https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/myslivci-a-rybari-chranme-prirodu-ne-jen-vybrane-druhy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Myslivci a rybáři: Chraňme přírodu, ne jen vybrané druhy

17.2.2022
Bobr evropský.
Bobr evropský.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Čeští myslivci i rybáři vítají záměr Ministerstva životního prostředí upravit plán péče o bobra tak, aby umožnil regulaci početních stavů těchto hlodavců. Zároveň však myslivecké a rybářské organizace zastupující téměř 400 000 členů a desítky firem na orgány ochrany přírody apelují: Chránit přírodu je třeba komplexně a systémově, nikoli izolovanou ochranou hrstky konkrétních druhů. Nevhodná ochrana způsobuje nevyčíslitelné ztráty na přírodním bohatství i stamilionové hospodářské škody.
 

Současná příroda České republiky je významně pozměněna, mnohde přímo utvářena činností člověka. Člověk v přírodě ovlivňuje vše od vodního režimu přes půdu a rostlinstvo až po živočichy. Jediným správným přístupem k ochraně přírody tak je její ochrana jako celku, ve kterém nám záleží na prosperitě všech jejích součástí. Již na příkladu kormorána se ukázalo, že neúměrná ochrana vybraných, byť mediálně zajímavých druhů, vede do slepé uličky. Neopakujme tuto zkušenost i s dalšími druhy.

V minulém týdnu informovala přední česká média o rostoucích stavech bobrů napříč celou Českou republikou. Bobr, podobně jako vydra a vlk, patří mezi zvláště chráněné druhy, které je až na výjimky zákonem zakázáno lovit. Protože ale nemají ani dost výkonného přirozeného nepřítele, postupně se množí až do stavů, kdy působí značné, mnohdy už neudržitelné hospodářské škody. Na problémy s ochranou vybraných druhů – bobrů, vyder či vlků Českomoravská myslivecká jednota a rybářské organizace upozorňují dlouhodobě. Praxe zatím bohužel ukazuje, že kritika je opodstatněná.

Nevhodná výběrová ochrana v příkladech

Kormoráni se vymkli kontrole

Kormorán velký je ukázkou selektivní ochrany, která jde z extrému do extrému. Ve dvacátém století stavy těchto ptáků významně poklesly, což vedlo k zařazení kormorána mezi zvláště chráněné druhy. Kormorán je však vrcholový predátor, jehož počty jeho přirození nepřátelé (orli mořští, lišky, racci či v české přírodě nežádoucí mývali) nezvládají dostatečně redukovat.

V druhé polovině 20. století vzrostly stavy kormoránů natolik, že jimi působené škody na rybách již byly neúnosné. Od roku 2013 se kormoráni opět loví, stát dnes dokonce vyplácí odměnu ve výši 500 Kč za každý ulovený kus. Odhaduje se, že v Česku zimuje až 15 000 kormoránů, dalších několik desítek tisíc jich každé jaro a podzim přes území ČR migruje a různou dobu zde setrvává. Každý přitom denně sežere kolem 0,5 kg ryb, což způsobuje u produkčních rybářů (v rybnících) i u sportovních rybářů (v rybářských revírech) škody přesahující 150 milionů korun ročně (údaj z roku 2020).

„Nejde ale jen o přímé škody, mezi něž řadíme nejen ryby zkonzumované, ale také ryby kormorány vystresované a poraněné, které pak nemohou řádně zazimovat a na jaře houfně hynou na nemoci, nebo mají podlomenou schopnost reprodukce. Jde také o nevratné ztráty na původních druzích ryb a na rybím genofondu. Ty se dost dobře nedají vyčíslit,“ vysvětlil ichtyolog Českého rybářského svazu Pavel Vrána.

Škody páchané bobry omezuje lov

Bobr evropský byl na území ČR vyhuben koncem 19. století. Počátkem 20. století zbývalo v celé Evropě přibližně 1200 jedinců. V druhé polovině 20. století se však k nám bobr začal opětovně šířit z okolních zemí a byl i uměle vypouštěn. Dnes v České republice žije přibližně 10 000 jedinců, přičemž v jižních Čechách je kvůli ochraně rybníků povolen jejich odlov. Tento chráněný druh totiž každoročně působí nejen rozsáhlé materiální škody, ale také svou destrukční činností ohrožuje bezpečnost jednotlivých rybníků i rybničních soustav.

Bobři narušují celistvost hrází a ucpávají výpustní zařízení. Tím vzniká riziko, že se hráz protrhne a způsobí další škody na majetku a ohrožení zdraví osob. Je proto dobře, že Ministerstvo životního prostředí zvažuje změnu plánu péče o bobra a rozšíření možnosti jeho regulace. Rovnováhu v člověkem přetvořené přírodě může zajistit opět jen člověk.

Chráněná vydra decimuje původní druhy ryb

Vydra říční je predátorem na vrcholu potravního řetězce, který je momentálně v ČR pod absolutní ochranou zákona. Evropská směrnice chránící tento druh však povoluje možnost se od zákazu odchýlit. Toho již využili naši sousedé v Polsku, Německu a nejnověji v rakouském Salzburku. Jenomže českým orgánům ochrany přírody se do potřebné regulace vyder zatím moc nechce.

Jak vysvětlil ředitel Rybářského sdružení ČR Michal Kratochvíl, „je absolutní ochrana i vzhledem k celoplošnému rozšíření a dostatečně robustní populaci vydry říční kontraproduktivní a paradoxně nahrává nelegálnímu lovu i za použití metod, které jsou nehumánní a nemají v dnešní společnosti místo, a sice lovu do želez či trávení jedem.“

Reálnou výší škod na obsádkách ryb v rybnících, na sádkách či v rybářských revírech vydra se svými více než 130 miliony korun ročně zdatně sekunduje kormoránovi velkému. Meziroční srovnání ukazují na setrvalý růst populace vydry na území ČR, přičemž denně tato populace zkonzumuje 5-6 tun ryb. Za rok tato hodnota atakuje jen těžko představitelných 2 000 tun ryb z rybníků a rybářských revírů.

„Jen na rybářských revírech Českého rybářského svazu způsobí vydry každoročně škodu přesahující 40 milionů korun, kterou pak musí členové našeho spolku uhradit ze svého. Zapomínat také nesmíme na značný stres a poranění přeživších ryb v lokalitách, kde vydra působí,“ přiblížil ztráty rybářů ichtyolog Pavel Vrána. „Vysoké stavy vyder jsou vedle ryb pohromou také pro další, mnohdy chráněné, druhy, jako jsou například škeble a raci,“ doplnil tajemník Moravského rybářského svazu Václav Habán.

Kvůli působení vyder přišli rybáři na řadě revírů o generační a remontní (nedospělé, určené pro chov) ryby, v důsledku čehož zkolabovala cenná původní rybí společenstva. Takovou škodu už nelze nahradit žádnými penězi. Podobně jsou na tom rybníkáři, kteří po návštěvách vyder na přezimovacích rybnících, tzv. komorách, sádkách či rybochovných objektech přicházejí spolu s generačními rybami o živé genetické zdroje, výsledky své šlechtitelské, léty prověřené práce a zdroj své obživy. Tato státem posvěcená zkáza přitom bez jakéhokoli omezení pokračuje a v současné chvíli proti ní není žádná legální možnost obrany.

Blízká budoucnost? Vlk

Podobně, jako se vyvíjela ochrana kormorána, bobra a vydry, se vyvíjí ochrana vlka. Trvale se u nás vlci zabydleli před méně než deseti lety. Dnes už je na území České republiky 24 vlčích teritorií. Počet jedinců rychle stoupá, aktuálně se odhadem blíží dvěma stům. Podobně jako u vyder ale státní ochrana přírody na volání především chovatelů hospodářských zvířat po regulaci stavů vlků zatím neslyší.

„Pro srovnání ve Švédsku je počet vlků regulován kolem 300 jedinců, a to je Švédsko při stejném počtu obyvatel rozlohou pětkrát větší než Česká republika,“ vysvětlil předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Na území Finska, které je čtyřikrát větší než Česko, se nachází necelých 30 vlčích teritorií čítajících méně než 250 jedinců. I ve Finsku jsou stavy vlka regulovány. „Český plán péče o vlka však regulaci fakticky nepřipouští, a tak stát z peněz daňových poplatníků vyplácí miliony na náhradách vlky působených škod či dotacích na předcházení škodám. Vlci již také stihli zdecimovat populaci muflonů v okolí Machova na Broumovsku, což byla geneticky nejhodnotnější populace muflonů ve volné přírodě na světě,“ popsal temnou stránku návratu vlků a jejich neomezené ochrany Jiří Janota.

Roztomilá vydra či pověstmi opředený vlk jsou druhy, které do české přírody bezpochyby patří, avšak v rozumných počtech, a ne za cenu nepřiměřených konfliktů s člověkem. „Je dobré, že je těmto druhům věnována pozornost, ale je třeba se také ptát, proč raději lépe nechráníme přírodu jako celek. Půdou počínaje, přes hmyz, koroptve, zajíce, tetřevy, až právě třeba po vlky? Příroda není primárně zdrojem užitku pro člověka, ale na druhé straně ani velkou rezervací pro vrcholové predátory. Místo v ní musí být pro všechny žádoucí druhy. Věříme, že Ministerstvo životního prostředí nastaví pravidla ochrany přírody tak, aby co nejlépe fungovala jako systém,“ uzavřel Jiří Janota.

Český rybářský svaz, Moravský rybářský svaz, Rybářské sdružení ČR a Českomoravská myslivecká jednota


reklama

 
Myslivci a rybáři

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (74)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Anyr

Anyr

17.2.2022 16:39
No to jsem si mohl myslet. Nepřítel kormorán, bobr a vlk. Podepsáni myslivci a rybáři (nebo spíše arogantní skupina, jejíž názor je názorem všech, že?).
Je to stejné, jako když zdravotní přínos a nezbytnost konzumace mléčných výrobků přednáší týpek z Českomoravského mlékárenského svazu. :D
Ještě by to chtělo někoho z Českého bramborářského svazu, aby tu hanil chudáka mandelinku bramborovou. :))

Tohle je vážně trapný článek. "Nepřiměřený konflikt s člověkem". Kdyby alespoň napsali na féra "sere nás konkurence". Bobr chce bydlet, vlk a kormorán baštit. To jsou ale potvory! Proč bobr nebydlí na horách a vlk s kormoránem nejdou někam na myši? Jak si dovolují sahat na naše?! :D

KAŽDÝ PŮVODNÍ DRUH JE ŽÁDOUCÍ, A STEJNĚ TAK JE ŽÁDOUCÍ, NUTNÉ, OMEZIT LIDSKOU ČINNOST NA PRO PŘÍRODU ÚNOSNOU MÍRU.
Tak.
:)

Asi spáchám petici na regulaci myslivců a rybářů, nebo spíš na jejich nahrazení "vhodnějším druhem". Jen tak, pro legraci. :D
Odpovědět
RT

Richard Toman

17.2.2022 17:21 Reaguje na Anyr
Chápu, že myslivci či rybáři jsou pro některé jako rudý hadr na býka. Ale v tomhle mají pravdu. Pokud to co jste napsal, myslíte vážně, tak potěš koště, pěkně naivní pohled na věc. Pokud chcete omezit lidskou činnost na minimum, tak už připravujete svoji rodinu na hromadnou sebevraždu v zájmu přírody?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.2.2022 05:41 Reaguje na Richard Toman
mě taky rybnikáři nebaví, když v rybnících tleje příkrm těm kaprům, co tam nacpou ve jménu většího byznysu a ty rybníky jsou biologicky mrtvý...ale přece kvůli tomu nebudu rybnikáře střílet či lovit, jak tu naznačují, že by se mělo.
Odpovědět
dm

david matoušek

18.2.2022 07:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Rybnikáři a s nimi spojené problémy se dají řešit a taky se často řeší. Ovšem jak řešit druh, který díky ochraně začíná rozvracet ekosystém. Bohužel příklad kormorán je jasným důkazem másla na hlavě některých "ochránců". Taky situace kolem vlka v zahraničí nevěstí nic dobrého.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.2.2022 17:45 Reaguje na david matoušek
Kormorán "český" zde hnízdící není problém. CCA 200 párů sežere asi tak 2x200 x 365 = 150 000 kg ryb á 50 Kč je 450 tisíc Kč. To není ani 1 fabie. To si nemůžeme na ochranu přírody dovolit dát? Navíc na zimu odlétají. Ale problém jsou zimující kormoráni z Pobaltí a ty myslivci u nás neovlivní.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.2.2022 17:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Buďte tak laskav a než něco napíšete tak alespoň chvíli trochu uvažujte pane Vinklere. Ten váš výpočet je opravdu dílo hodné ekogenia.
Odpovědět
JV

Josef Vejrych

22.2.2022 00:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nauč se počítat. 150000 kg ryb po 50 Kč rozhodně není cena Fabie, nějakých 450 tisíc, ale je to 7500000 slovy sedm milionů pětset tisíc Kč.
Odpovědět
JV

Josef Vejrych

22.2.2022 00:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nauč se počítat. 150000 kg ryb po 50 Kč rozhodně není cena Fabie, nějakých 450 tisíc, ale je to 7500000 slovy sedm milionů pětset tisíc Kč.
Odpovědět
dm

david matoušek

17.2.2022 17:29 Reaguje na Anyr
Dost prazdnych kecu a ochranarskych klise. Napis konkretne, jak si to omezeni lidske cinnosti na pro prirodu unosnou miru predstavujes a co tou mirou vlastne bude.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.2.2022 05:43 Reaguje na david matoušek
oni nechtějí chránit přírodu ale svůj kšeft...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.2.2022 19:27 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jaký kšeft? Můžete být konkrétnější a rozvést to.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.2.2022 09:50 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jejich "kšeft" je obvykle moc nad ostatními lidmi, nic jiného v tom není.
Kdyby aspoń z toho měli skutečně nějaký komerční kšeft, tak v případě, když udělají nějaký průšvih, by se daly z toho jejich kšeftu nahražovat případné škody. Oni jsou ale obvykle "neziskoví" neboli nic neprodukují, často svou činností škodí, ale vždy žijí z prostředků a práce jiných.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.2.2022 17:41 Reaguje na Anyr
Ale nepovídejte pane Anýr. Tak každý původní druh je žádoucí? Tak to povídejte těm co chtějí vybít na minimum naši původní sparkatou zvěř jenom proto, že s přírodou neumí koexistovat a vypěstovat les.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.2.2022 17:46 Reaguje na Anyr
Klidně si tu petici spáchejte, uvidíte, kolik lidí vám ji podepíše. A rybáři a myslivci můžou spáchat konkurenční petici na regulaci ...., nechat podepsat, pak můžete srovnat kalibry.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.2.2022 18:05 Reaguje na Anyr
Nevážený anonyme, to už není legrace peticí žádat regulaci skupiny
občanů. Na to už je paragraf a tak doufám, že tu "legraci" uvedete
na pravou míru. Taky se připojuji k dotazu, jak chcete "omezit lidskou činnost na pro přírodu únosnou mez". Doufám, že to není
něco podobného, jako ta vaše zamýšlená petice. Jinak k osobě jako
vy se nemíním vyjadřovat, protože anonymy z dob minulých, ale
i současných, nepovažuji za občany stojící si za svým názorem
a hodných jakékoliv další diskuse.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.2.2022 18:16 Reaguje na Anyr
To není o rybářích a myslivcích, ale o hospodaření jako takovém.
Takže si stačí připomenout, jak se hospodařilo v panských/feudálních lesích - měli tam predátory, ovšem jen v omezeném počtu.
A tak by to mělo být i v současné době.
Odpovědět
Anyr

Anyr

17.2.2022 21:34 Reaguje na Anyr
Mně se moc líbí, kolik lidí vážně reaguje na každý, byť sebemenší, trolling, a vážně věci je nechávají klidnými.

Ale díky všem za reakce, budou vhodně využity (včetně ozdrojování). :)
Odpovědět
RT

Richard Toman

17.2.2022 21:57 Reaguje na Anyr
Mně se moc líbí, když někdo napíše ptákovinu, ale vlastně to tak jako nemyslí, jen chce přece ostatním ukázat jak jsou hloupí. Ještě že takové osobnosti mezi sebou máme a ukazují nám slepým a hloupým tu správnou cestu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.2.2022 11:17 Reaguje na Richard Toman
No a nejlepší na tom je když ten někdo je vlastně chrabrý ANONYM. Za to se toho dá schovat hodně.
Odpovědět
kk

karel krasensky

17.2.2022 23:06 Reaguje na Anyr
Nejen myslivci a rybaři jsou nebezpečím.Daleko horší je klub chovatelu akvarijních rybiček a teraristé.Tito zvlašt nebezpeční krajně pravicoví extremisté vypouštějí do našich vod slunečnici pestrou a želvu nádhernou a gtím ohrožují ekosýstem.Měly by být založeny eko-občanské stráže,které by obchazely tyto zemské škudce a rozbíjely akvaria a teraria případně i obličeje těchto individui.Tečka
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.2.2022 05:39 Reaguje na Anyr
to nevím, zda ten název článku vůbec k tomu patří? v něm stojí aby jsme chránili přírodu jako celek a pak si tady vymíní, co se jim nelíbí...trošku na hlavičku.
Odpovědět
dm

david matoušek

18.2.2022 07:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Trochu fabulujete, nebo jste to nečet? Ano, je třeba chránit celek, ne jeden druh na úkor dalších, což se děje, příkladů je řada. To tam píšou.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.2.2022 14:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ano, to bylo po přečtení článku to první, co mne také napadlo.
Chtějí chránit přírodu jako celek a pak jmenují jednotlivá zvířata, co mají být eliminována.
Odpovědět
RT

Richard Toman

18.2.2022 19:49 Reaguje na Majka Kletečková
Vy jste to asi nečetla, vždyť tam píšou proč dané druhy regulovat, právě kvůli ochraně dalších druhů, které predacní tlak nezvládají.
Odpovědět
dm

david matoušek

18.2.2022 20:10 Reaguje na Majka Kletečková
To stejne jako Rezac, kvuli jednotlivym excesum zminenych skupin nevnimate podstatu problemu. Diky cinnosti ci necinosti cloveka jeden druh tezce profituje na ukor druhych. Zadne prirozene procesy tu nemame, to by tu nesmel zit a fungovat clovek. Takze je zase na cloveku aby to resil.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.2.2022 19:05 Reaguje na david matoušek
Žádná zmínka o divokých prasatech.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.2.2022 17:30
Chtělo by to začít vážně uvažovat i o šakalovi a jeho místu v naší přírodě. Osobně tu pro něj žádné místo nevidím.
Odpovědět
JK

Jiří Kavka

17.2.2022 20:23
Ještě mi tam chybí volavky. Ty spolu s vydrami likvidují VŠE živé nejen ve vodě, ale i okolo ní. Kromě raků a škeblí například i chráněné vranky, střevle či žáby. A pstruzi už taky nejsou.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.2.2022 23:06 Reaguje na Jiří Kavka
A jsou zde celou zimu, je jich málem jak kormoránů.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.2.2022 19:08 Reaguje na Jiří Kavka
Já vídám u vody mnohem víc lovících rybářů než volavek.
Odpovědět
JK

Jiří Kavka

21.2.2022 11:14 Reaguje na Majka Kletečková
Rybář neuletí, když vás slyší .........
Odpovědět
kk

karel krasensky

18.2.2022 00:03
Ti myslivci at jsou raději zticha.By mě zajímalo jak muže mít někdo potěchu a radost z toho,že zabije bažanta nebo zajíce.Dalším hrdinským kouskem zelených strécu je podzimní mordování srnčat.Nebo vyhlašování krále honu.Oni vlastně oslavují největšího vraha ze svých řad-obzvlašt vypečený zvyk mezi jejích dalšímí uchylkami.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.2.2022 06:11 Reaguje na karel krasensky

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.2.2022 06:19 Reaguje na karel krasensky
To je jako u ekologistu. Ti také za peníze od ANOfertu a MŽP podporují likvidaci obojživelníků pěstováním energetických plodin na biopaliva. Zase se nám zvýšil podíl biosložky v benzínu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.2.2022 09:52 Reaguje na karel krasensky

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět

Jiří Červený

18.2.2022 06:25
Nevážení myslivci. Přečetl jsem si tady ty vaše "komentáře" a nedá mi to. Přizpůsobím se vašemu slovníku. Uvědomujete si, že je vás necelých 90 000 členů, což je necelé 1% populace? I teploušů je 5x tolik. Vůbec nevidím důvod, proč by se vám mělo přizpůsobovat 99% populace. To, že jste uřvaní a agresivní vůbec, ale vůbec neznamená, že máte pravdu.
Odpovědět
dm

david matoušek

18.2.2022 06:36 Reaguje na Jiří Červený
Hele ty chytrolíne, z těch tvých 99% populace je tak 95% lidí příroda u zadele, ty zajímá hlavně nový leták z Kauflandu. Takže v podstatě, když se to vezme obráceně, proč by se mělo 99% populace přizpůsobovat tobě podobným. Proto, že máte pravdu a myslíte to s náma dobře? Ha ha ha.
Odpovědět

Jiří Červený

18.2.2022 07:22 Reaguje na david matoušek
Ha ha ha. Jako myslivci končíte, chytrolíne. Holt si své podivné choutky budete muset vybíjel jinak. Ještě za Marie Terezie směl střílet jenom kníže pán a jeho nadlesní. Za první republiky se zavedlo, že majitel pozemku směl střílet na svém pozemku, ale ne vysokou. Teprve za soudruhů se flinty rozdaly kdejakému bezmozku, a to bude potřebné změnit. Ještě za mého mládí v 70. letech bylo na polích tolik bažantů a zajíců, že se po vagonech vyvážely do Francie. Jasně, že katastrofální úbytek zvěře nemají na svědomí jenom myslivci, ale i oni. A je třeba s tím něco začít dělat. Hele, jak si příroda poradila bez myslivců kolem Černobylu. Stačilo 20 let a příroda je tam v takovém ažuru, o kterým si můžeme nechat zdát. Chytrolíne.
Odpovědět
dm

david matoušek

18.2.2022 07:28 Reaguje na Jiří Červený
Tak ses pěkně odkopal, nejde o samotný zde řešený problém, ale tvůj problém s myslivci, že? Kopnout si za každou cenu. Ovšem pokud nemáš hlavu jen na nošení čepice, tak ti musí být jasné, že myslivci neskončí. Navíc, pokud tady argumentuješ soudruhy a 70.léty, tak o dnešním fungování myslivosti moc nevíš. Ale takoví jsou uřvaní a agresivní nejvíc. Podej si ruku s těmi svými myslivci.
Odpovědět
dm

david matoušek

18.2.2022 07:32 Reaguje na Jiří Červený
Jo a srovnávat okolí Černobylu s naší zemí to už chce extra chytrého fištróna, palec hore.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.2.2022 10:21 Reaguje na david matoušek
Tak to já bych byl pane Matoušku, vybodnout se na myslivost a to tak na dva roky, všema deseti pro. Takoví nazdárci jako je pan Červený a další povedení týpkové by nám pak mohli ukázat jak se to dělá. Samozřejmě včetně financování atd. Myslim si, že po těch dvou letech by většina z těch 99 % lidí pana Červeného opět volala nejen po návratu myslivosti ale i po návratu zdravého rozumu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.2.2022 15:55 Reaguje na Jiří Červený
Ano. Cílem ekologismu je, aby to tady bylo jako v Černobylu. Bohužel.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.2.2022 19:13 Reaguje na Michal Ukropec
pravil zelený antiekologista
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.2.2022 19:36 Reaguje na Majka Kletečková
A co je tedy vaším cílem paní Kletečková?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.2.2022 01:12 Reaguje na Jarek Schindler
Co je mým cílem, Vám nenapíši. Nechám si to pro sebe.
Odpovědět
RT

Richard Toman

18.2.2022 07:22 Reaguje na Jiří Červený
No, v případě bobra a vlka si nejsem jistý, zda by z těch 99% populace neměla většina stejný názor jako ti myslivci a rybáři. Bobra je jak hnoje, likviduje zahrady, výsadby, a s vlkem začínají mít obyvatelé řady lokalit trochu problém. Nemyslím tím chovatele dobytka, tam je to dané.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.2.2022 10:05 Reaguje na Jiří Červený
Omlouvat se vám nebudu protože za vaši sexuální orientaci opravdu nemohu. V přírodě je to zařízeno tak, že se , jak jste se pojmenoval "teplouš", prostě nerozmnožuje. Nepředává dál své "teploušské geny" a tak ty geny z přírody mizí.
Jinak počítáte špatně. Těch necelých 90 tisíc má rodiny. No a nakonec ani v té uřvanosti a agresivitě se neshodneme. Za podstatně uřvanější část lidské populace jde spíš považovat tu ekogrupu.
Odpovědět
PM

Petr Mládek

18.2.2022 08:20
Zírám na všechny komentáře.Nechápu proč tady pranířujete zájmové skupiny.
Nám všem bylo mělo jít především o to aby nedochálo k extrémům.Pokud nebude žádná regulace tak za pár let nebude možno chovat krávy a ovce volně protože to vlci zdecimují. Nebudou ryby z důvodu, že po nájezdu partičky bobrů,volavek,vyder a kormoránů v nich prostě nic nezbyde. Pokud tedy bobr nenaruší hráz a nezbyde ani ten rybník. Měštákům se to kritizuje protože se jich zatím moc nedotýká ale v praxi je to úplně jinak. Až Vám vlci strhnou ovce a přes zimu v rybníce nezbydou ryby tak budete mluvit jinak.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.2.2022 10:35 Reaguje na Petr Mládek
Bohužel pane Mládku. Zdravý rozum dávno opustil tuto krajinu a slova se čím dál tím víc dostává té uřvanější skupince ochranářů. Ti se navíc nejsou schopni domluvit ani sami mezi sebou co vlastně chtějí. Jinak les zalesníte , rybník zarybníte ale podstatně hůře již jdou zarybnit ty horské říčky a různé potoky kam se nastěhovala nebo kudy prošla vydra. Nějsou tam již ryby a není tam ani ta vydra. Co by tam taky dělala? Nakonec vidíte pouze bílého, černého čápa a volavku, jak dorážejí ty zbytky života co tam zatím vydržely. Tedy nejen ryby ale i obojživelníky. Atd.
Tito lidi nebudou mluvit jinak protože žádné ovce ani rybníky nemají.
Odpovědět
DA

DAG

18.2.2022 09:06
Naprosto relevantní požadavky k jednání. Zatím co škody na majetku způsobené spárkatou zvěří jsou vydávány za katastrofu, i když z přírodního hlediska při nadměrných škodách zvěří vyroste ten nejstabilnější les, tak likvidace cenných druhů ryb vydrou je naprosto v pořádku.
Souhlasím, že je třeba komplexní ochrana přírody a ne až nesmyslná ochrana ochrana jednotlivých kousků přírody nebo druhu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.2.2022 11:54 Reaguje na DAG
1***
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.2.2022 19:13
Článek přesně popisuje to, o čem se tu stále diskutuje a to je úměrnost
ikonických chráněných zvířat. Ochranáři neuvažují o potravních možnostech
a životních podmínkách zvířat v kulturní krajině. V této krajině je vše
omezené a přírodní rovnováha bez zásahů člověka je utopií. Kdysi běžní
pstruzi, raci, škeble a zvláště střevle, vranky a lipani jsou už mnohde
minulostí. To množství predátorů už nedovolí ani obnovu vysazováním,
protože je to už pouze jejich výkrm. V přírodě se už sami nemnoží a co
budou predátoři dělat pak? No přesunou se na hospodářské rybníky a tam
se budou dál množit. Odškodné je věc jedna, ale marná práce přestává
bavit. Co bude pak? U nás bobrům došly chutné stromy na březích a tak
kácejí až desítky metrů mimo a cpou se i kukuřicí. Co až dojde potrava
podél vody? To se budou producírovat jako v Č. Lípě ulicemi a půjdou
si do parku pokácet nějaký strom? O vlcích už nemíním psát, protože
se pouze čeká, až dojde na nejhorší. Odtrženost ochranářů od praxe,
kdy by poznali marnost například vysazování lipanů obratem sežraných
jejich milovanými predátory způsobila, že to nejsou schopni pochopit.
Možná bude pro rybáře dobré se vzdát pstruhových revírů a přenechat
starost o ně Anýrovi, Kletečkové atd. Ať v praxi předvedou soužití
pstruhů, lipanů a raků s hejny kormoránů, volavkami a rodinkou vyder.
To samé myslivci. Na dva roky si nekupovat lovecký lístek a jen se
chodit kochat do přírody, jak to ochranáři všechno zvládají. Jak krmí
v zimě zvěř, jak regulují spárkatou a predátory, které mohou lovit. Za
dva roky tu bude katastrofa s liškami i ve městech a vymizení zbytků
drobné zvěře a zpěvného ptactva. Na blbé nápady ochranářů moudré rady
neplatí. Ono je je jich třeba postavit k zodpovědnosti a vyhodnotit,
jak se postarali o to, co myslivci a rybáři staletí opatrují i pro
budoucí generace. Žádný rybář a myslivec nedopustí vybití zvířat na
úroveň, aby nebyla schopna přežití, ale neregulovaní predátoři to
dokážou za pár let a pak vyhynou hlady taky.
Odpovědět
Sl

Slovan

19.2.2022 11:45
Já bych byl zase rád, pokud by někteří rybáři nevysazovali nepůvodní ryby, které decimují ty místní mnohem víc než všichni predátoři dohromady, kdyby nepřerybňovali a tím nelikvidovali populace obojživelníků apod. U myslivců bych zase chtěl, aby nerozdělovali zvěř na užitkovou a škodnou a aby neměli přemnoženou spárkatou nebo černou.
Suma sumárum - možná by se měli snažit o nápravu svých vlastních nedostatků a chyb, kterými přispějí naší přírodě a biodiverzitě mnohem víc.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

19.2.2022 17:41 Reaguje na Slovan
Dobrý den, můžete vyjmenovat prosím druhy nepůvodních ryb, které vysazují rybáři do vodních toků a které decimují původní reofilní druhy ryb více ,než všichni predátoři dohromady??? A můžete vyjmenovat konkrétně, jak decimují rybáři obojživelníky ??? A když už u toho budete, můžete vyjmenovat konkrétně, jak obojživelníkům prospívá opatření, doporučované AOPK a ochránci přírody, kteří doporučují jako opatření k zamezení škod od vyder na malých a menších vodních plochách používání el. ohradníků a sítí???? Děkuji za věcnou a rozumnou odpověd´. Jdu si pro popkorn, tohle bude zajímavé. Petrův Zdar
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.2.2022 17:53 Reaguje na Jan Knap
No rybáři spolky vysazují nepůvodní druhy jako pstruh duhový nebo siven. Ale že by omezovaly reofilní druhy o tom by šlo s úspěchem pochybovat. Zato rybnikáři i spolkoví rybáři vysazují či spíše přesazují vody kaprem, který likviduje vše živé (pulce) a ničí kvalitu vody (spolu se splašky), proto se nedá nikde koupat.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

19.2.2022 18:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Duhák se sivenem se vysazují proto, že to stát dovolí. Stačí, aby stát jako majitel vodních toků a ten, kdo uděluje dekrety na rybářské revíry vyńal duháka nebo sivena ze zarybńovacího plánu a potom by bylo jejich vysazení nezákonné. Na druhou stranu, pokud´ máte duháka nebo sivena v zarybńovacím plánu-dekretu na daný revír a dekret stanovuje stát, tak je musíte vysadit at´ chcete nebo ne, jinak při jejich nevysazení vám může být odebrán dekret na daný revír. Jinak žádný náš původní druh se neživý pulci a to ani kapr, k jejich konzumaci dochází vyjímečně. Jedinou vyjímkou je okounek pstruhový, pocházející ze severní ameriky a ten se v naších vodách neujal. Nevím, jak kapr likviduje vše živé ve vodě. Kapr sice způsobuje díky rytí ve dně zákal vody, který tvoří jemné částice zeminy ale to, že jsou naše stojaté vody plné sinic není díky kaprům ale díky tomu, že vody, které do stojatých vod tečou jsou velice organicky zatížené díky hnojení polí a díky tomu, že čističky neumí toto organické znečištění odstranit ,plus je k tomu potřeba připočítat, že přitékající vody obsahují velké množství chemických látek, které likvidují mikroorganizmy dna a vody, které by jinak ty organické látky využily. Navíc kapr často slouží jako nárazníkový druh mezi vydrou a obojživelníky v době jejich rozmnožování. Co máte dál??? Petrův Zdar
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.2.2022 18:39 Reaguje na Jan Knap
Váš výklad, že kapr nežere obojživelníky. Žere a fest. Zákal od přesazeného kapra je i od rytí ale zejména od toho, že sežere buchanky a perloočky, Pak není nic co by žralo řasy a sinice.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

19.2.2022 18:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ještě poznámka-stát pochopitelně duháka se sivenem z dekretů nevyjme a to z jednoho prostého důvodu. Musel by se zabývat Vydrou a přiznat, že její současná nepřiměřeně vysoká populace je zapříčiněna nepřiměřenou ochranou.A díky vysoké populaci vyder a ochraně kormorána je například lipan ohroženým druhem a lokální populace potočáka, schopné se přizpůsobit klimatickým změnám byli vydrou z velké části vyhubené, stejně ,jako v rozsáhlých podhorských oblastech byli vyhubeni obojživelníci, raci říční a celá řada dalších druhů. Petrův Zdar
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.2.2022 19:09 Reaguje na Jan Knap
Já proti duhákovi ani sivenovi nic nemám. Rak říční hyne už asi 150 let na plísně přenášené americkými raky.
O kaprovi a přesazování a že žere pulce je dost studií např. z Budějovic. Taky z důvodů vyžírání planktonu je zákaz rybolovu na vodárenských nádržích a i v jezerech na Mostecku.
Taky mám vlastní zkušenost z rybníka u chaty. Teče z lesa- žádné splachy nebo splašky. Před cca deseti lety začali krmit obilím a asi taky zvedli obsádku. Dohlednost klesla ze 2 metrů na 10 cm. Pulci zmizeli.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

19.2.2022 19:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Netvrdím, že je kapr nějaké nevińátko, na druhou stranu za mizení obojživelníků nemůže. Stačí se ponořit do historie a kdy byli u nás rybníky zakládána a proč. Navíc, jak si krajinu u nás uzpůsoboval člověk k svým potřebám a vysušoval různé mokřady a tůně, tak se právě rybníky s kaprem stali náhradním stanovištěm pro obojživelníky. Pokud´ by kapr tak mohutně požíral pulce a negativně působil na obojživelníky, už dávno u nás žádní nejsou. Žádné studie nepotřebuji, o nějaké nádrže a tůně se starám a i jsem vybudoval a vztahy mezi obojživelníky a různými druhy ryb v nich po praktické stránce studoval. V takové tůni bez ryb mezi pulci dovedou udělat pěknou paseku i larvy od vážek a potápníků. Za to vymizení žab a pulců u vás nejspíše můžou vydry a odpovídalo by to i mizení obojživelníků z té doby z různých míst na území republiky. Petrův Zdar
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.2.2022 19:54 Reaguje na Jan Knap
U rybníka bez přikrmování jsou puci normální. Moc jim nechutnají, Ale když je rybník přesazen, sežerou vše, hlad je hlad. I hladový člověk sežere cokoli i chráněného.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.2.2022 09:31 Reaguje na Jan Knap
Na každém běžném rybníku, i produkčním plném kaprů, se rychle vytvoří, zejména na jeho zadní rovinaté části, kde do rybníka ústí přítoky, mokřadní část s mělkou vodou. Kde se kapři a jiné ryby nedostávají a kde právě je místo pro objživelníky a jejich pulce. Chce to jen trochu hlídat provozovatele rybníků, aby tuto mokřadní část, která činí zanedbatelných procento či promile rozlohy rybníka, nelikvidovali nějakým prohlubováním.
Podle mne by se určitá přiměřená rozloha otavřeného mokřadního biotopu a potom případně i "rákosinového" biotopu měla rovnou zabudovat do provozního řádu každého běžného rybníku, (nevím, jak to je ve skutečnosti). Otevřený hodně osluněný mokřadní biotop potom v podstatě odchovem obojživelníků jimi "zásobuje" okolní prostředí a "rákosinový" biotop dělá totéž ptačím a dalším osazenstvem. Třeba vodomilným hmyzem.
Přiměřená rozloha pak musí být daná kompromisem. Aby na jedné straně byla kapacita těch biotopů dostatečná pro jejich fungování jakožto kostry krajiny a na druhé straně nezabírala příliš velkou plochu produkčního rybníka nebo v případě malé plochy nevyžadovala příliš nákladů na práci na udržování příliš malé plochy rákosinového biotopu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.2.2022 19:49 Reaguje na Slovan
Ano. Nevím, jestli se tím článkem rybáři a myslivci nesnaží odvést pozornost od toho, že by se možná měli snažit o nápravu svých vlastních nedostatků a chyb, kterými přispějí naší přírodě a biodiverzitě mnohem víc.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.2.2022 19:43
Připadá mi, že rybáři a myslivci se zapomínají vyjádřit k tomu, co by mohli a podle mínění mnohých měli dělat v posledních desetiletích. V čem nesplňují očekávání většinové populace. Slyším - nejen ze svého okolí - stížnosti na přemnožené divočáky. Hodně lesníků a majitelů lesa je nešťastných z přemnožené vysoké. Zda jsou v tomto stížnosti na myslivce oprávněné, nejsem schopna posoudit, ale fakt je, že je slyším často a od různých lidí. Mně osobně vadí, že spousta rybníků je přeplněná kapry. To, že se kvůli tomu v nich nelze koupat z důvodu špinavé vody, považuji za menší zlo než to, že je tam kvůli příliš velké hustotě kaprů a jejich umělého dokrmování skoro nulová biodiverzita.
Odpovědět
DA

DAG

19.2.2022 21:46 Reaguje na Majka Kletečková
Jako vždy je pravda "mezi". Myslivci střílí zvěře relativně dost, ale můžou za to, že má naprosto luxusní podmínky k zivotu, kteří jí davají zemedelci? Můžou za to zemědělci, kteří pěstují jen plodiny, které se jim vyplácí? Můžou za to lesníci, kteří do dneška pěstovali jen smrk a najednou dávají všude na obřích holinach listnáče a zvěř jim to žere? Můžou za to ochranáři, kteří svým lobingem zhatili už druhou novelu mysliveckého zákona? Kde je pravda?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.2.2022 08:50 Reaguje na DAG
Zvěř měla luxusní podmínky k životu za socíku. Kde na každém druhém poli byly pícniny nebo intenzívní travní porosty a kde každý okraj cesty a lesy vyžínali drobní chovatelé králíků a dalších domácích masově chovaných zvířat až do listopadu. Všude tam měla zvěř krmení od jara do jara. A proto mohly být stavy zvěře násobně větší než jsou dnes a přesto se výsadby mladých stromků na pasekách často ani nemusely oplocovat, protože zvěř na ně nešla.
Dnes má naopak zvěř velmi špatné podmínky k životu. Dnešní polní kultury nejsou pro zvěř mimo prasata prakticky k jídlu a okraje silnic a lesíků jen tam, kde nejsou zarostlé trním a kopřivami, ale pořád tam zůstala tráva, ale to je potom maximálně tak měsíc a něco na jaře, kdy je tam ta tráva mladá. Louky, pokud zůstaly, se sečou na seno dvakrát v roce a pro zvěř je na nich potrava tak měsíc na jaře a cca měsíc po každém sečení. Louky, které se sečou na dotace, tam je to myslím ještě méně, protože se sečou jen jednou.
Takže dnes má zvěř velmi špatné podmínky včetně potravních a to se promítá do toho, že i když je zvěře násobně méně než dříve, jsou vysazované porosty v lesích ničeny mnohem víc než dříve. Protože některá období zvěř dneska nemá k jídlu nic jiného než právě ty vysazované mladé porosty.
Odpovědět
RT

Richard Toman

19.2.2022 21:49 Reaguje na Majka Kletečková
Tak teď jste tomu teda nasadila korunu, plácate páté přes deváté a jak je vidno z tohohle příspěvku, problematice ani lesnické, ani rybářské či myslivosti, vůbec nerozumíte, stejně jako Slovan. A melete pořád dokola naučené povrchní fráze a dojmy z těch správných brožurek.
Odpovědět
JV

Josef Vejrych

21.2.2022 14:55
Pozoruji, že někdo neumí počítat, nebo schválně podává lživé a matoucí informace a tvrzení, že Škoda je jen 450000 Kč. Oprava: 150000x50=7500000 Kč! To je trochu rozdíl.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.2.2022 11:23 Reaguje na Josef Vejrych
No dobře sekl jsem se na kalkulačce. Ale podstata, tedy 3 auta lepší než Fabie (tesla) nebo cca 15 fabií za rok to si nemůžeme dovolit? Podívejte se z okna na ulici, kolik jich vidíte za 15 minut?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.2.2022 19:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
No sekl jste se podstatně víc. Co tak třeba do toho výpočtu zahrnout i mláďata těch u nás hnízdících párů. Ti snad nic nežerou? Co si tak přiznat že skutečné ulovky jsou pouhou polovinou toho co v souvislosti s kormoránem nakonec zahyne. Jinak ano. Ten "domácí kormorán" je jen špička ledovce a největší problémem jsou ty tisíce zimujících kormoránů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.2.2022 12:29 Reaguje na Jarek Schindler
Asi nečtete. Já psal, že naši kormoráni problém nejsou, ale tažní z baltu ano. Naši kormoráni na 1/2 roku odlétají. Výpočet je pro naše kormorány na 1/2 roku i s mláďaty. Ovšem ty naše je zase velmi jednoduché vystřílet na hnízdišti.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.2.2022 21:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak kormorán u nás je nejen ten hnízdící ( v r. 2012 spočteno kolem 300 párů) ale i zimující a protahující (jaro, podzim, teplotní výkyvy během zimy). Ročně by se nás mělo vyskytnout v rámci toho hnízdění, tahu , zimování objevit 80 až 100 tisíc kormoránů. Zimování ovlivňuje průběh zimy a zamrzání vodních ploch. Mírná zima více kormoránů. Jste si jist, že ti u nás hnízdící opravdu nyní na zimu všichni odlétají?
Nevím co je jednoduché ale kormorán přerostl únosný počet v celé Evropě a je krásným příkladem nesmyslnosti "ochrany až za hrob". Ty čísla nárůstu Evropské populace od osmdesátých let jsou děsivá.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.2.2022 12:32 Reaguje na Jarek Schindler
A i kdyby škody "našich" kormoránů byly 10x větší, tak 30 BMW je pro celou republiko moc?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.2.2022 08:38
Člověk je taky příroda. Máme li chránit přírodu jako celek, a ne jenom vypichovat jednotlivé podivným způsobem vybrané živočišné druhy, jejichž preference zakládá na vytváření velmi nestabilních biotopů, které mají sklon se snadno zvrhnout v biotopové pouště, je třeba taky chránit člověka a jeho zájmy a jeho rozvoj.
Jednostranná preference například tady v článků zmíněných kormoránů, bobrů, vyder, vlků atd způsobená nekritickým náhodným výběrem zelenými jedinci nebo různými zelenými klikami nemá nic společnéoho s ochranou přírody, je to pouze snaha těchto lidí do přírody promítat svou moc nad lidským společenstvím, do přírody a na účet přírody. Tato činnost pouze přírodu poškozuje a ničí a v konečném důsledku vytváří biotopové pouště.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist