Myslivci a rybáři: Chraňme přírodu, ne jen vybrané druhy

Současná příroda České republiky je významně pozměněna, mnohde přímo utvářena činností člověka. Člověk v přírodě ovlivňuje vše od vodního režimu přes půdu a rostlinstvo až po živočichy. Jediným správným přístupem k ochraně přírody tak je její ochrana jako celku, ve kterém nám záleží na prosperitě všech jejích součástí. Již na příkladu kormorána se ukázalo, že neúměrná ochrana vybraných, byť mediálně zajímavých druhů, vede do slepé uličky. Neopakujme tuto zkušenost i s dalšími druhy.
V minulém týdnu informovala přední česká média o rostoucích stavech bobrů napříč celou Českou republikou. Bobr, podobně jako vydra a vlk, patří mezi zvláště chráněné druhy, které je až na výjimky zákonem zakázáno lovit. Protože ale nemají ani dost výkonného přirozeného nepřítele, postupně se množí až do stavů, kdy působí značné, mnohdy už neudržitelné hospodářské škody. Na problémy s ochranou vybraných druhů – bobrů, vyder či vlků Českomoravská myslivecká jednota a rybářské organizace upozorňují dlouhodobě. Praxe zatím bohužel ukazuje, že kritika je opodstatněná.
Nevhodná výběrová ochrana v příkladech
Kormoráni se vymkli kontrole
Kormorán velký je ukázkou selektivní ochrany, která jde z extrému do extrému. Ve dvacátém století stavy těchto ptáků významně poklesly, což vedlo k zařazení kormorána mezi zvláště chráněné druhy. Kormorán je však vrcholový predátor, jehož počty jeho přirození nepřátelé (orli mořští, lišky, racci či v české přírodě nežádoucí mývali) nezvládají dostatečně redukovat.
V druhé polovině 20. století vzrostly stavy kormoránů natolik, že jimi působené škody na rybách již byly neúnosné. Od roku 2013 se kormoráni opět loví, stát dnes dokonce vyplácí odměnu ve výši 500 Kč za každý ulovený kus. Odhaduje se, že v Česku zimuje až 15 000 kormoránů, dalších několik desítek tisíc jich každé jaro a podzim přes území ČR migruje a různou dobu zde setrvává. Každý přitom denně sežere kolem 0,5 kg ryb, což způsobuje u produkčních rybářů (v rybnících) i u sportovních rybářů (v rybářských revírech) škody přesahující 150 milionů korun ročně (údaj z roku 2020).
„Nejde ale jen o přímé škody, mezi něž řadíme nejen ryby zkonzumované, ale také ryby kormorány vystresované a poraněné, které pak nemohou řádně zazimovat a na jaře houfně hynou na nemoci, nebo mají podlomenou schopnost reprodukce. Jde také o nevratné ztráty na původních druzích ryb a na rybím genofondu. Ty se dost dobře nedají vyčíslit,“ vysvětlil ichtyolog Českého rybářského svazu Pavel Vrána.
Škody páchané bobry omezuje lov
Bobr evropský byl na území ČR vyhuben koncem 19. století. Počátkem 20. století zbývalo v celé Evropě přibližně 1200 jedinců. V druhé polovině 20. století se však k nám bobr začal opětovně šířit z okolních zemí a byl i uměle vypouštěn. Dnes v České republice žije přibližně 10 000 jedinců, přičemž v jižních Čechách je kvůli ochraně rybníků povolen jejich odlov. Tento chráněný druh totiž každoročně působí nejen rozsáhlé materiální škody, ale také svou destrukční činností ohrožuje bezpečnost jednotlivých rybníků i rybničních soustav.
Bobři narušují celistvost hrází a ucpávají výpustní zařízení. Tím vzniká riziko, že se hráz protrhne a způsobí další škody na majetku a ohrožení zdraví osob. Je proto dobře, že Ministerstvo životního prostředí zvažuje změnu plánu péče o bobra a rozšíření možnosti jeho regulace. Rovnováhu v člověkem přetvořené přírodě může zajistit opět jen člověk.
Chráněná vydra decimuje původní druhy ryb
Vydra říční je predátorem na vrcholu potravního řetězce, který je momentálně v ČR pod absolutní ochranou zákona. Evropská směrnice chránící tento druh však povoluje možnost se od zákazu odchýlit. Toho již využili naši sousedé v Polsku, Německu a nejnověji v rakouském Salzburku. Jenomže českým orgánům ochrany přírody se do potřebné regulace vyder zatím moc nechce.
Jak vysvětlil ředitel Rybářského sdružení ČR Michal Kratochvíl, „je absolutní ochrana i vzhledem k celoplošnému rozšíření a dostatečně robustní populaci vydry říční kontraproduktivní a paradoxně nahrává nelegálnímu lovu i za použití metod, které jsou nehumánní a nemají v dnešní společnosti místo, a sice lovu do želez či trávení jedem.“
Přečtěte si také |

Reálnou výší škod na obsádkách ryb v rybnících, na sádkách či v rybářských revírech vydra se svými více než 130 miliony korun ročně zdatně sekunduje kormoránovi velkému. Meziroční srovnání ukazují na setrvalý růst populace vydry na území ČR, přičemž denně tato populace zkonzumuje 5-6 tun ryb. Za rok tato hodnota atakuje jen těžko představitelných 2 000 tun ryb z rybníků a rybářských revírů.
„Jen na rybářských revírech Českého rybářského svazu způsobí vydry každoročně škodu přesahující 40 milionů korun, kterou pak musí členové našeho spolku uhradit ze svého. Zapomínat také nesmíme na značný stres a poranění přeživších ryb v lokalitách, kde vydra působí,“ přiblížil ztráty rybářů ichtyolog Pavel Vrána. „Vysoké stavy vyder jsou vedle ryb pohromou také pro další, mnohdy chráněné, druhy, jako jsou například škeble a raci,“ doplnil tajemník Moravského rybářského svazu Václav Habán.
Kvůli působení vyder přišli rybáři na řadě revírů o generační a remontní (nedospělé, určené pro chov) ryby, v důsledku čehož zkolabovala cenná původní rybí společenstva. Takovou škodu už nelze nahradit žádnými penězi. Podobně jsou na tom rybníkáři, kteří po návštěvách vyder na přezimovacích rybnících, tzv. komorách, sádkách či rybochovných objektech přicházejí spolu s generačními rybami o živé genetické zdroje, výsledky své šlechtitelské, léty prověřené práce a zdroj své obživy. Tato státem posvěcená zkáza přitom bez jakéhokoli omezení pokračuje a v současné chvíli proti ní není žádná legální možnost obrany.
Blízká budoucnost? Vlk
Podobně, jako se vyvíjela ochrana kormorána, bobra a vydry, se vyvíjí ochrana vlka. Trvale se u nás vlci zabydleli před méně než deseti lety. Dnes už je na území České republiky 24 vlčích teritorií. Počet jedinců rychle stoupá, aktuálně se odhadem blíží dvěma stům. Podobně jako u vyder ale státní ochrana přírody na volání především chovatelů hospodářských zvířat po regulaci stavů vlků zatím neslyší.
„Pro srovnání ve Švédsku je počet vlků regulován kolem 300 jedinců, a to je Švédsko při stejném počtu obyvatel rozlohou pětkrát větší než Česká republika,“ vysvětlil předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Na území Finska, které je čtyřikrát větší než Česko, se nachází necelých 30 vlčích teritorií čítajících méně než 250 jedinců. I ve Finsku jsou stavy vlka regulovány. „Český plán péče o vlka však regulaci fakticky nepřipouští, a tak stát z peněz daňových poplatníků vyplácí miliony na náhradách vlky působených škod či dotacích na předcházení škodám. Vlci již také stihli zdecimovat populaci muflonů v okolí Machova na Broumovsku, což byla geneticky nejhodnotnější populace muflonů ve volné přírodě na světě,“ popsal temnou stránku návratu vlků a jejich neomezené ochrany Jiří Janota.
Roztomilá vydra či pověstmi opředený vlk jsou druhy, které do české přírody bezpochyby patří, avšak v rozumných počtech, a ne za cenu nepřiměřených konfliktů s člověkem. „Je dobré, že je těmto druhům věnována pozornost, ale je třeba se také ptát, proč raději lépe nechráníme přírodu jako celek. Půdou počínaje, přes hmyz, koroptve, zajíce, tetřevy, až právě třeba po vlky? Příroda není primárně zdrojem užitku pro člověka, ale na druhé straně ani velkou rezervací pro vrcholové predátory. Místo v ní musí být pro všechny žádoucí druhy. Věříme, že Ministerstvo životního prostředí nastaví pravidla ochrany přírody tak, aby co nejlépe fungovala jako systém,“ uzavřel Jiří Janota.
Český rybářský svaz, Moravský rybářský svaz, Rybářské sdružení ČR a Českomoravská myslivecká jednota
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (74)

Anyr
17.2.2022 16:39Je to stejné, jako když zdravotní přínos a nezbytnost konzumace mléčných výrobků přednáší týpek z Českomoravského mlékárenského svazu. :D
Ještě by to chtělo někoho z Českého bramborářského svazu, aby tu hanil chudáka mandelinku bramborovou. :))
Tohle je vážně trapný článek. "Nepřiměřený konflikt s člověkem". Kdyby alespoň napsali na féra "sere nás konkurence". Bobr chce bydlet, vlk a kormorán baštit. To jsou ale potvory! Proč bobr nebydlí na horách a vlk s kormoránem nejdou někam na myši? Jak si dovolují sahat na naše?! :D
KAŽDÝ PŮVODNÍ DRUH JE ŽÁDOUCÍ, A STEJNĚ TAK JE ŽÁDOUCÍ, NUTNÉ, OMEZIT LIDSKOU ČINNOST NA PRO PŘÍRODU ÚNOSNOU MÍRU.
Tak.
:)
Asi spáchám petici na regulaci myslivců a rybářů, nebo spíš na jejich nahrazení "vhodnějším druhem". Jen tak, pro legraci. :D
Richard Toman
17.2.2022 17:21 Reaguje na AnyrJaroslav Řezáč
18.2.2022 05:41 Reaguje na Richard Tomandavid matoušek
18.2.2022 07:45 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
19.2.2022 17:45 Reaguje na david matoušekJarek Schindler
21.2.2022 17:32 Reaguje na Slavomil VinklerJosef Vejrych
22.2.2022 00:38 Reaguje na Slavomil VinklerJosef Vejrych
22.2.2022 00:38 Reaguje na Slavomil Vinklerdavid matoušek
17.2.2022 17:29 Reaguje na AnyrJaroslav Řezáč
18.2.2022 05:43 Reaguje na david matoušekJarek Schindler
19.2.2022 19:27 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRadim Polášek
24.2.2022 09:50 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKdyby aspoń z toho měli skutečně nějaký komerční kšeft, tak v případě, když udělají nějaký průšvih, by se daly z toho jejich kšeftu nahražovat případné škody. Oni jsou ale obvykle "neziskoví" neboli nic neprodukují, často svou činností škodí, ale vždy žijí z prostředků a práce jiných.
Jarek Schindler
17.2.2022 17:41 Reaguje na AnyrJarka O.
17.2.2022 17:46 Reaguje na AnyrBřetislav Machaček
17.2.2022 18:05 Reaguje na Anyrobčanů. Na to už je paragraf a tak doufám, že tu "legraci" uvedete
na pravou míru. Taky se připojuji k dotazu, jak chcete "omezit lidskou činnost na pro přírodu únosnou mez". Doufám, že to není
něco podobného, jako ta vaše zamýšlená petice. Jinak k osobě jako
vy se nemíním vyjadřovat, protože anonymy z dob minulých, ale
i současných, nepovažuji za občany stojící si za svým názorem
a hodných jakékoliv další diskuse.
smějící se bestie
17.2.2022 18:16 Reaguje na AnyrTakže si stačí připomenout, jak se hospodařilo v panských/feudálních lesích - měli tam predátory, ovšem jen v omezeném počtu.
A tak by to mělo být i v současné době.

Anyr
17.2.2022 21:34 Reaguje na AnyrAle díky všem za reakce, budou vhodně využity (včetně ozdrojování). :)
Richard Toman
17.2.2022 21:57 Reaguje na AnyrJarek Schindler
18.2.2022 11:17 Reaguje na Richard Tomankarel krasensky
17.2.2022 23:06 Reaguje na AnyrJaroslav Řezáč
18.2.2022 05:39 Reaguje na Anyrdavid matoušek
18.2.2022 07:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMajka Kletečková
18.2.2022 14:57 Reaguje na Jaroslav ŘezáčChtějí chránit přírodu jako celek a pak jmenují jednotlivá zvířata, co mají být eliminována.
Richard Toman
18.2.2022 19:49 Reaguje na Majka Kletečkovádavid matoušek
18.2.2022 20:10 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
19.2.2022 19:05 Reaguje na david matoušekJarek Schindler
17.2.2022 17:30Jiří Kavka
17.2.2022 20:23smějící se bestie
17.2.2022 23:06 Reaguje na Jiří KavkaMajka Kletečková
19.2.2022 19:08 Reaguje na Jiří KavkaJiří Kavka
21.2.2022 11:14 Reaguje na Majka Kletečkovákarel krasensky
18.2.2022 00:03smějící se bestie
18.2.2022 06:11 Reaguje na karel krasenskyPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Michal Ukropec
18.2.2022 06:19 Reaguje na karel krasenskyJarek Schindler
18.2.2022 09:52 Reaguje na karel krasenskyPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jiří Červený
18.2.2022 06:25david matoušek
18.2.2022 06:36 Reaguje na Jiří ČervenýJiří Červený
18.2.2022 07:22 Reaguje na david matoušekdavid matoušek
18.2.2022 07:28 Reaguje na Jiří Červenýdavid matoušek
18.2.2022 07:32 Reaguje na Jiří ČervenýJarek Schindler
18.2.2022 10:21 Reaguje na david matoušekMichal Ukropec
19.2.2022 15:55 Reaguje na Jiří ČervenýJarek Schindler
19.2.2022 19:36 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
20.2.2022 01:12 Reaguje na Jarek SchindlerRichard Toman
18.2.2022 07:22 Reaguje na Jiří ČervenýJarek Schindler
18.2.2022 10:05 Reaguje na Jiří ČervenýJinak počítáte špatně. Těch necelých 90 tisíc má rodiny. No a nakonec ani v té uřvanosti a agresivitě se neshodneme. Za podstatně uřvanější část lidské populace jde spíš považovat tu ekogrupu.
Petr Mládek
18.2.2022 08:20Nám všem bylo mělo jít především o to aby nedochálo k extrémům.Pokud nebude žádná regulace tak za pár let nebude možno chovat krávy a ovce volně protože to vlci zdecimují. Nebudou ryby z důvodu, že po nájezdu partičky bobrů,volavek,vyder a kormoránů v nich prostě nic nezbyde. Pokud tedy bobr nenaruší hráz a nezbyde ani ten rybník. Měštákům se to kritizuje protože se jich zatím moc nedotýká ale v praxi je to úplně jinak. Až Vám vlci strhnou ovce a přes zimu v rybníce nezbydou ryby tak budete mluvit jinak.
Jarek Schindler
18.2.2022 10:35 Reaguje na Petr MládekTito lidi nebudou mluvit jinak protože žádné ovce ani rybníky nemají.
DAG
18.2.2022 09:06Souhlasím, že je třeba komplexní ochrana přírody a ne až nesmyslná ochrana ochrana jednotlivých kousků přírody nebo druhu.
Břetislav Machaček
18.2.2022 19:13ikonických chráněných zvířat. Ochranáři neuvažují o potravních možnostech
a životních podmínkách zvířat v kulturní krajině. V této krajině je vše
omezené a přírodní rovnováha bez zásahů člověka je utopií. Kdysi běžní
pstruzi, raci, škeble a zvláště střevle, vranky a lipani jsou už mnohde
minulostí. To množství predátorů už nedovolí ani obnovu vysazováním,
protože je to už pouze jejich výkrm. V přírodě se už sami nemnoží a co
budou predátoři dělat pak? No přesunou se na hospodářské rybníky a tam
se budou dál množit. Odškodné je věc jedna, ale marná práce přestává
bavit. Co bude pak? U nás bobrům došly chutné stromy na březích a tak
kácejí až desítky metrů mimo a cpou se i kukuřicí. Co až dojde potrava
podél vody? To se budou producírovat jako v Č. Lípě ulicemi a půjdou
si do parku pokácet nějaký strom? O vlcích už nemíním psát, protože
se pouze čeká, až dojde na nejhorší. Odtrženost ochranářů od praxe,
kdy by poznali marnost například vysazování lipanů obratem sežraných
jejich milovanými predátory způsobila, že to nejsou schopni pochopit.
Možná bude pro rybáře dobré se vzdát pstruhových revírů a přenechat
starost o ně Anýrovi, Kletečkové atd. Ať v praxi předvedou soužití
pstruhů, lipanů a raků s hejny kormoránů, volavkami a rodinkou vyder.
To samé myslivci. Na dva roky si nekupovat lovecký lístek a jen se
chodit kochat do přírody, jak to ochranáři všechno zvládají. Jak krmí
v zimě zvěř, jak regulují spárkatou a predátory, které mohou lovit. Za
dva roky tu bude katastrofa s liškami i ve městech a vymizení zbytků
drobné zvěře a zpěvného ptactva. Na blbé nápady ochranářů moudré rady
neplatí. Ono je je jich třeba postavit k zodpovědnosti a vyhodnotit,
jak se postarali o to, co myslivci a rybáři staletí opatrují i pro
budoucí generace. Žádný rybář a myslivec nedopustí vybití zvířat na
úroveň, aby nebyla schopna přežití, ale neregulovaní predátoři to
dokážou za pár let a pak vyhynou hlady taky.
Slovan
19.2.2022 11:45Suma sumárum - možná by se měli snažit o nápravu svých vlastních nedostatků a chyb, kterými přispějí naší přírodě a biodiverzitě mnohem víc.

Jan Knap
19.2.2022 17:41 Reaguje na SlovanSlavomil Vinkler
19.2.2022 17:53 Reaguje na Jan Knap
Jan Knap
19.2.2022 18:32 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
19.2.2022 18:39 Reaguje na Jan Knap
Jan Knap
19.2.2022 18:40 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
19.2.2022 19:09 Reaguje na Jan KnapO kaprovi a přesazování a že žere pulce je dost studií např. z Budějovic. Taky z důvodů vyžírání planktonu je zákaz rybolovu na vodárenských nádržích a i v jezerech na Mostecku.
Taky mám vlastní zkušenost z rybníka u chaty. Teče z lesa- žádné splachy nebo splašky. Před cca deseti lety začali krmit obilím a asi taky zvedli obsádku. Dohlednost klesla ze 2 metrů na 10 cm. Pulci zmizeli.

Jan Knap
19.2.2022 19:37 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
19.2.2022 19:54 Reaguje na Jan KnapRadim Polášek
24.2.2022 09:31 Reaguje na Jan KnapPodle mne by se určitá přiměřená rozloha otavřeného mokřadního biotopu a potom případně i "rákosinového" biotopu měla rovnou zabudovat do provozního řádu každého běžného rybníku, (nevím, jak to je ve skutečnosti). Otevřený hodně osluněný mokřadní biotop potom v podstatě odchovem obojživelníků jimi "zásobuje" okolní prostředí a "rákosinový" biotop dělá totéž ptačím a dalším osazenstvem. Třeba vodomilným hmyzem.
Přiměřená rozloha pak musí být daná kompromisem. Aby na jedné straně byla kapacita těch biotopů dostatečná pro jejich fungování jakožto kostry krajiny a na druhé straně nezabírala příliš velkou plochu produkčního rybníka nebo v případě malé plochy nevyžadovala příliš nákladů na práci na udržování příliš malé plochy rákosinového biotopu.
Majka Kletečková
19.2.2022 19:49 Reaguje na SlovanMajka Kletečková
19.2.2022 19:43DAG
19.2.2022 21:46 Reaguje na Majka KletečkováRadim Polášek
24.2.2022 08:50 Reaguje na DAGDnes má naopak zvěř velmi špatné podmínky k životu. Dnešní polní kultury nejsou pro zvěř mimo prasata prakticky k jídlu a okraje silnic a lesíků jen tam, kde nejsou zarostlé trním a kopřivami, ale pořád tam zůstala tráva, ale to je potom maximálně tak měsíc a něco na jaře, kdy je tam ta tráva mladá. Louky, pokud zůstaly, se sečou na seno dvakrát v roce a pro zvěř je na nich potrava tak měsíc na jaře a cca měsíc po každém sečení. Louky, které se sečou na dotace, tam je to myslím ještě méně, protože se sečou jen jednou.
Takže dnes má zvěř velmi špatné podmínky včetně potravních a to se promítá do toho, že i když je zvěře násobně méně než dříve, jsou vysazované porosty v lesích ničeny mnohem víc než dříve. Protože některá období zvěř dneska nemá k jídlu nic jiného než právě ty vysazované mladé porosty.
Richard Toman
19.2.2022 21:49 Reaguje na Majka KletečkováJosef Vejrych
21.2.2022 14:55Slavomil Vinkler
22.2.2022 11:23 Reaguje na Josef VejrychJarek Schindler
22.2.2022 19:51 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
23.2.2022 12:29 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
23.2.2022 21:26 Reaguje na Slavomil VinklerNevím co je jednoduché ale kormorán přerostl únosný počet v celé Evropě a je krásným příkladem nesmyslnosti "ochrany až za hrob". Ty čísla nárůstu Evropské populace od osmdesátých let jsou děsivá.
Slavomil Vinkler
23.2.2022 12:32 Reaguje na Jarek SchindlerRadim Polášek
24.2.2022 08:38Jednostranná preference například tady v článků zmíněných kormoránů, bobrů, vyder, vlků atd způsobená nekritickým náhodným výběrem zelenými jedinci nebo různými zelenými klikami nemá nic společnéoho s ochranou přírody, je to pouze snaha těchto lidí do přírody promítat svou moc nad lidským společenstvím, do přírody a na účet přírody. Tato činnost pouze přírodu poškozuje a ničí a v konečném důsledku vytváří biotopové pouště.