Miroslav Bobek: „Noví luskouni“ s ostny a bezoárem

Luskouni byli celá léta obchodováni v počtech milionů a milionů jedinců. Až po dlouhé době – a kdo ví, jestli ne příliš pozdě – se začalo pracovat na jejich účinnější ochraně. Snažíme se k ní také přispět. Spolufinancovali jsme Pangolarium v Laosu a vznik obdobného zařízení se chystáme podpořit v Indonésii. Do smlouvy přitom dáváme formulku, že tato záchranná stanice bude sloužit nejen luskounům, ale i dalším druhům savců. Má to dobrý důvod: ve stejné situaci, jako byli před deseti lety luskouni, jsou dnes v jihovýchodní Asii dikobrazi. Byznys s nimi se podle všeho rozjel do vysokých obrátek a reálně začíná hrozit, že početnost některých druhů se ocitne na prudce sestupné křivce.

Jestliže důvodem k obchodu s luskouny je jejich maso a především šupiny, pak v případě dikobrazů jde o maso, ostny – a zejména bezoár. Ten vzniká u přežvýkavců nebo právě u dikobrazů hromaděním a stlačováním nestrávených zbytků potravy. Nejprve jde o vláknité smotky, které postupně získávají oválný tvar a usazují se na nich další látky, takže nakonec připomínají kameny. Samo slovo „bezoár“ má původ v perském „pád zahr“, což znamená „protijed“ – a to nám osvětluje, proč byl bezoár po celá staletí vysoce ceněnou komoditou i v Evropě. Jeho cena tu prý dosahovala až čtyřicetinásobku ceny zlata.

Na rozdíl od Evropy, v Asii zájem o bezoár nikdy neustal a nynější poptávku po dikobrazím bezoáru táhne především Čína. Jak se zdá, významná část obchodu běží po internetu, a tam se také dozvídáme, k čemu je tento bezoár dobrý: údajně léčí horečku dengue, choroby jater, infekční onemocnění, a dokonce rakovinu. Aktuálně se objevuje rovněž argumentace, proč vzhledem ke svým účinkům jistojistě pomáhá proti covidu-19...

Asi nemusím zdůrazňovat, že žádné léčivé účinky bezoáru nebyly prokázány a že jde o sázku na lidskou pověrčivost, či rovnou o zneužívání těžké situace nemocných. A s tím vším je samozřejmě spojen výnosný byznys. Například za valoun dikobrazího bezoáru o hmotnosti 38,4 gramu požaduje prodejce 3 800 USD. Sto dolarů za gram.

Kolem obchodu s dikobrazím bezoárem je více nejasností než konkrétních informací. Třebaže jsou dikobrazi někde chováni také na farmách, řada, ne-li většina, zákazníků preferuje bezoár z divokých zvířat. Jejich zdrojovými oblastmi jsou jihoasijské státy – Indonésie, Malajsie a další –, ale kolik je kde pobito dikobrazů, nikdo netuší. Přitom ne každý dikobraz má v sobě bezoár; odhady pracují přinejmenším s poměrem 1 : 10.

Naopak jisté je, že nezbývá příliš času zasadit se o účinnou ochranu dikobrazů a o eliminaci obchodu s jejich bezoárem. Zatím se však bohužel spíše zdá, že se zopakuje podobný scénář jako v případě luskounů.

---

reklama

---