https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-vitecek-sucho-nebo-spatne-hospodareni-s-vodou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Víteček: Sucho, nebo špatné hospodaření s vodou?

3.5.2019
Sucho, jehož projevy nás dnes trápí, nepřišlo znenadání. Ilustrační snímek.
Sucho, jehož projevy nás dnes trápí, nepřišlo znenadání. Ilustrační snímek.
Foto | Victor Ranedo / Ekolist.cz
Sucho, jehož projevy nás dnes trápí, nepřišlo znenadání. Nevzniklo ze dne na den, ani před třemi, šesti nebo deseti lety. Pomalu se k nám plíží několik desetiletí a je to důsledek našeho špatného přístupu k přírodě, která nám naše činnosti vrací i s úroky.
 

Jeden z prvních prohřešků je nesmyslné vytvoření obrovských lánů rozoráním mezí, rušením remízků a cest mezi poli a s tím spojená likvidace protierozních opatření, která po celá dlouhá léta budovali staří zemědělci-hospodáři, kteří byli na svých polích bytostně závislí. Zvláště v kopcovitém terénu se to jeví jako naprostý nesmysl. Když se podíváme z ptačí perspektivy na zbídačené obrovské lány na jižní Moravě a přeletíme za hranice do Rakouska, najednou vidíme zcela jiný ráz zemědělsky využívané krajiny. Ta se vyznačuje podstatně menšími plochami jednotlivých polí a je na nich jasně vidět, že netrpí stejnými problémy jako lány na Moravě.

Další v řadě velkých omylů zemědělské politiky je plošné budování meliorací. Tímto, tehdy moderním opatřením na zvyšování úrodnosti polí, se nekontrolovaně odvádí životadárná voda i v době, kdy ji potřebujeme v krajině zadržet. Protože systém podzemích kanálů funguje stále, bez ohledu na to, co se děje na povrchu.

Chemizace zemědělství je dalším krokem, který má obrovský podíl na stávajícím stavu naší přírody. Zprvu se přihnojování formou granulovaných hnojiv jevilo jako dobré. V posledních desetiletích se však chemizace zvrhla v takzvanou „jedařinu“ se všemi negativními důsledky. Základním a přirozeným hnojením polí bylo po staletí hnojení chlévskou mrvou, která dodávala do půdy potřebné živiny a velmi důležitou složku – humus. Současný model chemického hnojení a jedovatých postřiků má za důsledek to, že z živé půdy se stala mrtvá hornina bez humusu, žížal, půdních bakterií a ostatního veledůležitého hmyzu. Přitom přítomnost humusu a obyčejných žížal jsou hlavní podmínky pro zadržení vody v půdě. Žížaly vytváří do velké hloubky systémy kanálků a humus do sebe dokáže vodu vsáknout. Jeden krychlový metr dobré půdy má pojmout 300 litrů vody. Chemií zbídačená mrtvá hornina však toho není schopna.

Důkazem toho je, že i slabý déšť splachuje půdu z polí, barví hnědě potoky a řeky. A zároveň probíhá zabahňování řek a rybníků, na jejichž odbahňování jsou opakovaně vynakládány miliardy korun. Šílená chemizace má za následek také obrovské úbytky ptáků, motýlů a všeho ostatního hmyzu, včetně včel. Z těchto faktů vyplývá zásadní otázka: Kdo bude po likvidaci hmyzu opylovat květy rostlin a stromů? Na sklonku minulého roku to vypadalo, že se blýská na lepší časy a od ledna 2019 bude zakázán jeden z nejhorších postřiků - rakovinotvorný Round up. Omyl – bude používán do doby než bude nahrazen něčím novým. Čili: Co by tomu řekli soudruzi Němci z firmy Bayer, kdybychom jim vypověděli zakázky za miliardy?

Jako další negativum se jeví používání stále větších a těžších zemědělských strojů, které do velké hloubky zhutňují půdu a zabraňují tak vsakování vody do větších hloubek. Jejich negativní působení se projevuje i na silnicích nižších tříd, po kterých se při přejezdech pohybují.

Špatný vliv na krajinu má i skladba pěstovaných plodin. Na polích převládá řepka pro výrobu biopaliv, která jsou škodlivější jako klasická paliva a kukuřice pro bioplynové stanice.

Systém zemědělského hospodaření je navíc bohatě podporován obrovskými dotacemi. A dále dotován v případě snížené úrody vlivem sucha.

Když vezmeme všechny výše popsané skutečnosti, nemůžeme se divit, že v naší krajině vládne sucho a bude vládnout zřejmě hodně dlouho. Navrhovaná opatření – budování vodních nádrží a zavedení vsakování dešťové vody ze střech domů do půdy k nápravě nepovedou. To jsou jen alibistické kroky, aby bylo vidět, že se něco řeší. Tato opatření vodu do polí a lesů nepřivedou, natož aby ji tam udržela.

Nemůžeme se tedy ani divit, že naše lesy strádají a jsou likvidovány kůrovcem, kterému naše státní zemědělská politika vytvořila optimální podmínky na přemnožení. Odumřením a vykácením velké plochy lesů se schopnost krajiny zadržet vodu dramaticky sníží. Obnova lesů je dlouhodobý a nákladný proces, který vlivem prohlubujícího se sucha nemusí být moc úspěšný. Vlastníci lesů jsou nyní ve velmi špatné situaci a mohou jen počítat ztráty, které dosáhnou závratných výšek. Dřevní hmota, která se pěstuje desítky let je kůrovcem znehodnocována a dřevo se pomalu stává neprodejným. Rovněž obnova lesa bude ekonomicky značně náročná. Je nasnadě otázka: Budou majitelé lesů nějakým způsobem odškodněni a dotováni, třeba jako zemědělci, kteří mají na stavu naší krajiny lví podíl? Nebo dostanou pouze příkaz v nejkratší možné době obnovit les?


reklama

Miroslav Víteček
Autor je čtenářem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

3.5.2019 09:14
Dobře napsané, i když těch zapomeností jak udržet vodu v krajině je mnohem víc. Např. tzv.škarpy kolem silnic, to byly mokřady po každém dešti...Rozorávání mezí coby hranic mezi políčkami, nebo zcelování do lánu nemá velký vliv na nasákavost půdy, navíc to bylo kompenzováno pravidelným organickým hnojením, skladbou a střídáním plodin, lány nahrnuté řepy, nebo nabrázděné brambory tvořily přirozené záchyty vody, stejně jako orba proti svahu, pravidelná hluboká orba pastviny se skotem, velké travní plochy, dokonce i umělé závlahy některých pastvin a plodin byly žádoucí, nejenže udržovali funkční a čisté kanálky pro spodní vodu, ale vytvářeli vhodné mikroklima pro drobné živočichy a hmyz, péče o lesy a lesní školky,výstavba malých rybníků u každé vesnice, výstavba velkých vodních děl apod. to je co v minulosti zajistilo dostatek podpovrchové i spodní vody.....Nebylo potřeba tisíce studií a úřednických razítek, instrukcí rádoby odborníků, protože lidé žijící v krajině a používající letitou zkušenost a znalosti dědů věděli a uměli, nakonec šlo o jejich přežití.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.5.2019 09:43
Rozeberu některá tvrzení-a) velké lány- pro biodiverzitu nevhodné, ale z hlediska zasákavosti je to jedno, spíš bych viděl problém s větrnou erozí-viz učebnicový příklad je Morava.
b) velké lány nejsou příčinou sucha, tyto jsou u nás od padesátých let a dešťové anomálie současného rozsahu v minulosti zdaleka nebyly- jak si autor vysvětluje fakt, že např. Španělsko se potýká s nejrozsáhlejším suchem v historii a žádné velké lány, ani JZD tam nikdy nebyly, meze se nerozorávaly a navíc Španělsko sousedí s oceánem?
c) hnojení chlévskou mrvou- mrvou se nehnojí, mrva se ze stájí vyvážela na hnojiště a jejím uzráním teprve vzniká hnůj a tím se hnojí- to pro pořádek
d) těžké stroje- přirozená a nutná reakce na totální úbytek lidí v zemědělství, při potřebě obdělat v podstatě stejné plochy
e)nevhodná skladba plodin- daná bohužel poptávkou a tvrdou ekonomikou- zemědělství je podnikání jako každé jiné, což si podstatná část lidí u nás vůbec neuvědomuje-myslíte, že někdo bude podnikat s prodělkem ?
f)chemizace zemědělství- myslíte si, že v zemích západní Evropy je to jiné? Není, a mohu vás ujistit, že spotřeba pesticidů a hnojiv obecně je tam dva až třikrát vyšší, jenže o tom se už u nás cudně nemluví.
Suma sumarum, nikdo netvrdí, že v zemědělství je vše v pořádku, jenže ty špatné vlivy jsou pouze reakcí na diletantskou (ne)politiku a nevidím důvod, proč neustále na naše zemědělství kálet- ono v zahraničí je to stejné, a zhusta ještě horší.
Odpovědět

Jan Škrdla

3.5.2019 23:02 Reaguje na pavel peregrin
ad a + b) z hlediska biodiverzity jsou velké lány katastrofou. Co se týká eroze (zejména té větrné) a sucha, záleží na tom jestli jsou půdní bloky rozděleny porostem dřevinné vegetace. Pokud máte malé půdní bloky oddělené pouze cestou bez doprovodné vegetace nebo ničím, tak si moc nepomůžete (zvláště pokud pěstujete podobné plodiny).
Dřevinná vegetace působí proti suchu tím, že ochlazuje povrch a díky tomu se v její blízkosti ve větší míře kondenzuje voda. Dále snižuje rychlost větru, a tím i vysoušení krajiny. Zejména svažitých pozemcích zabraňuje vodní erozi a zvyšuje zasakování vody.
Jinak co se týká Španělska, tak je klimaticky jinde. Je dost možné, že kdyby tam měli velké lány, tak už tam mají regulérní poušť.

ad c) - místní zemědělec taky nechává zrát mrvu na hnojišti. Pokud nepočítám drobné zemědělce co mají pár hektarů, tak je v širém okolí jediný. Organická hmota v půdě chybí.

ad d) práce v zemědělství netáhne, lidé ztratili vztah k půdě - je otázkou jestli to tak půjde dále.

ad e) - tady bych viděl chybu v nevhodně nastavených dotacích a v uměle vytvořené poptávce po biopalivech.

ad f) - je otázkou, do jaké míry to máme za potřebí. Přece jen jde o jídlo, které jíme a vodu, kterou pijeme.


Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.5.2019 15:33 Reaguje na Jan Škrdla
K a+b) souhlasím, k tomu Španělsku- je to stejně zajímavé, my jsme v přechodném klimatu a oni by měli být v přímořském, či se pletu?
c)organickou hmotu lze plnohodnotně dodat přes jeteloviny, v podstatně větší míře, než dokáže hnůj, ale zemědělský subjekt to musí pochopit, sami to tak činíme, protože ŽV nemáme
d) souhlas, je to otázka
e)to by bylo na delší diskuzi, ale nemáme pro to zde prostor
f) souhlasím, Evropa je bohatá a nechť si lidé zdravé potraviny zaplatí a my bez dotací ať dostaneme to, co nám náleží- ale ze zemí, kde na to kašlou, ať přes hranice nepřejde ani kilo těchto potravin-a to je zatím utopie-bohužel.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.5.2019 22:47 Reaguje na pavel peregrin
Se Španělskem je to složitější, předpokládám, že SZ pobřeží má přímořské klima, zatímco jižní a centrální část klima středomořské, blížící se subtropům.

S těmi jetelovinami jste světlou výjimkou, většina subjektů bez živočišné výroby pěstuje jen komerční plodiny jako řepku, pšenici a kukuřici, popř. ječmen, cukrovku nebo slunečnici.


Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2019 07:22 Reaguje na Jan Škrdla
Jeteloviny jsou páteří osevního postupu, to si musí každý srovnat v hlavě a nedá se koukat na okamžitý zisk.
Odpovědět
F

Fero Metam

4.5.2019 09:21
prírodasi umí ze vším poradit, to jen človek všechno príliž rychle ovplyvńuje, a nemyslí napred....vidí jen bubáky, a za bubáky klidne zničí planetu....príroda bez človeka bude, ale človek bez prírody ne....lidé to nechtejí pripustit - vidí jen bubáky a pokrok - ale, jak se i tady píše - pokrokem ke skáze !!!!nedá se vše počítat penezma - dúležitejší jak peníze je voda vzduch zeleň....socialismuz ničil vše 40let....kapitalismus co udelal za 30let??????
Odpovědět
F

Fero Metam

4.5.2019 09:22
prírodasi umí ze vším poradit, to jen človek všechno príliž rychle ovplyvńuje, a nemyslí napred....vidí jen bubáky, a za bubáky klidne zničí planetu....príroda bez človeka bude, ale človek bez prírody ne....lidé to nechtejí pripustit - vidí jen bubáky a pokrok - ale, jak se i tady píše - pokrokem ke skáze !!!!nedá se vše počítat penezma - dúležitejší jak peníze je voda vzduch zeleň....socialismuz ničil vše 40let....kapitalismus co udelal za 30let??????
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

6.5.2019 09:58
Stručně řečeno: devastace přírody, potažmo zemědělské půdy začala od okamžiku, kdy půda přestala sloužit primárně jako zdroj obživy, ale začala sloužit jako generátor zisku.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

6.5.2019 10:58 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Naprostý souhlas.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.5.2019 13:21 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Pak by ovšem muselo platit např. i to, že všechna služební auta jsou devastována.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist