl autor vědět. Jeho tažení je ale zaměřeno hlavně na českého myslivce a tak by asi pro článek správnému výrazu polovník u nás nemusel každý rozumět a dobře si ho spojit. Článek by si měli přečíst také hlavně všichni lidé žijící či pracující v oblastech kde hrozí nebezpečí že budou tyto oblasti zařazeny do chráněných a tím ochranáři život "znepříjemňujících" či dokonce ohrožujících oblastí. Vždyť vás za chvíli nepustí ani na houby, maliny či borůvky a na les se budete dívat z povzdálí.
Jen se divím, že na konci článku není uvedeno číslo účtu. To bývá totiž v článcích pana Jeglíka pravidelně uváděno. Zaplaťte a on za vás bude chránit přírodu. On to totiž údajně "umí".
Odpovědět
re

regis24

14.5.2021 20:19 Reaguje na Jarek Schindler
Evidentně některý z psychopatu nahlášuje komentáře a (nebo) to prostě cíleně maže redakce.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.5.2021 06:12 Reaguje na regis24
Žumpa Ekolist dává prostor ekofanatickým autorům nenávistných článků, ale samozřejmě komentáře myslivců maže pod sebemenší záminkou.
Odpovědět
re

regis24

14.5.2021 08:02

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
re

regis24

14.5.2021 19:14 Reaguje na regis24
Taky by mě zajímalo čím jsem porušil pravidla a byl kvůli tomu můj komentář smazán.
Virtuální toaletní papír Ekolist.cz zavádí cenzuru komentářů?
Odpovědět
Hu

Hunter

14.5.2021 10:33
Vyjádření SPK ke zpackanému amatérskému zásahu:

Vyjadrenie SPK k usmrteniu medvedice a mláďaťa Zásahovým tímom Štátnej ochrany prírody SR
SPK Slovenská poľovnícka komora už niekoľko rokov upozorňuje na neustále narastajúce problémy so zvyšujúcou sa populáciou medveďa hnedého, ktorá ohrozuje ľudí na vidieku. Zásadne sa ohradzujeme proti tvrdeniam, že tento stav spôsobili poľovníci nevhodným prikrmovaním. Počet medveďov v prirodzenom prostredí ich výskytu už evidentne natoľko vzrástol, že schádzajú priamo k obydliam, kde si hľadajú ľahko dostupnú potravu a učia tomuto správaniu aj svoje mláďatá. Ľudia pre nich už v súčasnosti nepredstavujú nebezpečenstvo, čím medvede strácajú prirodzenú plachosť. Poľovníci tvrdia, že aktuálne 5 členný Zásahový tím pre medveďa hnedého, platený z peňazí daňových poplatníkov, nevyrieši súčasnú situáciu s rýchlo narastajúcou populáciou medveďa. Potvrdilo sa to i pri dnešnom zásahu, kedy bola usmrtená medvedica s medvieďaťom a ďalšie 3 medvieďatá zostali osirelé! Po rovnako spackanom prípade s medvedicou „Ingrid“, ide o ďalší, žiaľ amatérsky a neodborný čin zásahového tímu.

Základom dodržiavania poľovníckej etiky je nevykonať lov samice – medvedice od mláďat! Podľa nedávneho vyjadrenia ministra životného prostredia, si poľovníci chcú zastrieľať na medvede pre trofej. Pokiaľ ale odstrel vykonal člen Zásahového tímu neodborne s nehumánnym výsledkom, bol to oprávnený zásah z dôvodu požiadavky spoločnosti? Odstrel je vykonaný odborne, na základe vydaných povolení, na vlastné náklady užívateľov poľovných revírov. Cielené usmrtenie je vykonané neodborne, na náklady daňových poplatníkov členmi zásahového tímu. V prípade, že usmrtenie vykoná člen zásahového tímu ide o prejav akcieschopnosti, no v prípade, že odstrel vykoná poľovník ide už podľa MŽP o trofejomániu.

Užívateľ najbližšieho poľovného revíru – ŠL TANAP-u o zásahu, na parkovisku na hranici extra a intravilánu v Tatranskej Polianke, nemal žiadnu vedomosť. Navyše kadávery usmrtených medveďov im boli odovzdané a majú s nimi na vlastné náklady ďalej naložiť. A tak medvede, podľa slov ministra Budaja naše národné bohatstvo Slovenska, budú usmrcované kdekoľvek a s vysokou pravdepodobnosťou budú ich telá končiť v kafilérii, to všetko za peniaze daňových poplatníkov. Je teda otázkou, kto si v skutočnosti chce zastrieľať na medvede?

Poľovníci chcú túto situáciu riešiť už niekoľko rokov, aj preto zorganizovali v roku 2018 konferenciu, ktorej sa zúčastnili všetci, komu na tejto problematike najviac záleží okrem zástupcov Ministerstva životného prostredia SR, ktoré pravdepodobne nepokladalo za dôležité o osude medveďov s niekým diskutovať. Konferencie sa zúčastnili Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR, Štátna ochrana prírody SR, Slovenská poľovnícka komora, Slovenský zväz včelárov, Združenie miest a obcí Slovenska, mesto Vysoké Tatry, Lesy SR, š. p., Vojenské lesy a majetky SR, š. p., Únia regionálnych združení neštátnych vlastníkov lesov Slovenska, Štátne lesy TANAP-u, Národné lesnícke centrum, za akademickú pôdu Technická univerzita vo Zvolene a Univerzita veterinárneho lekárstva a farmácie v Košiciach. Zástupcovia menovaných organizácií podpísali závery, z ktorých vyplynulo, že manažment medveďa hnedého sa musí podrobiť hierarchii priorít druhovej ochrany živočíchov a nesmie byť na úkor komfortného a predovšetkým bezpečného vidieckeho života a rozvoja cestovného ruchu (kompletné závery v prílohe).

Samotní ochranári zo ŠOP SR priznávajú, že počet medvieďat vyvedených jednou medvedicou je 3 až 4 medvieďatá každý druhý rok. Už pred 6-timi rokmi, v roku 2015, bolo genetickým výskumom, ktorého obstarávateľom bola Štátna ochrana prírody SR, potvrdených 1256 + 234 medveďov s prevahou samíc v pomere 60:40. Aká je situácia v súčasnosti? Deje sa presne to, na čo roky upozorňujeme, populácia neustále narastá a to je pravá príčina, prečo súčasne narastajú aj problémy s medveďom! Medveďa je nutné cielene poľovnícky obhospodarovať, odborným manažmentom eliminovať strety s človekom, vyberať slabých jedincov a predchádzať usmrcovaniu medvedíc vodiacich mláďatá.

Poplatkový odstrel na náklady poľovníkov a pod ich dozorom by zarobil peniaze aj samosprávam, takto stojí usmrtenie medveďov s rovnakým výsledkom-smrťou medveďa, tisíce eur všetkých daňových poplatníkov. Navyše predstavuje odsúdeniahodný hazard s prírodným dedičstvom všetkých občanov Slovenska.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

14.5.2021 11:29 Reaguje na Hunter
Trochu jiná úroveň, než ten blábol nahoře.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.5.2021 07:56 Reaguje na Hunter
Pěkný článek o početnosti medvědů na Slovensku byl od pana ing. Jaroslava Ďuríka.
Analýza: Medveď na Slovensku v číslach, alebo ako to naozaj je
Vyšlo najevo, že za a. z poloviny polovných revirů nepřišly žádné vzorky. A za b., že těch 3000 doručených vzorků určitě nemohlo pocházet od všech medvědů vyskytujících se v revírech co vzorky poslaly .
Na základě biologických faktů o medvědech:
priemernú životnosť medveďa 15 rokov,
- pomer pohlavia 1 : 1,
- sexuálna dospelosť medvedíc od 5 rokov vyššie,
- ročný prírastok max. 1 medvieďa od každej druhej medvedice, v modeli matematicky vyjadrený ako
prírastok 0,5 medvieďaťa od každej dospelej medvedice (čiže rujnosť medvedíc každý druhý rok),
- úhyn dospelých medveďov postihuje rovnako obidve pohlavia,
- úhyn medvieďat je zahrnutý v nízkom koeficiente prírastku,
- v modeli nazývam medveďov všetky samce, teda aj vlaňajšie medvieďatá samčieho pohlavia, kým
u medvedíc rozoznávam medvedice dospelé, čiže 5 - ročné a staršie a medvedice nedospelé, t. j. 1 až 4 ročné.

pak došlo k výpočtu stavu medvěda a jejich nárůstu od roku 2014 do roku 2020. Nebudu kopírovat celý výpočet tak jen první a poslední rok.
Rok 2014: pri celkovej početnosti 1 256 medveďov znamená cca 628 samcov (medveďov) a 628 samíc (medvedíc). Zo 628 medvedíc bolo vtedy 167 nedospelých a 461 dospelých. Dospelé medvedice v roku 2014 vyprodukovali prírastok najmenej 230 medvieďat (461x0,5). Stav medvedej populácie na konci roku 2014 teda bol: 628 samcov, 628 medvedíc a 230 medvieďat, spolu 1 486 ks.
Rok 2020: úhyn 158 ks. Celkový jarný stav 2 213 ks, z toho 1 107 medveďov, 811 dospelých medvedíc , 295 nedospelých medvedíc. Prírastok 811 x 0,5 = 405 medvieďat. Predpokladaný stav na konci roka teda bude asi: 1107 medveďov, 811 dospelých medvedíc, 295 nedospelých medvedíc a 405 medvieďat, úhrnom teda 2 618 ks.
No a zajímavé postřehy jsou například, že :
niektorí autori a praktici zvažujú oveľa dlhšiu životnosť medveďa, vyšší koeficient prírastku a sexuálne dospievanie medvedíc už vo 4. roku,
riešiteľskému tímu TU Zvolen vyšiel pomer pohlavia mierne v prospech medvedíc.
A hlavně…. neoficiálny, ale odborný odhad členov genetického tímu TUZVO v roku 2014 znel až na počet okolo 4 000 medveďov!
Předpoklad je, že : pri zohľadnení všetkých objektívnych chýb a organizačných nedostatkov genetického výskumu TUZVO došlo len k 100 - percentnému podceneniu kmeňových stavov medveďa. Pravde bližší by bol vtedy potom skutočný stav nie 1 256, ale 2512 medveďov. Pri analogickom prepočte na túto 100 - percentnú chybu východiskových údajov z mojej modelácie teda vychádza, že dnešné kmeňové stavy medveďa v Slovenskej republike môžu dosahovať dvojnásobok, teda najmenej približne 5 200 ks, čo oveľa viac korešponduje so súčasným dynamickým rozširovaním areálu medveďa, vyššou frekvenciou stretávania sa s medveďom vo voľnej prírode, stúpajúcim počtom konfliktných situácií, jeho migráciou do intravilánov obcí a miest, ako aj so skúsenosťami našich horských poľovníkov, keď títo stretávajú pri návšteve lesa skôr medveďa ako inú zver. Popritom len normované kmeňové stavy raticovej zveri sa u nás (na rozdiel od medveďa) rátajú na desaťtisíce
Ing. Jaroslav Ďurík/lesmedium.sk
V každém případě jsem přesvědčen, že medvěd bude v blízké budoucnosti na Slovensku velkým problémem Nyní se přidala ještě 100% ochrana vlka. Jsem zvědavý kam to nakonec povede.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2021 11:42 Reaguje na Jarek Schindler
Dobrý příspěvek, pan Ďurík zaslouží pochvalu. Pochybuji, že při tomto populačním galimatyáši je reálné od všech kusů DNA odebrat. Navíc přemnožená populace se chová jinak, než při rozumných počtech. Podle popisu bych si tipnul, že narůstá nervozita kvůli vnitropopulačnímu tlaku, a tím i počet konfliktů (i smrtelných) a počet pozorování v terénu. Ale zřejmě právě takový "pytel blech" je ten správný management...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.5.2021 13:45
Doufám, že ta krmeliště na fotkách se nevyskytují v chráněných územích.
Odpovědět
re

regis24

14.5.2021 20:18 Reaguje na Majka Kletečková
A když se vyskytují v chráněných územích tak co? V chráněných územích se nesmí vnadit a lovit? Nebo co?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.5.2021 09:05 Reaguje na regis24
Tak samozřejmě podle ekotrotlů mají být chráněná území chráněna hlavně před lesníky a myslivci. V článku je krásně vidět , že to rangerské individuum by nejraději zakázalo v přírodě vše. No vlastně vše ne. Oni a slavní rangeři by tam mohli chodit hlídat. To jim potom ani ty jejich auta v přírodě nevadí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.5.2021 00:16
Zabití problémové medvědice a jen jednoho jejího mláděte místo všech tří medvíďat považují někteří myslivci ve svých komentářích za ohavnost, které by se žádný myslivec nedopustil.

Vzpomínám na film Jack staví dům (20218), kde hlavní hrdina (sériový vrah) na výletě v přírodě uspořádal hon na svou přítelkyni a její dvě děti. Byl to zřejmě uvědomělý myslivec, neboť nejdřív postupně zastřelil obě děti a teprve pak matku. Nakonec je vystavil u pikniku na dece (klasický výřad).

Chápu to tak, že v této lovecké epizodě byly příkladně dodrženy rituály podle myslivecké etiky.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.5.2021 00:18 Reaguje na Majka Kletečková
film z roku 2018
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

15.5.2021 07:59 Reaguje na Majka Kletečková
Co jste si dala večer dobrého, Majko?
Odpovědět
re

regis24

15.5.2021 12:07 Reaguje na Jan Olejníček
Hašiš, koks a pár facek...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.5.2021 15:06 Reaguje na Majka Kletečková
ad Jan Olejníček a regis42

Pánové,
z vaší reakce soudím, že jste onu loveckou epizodu z filmu neviděli. Hlavní hrdina filmu Jack v ní nejen dodržel, ale přímo i slovně vysvětlil zásady lovu, které někteří myslivci zde na ekolistu považují za tak posvátné z hlediska etiky lovu. Před vlastním honem své přítelkyni a jejím malým dětem srozumitelně vysvětlil, jak bude hon probíhat, a proč nejdříve zastřelí děti a pak teprve matku. Skutečně se pak zachoval jako vzorný myslivec.

V té době jsem ještě nečetla ekolist, a tak jsem netušila, že to není nadsázka.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.5.2021 16:25 Reaguje na Majka Kletečková
Dlouho jsem nechtěl věřit tomu, že by některé vaše výplody byly výsledkem činnosti vašeho mozečku. Nyní již nepochybuji o tom, že vás vaše pohlaví naprosto přesně definuje.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

15.5.2021 19:28 Reaguje na Jarek Schindler
K tomu se nedá říct asi nic...
Snad jen doufat, že dodržuje medikaci a nikomu neublíží.
Odpovědět
re

regis24

15.5.2021 20:19 Reaguje na Jan Olejníček
Opravuji předešlé. Nejedná se o hašiš nebo koks, bude to něco silnějšího.
Zřejmě psychedelikum, nejspíš chemický produkt. Odborný název je ÚPLNĚ BLBÁ.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.5.2021 06:10
https://spravy.rtvs.sk/wp-content/uploads/2021/05/stv1-20210512-macko-na-hrebienku-1_Trim.mp4
Odpovědět
Hu

Hunter

15.5.2021 06:24
https://www.lesytanap.sk/sk/tlacove-spravy/sprava/nie-trestne-oznamenie-ale-podnet-na-inspekciu-1407/
Odpovědět
Hu

Hunter

15.5.2021 08:05
Spoločná tlačová správa: Praktiky vedenia ministerstva životného prostredia sú horšie ako v totalite
Včera, 6. mája bola v zbierke zákonov publikovaná vyhláška Ministerstva životného prostredia SR, ktorou sa vykonávajú ustanovenia zákona o ochrane prírody a krajiny. Organizácie, ktorých ústavných práv a právom chránených záujmov sa vyhláška č. 170 týka, konštatujú, že sa v právnom systéme SR objavuje všeobecne záväzný právny predpis, ktorý nadobudol účinnosť napriek tomu, že v rámci jeho prípravy neboli odstránené všetky zásadné pripomienky a rozpory a ani zďaleka nebol dosiahnutý všeobecný konsenzus dotknutých strán. Takéto praktiky rezortu sa rovnajú tým totalitným, proti ktorým minister životného prostredia Ján Budaj sám v minulosti bojoval. Navyše minister neustálymi populistickými vyjadreniami prezentuje „prácu“ v ochrane prírody a najmä ochranu veľkých šeliem ako úspech envirorezortu a nie úspech a zásluhu ľudí, ktorí sa na zachovaní biodiverzity dlhodobo podieľajú.

V kontroverznej vyhláške je vlk zaradený medzi chránené živočíchy a je zakázané ho usmrcovať, zraňovať a chytať. Zákon o poľovníctve i jeho vykonávacia vyhláška však stále dovoľuje lov vlka a rozhodovanie o ňom je v kompetencii Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR. Minister Ján Budaj pod tlakom mimovládnych organizácií nadradil danú vyhlášku platným zákonom a Ústave SR. Navyše vôbec neakceptoval názor a požiadavky svojho kolegu, člena vlády SR, ministra pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR Jána Mičovského, odborných organizácií, ale ani ľudí z vidieka, ktorí majú v rámci svojho pôsobenia na vidieku dosah na aktívnu ochranu prírody. Ochranou vlka sa tak len odvádza pozornosť od netransparentných skutkov a postupov MŽP SR, proti ktorým už protestujú obyvatelia vidieka a píšu viaceré petície. Tou najčerstvejšou je petícia proti naplánovanému vybudovaniu umelého ostrova v Oravskej priehrade za vyše 2 mil. €, pritom sa však napríklad na prioritnú a reálnu pomoc na budovanie čističiek odpadových vôd pre obce peniaze nedokážu nájsť. Rovnakým spôsobom sú mrhané finančné prostriedky na „ochranu“ šeliem a genetické výskumy, o ktorých od roku 2019, kedy boli ukončené nemajú obyvatelia tejto krajiny žiadne informácie.

Takéto správanie sa kompetentných doslova zametá nielen životnými potrebami a záujmami chovateľov hovädzieho dobytka, oviec, včelárov a ostatných obyvateľov vidieka, ale aj s právnym systémom Slovenskej republiky. O problematike ochrany prírody na Slovensku tak za oponou rozhoduje tretí sektor. Populizmus a zavádzanie verejnosti „prácou“ envirorezortu však už znepokojuje najmä na Slovenskom vidieku státisíce ľudí a preto je veľmi pravdepodobné, že v krátkej dobe títo ľudia vyjadria svoj názor aj pred Ministerstvom životného prostredia SR.

Spoločne konštatujeme, že skutočné problémy vidieka rezort nerieši!
Envirorezort sa tak nezaoberá vážnymi problémami, ako sú napr. PCB látky, kde za rok od medializovanej pompéznej návštevy v bývalom areáli Chemka Strážske nedokázal absolútne nič urobiť pre ohrozených obyvateľov východného Slovenska. Angažuje sa ale do tém, ktoré nepotrebujú pozornosť. Príkladom je aj nekoncepčná ochrana medveďa, ktorý už pravidelne spôsobuje problémy svojimi návštevami a výskytmi v lokalitách a obciach, v ktorých doposiaľ nikdy nebol. Celoslovenský problém má však vyriešiť 5-členný tzv. „medvedí zásahový tím“. Jeho odbornosť a akcieschopnosť tzv. humánneho manažmentu chránených živočíchov mala možnosť slovenská verejnosť posúdiť pred pár dňami na príklade usmrtenia medvedice s mláďaťom vo Vysokých Tatrách.

Napriek tomu veríme, že minister Ján Budaj, ktorý síce neodpovedá na listy, nepovažuje nás za partnerov, nekomunikuje ani s ľuďmi tvoriacich život na vidieku, uznáva a podporuje len tretí sektor, ktorý sa populisticky prezentuje na úkor iných rezortov, flagrantne porušuje elementárne pravidlá legislatívneho procesu právneho štátu si konečne uvedomí, že to, s čím sa slovenský vidiek môže ešte pochváliť, sa zachovalo najmä rozumom a prácou ľudí z vidieka – lesníkmi, chovateľmi, poľnohospodármi, poľovníkmi, včelármi, a nie občianskym ekoaktivizmom.

Dôrazne však odmietame trpieť dopady populistickej legislatívy na našich členov a obyvateľov Slovenskej republiky a preto využijeme všetky možnosti na pozastavenie účinnosti a zrušenie tejto vyhlášky.

Podpísaní pod TS:
Slovenská poľovnícka komora
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora
Slovenská lesnícka komora
Slovenský zväz včelárov
Únia regionálnych združení vlastníkov neštátnych lesov Slovenska
Odpovědět
RT

Richard Toman

15.5.2021 11:34 Reaguje na Hunter
To tady zrovna Slovan nedavno psal, jak si mame vzit priklad ze Slovenska, jak se tam vsichni tak krasne domluvili na celorocni ochrane vlka, super Budaj.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

15.5.2021 11:59 Reaguje na Richard Toman
Klasika, pokud protlačí svoje, tak domluva vyšla.
Odpovědět
vz

vlastimil z.c

15.5.2021 23:50
Kdyby byli požádáni o odstřel medvědice myslivci a stalo by se, byli by to největší šmejdi, když zvíře zabijí ochránci zvířat, jsou myslivci největší šmejdi... kdyby medvědici porazilo auto jsou myslivci největší šmejdi. Takže pokud musím v rámci nutnosti udělat něco nepěkného, je pro p. Jeglíka viditelně přirozené hodit to na všechny ostatní. On se asi p. Jeglík a jeho přívrženci v přírodě nijak nepohybuje, takže oni nejsou ti co ruší zvěř ...

Ke krmelištím: bohužel divoká prasata se v současné době téměř jinak lovit nedají. Vysoké odlovy prasat jsou z 90% jen díky krmelištím. To je fakt. Důvody podrobně rozebírat nebudu, ale samozřejmě v nich hrají hlavní roli lidé a jejich neomalenost. Bohužel množství a skladba krmiva jako na obrázcích - to de děje a není to v pořádku - naopak je to prasečina a lenost chodit na krmeliště doplňovat častěji. Víme, že prasata se stejně dobře přilákají na 5kg ječmene apod. Jedna fotka je ovšem dokonce možná účelově připravená - kdo ví jak vypadá navštěvované krmeliště, ví že v jeho nejbližším okolí rozhodně nenajde zelenou neporušenou travičku... Ale na druhou stranu vím že i to se děje a nesouhlasím s tím a nejen kvůli medvědům. Ale také to není rozhodně pravidlem. Toliko asi k článku milovníka zvířat a Jeglíka..
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist