https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/mojmir-sterba-jak-funguje-chytra-energie?ids%5Bx74e5a0d1a13e30d696acc156a13c7e4f%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mojmír Štěrba: Jak funguje 'Chytrá energie'

19.11.2010
Projekt je veřejný, proto se k němu veřejně vyjadřujeme, abychom upozornili na problémy, které takový systém přináší. K diskusi vyzývá i hodnotitel projektu prof. Bedřich Moldan. V tomto dílu shrneme hlavní poznatky, o provozuschopnosti ES s OZE s odvoláním na analytické dokumenty.
 

Zde hodnotíme část projektu, kterou tvoří elektrická energie. Vstupní hodnoty jsou převzaty ze studie Chytrá energie a náš model zkoumá, jaká je funkčnost navržené elektrizační soustavy.

1. Základní východiska projektu elektrizační soustavy.

Projekt vychází z principu využití obnovitelných zdrojů energie s malým podílem zemního plynu. Předpokládá zabezpečit produkci 53 TWh z vlastních zdrojů + 10 TWh z importu, což je o 13 % méně než současná produkce.
Vlastní zdroje vygenerují za rok:
26,22 TWh z FV+VTE+VE
26,24 Twh z biomasy
= 52,48 TWh celkem
Projekt zahrnuje zdroje a spotřebu připojené k síti + energii pro elektromobily, které nahradí benzinové a naftové.

- Závěr studie je, že suma spotřeby = produkci zdrojů, takže systém je prohlášen za provozuschopný, energeticky soběstačný.

2. Metoda řešení
Metodou Chytré energie je statické a statistické shromažďování, vyhodnocování spotřeby a zdrojů energie a jejich sumarizace. Tento krok je nutný ale nikoliv postačující.
Pro elektrizační soustavu je rozhodující druhý krok, to je modelování funkční provozovatelnosti, v časovém sledu. Tento krok je přímo závislý na fyzikálních vlastnostech elektrizační soustavy. Studie Chytrá energie tuto modelaci neprovádí, proto analýzu funkčnosti provedeme za ní.

3. Řešení funkčnosti elektrizační sítě
Na základě údajů ze studie Chytrá energie byl vytvořen simulační model, který zkoumá funkčnost takto navržené elektrizační soustavy. Tento proces musí proběhnout u každé elektrizační soustavy, aby se zjistila rizika narušení stability a zabránění následnému kolapsu. Podmínky pro připojování OZE do současné ES řeší renomovaný výzkumný ústav ČSRES EGÚ, a.s. Brno, zkoumá, jaké jsou limitní hodnoty pro připojení OZE do současné plně regulované elektrizační soustavy v podmínkách fosilní a jaderné energie.
Chytrá energie musí řešit odlišný problém, protože všechny zdroje jsou obnovitelné a zcela závislé na přírodních podmínkách.
Vzhledem k tomu, že tento problém studie Chytrá energie ani náznakem neřeší, provedeme to my.

4. Řešení funkčnosti elektrizační soustavy podle studie Chytrá energie.
Všechny zdroje vycházejí z OZE, které jsou proměnlivé podle počasí a roční doby a tudíž poskytují proměnlivou produkci během roku a dne. Tuto proměnlivost zachycuje model1 metodou nejslabšího článku, kterým je nejchladnější měsíc leden. Model1 spustí elektrizační soustavu 1. ledna a po dnech a během dne po hodinách zkoumá, jak probíhá proces rovnováhy spotřeby a produkce. Hned první den dojde k vyčerpání kapacit přečerpávacích vodních elektráren PVE a překročení záložních kapacit, které jsou tvořeny prostřednictvím zatím fiktivní chytré sítě Smart Grid. Činnost PVE byla úplně ochromena pro nedostatek energie, PPE a SmartGrid dohromady s regulačním výkonem 2114 MW ani zdaleka nestačily regulovat výkyvy spotřeby a produkce. Když vyloučíme možnost permanentní regulace z importu, tak ES byla v permanentním kolapsu jak dokumentuje model1.

5. Zkoumáme, jak se ES bude chovat během kalendářního roku
Zatím budeme předpokládat neomezený objem regulačního importu a exportu, abychom mohli sledovat, jak by se ES chovala v průběhu roku. K tomu slouží model2 , který prochází postupně všemi měsíci od ledna do prosince a vyhodnocuje rovnováhu ES. Únor probíhá obdobně jako leden. V březnu již přibývá slunce, klesá import, ale začínají se projevovat nárazy produkce FV, která má v poledne špičkový výkon až 12000 MWp, které částečně spotřebuje vlastní spotřeba, dojde k čerpání záporné zálohy a nevyčerpaný zbytek jde do exportu. Tento stav se stále prohlubuje a v letních měsících už dochází k tak velkému exportu, že by to ohrozilo přenosovou soustavu. Lámat se to začne v září, kdy ubývá slunce a začíná se projevovat nedostatek energie, +záloha nestačí a začíná import, který se zvětšuje a v listopadu a prosinci se dostává na úroveň ledna, února. Podrobně je možné průběh roku sledovat v modelu2.
Uvedený průběh ilustruje průběh roku který ve skutečnosti není možný, protože nasmlouvat tak velké výkyvy regulační energie není reálné. A i kdyby to bylo možné, tak doma nevyužitelné nárazové přebytky v letních měsících jsou vlastně ztraceny. Ve studii je uvedeno, že Dánsko produkuje 20 % z větrné energie a regulaci hravě zvládne. Bohužel nezvládne, protože regulace je prováděna prostřednictvím norských a švédských hydroelektráren, nikoliv z vlastních regulačních zdrojů.

6. Co kdybychom zvyšovali vlastní zálohu a přešli na vlastní regulaci?
Je to spíše hypotetická úloha, ale prověříme ji viz model3 . Předpokladem je, že Smart Grid může zvyšovat regulační výkon na takovou hodnotu, až regulační import a export klesne k nule, resp. na hodnotu potřebnou pro řešení krátkodobých výpadků. Nulového regulačního importu/exportu nebylo možné dosáhnou ani při regulačním výkonu Smart Grid 10000 MW a objemu zálohy 10000 GWh. Zatím není známo, jak by takový regulační výkon mohly OZE vygenerovat.

7. Jaké jsou možnosti OZE
Tak, jak byl projekt navržen ve studii Chytrá energie je nerealizovatelný z důvodu regulace, proto hledáme podmínky za kterých by bylo možné OZE provádí to model4 Výsledkem je zjištění, že ES ohledem na regulovatelnost, velikost stálého zdroje je provozovatelná pro nižší spotřebu – 65 % té původní, spotřebu 53 TWh by nebyla schopná zabezpečit. Dalším zjištěním je, že produkce je závislá na velikosti stálého energetického zdroje v našem případě to je biomasa 3650 MW. Limitní hodnota instalačního výkonu FV je 1000 MWp a VTE 2000 MWi. Výkony mohou mírně oscilovat kolem uvedených hodnot v závislosti na nasmlouvání regulačního importu a exportu. Jsou srovnatelné se závěry EGÚ s tím rozdílem, že EGÚ má k dispozici regulační výkony současných fosilních a jaderných zdrojů a reguluje odchylky od nasmlouvaných hodnot, kdežto my máme k dispozici fiktivní výkony chytré sítě Smart Grid s nutností řešit regulaci plných odchylek.

8. Závěry a doporučení
- OZE mají svá omezení, elektrizační soustava je fatálně závislá na regulační a akumulační kapacitě.
- OZE jsou plně závislé na meteorologických a klimatických podmínkách, jejich proměnlivost v průběhu roku může velmi podstatně ovlivnit funkčnost elektrizační soustavy.
- Místo velkých prohlášení je třeba se věnovat rozvoji a vývoji podpůrných služeb elektrizační soustavy v podmínkách OZE a tento fenomén zařazovat do studií o energetice s OZE.
- Je třeba vyvíjet a zdokonalovat predikční a simulační nástroje pro řízení rovnováhy ES v podmínkách OZE.
- Řešit akumulaci větších objemů elektrické energie.
- Řešit regulační pravidla pro provoz OZE, zejména řízení jejich dodávky.

Tento dokument není vypovězením války obnovitelným zdrojům, ale upozorněním na problémy, které je třeba řešit, nikoliv se jim vyhýbat, když jsou pro nás nepříjemné.

Až přijde hodina pravdy, tak se budeme muset uskromnit v našem životě, pokud se nám přeci jen nepodaří poručit větru dešti.


reklama

 
Mojmír Štěrba
Autor je programátorem simulačních modelů energetických soustav
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Chytrá energie - 22. 11. 2010 - David Hanslian

Tak vas potesim a pokusim se o reakaci. Material Chytra energie jsem ted videl poprve, stejne jako Vas prispevek. A hned jsem si vas oba pekne zaskatulkoval. Chytrou energii do kategorie: "idealisticka vize se spoustou neznamych" a Vas prispevek do kategorie "hledani duvodu, proc to nejde".

Myslim si, ze Chytra energie ma spoustu slabych mist a neznamych a ne se vsim souhlasim. Ale v principu jde o spravnou predstavu, kam bychom se asi meli ubirat. A v teto chvili jde o to, jestli skutecne chceme neco zmenit nebo jen budeme hledat vymluvy, proc to nejde. Je jasne, ze pokud by zitra nekdo postavil 3 GW vetrnych a 10 GW solarnich elektraren a na oplatku zrusil Temelin, Prunerov a Tusimice, tak to asi bude problem. Ale v te studii se nepise, ze k tomu ma dojit zitra, ale k roku 2050! To znamena, ze mame 40 let na to, vymyslet co s tim. Zadarmo to samozrejme nebude, bude to stat hodne usili, hodne vyzkumu, bude se muset prozkoumat hodne slepych ulicek. Ale kdyz to nezkusime, tak se nezmeni nic. Az na to, ze nam zacne dochazet uhli, jediny jiny nez obnovitelny zdroj, kde nejsme zavisli na zahranici a budeme velmi zavisli na jedinem, docela problematickem a zranitelnem zdroji. A mozna nas to ve vysledku bude stat jeste vic penez nez vsechny ty slepe ulicky dohromady.

Mate pravdu, ze material Chytre energie se vyhyba reseni problemu akumulace a regulace energeticke soustavy. Ale to prece neznamena, ze autori Chytre energie nepocitaji s tim, ze by bylo nutno tento problem resit. Nemuzete ocekavat, ze se vsude postavi panely a sit se necha zkrachovat tak, jak uvadite ve svem modelu. Ve skutecnosti se reseni techto problemu jiz nyni venuje docela velka energie a da se ocekavat, ze tento trend bude pokracovat. A dnes vubec nemuzeme vedet kam. Zda se objevi nejaka nova "kosmicka" technologie treba v oblasti supervodicu, kondenzatoru, baterii ci setrvacniku nebo pujdeme cestou zlevneni a masivniho vyuziti technologii dnes znamych. Jiste je, ze lidska tvorivost si s takovymi vyzvami zatim vzdy poradit dokazala a neni duvod se domnivat, ze by tomu ted melo byt jinak. Pokud ovsem budeme chtit.

Pokud se vratim zpatky k Vasi studii, tak bych k tomu mel (pri pouhe extrapolaci dnes znamych moznosti) pripominky nasledujci:

- pocitate s preshranicnim prenosem elektriny jen 3000 MW. Lze predpokladat, ze prenosove kapacity budou vyznamne navyseny, aby bylo mozno vyrovnavat vychylky (kdyz nefouka tady, fouka nekde jinde; lze vyuzit velke potencialni kapacity precerpavacich elektraren napr. v Alpach). Za 40 let jiz doufejme bude vyladeny (prinejmensim) stredoevropsky trh s elektrinou tak, aby bylo mozno napriklad alpske precerpavacky vyuzivat stejne efektivne jako by byly "nase".

- 400 MW regulacni energie ze "Smart Grid" je nejspis velmi pesimisticky odhad. Problem je, ze dnes jeste vubec nevime, co z toho vzejde. Mozna nic moc, mozna pujde o tisice MW regulacniho vykonu.

- biomasa a bioplyn jsou fakticky prostredky skladovani energie. Treba na hromade (treba nejakych peletek) nebo v zasobnicich (bio)plynu. Pokud to bude potreba, tak bude oboji spotrebovavano predevsim v zime, to pojedou vsechny kogenerace naplno, v pripade potreby i (bio)plynove a biomasove elektrarny.

- taky podcenujete trendy co se tyce spotreby - za 40 let budeme uplne jinde nez jsme dnes. Domy zateplime, takze zimni spotreba bude nizsi. Naopak letni spotreba poroste kvuli klimatizacim. A k tomu vsemu se nam - pri vsi ucte k panu prezidentovi - nejspis otepli. Ve vysledku v te dobe uz mozna bude vetsi spotreba v lete nez v zime.

- co se tyce rocniho prubehu, tam mate vubec vicero spatnych predpokladu. Napriklad nepocitate s tim, ze vetrniky pojedou nejvic v zime, kdy vic fouka. Ten rozdil proti letu je dost vyrazny (i vic nez dvojnasobek). A kdyz vezmete v uvahu, ze v zahranici ma a bude mit vitr mnohem vetsi vahu nez u nas, tak ve vysledku se da cekat uplny opak toho co "modelujete" - spis bude nadbytek elektriny v zime a nedostatek v lete nez naopak. Navic je v zime vyssi kapacita elektrickych siti, coz se dnes jeste nevyuziva, ale v budoucnosti asi bude.

- v modelu pocitate s tim, ze jsou vsichni uplne hloupi. Takze pusti precerpavacky jen kvuli tomu, aby se vyprazdnily a pak zustaly vicemene mesic stat. To je samozrejme pitomost, PVE slouzi k "ladeni" vnitrodennich odchylek - dnes predevsim obdovskeho denniho cyklu spotreby, vyjimecne i mezidennich odchylek, v budoucnu i odchylek danych vyrobou - jako treba "vypnuti" solaru pri zapadu Slunce. Pokud by mela byt soustava systematicky deficitni jak uvadite (treba v zime, coz ovsem necekam), tak ten problem bude zrejmy jiz leta dopredu a bude se resit.

- co se tyce ruznych "problemu" ohledne "stability", ty jsou vetsinou v pripade potreby snadno resitelne (a uz se resi). Kriticke stavy soustavy v dusledku nadvyroby (napriklad z vetru) lze eliminovat moznosti odpojeni zdroju. To lze napr. u vetrniku snadno a staci "useknout" jen miniaturni cast celkove vyroby, aby zadny blackout nenastal (problem je, ze stare vetrniky tu moznost nemaji, dnes uz je to vyzadovano). Podobne lze po vyrobcich energie zacit vyzadovat moznost "startu ze tmy", kdyz to bude potreba (opet za cenu drobneho technickeho upgrade). Timto reaguji na nejake prispevky, ktere jsem objevil v diskuzi.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist