RNDr. Jan Pretel, CSc.: Mohou být vědecké podklady ke Kjótskému protokolu podvodem?

Ivan Brezina ve svém článku "Jak se manipulovalo Kjóto" (LN 22.2.2005) uvádí svoji představu o tom, jak v minulých letech vznikaly vědecké podklady k formulaci Kjótského protokolu, který minulý týden vstoupil v platnost. Zaštiťuje se přitom "přiznáním" amerického klimatologa Benjamina Santera a jeho "svědectvím o praktikách politiků", které v roce 1996 vedly ke vzniku Druhé odhadové zprávy Mezivládního panelu ke změně klimatu (IPCC) a odkazuje se i na některé zpochybňující výroky dalších osob. Jednoduchým pohledem do příslušné zprávy lze zjistit, že pan Santer nebyl hlavním editorem zprávy, ale pouze jedním z mnoha spolupracovníků, který v žádném případě nemohl mít sílu takové změny na nátlak politiků prosadit. Sám jsem se v letech 1997-2001 jako člen výboru IPCC podílel na koordinaci vzniku následné zprávy IPCC a proto dobře vím, jak celý proces přípravy takových zpráv probíhá. Expertní týmy schválené naprostou shodou zástupců všech téměř dvou set států shromáždí dostupné vědecké podklady a připraví pracovní verzi studie. Ta následně prochází recensním procesem za účasti expertů (opět schválených naprostou shodou všech) a ještě ve svém závěru má každý stát právo se k obsahu i jednotlivým formulacím závěrů zprávy. Teprve poté, kdy se zástupci všech států na jednotlivých formulacích dohodnou, je výsledná zpráva publikována!
Domnívá se snad pan Brezina, že zástupci zcela všech států s radostí vítají snahy o snižování emisí skleníkových plynů? Ze svých zkušeností dobře vím, že! Rozhodně to vůbec nevítají státy produkující ropu, příliš to nevítají ani některé významnější rozvojové státy (Čína, Indie) a pamatuji si, že řadu závěrů zpochybňovalo i Rusko za podpory některých dalších států bývalého Sovětského svazu. Dobře si vzpomínám na nekonečné, často i noční bouřlivé diskuse o významech jednotlivých vět či slovíček závěrů. A přesto nakonec k dohodě na významu textu vždy došlo! A možná i proto lze nakonec zprávy IPCC považovat spíše za uhlazený výsledek kompromisů než za katastrofický scénář, který vznikl na "objednávku politiků".
Chápu, že jakékoliv vědecké výsledky lze politicky využít i zneužít. Kdo ale čte zprávy IPCC pozorně zjistí, že obsahují celé názorové spektrum poznatků. V žádném případě nezpochybňují klimatické změny zcela přirozeného původu, ale na druhé straně se seriózním způsobem zmiňují i o vlivu člověka na těchto změnách. Nikdo není v současnosti schopen odpovědět na otázku, jakým konkrétním podílem se na změnách podílí člověk a jakým "příroda". Odpověď se bude hledat určitě ještě hodně a hodně dlouho! Vliv člověka zde však je a musí být naší společnou snahou jej rozumným způsobem potlačovat.
Pokud měl článek pana Breziny upozornit na to, že Kjótský protokol ve své současné podobě globální vliv člověka na klimatické změny příliš významně nesníží, pak je vše v pořádku. Bez spoluúčasti USA a dalších významných producentů oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů z rozvojových států opravdu jde pouze o první krok. K serióznosti autora by však výrazně přispělo, kdyby to učinil na základě opravdových faktů. Rozhodně si však světová vědecká komunita nezaslouží, aby téměř 3000 odborníků podílejících se na přípravě zprávy IPCC bylo přirovnáváno k "usvědčeným podvodníkům". Takto opravdu ne!

---

reklama

---