Miroslav Bobek: Seznamování goril v Rezervaci Dja

Minulé pondělí v podvečer jsem se zašel znovu podívat do naší pražské Rezervace Dja. Pod oknem do výběhu seděly vedle sebe tři gorily: samec Kisumu, kterého jsme před dvěma měsíci přivezli z Rakouska, Mojina dcera Duni, která ze Španělska přiletěla týden po Kisumovi, a jedna ze tří samic z naší původní skupiny, Shinda. Působilo to téměř idylicky, a kdyby mi někdo řekl, že pouhých sedm hodin po spojení dvou skupin goril uvidím podobný obrázek, pokládal bych ho za fantastu. O naprosté idyle se ale samozřejmě mluvit nedalo. Bylo znát, že mezi čtyřmi původními a dvěma nově příchozími gorilami panuje napětí. Po chvilce se k sedící trojici přiblížila nejstarší ze samic Kamba a vycenila na Kisuma zuby. Ten prudce vyrazil, v běhu ji těsně minul a v imponujícím gestu si zabušil do prsou. Když se vrátil k oknu, měl jsem dojem, jako by ho Duni chlácholila... Ze spojení goril jsme měli velký respekt, neřku-li obavy. Mohlo skončit krvavými šrámy – a to by pořád ještě nebyl ten nejhorší konec. Ale možná jsme Kisumovi měli víc věřit. První den po příchodu do Prahy nás sice vyděsil svými reakcemi, ale jeho spojení s Duni proběhlo přímo skvěle. Stala se z nich nerozlučná dvojice. Došlo i na pokusy o páření, a když Duni přišla do říje, probíhalo již velmi intenzivně. Přesto jsme spojení dvou goril brali jako něco úplně jiného než spojování goril šesti.

Velkou expozici, kde se měli setkat s Kambou, Kijivu, Shindou a malým Ajabuem, si Kisumu s Duni opakovaně sami prošli. Sami do ní také vstoupili v pondělí v půl desáté dopoledne. Jenže tentokrát jsme k nim po chvíli vpustili původní čtveřici goril. Netrvalo dlouho a došlo ke konfrontacím. Nejvíce se vůči Kisumovi snažila prosadit Kamba, která také vyprovokovala úplně první honičku. Kupodivu ale brzo převzal iniciativu „puberťák” Ajabu, který s pocitem, že má podporu tří původních samic, Kisuma vyloženě provokoval a dokonce ho tahal za srst. Kisumu nejen na samice, ale i na něj reagoval – jak jen to napsat? Defenzívně? Zbaběle? Diplomaticky? Řekněme diplomaticky... Až po nějaké době, když za sklem expozice zahlédl objektiv, výhružně zaimponoval – a tím začala změna jeho přístupu i budování odpovídající pozice.

Jak to v pavilonu vypadalo v pondělí v podvečer, jsem již stručně popsal v úvodu. Měl bych ještě doplnit, že Ajabu se tou dobou tvářil, jako by v pavilonu vůbec nebyl…

V úterý ráno pak Kisumu pářil nejprve Shindu a následně Kijivu. A kdyby do Rezervace Dja zašel nezasvěcený návštěvník řekněme ve středu dopoledne, měl by nejspíš dojem, že tamní skupina šesti goril už spolu žije celé měsíce. <

---

reklama

---