https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milann-smrz-nemuzeme-zustat-natolik-sobecti-aby-nas-zivotni-zpusob-byl-tim-poslednim
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Milan Smrž: Nemůžeme zůstat natolik sobečtí, aby náš životní způsob byl tím posledním

3.4.2020
Možná je načase hledat udržitelnou formu života.
Možná je načase hledat udržitelnou formu života.
Foto | B Tal / Flickr
Současná pandemická krize je tvrdá, ale zdaleka není tou nejtvrdší a největší, jakou by mohla být, a ani tou nejničivější. Může se ale stát školou, trochu podle Nietzscheho: Co nás nezabije, to nás posílí. V rámci současné krize máme možnost si odzkoušet, jak se budeme vyrovnávat s dalšími krizemi, které velmi pravděpodobně budou následovat. Dozvíme se, zda jsme osobně i jako společnost na takové situace připraveni.
 

Současný stav nastavuje zrcadlo každému z nás, nastavuje zrcadlo našemu individuálnímu i společnému životnímu stylu, založeného na neudržitelné premise stálého růstu, jedno, zda jej nazveme udržitelný, zelený, ekologicky orientovaný nebo New Green Deal. Stále se jedná o růst.

Byla by pravda, kdybychom řekli, že současný způsob života je správný, a že má budoucnost? Že naši potomci a jejich potomci budou moci žít za desítky a stovky let tak, jak žijeme dnes, …. tedy při nejmenším (jak si možná ještě někteří dnes myslí)?

Proč pokládáme současnou společnost za spokojenou a vyrovnanou? Ve skutečnosti nebyla nikdy společnost tak frustrovaná jako dnes, nikdy nebylo tolik osobních koučů, poradců, příruček pro řešení problémů, nikdy tak rychle nerostla spotřeba psychofarmak, nikdy nebyla podle výsledků voleb společnost tak nespokojená. Existuji vědecké práce, dokládající oddělení materiálního růstu a svobody od subjektivního pocitu štěstí.

Zcela nutným kritériem, abychom zajistili důstojný život pro své děti a jejich děti, je udržitelnost našeho způsobu života. Přece nemůžeme zůstat natolik sobečtí, aby náš životní způsob byl tím posledním dobrým? A abychom našim potomkům jsme zanechali zpustošenou planetu a boj o poslední zdroje: vodu, potraviny, půdu.

Základní potřeby nemohou být objektem spekulací a finančního kasina, a proto je třeba rekomunalizovat veřejné statky. Tedy nikoliv znárodnit, to jsme s neblahým výsledkem již zkoušeli, ale vrátit vodní zdroje a energetické sítě do vlastnictví obcí a měst a zprůchodnit je tím pro širokou implementaci obnovitelných zdrojů energie a akumulace v distribuovaném energetickém systému. Rada hlavního města již před dvěma léty schválila zpětný odkup, nejprve části a pak i zbytku pražské vodovodní sítě.

Navzdory dlouhé šňůře v podstatě neúspěšných světových klimatických konferencí stále a čím dále rychleji rostou emise skleníkových plynů, stále roste průměrná teplota na zemi, stále rychleji taje mořský i pevninský led, stále stoupá hladina moří. Existují základní životní potřeby - čistá voda a vzduch, přiměřená teplota, podmínky, bez nichž nemůžeme přežít. Náš neudržitelný životní styl ale tyto existenční základy zásadně podrývá, především proto, že naše spotřeba (nejenom česká, ale i dalších zemí euroatlantické civilizace) je neúměrně veliká. Především rozvinuté země jsou hlavní příčinou devastace Země. Spotřebováváme, protože stále rostoucí spotřeba je modlou současné společnosti.

Nikdy neexistoval žádný ekonomický růst bez toho, abychom jej nemuseli ekologicky zaplatit. To, co se dnes děje, prakticky na celém světě, je systematické ničení ekosféry.

Tato skutečnost by se měla odrazit v osobní i společenské odpovědnosti. Můžeme poukazovat na dobrovolnou skromnost, ta ale stane lákavou možností a přitažlivou výzvou pro maximálně jedno procento populace, takže co s tím? V Berlíně například existuje několik minimalistů, kteří žijí s pouhými sto věcmi, že by ale jejich počet významně rostl, jsem nezaznamenal. Když se na svých přednáškách ptám studentů, kdo z nich je vegetarián či kdo se pravidelně sprchuje ráno studenou vodou, většinou zdvihnu ruku sám, občas se jeden či jedna přidá. Na dobrovolnou skromnost tedy musíme zapomenout.

Cestou nápravy by se měly stát osobních uhlíkové účty. Mohly by fungovat tak, že každý by jednou nebo vícekrát za rok dostal přidělený určitý počet uhlíkových kreditů. Při nákupu jakéhokoliv zboží či služby by se automaticky strhávalo dané množství uhlíkových kreditů. V případě nákupu zboží či surovin za účelem dalšího prodeje či zpracování by se kredity vzájemně odečítaly, obdobně jako u DPH. Ten, kdy by tyto kredity již neměl, by si je mohl zakoupit na volném trhu, na němž by prodávali ti chudší nebo ti, kteří žijí s nižší spotřebou. Tak by se systém, při správném nastavení parametrů stal sociálně únosným. Dalším pozitivním efektem by bylo podnícení produkce výrobků s nižší emisní stopou, tedy z obnovitelných zdrojů, recyklovaného materiálu či lokální provenience.

Vhodným nástrojem stabilizace by bylo snížení nájmů ve městech. Koronavirová krize ukázala, že zbujelý turismus je obrem na hliněných nohou a je excelentním příkladem rychlého krachu komplexního systému – Senekův útes (Ugo Bardi). Airb&b byty osiřely a svým majitelům nic nepřinášejí. Po několika málo týdnech nové situace spadly nájmy na lukrativních adresách v centru Prahy o desítky procent. Skokový útlum turistiky a velmi pravděpodobné uzavření hranic zásadně finančně postihne některé oblasti podnikání, ale současně přinese mnoho dobrého. Snížení nájmů ve městech zmenší tlak na výstavbu dalších domů, omezí dojíždění, sníží emise, a sníží stres v rodinách a poskytne více času.

Bude toto jeden z přínosů pandemie, nebo se poučíme ještě hlouběji? Směrem k nerůstu a hledání jiných životních hodnot? Zachováme se jako kriticky uvažující jedinci a společnost, nebo podlehneme smrtelnému mámení stálého růstu?


reklama

 
foto - Smrž Milan
Milan Smrž
Autor je předseda české sekce a člen předsednictva evropské asociace EUROSOLAR, chemik, překladatel, publicista.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (148)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

3.4.2020 07:16
"nebyla nikdy společnost tak frustrovaná jako dnes, nikdy nebylo tolik osobních koučů, poradců,"

Já to vidím trochu jinak. Konečně se nám (myslím tím Evropu a další rozvinuté země) daří tak dobře, že nemusíme makat od slunka do slunka na poli, nemřou nám děti na záškrt, půlka práceschopného obyvatelstva stačí hravě uživit celý zbytek populace, tak holt ti zbylí (Dostojevskij na to měl nádherný termín лишний человек) dělají kouče a poradce a producírují se v neziskovkách, aby měli aspoň pocit, že jsou k něčemu dobří :D Sám žádnou frustraci necítím, jsem v pohodě, moje rodina taky, mí přátelé jakbysmet, takže možná jen ti "lišnije" jsou poněkud frustrovaní ze své neužitečnosti :D Což je mi tak nějak jedno.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.4.2020 09:45 Reaguje na
Souhlas s drobnou opravou: "pěrvyj lišnyj čelověk v literature" byl Evžen Oněgin ("vstav v deset byl hotov s prací"). Nicméně zelení patří zcela jednoznačně do této lidské kategorie.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 09:49 Reaguje na Jan Šimůnek
To jste s tím odesláním příspěvku mohl 15 minut počkat:-)
Odpovědět
ig

3.4.2020 21:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Dík za upozornění, to jsem popletl.
Odpovědět
ig

3.4.2020 07:23
"Že naši potomci a jejich potomci budou moci žít za desítky a stovky let tak, jak žijeme dnes"

To si snad proboha nikdo nemyslí. Ropa dojde, uran možná taky, musíme vymyslet něco jiného. Jenže to bez ropy nezvládneme :-) Představte si civilizaci jako náklaďák s posledními pár litry nafty v nádrži, který zrychluje aby vyjel na kopec, na kterém je pumpa. To je alegorické připodobnění naší civilizace. Musíme se technologicky dopracovat k novým zdrojům energie (jo, ta fúze...) a ten kdo bude rozvoj brzdit dosáhne maximálně toho, že spotřebujeme naftu dřív, než se dostaneme na ten kopec.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.4.2020 08:37
Dobře. Naše společnost je existenčně přímo postavena na růstu, bez něho se propadá a kolabuje, vyrovnaný stav je nereálný a přepadá ihned do krize.
Teď je ovšem nutno definovat, co znamená ten růst.
Dnes to je především stále rostoucí objem výroby předmětů, které se buď okamžitě, nebo za krátkou dobu stávají odpadem.
A to je hlavní příčina klabující planety a jejich ekosystémů.
Řešením by možná bylo definovat jiný růst.
Příklad: je dobré vyvíjet nové, čisté technologie výroby elektřiny. Ale výzvou by bylo vymyslet systémy, jak elektřinu ušetřit a vůbec ji nemuset vyrábět. Jak se obejít bez přetahování milión tun zboží po zemi semo tamo, jak se obejít bez stálého přesouvání miliard lidí, jak se obejít bez jednorázových plastů atd. atd. atd.
A především: jak zablokovat přemnožování obyvatel, jak dokázat vyjít s málem a jak prakticky naplnit Ježíšovu dobrovolnou "chudobu". Ta by mohla být na úplně jiné úrovni, než on myslel, ale princip je stejný.
Prostě jak dát obyčejnému člověku jiný smysl života, než vytvářet uhlíkovou stopu a odpad.
Růst tímhle směrem by měl zcela neomezené možnosti a "dvojciferný procentní nárůst" by mohl mít zcela zásadní vliv na další vývoj Zeměkoule. Já vím, naivita........
Odpovědět
ig

3.4.2020 08:51 Reaguje na Pavel Hanzl
"jak prakticky naplnit Ježíšovu dobrovolnou "chudobu""

Snadno a triviálně. Prostě žijte v chudobě, jestli Vás to naplňuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.4.2020 09:09 Reaguje na
Tady je problém. 99.99% lidí to nenaplňuje, protože to není žádná náplň. Je to jen vopruz a utrpení.
Pokud tomu chybí morální rozměr víry (a nemusí být nutně Boží) bude to vždy záležitost srdcařů. To není řešení.
Řešením je mainstream, dát lidem jiný cíl a jinou náplň života, než konzum. Tohle v historii zvládala jen církev, nikdo jiný.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.4.2020 09:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale já to nechci naplňovat :-), nechci žít v chudobě :-).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.4.2020 09:18 Reaguje na Hunter
Zase je potřeba definovat chudobu. V dnešní době je to stav, kdy má člověk zajištěny celkem phodlně všechny nutné potřeby (stravu, bydlení, oblečení plus podmínky k práci a levné zábavě) s tím, že občas si vyrazí do světa nebo si pořídí něco luxusnějšího. A to může stačit bez problému každému. Ale k tomu musí být nějaká náplň. Dnes je to konzum, dříve to byla služba Bohu.

N
Odpovědět
LS

Lukas Spitzer

3.4.2020 10:56 Reaguje na Pavel Hanzl
dříve (posledních 1000 let) byla služba Bohu znouzecnost, aby lidé nechtěli to, co má elita. Pokud bude ta chudší většina spořádaně trpět na zemi, dojde ke spasení a věčnému životu ve štěstí v nebi. Podobně reagoval islám na množenství se slibem obřího harému pannen pro mučedníky. Ale až v nebi.

Taktéž národy, které se do tohoto stavu dobrovolné chudoby propracovaly vyvanuly a byly okamžitě nahraženy agresivnějšími. Evropa si proto musí držet bohatsví, bojovnost a technologikcou převahu. A ne dobrovolně vstupovat v omezení a odříkání. Barbarů před branami číhá mnogo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.4.2020 09:41 Reaguje na Lukas Spitzer
Neznám žádný případ z historie, že by se nějaký národ propracoval do stavu "dobrovolné chudoby".
Ale sílu Evropa skutečně má, ale její nepřítel není "barbar za branami", i když se tímhle způsobem klimatická tragédie projevovat nepochybně bude.
Odpovědět
ig

4.4.2020 13:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Já ano. Třeba Československo. Dobrovolně si zvolilo cestu "okrademe bohaté a budeme se mít", jejich majetek zkonzumovala lůza za týden a pak následovalo čtyřicet let chudoby :-) A trochu se bojím, že to s námi zelení myslí stejně :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.4.2020 16:35 Reaguje na
Obávám se, že jste barvoslepý.
Ale my si po válce přece zvolili "zářné zítřky" a "spravedlivou beztřídní společnost a blahobyt pro šechny." O žádné chudobě Kléma nehovořil.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.4.2020 13:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Já myslím, že volba německé Energiewende ve skutečnosti tímto prvním příkladem je (ještě se tam ale nepropracovali). Jen to drtivá většina Němců neprokoukla.

Prozíravost Němců je jakási jejich slabina. Možná stačí jen Němce utvrdit v jejich vyvolenosti a jde pak prosadit skoro cokoliv.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.4.2020 11:53 Reaguje na Hunter
Vaši potomci, pokud nějaké vůbec máte, tu Vaši bezohlednou nenažranot těžce odnesou.
Odpovědět
ig

3.4.2020 13:27 Reaguje na Jiří Daneš
Toť otázka. Já jsem spíš našim předkům vděčný za to čeho v rámci stálého růstu dosáhli. Že objevili oheň, vynalezli kolo, knihtisk, parní stroj, penicilín a NE555. A potomci nejspíš poděkují nám za fulltextové vyhledávače a možná ještě za něco. Bez toho všeho by byl život smutnější :-)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.4.2020 14:56 Reaguje na
No a? CoVy víte o smutku našich předků ...?
Odpovědět
ig

3.4.2020 15:55 Reaguje na Jiří Daneš
Odpovědět
ig

3.4.2020 15:55 Reaguje na Jiří Daneš
Nic, měl bych?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 16:35 Reaguje na
Naši staříci se musí v hrobě rotovat, když vidí ten dnešní styl života a to, v co se obrátila jejich pracně udržovaná políčka.
Odpovědět
ig

3.4.2020 21:28 Reaguje na Karel Zvářal
Vždyť si můžete koupit políčko, ani není tak drahé, a to pracně udržovat, abyste dodržel ... já vlastně nevím co, ale Vy určitě ano :-)
Odpovědět
Hu

Hunter

3.4.2020 16:52 Reaguje na Jiří Daneš
Právě že deti mam a rozhodne nehodlám připustit aby strávily zivot v chudobě a nouzi pod vladou zelených Khméru naprosto zblblych fanatickou ideologií.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 16:58 Reaguje na Hunter
Huntře, na tom nic fanatického není. Věkový průměr jedné entity dokazuje, kam se vyvíjí dnešní společnost. Mezi její priority příroda rozhodně nepatří. Na rozdíl ode mě, ketrý s tím má vážný problém.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.4.2020 18:22 Reaguje na Karel Zvářal
Ale houby, velryby zachránil před vyhubením pokrok a nove technologie a tady to bude to samy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 18:27 Reaguje na Hunter
Velryby zachránil fanatismus zelených Khmérů (Green peace), nové technologie se je chystaly leda dorazit. Japonci a Island se z toho teď vymanily a loví "pro vědecké účely"-)) Plody moře jsou přece jejich tradice...
Odpovědět
Hu

Hunter

3.4.2020 19:02 Reaguje na Karel Zvářal
Ale houby, velryby zachránil před vyhubením naftarsky průmysl a objev a výroba petroleje. Velryby se lovily kvůli tuku, který se používal pro svicení. Jakmile se přešlo na petrolej, tak velrybarske flotily zanikly během 1-2 let. Nějaký Greenpeace a zelení Khmerove na to nemají sebemenší vliv. Teda kromě toho ze na to somrujou prachy. Velryb je jak nasráno. Těch pár kusů co uloví Island a Japonci nemá sebemenší vliv na současnou populaci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 19:11 Reaguje na Hunter
...Kampaň na záchranu velryb začala v roce 1975, kdy populace jednotlivých kytovců stály na okraji úplného vyhubení...

http://archiv.greenpeace.cz/velryby/index.htm
Odpovědět
Hu

Hunter

3.4.2020 19:28 Reaguje na Karel Zvářal
To tvrdi jen Greanpeace. Populace velryb stala před vyhubením v minulém stoleti kdy velrybarství za účelem dodávek velrybiho tuku pro svicení ohrožovalo populaci. Tehdy se ničím jiným nesvítilo. Můžete s tím nesouhlasit, můžete protestovat, ale to je asi tak všechno. Petrolej velryby zachránil, byl tak levný, že položil veškerý velrybarsky průmysl. Stejne jako získávání tuku z tučňáků. To je holt ten pokrok a růst. To že v roce 75 začala nějaká nesmyslna kampaň za záchranu něčeho, co vůbec nepotřebovalo zachraňovat bylo jen zcela účelové pro vytažení penez z kapes lidi v rámci tzv. fundraisingu. Proste zjistili že by se na tom dalo něco trhnout.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 19:40 Reaguje na Hunter
Jasné, tygři, lvi, nosorožci... to je také výmysl ochranářů.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.4.2020 19:52 Reaguje na Karel Zvářal
Mel jsem možnost lovit lidozravého lva, levharta a medveda. Tygra ne. V čem je problem s těmito druhy? Je jich dostatek pro zajištění preziti druhu, stejně jako např. slonu. S čím máte pořád problem?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 20:02 Reaguje na Hunter
Děkuji, to mi stačí.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.4.2020 20:09 Reaguje na Karel Zvářal
Mě taky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 19:13 Reaguje na Hunter
Ten asijský trh je černá díra. Když žerou kočky, pdy, netopýry... tak po velrybím mase by se jen zaprášilo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 19:15 Reaguje na Hunter
Nové technologie tu máme dosti dlouho na to, aby se ukázaly v plné síle. Avšak koroptve, zajíce aj. zatím nevidno.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.4.2020 19:56 Reaguje na Karel Zvářal
Jistě, např. nove technologie umožnily expanzi černé zvere. Na úkor zvere drobné. Vždy je něco za něco. Dinosauři taky vyhynuli a koho to dneska sere? Jistě, byl by to zajímavý lov, jen bych si musel pořídit další flintu, asi nejspíš něco v razi 500 N.E.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.4.2020 20:06 Reaguje na Hunter
Nabubřelý prolhaný trotl, trotlem zůstane a nikdy ničím jiným nebude, i kdyby měl deset flint "razi 500 N.E." Toho trotlovství se nezbavíte, nikdy.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.4.2020 20:11 Reaguje na Jiří Daneš
Argumenty dosly?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 20:14 Reaguje na Hunter
Po té flašce jste neměl sahat, je to poznat.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.4.2020 20:17 Reaguje na Karel Zvářal
Ale jdete Karle, vždyť se sám občas přiznáte na mysliveckem fóru ze některé Vaše příspěvky jsou ovlivněny alkoholem. Opravdu chcete abych to tu citoval?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 20:21 Reaguje na Hunter
Já to na sebe klidně prásknu, ale nikdy nevalím takové ubohosti. S těmi ohroženými druhy jste mě přesvědčil, že jsem se v odhadu zmýlil. Pan Daneš to řekl i za mě. Pravý hunter.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.4.2020 20:15 Reaguje na Jiří Daneš
Mě je dost jedno ze vyrabite paniku a mate zcela nesmyslne nasráno v gatich a trpite pocitem viny. Já ne.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.4.2020 00:20 Reaguje na Jiří Daneš
Bude mi stačit jedna ☺
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.4.2020 17:44 Reaguje na Hunter
Potom ale budeš muset připustit, že se uvaří ve vlastní šťávě. Pokud před tím nepadnou v sérii krutých válek o vodu.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.4.2020 18:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Zlatý voči ježkovy
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.4.2020 09:12 Reaguje na
Tady by bylo asi řešením, kdyby se ochrana klimatu skutečně stala náboženstvím, které by přijala většína světové veřejnosti.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.4.2020 09:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Jakékoliv náboženství je pouze ideologie, uznávám velmi chytrá, k ovládání mas lidí. Náboženství je škodlivé a pro normálně myslícího a uvažujícího člověka naprosto nepotřebné.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.4.2020 09:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Ona v podstatě náboženstvím je, protože je to snůška bezcenných a vnitřně (co do logiky) rozporných žvástů, jako kterékoli jiné náboženství.

Nicméně tím jasně ukazujete, že pro to, co se nazývá "ochranou klimatu", neexistuje naprosto žádný racionální důvod.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 09:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Satelit jasně ukázal, že když miliarda červíků zůstane zalezená a nerajdí sem a tam po megapolích, obloha se krásně pročistí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.4.2020 09:31 Reaguje na Karel Zvářal
Obloha se krásně pročistí, takže bude víc rakoviny kůže. A koronavirus neroztahal turismus, ale ježdění za prací, což je něco úplně jiného.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.4.2020 11:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Jj, postavičky s věčně vytrčeným foťákem, to nejsou turisti. Tak jako naši lyžaři v Alpách, narychlo svolávaní do karantény... A té rakoviny je i tak něúrekom, právě z toho smogu a spěchu, takže jestli k tomu přibude tato...
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.4.2020 07:51 Reaguje na Karel Zvářal
Do Itálie zavlekli s vysokou pravděpodobností koronavirus čínští dělníci, kteří byli předtím na oslavách čínského nového roku.

A větším problémem než turisté byl samotný Schengen, který patrně jako takový skončil.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 12:20 Reaguje na Jan Šimůnek
A ten přebujelý turismus byl prakticky tou hlavní příčinou roztáhání viru po světě. Takže na jednu stranu významný sektor tvorby HDP, na druhou stranu příčina pádu většiny ekonomik světa. Jak je všechno relativní...
Odpovědět
MS

Milan Smrž

3.4.2020 11:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Když říkáte, že je potřeba zamezit přemnožení, je třeba si říci, kdo vytváří tu nadbytečnou spotřebu. Jsou to snad Súdánci? I Čína má na hlavu méně než poloviční emise ve srovnání s USA.
Musí být naše společnost postavena na růstu? Prosím pěkně proč? Jenom kvůli ekonomickému systému? Nebo proto, že si nedovedeme představit život jinak? To pokládáte za reálný důvod? Je úplný kolaps civilizace spojený se zánikem adekvátní cenou?
Jsme myslící bytosti nebo stádo ovládané zájmy oligopolů a reklamními agenturami?
Odpovědět
ig

3.4.2020 11:45 Reaguje na Milan Smrž
A jak si představujete společnost jejíž ekonomika neroste?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.4.2020 11:57 Reaguje na
Jako normální společnost s nezdeformovaným myšlení, ekonomickým myšlení, jehož předmětem není stále rostoucí zisk, ale hospodaření se všemi zdroji ve skutečném smyslu toho slova.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.4.2020 11:58 Reaguje na
ako normální společnost s nezdeformovaným myšlením, ekonomickým myšlením, jehož předmětem není stále rostoucí zisk, ale hospodaření se všemi zdroji ve skutečném smyslu toho slova.
Odpovědět
ig

3.4.2020 12:03 Reaguje na Jiří Daneš
Tohle nic nevysvětluje. Podle mě je totiž naopak normální, když se člověk snaží o růst. Ať už materiálně nebo třeba získáním lepšího vzdělání, pokaždé se to eviduje jako růst. Hospodaření se zdroji s tím není ani v souladu, ani v rozporu, to je jiná, ortogonální charakteristika.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 12:11 Reaguje na
Vzdělání je potřebná stránka růstu. Je tam však spousta zbytností (např. turismus), která pohání ekomiku.
Odpovědět
ig

3.4.2020 12:15 Reaguje na Karel Zvářal
Ok, jak si tedy představujete tu nerostoucí ekonomiku? Zakážete turistiku, všichni budou sedět doma. Co dál?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 12:23 Reaguje na
Já doma nesedím. Prošmejdím celý svět na kabelovce, necítím potřebu všude strčit rypák. Máme tak hezkou přírodu, že každý den objevuji něco nového.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 12:21 Reaguje na Karel Zvářal
To v 12,20 mělo jít sem.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.4.2020 15:11 Reaguje na
Vaše slovíčkaření nevysvětluje vůbec nic. Vy si opravdu myslíte, že člověk není součástí zemské přírody, že něj nevztahují základní zákonitosti jimiž se řídí živé organismy a jež umožňují jejich existenci? Zamyslete se nad současnou situací ve světě při právě probíhající pandemii, způsobené nepatrným organismem - virem, který se ani nedokáže samostatně rozmnožovat a tak bez cizí pomoci naplnit zákon o zachování druhu, základní zákon pro existenci živých organismů, (nechci použít marxistický termín - existenci živé hmoty, jako takové).
Odpovědět
ig

3.4.2020 15:54 Reaguje na Jiří Daneš
Zkuste raději popsat tu "nerostoucí" ekonomiku na nějakém konkétním příkladu, ať neslovíčkaříme.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 16:17 Reaguje na
Příkladů těch nerostoucích ekonomik je celá řada. Viz. např. dnešní zpráva o zabití indiána v Amazonii, který bránil svou domovinu, kde vedou po generace spokojený život. Není to dokonce ani profláknutý TUR, prostě žijí tak, jako jejich předkové před tisíciletími. I když civilizace pronikla i tam, takže mají naše hadry a jiné předměty denní spotřeby, ale určitě se hromadně nestěhují do měst, jako v našich konšinách se vylidňuje venkov.

Ve středověku také žili "stále stejně", tj. orali, seli, sklízeli. To byl ekologický život - i když to slovo ještě neznali, ale nijak své prostředí neničili. Navíc je decimovaly choroby, tak jako ostatní živé tvory v přírodě. Prostě nemohli se přemožit do té míry, jak to dělá naše civilizace s moderními vymoženostmi včetně špičkové medicíny. A to na úkor přírody.
Odpovědět
ig

3.4.2020 21:37 Reaguje na Karel Zvářal
Nj, tak to jsme se svými zájmy v rozporu. To je přesně to co bych nechtěl dělat, vrtat se v hlíně (jednou za rok zasadím pro radost rajčata a víc ani ň), bydlet v dřevěnici nebo chaloupce z vepřovic, nemít knihy, informace, ... Já pokrok vítám a vidím tolik věcí ke zlepšení, že si vůbec nedovedu představit, proč by se právě teď měl zastavit. V té nejhorší fázi, kdy jede náklaďák do kopce (viz můj příspěvek nahoře).
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.4.2020 09:36 Reaguje na Karel Zvářal
Ve středověku bylo životní prostředí drsně devastováno. Na začátku novověku bylo území našeho státu téměř bez lesů. "Zachránily" to třicetiletá válka a malá doba ledová.

Středověké kostřičky a zoubky jasně ukazují tehdejší zátěž běžné populace těžkými kovy, jaká v moderní době nebyla a není ani u profesionálů.
Pochopitelně, tyhle věci nezredukovaly nějaká opatření zkorumpovanců z EU nebo zelených vymozkovanců, ale technologický pokrok, který nahradil nebezpečné materiály bezpečnými (např. liteřinu s vysokým obsahem olova plastem).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.4.2020 10:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistě, máme se stále líp. Máme stále větší hmotnost, větší domy, větší auta, delší cestování za sluncem...

VTR je úžasná věc. Jen bych se rád dočkal chvalozpěvů, jak nám to počasí skvěle šlape, jak příroda je opět plná hmyzu a ptáků.

On ten pokrok totiž není a nebyl zadarmo. Je na úkor přírody, a obávám se, i na úkor budoucnosti lidstva. Jinak by se pomatenci nezabývali myšlenkou kolonizovat mrtvé planety.

Odpovědět

Jan Šimůnek

4.4.2020 09:39 Reaguje na Karel Zvářal
Jinak ti indiáni žijí jako jejich předkové, tj. umírají ve věku kolem 25 let a ženy jsou běžně unášeny a v podstatě každý sex je drastické znásilnění (psala o tom paní, která jako dívka přežila pád letadla a pak několik let žila u amazonských indiánů - prostě děs, běs a hnus). Pokud jsou lidé, kteří něco takového brání, stříleni, nemám s tím nějaké zásadní problémy.
Odpovědět
va

vaber

4.4.2020 14:57 Reaguje na Jan Šimůnek
tady jde o respektování vlastnictví a svobody rozhodování, pokud to schvalujete chováte se jak v dobách kdy se soukromý majetek zabavoval
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.4.2020 08:00 Reaguje na vaber
Vlastnictví a svoboda rozhodování se zcela jistě mohou dostat do konfliktu jak mezi sebou, tak i s lidskými právy typu práva na život.

Já bych zcela jistě uvítal nějaký rozumný etický rozbor situace, kdy domorodci vlivem civilizace sice přijdou o svou kulturu, respektive o ty její prvky, které jsou s civilizací neslučitelné, ale zato se mohou podílet na všech jejích benefitech.
Něčeho takového se ovšem ze zmarxizovaných humanitních studií těžko dočkáme - jen bezcenných skřeků, sahajících svou podstatou do poloviny předminulého století (stylem "nic se od té doby nenaučili a na nic nezapomenuli").

Takže si budeme muset vypomoci analogií: Myslíte si, že Spojenci měli právo bránit Němcům v provádění jejich etnických zvyklostí (mezi něž patří i koncentráky s plynovými komorami), nebo ne?
A analogie s těmi obránci indiánů, kteří DE FACTO brání pokračování mezikmenových válek, postavení žen horší než postavení Židů v nacistickém Německu atd., je vcelku jasná.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 12:09 Reaguje na Milan Smrž
Na té poslední větě pracují velmi schopní a dobře placení lidé. Kupujete, přestože nepotřebujete. Dnešní (západní) společnost je navýsost konzumní. Na spotřebě je závislý ekonomický růst, kterému je prakticky vše podřízeno.
Odpovědět
ig

3.4.2020 12:19 Reaguje na Karel Zvářal
Růstu není nic podřízeno. Růst je naopak podřízen zájmům lidí mít se co nejlépe. Kdybych vyráběl dřevěné kačery na kolečkách, tak jim budu dělat reklamu a přesvědčovat lidi, že tahat kačera patří k fundamentálním zážitkům z dětství a budu se jich snažit prodat co nejvíc, protože a) se chci mít dobře, b) chci mít našetřeno pro případ, že by kačeři přesto všechno vyšli z módy. Moc nerozumím tomu, jak bych to mohl dělat jinak, případně kdo a jak by mě donutil to nedělat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 12:27 Reaguje na
Václav Bělohradský by vám to vysvětlil lépe, necítím se povolán k handrkování o slovíčkách. Prostě Růst musí bejt...
Odpovědět
ig

3.4.2020 13:32 Reaguje na Karel Zvářal
Pana Bělohradského jsem párkrát četl v různých ultralevicových plátcích a ne, děkuji :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 15:00 Reaguje na
Já jsem rostl do svých cca 17-ti, od té doby stagnuji a nijak mě to netrápí:-) Ano, některé organismy rostou celý život, ale vůbec jim nezávidím:-)

Ten problém "chtít stále růst" je v hlavě, resp. neustále nám vštěpován marketingovou propagandou jako (životní) nutnost. Přijde kovídek - a ejhle - nerosteme, ale padáme... Když jsem sledoval ne/reakce politiků na prosincové (lednové) dění, říkám si - dobře jim (nám) tak... Za blbost se platí. Ale zcela jistě nás to posilní, jak paliva fosilní:-)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.4.2020 15:20 Reaguje na
To tedy máte pořádnou díru ve vzdělání, jste proti něčemu a nevíte ani proti čemu, protože o tom nic nečtete. Měl jste špatné učitele. Nás naši učitelé učili, že chceme-li být proti něčemu, musíme si nedříve zjistit, co obsahuje to, proti čemu budeme. Jinak se tomu říká používat kritický rozum a logické myšlení, nezatížené emocemi, třeba jako je touha po pohodlí.
Odpovědět
ig

3.4.2020 15:52 Reaguje na Jiří Daneš
Ale já nejsem proti něčemu, já jsem pro zdravý rozum. Proto se nerad zabývám myšlenkami, ve kterých chybí :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 16:23 Reaguje na
Zdravý rozum chybí ve vašem konzumním stylu života, to je čiré jájinkovství. Žádná vyšší myšlenka, prostě mít se dobře a o okolí se nestarat. A to je, a tím jsem si jist, doktrína současných vlád, jak uspokojit masy. Hleď si svého a do našich věcí nestrkej nos. A Václav Bělohradský je pro mě NĚKDO, narozdíl od anonymního měšťáčka Iga.
Odpovědět
ig

3.4.2020 21:42 Reaguje na Karel Zvářal
Když dojde na to, jestli mám žít v chudobě a své děti tudíž nechat chodit do místě příslušné státní školy nebo udělat všechno pro to, aby se jim dostalo špičkového vzdělání, tak mám po ruce hnedle jeden nesobecký argument proč se snažit být výkonnější než většina ostatních.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 16:26 Reaguje na
K tomu globálnímu turismu jste nějak zapomněl přidat smajlík:-) Každá sranda jednou končí a platí, že čím kdo zachází, tím také schází. A to někdy zcela nečekaně...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.4.2020 17:39 Reaguje na Milan Smrž
Pokud jsem se vyjádřil naprosto nesrozumitelně, omlouvám se.
Ale já psal o tom, že bychom si měli znovu a úplně jinak definovat "růst". Ne nahoru, ke zničení všeho, ale zpět, ke kořenům.
To nebylo jasné?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 18:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Také někdy nevěřícně koukám, jak lidé de facto téhož názoru a smýšlení jsou schopni si nerozumět:-) Každopádně tato krize je minimálně na inventuru. Obávám se však, že o ni nebude zájem, naopak bude snaha vše "normalizovat". Už podle toho dění v současnosti nic takového necítím. Všichni se ptají, kdy to skončí, ale nikdo se neptá, co uděláme jinak, abychom se vyhnuli podobným překvapením.
Odpovědět
ig

3.4.2020 21:43 Reaguje na Karel Zvářal
Jinak uděláme to, že budu mít doma větší bednu respirátorů než jsem míval a ještě přiberu zásobu roušek. Izopropyl mám v práci.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.4.2020 09:49
Green Deal je, pochopitelně, ryze totalitní a fašistický program. Na všechny, kdo ho podporují, je třeba hledět přinejmenším stejně jako na neonacisty.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.4.2020 10:29
V.I.Lenin se dopustil řady omylů. V jednom mu však dávám za pravdu. Prohlásil m.j. , že ideologická nadstavba vychází z ekonomického základu.

Abyste mohli filosofovat ,kam by se společnost měla ubírat, musíte nejdříve odpovědět na otázku, kdo zaplatí dluh, který svým způsobem rozvoje tato společnost vytvořila.
Wall Street Journal uvedl, že poklesem burzy od 1.1. 2020 do dneška se vypařilo 27 bilionů dolarů z trhů.
Jen za první čtvrtletí roku 2019 vzrostl globální dluh o tři biliony dolarů celkem na 247 bilionů dolarů. (Patria Finance).
Pandemie přijde nejméně na dalších 20 bil. USD.

Všechny výše uvedené příspěvky včetně článku pana Smrže , které navrhují různé možnosti jak dál jsou zcela bezcenné ,neodpoví-li primárně na otázku "Kdo dluh zaplatí a jak ?"

I kdyby, čistě akademicky, se v ČR objevil génius,který by skutečně našel jinou cestu společenského vývoje ,kterou by akceptovalo lidové referendum i parlament, museli bychom nejdřív uhradit státní dluh ČR.
Ten je k datu 1,685 bilionu korun.
Teď už zbývá jenom maličkost, jak a z čeho ho chcete uhradit ?

Nebude-li odpověď na tuto otázku, lze označit veškeré úvahy jak dál za bezcenné, spíše utopické smyšlenky.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 10:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kdo komu dluží, je velmi otázne. V podstatě lidstvo lidstvu. Jedni zázračně bohatnou, většinou na úkor celku.

https://www.sport.cz/tenis/wimbledon/clanek/1327528-ve-wimbledonu-byli-mazani-proti-pandemii-se-stihli-pojistit-ted-dostanou-miliardy.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null#hp-sez
Odpovědět
LS

Lukas Spitzer

3.4.2020 11:00 Reaguje na Karel Zvářal
Na západě vesměs dluží státy bankám, kterým dluží lidé a firmy. Další část státy dluží fondů, vesměs penzijním, čili svým lidem. Odstranění dluhů zaplatí lidé. (a kdo jinej taky, myslíte, že to zaplatí Kellner Gates nebo Bloomberg)? Ani náhodou... I tito si to nechají zaplatit od obyčejných lidí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 11:11 Reaguje na Lukas Spitzer
Za jakým účelem jsou banky zakládány? Je to a) charita b) tvrdý biznis
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.4.2020 17:00 Reaguje na Karel Zvářal
Banka je dopravní systém pro peníze. Velmi podobné jako třeba železnice, která dopravuje lidi i zboží na potřebné místo. Banky to dělají s penězi.
Odpovědět
ig

3.4.2020 11:31 Reaguje na Lukas Spitzer
A banky dluží lidem. Stačí mít u banky účet a být v plusu.
Odpovědět
ig

3.4.2020 11:08 Reaguje na Karel Zvářal
To je zcela jednoduché, jedni lidé dluží druhým. Jeden čas jsem měl v portfoliu nějaké státní dluhopisy a když si důchodkyně kupovala v Lídlu dva rohlíky, tak jsem si říkal, jestlipak paní tuší, že z toho jejího nákupu mi 0.00002 haléře přistane na účtu :D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 11:14 Reaguje na
Tuneláři po sametu jsou názorný příklad nepostižitelnosti, neb vše bylo "v rámci zákona". Dnes se Antonio plazí před soudkyní, aby dokázal svou nevinu...
Odpovědět
ig

3.4.2020 11:30 Reaguje na Karel Zvářal
Nějak mi uniká kontext?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 11:31 Reaguje na
Dluhy.
Odpovědět
va

vaber

4.4.2020 11:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
vypařily se biliony z burzy? byly to jen účetní hodnoty, akcie jako nástroj ovládání podniku na burze nekoupíte, někdo dává dividendy, ale návratnost z dividend jako investice je malá, vše ostatní je spekulace , hodíte na burzu peníze a ty hned zmizí do něčí kapsy a koupíte akcie ,pokud není o akcie zájem koupil jste bezcenou věc ,cena se řídí spekulací kterou ovlivňují akcioví sloni, nic jiného ,ale předkládá se to veřejnosti jako věda věd. Banka má vaše peníze ,ale když by přišel run na banku ,zjistíte že moc peněz nedostanete, to platí pro každou banku. Podobně i státní dluh, v USA je prý takový, že ani není možné vytisknout tolik peněz, ale nikomu to nevadí ani vadit nebude ,stejně jako u nás, národní banka pustí do oběhu jakékoliv množství peněz ,limitující je jen inflace. Peníze a hodnoty není to samé.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.4.2020 16:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vůbec nechápu, proč by měl někdo uhradit státní dluh. Ten dluh se přece průběžně splácí a vytváří se nový.
Představte si, že celý život spoříte do důchodu a pak vám někdo v padesáti nasype dva megáče na hlavu, protože "splatil státní dluh", to je přece celý mišuge.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

5.4.2020 10:45 Reaguje na Pavel Hanzl
jsou prostě lidi kteří se cítí lépe ve chvíli kdy nemají k nikomu žádné závazky do budoucna... a je jim extrémně nepříjemné že je mají nepřímo skrz stát a musí kupříkladu skrz daně platit úrok když by mnohem raději aby si stát raději místo půjčování na stavbu dálnice ušetřil tím že si dá peníze z daní stranou... místo aby na úroku živil nějaké banky, fondy či spekulanty s dluhopisy...

jsou prostě daňový poplatníci kteří nechtějí aby z jimi odváděných daní měli jakýkoliv profit výše zmíněné komerční subjekty.

Čili aby si stát vůbec nepůjčoval a neměl dluh.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.4.2020 17:24 Reaguje na Vaclav Sobr
Asi by měli tihle daňoví poplatníci absolvovat nějaký zákldní kurs ekonomiky státu.
Kdyby měl stát na všechno napřed našpórovat, nikdy by nepostavil nic. Neměl by z čeho. Investice (třeba dálnice) teprv vytvoří prosperitu a ta přinese ty peníze na tu dálnici.
Když chcete prodávat cihly, taky musíte napřed postavit cihelnu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.4.2020 13:25
Mě se otevírala kudla v kapse, když jsem četl:

"Cestou nápravy by se měly stát osobní uhlíkové účty. Mohly by fungovat tak, že každý by jednou nebo vícekrát za rok dostal přidělený určitý počet uhlíkových kreditů. Při nákupu jakéhokoliv zboží či služby by se automaticky strhávalo dané množství uhlíkových kreditů. V případě nákupu zboží či surovin za účelem dalšího prodeje či zpracování by se kredity vzájemně odečítaly, obdobně jako u DPH. Ten, kdo by tyto kredity již neměl, by si je mohl zakoupit na volném trhu, na němž by prodávali ti chudší nebo ti, kteří žijí s nižší spotřebou. Tak by se systém, při správném nastavení parametrů stal sociálně únosným. Dalším pozitivním efektem by bylo podnícení produkce výrobků s nižší emisní stopou, tedy z obnovitelných zdrojů, recyklovaného materiálu či lokální provenience."

Dokáže si někdo vůbec představit, jak by toto mohlo fungovat? Jak by se musela stanovovat uhlíková stopa každého výrobku! Jaká by toto byla šílená administrativa a jaký zdroj korupce a švindlování by to byl?

Takovouto myšlenku může bez uzardění zveřejňovat jen totálně nekritický člověk!

Přitom stejné účinky a prakticky bez administrativy má globální uhlíková daň, viz http://globalcarbontax.eu/ugct/
Odpovědět
ig

3.4.2020 13:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Vždyť ten mechanismus už existuje. Jmenuje se peníze :-) Ty totiž docela dobře korespondují s množstvím energie vynaložené na tu kterou činnost. Je zbytečné je dublovat, navíc tak totalitním způsobem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.4.2020 19:23 Reaguje na
Vyžívání fosilních paliv je ekonomicky velmi výhodné, tudíž jen peníze nemohou zajistit, abychom se této výhody vzdali. Samozřejmě na penězích založené nástroje mohou velmi efektivně tlačit na snižování využívání fosilních paliv. Jen proboha ne tak zoufalým způsobem, jak popisuje autor článku.
Odpovědět
ig

3.4.2020 21:47 Reaguje na Jiří Svoboda
S autorem článku samozřejmě hrubě nesouhlasím, ale v tomto bodě nemohu ani s Vámi. Fosilní paliva jsou zakomponována prakticky ve všem a ceny by se fakticky jen vynásobily koeficientem, takže jakoby se nic nestalo. Ono by se tedy něco stalo, ale nevěřím, že příliš významného.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.4.2020 09:59 Reaguje na
Pouze jste zapoměl na velmi jednoduchý fakt. Různé výrobky se stejnou užitnou hodnotou (typický příklad běžný x pasivní dům) mají diametrálně rozdílnou uhlíkovou stopu s tudíž navýšení ceny bude též diametrálně rozdílné. Jinými slovy, ten váš koeficient nebude pro všechny výrobky stejný.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.4.2020 14:45 Reaguje na Jiří Svoboda
A problém je v tom, že "pasívní dům", vedle významného zdravotního ohrožení obyvatel, je tak drahý, že se rozdíl proti normálnímu domu do konce jeho životnosti úsporami na vytápění nevyplatí. Proto nám to také fašistický póvl z brusele dává befélem, jak svého času různé věci nacističtí okupanti.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.4.2020 15:40 Reaguje na Jan Šimůnek
Zřejmě se montujete do čehokoliv libovolně vysoko nad možnosti vašeho chápání.

Hlavně, že si standardně ulevíte.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.4.2020 08:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Tyhle věci vypočetla spousta lidí, kompetentnějších k tomu než já. Já se mohu cítit být kompetentní k faktu, že v interiérech takovýchto domů se kumuluje řada škodlivin a množí se tam podmíněně patogenní houby. Protože jsem se s těmito jevy ve své odborné praxi setkal (dělali jsme nějaké práce se studenty a pracovníky stavební fakulty a architektury).

MMCH tchýně byla architektka a specializovala se na opravy a úpravy historických budov a památkových objektů. Měla na v současnosti vynucované "zateplování" těchto budov jednoznačně negativní názor (a to z důvodů stavebně technických, jako je zavlhávání a následná destrukce dřevěných konstrukčních prvků a podlah).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.4.2020 09:53 Reaguje na Jan Šimůnek
Pasivní dům není zateplená historická budova.

Proč by se v pasivních domech měly kumulovat škodliviny, když ventilační systém s rekuperací tepla naopak úzkostlivě hlídá dostatečné větrání, aby tam příliš nestoupla hladina CO2?

Asi největší záhada pro mne je, jak je vůbec možné docílit stavu, aby to měl někdo v hlavě tak chaotické a neuspořádané, jako vy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.4.2020 18:20 Reaguje na Jiří Svoboda
1. jste odkázán na elektřinu, v případě jejího výpadku zdechnete jak slepice v drůbežářské hale.
2. tohle je výrazně méně účinné než prosté otevření okna
3. právě z takových budov je popsána v odborné literatuře kumulace radonu a dalších škodlivin
4. je to ráj pro plísně
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.4.2020 18:32 Reaguje na Jan Šimůnek
1. Když nejede elektřina, větrám okny.
2. Kdyby to nebylo účinnější, nedělalo by se to.
3.,4. žádám o odkaz, že se to děje v pasivním domě, takovém, jaký má být. Jinak to považuji za výbuch vaší fantazie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.4.2020 18:16 Reaguje na
Hluboký omyl. Fosilní paliva nejsou zakomponovány ve všem, pouze v tom, kde se používají. Pokud budete vyrábět cokoli, co bude hnát OZE nebo jádro, ta daň se tam neprojeví.
Stačilo by vybírat tu daň přímo u těžebních společností a dál to pojede už samo. Výrobci všeho by přešli na OZE, první by byli energetici.
Možná i letecká doprava by přešla časem na vodík.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.4.2020 08:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Dost dobře by nemohli přejít na něco, co funguje jen menší část dne a ještě závisí na okamžitém stavu počasí.

A, mimochodem, pro nebezpečnost vodíku i vzducholodě časem přešly na méně nebezpečné plyny. Letadla s vodíkem by představovala návrat někam do poloviny předminulého století (i z hlediska úrovně bezpečnosti letecké dopravy).
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

5.4.2020 10:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Problémy s vodíkem jsou stejné dneska jako s ním byly před 100 lety.

Čistě prakticky řečeno - protože atom vodíku je tak malý že má schopnost proniknout do jakéhokoliv jiného materiálu a chemicky ho zdegradovat (tzv "vodíkové křehnutí") je prakticky nemožné postavit bezpečnou infrastrukturu na vodík která by fungovala déle než několik let.

Tak nějak se doufalo že to nové materiály vyřeší ale to se prostě za 100 let nestalo.
Je možné že to nebude vyřešeno NIKDY.

z čistě praktického hlediska - pokud by se důsledně na vodíková auta aplikovala norma kterou máme na tlakové nádoby do laboratoří s vodíkem museli by se v autě po 10 naplněních měnit zcela nádrž za novou nově vytavenou a stará být předána k recyklaci přetavením.

(o tom že každá jízda auta by se měla aktivně hlásit hasičům předem nemluvě s oznámenou trasou a časy převozu.)
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

5.4.2020 10:52 Reaguje na Vaclav Sobr
jinak až do sebe nabourá vodíko a elektro auto bude to moc pěkný ohňostroj :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.4.2020 18:22 Reaguje na Vaclav Sobr
Krematorium by mohlo dát pozůstalým slevu. Řečeno s humorem patřičně černým.
Jinak by to asi byla chuťovka pro režiséry akčních filmů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.4.2020 17:29 Reaguje na Vaclav Sobr
No, právě proto není ještě vodík palivo číslo jedna, protože se dá velmi jednoduše vyrábět z vody. Ale velmi silně nadějné jsou postupy, kde se vodík váže na krátkou molekulu metanu snad v poměru 7:1. Ta se už nikam nevleze a snad se to dá i zkaplanit, možná tohle je ta cesta.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.4.2020 18:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Co je to za fantazmagorii?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.4.2020 20:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak si o tom něco přečtěte:
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=28849&fbclid=IwAR0EfHq6S_GUPQrO-71H3b_CiWzTB-3wy-wLhpy3OwMxHeG90e3Ik3vur1U
https://www.autojournal.cz/vodikova-auta-mohou-poslat-elektromobily-zpatky-do-minulosti/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.4.2020 14:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Tam ale nic takového není nebo jsem slepý!
Odpovědět
RS

Roman Salátek

3.4.2020 13:52
Moc hezky napsané. Děkuji autorovi. Myslím si, že tato tragédie spousta lidí zasáhne a ještě více ukáže jak "bohatá" je naše společnost, která nedokáže přežít dva měsíce bez pohybu. Nechápu jak je to možné? Ani to netevře místním trolům oči? Bohatá společnost, nebo jen pár jedinců a co ti mravenci, co se pro ně lopotí. Jak je možné, že stát nedokáže bez zadlužování u takto "bohaté společnosti" pokrýt její potřeby? Ty prachy které stát teď vynaloží budou muset zase ti mravenci hezky pěkně napracovat až to pomine. Kde je to bohatství? Na co si to hrajeme, čemu pořád věříme? Co má hodnotu, jak lehce zranitení jsme, co opravdu potřebujeme? Máme vratké nohy, ale pořád chceme růst.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 18:15 Reaguje na Roman Salátek
Jeden známý švec hlásal, že člověk je povinen být zdravý a bohatý. Je asi nemálo těch, kteří to berou doslova, ale jen tu druhou část... Aby byli zdraví, musí být zdravá příroda. A stačí porovnat její tehdejší stav s dnešním a člověk si hned uvědomí, že tu něco neklape.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.4.2020 19:28 Reaguje na Roman Salátek
Otázek zjevně dokážete klást spoustu. Že byste se ale dopustil nějaké konstruktivní myšlenky, to nezahrozilo!
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

3.4.2020 23:19
Pokud pácháme sebevraždu, pak zcela dobrovolně a demokraticky. To už tady bylo mnohokrát v historii, chováme se dost podobně, akorát máme lepší možnosti. Většina ekologický krizí v minulosti se nakonec vyřešila technologickým pokrokem, proč by tak nemělo být i tentokrát.

Konzum a demokraciie se vzájemně výborně doplňují. Konzum vytváří obrovské množství pracovních míst a spousta lidí se potřebuje nějak zabavit, protože do zaměstnání chodí "jen pro peníze", vykonávají práce, které většinou nikoho životně nenaplňují, narozdíl od vyskoškolských kantorů. Pokud bychom tedy nekonzumovali, tak by existovala obrovská strukturální nezaměstmnanost a muselo by se změnit paradigma práce. Lidé by museli dostavát peníze či jiné prostředy ne za práci, ale že jsou lidé, nejedná se tak o pouze ekologický problém. Je to těžko uchopitelné, spousta lidí včetně politiků se vždy budou snažit o zachování tohoto socioekonomického systému z mnoha důvodů. Můžeme to pozorovat nyní v přímém přenosu.

Vždy mě fascinuje, když se asketici na různé způsoby povyšují nad ostaní. Samozřejmě to není nic nového, není to tak dávno, kdy byli vyzdvihováni dělníci a rolnící.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.4.2020 16:50 Reaguje na Miloš Večeřa
Nevím o tom, že by se dřívější ekologické katastrofy řešily technologickým pokrokem. Znám ale případy, kdy to lidé řešili tím, že s prostě přestěhovali jinam.
Konzum je prostě naše náboženství a podřizuje se mu vše, včetně politiky.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

4.4.2020 18:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Souhlasím, že konzum je jistou formou nábožentsví, navrhněte tedy alternativu, která může být demokratikcy přijata většinou.

Těch příkladů je dost, přechod k zemědělství před 12000 lety po klimatické změně, využívání fosilních paliv jako náhrada dřevěného uhlí, kolomazi či velrybího tuku, jak již uvedl někdo výše, nebo změna přístupu k ovzduší po smogových situacíh v Londýně, Montreálský protokol. Je Vám to málo? Samozřejmě musím uznat, že mnohdy se jedná o řešení typu z bláta do louže, nicméně jsem technooptimista.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.4.2020 20:01 Reaguje na Miloš Večeřa
Problém je v našem nastavení všeho na růst. A to na růst produkce odpadu.
Ten růst ale může být v čistých technologií, v revitalizaci krajiny a především v zablokování spalováni fosilního uhlíku, v úplně jiném spotřebování plastů a ostatních externalit.
Jenže k tomu by musel někdo vytvořit to náboženství, jinak se na to ropáci a nechumelisti vymastí.
Začnou bečet jak ovce, až bude pozdě.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

4.4.2020 20:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Růst je přirozný všem druhům na Zemi. NikDo přeci netvrdí, že ropu budeme energeticky využít donekonečna, nicméně prozatím jsem hrdým ropákem :-) a do breku mi není. Odpad má čistě politickou definici, z chemického hlediska je množství odpadu limitovatelné dostupnými technologiemi a velikostí entropie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.4.2020 21:59 Reaguje na Miloš Večeřa
Žádné nekonečno se konat nebude. Máme za sebou zatím historicky nejteplejší desetiletí a jdem do dalšího, nejspíš přímo horkého. Máme za sebou 5 let sucha a jdem do letošního roku, který vypadá extrémně suchý.
Každý rok se fučí do oblak miliardy tun CO2. Jak to tu bude vypadat ne za 50, ale za 5 nebo 10 let?
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

4.4.2020 22:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Nekonečno se konat nebude, to je jasné. Já se vždy snažím dívat na problémy komplexně. Na jedné straně oteplování, nicméně na ropě jsme životně závislí v produkci potravin. Nicméně jako techooptimista si dokážu představit svět, kde se efektivně využívá energie fúze či štěpení atomových jader v kombinaci s výrobou "syntetických" potravin z CO2 a efektivní regenerací materiálů. Bisoféru nechat svému osudu. K tomu máme ještě daleko.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.4.2020 17:33 Reaguje na Miloš Večeřa
Fúze je v nedohlednu a výroba potravin je závislá na vodě, ne na ropě. Tou zalívat pole se nevyplácí.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

5.4.2020 19:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Nepřímá závislost je kruciální, bez strojů poháněných naftou by žádné potraviny nebyly. Zemědělství zaměstnává v ČR méně než 1% obyvatel. Ropa nebo zemní plyn je zdrojem vodíku pro výrobu čpavku potažmo dusičnanů.

Obecně si myslím, že největším problémem lidstva je absence vydatného energetického zdroje (řádově více, koncetrovaně a levněji než fosilní paliva). Pokud bychom takový zdroj měli, mohli bychom odsolovat mořskou vodu a čerpat do vnitrozemí. Pokud se vrátím k odpadu, ten by nemusl existovat, jelikož by se vyplatilo z enviromentálních důvodů přepracovat i odpady s vysokou entropií (např. mobilní telefon se dá použít při výuce chemie, jelikož je v něm obsažena velká část prvků z periodické tabulky).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.4.2020 20:55 Reaguje na Miloš Večeřa
Stroje mohou být poháněny něčím jiným, než uhlíkovým palivem.
To je daleko jednodušší, než vymýšlet magalomanské čerpání odsolené vody. Dnes na naše území spadne řádově 8x více srážek, než kolik využíváme. A problém naší klimatické katastrofy je přebytek energie, ne nedostatek. Samozřejmě se nezablokuje veškerý ropný průmysl, ale ropa se pálit. Je to velmi cenná surovina pro výrobu plastů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.4.2020 08:21
Víc než pandemie mě děsí takoví “sociální inženýři“.
Ano, naši potomci a jejich potomci atd. samozřejmě nikdy budou žít tak, jak žijeme dnes my. Ani my nežijeme stejně jak naši předci. Bohu dík, protože pokud by to tak bylo, bylo by něco hodně špatně. Mluví se o růstu a bohužel to slovo růst se v podání podobných panu autorovi článku jeví jako sprosté slovo. Ano, pojem ekonomický růst je jen jednou stranou mince. Je to strana mince, která umožňuje té druhé straně mince civilizaci růst i v dalších aspektech jako je vědění a poznání. Jedna strana se bohužel bez té druhé neobejde. Pokud přestaneme růst, začneme stagnovat a stagnace je to co zničilo historicky předcházející rozvinuté civilizace. Jen u dinosaurů, což samozřejmě nejde nazvat civilizací, se dá říci, že i když nepoškozovali své životní prostředí, vyhynuli, protože měli smůlu. Civilizace rodu Homo potom zanikaly díky té stagnaci a tlaku okolí , který chtěl naopak růst.
Neřekl bych, že je společnost nějak abnormálně frustrovaná.
Ano, nikdy nebylo tolik osobních koučů, poradců, příruček pro řešení problémů, Nebyli takovíto zbyteční parazité. Nebylo ekologů a dalších vyžírek kterým dnešní doba růstu umožňuje existenci. Nebyly vědecké práce o nesmyslech..
Osobní uhlíkové účty? Už tu byly lístky na potraviny. Šmelina, černý obchod a frustrace lidí, že se dost nenajedí. Nakonec zvítězí zase peníze.
Vhodným nástrojem stabilizace má byt snížení nájmů ve městech? Koronavirová krize v první řadě ukázala na to, že trh a tržní prostředí funguje,
Jinak jediný přínos pandemie snad může být pouze to, že si možná Evropa uvědomí , že pokud bude pokračovat v tom jak se poslední dobou chová se toho boje o poslední zdroje: vodu, potraviny, půdu. vůbec nemusí zúčastnit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.4.2020 09:36
Předpokladem vzniku každé civilizace je církev, víra, náboženství. Neexistuje v historii vyjímka.
Naše civilizace je křesťanská, částečně židovská a jenom v ní se rozvinula vědeckotechnická revoluce.
S jejím rozvojem ale význam náboženství začal upadat, jenže člověk potřebuje věřit na něco, co ho přesahuje.
Proto vznikly nové ideologie nacismu a komunismu, které ale neměly duchovní rozměr a proto se propadly do násilí a zkrachovaly. Jenže nic nového člověk už nevymyslel a proto je dnešním náboženstvím konzum. A ten jde cestou sebezničení, cestou fatálního poškození planety i lidské civilizace.
Záchrana civilizace je snad možná úplně stejná, jako její vznik.
Pan president TGM říkával: "státy se udržují stejnými idejemi, na jakých vznikly".
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.4.2020 09:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistěže existuje. Například výše adorovaní amazonští indiáni. A každé oslabení náboženství, a zejména institucionálního, je spojeno s prosperitou společnosti, zatímco zesílení vždy vedlo ke zbídačení celé společnosti. Země, kde posílilo postavení islámu, jsou toho názornou ukázkou a důkazem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.4.2020 16:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Amazonští indiáni měli hodně bohů a šamanů a byli silně věřící. Ale žádnou civilizaci nevytvořili. Zůstali na úrovni společnosti kmenové (prvobytně pospolné).
Islám je specifický, ale vytváří svoji vlastní kulturu, odlišnou od naší.
Ale evropským příkladem je židovství, které právě se silnou vírou neslo silný pokrok.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.4.2020 08:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Židé nejsou evropský národ, vznikli a žili v Asii a Africe a do Evropy se dostali až po vyhnání do diaspory a jejich kultura byla, je a bude s evropskou kulturou a jejími hodnotami nekompatibilní. Z tohoto důvodu představují z judaismu odvozené křesťanství a islám cosi, co zde jednoznačně škodí.

Židé, kteří se pozitivně uplatnili v evropské (či euroamerické) kultuře, tak učinili až potom, co se zbavili judaismu apod. a přijali za svou evropskou kulturu a její hodnoty (viz A. Einstein a mnozí další).
Maminčina spolužačka, která patřila k takovýmto Židům, prošla koncentráky a hned po válce emigrovala do Izraele. Nicméně velice rychle zjistila, že jako člověk vychovaný v evropských tradicích není s to tam žít, a tak krátce poté reemigrovala do USA (ještě před únorovým pučem, kdy k nám chodila pošta i odtamtud). Viděl jsem ji na začátku 90. let, kdy navštívila Československo.
Ve dnešní době jsou v Izreli obrovské rozpory mezi starousedlíky a novoimigranty (hlavně z Ruska), kteří s těmi prvními nesdílejí prakticky žádné hodnoty (v Izraeli se tč. rusky domluvíte poměrně dobře, možná i líp než anglicky nebo německy). Promítá se to i do politiky a volebních výsledků.

Islám žádnou vlastní kulturu nemá. Veškeré kulturní projevy v islámských zemích jsou směsí předislámských tradic a zdrojů (to se týká i tzv. "zlatého věku islámu", stojícího na překladech předislámských a neislámských textů), importu z neislámských zemí a výtvorů neislámské populace v některých islámských zemích (včetně neislámských "gastarbeiterů").

Bylo také vypočteno, že přijetí křesťanství stálo Evropu přibližně tisíc let vývoje, tj. že na civilizační úroveň před tímto aktem se Evropa dobabrala až někdy ve 14. století. Jistěže to znamenalo značné ekonomické a kulturní ztráty. Mimo jiné nebýt toho, měla Evropa v době obrany před islámskou expanzí podstatně lepší zbraně a logistiku. Karel Martel mohl mít už vojska organizovaná a vyzbrojená na způsob 30leté války a v době muslimské expanze do Byzance mohl být už k dispozici yperit a primitivní letadla na jeho rozprašování.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.4.2020 09:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinak evropská tradice stojí především na antice, v níž hrálo náboženství daleko menší roli. Judaismus, zprostředkovaný křesťanstvím, je jen škodlivá kontaminanta, která nepřinesla, ani jako taková, ani jako křesťanství, naprosto nic pozitivního. Jen úpadek a civilizační retardaci.

Do jisté míry vycházejí i další dvě toxické kontaminanty naší civilizace, nacismus a komunismus, taky z toho judaismu. Pokud byste hledal např. původní verzi Norimberských zákonů, najdete ji ve Starém Zákonu, v pasážích o postavení neŽidů v židovském státě; nacisté to v podstatě odtamtud vykradli "i s chlupama". Řada komunistických idejí pochází ze stejného zdroje, včetně návodů na zacházení s oponenty.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.4.2020 16:52 Reaguje na Jan Šimůnek
To je šílený, to je úplná blbost. To vychází ze Svitků, což je čistý podvrh. Zažádejte o upgrade.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.4.2020 08:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne. Dá se to najít i v ekumenickém překladu Bible.

Svitky jsou problematické něčím jiným:
Jsou prokazatelně starší než vystoupení Krista a přitom obsahují zlomky evangelijních textů. Navozuje to dojem, že Kristus byl buď ryzí fikce na základě starých textů, nebo šlo o sektáře (esejští, tuším), který svým chováním +- stínoval tyto starší texty. Že ho tahle sekta podle těchto proroctví vychovala a patřičně mu vymyla mozek aby šel až k sebedestrukci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.4.2020 21:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Máte asi dost poškozený program, je v něm správný bolševický antisemitismus i bojový ateismus, ale argumenty jsou možná z jiného klastru.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

5.4.2020 11:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Mne je kupříkladu koncept "víry" jako takové naprosto odporný.

předpoklad že mám něčemu "věřit" místo toho abych se snažil realitu poznat jaká je - že bych si měl vytvořit (a nebo přijmout někým jiným vytvořenou premisu) kterou mám pokládat za pravdivou a neustále se jí řidit mi přijde doslova jako dát vlastní mysl do vězení.

ten tzv "duchovní rozměr" - kdy mám věřit že něco nějak je... naprosto odporné.
a je mi jedno jestli to má být "Bůh", "Alláh" nebo "Dialektika dějin" či Hitlerova "prozřetelnost".

Pro mne to jsou naprosto stejné ideologické koncepty - které jsou použité k tomu samému k čemu byla použity všechny ideologie co kdy vznikly - k ovládání a kontrole lidí jakousi "elitou".

(elitou která se mimochodem historicky prakticky nikdy ideologií kterou vnucovala masám sama nikdy neřídila)

Je kupříkladu úsměvné jak studenti protestují proti lidem jezdícím autem do práce a z práce si naopak chtějí nechat zachované privilegium létat na studijní pobyty... to samé politici - "Ať se lidi uskromní" ale my na naše summity s rauty prostě budeme létat dál - ideálně každý vlastním "soukromým" letadlem.

co se toho týká populace už je na spoustě míst světa neustálým opakováním toho že tzv "elita" eni nejde příkladem v tom že by se sama omezila ze všech nejvíc tak zhnusení že o podobné recepty nemají zájem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.4.2020 17:43 Reaguje na Vaclav Sobr
Tady se to vysvětlit nedá, vy jste zcela mimo misku, určitě ale víte, že prakticky všichni velcí vědci historie byli věřící (hlavně Židé, ti všichni), víra s rozumovým poznáním nesouvisí.
Možná to trefně řekl Orko Vácha: "věda dokáže každou věc rozmontovat na prvočinitele a víra z nich udělá celek".
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.4.2020 18:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Naopak, naprostá většina velkých vědců historie byla s vírou v alespoň latentním konfliktu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.4.2020 21:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslící lidé neměli problémy s vírou, ale s církví ,například TGM. Byl hluboce věřící křesťan, ovšem nesnášel fráterníky. To bylo v křesťanské vědě normální, ale jak to měli Židé netuším, tam asi vždy byl základem Talmud.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.4.2020 19:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, nemáte pravdu- možná kromě Židů převážná většina světových významných vědců nebyla nikdy věřícími v tom smyslu, který vy si myslíte. Pokud vědci někdy hovořili o Bohu, což se velice často rádo dokládá právě jako jejich víra, tak věřili v tzv. einsteinovského Boha a to je setsakra rozdíl. Einsteinovský bůh není žádný osobní bůh a je to v podstatě víra v přírodu, přírodní síly. Uznáte ale sám, že modlit se ke gravitačnímu zákonu nemá žádný smysl, že. Víra je neslučitelná s vědou, a nezmění na tom nic žádné plky Orko Váchy, Grygara a jim podobných vědců.Pokud přijmeme tezi einsteinovského Boha, tak v takového boha můžu klidně věřit i já, ale nepleťme do toho osobního boha. Je to taková nevinná léčka a moc lidí se na tato tvrzení chytá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.4.2020 21:07 Reaguje na pavel peregrin
A kdo je teda ta "příroda", ty "přírodní síly", kde se vzaly? Život na Zeměkouli se nedá vysvětlit bez zásahu vyšší inteligence, vývoj genových mutací (které určují vývoj života) taky ne. Zatím. Dnes se normálně počítá s inteligencí rostlin. Nejen RNA, (jako čtečka DNA) i jiné velké organické molekuly mají vlastní inteligenci (zase je potřeba definovat inteligenci). Ale víra s vědou nemá žádný problém, hrají každá na jiném hřišti a tohle je jen drobný kousek společné hranice.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.4.2020 07:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Příroda je příroda.Otázka boha jako nejvyššího konstruktéra, nepředstavitelně složité bytosti, vyvolává zákonitou otázku, kdo stvořil nejvyššího konstruktéra. Vše, co jste popsal, určuje na Zemi evoluce, jakkoli se vám to možná zdá nepochopitelné a tajemné.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist