https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-bobek-restaurant-v-horach-a-uzasna-bojana
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Bobek: Restaurant v horách a úžasná Bojana

16.9.2021
Sup bělohlavý a sup mrchožravý na krmišti u Potočnice
Sup bělohlavý a sup mrchožravý na krmišti u Potočnice
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha
Již během cesty do východních Rodop jsme obdrželi zprávu, že restaurant, který se chystáme navštívit, je velmi dobře zásoben. U pastevců ani v okolních vesnicích sice nebyl k dispozici žádný padlý kus dobytka, ale více než dostatečně ho nahradilo množství vnitřností z nejbližších jatek. Abychom si rozuměli: Šlo o „restaurant“ pro supy, jeden z několika, které jsou v bulharských horách provozovány. Velice významnou příčinou úbytku supů se totiž stal nedostatek bezpečné potravy, tedy potravy neotrávené jedovatými návnadami a nezatížené agrochemikáliemi či veterinárními přípravky. Supí „restaurace“ tento problém alespoň do určité míry eliminují – proto také provoz jedné z nich financuje naše zoo.
 
Naše návštěva „Grand Restaurantu Potočnica“ proběhla v sobotu 4. září 2021, shodou okolností na Mezinárodní den supů. Na místo jsme dorazili časně ráno, ještě za hluboké tmy, a v kamenném stavení nedaleko od plošiny, na níž bylo „prostřeno“ pro supy, tiše čekali. Za svítání se ozval šustot křídel. Přilétli první supové bělohlaví a začali hodovat. Z nevelké vzdálenosti na ně byla působivá podívaná: natahovali dlouhé, jakoby husí krky, mocnými pařáty si přidržovali potravu a klovali do ní mohutnými zobany, tu a tam roztáhli křídla o rozpětí téměř tří metrů… Postupně se jich před námi shromáždilo na sedmdesát! Když uvážíme, že před pětatřiceti lety jich v celém Bulharsku zbývalo jen asi deset párů a že dnes jich tam žije necelých sto dvacet párů, byl to neskutečný počet.

Vzápětí po prvních supech bělohlavých přilétli i mnohem menší supové mrchožraví. Ti nás zajímali ještě víc. Jsou nejen vzácnější – v Bulharsku jich je ani ne třicet párů –, ale náš kurátor ptáků Antonín Vaidl také řídí jejich Evropský chovný program a Zoo Praha se významně angažuje v jejich návratu do bulharské přírody. Postupně před námi defilovalo šest „mrchožroutů“: mladí, černohnědě zbarvení jedinci, i dospělí bílí ptáci s rozčepýřenými pery na hlavách. S napětím jsme čekali, jestli se neobjeví „mrchožrout“, který by měl ještě zbytky hnědého opeření a na zádech vysílač. Šlo by o samičku Bojanu, která je opravdu výjimečná.

Bojanu jsme v roce 2017 odchovali v naší zoo. Na sklonku téhož roku odešla na první delayed release do Bulharska. Při použití této metody jsou odchovaní ptáci ve voliéře drženi až do následujícího jara a teprve potom vypuštěni do volnosti. Do Afriky tudíž neodletí hned v prvním, ale až ve druhém roce života, kdy jsou mnohem silnější a zkušenější, a míra jejich přežití se zvyšuje z 30 na 75 %. Bojana byla jedním z prvních čtyř „mrchožroutů“, kteří se v květnu 2018 nedaleko Potočnice takto vrátili do příhody. V září 2018 se pak vydala do Afriky, kde „mrchožrouti“ tráví první léta života. Pobývala zejména v Čadu, ale celkem navštívila více než dvě desítky zemí – a letos 4. května se vrátila do Rodop! Až po ní následovali další supové mrchožraví vypuštění metodou delayed release, takže Bojana si připsala významné prvenství.

Celé ráno i část dopoledne jsme v „Grand Restaurantu Potočnica“ na Bojanu marně čekali. Její nepřítomnost nám alespoň vynahradil přílet zástupce třetího druhu v Evropě žijícího supa, a to supa hnědého, který byl v Bulharsku svého času již vyhuben… Když jsme z našeho úkrytu odcházeli, byl jsem plný zážitků, ale přesto jsem cítil drobný osten zklamání: Vidět tak ještě naši Bojanu!

Samice supa mrchožravého Bojana u Potočnice.
Samice supa mrchožravého Bojana u Potočnice.
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha

Byl však Den supů – a to se asi dějí i supí zázraky. O několik hodin později jsme sledovali Bojanu kroužící spolu s dalšími supy mrchožravými nad svahy poblíž „Grand Restaurantu Potočnica“. Byl na ni úchvatný pohled! Znamenal pro mne jeden z mých nejsilnějších profesních zážitků. Majestátně plachtící Bojana, naše úžasná Bojana, byla živou odpovědí na otázku, proč do své práce vkládáme tolik času i úsilí…

Líbí se vám texty Miroslava Bobka? Pak vás může zaujmout jeho poslední kniha Supi v hotelu Continental a další zápisky ředitele zoo


reklama

 
foto - Bobek Miroslav
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

16.9.2021 10:53
Tak do téhle restaurace bych si taky rád zašel. Ne na jídlo, ale na čumendu. Sváču bych si přinesl vlastní.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.9.2021 12:26
Díky za jeden milý článek a zároveň tip na Potočnicu. Do Rodop se chystám na vandr už od doby předkovidové a doufám, že to konečně příští sezónu vyjde. Rodopy nebo Albánie. Co se týče supů, překvapilo mě, že jsou v Bulharsku ohrožení. V Pyrenejich jsou běžní. Asi jiné druhy.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.9.2021 19:31 Reaguje na Jarka O.
Supi v Evropě plošně ubyli. Ani ten Pyrenejský poloostrov není výjimkou. Důvodů je povícero. Pytlačina, omezování pastevectví a v neposlední řadě léčba hospodářských zvířat některými veterinárnímu preparáty, které jsou pro predátory jedovaté. V případě úmrtí tato léčeného zvířete byl kadáver pohozen aby se o něj supi postarali. Problém je v tom, že maso takto léčeného zvířete působí supům silné svalové křeče, které končí úmrtím. V současné době je snaha o navýšení stavu supů v Evropě. Na tomto projektu se podílejí i některé naše zoo, takže v poslední době na Balkán putovali supi ze zlínské zoo, zatímco orlosupi bradatí z Liberce míří do Pyrenejí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.9.2021 21:42 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tak vida. To byli možná supi z Čech. Ze supů v Pyrenejich šel skoro strach. Jakmile jsme si lehli do trávy na odpočinek, začal nad námi kroužit 1, pak 2, pak 4, a nakonec jsme napočítali hejna i 15 supů, kteří vytrvale kroužili a čekali na svou příležitost. Nebyli jsme si jistí, jestli to byli orli nebo supi, ale podle množství to orli být nemohli.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.9.2021 22:50 Reaguje na Jarka O.
Může Vám být útěchou, že pokud by se Vám tam stalo něco hodně špatného, supi by se postarali o masité části a orlosupi o kosti. Takže byste se stala jistým způsobem součástí místního ekosystému a Vaše pojišťovna by ušetřila peníze za repatriaci ostatků do republiky.
To jsem hnusnej, že?
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.9.2021 13:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pojišťovna by neušetřila, ale i já i supi jsme věděli, o co jde. Na Seznamu se několik let objevoval článek o "nevysvětlitelném" stavu těl jakési umrzlé výpravy Rusů na Ural, přitom to mohlo být to, co popisujete. Mi se líbí, že ředitel ZOO dává jména zvířatům, takže nejen laická veřejnost. Tak jsem v klidu. Nakonec to bude jak v Jáchyme, hod ho...: Psí kalendář, dnes má svátek Voříšek, zítra Alík, ve středu Bojana...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.9.2021 19:07 Reaguje na Jarka O.
Trochu jsme si nerozuměli, ale nehodlám to už dále rozvádět. A co se týče toho pojmenovávání zvířat, tak v zoo mívají spousty zvířat své jména. A u zvířat, která se pouštějí do volné přírody je to navíc praktické. Pokud třeba nějaký vypuštěný čáp dostane vysílačku, tak je zapamatovatelnější verze - čáp Karel přeletěl Gibraltarskou úžinu než verze - čáp XP317 přeletěl..... -)))
Odpovědět
Hu

Hunter

16.9.2021 22:58 Reaguje na Jarka O.
Berte Rodopy,jsou nádherný. Albánie počká :-).
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.9.2021 13:44 Reaguje na Hunter
No, to je slovo! Je rozhodnuto a ještě víc se těším. Děkuju. Plán teda byl chodit po západních Rodopech směrem na Recko a Potočnica je ve východních Rodopech, ale to se vyřeší. Mám tam kamarádku a i jinak mě to táhne víc k Bulharům než těm druhým. Kdepak jste chodil? :-)
Odpovědět
Hu

Hunter

17.9.2021 14:30 Reaguje na Jarka O.
Bulharsko mám docela prochozený, Rodopy (západní část), Rila a Pirin, Melnik, Sozopol a Ropotamo. Vždycky se mi tam líbilo.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.9.2021 15:20 Reaguje na Hunter
Ano, Rila, Blagoevgrad, Sozopol, Plovdiv, muzeum růží, všechno dobré, Sofie není moc zajímavá. Jídlo je bezva a lidi hodní. Jen uvažuju o pepřovém spreji nebo nějaké píštalce kvůli psům a když čtu ekolist, tak nevím, mám mít strach z těch medvědů. Ale v srpnu nebo září budou tlustí a líní, tak ne. Už aby to bylo.:-)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.9.2021 19:01 Reaguje na Jarka O.
Doufám že se tady s námi podělíte o své zážitky nějakým článkem s fotkami.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist