Miroslav Vinkler: Navštívil jsem vrchol Králického Sněžníku a bylo to stejné jako vstoupit do pekla
21.10.2021
Rozhledna na Králickém Sněžníku.
Foto | Miroslav Vinkler
Systémově selhaly všechny státní orgány ochrany přírody v Polsku i Česku a také poslední instance Evropská komise zastoupená komisařem pro životní prostředí Sinkevičiusem.
Třešničkou na dortu potom je skutečnost, že příslušná EIA (Zpráva o vlivu záměru na tuto lokalitu) byla účelově upravena ve prospěch investora zjevně nezákonným způsobem, aniž by to orgány ochrany přírody vyvedlo z klidu a vydání územního a stavebního povolení, s následným proplácením dotace v rozporu s jejím účelem, daly zelenou.
Celý způsob přípravy projektu rozhledny i jeho realizace je pak ukázkovým příkladem, jak to s dodržováním zákonů i principy ochrany nejcennějších ekosystémů v soustavách NATURA 2000 myslí Polsko a Česko „vážně“.
Co je na rozhledně špatného? Pominu-li neskutečně pokleslou estetickou stránku vlastní stavby a její absolutní disharmonii s krajinou, zfalšovanou EIA zprávu, neuvěřitelné lajdáctví státní správy na úseku ochrany životního prostředí, kde si Praha a Varšava mohou podat ruce, a do očí bijící porušení evropské Směrnice o ochraně druhů a stanovišť, potom lze realizaci stavby přirovnat k vpíchnutí otrávené jehly do organismu, napojené na zásobu jedu, který spolehlivě zajistí další úbytek biodiverzity, kriticky ohrožených zástupců flóry a fauny vázaných na unikátní přírodní rezervaci masivu Králického Sněžníku ve vazbě na nikým a ničím limitovaný antropogenní tlak na poslední zbytky přírody.
Turisté.
Foto | Miroslav Vinkler
Pro ty, kteří oblast „Králičáku“ nenavštívili, představte si pětiúhelník, jehož plocha cca 250 km2 představuje dotčené přírodní území, v jehož středu je Králický Sněžník a je rozpůlen mezi Česko a Polsko. Hrany pětiúhelníku potom spojují jeho jednotlivé vrcholy – sídla v Polsku (města Miedzylesie- Miedzygorzie- Stronie Slaskie a v Česku Králíky a Staré Město).
Všude kolem nich, směrem do středu rezervace, se v posledních letech rozběhla silná výstavba základen masové turistiky a atrakcí, které mají nalákat další davy k adrenalinovým zážitkům.
Pouze jeden jediný areál Dolní Morava / Králiky, zasahující do masivu Králického Sněžníku, ročně přivítá více než 300 tisíc návštěvníků.
Vlastní rozhledna, umístěná na plochém a bezlesém vrcholu, zdaleka viditelná zejména z polských rovin, tak působí na tyto davy jako lampa na noční můry. Všichni ji chtějí vidět, všichni chtějí zažít a všichni se na ni vypraví.
Každý ví, že přírodní rezervace může snést pouze takový počet návštěvníků, který zajistí, že nedojde k jejímu poškození. Podle tvrdých dat SCHKO Jeseníky (fotopasti) se zatím návštěvnost v posledních letech držela mezi 38-43 tisíc turistů/rok. Což není zásadní problém.
Ten nastane s přívaly davů a odhadovanou návštěvností mezi 220-240 tisíc/rok, horami odpadků, absencí hygienických zařízení a technickým dobýváním vrcholu technikou – koly a čtyřkolkami a zcela nekontrolovatelným pobíháním psů všech ras podél přístupových tras.
Rozhledna
Foto | Miroslav Vinkler
Na to vše v předstihu upozorňovaly ekologické organizace z Česku i Polsku od samého počátku příprav na stavbu rozhledny.
Nadarmo – investor (město Stronie Slonskie) s lobbistickou pomocí, úplatnými byrokraty Polska i Česka a okázalým nezájmem Bruselu prosadil svou.
Lze téměř s jistotou prohlásit, že během pěti, sedmi let zbudou z dnešní přírodní rezervace doslova trosky a řada ohrožených zástupců flóry a fauny už nebude k vidění.
Z obecného pohledu pak kauza rozhledny velmi dobře zapadá do kontextu krize ochrany životního prostředí v Česku, která byla odsunuta na poslední kolej. Ta započala novelou stavebního zákona, skandálním rozhodnutím Ústavního soudu ČR, který posvětil odstavení dotčené veřejnosti z účastenství na řízeních, kde jsou dotčeny zájmy ochrany přírody, zněním nového stavebního zákona, tristním stavem lesů a zemědělské půdy apod.
Vládnoucímu establishmentu se podařilo vyvolat u veřejnosti vyvolat zdání, že přírodní statky si lze koupit stejně snadno jako rohlík v krámu, a proto nějaká podpora zastánců ochrany životního prostředí je zbytečná a snad i škodlivá, což se projevilo také volebním propadákem Strany zelených v parlamentních volbách 2021 (0,99 % hlasů).
Čím víc turistů, tím větší zátěž pro přírodu.
Foto | Miroslav Vinkler
Realitu je nutné přijmout, i když některým z nás příjemná není. Je také zapotřebí vstřebat i další skutečnost, že dnešní společnost přijala strategii, že příroda je od toho, aby nám pouze dávala a pokud naše zájmy stojí v protikladu se zájmy životního prostředí, je naším právem si to vzít násilím.
Pasovali jsme se do role, že tzv. člověk rozumný, podtřída evropský, se verbálně hlásí k principu trvale udržitelného rozvoje, v praxi však dělá pravý opak a ekonomickému růstu podřídil doslova vše.
Přečtěte si také |
Reportáž z lesa, kam se jezdí učit lesníci z celé republiky
Z tohoto pohledu lze označit i dokument European Green Deal za podvrh, který pokrytecky mluví o zeleném údělu, ve skutečnosti však na piedestal evropských hodnot staví pouze a jenom konzumně-materiální stránku věci a jeho pravé jméno by mělo znít European Dirty Deal (Evropský špinavý úděl).
Nedělám si iluze, že nás stejně jako právě postavená rozhledna na vrcholu Králického Sněžníku, nepřivede k trpkému konci, poznání, že jsme konali chybně a že jsme jednoznačně jako společnost přecenili své možnosti i schopnosti.
reklama
Miroslav Vinkler
Autor je předseda spolku Malínské aleje, věnuje se ochraně přírody a krajiny, aspektům krajinného plánování, obnovitelným zdrojům energie a problematice práva v oblasti životního prostředí a územního plánování.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Mozaikově sečené trávníky v Českých Budějovicích jsou bohaté na rostlinné i hmyzí druhy
Další ostravské stromy se dočkají odborné ochrany před cizopasným jmelím
Entomologové a pražští zemědělci společně zkoumají, jak ideálně pečovat o nektarodárné biopásy
Další články autora |
Miroslav Vinkler: Green Deal – správná cesta k nápravě klimatu?
Miroslav Vinkler: Mohou lesy ovlivňovat globální klima?
Miroslav Vinkler: Čína sází na adaptaci, emise CO2 jí nevadíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (107)
SS
Stanislav Svoboda
21.10.2021 19:53 Reaguje na Karel ZvářalByl jste vůbec někdy osobně na Králickém Sněžníku? Viděl jste jak to tam vypadalo v minulosti a jak to tam vypadá dnes? Podotýkám, že se jedná z české strany hranice o Národní přírodní rezervaci a z polské strany o adekvátní stupeň ochrany přírody formou Kraje obrazoweho Snieźnik Klodski.
Vaš komentář je jako obvykle zaujatý, konfrontační a nepoučený. Vypouštět hesla bez obsahu umí každý...
Odpovědět
Vaš komentář je jako obvykle zaujatý, konfrontační a nepoučený. Vypouštět hesla bez obsahu umí každý...
SS
Stanislav Svoboda
21.10.2021 19:53 Reaguje na Karel ZvářalByl jste vůbec někdy osobně na Králickém Sněžníku? Viděl jste jak to tam vypadalo v minulosti a jak to tam vypadá dnes? Podotýkám, že se jedná z české strany hranice o Národní přírodní rezervaci a z polské strany o adekvátní stupeň ochrany přírody formou Kraje obrazoweho Snieźnik Klodski.
Vaš komentář je jako obvykle zaujatý, konfrontační a nepoučený. Vypouštět hesla bez obsahu umí každý...
Odpovědět
Vaš komentář je jako obvykle zaujatý, konfrontační a nepoučený. Vypouštět hesla bez obsahu umí každý...
Karel Zvářal
21.10.2021 20:08 Reaguje na Stanislav SvobodaÁáá, starý známý člen "fan clubu", SS!-) Představte si, že býl. Nikde nikdo, absolutní ticho, jen jeden vyflusnutý běžkař. Od pramene Moravy je to nějakých 300 m, doslova ikonické místo. Na rozhlednu jsem ani nepomyslel, nemusel jsem ani stoupat na špičky, abych se pokochal zasněženou krajinou. Takže s panem Vinklerem plně souhlasím, a to co vy považujete za bezobsažná hesla, jsou pro lidi s citem pro krásu přírody zcela zásadní pojmy. Apropo, pro vás charakteristické, že jste nevěnoval pozornost obsahu článku a autorovi, nýbrž jménu, které KP a SS irituje. Směšné a smutné zároveň.
Odpovědět
SS
Stanislav Svoboda
21.10.2021 21:01 Reaguje na Karel ZvářalNezdá se vám, že si ve vztahu k vašemu prvnímu heslovitému příspěvku poněkud protiřečíte? Dejte si to prosím do pořádku. Působíte poněkud zmateně. Děkuji.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.10.2021 21:03 Reaguje na Stanislav SvobodaEvidentně jste jediný, kdo věnuje toliké péče mé maličkosti. Když od toho upustíte, uděláte mi radost.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.10.2021 21:11 Reaguje na Stanislav SvobodaSvoboda... a takhle nestoudně napadá svobodu projevu.
Odpovědět
SS
Stanislav Svoboda
23.10.2021 19:20 Reaguje na Karel ZvářalTo je poněkud ubohá argumentace, použít příjmení názorového oponenta k jeho diskreditaci. Mám stejné právo jako vy k vyjádření. Nebo si snad myslíte, že jenom vy můžete zveřejňovat své názory a nikdo nemá právo vám oponovat?
Zkuste si někde nastudovat pravidla demokratické diskuse. Děkuji.
Odpovědět
Zkuste si někde nastudovat pravidla demokratické diskuse. Děkuji.
Karel Zvářal
23.10.2021 19:44 Reaguje na Stanislav SvobodaNejvětší ubožák zde jste vy, neb reagovat na 4 klíčová slova z textu takovým způsobem, to normální člověk nepochopí.
Odpovědět
SS
Stanislav Svoboda
23.10.2021 20:04 Reaguje na Karel ZvářalVomitus - přeloženo z latiny to znamená Zvracení. To je vaše poslední slovo z těch 4 klíčových. To by snad už stačilo. Nemyslíte?
Děkuji.
Odpovědět
Děkuji.
Karel Zvářal
23.10.2021 20:07 Reaguje na Stanislav SvobodaTo pro méně chápavé je shrnnutí pocitů autora, je to nápodoba hell.
Odpovědět
rl
rýpal lesní
23.10.2021 20:37 Reaguje na Karel ZvářalSkoro mi do toho nic není, ale chtěl bych po přečtení vlákna upozornit autora příspěvku Karla že v keywords v obsahu článku pojem "vomitus" není obsažen, stejně jako pojem překladový "zvracení". Nicméně i přesto platí, že uvedený výraz "zvácení" má poněkud jiný význam, nežli ten, který významově Karel použil. Pak si nemohu pomoci, ale hodnotím uvedenou poznámku oním posledním slovem poznámky. Ač jsem názorem méně odmítavý k rozhledně, dávám za pravdu autoru článku, že návštěvnost zřejmě bude problém.
Resume : Karlův příspěvek opravdu není qani pravdivý, ani odborný, ani přesný, ani slušný, jen někde něco pochytil a použil to.
Je pravdou, že tak, jak to ve výsledku vypadá na fotce bych onen pojem použil též. Ale za to může úředník a architekt. Snad s tím okolím a pokryvem příroda něco do jara či léta udělá.
Z toho, že je tam v okolí další republikový Disneyland, radost nemám. Ale to si vyzvonily klíčky naše děti před 32 lety.
A vím, že víme, že to tak úplně bez lží a podrazů nebylo.
<rýpal lesní>
Odpovědět
Resume : Karlův příspěvek opravdu není qani pravdivý, ani odborný, ani přesný, ani slušný, jen někde něco pochytil a použil to.
Je pravdou, že tak, jak to ve výsledku vypadá na fotce bych onen pojem použil též. Ale za to může úředník a architekt. Snad s tím okolím a pokryvem příroda něco do jara či léta udělá.
Z toho, že je tam v okolí další republikový Disneyland, radost nemám. Ale to si vyzvonily klíčky naše děti před 32 lety.
A vím, že víme, že to tak úplně bez lží a podrazů nebylo.
<rýpal lesní>
Karel Zvářal
23.10.2021 20:55 Reaguje na rýpal lesní:-))..."někde něco pochytil a použil to".
Doporučuji projít vlákna s komentáři MV, je to tam celkem frekventované. Takže jen jsem citoval běžné výrazivo autora, dle mého velmi výstižné. Prostě kde končí právo, tam pro ostřejší slova nebývá nouze.
Odpovědět
Doporučuji projít vlákna s komentáři MV, je to tam celkem frekventované. Takže jen jsem citoval běžné výrazivo autora, dle mého velmi výstižné. Prostě kde končí právo, tam pro ostřejší slova nebývá nouze.
IB
Ivo B
23.10.2021 22:01 Reaguje na rýpal lesníPřátelé z obou táborů neplýtvejte energií na žabomyší spory ,ani neodsuzujme naše polské přátele,neboť hlavní dějinné události jsou teprve před námi.A proti tomu je nějaká montovaná kovová rozhledna či pár trámů Stezky v oblacích vcelku drobnost.Pokud si pamatuji tak v šedesátých letech byly pro stavbu přečerpávací vodní elektrárny vybrány 2 lokality ,kromě Dlouhých Stráni to byla i oblast Kralického Sněžníku.Nakonec těsně ,,vyhrály,, Dlouhé Straně.Není ale vyloučeno že v případě energetické krize muže stoupat tlak na stavbu dalšího ,,divu česka.,,pravě v oblasti Sněžníku.Další zajímavosti je plán povodí Moravy na stavbu přehrady v oblasti Nádraží Vysoký Potok -lom u křižovatky nad Hanusovicemi/zde by mela být hráz/-Staré Město pod Sněžníkem.Takže doufejme ,že diskuse o těchto stavbách bude probíhat v soudružském duchu :-) a bez nějakých osobních invektiv.Protože jak říká klasik,,tady už končí veškerá legrace..,,:-)
Odpovědět
Ra
Radek
21.10.2021 10:09Klasický článek klasického ekoblázna, kterého nezajímá, jak lidé tráví volný čas, jak funguje ekonomika a podobně. Je mu trnem v očích, že v blízkosti je lyžařský areál, kde se lidé tráví volný čas, v zimě lyžují a který vytváří pracovní místa. Jestli je rozhledna estetická a nebo ne, je pochopitelně otázka názoru.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
21.10.2021 10:55 Reaguje na Radekje třeba vidět, že společnost se stala mnohem línější duševně i mentálně. Rozhledna dnes na tak exponovaném místě je v podstatě pomníkem konzumu v podobě obchodního centra tedy, určité duševní hlouposti, kde stačí postavit kdejakou stavbu a ocejchovat to místo, zvláště, když patří k nejvyšším v pohoří, což egu návštěvníka o to více lahodí.
Odpovědět
LK
BK
Barbora Kuňáková
21.10.2021 10:58 Reaguje na RadekPro vás očividně každá "ochrana přírody" je ekobláznostvím s tímto přístupem? To se vážně na krajinu kolem díváte optikou, "jak lidé tráví volný čas, jestli lyžují a jestli se vytváří pracovní místa"? Jste tudíž přesně ten typ člověka, kterého MV popsal. Přírodu kolem si koupit a využít, k ničemu jinému dobrá není.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.10.2021 11:37 Reaguje na Barbora KuňákováTen člověk (Čuda) je dost možná zapojen do této prasárny, tak má zřejmě svůj zájem na tom, aby si lidi mysleli, že to není zločin a zhovadilost.... tak to dnes chodí...
Odpovědět
Ra
Radek
21.10.2021 13:59 Reaguje na Lukáš KašpárekDo této akce nijak nejsem zapojen, ale pár faktů mohu uvést na rozdíl od vás, který žádná fakta neuvádíte. Rozhledna na Kralickém Sněžníku byla už dříve, ale z důvodu nedostatečné údržby byla zbourána.
Upřímně je mi to docela jedno, jestli tam ta rozhledna je a nebo ne. Ale co mi není jedno je to, že zákony ČR dost přejí ekoteroristům. Ekoteroristé brzdí výstavbu infrastruktury, kvůli chybějícím silnicím a dálnicím jsou na silnicích zbytečné ztráty na životech a na zdraví lidí ve městech a obcích bez obchvatů. A přitom slyším stejně idiotské argumenty jako v článku nahoře.
Odpovědět
Upřímně je mi to docela jedno, jestli tam ta rozhledna je a nebo ne. Ale co mi není jedno je to, že zákony ČR dost přejí ekoteroristům. Ekoteroristé brzdí výstavbu infrastruktury, kvůli chybějícím silnicím a dálnicím jsou na silnicích zbytečné ztráty na životech a na zdraví lidí ve městech a obcích bez obchvatů. A přitom slyším stejně idiotské argumenty jako v článku nahoře.
LB
Lukas B.
21.10.2021 14:42 Reaguje na Radekahoj/dobrý den Radku,
nebyli jsme párkrát spolu na laně, tak před +/- 15 lety (v jednom pražském oddíle)? a s tím novým majitelem Pencovky, to je nebo není shoda jmen?
Odpovědět
nebyli jsme párkrát spolu na laně, tak před +/- 15 lety (v jednom pražském oddíle)? a s tím novým majitelem Pencovky, to je nebo není shoda jmen?
LB
Lukas B.
21.10.2021 14:51 Reaguje na Lukas B.jo a jinak k meritu diskuse: to, že někde historicky něco bylo, není přece dostatečný důvod, aby se to stavělo znovu. třeba některé turistické hostince na hřebenech lužických hor a ještědského hřebenu, nebo některé zaniklé krkonošské boudy (na kohoutím vrchu, na trávníku, rennerovka, jestřábí bouda, česká obří bouda...).
já sice chápu, že místní turistický ruch chce přitáhnout návštěvníky i mimo hlavní sezonu, a že chce návštěvníky, co je zajímají hlavně atrakce a stánky s pozlátkem a občerstvením, ale pro takové by snad bylo lepší někde v podhůří budovat akvaparky a stezky v korunách stromů.
Odpovědět
já sice chápu, že místní turistický ruch chce přitáhnout návštěvníky i mimo hlavní sezonu, a že chce návštěvníky, co je zajímají hlavně atrakce a stánky s pozlátkem a občerstvením, ale pro takové by snad bylo lepší někde v podhůří budovat akvaparky a stezky v korunách stromů.
Ra
Radek
21.10.2021 14:58 Reaguje na Lukas B.Ahoj Lukáši,
myslím, že to bude shoda jmen, ale díky za dotaz.
Odpovědět
myslím, že to bude shoda jmen, ale díky za dotaz.
JE
Jaroslav Enenkel
21.10.2021 17:14 Reaguje na Lukas B.Jste visel a pořád dýcháte? Opravdu dobrý oddíl.
Odpovědět
MM
Marek Mach
21.10.2021 16:22 Reaguje na RadekDobrý den Radku, úplně chápu Vaši flustraci. Jezdím často přes město Přerov, jehož obyvytele si vzalo pár fanatiků jako své rukojmí (brání dostavění posledních cca 11 km dálnice D1 kolem Přerova). A tito zfanatizovaní jedinci pak dělají medvědí službu těm rozumným ochráncům přírody a my pak máme tendenci je všechny nazývat "ekoteroristi". Co se týká Kraličáku, dle mne jde o naprosto odlišný případ, kdy mi lidi si bereme jako rukojmí přírodu! Ona totiž není ani tak problém rozhledna, ale lanovka, která k ní z polské strany povede. Ty davy, které se vrchol budou hrnout, jej bez jakékoliv diskuze prostě zdevastují - a to je špatně!!!
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
22.10.2021 19:37 Reaguje na Marek MachNechte Ekoteroristy spát - v první řadě špatná práce úředníků, rozhodnutí děravá jak cedník, podklady od nejnižší nabídky rozcupovatelná každým Ekoteroristou,
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.10.2021 11:13 Reaguje na Stanislav MudraOno je to spíš tak, že vždy se "něco" najde. A nedej bože že by se nenašlo. Pak se "něco" vymyslí.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
21.10.2021 13:20 Reaguje na RadekProč ekoblázna?
Prostě pšonci z toho silou mocí budují druhou Sněžku, se vším všudy. A jak to na Sněžce vypadá v sezóně se může každý podívat sám.
Z pohledu ochrany přírody fakt nic moc.
Argumentovat Dolní Moravou ... no, já vám nevím. Že je to volnočasový industriál dole je argument tomu dát za uši i nahoře?
Uvedené samozřejmě neplatí pokud budete mít jako prioritu maximalizaci ekonomického využití lokality ... ale to mi přijde tak trochu jako prasárna.
I když ok, já tam nebydlím a i chalupu máme skoro 40 km odtamtud.
Jinak čistě subjektivně, tak plechová pixla je fakt hnusná.
Odpovědět
Prostě pšonci z toho silou mocí budují druhou Sněžku, se vším všudy. A jak to na Sněžce vypadá v sezóně se může každý podívat sám.
Z pohledu ochrany přírody fakt nic moc.
Argumentovat Dolní Moravou ... no, já vám nevím. Že je to volnočasový industriál dole je argument tomu dát za uši i nahoře?
Uvedené samozřejmě neplatí pokud budete mít jako prioritu maximalizaci ekonomického využití lokality ... ale to mi přijde tak trochu jako prasárna.
I když ok, já tam nebydlím a i chalupu máme skoro 40 km odtamtud.
Jinak čistě subjektivně, tak plechová pixla je fakt hnusná.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.10.2021 13:53 Reaguje na RadekKlasický příspěvek člověka, pro kterého je byznys nedotknutelná modla. Co na tom, že při vydělávání peněz zařve příroda, co na tom, že zmizí poslední exempláře chráněných živočichů, hmyzu a rostlin, hlavně že člověk vydělá peníze, nebo se baví.
Odpovědět
Ra
Radek
21.10.2021 15:09 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaChtěl bych říci, že nic nemám proti ochraně přírody. Ale to, co se v ČR vydává za ochranu přírody, to je demagogie a buzerace, kdy zlomek aktivistů šikanuje ostatní obyvatele. A že nejsem v tomto názoru osamocen, dokazují i volební výsledky strany zelených.
Odpovědět
LB
Lukas B.
21.10.2021 18:42 Reaguje na Radekstrana zelených, to už jsem měl několik diskusí. strana zelených by měla šanci s realistickou zelenou středopravou politikou - jako za bursíka. jak je to zasviněno aktivistickou novou levicí a všemi módními amerikánskými -ismi, tak mají zasloužených půldruha procenta.
Odpovědět
Sl
Slovan
22.10.2021 08:14 Reaguje na RadekCo to melete proboha? Já taky nevolil Zelené a ochranu přírody u nás fakt nepovažuji za “demagogii a buzeraci”. Právě naopak.
Odpovědět
Ra
Radek
22.10.2021 08:22 Reaguje na SlovanPak jste možná jeden z těch "ochránců přírody", kteří jsou zavření ve své bublině a vidí jen to svoje bez souvislostí.
Odpovědět
Sl
Slovan
22.10.2021 15:59 Reaguje na RadekZ té bubliny byste měl vystrčit hlavu spíše vy. Jste v ní až po uši.
Odpovědět
Ra
Radek
25.10.2021 15:57 Reaguje na SlovanProč se schováváte za anonym? Stydíte se pod ty vaše nesmysly podepsat?
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.10.2021 10:25 Reaguje na RadekVíte, já pana Vinklera neznám osobně, ale tady se potkáváme už delší dobu při výměně názorů. Ne vždy ve všem se shodneme, ale vím stoprocentně, že pan Vinkler není nějaký zažraný ekoterorista, ale je to člověk s velkým citem pro přírodu, který pro její ochranu mnoho udělal. Rozhodně nepatří k těch hysterickým vyřvávačům, jako je třeba Gréta a proto si jej vážím.
Odpovědět
JK
Jiří Kalabis
22.10.2021 13:21 Reaguje na RadekKlasická reakce klasického konzumenta. A přínos počtu pracovních míst, notabene povětšinou jen sezonních, je naprosto zanedbatelný, na rozdíl od nevratných škod na zbytcích naší přírody.
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA
23.10.2021 17:21 Reaguje na RadekPokud je u tebe každej kdo má rád přírodu ekoblázen tak musíš mít těžkej život.Asi máš rád pouště a pustiny kde není ani živáčka,klidně se tam odstěhuj a uvidíš jak rychle změníš názor.Pro spoustu tobě podobných je konzumní život lepší něž nezničená příroda a proto to takhle všude vypadá !
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
25.10.2021 20:42 Reaguje na JAROSLAV HALAMANechci Vám kopat do báboviček, ale poušť nebo tundra je mnohem citlivější ekosystém, než lesy mírného pásma.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.10.2021 07:38 Reaguje na Daniel VišňovskýPoušť jako jeden extrém a tundra, pokud si člověk odmyslí trvale zaledněné plochy jako druhý extrém. Na co asi mohou být mnohem citlivější? Poušť na přebytek vláhy (přestane být pouští) a tundra na oteplení (přestane být tundrou a začne se přeměňovat na tajgu. Začne zarůstat. Obojí díky extrémnosti se navíc nemusí potýkat (samozřejmě vyjímky existují) s přehnanou přítomností člověka. Na co ty ekosystémy tedy mají být podstatně citlivější?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.10.2021 10:29Já osobně k rozhlížení po kraji rozhledny nepotřebuji, ale některé jsem
navštívil. Ty historické bereme automaticky a na ty nové se názory liší.
Povím to tak, často je to síla zvyku a taky to, že neradi přijímáme to,
co se nám nelíbí, ale chtějí to jiní. Uvedu jako příklad Lysou Horu
v Beskydech. Po vyhoření Bezručovy chaty desítky let pouze Šantán
a později bývalá ubytovna stavbařů vysílače Plesnivka. Nyní je
vrchol plný staveb a přibylo opět návštěvníků. Bez zázemí si cestu
někteří rozmyslí, ale se zázemím jim nic nebrání tam vyrážet opakovaně.
Hora je ikonou pohoří a pro některé jednou jedinou(Lysaři). Podobně
je tomu ve všech našich horách a Králíčák byl doposud výjimkou. Nyní
tak už tomu nebude a opět tu budou odpůrci a zastánci zpřístupnění.
Mi je každý podobný lunapark odporný, ale nakonec jsem rád, když je
jeden, než aby byl na každém kopci. Tak si najdu ten svůj klid jinde
a najde ho tam i ta zvěř a ptáci. Tak by neměli klid nikde a obětování
jedné hory pro pochybnou radost z rozhledu je tak nakonec pro okolí
záchranou. Mimo opravdových turistů si tak všichni vystačí návštěvou
jednoho vrcholu a unavení skončí v údolí v hospodě. Daleko horší
jsou tkzv. "horské magistrály" od chaty k chatě, přes řadu vrcholů
s dopadem na všechny. Zvrat u Králíčáku už nečekám a nezbývá, než si
přát, že nikoho nenapadne osázet vrcholy ještě třeba větrníky. To
by byl teprve ekologistický mazec s dopadem na celá horstva.
Odpovědět
navštívil. Ty historické bereme automaticky a na ty nové se názory liší.
Povím to tak, často je to síla zvyku a taky to, že neradi přijímáme to,
co se nám nelíbí, ale chtějí to jiní. Uvedu jako příklad Lysou Horu
v Beskydech. Po vyhoření Bezručovy chaty desítky let pouze Šantán
a později bývalá ubytovna stavbařů vysílače Plesnivka. Nyní je
vrchol plný staveb a přibylo opět návštěvníků. Bez zázemí si cestu
někteří rozmyslí, ale se zázemím jim nic nebrání tam vyrážet opakovaně.
Hora je ikonou pohoří a pro některé jednou jedinou(Lysaři). Podobně
je tomu ve všech našich horách a Králíčák byl doposud výjimkou. Nyní
tak už tomu nebude a opět tu budou odpůrci a zastánci zpřístupnění.
Mi je každý podobný lunapark odporný, ale nakonec jsem rád, když je
jeden, než aby byl na každém kopci. Tak si najdu ten svůj klid jinde
a najde ho tam i ta zvěř a ptáci. Tak by neměli klid nikde a obětování
jedné hory pro pochybnou radost z rozhledu je tak nakonec pro okolí
záchranou. Mimo opravdových turistů si tak všichni vystačí návštěvou
jednoho vrcholu a unavení skončí v údolí v hospodě. Daleko horší
jsou tkzv. "horské magistrály" od chaty k chatě, přes řadu vrcholů
s dopadem na všechny. Zvrat u Králíčáku už nečekám a nezbývá, než si
přát, že nikoho nenapadne osázet vrcholy ještě třeba větrníky. To
by byl teprve ekologistický mazec s dopadem na celá horstva.
MF
Michal Fejfar
21.10.2021 10:44Tenhle týpek je typickej zelenej blázen, mistr přetvářky, falešnej jak pětka. U hromady kamení by chtěl nepřístupnou rezervaci, žádný turisti, žádný silnice, nikde nepostavit fabriku, žádný bydlení, žádný elektrárny, žádný pole, kravíny a drůbežárny. Jen stromy. Sám ovšem jezdí autem, topí elektrikou, a používá věci vyrobený fabrikama, telefonuje, lítá, žere maso i chleba a brambory. Tito cvoci když se dostanou k funkci, je to hotový peklo....
Odpovědět
PJ
Pavel Joun
21.10.2021 11:10 Reaguje na Michal FejfarNezlobte se, ale to co píšete, je hloupý a nenávistný žvást. Používáte nesmyslná zevšeobecnění - žádní turisté, žádné silnice, žádná fabrika, žádné bydlení atd. Vypadá to, že jste příznivcem přístupu "kdekoliv turisté, kdekoliv silnice, kdekoliv fabrika a kdekoliv bydlení". Přirozené pokračování pak je - všude turisté, všude silnice, všude fabriky a všude bydlení. To bude útěšná krajina.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.10.2021 11:40 Reaguje na Michal FejfarDalší placený manipulátor? Dneska se činíte vy šmejdi...
Odpovědět
Pe
Pepa
21.10.2021 11:55 Reaguje na Michal FejfarV národní přírodní rezervaci je ze zákona zakázán přístup k místům ležícím mimo schválené turistické značení.
Odpovědět
MM
Marek Mach
21.10.2021 16:48 Reaguje na Michal FejfarPane Fejfare, jste si spletl diskuzi, to jste sem okopíroval z nějakého Vašeho jiného příspěvku na Seznamu. Takže se prosím vraťte léčit své flustrace tam a přestaňte napadat člověka, který se na rozdíl od Vás o něco v životě snaží. P.S.Vás neznám a přesto Vás hodnotím - to jen abyste okusil trochu vlastní polívky :-)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
21.10.2021 10:46Je nekde k videni vizuaolizace te rozhledny, jak ma finalne vypadat? Plus nejaky letecky snimek vrcholu, umoznujici strizlive posoudit, co vsechno tam bude zniceno? Chapu znechuceni "opravdovych turistu" na Snezce ale dosud jsem nevidel jedinou strizlive napsanou zpravu, jak moc je ve skutecnosti ohrozeno "unikatni rostlinstvo" te hory. (Rekl bych ze vubec...
ty davy turistu se prece neprodiraji nadivoko z vrcholu Obrim dolem dolu.) Pokud EU dava penize na rozhledny je to pitomost - od tehle organizace nic rozumneho ocekavat nelze ani jinde - ale zamorit krajiny vetrniky povazuji za daleko, nesrovnatelne horsi zlo, nebot tech vetrniku bude stokrat/tisickrat vice nez rozhleden
Odpovědět
ty davy turistu se prece neprodiraji nadivoko z vrcholu Obrim dolem dolu.) Pokud EU dava penize na rozhledny je to pitomost - od tehle organizace nic rozumneho ocekavat nelze ani jinde - ale zamorit krajiny vetrniky povazuji za daleko, nesrovnatelne horsi zlo, nebot tech vetrniku bude stokrat/tisickrat vice nez rozhleden
SP
Svatá Prostoto
21.10.2021 13:28 Reaguje na Miloš ZahradníkK té Sněžce. KRNAP toho publikuje docela dost.
Navíc tam se holt jedná o klasický přechod kvantity v (ne)kvalitu.
Když někam dorazí pár lidí, tak se jednak v poho vejdou tam, kam mají, jednak když se mezi nimi najde nějaký trotl, a jako že vždy jo, to už tak je, tak se tolik nestane.
Když se ale někam nahrne ... zde primárně lanovkou na Kopu vyveze a pak vycapká ... těch lidí pár set, v sezóně pak tisíc, za den tak to výše uvedené už samozřejmě neplatí.
Jinak zrovna ta cesta Obřákem je vcelku v klidu, tam takové davy prakticky nikdy nebývají a navíc je dost dlouhá, takže i občasný exces se ztratí. A za uši dostává primárně vrcholová partie Sněžky, tedy řekněme od Slezského domu nahoru.
Odpovědět
Navíc tam se holt jedná o klasický přechod kvantity v (ne)kvalitu.
Když někam dorazí pár lidí, tak se jednak v poho vejdou tam, kam mají, jednak když se mezi nimi najde nějaký trotl, a jako že vždy jo, to už tak je, tak se tolik nestane.
Když se ale někam nahrne ... zde primárně lanovkou na Kopu vyveze a pak vycapká ... těch lidí pár set, v sezóně pak tisíc, za den tak to výše uvedené už samozřejmě neplatí.
Jinak zrovna ta cesta Obřákem je vcelku v klidu, tam takové davy prakticky nikdy nebývají a navíc je dost dlouhá, takže i občasný exces se ztratí. A za uši dostává primárně vrcholová partie Sněžky, tedy řekněme od Slezského domu nahoru.
MZ
Miloš Zahradník
21.10.2021 20:53 Reaguje na Svatá ProstotoCitaval jsem ekolist (ted nevim, zda si nepletu nazev, byl to tisteny mesicnik, kam prispivali autori jako J. Vavrousek atd.) na konci 80 let a libilo se mi tam - tehda mi to zelene hnuti nepripadalo jeste tak totalitne myslici jako dnes - ze se v tom mesicniku venovali dost intensivne ruznym refugiim zajimave prirody v Praze. Aha - opravuji se. Ten mesicnik se jmenoval Nika.) Slo hlavne o suche slunne skalnate strane typu Troje apod. Misto poplakavani nad tou vseobklopujici nestvurou - hlavnim mestem expandujicim vsude kolem (snad krome tech skalnatych strani nad Vltavou) vecny popis, jake zajimave rostliny a zajimavi bezobratli tam stale ziji. Me osobne teda Praha nikdy moc nezajimala... Rad bych si ale precetl podobna zaujata,
nadsena povidani treba o strmych svazich Snezky smerem do Obriho dolu ktere jsou pritom dodnes - podobne jako treba ty skaly v Troji zvysenou navstevnosti a seslapem turistu prakticky nedotceny. (Vic asi trpely pred 150 - 300 lety kdy i tam obcas v lete asi horsti pastevci zahnali svoje kravy.) Misto toho ctu v "ekologickem" tisku po N- te furt porad stejne poplakavani nad pampeliskou krkonosskou (ktera je tak nenapadna, ze nikomu ani nestala za to, aby ji vyfotil do nejakeho clanku na wiki...) apod. Co je tak strasne cenneho primo na tomhletom i drive (kdyz byla stara rozhledna v provozu) jiste dost seslapavanem vrcholu Kralicaku? Ze uz tam neni klid davnych casu?
Ostatne soudim, ze nejlepsi ochranou takovychto vrcholu (Snezka, Kralicak,...) by bylo poradne vydlazdit vrcholovou plosinu a na prislusne lanovce zavest rezim "nahoru draho, dolu zadarmo, za pobyt na vrcholu delsi 10 minut citelny financni postih) proste aby lide jezdili lanovkou nahoru a hned dolu, delali si selfie vicemene jen na lanovce a na vrcholu se pak pokud mozno uz vubec nezastavili. Nejvetsi skody na vegetaci obvykle udela unaveny turista cestou dolu
Jo a trosku jsem v mladi poznal osobnost pana architekta Hubacka, pozoruhodna a pritom skromna osobnost. Verim, ze
jeho vez je architektonicky zdarilejsi nez ta na Kralicaku nebo nez ty talire na Snezce. (Ale i ten jejich architekt - psali o nem pred casem v casopise Krkonose - byl asi
opravdovy nadsenec, ne nejaky bezduchy technokrat.) Proc nepoplakavate nad znicenim vrcholu Jestedu? Ze byl zdevastovan uz pred stavbou te aktualni veze v polovine 60. let?
Odpovědět
nadsena povidani treba o strmych svazich Snezky smerem do Obriho dolu ktere jsou pritom dodnes - podobne jako treba ty skaly v Troji zvysenou navstevnosti a seslapem turistu prakticky nedotceny. (Vic asi trpely pred 150 - 300 lety kdy i tam obcas v lete asi horsti pastevci zahnali svoje kravy.) Misto toho ctu v "ekologickem" tisku po N- te furt porad stejne poplakavani nad pampeliskou krkonosskou (ktera je tak nenapadna, ze nikomu ani nestala za to, aby ji vyfotil do nejakeho clanku na wiki...) apod. Co je tak strasne cenneho primo na tomhletom i drive (kdyz byla stara rozhledna v provozu) jiste dost seslapavanem vrcholu Kralicaku? Ze uz tam neni klid davnych casu?
Ostatne soudim, ze nejlepsi ochranou takovychto vrcholu (Snezka, Kralicak,...) by bylo poradne vydlazdit vrcholovou plosinu a na prislusne lanovce zavest rezim "nahoru draho, dolu zadarmo, za pobyt na vrcholu delsi 10 minut citelny financni postih) proste aby lide jezdili lanovkou nahoru a hned dolu, delali si selfie vicemene jen na lanovce a na vrcholu se pak pokud mozno uz vubec nezastavili. Nejvetsi skody na vegetaci obvykle udela unaveny turista cestou dolu
Jo a trosku jsem v mladi poznal osobnost pana architekta Hubacka, pozoruhodna a pritom skromna osobnost. Verim, ze
jeho vez je architektonicky zdarilejsi nez ta na Kralicaku nebo nez ty talire na Snezce. (Ale i ten jejich architekt - psali o nem pred casem v casopise Krkonose - byl asi
opravdovy nadsenec, ne nejaky bezduchy technokrat.) Proc nepoplakavate nad znicenim vrcholu Jestedu? Ze byl zdevastovan uz pred stavbou te aktualni veze v polovine 60. let?
SP
Svatá Prostoto
22.10.2021 12:27 Reaguje na Miloš ZahradníkZa tištěné médium lidé platí. Tady je to zadarmo a nelze tedy mít přehnané nároky na obsah. To tak prostě na světě chodí.
Jinak v případě Sněžky i Králičáku je ta regulace obecně poměrně velmi obtížná, protože domluva s Poláky nám šla naposledy za Jagellonců:-), a konkrétně na té Sněžce větší část turistů přichází právě z Polska.
Jak už jsem psal, z naší strany mi to zase tak dramatické nepřijde, žlutá+červená, resp. i modrá k Slezskému domu. Kritický je úsek Slezský dům - vrchol, zejména proto, že všichni mají tendenci to rvát po řetězech po červené a po Jubilejní modré se to nikomu moc nechce, byť právě ta má poměrně značnou kapacitu a dolů by se mělo chodit výlučně po ní (pokud není v zimě zavřená).
Odpovědět
Jinak v případě Sněžky i Králičáku je ta regulace obecně poměrně velmi obtížná, protože domluva s Poláky nám šla naposledy za Jagellonců:-), a konkrétně na té Sněžce větší část turistů přichází právě z Polska.
Jak už jsem psal, z naší strany mi to zase tak dramatické nepřijde, žlutá+červená, resp. i modrá k Slezskému domu. Kritický je úsek Slezský dům - vrchol, zejména proto, že všichni mají tendenci to rvát po řetězech po červené a po Jubilejní modré se to nikomu moc nechce, byť právě ta má poměrně značnou kapacitu a dolů by se mělo chodit výlučně po ní (pokud není v zimě zavřená).
SP
Svatá Prostoto
22.10.2021 12:30 Reaguje na Svatá ProstotoJo, a zrovna vrchol S z pohledu pastvy moc nefrčel:-), navíc pokud si to od Klimeše dobře pamatuji, tak "nahoře" se krávy moc nepásly, louky se tam kosily a seno pak v zimě sváželo dolů.
Odpovědět
MM
Marek Mach
21.10.2021 16:34 Reaguje na Miloš ZahradníkJak jsem psal už níže - problém není ani tak rozhledna (která je dle mého názoru opravdu nehezká), ale lanovka kterou budují z polské strany. Ty davy lidí, které se budou hrnout na vrchol jej prostě bez jakékoliv diskuze zdevastují. Jestli je to horší než větrníky nevím, ale to je asi jedno ne...
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.10.2021 11:34Je to k zblití no... jak takové věci zvrátit ale nevím... chamtivost a sebestřednost jsou základní charakterové vlastnosti mnoha lidí, kteří neváhají ve svém tažení zprasit naprosto cokoliv a nic jim není svaté.
Na druhou stranu se tu bavíme o selhání vlády a jednotlivých ministerstev a s tím se naštěstí něco dělat dá.... a volby dopadly tak, že by se takové věci v tomto volebním období opakovat nemusely.. zvlášť pokud se budou lidi zabývat tím co se kolem nich děje a budou vytvářet tlak na vládnoucí politiky třeba tak, jak to dělá pan Vinkler.
Tímto mu děkuji za snahu v této kauze.
Odpovědět
Na druhou stranu se tu bavíme o selhání vlády a jednotlivých ministerstev a s tím se naštěstí něco dělat dá.... a volby dopadly tak, že by se takové věci v tomto volebním období opakovat nemusely.. zvlášť pokud se budou lidi zabývat tím co se kolem nich děje a budou vytvářet tlak na vládnoucí politiky třeba tak, jak to dělá pan Vinkler.
Tímto mu děkuji za snahu v této kauze.
JK
Jakub Korec
21.10.2021 11:56Autor tohoto článku je zřejmě jeden z těch, kteří, když nejsou věci po jeho, tak za vším vidí úplatky. Diskuze jsou plné těchto lidí. Ti pak mají jasno o uplacených soudcích, policistech, úřednících (nebo byrokratech, jak urážlivě autor používá). Přitom, pokud tedy ví o nějakém uplácení, mají to nahlásit policii. Ale to většinou nejde, protože by zjistili, že vlastně své tvrzení nemají jak doložit. Takže raději zůstanou u takového obviňování a plácání na internetu. Více od nich čekat nelze.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
21.10.2021 12:19 Reaguje na Jakub KorecVážený pane, uvedený článek je již pouhou slzou na pohřbu .
Jako občan jsem předtím využil všech možností, které zákon umožňuje.
Poté, co bylo zjištěno, že EIA bylo účelově ohnuta ve prospěch investora, byly obeslány příslušné orgány ochrany přírody v ČR i PL s upozorněním na "pochybení" a žádal jsem pouze jediné.
(včetně zástupce EU)
Aby před realizací záměru bylo nestranně a odborně posouzeno, zda EIA splňuje nebo nesplňuje dikci zákona.
Kopie dokumentů a odpovědi můžete shlédnout v pořadu "Nedej se !", který ČT,studio Ostrava právě připravuje.
Pak tady můžete rozdávat rozumy o plácalech a nedostatku důkazů.
Přeji vám upřímně, aby vás dostalo do rukou soukolí úřední byrokratické mašinerie v nějaké vaší osobní záležitosti a semlelo vás stejně dobře jak to provedlo s přírodní rezervací Králický Sněžník.
Odpovědět
Jako občan jsem předtím využil všech možností, které zákon umožňuje.
Poté, co bylo zjištěno, že EIA bylo účelově ohnuta ve prospěch investora, byly obeslány příslušné orgány ochrany přírody v ČR i PL s upozorněním na "pochybení" a žádal jsem pouze jediné.
(včetně zástupce EU)
Aby před realizací záměru bylo nestranně a odborně posouzeno, zda EIA splňuje nebo nesplňuje dikci zákona.
Kopie dokumentů a odpovědi můžete shlédnout v pořadu "Nedej se !", který ČT,studio Ostrava právě připravuje.
Pak tady můžete rozdávat rozumy o plácalech a nedostatku důkazů.
Přeji vám upřímně, aby vás dostalo do rukou soukolí úřední byrokratické mašinerie v nějaké vaší osobní záležitosti a semlelo vás stejně dobře jak to provedlo s přírodní rezervací Králický Sněžník.
rl
rýpal lesní
23.10.2021 20:48 Reaguje na Miroslav VinklerJsou i podobné zkušenosti, vaši zkušenost potvrzující. S.Korec patří spíše k těm, kteří pějí s houfem podobných modrých ptáků, po svém přepelichání.
Pořad si určitě ujít nenechám.
Odpovědět
Pořad si určitě ujít nenechám.
AS
Antonin Schmied
11.12.2021 21:27 Reaguje na Miroslav VinklerPane Vinklere, na základě Vašeho komentáře jsem shlédl zmíněný díl Nedej se.
Souhlasím se vším, co v pořadu zaznělo o manipulacích, podvodech anebo o „perverzních dotacích“ ve věci stavby rozhledny a cesty k ní na KS. Doplnil bych ještě jednu negativní skutečnost, která v pořadu nezazněla a která může být zásadním hybatelem právě probíhajících změn na KS. A to zájem bank na financování takovýchto projektů.
Dotaci většinou „investor“ získá až po dokončení stavby a po kolaudaci. Do té doby projekt většinou, i pro velké investory, z velké části kryjí komerční banky. Právě banky mají velký zájem na vzniku takovýchto projektů. Ze zmíněných 100 mil. Kč investice si v průběhu let z úvěru poskytnutého tzv. „investorům“, banky zinkasují až 100 mil. navíc na úrocích. A pokud na financování nestačí jedna banka, kliknutím myši dovede kapitál potřebný pro stavbu takovéhoto projektu ve vteřině získat od dalších kooperujících bank, klidně z druhé strany světa.
A protože právě banky často financují také další projekty v daném regionu, anebo přímo kupují ve velkém např. státní dluhopisy, mají tyto banky často také velký vliv na úhel pohledu osob, které o stavbě rozhodují. Ať už lokálně anebo na národní úrovni. Všechny banky pak mají jedno společné, co jim nelze zalívat. Budou chtít zpět vložené prostředky. A aby vložené prostředky mohly získat zpět, musí rozhledna na KS vydělávat peníze. A to bez ohledu na to, co se bude dít s životním prostředím. Optimálně potřebují financující banky, nebo investiční fondy, vydělávat co nejvíce nad rámec původních kalkulací, aby financující banka mohla mít v tabulkách projekt v kolonce „Úvěry s neohroženou platební schopností“.
Doporučuji, pokud jste ještě neudělal, přečíst si knihu „Naše budoucnost je lokální“ od švédské autorky Heleny Noberg-Hodge. Po případném přečtení knihy můžete změnit pohled na vaše očekávání podpory pro ochranu KS odněkud z Prahy, nebo dokonce ze zahraničí.
Ač si moc přeji, abyste KS udrželi živý, návod v knize Vám neřekne, jak zachránit konkrétně KS. Ale kniha obecně dost dobře ukazuje, jak přemýšlet o takových problémech, jako řešíte právě teď, právě Vy, právě u Vás při ochraně KS a jak hledat podporu především na lokální úrovni.
Získat podporu místních lidí pro ochranu takovéto přírodní cennosti v místě, kde žijete, doufám, může pomoci tomu, že budete více slyšet a budete tak mít větší šanci uspět proti lobby investorů majících podporu nadnárodních bankéřů při financování tak nesmyslných projektů, jako je třeba ten na KS.
Jinak zkrácenou verzi knihy Naše budoucnost je lokální lze vidět také v dokumentu Ekonomika štěstí od stejné autorky. Doporučoval bych ale pro statistiky a odkazy v knize uvedené, přečíst právě knihu. Kniha je útlá, ale obsahuje dost cenných odkazů, ze kterých lze vidět stoupající počet míst na lokálních úrovních, kde dokázali běžní lidé uchránit sebe i své životní prostředí od vlivů konání velkého kapitálu.
Nelekejte se, nejde o knihu s levicovou rétorikou. Ochrana prostředí je důležitá pro voliče celého politického spektra. A z údajů v knize jde vidět, že i ekonomika, pokud je lokální a šetrná vůči živ. prostředí, vykazuje větší výkony, než jakých dosahují na lokálních úrovních globální hráči.
Ve věci KS, jde těm, kdo mají největší vliv na další vývoj, o ekonomiku především. A z této lokální tragédie pro živ. prostředí v dané lokalitě pro sebe něco vytěží také, resp. především, bankovní lobby.
Držím Vám palce, aby Vás místních bylo dost, na to abyste tento boj vyhráli a své životní prostředí jste obhájili na co nejvyšší úrovni a nevypleněné.
Odpovědět
Souhlasím se vším, co v pořadu zaznělo o manipulacích, podvodech anebo o „perverzních dotacích“ ve věci stavby rozhledny a cesty k ní na KS. Doplnil bych ještě jednu negativní skutečnost, která v pořadu nezazněla a která může být zásadním hybatelem právě probíhajících změn na KS. A to zájem bank na financování takovýchto projektů.
Dotaci většinou „investor“ získá až po dokončení stavby a po kolaudaci. Do té doby projekt většinou, i pro velké investory, z velké části kryjí komerční banky. Právě banky mají velký zájem na vzniku takovýchto projektů. Ze zmíněných 100 mil. Kč investice si v průběhu let z úvěru poskytnutého tzv. „investorům“, banky zinkasují až 100 mil. navíc na úrocích. A pokud na financování nestačí jedna banka, kliknutím myši dovede kapitál potřebný pro stavbu takovéhoto projektu ve vteřině získat od dalších kooperujících bank, klidně z druhé strany světa.
A protože právě banky často financují také další projekty v daném regionu, anebo přímo kupují ve velkém např. státní dluhopisy, mají tyto banky často také velký vliv na úhel pohledu osob, které o stavbě rozhodují. Ať už lokálně anebo na národní úrovni. Všechny banky pak mají jedno společné, co jim nelze zalívat. Budou chtít zpět vložené prostředky. A aby vložené prostředky mohly získat zpět, musí rozhledna na KS vydělávat peníze. A to bez ohledu na to, co se bude dít s životním prostředím. Optimálně potřebují financující banky, nebo investiční fondy, vydělávat co nejvíce nad rámec původních kalkulací, aby financující banka mohla mít v tabulkách projekt v kolonce „Úvěry s neohroženou platební schopností“.
Doporučuji, pokud jste ještě neudělal, přečíst si knihu „Naše budoucnost je lokální“ od švédské autorky Heleny Noberg-Hodge. Po případném přečtení knihy můžete změnit pohled na vaše očekávání podpory pro ochranu KS odněkud z Prahy, nebo dokonce ze zahraničí.
Ač si moc přeji, abyste KS udrželi živý, návod v knize Vám neřekne, jak zachránit konkrétně KS. Ale kniha obecně dost dobře ukazuje, jak přemýšlet o takových problémech, jako řešíte právě teď, právě Vy, právě u Vás při ochraně KS a jak hledat podporu především na lokální úrovni.
Získat podporu místních lidí pro ochranu takovéto přírodní cennosti v místě, kde žijete, doufám, může pomoci tomu, že budete více slyšet a budete tak mít větší šanci uspět proti lobby investorů majících podporu nadnárodních bankéřů při financování tak nesmyslných projektů, jako je třeba ten na KS.
Jinak zkrácenou verzi knihy Naše budoucnost je lokální lze vidět také v dokumentu Ekonomika štěstí od stejné autorky. Doporučoval bych ale pro statistiky a odkazy v knize uvedené, přečíst právě knihu. Kniha je útlá, ale obsahuje dost cenných odkazů, ze kterých lze vidět stoupající počet míst na lokálních úrovních, kde dokázali běžní lidé uchránit sebe i své životní prostředí od vlivů konání velkého kapitálu.
Nelekejte se, nejde o knihu s levicovou rétorikou. Ochrana prostředí je důležitá pro voliče celého politického spektra. A z údajů v knize jde vidět, že i ekonomika, pokud je lokální a šetrná vůči živ. prostředí, vykazuje větší výkony, než jakých dosahují na lokálních úrovních globální hráči.
Ve věci KS, jde těm, kdo mají největší vliv na další vývoj, o ekonomiku především. A z této lokální tragédie pro živ. prostředí v dané lokalitě pro sebe něco vytěží také, resp. především, bankovní lobby.
Držím Vám palce, aby Vás místních bylo dost, na to abyste tento boj vyhráli a své životní prostředí jste obhájili na co nejvyšší úrovni a nevypleněné.
DN
Dominik Novotný
21.10.2021 12:54Trend vývoje masové turistiky v oblasti Králického Sněžníku se stává pomalu, ale jistě čirým zlem. Nejsem proti podpoře turistiky, to právě naopak. Ale vše by mělo mít své meze. Koukněme se, jakým estetickým dojmem působí Stezka v oblacích (tzv. Skywalk), co přináší zdejší přírodě a na jaký typ lidí je směřována - milovníci hor jsou až drobný zlomek. A teď se bude stavět visutý most, protože stále nemáme moc. A aby to skutečně stálo za to, tak postavíme odpornou rozhlednu ve tvaru mixéru na vrcholu s kruhovým rozhledem. Králický Sněžník byl pro mě jednou z nejkrásnějších hor České republiky a nyní lze tak akorát smutně pozorovat, jak to jde s ním do kytek. Čirá špína a ukázka "schopností" jistých Unií (které tak strašně moc dbají na životní prostředí) v přímém přenosu. Opravdu smutné. Podle mého by se ještě měla postavit rozhledna na Keprníku, vždyť tam chudák stojí netknutý ve stínu Šeráku...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.10.2021 18:20 Reaguje na Dominik NovotnýNechci být sprostý a tak na Keprník nesahat. No a nestojí ten Šerák naopak ve stínu Keprníku? Co se týká Sněžníku tak pohled na něj vzal za své již stavbou "stezky do oblak". Teď má to údolí překlenout ještě lávka.
Odpovědět
DN
Dominik Novotný
21.10.2021 19:34 Reaguje na Jarek SchindlerS tím stínem samozřejmě sarkazmus, spíš jsem chtěl poukázat na to, že máme další netknutý vrchol, tak proč z něho nevytěžit zase nějaké ty dukáty...Poukazuji na tu absurditu stavět na každém vrcholu něco a v každém významném pohoří ČR mít nějakou stupiditu typu Skywalk - Stezka Valaška Beskydy, Stezka korunami stromů Krkonoše, Stezka na Lipně a nyní umožněná stavba Skywalku na vrcholu Klínovce v Kruškách...
Na Keprník nesahat, pod to bych podepsal.
A lávka bude začínat opět u chaty Slamněnka a končit kdesi pod vrcholem Chlumu. čili oblast kolem Slamníku a Chlumu bude už zcela oddaná místnímu šílenství.
Odpovědět
Na Keprník nesahat, pod to bych podepsal.
A lávka bude začínat opět u chaty Slamněnka a končit kdesi pod vrcholem Chlumu. čili oblast kolem Slamníku a Chlumu bude už zcela oddaná místnímu šílenství.
rl
rýpal lesní
23.10.2021 23:01 Reaguje na Dominik NovotnýJsem téhož názoru. Na druhou stranu, je nutné pojmenovat i to, proč se tak děje. Kdysi bylo v lokalitě Jeseníků a K. Sněžníku dosti pracovních příležitostí a onen třetí pilíř v podnikání ve službách byl výmysl ODS se vzorem Rakouska. Že to funguje poněkud jinak, lidem nikdo neřekl, a zejména ne to, že je to o dotacích a tlustých peněženkách návštěvníků. Ale právě proto to byl a je clondyke pro pozvané, kteří k tomu někdy nemají ani vztah. Čest výjimkám. Mě by tam stačila stará šopa s bufetem, místností útulny a pokud nějaká rozhledna, tak by stačila myslivecká věžička. A nahoru na obojí (kopec i vyhlídku) důsledně po svých.
Pak by příroda nebrečela.
<rýpal lesní>
Odpovědět
Pak by příroda nebrečela.
<rýpal lesní>
DN
RP
Radim Polášek
21.10.2021 13:13Nojo, článek otevřel problém.
Ještě před takovými 50 - 100 lety pouhých 10 kilometrů za hranicemi velkých měst bylo míń návštěvníků a turistů, než je nyní na těch nejekologičtějších a nejpřírodnějších, aspoň zdánlivě, míst na našem území. S rozšiřováním počtu lidí a hlavně s rozšiřováním technických možností a relativního bohatství obyvatel našeho státu dochází k rozsáhlé turistické expanzi do původně nedotčené přírody a k jejímu rozsáhlému turistickému využívání, které ale predikuje její pozměňování až ničení. Probklém je v tom, že v České republice už tomu, mimo některé zatím zapomenuté krajiny, nejde utéct.
V podstatě jak dříve docházelo postupně k ekonomické kolonizaci původně neosídlených krajin (E. Seton, Kanada), které začalo příchodem prvních osadníků do panenské krajiny a přes několik fází končilo pelmelem velkých měst s patřičným průmyslem a pracovními příležitostmi a mezi nimi příměstkým osídlením, tak dnes dochází v našich původně neosídlených oblastech k turistické kolonizaci. Která ve výsledku přináší totéž, přerod panenské krajiny v krajním případě až ve městskou krajinu, ze které měšťáci původně utíkali do té nedotčené přírody.
První etapa je nedotčená krajina, do které pronikají všelijací turističtí nadšenci a pionýři, kteří o ní píšou nadšené články a kdy se začínají vytyčovat první turistické stezky a dnes první cyklistické stezky. Druhá etapa je to, že porůznu začnou vznikat první chatičky, všelijak, třeba načerno a původně třeba i bez elektřiny a vody a daleko od sebe a krajina začíná být známá, takže po turistických a cyklistických trasách se začínají pohybovat i běžní turisté. Třetí etapa je to, že chaty se začnou sdružovat v chatové osady, začnou se vylepšovat, začne se do nich přivádět elektřina i voda, začnou se stavět silnice pro snažší příjezd do krajiny a masívně vzroste množství turistů. Tady podle mne patří i ta rozhledna na Králickém sněžníku. Čtvrtá etapa je v tom, že se postupně začne rozšiřovat "turistická vybavenost" pro přijíždějící lidi. Začnou masově růst všelijaké restaurace, ubytovny, penzióny, horské chaty, rozhledny, prodejny suvenýrů a prodejny místních produktů výběrem a cenou zaměřené pro turisty, welnes provozovny, solné jeskyně , pivní koupele a kdovíco ještě. V takové fázi je nyní třeba Čeladná v MS kraji. Před 30 - 50 roky nebo ještě dříve tam chcípl pes a kromě místních rolníků a dřevařů atd tam nikdo nežil a ani v zimě téměř nikdo kromě pár prvních chatařů nad Čeladnou nejezdil, dnes je to téměř turistické město pod horami. V poslední páté fázi výrazně klesá ekonomická výtěžnost turistického průmyslu, protože v blízkosti už není žádná slušná příroda ani není moc možností slušného sportovního vyžití v přírodě. Turistický průmysl tak začíná být nahražován klasickým industriálním průmyslem, začínají se objevovat firmy a lidi s klasickou městskou činností nebo se obsazují ekonomické niky třeba pro produkci potraviny, v horách a podhůří třeba typicky pstruží farmy nebo se produkuje něco z místních bylinek, dřeva, zvěře... V takové pokročilé fázi vidím dnes města jako Liberec nebo Jablonec, i když tato města vznikla už hodně dávno v historické době a ne turistickou kolonizací, ale klasickou ekonomickou kolonizací. Ale je tam pořád ještě vidět, že původně ta města vznikla pod horami na místech, kde bylo velmi málo vhodného rovného prostoru a že když se zvětšovala, musela růst už do nevhodných ploch, prudších svahů a podobně. A že to je poněkud omezuje. A asi brzo se do podobné fáze dostane zřejmě třeba Špindl, až nastane kvůli přílišnému zalidnění turisty a lyžaři a tím poničení okolní přírody kolaps tamního turistického průmyslu a vysoké turistické ceny klesnou k normálu.
No a podobný proces se zřejmě chystá i pro masív Jeseníků kolem Králického Sněžníku. Dokonce je umocňován rozpůlením této oblasti mezi Polsko a námi. Protože tam bude platit, že první země, která tu svou půlku investicemi do turismu posune až do třetí a čtvrté fáze turistické kolonizace, slízne ekonomickou smetanu. Neboli zisk, protože zejména turisté budou využívat polskou i českou stranu oblasti Králického Sněžníku současně, ale peníze budou utrácet tam, kde budou postaveny turistické provozovny. Hotely, penzióny restaurace, horské chaty, welnes provozovny, turistické prodejny atd.
Odpovědět
Ještě před takovými 50 - 100 lety pouhých 10 kilometrů za hranicemi velkých měst bylo míń návštěvníků a turistů, než je nyní na těch nejekologičtějších a nejpřírodnějších, aspoň zdánlivě, míst na našem území. S rozšiřováním počtu lidí a hlavně s rozšiřováním technických možností a relativního bohatství obyvatel našeho státu dochází k rozsáhlé turistické expanzi do původně nedotčené přírody a k jejímu rozsáhlému turistickému využívání, které ale predikuje její pozměňování až ničení. Probklém je v tom, že v České republice už tomu, mimo některé zatím zapomenuté krajiny, nejde utéct.
V podstatě jak dříve docházelo postupně k ekonomické kolonizaci původně neosídlených krajin (E. Seton, Kanada), které začalo příchodem prvních osadníků do panenské krajiny a přes několik fází končilo pelmelem velkých měst s patřičným průmyslem a pracovními příležitostmi a mezi nimi příměstkým osídlením, tak dnes dochází v našich původně neosídlených oblastech k turistické kolonizaci. Která ve výsledku přináší totéž, přerod panenské krajiny v krajním případě až ve městskou krajinu, ze které měšťáci původně utíkali do té nedotčené přírody.
První etapa je nedotčená krajina, do které pronikají všelijací turističtí nadšenci a pionýři, kteří o ní píšou nadšené články a kdy se začínají vytyčovat první turistické stezky a dnes první cyklistické stezky. Druhá etapa je to, že porůznu začnou vznikat první chatičky, všelijak, třeba načerno a původně třeba i bez elektřiny a vody a daleko od sebe a krajina začíná být známá, takže po turistických a cyklistických trasách se začínají pohybovat i běžní turisté. Třetí etapa je to, že chaty se začnou sdružovat v chatové osady, začnou se vylepšovat, začne se do nich přivádět elektřina i voda, začnou se stavět silnice pro snažší příjezd do krajiny a masívně vzroste množství turistů. Tady podle mne patří i ta rozhledna na Králickém sněžníku. Čtvrtá etapa je v tom, že se postupně začne rozšiřovat "turistická vybavenost" pro přijíždějící lidi. Začnou masově růst všelijaké restaurace, ubytovny, penzióny, horské chaty, rozhledny, prodejny suvenýrů a prodejny místních produktů výběrem a cenou zaměřené pro turisty, welnes provozovny, solné jeskyně , pivní koupele a kdovíco ještě. V takové fázi je nyní třeba Čeladná v MS kraji. Před 30 - 50 roky nebo ještě dříve tam chcípl pes a kromě místních rolníků a dřevařů atd tam nikdo nežil a ani v zimě téměř nikdo kromě pár prvních chatařů nad Čeladnou nejezdil, dnes je to téměř turistické město pod horami. V poslední páté fázi výrazně klesá ekonomická výtěžnost turistického průmyslu, protože v blízkosti už není žádná slušná příroda ani není moc možností slušného sportovního vyžití v přírodě. Turistický průmysl tak začíná být nahražován klasickým industriálním průmyslem, začínají se objevovat firmy a lidi s klasickou městskou činností nebo se obsazují ekonomické niky třeba pro produkci potraviny, v horách a podhůří třeba typicky pstruží farmy nebo se produkuje něco z místních bylinek, dřeva, zvěře... V takové pokročilé fázi vidím dnes města jako Liberec nebo Jablonec, i když tato města vznikla už hodně dávno v historické době a ne turistickou kolonizací, ale klasickou ekonomickou kolonizací. Ale je tam pořád ještě vidět, že původně ta města vznikla pod horami na místech, kde bylo velmi málo vhodného rovného prostoru a že když se zvětšovala, musela růst už do nevhodných ploch, prudších svahů a podobně. A že to je poněkud omezuje. A asi brzo se do podobné fáze dostane zřejmě třeba Špindl, až nastane kvůli přílišnému zalidnění turisty a lyžaři a tím poničení okolní přírody kolaps tamního turistického průmyslu a vysoké turistické ceny klesnou k normálu.
No a podobný proces se zřejmě chystá i pro masív Jeseníků kolem Králického Sněžníku. Dokonce je umocňován rozpůlením této oblasti mezi Polsko a námi. Protože tam bude platit, že první země, která tu svou půlku investicemi do turismu posune až do třetí a čtvrté fáze turistické kolonizace, slízne ekonomickou smetanu. Neboli zisk, protože zejména turisté budou využívat polskou i českou stranu oblasti Králického Sněžníku současně, ale peníze budou utrácet tam, kde budou postaveny turistické provozovny. Hotely, penzióny restaurace, horské chaty, welnes provozovny, turistické prodejny atd.
ms
22.10.2021 01:52 Reaguje na Radim Polášek
No a všude v naší krajině jako v příkladném Německu je třeba husté rozmístit věže větrných elektráren. To je přece v souladu s představami pseudozelených aktivistů, jak má vypadat ráj na zemi. Němci jich mají 30.000, obdobnou kaopacitu chtějí postavit v Severním moři. Problémem ovšem je, že si vítr fouká, kdy a jak chce. Letos v Německu o 9 % méně než loni. A roste počet studií dokazujících, že odebraná energie větru zbrzďuje vítr v tom, aby mohl přinést dál do vnitrozemí Německa i Evropy vlhký coeánský vzduch. Přírodní zákony ani ideologie Green Deal změnit nedokáže. Chvála přírodě!
Odpovědět
RP
Radim Polášek
22.10.2021 13:07 Reaguje naTo bude zase ekologická zelená kolonizace. Pokud k ní dojde.
Na kopcích větrníky, pod nimi pole s fotovoltaikou, produkční pole rozsekaná na kousky obhospodařované v horším případě ručně motykami, rýči a vidlemi, v lepším případě ručním nářadím na baterky, některé pole pod agrovoltaikou, lesy bezúdržbové, tudíž neprostupné pro člověka mimo s námahou ručně mačetami prosekaných stezek, co 5 - 10 kilometrů rozložitá vysoká stavba plná lithiových článků coby akumulační stanice pro elektřinu...
Silnice široké metrdvacet, protože pro kola a elektrokola to stačí a na elektromobil vesničani stejně nemají a dál než 10 - 20 kilometrů od rodného domu se stejně nedostanou. A za funkční počítač nebo chytrý mobil s aplikacemi nabízejí půl povozu brambor nebo pytlů obilí, protože peníze si ruční prací na polích vydělají tak sotva na splacení těch pár věcí, co nevyprodukují doma v chalupě. A většina z nich po druhé, třetí generaci na venkově stejně sotva tuší, na co by počítač nebo chytrý mobil s internetem vůbec mohl být...
Odpovědět
Na kopcích větrníky, pod nimi pole s fotovoltaikou, produkční pole rozsekaná na kousky obhospodařované v horším případě ručně motykami, rýči a vidlemi, v lepším případě ručním nářadím na baterky, některé pole pod agrovoltaikou, lesy bezúdržbové, tudíž neprostupné pro člověka mimo s námahou ručně mačetami prosekaných stezek, co 5 - 10 kilometrů rozložitá vysoká stavba plná lithiových článků coby akumulační stanice pro elektřinu...
Silnice široké metrdvacet, protože pro kola a elektrokola to stačí a na elektromobil vesničani stejně nemají a dál než 10 - 20 kilometrů od rodného domu se stejně nedostanou. A za funkční počítač nebo chytrý mobil s aplikacemi nabízejí půl povozu brambor nebo pytlů obilí, protože peníze si ruční prací na polích vydělají tak sotva na splacení těch pár věcí, co nevyprodukují doma v chalupě. A většina z nich po druhé, třetí generaci na venkově stejně sotva tuší, na co by počítač nebo chytrý mobil s internetem vůbec mohl být...
Katka Pazderů
21.10.2021 14:20No jo, peníze, peníze, peníze. Ekonomický přínos pro některé jedince našeho druhu je to nejdůležitější. Příroda nemá moc silný hlas. Jen tu klimatickou změnu. A i té se, na úkor těch nejchudších, stejně přizpůsobíme.
Jak ale ochránit člověka před člověkem samým? Jedině vládou, která má v programovém prohlášení skutečnou ochranu přírody, i s těmi důsledky, že se do některých území prostě nebude smět, protože tam bude území bez vlivu člověka.
Odpovědět
Jak ale ochránit člověka před člověkem samým? Jedině vládou, která má v programovém prohlášení skutečnou ochranu přírody, i s těmi důsledky, že se do některých území prostě nebude smět, protože tam bude území bez vlivu člověka.
JŘ
Jaroslav Řezáč
21.10.2021 15:02 Reaguje na Katka Pazderůudělejte to jako Bedujíni...spěte pod nebeskou klembou, pijte vodu z potoků a jezděte na velbloudech, tedy koních, choďte spát se západem slunce a vstávejte s východem...poznáte rozměr vesmíru a blbost toho čemu říkáme civilizace (zmatečnosti) a to, jak jsme malý v celém soukolí a tak objevíme, duševní stabilitu...
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
25.10.2021 20:54 Reaguje na Katka PazderůNo, víte, oni pro typ eníze museli vykonat alespoň nejakou ekonomickou aktivitu, a ještě z tého platí daně. Vy jste na peníze mnohem více, nic užitečného neprodukujete, od státu dostanete více, než tomuto odvádíte, akorát ostatním škodíte, a ještě rypákujete.
Odpovědět
AM
Anežka M
21.10.2021 15:05tvl ta rozhledna připomíná raketové silo, jen čekám kdy vyletí SpaceX.
Nebo těžební věž. V mlze a z dálky.
Nebo hodně divné týpí.
Hezký to teda není. Ani ta rozhledna, ani to ostatní.
Odpovědět
Nebo těžební věž. V mlze a z dálky.
Nebo hodně divné týpí.
Hezký to teda není. Ani ta rozhledna, ani to ostatní.
RP
Radim Polášek
22.10.2021 13:23 Reaguje na Anežka MJá bych na té rozhledně natočil akční film. Třeba tradiční boj agenta 007 se zloduchem ve finální části dalšího dílu bondovky, v úplném závěru s typickým výbuchem a destrukcí toho objektu. Podobně jako Vin Diesel svého času točil akční film na Vítkovických vysokých pecích, tuším bez destrukce, nebo kterýsi Bond bojoval na nedávno zříceném pozemním teleskopu tuším v Arecibu, tam s destrukcí.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
25.10.2021 20:55 Reaguje na Anežka MJJ je to futuristická těžební věž podobně jako Aegis 1 z fimu Aljaqška v plamenech :)
Odpovědět
MM
Marek Mach
21.10.2021 16:30Jen doplnění do diskuze - problém není ani tak rozhledna (která je dle mého názoru opravdu nehezká), ale lanovka kterou budují z polské strany. Ty davy lidí, které se budou hrnout na vrchol jej prostě bez jakékoliv diskuze zdevastují. A proč? Aby jedno městečko v Polsku zbohatlo... A o tom je právě tento článek, kdy si my lidé bereme přírodu jako rukojmí vlastní chamtivosti. A naše děti na tu naši nenažranost dojedou...
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.10.2021 09:28 Reaguje na Marek MachMáte pravdu s ohněm za zbohatnutí a chamtivostí, ale naše děti dojedou bohužel na ideologické šílenství green dealu.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
27.10.2021 14:47 Reaguje na Jarka O.To co jste právě napsala je obludně absurdní...
Odpovědět
MK
Martin Králík
21.10.2021 17:45Za "ekoterorismus" považuji právě takovéto ničení posledních koutů málo lidskou čiností dotčených. Problém komplikovaných infrastrukturních staveb je mnohdy neschopnost investorů reagovat na oprávněné požadavky fyzických osob dotčených stavbou. A co takle připad pana soudce u Jarkměře... Jděte se v turistické sezoně podívat na Sněžku - odpadky, a nevábné produkty lidského těla - no hnus. Přiroda nemá právo být chráněna, jenom lidstvo má v rámci rozvoje všechno zničit. Souhlasím s p.Vinklerem. Co pŕedáme našim dětem - nezdravé a zdevastované prostředí. Proč neuděléme z Pražskeho hradu "disnilend" nebo nákupák?
Odpovědět
AK
Alda Kuchař
21.10.2021 18:22Dobrý den,
je mi smutno co tady čtu a co se dovídám, že se postavilo na Kraličáku. Byl to nádherný kout přírody bez navoněných turistů s jedním slonem a extrémním počasím i v květnu..
Nezapomenu!
Tenhle projekt bych omlátil tzv. dnešním ekologům o hlavu.
Odpovědět
je mi smutno co tady čtu a co se dovídám, že se postavilo na Kraličáku. Byl to nádherný kout přírody bez navoněných turistů s jedním slonem a extrémním počasím i v květnu..
Nezapomenu!
Tenhle projekt bych omlátil tzv. dnešním ekologům o hlavu.
to
21.10.2021 21:04
Jestli někomu chybí stará rozhledna, může se podívat o pár km dál na Paprsek, kde roste péčí jednoho z největších českých exekutorů její věrná kopie. Ale to by bylo další stejně výživné téma, včetně hanebné role, kterou při jejím povolování sehrály orgány samosprávy a ochrany přírody...
Obávám se, že další v oblasti budou na řadě Rychlebské hory. Ještě se v Hrubém Jeseníku dá před masovou "turistikou" utéct do pásma Orlíku, ale ten bohužel dostal zabrat při kůrovcové kalamitě.
Odpovědět
Obávám se, že další v oblasti budou na řadě Rychlebské hory. Ještě se v Hrubém Jeseníku dá před masovou "turistikou" utéct do pásma Orlíku, ale ten bohužel dostal zabrat při kůrovcové kalamitě.
ms
22.10.2021 01:43
Tam, kde jsou dotace, je pácháno většinou zlo. Jeďte se podívat na Šumavu do Srní, kde za nějakých vzpomínám si snad dobře 76 milionů byl postaven výběh pro smečku vlků. Na frustrovaná a plachá zvířata se za vysokým plotem z bezpečí prostředkem "arény" vedené vysoké dřevěné lávky dívají turisté. A kořist zřejmě mrtvá i živá je dodávaná strážci přes plot. Drahý vybetonovaný parking s automatickými závorami v blízkém šumavském lese je zřejmě klíčovým předpokladem udržitelnosti projektu. Buď vlka v krajině volně máme a platíme chovatelům dobytka za ztráty a naopak nám vlci regulují spárkatou zvěř, nebo ho mít nechceme. Tento vlčí výběh za naprosto nehorázné peníze, na kterém se někdo velmi dobře napakoval, je výrazem neomarxismu přerozdělovací byrokracie naší EU a zdegenrovaného náhledu konzumní generace z bezpečí na kdysi utimativního predátora. Nejen Jack London by zaplakal.
Odpovědět
IVAN FILIPEC
22.10.2021 10:31Kdysi dávno jsem stál u staré rozhledny, potom jsme tam byli u pramene Moravy roce 1986, to už tam nic nebylo a božský klid.To co tam stojí dnes je děs, prostě se to tam nehodí, kdyby tam postavili kamennou rozhlednu, jako tam stála, bylo by to levnější, krásně by to tam zapadlo a nenadělali by tam takové škody.Pokud chceme, aby nám příroda sloužila stále, musíme se o ni starat. Pokud někdo odpočinek v přírodě jako konzum, je to hlupák, který si nevidí na špičku nosu. Jsem houbař a potkávám v lesích čtyřkolky, motorky, cyklisty kde nemají co dělat. Ti všichni ničí přírodu, kam budeme chodit až ti bezohlední sobci zničí vše, chovají se arogantně a bezohledně k lidem, přírodě a ke zvířatům.Do lesa chodím odpočívat a nepotřebuju tam potkávat i---ty na motorkách a bicyklech.
Odpovědět
ig
22.10.2021 12:06 Reaguje na IVAN FILIPEC
A co když tam ti bicyklisti chodí odpočívat také? Jak vyřešit tento rozpor?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
22.10.2021 13:16 Reaguje na IVAN FILIPECJá jsem tam byl o cca 10 let později.
Na Kralickém Sněžníku hromada přírodou porostlých trosek asi z původní rozhledny, pod vrcholem oficiální pramen Moravy, mimo lidí z našeho autobusu jen ještě pár dalších lidí a jinak taky liduprázdno. Z Sněžníku jsem šel přes Mokré Hřbety a tam jsem několik hodin nepotkal snad vůbec nikoho. Byly tam krásné rašeliniště překlenuté můstky, sazenice smrků lidmi sázené do dřevěných kmenů, jeden obranný řopík z války, jedna rozpádávající se vyklizená chata, chutná pitná voda v potoku a nakonec sjezdovka, kterou jsem sešel dolů ze hřbetu.
Odpovědět
Na Kralickém Sněžníku hromada přírodou porostlých trosek asi z původní rozhledny, pod vrcholem oficiální pramen Moravy, mimo lidí z našeho autobusu jen ještě pár dalších lidí a jinak taky liduprázdno. Z Sněžníku jsem šel přes Mokré Hřbety a tam jsem několik hodin nepotkal snad vůbec nikoho. Byly tam krásné rašeliniště překlenuté můstky, sazenice smrků lidmi sázené do dřevěných kmenů, jeden obranný řopík z války, jedna rozpádávající se vyklizená chata, chutná pitná voda v potoku a nakonec sjezdovka, kterou jsem sešel dolů ze hřbetu.
JS
Jarek Schindler
25.10.2021 11:41 Reaguje na Radim PolášekAno, hromada trosek ze zbořeniště. I to byl vrchol KS. Pomalu půlstoletí žádnému ochranáři to, že se to zbořeniště nachází v NR a Evropsky významné lokalitě jaksi nevadilo. Neslyšel jsem, že by byla nějaká snaha to uklidit. Tak teď se to díky výstavbě té rozhledny konečně uklidilo. Ale o tom se už člověk nedočte. Toto považuji za pokrytectví zase já.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
27.10.2021 20:04 Reaguje na Jarek SchindlerInfo - AOPK /SCHKO Jeseníky tento rok na české straně zbořeniště bývalé Lichtenštejnovy chata odstranilo , 400 tun suti z vrcholu hory nejprve vrtulníkem, protože do chráněného území nemůže vjet těžká technika, z místa překládky, které už stojí mimo rezervaci zhruba 1,5 km od místa, kde chata stávala, poté nákladními auty.
více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lichten%C5%A1tejnova_chata_na_Sn%C4%9B%C5%BEn%C3%ADku.
Bohužel nedošlo k domluvě s PL, které vztyčilo plechový falus o kus dál.
Odpovědět
více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lichten%C5%A1tejnova_chata_na_Sn%C4%9B%C5%BEn%C3%ADku.
Bohužel nedošlo k domluvě s PL, které vztyčilo plechový falus o kus dál.
Karel Zvářal
27.10.2021 20:26 Reaguje na Miroslav VinklerDiplomat by napsal prostředníček.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.10.2021 21:46 Reaguje na Miroslav VinklerAno souhlas. Tento rok se to konečně podařilo AOPK uklidit. Otázkou je, jestli by se to uklízelo nebýt výstavby té rozhledny.
Jinak si ještě pamatuji jak jsme vynášeli smrčky od Vyhlídky pod Ludmilou pod Stříbrnickou. Taky jsme nemohli ničím ani kousek vyjet. Spousta problémů . Pamatuji si například, že by jsme mohli odřít mech čí lišejníky .
Odpovědět
Jinak si ještě pamatuji jak jsme vynášeli smrčky od Vyhlídky pod Ludmilou pod Stříbrnickou. Taky jsme nemohli ničím ani kousek vyjet. Spousta problémů . Pamatuji si například, že by jsme mohli odřít mech čí lišejníky .
JK
Jiří Kalabis
22.10.2021 13:14Vítejte v pekle za peníze EU. Doteď dumám nad tím, jak v oblasti vyhlášené jako Evropsky významná lokalita Králický Sněžník, mohly instituce povolit výstavbu té hrůzy, notabene za peníze z Evropských dotačních fondů. Vidím v tom rozpor jen já?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
23.10.2021 06:23 Reaguje na Jiří KalabisTento případ pouze dokresluje absolutní pokrytectví společnosti, která se verbálně hlásí k ochraně přírodního dědictví a ve skutečnosti dělá pravý opak.
Polákům se divit nelze, jde o území bývalého Německa, které dostali po II. svět. válce a nemají k němu žádnou rodovou vazbu. Je to prostě pro ně jen kus "matrošu", stejně jako Němka po válce, kterou šlo beztrestně znásilňovat.
Za ČR -- od samého počátku neuvěřitelné lajdáctví a nezájem o ochranu přírodního dědictví od úředníků v Praze. Nutno dodat, se souhlasem bývalé vedoucí SCHKO Jeseníky Pruknerové , která byla odvolána pro svoje povolování staveb v nejcennějších partiích Jeseníků po protestech odborníků i veřejnosti.
Blíže zde:
https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1509228-sefka-chko-jeseniky-skoncila-kontrola-dala-za-pravdu-kritikum
Odpovědět
Polákům se divit nelze, jde o území bývalého Německa, které dostali po II. svět. válce a nemají k němu žádnou rodovou vazbu. Je to prostě pro ně jen kus "matrošu", stejně jako Němka po válce, kterou šlo beztrestně znásilňovat.
Za ČR -- od samého počátku neuvěřitelné lajdáctví a nezájem o ochranu přírodního dědictví od úředníků v Praze. Nutno dodat, se souhlasem bývalé vedoucí SCHKO Jeseníky Pruknerové , která byla odvolána pro svoje povolování staveb v nejcennějších partiích Jeseníků po protestech odborníků i veřejnosti.
Blíže zde:
https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1509228-sefka-chko-jeseniky-skoncila-kontrola-dala-za-pravdu-kritikum
MZ
Miloš Zahradník
23.10.2021 10:54 Reaguje na Miroslav VinklerPolaky si neidealizuji ale jsou to nasi velci sousedi. Musime se s nimi naucit zit... Jinak souhlas ale i oni se civilizuji. Obrazek bezny jeste pred 25 lety - skupina mladych Polaku v kanadach s ruksaky a spacaky jde v zime po upravene bezecke stope v Jizerkach a totalne ji rozdupava - uz spis postupne mizi. ZA jeste poznamka na zdanlive jen "literarni" tema. Saga o zivote polskych presidlencu https://www.goodreads.com/fr/book/show/26093174-p-skov-vrch
v Polsku velmi uspesna kniha, prelozena i do cestiny. Je to o Walbrzychu, protejsku rekneme Trutnova. Kousek od Snezky ci Pomeznich bud. V cele te tluste bibli, dotykajici se snad vseho podstatneho pro Polsko 20 stoleti, neni - pokud jsem se tedy dival dostatecne presne - vubec zminka o Krkonosich. To slovo v te knize tusim zcela chybi. Neco naprosto nepredstavitelneho u ceske knihy, ktera by s podobne sirokym zaberem pojednavala o zivote v povalecnem 1945 - 2015 Liberci ci Trutnove
Odpovědět
v Polsku velmi uspesna kniha, prelozena i do cestiny. Je to o Walbrzychu, protejsku rekneme Trutnova. Kousek od Snezky ci Pomeznich bud. V cele te tluste bibli, dotykajici se snad vseho podstatneho pro Polsko 20 stoleti, neni - pokud jsem se tedy dival dostatecne presne - vubec zminka o Krkonosich. To slovo v te knize tusim zcela chybi. Neco naprosto nepredstavitelneho u ceske knihy, ktera by s podobne sirokym zaberem pojednavala o zivote v povalecnem 1945 - 2015 Liberci ci Trutnove
to
22.10.2021 20:15
Ano, trasy z Vysoké údolím Prudkého potoka nebo z Vojtíškova na hřeben a dále přes Souš, Podbělku a Sušinu kolem bunkrů bývaly vždycky klidnější, ale dnešní stav už taky neznám. Naposledy jsem šel nahoru v r. 2014, když mi ještě jakž-takž sloužila tělesná schránka, přes Návrší a to už jsem byl těmi davy taky znechucený.
Odpovědět
PK
Pavel Karel
22.10.2021 22:17Je to zvláštní: máme státní hymnu, která s důrazem
trochu naivním, ale něžným opěvuje tento zemský
ráj, kde hučí bory po skalinách, voda šumí po
lučinách, v sadě skví se jara květ,- snad každý z nás
trochu zjihne, když tato slova slyší; ale vždyť je to
přímo výsměch naší státní hymně, když necháme
devastovat bory, vylámat skaliny a vyplenit
květ vzácný jako zlaté kapradí, květ unikátních
přírodních rezervací! Vždyť to je, jako bychom balili
buřty do listů Vyšehradského kodexu nebo dláždili
ulice kameny vylámanými z Baziliky svatého Jiří!
Přírodní historie našich krajin je stejně památná
jako kterákoliv veliká památka historická; před
dějinami národa byly tu dějiny geologických a
geobotanických period; před vší slávou lidskou
byla tu sláva sil přírodních. Ochrana vzácných
přírodních památek není otázka sentimentality,
nýbrž povinné úcty; tyto památky, ať je to prastarý
strom, předvěký porost nebo vzácný geologický
útvar, nám představují něco ctihodnějšího než
podnikatelský zájem pana Petra nebo pana Capla.
(Karel Čapek , Prosba o milost, Lidové noviny,1928)
Odpovědět
trochu naivním, ale něžným opěvuje tento zemský
ráj, kde hučí bory po skalinách, voda šumí po
lučinách, v sadě skví se jara květ,- snad každý z nás
trochu zjihne, když tato slova slyší; ale vždyť je to
přímo výsměch naší státní hymně, když necháme
devastovat bory, vylámat skaliny a vyplenit
květ vzácný jako zlaté kapradí, květ unikátních
přírodních rezervací! Vždyť to je, jako bychom balili
buřty do listů Vyšehradského kodexu nebo dláždili
ulice kameny vylámanými z Baziliky svatého Jiří!
Přírodní historie našich krajin je stejně památná
jako kterákoliv veliká památka historická; před
dějinami národa byly tu dějiny geologických a
geobotanických period; před vší slávou lidskou
byla tu sláva sil přírodních. Ochrana vzácných
přírodních památek není otázka sentimentality,
nýbrž povinné úcty; tyto památky, ať je to prastarý
strom, předvěký porost nebo vzácný geologický
útvar, nám představují něco ctihodnějšího než
podnikatelský zájem pana Petra nebo pana Capla.
(Karel Čapek , Prosba o milost, Lidové noviny,1928)
MZ
Miloš Zahradník
23.10.2021 09:19 Reaguje na Pavel KarelBylo by zajimave doplnit, k jakemu konkretnimu utvaru se ten tehdejsi komentar Karla Capka asi vztahoval... Kralicky Sneznik neni Tlustec ci Konepruske jeskyne ohrozene tezari - a koneckoncu ony i ty brutalni akce tezaru vedly nekdy v spoluvytvoreni lokalit, dnes povazovanych za pritodni unikaty. Panska skala u Senova, lom Amerika u Karlstejna atd. Je pravda ze par "Panskych skal" tezbou cedice/vapence atd. uplne zmizelo ale v tom brutalnim niceni prirodnich unikatu prece jen asi melo navrch 19. stoleti - i se svymi omezenymi technologickymi moznostmi proti dnesku. Treba takova Certova zed v POdjestedi. Ta mela smulu, ze tamni kamen bylo mnohem pohodlnejsi tezit nez treba na Troskach
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.10.2021 09:40 Reaguje na Pavel KarelDíky za Čapka, je zvláštní, jak je pořád aktuální, včetně ochrany dědictví a krajiny.
Odpovědět
IB
Ivo B
23.10.2021 07:50Na jaře roku 1974 jsem měl tu čest navštívit vrcholek Kralickeho Sněžníku a musím říci že v te době to tam připomínalo spíše smetiště.Kromě ruin rozhledny tam byly ještě zbytky nějakých instalací po radiolokátoru Würzburg z 2.světové války ,gazíky polské pohraniční stráže a desitky polských občanů kteří tam ukončovali turistický pochod na oslavu nějakého výročí a v rámci toho tam zapálili velkou vatru samozřejmě se všemi průvodním jevy ,včetně množství pohozených láhví.Tůru na Sněžník jsme začínali v Dolní Moravě kde jsme potkali jen silně opilé dřevorubce.Cestou zpět nám došla voda a když jsme v jedné chalupě požádali, jestli by nám nemohli dat trochu vody alespoň pro děti ,tak nás vyhodili s tím ,že nejsou samoobsluha.V nějaké rozhledně ani Stezce v oblacích bych problém neviděl, když bude příroda chtít ,tak za par desítek let po techto lehkých stavbách nezbude vůbec nic,tak jako se to stalo se stavbami ,které tam byly predtim.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
23.10.2021 09:07 Reaguje na Ivo BDik za realisticky diskusni prispevek :) Je pravda, ze zlikvidovat
ocelovou konstrukci da prirode vic prace, nez rozvaliny nejake zdi - ale tohle bude prece problem hlavne vetrniku, ktere svym poctem - je jich o nekolik radu vice, nez rozhleden - ohrozuji evropskou krajinu nesrovatelne vic. nez rozhledny, stezky v oblacich a podobne poutove atrakce
Odpovědět
ocelovou konstrukci da prirode vic prace, nez rozvaliny nejake zdi - ale tohle bude prece problem hlavne vetrniku, ktere svym poctem - je jich o nekolik radu vice, nez rozhleden - ohrozuji evropskou krajinu nesrovatelne vic. nez rozhledny, stezky v oblacich a podobne poutove atrakce
JO
Jarka O.
23.10.2021 09:48 Reaguje na Ivo BOdstrašující příběh, netušila jsem, že Kraličák byl tak strategické místo. Je dobře, že se ho povedlo behem let uklidit, Teď, bohužel asi hlavně Polákům připadal málo využitý. Příroda dostane na zadek, ale to je netrápilo nikdy.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.10.2021 16:31 Reaguje na Jarka O.Jak jste přišla na to, že se to povedlo během let uklidit. Ono se to bohužel uklidilo až teď v rámci prací na té rozhledně.
Odpovědět
MC
Michal Chadim
23.10.2021 09:02Řekl bych, že je na čase přiznat si, že na Kraličáku je veškerá ochrana přírody už zbytečná a oficálně vyhlásit lunapark Kralický Sněžník a podpořit výstavbu obchodního centra přiléhajícího k rozhledně.
Protože nejdůležitější na světě je vydělat pořádný prachy a za ty prachy si hlavně ÚŽÍT POŘÁDNOU ZÁBAVU - více atrakcí, více služeb, více pohodlí, více drog, ať zábava nevázne - proč jinak bychym ty prachy vydělávali, že jo.
Odpovědět
Protože nejdůležitější na světě je vydělat pořádný prachy a za ty prachy si hlavně ÚŽÍT POŘÁDNOU ZÁBAVU - více atrakcí, více služeb, více pohodlí, více drog, ať zábava nevázne - proč jinak bychym ty prachy vydělávali, že jo.
JS
Jarek Schindler
25.10.2021 11:53 Reaguje na Michal ChadimProč zbytečná? Řekl bych, že je pořád lepší soustředit turisty na pár stezek a jeden vrchol než aby běhali po celém masivu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
28.10.2021 04:48 Reaguje na Jarek SchindlerPodívejte se na mapy.cz , turistické značky a k tomu si přidejte expanzi základen masové turistiky v okolí.
Problém je, že se řádově zdvíhá návštěvnost v masivu K.S.a na vrcholu obzvláště.
Odpovědět
Problém je, že se řádově zdvíhá návštěvnost v masivu K.S.a na vrcholu obzvláště.
JS
Jarek Schindler
28.10.2021 19:40 Reaguje na Miroslav VinklerTak hlavně Dolní Morava se sjezdovkami, Stezkou v oblacích a dalším lunaparkem . Na druhé straně Stříbrnice-Hynčice se střediskem Kraličák. Řekl bych že většina návštěvníků z těchto středisek nevystrčí nos a pokud ano tak nejkratší cestou na Kralický Sněžník a zpět.
Od Sklenného, přes Vojtíškov a Vysokou k Chrasticím moc turistů zatím nepotkáte. Stejné to je od Kladského sedla. Neřekl bych, že například Nová Senínka trpí návalem turistů. Červená hřebenová z Paprsku a jinak nic.
Odpovědět
Od Sklenného, přes Vojtíškov a Vysokou k Chrasticím moc turistů zatím nepotkáte. Stejné to je od Kladského sedla. Neřekl bych, že například Nová Senínka trpí návalem turistů. Červená hřebenová z Paprsku a jinak nic.
JČ
ZW
Zdenek Wenzel
14.3.2022 17:40Zdarec pobouchanci.
Včera jsem měl tu možnost se tam projít a udělat si svůj úsudek, než tady válčit s idioty.
a) krásná - škaredá rozhledna, to bych asi neřešil a až bude hotová, si ji posoudím sám
b) Čechů je 10 mil a Poláků necelých 40 mil, takže na každého našeho turistu už teď tam je 4x víc Poláků, což by ani tak nevadilo, kdyby se nestály fronty u Slůněte a nepochcávalo území pramenu Moravy (psi a lidi házím do jednoho pytle, pokud se to týče ochrany vody)
Trošku se obávám, že to neorganizovaně přeroste v aroganci většiny na našem území. Jak z toho ven momentálně nevím a bojovat s větrnými mlýny také neumím.
Zdravím Mirka Vinklerů a budu se těšit na jeho další poznatky ohledně ochrany přírody na Králičáku.
PS: celkově lidé včera byli usměvaví, ale někteří zapomněli pozdravit.
Odpovědět
Včera jsem měl tu možnost se tam projít a udělat si svůj úsudek, než tady válčit s idioty.
a) krásná - škaredá rozhledna, to bych asi neřešil a až bude hotová, si ji posoudím sám
b) Čechů je 10 mil a Poláků necelých 40 mil, takže na každého našeho turistu už teď tam je 4x víc Poláků, což by ani tak nevadilo, kdyby se nestály fronty u Slůněte a nepochcávalo území pramenu Moravy (psi a lidi házím do jednoho pytle, pokud se to týče ochrany vody)
Trošku se obávám, že to neorganizovaně přeroste v aroganci většiny na našem území. Jak z toho ven momentálně nevím a bojovat s větrnými mlýny také neumím.
Zdravím Mirka Vinklerů a budu se těšit na jeho další poznatky ohledně ochrany přírody na Králičáku.
PS: celkově lidé včera byli usměvaví, ale někteří zapomněli pozdravit.
