Myslivostudržitelně.cz: Mají vlastníci již dnes veškerá práva, jak ovlivňovat myslivecké hospodaření na svých pozemcích? Teoreticky ano, prakticky jen ti hodně velcí
30.10.2024
Byls na valné hromadě? Byl, ale jsem moc malý pán. Ilustrační snímek.
Malí vlastníci zmůžou pramálo
Současný zákon o myslivosti deklaruje vlastníkům práva, pomocí nichž mohou ovlivňovat stavy zvěře na svých pozemcích.
→ Hlasování na valné hromadě: Vlastníci mohou hlasovat v rámci valné hromady honebního společenstva a mohou navrhnout úpravu stavů zvěře v honitbě. Prosadit ale navýšení odlovu mohou jen, pokud mají nadpoloviční většinu hlasů, přitom 1 ha pozemku odpovídá 1 hlasu. Při průměrné velikosti honitby v ČR 1200 ha musí mít takový vlastník či spoluvlastníci dohromady alespoň 601 ha, což bývá zásadní problém.
→ Pronajmutí honitby jinému uživateli: Vlastníci mohou svou honitbu pronajmout jinému uživateli, ale nájemní smlouvy jsou většinou na dobu 10 let a opět vlastník/vlastníci musí mít nadpoloviční většinu hlasů v honebním společenstvu, aby případnou změnu nájemce prosadili.
Menší vlastník, který je členem honebního společenstva má jen velmi omezené možnosti, jak ovlivnit stavy zvěře na svých pozemcích. Absolutním paradoxem pak je, že i v případě, kdy vlastník s rozhodnutím valné hromady nesouhlasí a je přehlasován, ručí za závazky honebního společenstva celým svým majetkem.
Přičlenění vlastníci nezmůžou nic
Vlastníci pozemků, které byly rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti přičleněny k honitbě vlastní, nemohou o stavech zvěře na svých pozemcích rozhodovat vůbec, jelikož to právo má pouze držitel honitby, kterému byla vlastní honitba uznána. A to zdaleka není jen okrajový případ. Přičleněny můžou být i pozemky v řádu stovek hektarů, jak potvrzuje sedlák Dan Pitek: „Máme přičleněno 300 ha v 3 různých honitbách a na výši odlovu na těchto plochách nemáme prakticky žádný vliv.“
Vlastníkům druhé a třetí kategorie zbývá jen záchranná brzda
Z výše uvedeného vyplývá, že podle současného zákona existují 3 základní kategorie vlastníků, jejichž práva a možnost jejich vymožení, se zásadně liší.
-
1) Velcí vlastníci, kteří mají většinu ve společenstevní honitbě, nebo jsou dostatečně velcí na to, aby vytvořili honitbu vlastní, mají plná práva a možnost je reálně vymoci, můžeme je tedy označit za „vlastníky první kategorie“.
-
2) Vlastníci, kteří mají menšinu v honebních společenstvech, sice teoreticky práva mají, ale prakticky je nejsou schopni vymoci, protože jsou jednoduše přehlasováni, můžeme označit za „vlastníky druhé kategorie“.
-
3) Pak zbývají vlastníci, kteří nejsou členy honebního společenstva, anebo byli přičleněni k honitbě vlastní, ti právně ani reálně nejsou schopni ovlivnit stavy zvěře vůbec, můžeme je označit “vlastníky třetí kategorie“. Kolik je vlastníků druhé a třetí kategorie není možné v tuto chvíli na základě veřejně dostupných údajů přesně vyčíslit, ale odhadujeme, že se jedná řádově o třetinu výměry zemědělské půdy v České republice. Odhadem tedy nejméně na třetině honebních pozemků v naší zemi nejsou vlastníci reálně schopni ovlivnit stavy zvěře.
Jediná možnost, co takovým vlastníkům zbývá, je využít § 39 současného zákona, který by měl být jakousi záchrannou brzdou.
Záchranná brzda nefunguje
Současný zákon v § 39 počítá s možností snížení stavu zvěře, vyžaduje-li to mj. zájem vlastníka nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby. V praxi ale tento nástroj ve většině případů nefunguje, jak potvrzuje odborný lesní hospodář z Liberecka Jan Duda: „O snížení stavu zvěře podle § 39 žádali vlastníci, jimž vykonávám činnost odborného lesního hospodáře v 6 honitbách. Řízení trvají obecně velmi dlouho. V jednom případě, kdy se uživatel honitby dvakrát odvolal trvalo bez dvou měsíců 3 roky (!). Jedno řízení ještě není ukončeno rozhodnutím ani po dvou letech a dvou měsících. Ostatní dokončená řízení trvala v rozpětí 1,5 až 2 roky. Po celou dobu probíhajícího řízení přitom vlastníkům neúnosné škody dál vznikají.“ V praxi je velmi obtížné dosáhnout toho, aby orgán státní správy za současného zákona vydal rozhodnutí podle § 39. Státní správa totiž naráží na absenci jednoznačných parametrů míry únosnosti škod a není schopna nezpochybnitelně posoudit početnost zvěře - překročení/nepřekročení normovaných stavů jako nejvýše přípustného zákonného limitu. Situaci výrazně komplikuje také výskyt nenormované zvěře v honitbách.
Ale ani tehdy, pokud státní správa uloží uživateli honitby snížit stavy zvěře, nemá vlastník vyhráno. Uživateli honitby totiž nic nebrání splnit zvýšený odlov pouze na papíře tužkou a lov pouze vykázat. V současnosti neexistuje průkazná evidence ulovených jedinců, kterou by se dalo ověřit, zda byla zvěř v honitbě ulovena i ve skutečnosti, či jen administrativně.
Výše uvedené zásadní nedostatky současného systému téměř znemožňují menším vlastníkům pozemků reálně ovlivňovat stavy zvěře a škody na svých pozemcích. Myslivci tak jsou absolutními pány v hospodaření se zvěří na zpravidla cizích pozemcích.
Přečtěte si také |
Myslivostudržitelně.cz: Způsobí novela zákona o myslivosti likvidaci lidové myslivosti? Zahraniční příklady ukazují opak
Další informace o novele zákona o myslivosti najdete na webu myslivostudrzitelne.cz, který spustila skupina sedmi významných neziskových organizací lesníků, zemědělců i ochránců přírody. Web vysvětluje, proč je nutná změna současného nefunkčního systému myslivosti a přináší řadu informací a zdrojů k tématu. Vše ve snaze podpořit konstruktivní dialog založený na faktech a pomoci nalézt řešení současné neudržitelné situace
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Lesní správa Lány ukončila kvůli ztrátám provoz bažantnice Amálie
Myslivci v Plzni za rok téměř zdvojnásobili odlov divokých prasat
Policejní střelci odlovili v Libereckém kraji od pondělí dalších šest divočákůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (82)
Ra
Radek
30.10.2024 06:35Vlastníci pozemků se připojují k ČMMJ – nesouhlasí s novelou ZoM
Ministerstvo zemědělství v novele zákona o myslivosti slibuje posílení práv vlastníků pozemků, ale opak je pravdou. Vlastníci pozemků se postavili proti chystané novele zákona o myslivosti. V otevřeném dopise vlastníků hospodařících na honebních pozemcích popisují negativní dopady a zmatečnosti novely zákona. Místo deklarovaného posílení práv vlastníků podle nich novela přináší nespravedlivou zátěž pro ty vlastníky, kteří vytvářejí honitby, o které se na své náklady musejí ze zákona starat. Odmítají další nedokonalosti. Zde https://www.hospodarivkrajine.cz/
Ani sebelepší zákon stavy zvěře nesníží, to zajistí pouze lidé. Pokud má ministrem (Marek Výborný) tvrzená „podpora vlastníků a myslivců“ spočívat pouze v zavádění nových byrokratických povinností a drakonických sankcí, rezignuje tím novela zcela na svůj hlavní účel. Tak se uvádí v článku na iDnes – Novela zákona o myslivosti pod palbou. Stát znárodní lesy, bouří se majitelé. Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/myslivecky-zakon-novela-kritika-myslivci-zemedelci-majitele-pozemku.A240905_090134_domaci_tof
Českomoravská myslivecká jednota v úterý 10. září pořádá pro média tiskovou konferenci. JUDr. Daniel Novotný, Ph.D. zástupce vlastníků půdy a lesů, jeden z řečníků konference se bude vyjadřovat za signatáře otevřeného dopisu k paradoxům chystaného nového zákona o myslivosti a oslabení práv vlastníků půdy. K němu se za ochranáře připojí Pavla Benettová, iniciátorka výzvy za záchranu srnčí zvěře, Tomáš Pilík, člen OMS Příbram, člen mysliveckého spolku Nechvalice, vlastník zemědělských a i lesních honebních pozemků a v neposlední řadě Ing. Jiří Janota, předseda ČMMJ.
Vyzýváme každého, kdo nesouhlasí s nekoncepční novelou zákona o myslivosti. Můžete se k signatářům připojit. Na stránkách https://www.hospodarivkrajine.cz/
Signatáři:
JUDr. Daniel Novotný, Ph.D.
Bc. Tomáš Balihar
Ing. Jiří Milek
František Fabišovic
doc. Ing. Vladimír Římsa, CSc.
Svůj podpis připojili:
Jan Nepomuk Schwarzenberg
Mag. Lelio Colloredo-Mannsfeld
Ferdinand Mensdorff-Pouilly
Carlo Kinsky Dal Borgo
JUDr. Lukáš Eichinger, MBA
Ing. Miroslav Pacák
Ing. Josef Jančík
Ing. Ladislav Vacek
Zdeněk Glauder
Světlana Eichingerová
Vladimír Nechutný
Ing. Jaromír Boháček
Ing. Jindřich Grosser
Ing. Petr Malina
František Chmelík
Ing. David Rykr
doc. Ing. Vladimír Římsa, CSc.
Ing. Tomáš Balihar
Ing. Václav Zámečník
Ing. Jan Höck
Ing. Bc. Stanislav Dvořák, Ph.D.
Ing. Jan Jeniš
Ing. Zdeněk Kupský
Ing. Libor Burian, MBA
Ing. Aleš Pícha
Ing. Karel Schäfer
Jan Mareš
Martin Hanke
Jaroslav Adámek
Ing. Jan Dvořák, Ph.D.
doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc.
doc. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.
František Turek
Tomáš Kušta
Josef Kušta
Zdeněk Fidler
Ing. Leo Balun
Bc. Pavel Růžička
Ing. Roman Urbanec, Ph.D
Ivo Hofman
Jaroslav Tintěra
Ing. Jiří Urban
Miloš Zíka
Ing. Bc. Bohumil Straka, Ph.D.
Ing. Jindřich Šnejdrla
Vratislav Simandl
Ing. Jiří Neudörf
Vlasta Slabá
Robert Vyšata
Ing. Miroslav Blažej
a další signatáři, kteří si přáli zůstat v anonymitě
Odpovědět
Ministerstvo zemědělství v novele zákona o myslivosti slibuje posílení práv vlastníků pozemků, ale opak je pravdou. Vlastníci pozemků se postavili proti chystané novele zákona o myslivosti. V otevřeném dopise vlastníků hospodařících na honebních pozemcích popisují negativní dopady a zmatečnosti novely zákona. Místo deklarovaného posílení práv vlastníků podle nich novela přináší nespravedlivou zátěž pro ty vlastníky, kteří vytvářejí honitby, o které se na své náklady musejí ze zákona starat. Odmítají další nedokonalosti. Zde https://www.hospodarivkrajine.cz/
Ani sebelepší zákon stavy zvěře nesníží, to zajistí pouze lidé. Pokud má ministrem (Marek Výborný) tvrzená „podpora vlastníků a myslivců“ spočívat pouze v zavádění nových byrokratických povinností a drakonických sankcí, rezignuje tím novela zcela na svůj hlavní účel. Tak se uvádí v článku na iDnes – Novela zákona o myslivosti pod palbou. Stát znárodní lesy, bouří se majitelé. Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/myslivecky-zakon-novela-kritika-myslivci-zemedelci-majitele-pozemku.A240905_090134_domaci_tof
Českomoravská myslivecká jednota v úterý 10. září pořádá pro média tiskovou konferenci. JUDr. Daniel Novotný, Ph.D. zástupce vlastníků půdy a lesů, jeden z řečníků konference se bude vyjadřovat za signatáře otevřeného dopisu k paradoxům chystaného nového zákona o myslivosti a oslabení práv vlastníků půdy. K němu se za ochranáře připojí Pavla Benettová, iniciátorka výzvy za záchranu srnčí zvěře, Tomáš Pilík, člen OMS Příbram, člen mysliveckého spolku Nechvalice, vlastník zemědělských a i lesních honebních pozemků a v neposlední řadě Ing. Jiří Janota, předseda ČMMJ.
Vyzýváme každého, kdo nesouhlasí s nekoncepční novelou zákona o myslivosti. Můžete se k signatářům připojit. Na stránkách https://www.hospodarivkrajine.cz/
Signatáři:
JUDr. Daniel Novotný, Ph.D.
Bc. Tomáš Balihar
Ing. Jiří Milek
František Fabišovic
doc. Ing. Vladimír Římsa, CSc.
Svůj podpis připojili:
Jan Nepomuk Schwarzenberg
Mag. Lelio Colloredo-Mannsfeld
Ferdinand Mensdorff-Pouilly
Carlo Kinsky Dal Borgo
JUDr. Lukáš Eichinger, MBA
Ing. Miroslav Pacák
Ing. Josef Jančík
Ing. Ladislav Vacek
Zdeněk Glauder
Světlana Eichingerová
Vladimír Nechutný
Ing. Jaromír Boháček
Ing. Jindřich Grosser
Ing. Petr Malina
František Chmelík
Ing. David Rykr
doc. Ing. Vladimír Římsa, CSc.
Ing. Tomáš Balihar
Ing. Václav Zámečník
Ing. Jan Höck
Ing. Bc. Stanislav Dvořák, Ph.D.
Ing. Jan Jeniš
Ing. Zdeněk Kupský
Ing. Libor Burian, MBA
Ing. Aleš Pícha
Ing. Karel Schäfer
Jan Mareš
Martin Hanke
Jaroslav Adámek
Ing. Jan Dvořák, Ph.D.
doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc.
doc. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.
František Turek
Tomáš Kušta
Josef Kušta
Zdeněk Fidler
Ing. Leo Balun
Bc. Pavel Růžička
Ing. Roman Urbanec, Ph.D
Ivo Hofman
Jaroslav Tintěra
Ing. Jiří Urban
Miloš Zíka
Ing. Bc. Bohumil Straka, Ph.D.
Ing. Jindřich Šnejdrla
Vratislav Simandl
Ing. Jiří Neudörf
Vlasta Slabá
Robert Vyšata
Ing. Miroslav Blažej
a další signatáři, kteří si přáli zůstat v anonymitě
Ra
Radek
30.10.2024 07:00 Reaguje na RadekZase článek platformy novodobých KOMUNISTŮ plný lží a polopravd cílený pouze na laickou veřejnost . Dokládám rozhodnutí které bylo vyřízeno během 14 dnů , na základě škod působených srnčí zvěří . Pan pitek a jemu podobní jedinci chtějí pouze svoje malé honitby a rozbít spolkovou myslivost o nic jiného jim nejde . Stačilo požádat !
Rozhodnutí
Městský úřad , odbor životního prostředí, místně a věcně příslušný dle § 66 zákona č.
128/2000 Sb., o obcích v platném znění a § 57 odst. 4 a § 60 zák. č. 449/2001 Sb., o myslivosti
v platném znění (dále jen zákon o myslivosti), řízením myslivosti a v souladu s ust. § 67 a
následujících zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu v platném znění v souladu s ust. § 39
zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění
povoluje
uživateli honitby , úpravu stavů zvěře srnce obecného (Capreolus capreolus)
tak, aby nedocházelo k neúnosnému působení zvěře na založené výsadby a mladé lesní
porosty, které jsou součástí výše uvedené honitby.
Za účelem usnadnění dosažení úpravy stavů této zvěře orgán státní správy myslivosti v souladu
s ustanovením § 45 odst. 2 zákona o myslivosti
povoluje
uživateli výše zmíněné honitby za účelem usnadnění lovu srnčí zvěře, lov pomocí zakázaných
způsobů lovu dle § 41 odst. 1 písm. m) zákona o myslivosti, odlov zvěře v době mezi jednou
hodinou po západu slunce a jednou hodinou před východem slunce a dle ustanovení § 41
odst. 1 písm. g) téhož zákona, odlov zvěře pomocí zařízení pro osvětlení terče a
zaměřovače zbraní konstruované na principu noktovizorů, přičemž zvláštní právní předpisy
upravující použití těchto zařízení nejsou dotčeny (viz. zákon č. 119/2002 Sb., zákon o zbraních,
v platném znění).
Dále ukládá uživateli této honitby v plné míře využít stávajících zákonných možností lovu této
zvěře a především těžiště odstřelu směrovat do samičí zvěře, která je nositelem přírůstku.
Odpovědět
Rozhodnutí
Městský úřad , odbor životního prostředí, místně a věcně příslušný dle § 66 zákona č.
128/2000 Sb., o obcích v platném znění a § 57 odst. 4 a § 60 zák. č. 449/2001 Sb., o myslivosti
v platném znění (dále jen zákon o myslivosti), řízením myslivosti a v souladu s ust. § 67 a
následujících zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu v platném znění v souladu s ust. § 39
zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění
povoluje
uživateli honitby , úpravu stavů zvěře srnce obecného (Capreolus capreolus)
tak, aby nedocházelo k neúnosnému působení zvěře na založené výsadby a mladé lesní
porosty, které jsou součástí výše uvedené honitby.
Za účelem usnadnění dosažení úpravy stavů této zvěře orgán státní správy myslivosti v souladu
s ustanovením § 45 odst. 2 zákona o myslivosti
povoluje
uživateli výše zmíněné honitby za účelem usnadnění lovu srnčí zvěře, lov pomocí zakázaných
způsobů lovu dle § 41 odst. 1 písm. m) zákona o myslivosti, odlov zvěře v době mezi jednou
hodinou po západu slunce a jednou hodinou před východem slunce a dle ustanovení § 41
odst. 1 písm. g) téhož zákona, odlov zvěře pomocí zařízení pro osvětlení terče a
zaměřovače zbraní konstruované na principu noktovizorů, přičemž zvláštní právní předpisy
upravující použití těchto zařízení nejsou dotčeny (viz. zákon č. 119/2002 Sb., zákon o zbraních,
v platném znění).
Dále ukládá uživateli této honitby v plné míře využít stávajících zákonných možností lovu této
zvěře a především těžiště odstřelu směrovat do samičí zvěře, která je nositelem přírůstku.
MU
Michal Ukropec
30.10.2024 20:58 Reaguje na RadekPitek a jeho anonymní web jen kydá zvratky. Je to lump, kterého nechtějí v zastupitelstvu, HS, MS a už ani ve straně zelených, poněvadž ho už znají. Tak se snaží zničit vše okolo. Je to ekologista.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.10.2024 07:21 Reaguje na Radekna brek je ještě brzo, zákon o myslivosti není v prvním čtení...
Odpovědět
Ra
Radek
30.10.2024 08:05 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTaké nerozumím breku pana Pitka , stávající zákon je na jeho straně . To co tady opakovaně předvádí pouze dokazuje , jeho neochotu se zapojit a vykonávat právo myslivosti na jeho pozemcích .
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.10.2024 08:28 Reaguje na Radekbrečíte tu nad rozlitým mlékem, který je ještě v hrnku.
Nedomnívám se, že by pan Pitek připravoval ten zákon sám. Asi se na tvorbě zákona podílelo více lidí než jeden.
Odpovědět
Nedomnívám se, že by pan Pitek připravoval ten zákon sám. Asi se na tvorbě zákona podílelo více lidí než jeden.
Ra
Radek
30.10.2024 08:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJá tady pouze dokládám funkčnost stávajícího zákona a neochotu některých vlastníků vykonávat právo myslivosti na svých pozemcích .
A ano , pan Pitek a jemu podobní se podíleli na novele ZOM z jediným cílem a to je likvidace spolkové myslivosti v ČR .
Odpovědět
A ano , pan Pitek a jemu podobní se podíleli na novele ZOM z jediným cílem a to je likvidace spolkové myslivosti v ČR .
Ra
Radek
30.10.2024 08:59 Reaguje na RadekA pokud by jste nevěděl kteří to jsou tak je to například SVOL skupinka lidí co zastávají práva VELKÝCH VLASTNÍKŮ lesů , tedy bohatých lidí co mají pocit že by jim měla společnost přispívat na jejich lesy .
Odpovědět
Ra
Radek
30.10.2024 09:59 Reaguje na RadekNejlepší na tom je že ti největší vlastníci které SVOL zastupuje s novelou zákona o myslivosti nesouhlasí ( na začátku diskuze jsou podepsaní ) proč ?
Protože jim bere jejich právo a dává je do rukou úředníka a to už jsme tady opravdu měli .
Odpovědět
Protože jim bere jejich právo a dává je do rukou úředníka a to už jsme tady opravdu měli .
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.10.2024 10:41 Reaguje na Radeksi obecně myslím, že to co tu popisujete se v zákoně vyskytuje v jednom odstavci, že ten zákon je zkrátka širší problematika než vaše frenetické zaujetí jeho částí.
Skutečná změna se děje tak, že nebude plně vyhovovat nikomu, tedy pokud je třeba změn, tak se to nemůže dělat na přání.
To, jaké to bude ať ukáže praxe ne praxe těch, kteří by nejraději nic neměnili.
Můžeme si myslet co chceme, ale nějaká změna tady být musí a musí reagovat na trendy, které nejsou úplně dobrovolné, ale dějí se. Když se mění prostředí, musí se rozdat nové karty.
Odpovědět
Skutečná změna se děje tak, že nebude plně vyhovovat nikomu, tedy pokud je třeba změn, tak se to nemůže dělat na přání.
To, jaké to bude ať ukáže praxe ne praxe těch, kteří by nejraději nic neměnili.
Můžeme si myslet co chceme, ale nějaká změna tady být musí a musí reagovat na trendy, které nejsou úplně dobrovolné, ale dějí se. Když se mění prostředí, musí se rozdat nové karty.
Ra
Radek
30.10.2024 10:55 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNemyslím si .
A proto vám dám další , je to skupina co si říká DUHA , těm jde pouze o to dostat ze zákona OMS chráněné druhy a to pouze proto aby je mohli chránit i když už ochranu nebudou potřebovat . Jsou pro tu jejich ideu udělat cokoli , klidně se vrátit před rok 89 co se týká vlastnických práv . NOVODOBÍ KOMUNISTI !
Odpovědět
A proto vám dám další , je to skupina co si říká DUHA , těm jde pouze o to dostat ze zákona OMS chráněné druhy a to pouze proto aby je mohli chránit i když už ochranu nebudou potřebovat . Jsou pro tu jejich ideu udělat cokoli , klidně se vrátit před rok 89 co se týká vlastnických práv . NOVODOBÍ KOMUNISTI !
VP
Václav Pago
30.10.2024 20:07 Reaguje na RadekSvÿm způsobem souhlasím s Jaroslav Řezáč i s Vámi Radku. Nový zákon opravdu potřeba je, ale v tomto případě zlatí komunisti. A to jsem jejich zaníceným odpůrcem. A hnutí Duha? Existuje spousta případů kdy hnutí Duha zdržovalo nějaké rozhodnutí, viz např. dálnice D8 z Prahy do Německa. Nebo jsem zaslechl v televizní debatě, že se dokonce stavělo proti přehradě Nové Heřminovy. Za své činy ale bohužel nenese žádnou zodpovědnost a jen dále škodí. Pan Pitek je členem honebních společenstev i dle jeho slov dvou mysliveckých spolků. A dle jeho slov je dokonce profesionální myslivec. Jenže sám aktivně neloví. Zkuste se ho zeptat kolik zvěře uloví ročně, když tak vehementně volá po její redukci až na somou hranici životaschopnosti populací. To totiž budou ony minimální stavy. Jak řekl jeden lesník ,, Pěstovat les bez zvěře umí každý blbec”. Tak nás to asi Pitek a Asociace soukromého zemědělství, Duha, Svol, UHUL, Mendelu, ČSOP a jiní budou chtít naučit. O les nebo nedej bože o zvěř rady nejde. Zvěř bude jen oběť ať to dopadne jakkoliv.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.10.2024 07:20podle toho by to ukazovalo na organizační nefunkčnost a špatně rozvržené kompetence a zodpovědnosti.
Odpovědět
DA
DAG
30.10.2024 08:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNevím jaké máte zkušenosti vy, ale u nás honební společenstvo nikoho nezajímá. Ještě tak přijdou na pivo a guláš, ale nějaký chod nebo co se děje to ne. Kdyby se o to lidi zajímali a byli aktivní, tak to bude perfektně. Něco jako v Postřižinách. Musíte se více snažit pane správce :)
Odpovědět
DA
DAG
30.10.2024 08:01Zajímavé je, že pan Pitek má přičleněných 300 ha a brečí, že nic neovlivní. Tak ať vstoupí do honebního společenstva. Tam pak na schůzí svými schopnostmi ovlivní ostatní vlastníky, že mají problém a vyžádají si zvýšený odstřel. Nebo pak může do těch spolků dokonce vstoupit a může sám lovit. Kdo chce hledá způsoby kdo nechce hledá výmluvy.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.10.2024 08:53 Reaguje na DAGpodle toho co popisujete, tak mít organizaci pro organizaci a na trávení knedlíků s divočákem opravdu nepotřebujeme.
Neb dub zůstane dubem.
Odpovědět
Neb dub zůstane dubem.
DA
DAG
30.10.2024 10:29 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo bohužel potřebujeme. To, že vlastníky nezajímá jejich majetek je blbé, ale brát jim jejich právo je podle mě chybné.
Že ho nevyužívají je věc druhá.
Odpovědět
Že ho nevyužívají je věc druhá.
MU
Michal Ukropec
31.10.2024 05:43 Reaguje na DAGPan Pitek je v HS i v MS. Ale nevládne jim. Tak se o to snaží z moci úřední.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
30.10.2024 09:00Celá ta teze podsouvaná v článku má od samého základu jednu velkou trhlinu - pojednává o vlastníku jako o jednotlivci, přitom honební společenstvo je ve většině případů ,,sdružení“ velkého množství vlastníků a veškeré rozhodování probíhá kolektivně na základě většiny hlasů.
Se 300 ha ve 3 honitbách není autor schopen nic ovlivnit? Má diametrálně odlišné názory než většina vlastníků? Nechce se s ostatními domluvit? Není schopen získat většinu na vlastní stranu? Tak to v demokratickém zřížení funguje a podle mého názoru je to správné. S menšinou hlasů neprotlačíte nic v parlamentu, s menšinou akcií nerozhodnete nic v akciové společnosti, tak proč to závadět v myslivosti a v honebních společenstvech? To, co naznačuje svým článkem autor a čeho se domáhá neustálou agitací ohledně novely zákona o myslivosti, mi dost zavání praktikami, které byly běžné mezi roky 1948 a 1989.
Odpovědět
Se 300 ha ve 3 honitbách není autor schopen nic ovlivnit? Má diametrálně odlišné názory než většina vlastníků? Nechce se s ostatními domluvit? Není schopen získat většinu na vlastní stranu? Tak to v demokratickém zřížení funguje a podle mého názoru je to správné. S menšinou hlasů neprotlačíte nic v parlamentu, s menšinou akcií nerozhodnete nic v akciové společnosti, tak proč to závadět v myslivosti a v honebních společenstvech? To, co naznačuje svým článkem autor a čeho se domáhá neustálou agitací ohledně novely zákona o myslivosti, mi dost zavání praktikami, které byly běžné mezi roky 1948 a 1989.
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.10.2024 10:08 Reaguje na Tomáš Pilíkmě by spíš zajímalo, jestli potřebujeme organizace, které se sejdou tak na knedlo-zelo-vepřo.
Odpovědět
TP
JS
Jarek Schindler
30.10.2024 15:34 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVy samozřejmě ne. Vlastníci ano.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.10.2024 10:50 Reaguje na Tomáš PilíkNevím jak má pan Pitek situované pozemky ale je asi jisté, že byly přičleněny k vlastním honitbám Lčr. Jde o to jestli náhodou on sám nespekuloval s možností, že by ty pozemky Lčr byly přičleněny k jeho " společenstevní honitbě" a nějak mu to nakonec nedopadlo. Aby to dopadlo potřebuje nyní těch 250 ha minimální výměry. Řekl bych, že o práva dalších drobných vlastníků mu tak nějak vůbec nejde. No a že by neměl pokud mu to dopadne snahu sám k vlastní honitbě toho přičlenit co nejvíc?
Odpovědět
JK
JJ
Jiří Janota
30.10.2024 09:31Nález Ústavního soudu č. 49/2007 (část III. odst. 31), který konstatuje:
Základní principy mysliveckého zákona v prvé řadě musí respektovat potřeby zvěře, v druhé řadě zájmy chovu zvěře a teprve poté zájmy vlastníků honebních pozemků, nájemců těchto pozemků, myslivců atd.
Odpovědět
Základní principy mysliveckého zákona v prvé řadě musí respektovat potřeby zvěře, v druhé řadě zájmy chovu zvěře a teprve poté zájmy vlastníků honebních pozemků, nájemců těchto pozemků, myslivců atd.
PJ
Pavel Jeřábek
30.10.2024 09:51 Reaguje na Jiří JanotaTakže to přeložíme do češtiny. Pokud zvěř má chuť na brambory, kukuřici, tak vlastník si může trhnout, plné bříško přemnožené zvěře je důležité, zvěř se nakrmí na cizím, ale myslivci za to sklidí odměnu.
A pokud chce pěstitel brambory, musí udělat opatření na své náklady.
Škoda, že nemohu vložit fotky zmlazení jedlí.
Ty co vlastník oplotil, už vytváří koberec semenáčků.
Z venčí plotu ale zmlazené jedle skoro nejsou.
A to všichni voláme po náhradě smrků jinými dřevinami. A tady se to děje přírodní cestou, ale jen, když vložíte investice do ochrany semenáčků.
A hned vedle - 30 - 50 let staré smrky, zničené okusem vysoké.
Odpovědět
A pokud chce pěstitel brambory, musí udělat opatření na své náklady.
Škoda, že nemohu vložit fotky zmlazení jedlí.
Ty co vlastník oplotil, už vytváří koberec semenáčků.
Z venčí plotu ale zmlazené jedle skoro nejsou.
A to všichni voláme po náhradě smrků jinými dřevinami. A tady se to děje přírodní cestou, ale jen, když vložíte investice do ochrany semenáčků.
A hned vedle - 30 - 50 let staré smrky, zničené okusem vysoké.
Ra
Radek
30.10.2024 10:01 Reaguje na Pavel JeřábekProč nevykonáváte právo myslivosti na svých pozemcích , kdo a proč vám v tom brání ?
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
30.10.2024 10:16 Reaguje na Pavel JeřábekPřeložíme do češtiny: pokud budeme respektovat potravní a prostorové nároky zvěře, škody v zemědělství a lesnictví budou únosné. Současná zemědělská krajina a lesy jsou však pravým opakem tohoto stavu. Jinými slovy, v honbě za ziskem děláme vše proto, aby škody od zvěře byly co nejvyšší a pak přijde někdo ,,chytrý" s tím, že zvěř prostě vystřílíme. Takto to nefunguje a fungovat nebude.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
31.10.2024 05:49 Reaguje na Tomáš PilíkOno to dlouho trvat nebude, a ekologisti budou chtít nechat vystřílet i nás oponenty.
Odpovědět
JJ
Jiří Janota
30.10.2024 10:30 Reaguje na Pavel Jeřábek§ 39
Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu
Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí.
Dobrý den, jenom bych se chtěl zeptat, zda jste jako vlastník pozemku využil této možnosti? Současný zákon Vám zaručuje ochranu Vašeho majetku.
Odpovědět
Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu
Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí.
Dobrý den, jenom bych se chtěl zeptat, zda jste jako vlastník pozemku využil této možnosti? Současný zákon Vám zaručuje ochranu Vašeho majetku.
JD
Jan Duda
1.11.2024 01:20 Reaguje na Jiří JanotaSoučasný zákon v tomto ohledu nezaručuje vůbec nic.
Dovoluje totiž, "aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá".
V důsledku absence kontroly prokazatelného splnění lovu není problém lovit TUŽKOU namísto PUŠKOU.
Ostatně nynější zákon nezaručuje ani ochranu veřejného zájmu na rovnovážných stavech zvěře vyjádřených normovanými stavy jako stavy maximálně přípustnými. O čem se chceme bavit, pokud jsou ve většině honiteb NS spárkaté zvěře prokazatelně překračovány několikanásobně?
Odpovědět
Dovoluje totiž, "aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá".
V důsledku absence kontroly prokazatelného splnění lovu není problém lovit TUŽKOU namísto PUŠKOU.
Ostatně nynější zákon nezaručuje ani ochranu veřejného zájmu na rovnovážných stavech zvěře vyjádřených normovanými stavy jako stavy maximálně přípustnými. O čem se chceme bavit, pokud jsou ve většině honiteb NS spárkaté zvěře prokazatelně překračovány několikanásobně?
JJ
Jiří Janota
1.11.2024 12:32 Reaguje na Jan DudaLovit tužkou namísto puškou nemá s tímto paragrafem nic společného. Navrhované paragrafové znění ve věci prokazování ulovené zvěře považuji za jedno z mála pozitivních ustanovení předložené novely. Nicméně v současnosti je tento model pouze ve vývoji a otázkou zůstává, jestli finální podoba bude pro praxi uchopitelná. Pevně věřím, že ano. Vrátím se k ustanovení §39, které ochraňuje práva vlastníků. Každý z výše uvedených subjektů má možnost podat podnět ke snížení stavů zvěře z důvodu škod působených zvěří na jeho majetku. Pravdou je, že to nedělá téměř nikdo. Na základě šetření MZe využívá těchto práv pouze 1% vlastníků. Přiznávám, že v některých případech orgán státní správy rozhodnutí odsouvá apod. To ale není problém zákonných ustanovení. To je pouze problém toho, kdo a jak si je vykládá. Ten následně i rozhoduje. Ovšem i na to pamatují opravné prostředky.
Odpovědět
JD
Jan Duda
1.11.2024 15:45 Reaguje na Jiří JanotaAsi se vzájemně zcela nepřesvědčíme, ale právě to, že chybí kontrola skutečného splnění lovu (na čemž se shodneme oba), činí § 39 nástrojem pouze teoretickým. A právě to je zásadní souvislost. Jinými slovy možnost lovu tužkou má s § 39, resp. s jeho účinností mnoho společného...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 13:04 Reaguje na Jan DudaVy se s panem Janotou možná shodnete. Já z pohledu praktika nikoliv. Již jen to co se vše bude muset fotografovat a odesílat do aplikace je trochu ošemetné. Budou to dělat i zmrzlí lidé co proseděli v mraze několik hodin na posedu či v kazatelně. Bude se to dělat v houštinách či v kukuřičném poli, za deště či vánice. Opravdu to pujde jednoduše? Navíc je nebezpečí, že pokud data aplikace nevezme tak se bude jednat o neulovený kus. To je přece naprostý nesmysl. Poslední fotka má být fotkou s uřezanými běhy. Jak a hlavně za co budete potom zvěř tahat, nakládat? Pokud funguje nějaký postup u Lčr tak nevím proč by nemohl fungovat i u jiných majitelů ve společenstevních honitbách. Jde jen o to aby chtěl majitel. Samozřejmě, hodit vše na myslivce , navíc pod nebezpečím masné pokuty a říci jim, třeba se z toho poserte. To není řešení.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.11.2024 13:36 Reaguje na Jan DudaTo že například v pronajatých honitbách LČR se již dnes posílá revírníkovi fotka ulovené zvěře a ten má právo tu zvěř navíc kontrolovat i fyzicky považujete za absenci kontroly? Je to vždy o tom jak se nastaví pravidla mezi majitelem a nájemcem a ty se mohou ke spokojenosti majitele nastavit již dnes.
Proč není zvěř v mnoha případech normovaná tam kde by podle vyhlášky normovaná být měla a honitba přitom splňuje podmínky pro normování té které zvěře. Není náhodou to co je normované v jednotlivých honitbách věcí majitelů honiteb? Jak se může stát že černá je normovaná pouze na nějakých 800 000 hektarech a přitom je rozšířena na většině uzemí ČR? Pokud je na těch 800000 ha norma kolem 10 tisíc divočáku je při současném rozšíření, černá ve stavech v jakých je, opravdu přemnožená? To samé jelení zvěř. Honitby nejsou oploceny a ani zvěř není při současné výměře ve většině honiteb zastoupena celoročně ve stejné výši. Plánování lovu tak jak si to představuje navrhovaný zákon je absolutní nesmysl. No a s vlky v zádech je to tuplovaný nesmysl. No a vlci se vyskytují již na víc něž polovině plochy republiky. Atd.
Odpovědět
Proč není zvěř v mnoha případech normovaná tam kde by podle vyhlášky normovaná být měla a honitba přitom splňuje podmínky pro normování té které zvěře. Není náhodou to co je normované v jednotlivých honitbách věcí majitelů honiteb? Jak se může stát že černá je normovaná pouze na nějakých 800 000 hektarech a přitom je rozšířena na většině uzemí ČR? Pokud je na těch 800000 ha norma kolem 10 tisíc divočáku je při současném rozšíření, černá ve stavech v jakých je, opravdu přemnožená? To samé jelení zvěř. Honitby nejsou oploceny a ani zvěř není při současné výměře ve většině honiteb zastoupena celoročně ve stejné výši. Plánování lovu tak jak si to představuje navrhovaný zákon je absolutní nesmysl. No a s vlky v zádech je to tuplovaný nesmysl. No a vlci se vyskytují již na víc něž polovině plochy republiky. Atd.
JD
Jan Duda
1.11.2024 16:45 Reaguje na Jarek SchindlerVšimněte si, že vůbec nerozporujeme možnosti, které má vlastník ve vlastní honitbě, tedy např. také LČR, které zmiňujete.
Ostatně právě to je důvodem návrhu na snížení minimální výměry honitby. To proto, aby se více vlastníkům taková možnost přiblížila.
Jenže v ČR je cca 73 % (!) honiteb společenstevních a my upozorňujeme na absenci možností řešit nadměrné škody minoritními vlastníky. I v těchto, možná právě v těchto honitbách dojde k významnému posílení role vlastníků, a to i bez nutnosti okamžitě takové honitby zmenšovat. Základní systémovou změnou, kterou to přinese bude změna přístupu uživatelů honiteb k vlastníkům pozemků a jejich potřebám či problémům. Myslivci se k vlastníkům a jejich potřebám začnou chovat vnímavěji.
Doporučuji pozorně vyslechnout podcast Myslihost s dr. Vodňanským o organizaci honiteb v Rakousku, zemi kde je minimální zákonná výměra 115 ha a s níž sdílíme společnou historii i hodnoty:
https://www.youtube.com/watch?v=U90eF1iUY2s&t=211s
Ostatně i v tomto pořadu se můžeme dozvědět, jak v Rakousku přistupují myslivci k divokým prasatům ve vztahu ke škodám působeným vlastníkům pozemků (především stopáž 26:00 - 39:00)
Odpovědět
Ostatně právě to je důvodem návrhu na snížení minimální výměry honitby. To proto, aby se více vlastníkům taková možnost přiblížila.
Jenže v ČR je cca 73 % (!) honiteb společenstevních a my upozorňujeme na absenci možností řešit nadměrné škody minoritními vlastníky. I v těchto, možná právě v těchto honitbách dojde k významnému posílení role vlastníků, a to i bez nutnosti okamžitě takové honitby zmenšovat. Základní systémovou změnou, kterou to přinese bude změna přístupu uživatelů honiteb k vlastníkům pozemků a jejich potřebám či problémům. Myslivci se k vlastníkům a jejich potřebám začnou chovat vnímavěji.
Doporučuji pozorně vyslechnout podcast Myslihost s dr. Vodňanským o organizaci honiteb v Rakousku, zemi kde je minimální zákonná výměra 115 ha a s níž sdílíme společnou historii i hodnoty:
https://www.youtube.com/watch?v=U90eF1iUY2s&t=211s
Ostatně i v tomto pořadu se můžeme dozvědět, jak v Rakousku přistupují myslivci k divokým prasatům ve vztahu ke škodám působeným vlastníkům pozemků (především stopáž 26:00 - 39:00)
Ra
Radek
1.11.2024 18:15 Reaguje na Jan Duda průměrná je v rakousku 1200 ha zvěře víc jak v ČR , je to opravdu zvláštní
Odpovědět
Ra
Radek
1.11.2024 20:39 Reaguje na RadekJsem si poslechnul celé video . Oni se prostě domlouvají , jinak je v to v podstatě stejný jako u nás jen z tím VELKÝM rozdílem že my se nedomlouváme , jinak řečeno na každé vesnici jsou dva č….i a ti dělají ty nářky a stěžují si na tu aroganci těch neschopných myslivců ale oni sami myslivost dělat nebudou , oni pouze ví jak by se to mělo …….
Odpovědět
Karel Zvářal
1.11.2024 21:10 Reaguje na RadekNajít při snahách o dělení koncensus je velmi těžké. A to je jen jedna část problému/ů. Jak říká Jožo Ráž - hlavou zeď neprorazíš, silnějšího neporazíš, ale treba to zkúšať. Prostě to je politika všedního dne...
Odpovědět
JD
Jan Duda
4.11.2024 21:22 Reaguje na RadekOpravdu vylučujete, že by potíže s domluvou mohly pramenit také z neochoty myslivců k domluvě?
Že mohou z pocitu neohroženosti jednat povýšenecky, velmi podrážděně, možná arogantně?
Pokud připustíme, že "je to o lidech", pak to totiž platí oboustranně.
Jednostranná interpretace, tak jak ji, dokonce vulgárně předkládáte (problém stavíte na stranu vlastníků) nemůže nikdy vést k pochopení a změně pozic.
A protože změna je nutná, je potřeba změnit systém, tedy zákon tak, aby posílil roli vlastníků a státní správě poskytl nástroj ke kontrole provedení lovu. Bez toho totiž u nás nelze vystoupit z bludného kruhu.
V Rakousku nemusí z ničeho vystupovat, tam nemají zažitou socialistickou myslivost odtrženou od vlastnictví tak jako u nás. Na 115 ha minimální výměry si nenechají sáhnout, přitom průměrnou honitbu mají cca jako u nás.
ALE - dovedete si představit, že by tam myslivecký spolek nereflektoval zájmy vlastníků? A právě to (nízká minimální výměra honitby) je ten systémový rámec, který značně kultivuje přístup myslivců k potřebám vlastníků.
Přeci ani u nás, tam kde jsou vztahy a komunikace normální, není důvod předpokládat, že dojde k nějakému drobení honiteb.
Ale bohužel tam, kde mají myslivci vlastníka 250 ha souvislých honebních pozemků (nebo dva sousedící vlastníky s takovým součtem výměry) vašimi slovy za "č....y", je opravdu možné očekávat nějakou změnu. A tomu bychom se měli divit?
Odpovědět
Že mohou z pocitu neohroženosti jednat povýšenecky, velmi podrážděně, možná arogantně?
Pokud připustíme, že "je to o lidech", pak to totiž platí oboustranně.
Jednostranná interpretace, tak jak ji, dokonce vulgárně předkládáte (problém stavíte na stranu vlastníků) nemůže nikdy vést k pochopení a změně pozic.
A protože změna je nutná, je potřeba změnit systém, tedy zákon tak, aby posílil roli vlastníků a státní správě poskytl nástroj ke kontrole provedení lovu. Bez toho totiž u nás nelze vystoupit z bludného kruhu.
V Rakousku nemusí z ničeho vystupovat, tam nemají zažitou socialistickou myslivost odtrženou od vlastnictví tak jako u nás. Na 115 ha minimální výměry si nenechají sáhnout, přitom průměrnou honitbu mají cca jako u nás.
ALE - dovedete si představit, že by tam myslivecký spolek nereflektoval zájmy vlastníků? A právě to (nízká minimální výměra honitby) je ten systémový rámec, který značně kultivuje přístup myslivců k potřebám vlastníků.
Přeci ani u nás, tam kde jsou vztahy a komunikace normální, není důvod předpokládat, že dojde k nějakému drobení honiteb.
Ale bohužel tam, kde mají myslivci vlastníka 250 ha souvislých honebních pozemků (nebo dva sousedící vlastníky s takovým součtem výměry) vašimi slovy za "č....y", je opravdu možné očekávat nějakou změnu. A tomu bychom se měli divit?
Ra
Radek
4.11.2024 22:55 Reaguje na Jan DudaNikde nikdy jsem nevyloučil že by problémy nemohly pramenit z řad myslivců . Umím si to naopak dost dobře představit . Uvedu jeden příklad , honební společenstvo postoupilo právo výkonu myslivosti nějaké skupině podnikatelů a nebo mysliveckému sdružení , ti sice platí dohodnutý nájem ale neplní plán lovu , jinak řečeno si dělají co chtějí . To ale neznamená že ve stávajícím zákoně nemají vlastníci páku jak to změnit , stačí vyžadovat plán lovu a opravdu ho kontrolovat , v mnoha honitbách se to děje , v honitbách LČR je to naprosto běžná praxe !
Pokud si myslíte že vyřeší problémy 250ha honitby , tak si také myslíte že hned jak se tak stane začne pan Pitek obcházet sousedy a bude se snažit vytvořit honitbu aspoň těch 1200ha tak jako je v Rakousku . Potom ale vznikla otázka , proč se pan Pitek nedohodnul do teď a nevěnuje se myslivosti na svých pozemcích , není členem honebního společenstva a nedělá v něm jako velký vlastník honebního starostu . Protože mu toto všechno umožnuje stávající zákon OMS . On ale raději vystupuje ve všech možných médiích a lže že nemůže vykonávat právo myslivosti .
Znovu to zopakuji všichni vlastníci díky honebním společenstvům můžou vykonávat právo myslivosti na svých pozemcích už teď , ti co to nedělají to nedělají ze svojí vůle , nemají o myslivost , někteří ani o svoje pozemky zájem , prostě pronajímají pozemky a nic víc je nezajímá . Všichni to víme , neví to laická veřejnost a na tu cílí pan Pitek a jemu podobní !
Novela OMS pouze zlikviduje spolkovou myslivost . Otevře dveře do malých honiteb , zatíží státní zprávu , tvorbou hranic a soudní spory které kvůli tomu můžou vzniknout ,zablokují myslivost na roky . Lesu ani zvěři to nepomůže .
K našim Č….m , jeden má 60 ha a ten druhý 100 . oba dělají pouze problémy a to všem , nejenom myslivcům , ani jeden z nich nebude dělat nikdy myslivost , nebude se nikdy starat o zvěř , políčko ,remízky, koroptve …..i kdyby byl zákon že by mohli mít i svoji pidihonitbu , pouze ji někomu pronajmou , rozhodovat u nich bude jen výše nájmu . O nic jiného než peníze jim nejde .
Kde máte v novele OMS malé vlastníky , 10 ha a podobné , jaké ti tam mají právo . Takoví budou přičleněny k honitbě pana Pitka a ten jim dá povolenky lovu ?
Odpovědět
Pokud si myslíte že vyřeší problémy 250ha honitby , tak si také myslíte že hned jak se tak stane začne pan Pitek obcházet sousedy a bude se snažit vytvořit honitbu aspoň těch 1200ha tak jako je v Rakousku . Potom ale vznikla otázka , proč se pan Pitek nedohodnul do teď a nevěnuje se myslivosti na svých pozemcích , není členem honebního společenstva a nedělá v něm jako velký vlastník honebního starostu . Protože mu toto všechno umožnuje stávající zákon OMS . On ale raději vystupuje ve všech možných médiích a lže že nemůže vykonávat právo myslivosti .
Znovu to zopakuji všichni vlastníci díky honebním společenstvům můžou vykonávat právo myslivosti na svých pozemcích už teď , ti co to nedělají to nedělají ze svojí vůle , nemají o myslivost , někteří ani o svoje pozemky zájem , prostě pronajímají pozemky a nic víc je nezajímá . Všichni to víme , neví to laická veřejnost a na tu cílí pan Pitek a jemu podobní !
Novela OMS pouze zlikviduje spolkovou myslivost . Otevře dveře do malých honiteb , zatíží státní zprávu , tvorbou hranic a soudní spory které kvůli tomu můžou vzniknout ,zablokují myslivost na roky . Lesu ani zvěři to nepomůže .
K našim Č….m , jeden má 60 ha a ten druhý 100 . oba dělají pouze problémy a to všem , nejenom myslivcům , ani jeden z nich nebude dělat nikdy myslivost , nebude se nikdy starat o zvěř , políčko ,remízky, koroptve …..i kdyby byl zákon že by mohli mít i svoji pidihonitbu , pouze ji někomu pronajmou , rozhodovat u nich bude jen výše nájmu . O nic jiného než peníze jim nejde .
Kde máte v novele OMS malé vlastníky , 10 ha a podobné , jaké ti tam mají právo . Takoví budou přičleněny k honitbě pana Pitka a ten jim dá povolenky lovu ?
JD
Jan Duda
5.11.2024 10:28 Reaguje na RadekPřestože tvrdíte, že jste nevyloučil, že hledání dohody mohou komplikovat také myslivci, napsal jste zcela jasně, že:
"jinak řečeno na každé vesnici jsou dva č….i a ti dělají ty nářky a stěžují si na tu aroganci těch neschopných myslivců ale oni sami myslivost dělat nebudou".
Tedy zobecňujete, že zlí a dohodě nepřístupní vlastníci proti hodným a k dohodě připraveným myslivcům...
Jinak vás mohu ubezpečit, že si opravdu nemyslím, "že hned jak se tak stane začne pan Pitek obcházet sousedy a bude se snažit vytvořit honitbu aspoň těch 1200ha tak jako je v Rakousku". Nevím, na základě čeho stavíte své přesvědčení.
Pojďme spíše, než hloubit příkopy a stavět barikády, začít měnit českou myslivost tak, abychom na ní mohli být hrdí a aby se myslivci s vlastníky a také obráceně - vlastníci s myslivci dokázali dohodnout.
Jako lesník, spolu s mnoha dalšími kolegy dlouhodobě obhajuji vůči veřejnosti lov jako nezbytný nástroj k udržování rovnováhy v kulturní krajině. Ale ono se především právě toto musí začít dít. Myslivci musí nejprve tuto roli přijmout za svou základní a pak tímto způsobem začít myslivost/lov vykonávat. Setrvávat na základech "čím více zvěře v honitbě a ulovených trofejí, tím lepší myslivost" opravdu není nadále možné. Současně je samozřejmě nezbytné definovat míru únosného/tolerovatelného poškození.
Věřím, že na tomto základě bychom mohli/měli najít obecnou shodu...
Odpovědět
"jinak řečeno na každé vesnici jsou dva č….i a ti dělají ty nářky a stěžují si na tu aroganci těch neschopných myslivců ale oni sami myslivost dělat nebudou".
Tedy zobecňujete, že zlí a dohodě nepřístupní vlastníci proti hodným a k dohodě připraveným myslivcům...
Jinak vás mohu ubezpečit, že si opravdu nemyslím, "že hned jak se tak stane začne pan Pitek obcházet sousedy a bude se snažit vytvořit honitbu aspoň těch 1200ha tak jako je v Rakousku". Nevím, na základě čeho stavíte své přesvědčení.
Pojďme spíše, než hloubit příkopy a stavět barikády, začít měnit českou myslivost tak, abychom na ní mohli být hrdí a aby se myslivci s vlastníky a také obráceně - vlastníci s myslivci dokázali dohodnout.
Jako lesník, spolu s mnoha dalšími kolegy dlouhodobě obhajuji vůči veřejnosti lov jako nezbytný nástroj k udržování rovnováhy v kulturní krajině. Ale ono se především právě toto musí začít dít. Myslivci musí nejprve tuto roli přijmout za svou základní a pak tímto způsobem začít myslivost/lov vykonávat. Setrvávat na základech "čím více zvěře v honitbě a ulovených trofejí, tím lepší myslivost" opravdu není nadále možné. Současně je samozřejmě nezbytné definovat míru únosného/tolerovatelného poškození.
Věřím, že na tomto základě bychom mohli/měli najít obecnou shodu...
Ra
Radek
5.11.2024 17:03 Reaguje na Jan Duda pan Pitek tady zastupuje vlastníky co se domlouvat z hodnými myslivci nechtějí .
chce to změny o tom asi nikdo nepochybuje . Stačí začít odevzdávat sánky , z nich poznáme vek i pohlaví . Vrátit se k době lovu a hájení u černé zvěře , opravdu si myslím že je to cesta jak se přirozeně sníží stavy . Přijmout fakt že je v honitbách díky energetickým plodinám o mnoho více uživy .. A ano stanovit míru poškození a tomu se přizpůsobit , hlavně nechat dělat myslivost ty co ji chcou dělat a neházet jim pořád klacky do cesty . V podstatě se s Vámi shodnu , je potřeba opravdu dělat myslivost , propagovat její dopady na životní prostředí , v tom si myslím že má hodně co dohánět ČMMJ , místní spolky mají také svůj podíl .
Odpovědět
chce to změny o tom asi nikdo nepochybuje . Stačí začít odevzdávat sánky , z nich poznáme vek i pohlaví . Vrátit se k době lovu a hájení u černé zvěře , opravdu si myslím že je to cesta jak se přirozeně sníží stavy . Přijmout fakt že je v honitbách díky energetickým plodinám o mnoho více uživy .. A ano stanovit míru poškození a tomu se přizpůsobit , hlavně nechat dělat myslivost ty co ji chcou dělat a neházet jim pořád klacky do cesty . V podstatě se s Vámi shodnu , je potřeba opravdu dělat myslivost , propagovat její dopady na životní prostředí , v tom si myslím že má hodně co dohánět ČMMJ , místní spolky mají také svůj podíl .
JS
Jarek Schindler
3.11.2024 15:17 Reaguje na Jan DudaNo a vy si zase všimněte, že i v těch vlastních honitbách se nácházejí "přidružené pozemky". Tady pozemky jiných vlastníků. A bude to tak i v případě novely. Práva které má vlastník ve vlastní honitbě má snad i vlastník společenstevní honitby. Nebo snad ne? Navíc, myslite si, že to % vlastníků využívající svá práva nějaká novela zvýší? Chcete tvrdit že se snížením minimální výměry se sníží i % přidružených honebních pozemků. (Jde přidružit pozemky do 10 % výměry honitby. Bude to snad jiné?)
Kolika vlastníkům, váš odhad, se tedy nějaká ta možnost vzniklá vytvořením menší honitby vytvoří? Není požadavek na snížení výměry absolutně kontraproduktívní? Nedojde k nežádoucímu kaskádovému efektu kdy zásah do jedné honitby bude logicky znamenat i zásah do všech okolních honiteb? Nemůže to, zvlášž při rychlosti našich soudců na hodně let paralizovat myslivost v mnoha okresech napříč republikou? Nebudou snad vždy, ať je výměra jakákoliv, minoritní vlastníci?
A znova, pokud tvrdíte, že: "Základní systémovou změnou, kterou to přinese bude změna přístupu uživatelů honiteb k vlastníkům pozemků a jejich potřebám či problémům", jak se to projeví na přístupu k těm 99 % vlastníků co již neužívají ani těch práv co jim dává současný zákon.
No a nebylo by přínosné kdyby se vnímavěji chovali vlastníci k myslivcům a jejich potřebám? Zájem na obou stranách je snad stejný.
Odpovědět
Kolika vlastníkům, váš odhad, se tedy nějaká ta možnost vzniklá vytvořením menší honitby vytvoří? Není požadavek na snížení výměry absolutně kontraproduktívní? Nedojde k nežádoucímu kaskádovému efektu kdy zásah do jedné honitby bude logicky znamenat i zásah do všech okolních honiteb? Nemůže to, zvlášž při rychlosti našich soudců na hodně let paralizovat myslivost v mnoha okresech napříč republikou? Nebudou snad vždy, ať je výměra jakákoliv, minoritní vlastníci?
A znova, pokud tvrdíte, že: "Základní systémovou změnou, kterou to přinese bude změna přístupu uživatelů honiteb k vlastníkům pozemků a jejich potřebám či problémům", jak se to projeví na přístupu k těm 99 % vlastníků co již neužívají ani těch práv co jim dává současný zákon.
No a nebylo by přínosné kdyby se vnímavěji chovali vlastníci k myslivcům a jejich potřebám? Zájem na obou stranách je snad stejný.
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.10.2024 10:10 Reaguje na Jiří Janota....kdyby se to dalo aplikovat i na potřebu lidí vylejvat krajinu betonem a safaltem...
Odpovědět
JD
Jan Duda
1.11.2024 00:56 Reaguje na Jiří JanotaTentýž judikát ale vyjadřuje:
- (v článku VI odst. 68), že:
"Myslivost není definována jako výrobní činnost či podnikání, ale jako vztah k volně žijící zvěři, jež tvoří součást ekosystému. Právo myslivosti tak nelze rozdělovat na "komerční" a "nekomerční" část, jednak proto, že zákon stanoví všechny složky jako integrální součást myslivosti, ale zejména proto, že jde o dvě strany téže mince; jednou je ochrana zvěře a péče o ni a druhou významně omezované právo lovu, jehož prvotním cílem je především regulace stavu zvěře."
- (v článku VI odst. 69), že:
"K dosažení svého účelu zákon o myslivosti stanoví celou řadu povinností, v prvé řadě ty, jež se týkají mysliveckého plánování. Základní zásadou chovu lovné zvěře je zachování rovnováhy výskytu všech druhů zvěře v mezích mezi tzv. stavem minimálním a stavem normovaným (tedy stavem, který odpovídá kvalitě životního prostředí a úživnosti honitby)."
Přitom je nade vší pochybnost, že pokud by tomu tak opravdu bylo, vůbec bychom se nemuseli bavit:
- o nadměrných škodách působených zvěří na většině území ČR
- o živelném šíření a nárůstu populací nepůvodní zvěře daňčí s nežádoucí
kompeticí vůči původní zvěři srnčí
- o živelném šíření a nárůstu populací nepůvodních jelenů sika s fatálními
důsledky na genofond původního jelena evropského
- o výskytu AMP se všemi jeho důsledky, riziky i náklady
- ani o nutnosti novelizovat zákon o myslivosti
Odpovědět
- (v článku VI odst. 68), že:
"Myslivost není definována jako výrobní činnost či podnikání, ale jako vztah k volně žijící zvěři, jež tvoří součást ekosystému. Právo myslivosti tak nelze rozdělovat na "komerční" a "nekomerční" část, jednak proto, že zákon stanoví všechny složky jako integrální součást myslivosti, ale zejména proto, že jde o dvě strany téže mince; jednou je ochrana zvěře a péče o ni a druhou významně omezované právo lovu, jehož prvotním cílem je především regulace stavu zvěře."
- (v článku VI odst. 69), že:
"K dosažení svého účelu zákon o myslivosti stanoví celou řadu povinností, v prvé řadě ty, jež se týkají mysliveckého plánování. Základní zásadou chovu lovné zvěře je zachování rovnováhy výskytu všech druhů zvěře v mezích mezi tzv. stavem minimálním a stavem normovaným (tedy stavem, který odpovídá kvalitě životního prostředí a úživnosti honitby)."
Přitom je nade vší pochybnost, že pokud by tomu tak opravdu bylo, vůbec bychom se nemuseli bavit:
- o nadměrných škodách působených zvěří na většině území ČR
- o živelném šíření a nárůstu populací nepůvodní zvěře daňčí s nežádoucí
kompeticí vůči původní zvěři srnčí
- o živelném šíření a nárůstu populací nepůvodních jelenů sika s fatálními
důsledky na genofond původního jelena evropského
- o výskytu AMP se všemi jeho důsledky, riziky i náklady
- ani o nutnosti novelizovat zákon o myslivosti
JS
Jarek Schindler
1.11.2024 13:06 Reaguje na Jan DudaA co tak říci i to, že vyhláška týkající se bonity honiteb ( tedy uživnosti) od které se potom odvozují ty normované stavy je již hodně stará a absolutně nereflektuje na dnešní podstatné zvýšení uživnosti honiteb.
Co tak říci, že zvěř není v mnoha případech normovaná ani tam kde by podle vyhlášky normovaná být měla.
Nadměrné škody které zatím nikdo nespočítal a hází se tu miliardami bez toho aby se alespoň dva zdroje trochu shodovaly. Jediným doložitelným relevantním číslem jsou škody vykázané u LČR ( vykazovány škody mezi 20 až 40 miliony.) Navíc se hospodářské škody zaměňují za ekologické škody. Běžně se píše o škodách na životním prostředí. Přitom zvěř škodí výhradně člověku.
Dřív se poukazovalo na konkurenční vztah mezi srnčí a mufloní zvěří ale předpoklad se nikde nepotvrdil. To samé bude platit i pro vztah srnčí a dančí zvěře.
Ano množení siky s dopadem na genofond jelena evropského je problém ale není to problém globální.
Zmiňovat AMP v kontextu s českou myslivostí je snad nesmysl. Smyslnější by možná bylo zmiňovat AMP v kontextu s rozšířením a migračními trasami vlků. Zde ten vlk jako ochranáři vzývaný lékař lesa nějak selhává. Nebo snad ne?
Zákon o myslivosti je nutné novelizovat. Jde o to kdo se podílí na té novelizaci a co to přinese. Paragrafy diktované ochranáři neprospějí ani myslivosti a nakonec ani přírodě.
Odpovědět
Co tak říci, že zvěř není v mnoha případech normovaná ani tam kde by podle vyhlášky normovaná být měla.
Nadměrné škody které zatím nikdo nespočítal a hází se tu miliardami bez toho aby se alespoň dva zdroje trochu shodovaly. Jediným doložitelným relevantním číslem jsou škody vykázané u LČR ( vykazovány škody mezi 20 až 40 miliony.) Navíc se hospodářské škody zaměňují za ekologické škody. Běžně se píše o škodách na životním prostředí. Přitom zvěř škodí výhradně člověku.
Dřív se poukazovalo na konkurenční vztah mezi srnčí a mufloní zvěří ale předpoklad se nikde nepotvrdil. To samé bude platit i pro vztah srnčí a dančí zvěře.
Ano množení siky s dopadem na genofond jelena evropského je problém ale není to problém globální.
Zmiňovat AMP v kontextu s českou myslivostí je snad nesmysl. Smyslnější by možná bylo zmiňovat AMP v kontextu s rozšířením a migračními trasami vlků. Zde ten vlk jako ochranáři vzývaný lékař lesa nějak selhává. Nebo snad ne?
Zákon o myslivosti je nutné novelizovat. Jde o to kdo se podílí na té novelizaci a co to přinese. Paragrafy diktované ochranáři neprospějí ani myslivosti a nakonec ani přírodě.
JD
Jan Duda
1.11.2024 17:26 Reaguje na Jarek SchindlerPane Schindlere, při úvahách o úživnosti honiteb/krajiny mějme vždy na paměti úživnost CELOROČNÍ. Současně nepochybuji o tom, že se shodneme na tom, že ověřování početnosti zvěře je velmi obtížné a v současně zažité myslivecké praxi pochybné. I proto je na místě pracovat především s mírou poškození prostředí zvěří a rozsahu škod. Ony cifry "kterými se hází" si nekladou za cíl vyjádřit poškození a škody co nejpřesněji, ale podtrhnout jejich význam a naléhavost situaci řešit. Nepochybuji o tom, že víte, jaké škody a příslušné sazby stanoví platná vyhláška 55/1999. Jedním slovem - komické.
Přitom i nadměrné poškození ekosystémů, resp. pestrosti, funkčnosti a odolnosti krajiny jsou oprávněně vnímány antropocentrickým pohledem a proto je na ně také poukazováno.
Vaši bagatelizaci nežádoucí kompetice daňčí a srnčí zvěře odmítám do té doby, než předložíte relevantní argumenty pro Vaše tvrzení.
Stejně tak k AMP. Při hustotě populací divokých prasat, která poskytuje možnost lovit poslední roky přes 200 tisíc prasat ročně (bez jejich zásadního úbytku) není pochyb o potenciálu šíření AMP. Zkuste o této záležitosti polemizovat s SVS, věřím že jejich vysvětlení pochopíte a možná ho přijmete. A ta hustota nevznikla ze dne na den (stejně jako se ze dne na den nerozšířil sika, daněk, muflon). Ostatně i v mysliveckých časopisech na toto téma (AMP a česká myslivost) napsalo mnoho. Myslím, že stačí číst.
Nicméně Vám neupírám právo mít odlišný názor...
Odpovědět
Přitom i nadměrné poškození ekosystémů, resp. pestrosti, funkčnosti a odolnosti krajiny jsou oprávněně vnímány antropocentrickým pohledem a proto je na ně také poukazováno.
Vaši bagatelizaci nežádoucí kompetice daňčí a srnčí zvěře odmítám do té doby, než předložíte relevantní argumenty pro Vaše tvrzení.
Stejně tak k AMP. Při hustotě populací divokých prasat, která poskytuje možnost lovit poslední roky přes 200 tisíc prasat ročně (bez jejich zásadního úbytku) není pochyb o potenciálu šíření AMP. Zkuste o této záležitosti polemizovat s SVS, věřím že jejich vysvětlení pochopíte a možná ho přijmete. A ta hustota nevznikla ze dne na den (stejně jako se ze dne na den nerozšířil sika, daněk, muflon). Ostatně i v mysliveckých časopisech na toto téma (AMP a česká myslivost) napsalo mnoho. Myslím, že stačí číst.
Nicméně Vám neupírám právo mít odlišný názor...
Karel Zvářal
1.11.2024 20:28 Reaguje na Jan Duda1* Takový vyvážený názor tu chyběl. Na "nováčka" dobrý!-)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.11.2024 11:00 Reaguje na Karel Zvářal4- Můžete říci v čem je komentář pana Dudy vyvážený? Tvrdíte to.
Myslíte si snad stejně jako pan Duda, že vyhláška zařazující honitby do bonitních tříd nepracuje s celoroční úživností?
Myslíte si také, že ani tak nezáleží na relevantnosti čísel jako na ohlasu, který ta čísla vyvolají?
Zdá se vám na vyhlášce 55/1999 komické třeba to, že nepovažuje již škodu na škodě za škodu. Atd. Když jste schopen rozpoznat a tvrdit, že jde o vyvážený názor, tak asi nebude mít problém odpovědět na moje otázky pane Zvářal.
Odpovědět
Myslíte si snad stejně jako pan Duda, že vyhláška zařazující honitby do bonitních tříd nepracuje s celoroční úživností?
Myslíte si také, že ani tak nezáleží na relevantnosti čísel jako na ohlasu, který ta čísla vyvolají?
Zdá se vám na vyhlášce 55/1999 komické třeba to, že nepovažuje již škodu na škodě za škodu. Atd. Když jste schopen rozpoznat a tvrdit, že jde o vyvážený názor, tak asi nebude mít problém odpovědět na moje otázky pane Zvářal.
Ra
Radek
2.11.2024 18:26 Reaguje na Jan DudaŽe není jelen sika lokální problém , nebo snad utečený daněk z farmového chovu ? Samozřejmě že je to lokální problém a jen to ukazuje na neschopnost místní státní správy , úředníků . Stávající zákon o MS jim dává vše aby to zvládli , to že to nezvládají jen dokazuje že to novela OMS a posílení státu nijak nevyřeší .
AMP prasat , je důsledek povolení celoročního lovu ve všech věkových skupinách . Kdyby úředník přemýšlel a zakázal lov vodících bachyní a kanců , nedošlo by k rozbití hierarchie tlup . Chrutí by bylo jednou ročně , přirozeně by nemohly být stavy černé tak vysoké . Takže si myslím že pan Pan Schindler nic nebagatelizuje , jen to velice dobře dokáže popsat , to se týká i vyčíslování a zveličování škod , jako by životní prostředí a majitel lesů za nic nemohli , prostě to nejde vše hodit na stavy zvěře a myslet spolehnout se na to že jejím vybitím se problém vyřeší . Ostatně mnoho režijních honiteb LČR na to vsadilo a srčí zvěř loví pomocí termovizi v noci , takzvaně na potkání , je jim jedno jaký kus uloví , jde pouze o čísla …..za mě je to špatná cesta , která nic nevyřeší a čas nám –jim to dokáže .
Odpovědět
AMP prasat , je důsledek povolení celoročního lovu ve všech věkových skupinách . Kdyby úředník přemýšlel a zakázal lov vodících bachyní a kanců , nedošlo by k rozbití hierarchie tlup . Chrutí by bylo jednou ročně , přirozeně by nemohly být stavy černé tak vysoké . Takže si myslím že pan Pan Schindler nic nebagatelizuje , jen to velice dobře dokáže popsat , to se týká i vyčíslování a zveličování škod , jako by životní prostředí a majitel lesů za nic nemohli , prostě to nejde vše hodit na stavy zvěře a myslet spolehnout se na to že jejím vybitím se problém vyřeší . Ostatně mnoho režijních honiteb LČR na to vsadilo a srčí zvěř loví pomocí termovizi v noci , takzvaně na potkání , je jim jedno jaký kus uloví , jde pouze o čísla …..za mě je to špatná cesta , která nic nevyřeší a čas nám –jim to dokáže .
JD
Jan Duda
4.11.2024 21:46 Reaguje na RadekMýlíte se, současný zákon nedává státní správě vše, aby mohli situaci efektivně řešit.
To zásadní je chybějící nástroj kontroly skutečného provedení lovu. Ostatně na tom se shodujeme i s předsedou ČMMJ Jiřím Janotou.
A zeptám se Vás: jak byste jako úředník chtěl zakázat lov vedoucích bachyní?
Předpokládám, že jste se zmýlil a napsal vodících namísto vedoucích, protože právě vedoucí bachyně synchronizují říji v tlupě. Shodneme se na tom, že je jedině na konkrétním myslivci, který musí být schopen (a není to těžké) vedoucí bachyni rozpoznat a tuto zásadně nelovit? Na toto rozhodnutí (a zodpovědnost) je každý úředník krátký.
No a tím se dostáváme také k příčině rozvratu věkové i pohlavní struktury populací i hierarchie societ zvěře (obecně, nejen prasete divokého).
Tou příčinou totiž není nikdo jiný než myslivci (nikdo jiný totiž není k lovu zvěře oprávněn).
Odpovědět
To zásadní je chybějící nástroj kontroly skutečného provedení lovu. Ostatně na tom se shodujeme i s předsedou ČMMJ Jiřím Janotou.
A zeptám se Vás: jak byste jako úředník chtěl zakázat lov vedoucích bachyní?
Předpokládám, že jste se zmýlil a napsal vodících namísto vedoucích, protože právě vedoucí bachyně synchronizují říji v tlupě. Shodneme se na tom, že je jedině na konkrétním myslivci, který musí být schopen (a není to těžké) vedoucí bachyni rozpoznat a tuto zásadně nelovit? Na toto rozhodnutí (a zodpovědnost) je každý úředník krátký.
No a tím se dostáváme také k příčině rozvratu věkové i pohlavní struktury populací i hierarchie societ zvěře (obecně, nejen prasete divokého).
Tou příčinou totiž není nikdo jiný než myslivci (nikdo jiný totiž není k lovu zvěře oprávněn).
Ra
Radek
4.11.2024 23:12 Reaguje na Jan DudaTak to je , lov prasete divokého je celoročně povolen . Znám dost sedláků co od té doby loví pouze vedoucí bachyně , a ještě se z tím chlubí , oni to přece dělají aby bylo málo prasat ….. a dovoluje jim to zákon , ti samí loví samostatně chodící prasata , jsou sekáči , To oni můžou za rozbití hierarchie tlup , proto nám jdou do chrutí bachyňky při dosažení váhy 40 kg a tu dosáhnou při dnešní uživě v 6 měsících , takže máme chrutí 2x ročně . Proto máme takové stavy černé zvěře . Muže za to povolení celoročního lovu černé zvěře , žádný myslivec toto nedělá . Myslivec díky povolení celoročního lovu černé zvěř , škodám , tlaku ze všech stran naopak nemá páku na to aby tomu zabránil . Špatné rozhodnutí pod tlakem ruzných uskupení , Pitků …….ochranářů . Jsme zase u toho stalo se tak za stávajícího zákona , upravila se doba a možnost použití nočního vidění a zaměřovačů ….. do té doby to byl zakázaný způsob lovu .
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.11.2024 17:10 Reaguje na Jan DudaPři novela zákona se ale nemluví o tom, že by měla posilovat práva státu a pravomoce úředníků. Zatím jsem slyšel pouze to, že má posílit práva majitelů honebních pozemků. Tak jak to vlastně je? Novela prostě a jasně bere práva i vlastníkům honiteb kdy to nebudou oni vlastníci co budou rozhodovat o to co ve svém lese či poli chtějí ale státní úředník někde z Tramtárie, co honitbu nezná a nikdy znát nebude.
Pokud se ptáte jak by měl chtít úředník zakázat lov vedoucích bachyní, tak se ptáte špatně. Ono stačí aby dospělá zvěř měla jako dříve svoji dobu lovu. Je asi jedno jestli někdo použije výraz vedoucí nebo vodící protože je to většinou to samé. Těžko ale vyčítat v tomto něco myslivcům když ministr zemědělství vystoupí v televizi ( včera) s tím, že právě ty vodící bachyně jako nositelky přírůstů je potřeba přednostně lovit. Musím se rozepisovat o tom co takový lov způsobuje? No ale ministr to řekl a potom tu něco pište o rozvratu sociální struktůry. Jak to bude u jelení či srnčí zvěře v malých honitbách? Za laní mi přece přijde jelen, za srnou srnec. Nebude to snad tak? Taková malá honitba jednoho, dvou vlastníků se může stát černou dírou na samčí zvěř pro celou oblast. Navíc co sem měl možnost číst nebude uředníka zajímat ani druh zvěře a ani pohlaví ale pouze plnění předepsaného plánu. Je to snad jinak? Tak jako je politik a politik, policista a policista tak je i myslivec a myslivec. Nemusíme si nic nalhávat.
Odpovědět
Pokud se ptáte jak by měl chtít úředník zakázat lov vedoucích bachyní, tak se ptáte špatně. Ono stačí aby dospělá zvěř měla jako dříve svoji dobu lovu. Je asi jedno jestli někdo použije výraz vedoucí nebo vodící protože je to většinou to samé. Těžko ale vyčítat v tomto něco myslivcům když ministr zemědělství vystoupí v televizi ( včera) s tím, že právě ty vodící bachyně jako nositelky přírůstů je potřeba přednostně lovit. Musím se rozepisovat o tom co takový lov způsobuje? No ale ministr to řekl a potom tu něco pište o rozvratu sociální struktůry. Jak to bude u jelení či srnčí zvěře v malých honitbách? Za laní mi přece přijde jelen, za srnou srnec. Nebude to snad tak? Taková malá honitba jednoho, dvou vlastníků se může stát černou dírou na samčí zvěř pro celou oblast. Navíc co sem měl možnost číst nebude uředníka zajímat ani druh zvěře a ani pohlaví ale pouze plnění předepsaného plánu. Je to snad jinak? Tak jako je politik a politik, policista a policista tak je i myslivec a myslivec. Nemusíme si nic nalhávat.
Ra
Radek
5.11.2024 17:31 Reaguje na Jarek SchindlerTo zase pan ministr dokázal všem jak tomu rozumí . Jenže ti co tomu rozumí jako on je bohužel víc .
Se zmenšováním honiteb už máme přece zkušenost , někdy rok cca 2004 už si nepamatuji , se zmenšovali honitby kvůli snížení stavů zvěře , v naší lokalitě to vyvolalo LČR . Výsledek všichni známe , zvěře bylo naopak víc . Popisujete problematiku novely OMS velice dobře a srozumitelně , děkuji vám zato .
Odpovědět
Se zmenšováním honiteb už máme přece zkušenost , někdy rok cca 2004 už si nepamatuji , se zmenšovali honitby kvůli snížení stavů zvěře , v naší lokalitě to vyvolalo LČR . Výsledek všichni známe , zvěře bylo naopak víc . Popisujete problematiku novely OMS velice dobře a srozumitelně , děkuji vám zato .
JS
Jarek Schindler
3.11.2024 11:49 Reaguje na Jan DudaTak samozřejmě pane Duda. A proto tu CELOROČNÍ úživnost řeší například vyhlášku 494/2002 která podle uživnosti zařazuje honitby do jakostních tříd. Akorád bude problém, že to již asi neodpovídá současnému trendu v zemědělství a tak je většina honiteb v nižší bonitě než by v současnosti asi měla být. No a nižší bonita znamená menší počet normované zvěře. Atd.
Určitě se shodneme na tom že sčítání a tedy určení jarního stavu je obtížné. Honitby nejsou oploceny a na zvěř působí čím dál tím víc negativních jevů které se promítají třeba ve větší migraci na větší vzdálenosti. Porád jsem ale přesvědčen že o stavu zvěře v honitbě má podstatně větší přehled MH než úředník od zeleného stolu. Problém je v tom a to chci zdůraznit, že míra poškození ( promiňte ale vynechám výraz PROSTŘEDÍ protože zvěř si své prostředí v tomto slova smyslu nepoškozuje) lesních či polních kultůr absolutně nemusí a ve většině případů ani zdaleka nesouvisí s početním stavem zvěře. Současná krajina je vlivem člověka značně přemněněná a zvěř v ní nachází stále méně a méně prostoru. Nemožnost naplnit biologické potřeby vyvolává u zvěře stres a stres je mnohdy právě tou hlavní příčinou dnešních škod. Kdybyste náhodou nevěděl co považuji pro zvěř za hlavní tak je to KRMENÍ, KRYT a KLID. Problematické je potom chtít pracovat s mírou poškození v malých honitbách. Čím menší honitba tím větší rozdíl mezi škodami , které mohou být vysoké a počtem zvěře , která se v honitbě po většinu dne či dokonce po většinu roku ani nemusí vyskytovat.
Ano ty cifry mají působit na neznalou veřejnost a vyvolávat u ní pocit že za vše může "přemnožená zvěř". No a ona za vše opravdu nemůže. Nemyslím si, že v "době digitalizace" by se nenašel způsob jak škody evidovat a veřejnosti předkládat relevantní čísla.
Co se vám zdá na vyhlášce 55/1999 komické? Že nepostihuje boční okus jako škodu? Ono je potřeba se podívat kde ty škody a v té největší míře vznikají. Za posledních padesát let se zalesnila spousta pro zvěř přirozených pastevních ploch a to od nížin až po hory. Souhlasím s tím, že smrk je pro převod zemědělské na lesní půdu asi tou nejlepší dřevinou. Nesouhlasím ale s tím, že poškození těchto ploch jde dát pouze do souvislosti se zvěří. Ono vykazovat loupání jako škodu snížující kvalitu lesního porostu ( + další jiné) když škoda zvěří je až druhotná a každý loupaný strom je již před loupáním napaden červenou hnilobou nebo václavkou je jen zakrývání pravých příčin. No a škoda zvěří toho mají zakrýt podstatně víc. Možná by konečně stálo za to popsat skutečné příčiny a nemyslet si, že likvidací zvěře a myslivosti se zlikviduje i problém naší krajiny. Škodu. když na to přijde vám udělá i ten poslední kus srnčí zvěře.
Co se týká dančí a jejího vlivu na srnčí zvěř tak bych ty negatívní vlivy určitě nenafukovat. Asi jste také četl například článek pana prof. Koubka. U nás žádná relevantní studie, která by se tímto zabývala asi neexistuje. Z vlastní zkušenosti mohu říci že tam kde spolu koexistuje více druhů spárkaté zvěře si na sebe ta zvěř rychle zvyká. Srnčí se naopak naučilo využívat některé věci způsobené větší zvěří ve svůj prospěch. Pastvící se srnčí nereaguje na přítomnost dančí utěkem a nevypadá to ani na to že by ji dančí zvěř měla nějak jinak zneklidňovat. Nevšiml jsem si ani žádného způsobu agrese. Jo , něco jiného je černá. Tam to zneklidnění je na první pohled zřejmé. No a ten AMP? Tak samozřejmě asi není takový problém se podívat na to odkud se AMP šíří a kudy se šíří. Stačí to porovnat s hlavními migračními trasami vlků v Evropě. To že další ohnisko (po Zlínsku) se u nás objeví na hranici s Německem a Polskem, tedy 50 km od asi největší evropské migrační trasy vlků jsem tvrdil již před pěti lety. Proč se neobjevilo například na Osoblažsku, Krnovsku? tedy v oblastech podstatně blíž k ohniskům. Ale samozřejmě , toto jsou pouze ničím nepodložené předpoklady. Doložitelné je ale to, že AMP se k nám šíří z oblastí s nepřerušeným vyskytem vlka. Vlk tedy jako zdravotní policie asi moc nefunguje.
Všiml jste si těch ročních výkyvů v lovu černé zvěře? To, že po rekordním roce následuje strmý pád počtu ulovené zvěře asi také o něčem hovoří.
Samozřejmě populace nenaroste ze dne na den. Ona se ze dne na den ani nesníží. Nárůst stavu černé který není pouze naší věcí ale děje se v celé Evropě bych dal jednoznačně do souvislosti s nárůstem ploch energetických plodin ne straně jedné a s rozbitím sociální struktůry populace černé zvěře na straně druhé. Těžko snížím stav kdy po ulovené bachyni zůstane pět selat které, proti minulosti, jdou ihned do chtutí.
Odpovědět
Určitě se shodneme na tom že sčítání a tedy určení jarního stavu je obtížné. Honitby nejsou oploceny a na zvěř působí čím dál tím víc negativních jevů které se promítají třeba ve větší migraci na větší vzdálenosti. Porád jsem ale přesvědčen že o stavu zvěře v honitbě má podstatně větší přehled MH než úředník od zeleného stolu. Problém je v tom a to chci zdůraznit, že míra poškození ( promiňte ale vynechám výraz PROSTŘEDÍ protože zvěř si své prostředí v tomto slova smyslu nepoškozuje) lesních či polních kultůr absolutně nemusí a ve většině případů ani zdaleka nesouvisí s početním stavem zvěře. Současná krajina je vlivem člověka značně přemněněná a zvěř v ní nachází stále méně a méně prostoru. Nemožnost naplnit biologické potřeby vyvolává u zvěře stres a stres je mnohdy právě tou hlavní příčinou dnešních škod. Kdybyste náhodou nevěděl co považuji pro zvěř za hlavní tak je to KRMENÍ, KRYT a KLID. Problematické je potom chtít pracovat s mírou poškození v malých honitbách. Čím menší honitba tím větší rozdíl mezi škodami , které mohou být vysoké a počtem zvěře , která se v honitbě po většinu dne či dokonce po většinu roku ani nemusí vyskytovat.
Ano ty cifry mají působit na neznalou veřejnost a vyvolávat u ní pocit že za vše může "přemnožená zvěř". No a ona za vše opravdu nemůže. Nemyslím si, že v "době digitalizace" by se nenašel způsob jak škody evidovat a veřejnosti předkládat relevantní čísla.
Co se vám zdá na vyhlášce 55/1999 komické? Že nepostihuje boční okus jako škodu? Ono je potřeba se podívat kde ty škody a v té největší míře vznikají. Za posledních padesát let se zalesnila spousta pro zvěř přirozených pastevních ploch a to od nížin až po hory. Souhlasím s tím, že smrk je pro převod zemědělské na lesní půdu asi tou nejlepší dřevinou. Nesouhlasím ale s tím, že poškození těchto ploch jde dát pouze do souvislosti se zvěří. Ono vykazovat loupání jako škodu snížující kvalitu lesního porostu ( + další jiné) když škoda zvěří je až druhotná a každý loupaný strom je již před loupáním napaden červenou hnilobou nebo václavkou je jen zakrývání pravých příčin. No a škoda zvěří toho mají zakrýt podstatně víc. Možná by konečně stálo za to popsat skutečné příčiny a nemyslet si, že likvidací zvěře a myslivosti se zlikviduje i problém naší krajiny. Škodu. když na to přijde vám udělá i ten poslední kus srnčí zvěře.
Co se týká dančí a jejího vlivu na srnčí zvěř tak bych ty negatívní vlivy určitě nenafukovat. Asi jste také četl například článek pana prof. Koubka. U nás žádná relevantní studie, která by se tímto zabývala asi neexistuje. Z vlastní zkušenosti mohu říci že tam kde spolu koexistuje více druhů spárkaté zvěře si na sebe ta zvěř rychle zvyká. Srnčí se naopak naučilo využívat některé věci způsobené větší zvěří ve svůj prospěch. Pastvící se srnčí nereaguje na přítomnost dančí utěkem a nevypadá to ani na to že by ji dančí zvěř měla nějak jinak zneklidňovat. Nevšiml jsem si ani žádného způsobu agrese. Jo , něco jiného je černá. Tam to zneklidnění je na první pohled zřejmé. No a ten AMP? Tak samozřejmě asi není takový problém se podívat na to odkud se AMP šíří a kudy se šíří. Stačí to porovnat s hlavními migračními trasami vlků v Evropě. To že další ohnisko (po Zlínsku) se u nás objeví na hranici s Německem a Polskem, tedy 50 km od asi největší evropské migrační trasy vlků jsem tvrdil již před pěti lety. Proč se neobjevilo například na Osoblažsku, Krnovsku? tedy v oblastech podstatně blíž k ohniskům. Ale samozřejmě , toto jsou pouze ničím nepodložené předpoklady. Doložitelné je ale to, že AMP se k nám šíří z oblastí s nepřerušeným vyskytem vlka. Vlk tedy jako zdravotní policie asi moc nefunguje.
Všiml jste si těch ročních výkyvů v lovu černé zvěře? To, že po rekordním roce následuje strmý pád počtu ulovené zvěře asi také o něčem hovoří.
Samozřejmě populace nenaroste ze dne na den. Ona se ze dne na den ani nesníží. Nárůst stavu černé který není pouze naší věcí ale děje se v celé Evropě bych dal jednoznačně do souvislosti s nárůstem ploch energetických plodin ne straně jedné a s rozbitím sociální struktůry populace černé zvěře na straně druhé. Těžko snížím stav kdy po ulovené bachyni zůstane pět selat které, proti minulosti, jdou ihned do chtutí.
JD
Jan Duda
4.11.2024 22:15 Reaguje na Jarek SchindlerAno, shodujeme se, že početnost volně žijící zvěře je obtížné zjistit.
Rozhodně nechci a nemohu házet všechny MH do jednoho pytle, ale výsledky mysliveckého obhospodařování populací zvěře hovoří jasně:
1. leckde mnohonásobně překročené normované stavy (výmluva, že je to zvěř sousedů samozřejmě nemůže obstát). Skutečnosti blízkou početnost lze přitom ověřovat zpětným propočtem z údajů myslivecké statistiky, případně s využitím termovizní techniky
2. Poměr pohlaví leckde výrazně posunutý ve prospěch samic. Samice se loví na rozdíl od trofejových samců mnohem méně, někde dokonce vůbec.
O rozvratu věkové a pohlavní struktury populací způsobeného myslivci (nikým jiným) ostatně otevřeně hovoří i předseda ČMMJ Jiří Janota
3. Na míru působených škod mají velmi významný vliv i způsoby mysliveckého hospodaření. Jednak přikrmování (a vnadění), o němž mnoho respektovaných mysliveckých odborníků říká, že je lépe jej vůbec neprovádět, nebo jen výjímečně. Ale především vlastní lov. Nejde totiž jen o to kolik lovíme, ale především co, jak, kdy, kde a jak často lovíme. V této záležitosti si dovolím odkázat na publikované poznatky, např. Miloše Ježka a Tomáše Kušty (např. zóny strachu, lov na rozhraní louka/pole x les, význam včasnosti odlovu holé zvěře, význam intervalového lovu a společného lovu,...)
Odpovědět
Rozhodně nechci a nemohu házet všechny MH do jednoho pytle, ale výsledky mysliveckého obhospodařování populací zvěře hovoří jasně:
1. leckde mnohonásobně překročené normované stavy (výmluva, že je to zvěř sousedů samozřejmě nemůže obstát). Skutečnosti blízkou početnost lze přitom ověřovat zpětným propočtem z údajů myslivecké statistiky, případně s využitím termovizní techniky
2. Poměr pohlaví leckde výrazně posunutý ve prospěch samic. Samice se loví na rozdíl od trofejových samců mnohem méně, někde dokonce vůbec.
O rozvratu věkové a pohlavní struktury populací způsobeného myslivci (nikým jiným) ostatně otevřeně hovoří i předseda ČMMJ Jiří Janota
3. Na míru působených škod mají velmi významný vliv i způsoby mysliveckého hospodaření. Jednak přikrmování (a vnadění), o němž mnoho respektovaných mysliveckých odborníků říká, že je lépe jej vůbec neprovádět, nebo jen výjímečně. Ale především vlastní lov. Nejde totiž jen o to kolik lovíme, ale především co, jak, kdy, kde a jak často lovíme. V této záležitosti si dovolím odkázat na publikované poznatky, např. Miloše Ježka a Tomáše Kušty (např. zóny strachu, lov na rozhraní louka/pole x les, význam včasnosti odlovu holé zvěře, význam intervalového lovu a společného lovu,...)
JS
Jarek Schindler
6.11.2024 16:58 Reaguje na Jan DudaNeřekl bych, že výsledky mysliveckého hospodaření mluví jasně. Spíš bych řekl, že se rychle měnily podmíky. Řekl bych, že vstupy neodpovídají dnešní realitě. Pokud chcete muvit o tom že jsou několikanásobně překročeny NS tak je také potřeba říci, že plocha na kterou jsou ty stavy normovány neodpovídá realitě výskytu té které zvěře. Máme honební plochu 6887798 ha. Lesa je z toho přitom nyní 2923200 ha. Tedy 37,1 %. No a vysoká je normovaná jen na 903526 ha. Tady ani ne na třetině plochy lesa. Pokud je tedy NS 17751 ks jelení zvěře a JKS 31784 ks jde mluvit o několikanásobném přemnožení? Ano ulovilo se 32884 ks. Tím vaším zpětným propočtem zjistíme že se realný stav jelení zvěře v JKS pravděpodobně ( při koeficientu 1 a poměru 1:4)liší o čtvrtinu. Máme ve skutečnosti tedy asi 40 tisíc kusů vysoké zvěře. Vy ale mluvíte o několikanásobném přemnožení? Můžete mi to několikanáísobné přemnožení tedy spočítat? U srnčí zvěře je NS 289184 ks. JKS byl 296327 ks a lov kolem 114 tisíc. Řekl bych, že nejde u srnčí zvěře mluvit o žádném přemnožení a JKS jsou naopak trochu nadsazené. Samozřejmě uvídí se to během pár let jak se bude pohybovat křivka lovu. Černá je zvláště zajímavá. Normovaná je jen na ploše 866231 ha v počtu 11254. JKS jsou 62 tisíc. Problém je v tom, že černá se vyskytuje na většině rozlohy republiky a nebyli to myslivci co mají na její šíření největší vliv. Jak to tedy je s tím jejím přemnožením? Proč není v honitbách normovaná všechna zvěř která se tam vyskytuje a podle vyhlášky splňuje podmínky pro stanovení normovaných stavů? To je přece hlavně věc majitelů a státu. Nebo snad ne?
K bodu dvě snad jen tolik, že snížení výměry přispěje k tomu rozvratu ještě více. Stejně tak navrhovaný způsob plánování a vykazování lovu. To snad nechceme.
K bodu 3. Může mi některý z těch respektovaných odborníků říci co bude žrát vysoká místo toho co dnes sežere v krmelci. Opravdu chceme tímto způsobem zvyšovat škody? Toto je zvlášť zajímavé téma ale je málo místa tak snad příště.
Pokud odkazujete na pana Kuštu a Ježka tak mi asi budete schopen vysvětlit jak tyto způsoby lovu chcete praktikovat v těch miniaturních 250 ha honitbách. Vždyť jedno druhé vylučuje.
Odpovědět
K bodu dvě snad jen tolik, že snížení výměry přispěje k tomu rozvratu ještě více. Stejně tak navrhovaný způsob plánování a vykazování lovu. To snad nechceme.
K bodu 3. Může mi některý z těch respektovaných odborníků říci co bude žrát vysoká místo toho co dnes sežere v krmelci. Opravdu chceme tímto způsobem zvyšovat škody? Toto je zvlášť zajímavé téma ale je málo místa tak snad příště.
Pokud odkazujete na pana Kuštu a Ježka tak mi asi budete schopen vysvětlit jak tyto způsoby lovu chcete praktikovat v těch miniaturních 250 ha honitbách. Vždyť jedno druhé vylučuje.
JD
Jan Duda
9.11.2024 05:39 Reaguje na Jarek SchindlerProblematická je právě přítomnost (leckde častá až trvalá)
nenormovaných druhů zvěře. Základním principem normování a současného mysliveckého plánování je totiž nepřekročení souhrnného počtu jednotek spárkaté zvěře (dříve jeleních jednotek), tedy zjednodušeně počet a velikost bachorů, které se mají v daném prostředí nekonfliktně a celoročně uživit.
Viz např. zde: https://www.uhul.cz/portfolio/chov-zvere/
Zvěř spárkatá (s výjimkou srnčí) se přitom normuje jen na výměru "lesních celků" - souvislé výměry alespoň 50 ha lesních pozemků nebo porostů dřevin či keřů. Pokud po přepočtu na výměru lesních celků vyjde minimální stav některého z druhů zvěře (s výjimkou srnčí) nižší než 5 jedinců, nelze tento druh zvěře v honitbě chovat, tedy normovat. Existuje tedy řada honiteb, kde lze normovat jen srnčí zvěř.
Častá či trvalá přítomnost nenormované zvěře v honitbě (což bývá častý jev) představuje již sama o sobě překročení únosné kapacity prostředí, pokud již je chovaný druh zvěře na normovaných stavech. Reálné početní stavy chované zvěře (pro kterou je stanoven normovaný stav) přitom ve většině případů normovaný stav překračují.
Právě proto, že se jedná o celoroční úživnost, nemá na únosné (nekonfliktní) stavy zvěře tak zásadní vliv vysoká úživnost ve vegetačním období díky energeticky vysoce hodnotným zemědělským plodinám. Pro nekonfliktní stavy zvěře je klíčová úživnost v době mimo vegetaci - podle principu nejslabšího článku řetězu - jímž bývá zpravidla les.
A protože je velmi obtížné zjišťovat skutečné početní stavy volně žijící zvěře v krajině, je nutné opustit normované stavy a nahradit je mírou poškození lesa (prostředí).
To mimo jiné i proto, že stejně jako mají v krajině své oprávněné místo geograficky původní druhy zvěře (což nemůže nikdo rozumný zpochybňovat), mají, resp. musí mít stejné oprávnění i stanovištně příslušné druhy rostlin (bylin a dřevin).
Není to tedy o ničem jiném, než o rovnováze, únosné míře poškození, škod a přiměřenosti nákladů na ochranu proti škodám.
Rovnováha přitom není statická, ale dynamická. Pestrá a stabilní krajina, jakož pestrý a přirozeně se obnovující les uživí nekonfliktně i vyšší stavy zvěře. Mimo jiné i tím, že přirozená obnova lesa "pracuje" s řádově vyššími počty jedinců než kolik sázíme umělou obnovou.
Jak se tady v diskuzích bavíme o dobrých a špatných myslivcích, vlastnících či obecně hospodářích, myslím, že důležité je, aby se i myslivost vrátila ke svým kořenům. Dnešními slovy vyjádřeno - musí být jejím základem udržování rovnovážných početních stavů zvěře. Tyto "kořeny" výstižně vyjádřil v publikaci Malá myslivost Prof. Antonín Dyk (významná a respektovaná myslivecká osobnost) takto:
• „Hříchem proti myslivosti je chovati a zejména přezimovati více zvěře, než je možno vyživiti bez úhony pro její zdravotní stav, jakož i pro honbiště samo“
• „Přehajovati zvěř na úkor honbiště a na účet a ke škodě cizích zájmů je počínání nemyslivecké, neboť myslivec má býti strážcem a upravovatelem rovnováhy mezi zvěří a zemědělskou kulturou“
V podstatě tedy stačí toto respektovat jako základ myslivosti.
Usilovat či setrvávat na vysokých stavech zvěře, bez ohledu na její vliv na prostředí v němž zvěř žije a na zájmy hospodařících vlastníků není přijatelné, obhájitelné ani udržitelné.
Odpovědět
nenormovaných druhů zvěře. Základním principem normování a současného mysliveckého plánování je totiž nepřekročení souhrnného počtu jednotek spárkaté zvěře (dříve jeleních jednotek), tedy zjednodušeně počet a velikost bachorů, které se mají v daném prostředí nekonfliktně a celoročně uživit.
Viz např. zde: https://www.uhul.cz/portfolio/chov-zvere/
Zvěř spárkatá (s výjimkou srnčí) se přitom normuje jen na výměru "lesních celků" - souvislé výměry alespoň 50 ha lesních pozemků nebo porostů dřevin či keřů. Pokud po přepočtu na výměru lesních celků vyjde minimální stav některého z druhů zvěře (s výjimkou srnčí) nižší než 5 jedinců, nelze tento druh zvěře v honitbě chovat, tedy normovat. Existuje tedy řada honiteb, kde lze normovat jen srnčí zvěř.
Častá či trvalá přítomnost nenormované zvěře v honitbě (což bývá častý jev) představuje již sama o sobě překročení únosné kapacity prostředí, pokud již je chovaný druh zvěře na normovaných stavech. Reálné početní stavy chované zvěře (pro kterou je stanoven normovaný stav) přitom ve většině případů normovaný stav překračují.
Právě proto, že se jedná o celoroční úživnost, nemá na únosné (nekonfliktní) stavy zvěře tak zásadní vliv vysoká úživnost ve vegetačním období díky energeticky vysoce hodnotným zemědělským plodinám. Pro nekonfliktní stavy zvěře je klíčová úživnost v době mimo vegetaci - podle principu nejslabšího článku řetězu - jímž bývá zpravidla les.
A protože je velmi obtížné zjišťovat skutečné početní stavy volně žijící zvěře v krajině, je nutné opustit normované stavy a nahradit je mírou poškození lesa (prostředí).
To mimo jiné i proto, že stejně jako mají v krajině své oprávněné místo geograficky původní druhy zvěře (což nemůže nikdo rozumný zpochybňovat), mají, resp. musí mít stejné oprávnění i stanovištně příslušné druhy rostlin (bylin a dřevin).
Není to tedy o ničem jiném, než o rovnováze, únosné míře poškození, škod a přiměřenosti nákladů na ochranu proti škodám.
Rovnováha přitom není statická, ale dynamická. Pestrá a stabilní krajina, jakož pestrý a přirozeně se obnovující les uživí nekonfliktně i vyšší stavy zvěře. Mimo jiné i tím, že přirozená obnova lesa "pracuje" s řádově vyššími počty jedinců než kolik sázíme umělou obnovou.
Jak se tady v diskuzích bavíme o dobrých a špatných myslivcích, vlastnících či obecně hospodářích, myslím, že důležité je, aby se i myslivost vrátila ke svým kořenům. Dnešními slovy vyjádřeno - musí být jejím základem udržování rovnovážných početních stavů zvěře. Tyto "kořeny" výstižně vyjádřil v publikaci Malá myslivost Prof. Antonín Dyk (významná a respektovaná myslivecká osobnost) takto:
• „Hříchem proti myslivosti je chovati a zejména přezimovati více zvěře, než je možno vyživiti bez úhony pro její zdravotní stav, jakož i pro honbiště samo“
• „Přehajovati zvěř na úkor honbiště a na účet a ke škodě cizích zájmů je počínání nemyslivecké, neboť myslivec má býti strážcem a upravovatelem rovnováhy mezi zvěří a zemědělskou kulturou“
V podstatě tedy stačí toto respektovat jako základ myslivosti.
Usilovat či setrvávat na vysokých stavech zvěře, bez ohledu na její vliv na prostředí v němž zvěř žije a na zájmy hospodařících vlastníků není přijatelné, obhájitelné ani udržitelné.
JS
Jarek Schindler
10.11.2024 09:38 Reaguje na Jan DudaOtázka je pořád stejná. Proč jsou honitby kde přestože jsou splněny podmínky pro normmování zvěře, která se tam navíc vyskytuje, není ta zvěř v těchto honitbách normovaná? Chcete tvrdit, že vše co by mělo být normované normované opravdu je?
Ten váš zjednodušený počet a velikost bachorů jaksi neodpovídá zjištění o tom, že ne všechna zvěř si ten bachor plní stejným způsobem stejnou potravou. Nemáme snad spásače, okusovače a potravní oportunisty. Není u každého ten způsob přijmu potravy a tím i samotný druh potravy trochu jiný. Zjednodušili jsme to a všechnu zvěř hodili do jednoho pytle s názvem dobytčí jednotka. Opravdu ta dobytčí jednotka odpovídá uživnosti?
Takže ještě jednou. Nepřu se o to, že všude jde vše normovat. Ptám se proč není zvěř normovanávšude tam kde to jde? Samozřejmě to nenormování absolutně zkresluje stav zvěře. Samozřejmě , že se norma odvozuje ( kromě polní srnčí) od výměry lesa ale normuje se snad na plochu celé honitby. Čísla jsem uvedl výše a tak předpokládám, že byste se k nim mohl vyjádřit.
Jeden příklad. Pokud by prošla novela a došlo by k rozdrobení řekněme jenon 10 % honiteb, o kolik se následně sníží normované stavy zvěře. Nemůže se náhodou stát, že pouhým škrtem pera snížíme normované stavy například jelení zvěře o několik tisíc kusů a to jen proto, že se snížením výměry honiteb zároveň sníží v jednotlivých honitbách i to procento lesa potřebného k normování té které zvěře?? nezdá se vám, že chcete nahrazovat těžké ještě těžším, Jak chcete poušalizovat míru poškození na celou oblast. Ono je to honitbu od honitby jiné. Stejně je to i se stavem zvěře. Vyšší stav zvěře přece nemusí zákonitě určovat větší míru poškození a naopak i při nižším stavu mohou nastat okolnosti které škody zvýší. tohle ale jde posuzovat pouze v jednotlivých honitbách a ne to paušalizovat na oblast desítek rozdílných honiteb. Jo a jste přesvědčen, že Prof. Antonín Dyk tím co jste od něj citoval myslel genocídu zvěře?
Odpovědět
Ten váš zjednodušený počet a velikost bachorů jaksi neodpovídá zjištění o tom, že ne všechna zvěř si ten bachor plní stejným způsobem stejnou potravou. Nemáme snad spásače, okusovače a potravní oportunisty. Není u každého ten způsob přijmu potravy a tím i samotný druh potravy trochu jiný. Zjednodušili jsme to a všechnu zvěř hodili do jednoho pytle s názvem dobytčí jednotka. Opravdu ta dobytčí jednotka odpovídá uživnosti?
Takže ještě jednou. Nepřu se o to, že všude jde vše normovat. Ptám se proč není zvěř normovanávšude tam kde to jde? Samozřejmě to nenormování absolutně zkresluje stav zvěře. Samozřejmě , že se norma odvozuje ( kromě polní srnčí) od výměry lesa ale normuje se snad na plochu celé honitby. Čísla jsem uvedl výše a tak předpokládám, že byste se k nim mohl vyjádřit.
Jeden příklad. Pokud by prošla novela a došlo by k rozdrobení řekněme jenon 10 % honiteb, o kolik se následně sníží normované stavy zvěře. Nemůže se náhodou stát, že pouhým škrtem pera snížíme normované stavy například jelení zvěře o několik tisíc kusů a to jen proto, že se snížením výměry honiteb zároveň sníží v jednotlivých honitbách i to procento lesa potřebného k normování té které zvěře?? nezdá se vám, že chcete nahrazovat těžké ještě těžším, Jak chcete poušalizovat míru poškození na celou oblast. Ono je to honitbu od honitby jiné. Stejně je to i se stavem zvěře. Vyšší stav zvěře přece nemusí zákonitě určovat větší míru poškození a naopak i při nižším stavu mohou nastat okolnosti které škody zvýší. tohle ale jde posuzovat pouze v jednotlivých honitbách a ne to paušalizovat na oblast desítek rozdílných honiteb. Jo a jste přesvědčen, že Prof. Antonín Dyk tím co jste od něj citoval myslel genocídu zvěře?
Ra
Radek
10.11.2024 11:45 Reaguje na Jarek SchindlerProto celou dobu tvrdím že by bylo nejlepší stanovit výměru honitby aspoň na 5000 ha , tím by se přece lépe stanovovaly normované stavy , odpovídalo by to mnohem víc úžIvě prostředí . Jen lidi by se museli domluvit , v tom je trošku problém , bohužel .
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.11.2024 08:15 Reaguje na RadekTo by ale LČR přišli o zisky z pronájmu. Kolik lidí , spolků by bylo schopno zaplatit za honitbu několik milionů. Takto to máte 10 honiteb po 500 hektarech za 400000Kč. No a když se z toho udělá dvacet honiteb po 300000 tak je to 6 milionů. Kde je najdete?
Odpovědět
Ra
Radek
11.11.2024 09:07 Reaguje na Jarek SchindlerPokud má jít o zisky tak je pro ně lepší 250 ha to je všem jasné . Mě šlo o stanové úživnosti prostředí . také hranice honiteb . Pokud budou 250 ha honitby , tak budou mít lesočeši i lepší zisky . Pokud jede o vybití trofejové zvěře a zisky z honiteb , pak je to ta správná cesta , bohužel .
Problém ceny honitby mi nedošel , šlo mi o životní prostředí .
Odpovědět
Problém ceny honitby mi nedošel , šlo mi o životní prostředí .
JD
Jan Duda
11.11.2024 00:15 Reaguje na Jarek SchindlerZnovu musím zopakovat, zásadní informaci.
Nejen tento návrh novely, ale již i minimálně dva předchozí návrhy (za různých vlád) navrhovaly normování zvěře opustit.
K obligátnímu důvodu, že sčítat zvěř volně žijící v krajině je velmi obtížné, můžeme přidat i Váš argument o různých potravních strategiích jednotlivých druhů a z toho plynoucích problémů při přepočítávání na jednotky spárkaté zvěře. Tyto typy potravních strategií ale nejsou nijak striktně vymezené - i spásači okusují a okusovači spásají.
Plány lovu mají být odvozovány od míry poškození lesa.
Návrh na takovou legislativní změnu vychází z celé řady schválených koncepčních dokumentů. Na nutnosti takové změny panuje dlouhodobě výrazně většinová shoda. Funkčnost tohoto principu je ověřena praxí v řadě zemí.
Proto si myslím, že není nutné vyjmenovávat další nedostatky normování.
Bylo by smutné, pokud bychom měli pochybovat o schopnosti mysliveckých hospodářů (tedy osob vysoce kvalifikovaných) poradit si s rozdělením minimálního počtu jednotek spárkaté zvěře, o něž bude nutné navýšit plány lovu v případě nadměrného poškození.
Myslím, že vzájemnou shodu bychom mohli najít v potřebě vymezení oblastí chovu z moci úřední. A to z důvodu veřejného zájmu na geograficky původních druzích zvěře ve vhodných typech krajiny, kde mají být zachovány jako součást ekosystému. Je totiž naprosto nepřijatelné, aby držitelé honitby měli možnost např. chovat jelena siku v krajině vhodné a obývané jelenem evropským, případně měli možnost nechovat, tudíž nenormovat zvěř srnčí a tuto pak zcela legálně a beztrestně vystřílet (ano, i toto současný zákon umožňuje).
Zmiňujete, že mohou nastat okolnosti, při nichž může dojít ke zvýšeným škodám a že nutně automaticky neznamená, že vyšší stavy nemusí nutně vést k vyšším škodám. V tomto s Vámi souhlasím a podotýkám, že patřím mezi lesníky praktikující nepasečné hospodaření s cílem dosáhnout pestrých a přirozeně se obnovujících lesů, v nichž i zvěř nalezne mnohem lepší životní podmínky (kryt, klid, krmení). Tyto způsoby obhospodařování lesa s kolegy z Pro Silva Bohemica nejen praktikujeme, ale také propagujeme, např. formou terénních exkurzí, publikováním v odborném tisku nebo na demonstračních objektech https://prosilvabohemica.cz/demonstracni-objekty-2/demonstracni-porosty/
Právě přirozená obnova s vysokým počtem jedinců významně přispívá ke zvyšování úživnosti. V ní se také díky vysokému počtu jedinců značná míra poškození zvěří (jejím přirozeným životním projevem) "ztratí". Problém nastává, když díky nadměrnému tlaku zvěře ani přirozená obnova nedokáže odrůstat.
O genocidě zvěře hovoříte Vy a ČMMJ.
Troufám si odhadovat, že A. Dyk by byl nejen současnou početností a druhovým složením zvěře, ale i stavem lesů, krajiny a mírou škod zděšen, nikoli potěšen...
I současný zákon říká, že v případě nadměrných škod lze snižovat stavy zvěře až na stavy minimální či zrušit chov daného druhu, který škody působí. A kdo kvůli tomuto ustanovení varuje před genocidou? Nikdo.
Zamýšlím se nad tím, jak je to možné. Zřejmě proto, že vynutitelnost práva je v našem státě chabá.
A právě to se má (musí) změnit. Stav rovnováhy mezi zvěří a lesem (přírodním a národním bohatstvím) musí být definován únosnou mírou poškození. Ta musí být ověřitelná a v případě potřeby vynutitelná.
Odpovědět
Nejen tento návrh novely, ale již i minimálně dva předchozí návrhy (za různých vlád) navrhovaly normování zvěře opustit.
K obligátnímu důvodu, že sčítat zvěř volně žijící v krajině je velmi obtížné, můžeme přidat i Váš argument o různých potravních strategiích jednotlivých druhů a z toho plynoucích problémů při přepočítávání na jednotky spárkaté zvěře. Tyto typy potravních strategií ale nejsou nijak striktně vymezené - i spásači okusují a okusovači spásají.
Plány lovu mají být odvozovány od míry poškození lesa.
Návrh na takovou legislativní změnu vychází z celé řady schválených koncepčních dokumentů. Na nutnosti takové změny panuje dlouhodobě výrazně většinová shoda. Funkčnost tohoto principu je ověřena praxí v řadě zemí.
Proto si myslím, že není nutné vyjmenovávat další nedostatky normování.
Bylo by smutné, pokud bychom měli pochybovat o schopnosti mysliveckých hospodářů (tedy osob vysoce kvalifikovaných) poradit si s rozdělením minimálního počtu jednotek spárkaté zvěře, o něž bude nutné navýšit plány lovu v případě nadměrného poškození.
Myslím, že vzájemnou shodu bychom mohli najít v potřebě vymezení oblastí chovu z moci úřední. A to z důvodu veřejného zájmu na geograficky původních druzích zvěře ve vhodných typech krajiny, kde mají být zachovány jako součást ekosystému. Je totiž naprosto nepřijatelné, aby držitelé honitby měli možnost např. chovat jelena siku v krajině vhodné a obývané jelenem evropským, případně měli možnost nechovat, tudíž nenormovat zvěř srnčí a tuto pak zcela legálně a beztrestně vystřílet (ano, i toto současný zákon umožňuje).
Zmiňujete, že mohou nastat okolnosti, při nichž může dojít ke zvýšeným škodám a že nutně automaticky neznamená, že vyšší stavy nemusí nutně vést k vyšším škodám. V tomto s Vámi souhlasím a podotýkám, že patřím mezi lesníky praktikující nepasečné hospodaření s cílem dosáhnout pestrých a přirozeně se obnovujících lesů, v nichž i zvěř nalezne mnohem lepší životní podmínky (kryt, klid, krmení). Tyto způsoby obhospodařování lesa s kolegy z Pro Silva Bohemica nejen praktikujeme, ale také propagujeme, např. formou terénních exkurzí, publikováním v odborném tisku nebo na demonstračních objektech https://prosilvabohemica.cz/demonstracni-objekty-2/demonstracni-porosty/
Právě přirozená obnova s vysokým počtem jedinců významně přispívá ke zvyšování úživnosti. V ní se také díky vysokému počtu jedinců značná míra poškození zvěří (jejím přirozeným životním projevem) "ztratí". Problém nastává, když díky nadměrnému tlaku zvěře ani přirozená obnova nedokáže odrůstat.
O genocidě zvěře hovoříte Vy a ČMMJ.
Troufám si odhadovat, že A. Dyk by byl nejen současnou početností a druhovým složením zvěře, ale i stavem lesů, krajiny a mírou škod zděšen, nikoli potěšen...
I současný zákon říká, že v případě nadměrných škod lze snižovat stavy zvěře až na stavy minimální či zrušit chov daného druhu, který škody působí. A kdo kvůli tomuto ustanovení varuje před genocidou? Nikdo.
Zamýšlím se nad tím, jak je to možné. Zřejmě proto, že vynutitelnost práva je v našem státě chabá.
A právě to se má (musí) změnit. Stav rovnováhy mezi zvěří a lesem (přírodním a národním bohatstvím) musí být definován únosnou mírou poškození. Ta musí být ověřitelná a v případě potřeby vynutitelná.
JS
Jarek Schindler
11.11.2024 07:00 Reaguje na Jan DudaOmlouvám se, tady je již málo místa a tak mou odpověď najdete v novém vlákně na konci diskuze.
Odpovědět
JD
Jan Duda
4.11.2024 22:15 Reaguje na Jarek SchindlerAno, shodujeme se, že početnost volně žijící zvěře je obtížné zjistit.
Rozhodně nechci a nemohu házet všechny MH do jednoho pytle, ale výsledky mysliveckého obhospodařování populací zvěře hovoří jasně:
1. leckde mnohonásobně překročené normované stavy (výmluva, že je to zvěř sousedů samozřejmě nemůže obstát). Skutečnosti blízkou početnost lze přitom ověřovat zpětným propočtem z údajů myslivecké statistiky, případně s využitím termovizní techniky
2. Poměr pohlaví leckde výrazně posunutý ve prospěch samic. Samice se loví na rozdíl od trofejových samců mnohem méně, někde dokonce vůbec.
O rozvratu věkové a pohlavní struktury populací způsobeného myslivci (nikým jiným) ostatně otevřeně hovoří i předseda ČMMJ Jiří Janota
3. Na míru působených škod mají velmi významný vliv i způsoby mysliveckého hospodaření. Jednak přikrmování (a vnadění), o němž mnoho respektovaných mysliveckých odborníků říká, že je lépe jej vůbec neprovádět, nebo jen výjímečně. Ale především vlastní lov. Nejde totiž jen o to kolik lovíme, ale především co, jak, kdy, kde a jak často lovíme. V této záležitosti si dovolím odkázat na publikované poznatky, např. Miloše Ježka a Tomáše Kušty (např. zóny strachu, lov na rozhraní louka/pole x les, význam včasnosti odlovu holé zvěře, význam intervalového lovu a společného lovu,...)
Odpovědět
Rozhodně nechci a nemohu házet všechny MH do jednoho pytle, ale výsledky mysliveckého obhospodařování populací zvěře hovoří jasně:
1. leckde mnohonásobně překročené normované stavy (výmluva, že je to zvěř sousedů samozřejmě nemůže obstát). Skutečnosti blízkou početnost lze přitom ověřovat zpětným propočtem z údajů myslivecké statistiky, případně s využitím termovizní techniky
2. Poměr pohlaví leckde výrazně posunutý ve prospěch samic. Samice se loví na rozdíl od trofejových samců mnohem méně, někde dokonce vůbec.
O rozvratu věkové a pohlavní struktury populací způsobeného myslivci (nikým jiným) ostatně otevřeně hovoří i předseda ČMMJ Jiří Janota
3. Na míru působených škod mají velmi významný vliv i způsoby mysliveckého hospodaření. Jednak přikrmování (a vnadění), o němž mnoho respektovaných mysliveckých odborníků říká, že je lépe jej vůbec neprovádět, nebo jen výjímečně. Ale především vlastní lov. Nejde totiž jen o to kolik lovíme, ale především co, jak, kdy, kde a jak často lovíme. V této záležitosti si dovolím odkázat na publikované poznatky, např. Miloše Ježka a Tomáše Kušty (např. zóny strachu, lov na rozhraní louka/pole x les, význam včasnosti odlovu holé zvěře, význam intervalového lovu a společného lovu,...)
JS
Jarek Schindler
30.10.2024 10:26Web údajně vysvětluje, proč je nutná změna současného nefunkčního systému myslivosti a snaží se podpořit konstruktivní dialog založený na faktech. Otázkou potom ale je proč sami místo těch proklamovaných faktů poskytují čtenářům polopravdy, smyšlenky a některých případech dokonce lži. Samozřejmě o nějaký dialog kde by ty své výmysly měli obhajovat vysloveně nestojí.
Polopravdy a lži v tomto článku:
1- Tvrzení, že " 1 ha pozemku odpovídá 1 hlasu" je nepravdivé. V současném ZOM § 22/3 se jasně píše, že: Za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstva jeden hlas.
Kde se autorům vytratil ten i započatý hektar? Ono to pak vypadá jinak i v případě toho příkladu na kterém chtějí presentovat nedokonalost současného zákona. 1200 hektarů tedy neznamená automaticky 1200 hlasů a ty hlasy za každý i započatý hektar mohou být v součtu všech hlasů rozhodující. S nadpoloviční demokratickou většinou se potom musí počítat ať bude zákon a výměra jakákoliv. Ti kteří nedosáhnou 50 % se budou vždy cítit pošlapáni na svých právech a je jedno jestli to bude na 500 nebo 250 ha.
2- To, že "menší vlastník, který je členem honebního společenstva má jen velmi omezené možnosti, jak ovlivnit stavy zvěře na svých pozemcích" neplatí pouze v nynější době ale bude platit a´t bude výměra či zákon jakýkoliv. Vždy bude někdo menší a vždy bude záležet na rozhodnutí nadpoloviční většiny. Jak nedemokratické pane Pitku. Zvlášť když je tu §22/(5) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí. No a pro svolání VH postačuje 10 %. atd.
3- Přičleňování honebních pozemků probíhalo již za První republiky a přičleňovat se bude ať bude zákon jakýkoliv. Pokud se přičleňuje ke společenstevní honitbě má vlastník právo být členem HS. O přičlenění rozhoduje zase úředník. Kolik těch pozemků přičleněných k vlastním honitbám asi ve skutečnosti je? Nejvíce se přičleňovalo pravděpodobně k honitbám LČR, NP a honitbám Vojenských lesů.
4- Je to krásné, § 39 nefunguje protože o něm rozhoduje zdlouhavě úředník. Stejný úředník bude, pokud ten nesmysl projde, ale rozhodovat i o výši lovu atd.
Co mě dojímá a pro co uvažuji jestli ti z webu Myslivostudržitelně.cz nespadli náhodou z hrušky a mají to v hlavě v pořádku je jejich tvrzení , že : "Odhadem tedy nejméně na třetině honebních pozemků v naší zemi nejsou vlastníci reálně schopni ovlivnit stavy zvěře". Oni si asi nějak nevšimli, že prosazují zákon kde ty stavy zvěře nebude moci odvlivni žádný vlastník a výše lovu bude záležet na UHULu a státním úředníkovy co nyní nestíhá.
Odpovědět
Polopravdy a lži v tomto článku:
1- Tvrzení, že " 1 ha pozemku odpovídá 1 hlasu" je nepravdivé. V současném ZOM § 22/3 se jasně píše, že: Za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstva jeden hlas.
Kde se autorům vytratil ten i započatý hektar? Ono to pak vypadá jinak i v případě toho příkladu na kterém chtějí presentovat nedokonalost současného zákona. 1200 hektarů tedy neznamená automaticky 1200 hlasů a ty hlasy za každý i započatý hektar mohou být v součtu všech hlasů rozhodující. S nadpoloviční demokratickou většinou se potom musí počítat ať bude zákon a výměra jakákoliv. Ti kteří nedosáhnou 50 % se budou vždy cítit pošlapáni na svých právech a je jedno jestli to bude na 500 nebo 250 ha.
2- To, že "menší vlastník, který je členem honebního společenstva má jen velmi omezené možnosti, jak ovlivnit stavy zvěře na svých pozemcích" neplatí pouze v nynější době ale bude platit a´t bude výměra či zákon jakýkoliv. Vždy bude někdo menší a vždy bude záležet na rozhodnutí nadpoloviční většiny. Jak nedemokratické pane Pitku. Zvlášť když je tu §22/(5) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí. No a pro svolání VH postačuje 10 %. atd.
3- Přičleňování honebních pozemků probíhalo již za První republiky a přičleňovat se bude ať bude zákon jakýkoliv. Pokud se přičleňuje ke společenstevní honitbě má vlastník právo být členem HS. O přičlenění rozhoduje zase úředník. Kolik těch pozemků přičleněných k vlastním honitbám asi ve skutečnosti je? Nejvíce se přičleňovalo pravděpodobně k honitbám LČR, NP a honitbám Vojenských lesů.
4- Je to krásné, § 39 nefunguje protože o něm rozhoduje zdlouhavě úředník. Stejný úředník bude, pokud ten nesmysl projde, ale rozhodovat i o výši lovu atd.
Co mě dojímá a pro co uvažuji jestli ti z webu Myslivostudržitelně.cz nespadli náhodou z hrušky a mají to v hlavě v pořádku je jejich tvrzení , že : "Odhadem tedy nejméně na třetině honebních pozemků v naší zemi nejsou vlastníci reálně schopni ovlivnit stavy zvěře". Oni si asi nějak nevšimli, že prosazují zákon kde ty stavy zvěře nebude moci odvlivni žádný vlastník a výše lovu bude záležet na UHULu a státním úředníkovy co nyní nestíhá.
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.10.2024 11:05 Reaguje na Jarek Schindlerv tomto kontextu nevidím problém,když bude rozhodovat úředník neb rozhodování kvalifikované většiny nemusí zahrnovat právo minorit.
Na toto společenství se nemůže nahlížet jako na akciovku, kde rozhoduje větší balík. Pokud má být péče smysluplná musí se sjednotit na větších územích ale to neznamená, že se zruší honební pozemky.
Anebo se více rozdrobí a tím vznikne hlasovací konkurence. Což je také možnost.
Nedomnívám se, že by nemohla být hlavou honebního společenství úřední osoba jako nezaujatý "orgán".
Dokonce si myslím, že by to mohl být úředník městského úřadu ORP z životního prostředí a pakliže oblast zasahuje do specifických chráněných oblastí i její představitel.
Je třeba aby se vytvořili komunity na místních a regionálních úrovních tedy decentralizace.
Odpovědět
Na toto společenství se nemůže nahlížet jako na akciovku, kde rozhoduje větší balík. Pokud má být péče smysluplná musí se sjednotit na větších územích ale to neznamená, že se zruší honební pozemky.
Anebo se více rozdrobí a tím vznikne hlasovací konkurence. Což je také možnost.
Nedomnívám se, že by nemohla být hlavou honebního společenství úřední osoba jako nezaujatý "orgán".
Dokonce si myslím, že by to mohl být úředník městského úřadu ORP z životního prostředí a pakliže oblast zasahuje do specifických chráněných oblastí i její představitel.
Je třeba aby se vytvořili komunity na místních a regionálních úrovních tedy decentralizace.
JS
Jarek Schindler
30.10.2024 15:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčProboha , tak brzo a už jste tak moc bumbal pane Řezáč. Za střízliva takové nesmysly snad ani vyplodit nejdou. Vy asi nevíte , že členem HS může být pouze majitel tamních honebních pozemků( nerozporuje to ani novela) a honební starosta se volí z členů. On snad někdo pohlíží na HS jako na akciovku? Ono to ani dost dobře nejde, že. V článku si stěžují na dlouhé vyřizování žádostí státními úředníky a vy byste jim ještě přidal práci? Vy asi nevíte, že už nyní máme 5787 honiteb a snížením výměry by ten počet mohl narůst až na 26512? Tedy chaos, zmatek, v některých oblastech možná paralýza myslivosti na x let. Hlavně tedy decentralizujte.
Odpovědět
Ra
Radek
30.10.2024 17:43 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVy by jste se rád vrátil před rok 89 , že .
Změny je potřeba , v plánování lovu a jeho kontroly , zákaz lovu vodících bachyní , sekáčů a dospělých kanců aby bylo chrutí zase jednou ročně , přirozenou cestou by tak klesly počty černé zvěře .
Ty změny po kterých voláte vy nepotřebuje nikdo .
Odpovědět
Změny je potřeba , v plánování lovu a jeho kontroly , zákaz lovu vodících bachyní , sekáčů a dospělých kanců aby bylo chrutí zase jednou ročně , přirozenou cestou by tak klesly počty černé zvěře .
Ty změny po kterých voláte vy nepotřebuje nikdo .
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.10.2024 20:54 Reaguje na Radekpřed 89. nikdo nikoho netahá, ale někdo nedokáže pochopit, že není jediná zájmová skupina, která leze do lesa.
Je třeba to řešit na místních úrovních, ne zrovna tam, kde se slezete na gulášek.
Odpovědět
Je třeba to řešit na místních úrovních, ne zrovna tam, kde se slezete na gulášek.
Ra
Radek
30.10.2024 21:20 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMyslím že vy jste nepochopil co je myslivost , je to jediná organizace která se stará o přírodu jako celek , a to tak že nejen chrání , chová ale i loví . Je to také jediná organizace která je schopna udržet stavy zvěře v takových počtech jaké unese životní prostředí , ať se vám to líbí nebo nelíbí , nic to na tom faktu nezmění . Je to také jediná organizace která má přímo vztah k půdě na které vykonává právo myslivosti ! a má plnou odpovědnost , prokazatelně vymahatelnou !
Duha a jim podobní , jsou zájmové organizace kterým naslouchají podobní politici jako je pan ministr zemědělství a podle toho to dopadá , na celou přírodu . Ve zkratce , kormorán, vydra, bobr, vlk, rozbitá hierarchie černé zvěře nesmyslným celoročním lovem ….výsledek těchto zájmových skupin pociťujeme všichni . Oni nenesou za nic odpovědnost , žijí ve městech daleko od nás vlastníků a dostává se jim sluchu od poslanců , co jsou voleni na 4 roky a po tom odejdou někam jinam .
Odpovědět
Duha a jim podobní , jsou zájmové organizace kterým naslouchají podobní politici jako je pan ministr zemědělství a podle toho to dopadá , na celou přírodu . Ve zkratce , kormorán, vydra, bobr, vlk, rozbitá hierarchie černé zvěře nesmyslným celoročním lovem ….výsledek těchto zájmových skupin pociťujeme všichni . Oni nenesou za nic odpovědnost , žijí ve městech daleko od nás vlastníků a dostává se jim sluchu od poslanců , co jsou voleni na 4 roky a po tom odejdou někam jinam .
JS
Jarek Schindler
30.10.2024 22:04 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJediná možná ne ale jediná co za to platí. No a že nechápete myslivost není problém myslivců. Na té vaší místní urovni jsou to právě ty HS jako vlastník a následně myslivecká sdružení, myslivecké společnosti jako nájemce. Ten gulášek beru jen jako dálší výplod vašeho chorého mozečku.
Odpovědět
VP
Václav Pago
30.10.2024 20:44 Reaguje na Jarek SchindlerTady je ještě mnohem horší, že se nebude rozhodovat o výši odlovu u dané honitby, ale mělo by to být podle vymezených oblastí, kterých by mělo být na celou republiku a na počet honiteb 5787 v republice 48. Za nesplnění sankce, a jak UHUL ohlídá, že počet neklesl pod minimální stavy. Už teď přiznávají, že na vyšší počet vymezených oblastí nemají kapacity a stále bude vše záležet v dané oblasti na jednom člověku. Bohužel máme ministra, který o zemědělství, lesnictví a myslivosti nemá ani zdání a bohužel on sám potom také neponese za nic odpovědnost tak jako ekoteroristé z Duhy a jejich souputníci.
Odpovědět
VP
Václav Pago
30.10.2024 21:14 Reaguje na Václav Pago5787:48=121 po zaokrouhlení. Tedy 1 úředník UHUL bude mít na starosti průmérně 121 honiteb, ale pouze v případě, že se honitby nerozdrobí. Tomu říkám funkční systém řízení myslivosti.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.10.2024 14:40 Reaguje na Václav PagoTak samozřejmě. Těch nesmyslů co se snaží různé skupinky do zákona vnést je spousta. Mě osobně mrzí jak tahle vláda zblbla a místo rozumného zákona nesmyslně zvětšuje roli státu a navíc v mnohém jde na ruku různým ekospolečkům a dalším příživníkům. Stačí se podívat na " Důvodovou zprávu vlády k ZOM a je to jasné již na první stránce. Píše se tam:
"Situace se spárkatou zvěří tak ukázala
na některé nedostatky a mezery, které se předkládaná novela snaží řešit hned několika způsoby. Mezi ty zásadní patří nefunkčnost současného systému mysliveckého plánování lovu spárkaté zvěře založeného na dohodě držitele a uživatele honitby a minimální ingerenci státu.
Předkládaná novela mění myslivecké plánování tak, že minimální lov spárkaté zvěře, vyjma prasete divokého, se bude odvozovat od výše škod na lesích a bude stanoven státem. Dojde k posílení pravomocí státní správy myslivosti, určitému posílení práv vlastníků honebních
pozemků a zemědělsky a lesnicky hospodařících osob...."
Řekl bych, že v programovém prohlášení vlády nic o posilování role státu nebylo. Nyní jde tedy hlavně o posílení role státu a potážmo o posílení role nevládních ekoorganizací kdy tyto chtějí diktovat myslivcům co, jak a kde mohou či musí lovit. Samozřejmě bez nějaké jejich vlastní odpovědnosti. Tu nahrazují likvidační sankce pro myslivce za něco co mnohde nepůjde reálně plnit.
Odpovědět
"Situace se spárkatou zvěří tak ukázala
na některé nedostatky a mezery, které se předkládaná novela snaží řešit hned několika způsoby. Mezi ty zásadní patří nefunkčnost současného systému mysliveckého plánování lovu spárkaté zvěře založeného na dohodě držitele a uživatele honitby a minimální ingerenci státu.
Předkládaná novela mění myslivecké plánování tak, že minimální lov spárkaté zvěře, vyjma prasete divokého, se bude odvozovat od výše škod na lesích a bude stanoven státem. Dojde k posílení pravomocí státní správy myslivosti, určitému posílení práv vlastníků honebních
pozemků a zemědělsky a lesnicky hospodařících osob...."
Řekl bych, že v programovém prohlášení vlády nic o posilování role státu nebylo. Nyní jde tedy hlavně o posílení role státu a potážmo o posílení role nevládních ekoorganizací kdy tyto chtějí diktovat myslivcům co, jak a kde mohou či musí lovit. Samozřejmě bez nějaké jejich vlastní odpovědnosti. Tu nahrazují likvidační sankce pro myslivce za něco co mnohde nepůjde reálně plnit.
MU
Michal Ukropec
31.10.2024 05:53 Reaguje na Jarek SchindlerPan Pitek je bývalý místopředseda strany zelených. A to je zcela zjevně strana nedemokratická.
Odpovědět
ML
Miroslav Linda
31.10.2024 12:51Pan Pitek bude asi slušný zlořád, když ho s 300ha všude přičlenili.
Nebo sám vystoupil z HS aby prudil?
Jestliže členové HS, tedy vlastníci pozemků ručí svým majetkem za škody způsobené zvěří, pak se jedná o společenstevní honitbu provozovanou samotnými vlastníky. Tedy není pronajata myslivcům.
Mohou ji pronajmou a nebo začít lovit.
Menší vlastníci ovšem v 99% na svých pozemcích nehospodaří a tak je jim naprosto jedno zda se loví či neloví.
Bude li honitba 250ha a pan Pitek si konečně prosadí vlastní honitbu, jak budou v takové honitbě prosazovat zájmy 1ha vlastníci??🤣🤣
Stěžuje si na "údajnou nečinnost" státní správy.
Včem tedy bude změna k lepšímu když se pravomoci nečinné správy posílí?
Budou toho tedy nedělat víc a v tom to bede lepší?
Nemá státní správa na žádost plastníka pozemků právo zůčasnit se sčítání a nepravdivé stavy a sčítání rozporovat a nařídit vyšší odlov?
Nemá kterýkoli vlastník právo svolat při nečinnosti HS valniu hromadu?
Pokud nemá většinu, nemá možnost ji zplnomocněním zastupovat?
Pokud si většina vlastníků přeje něco jiného, mají tedy rozhodovat vlastníci jediného ha?
Odpoví mi autor článku co z toho novelizace vyřeší. Tím že omezí práva vlastníků pozemků a demokratické principy Valných hromad?
Děkuji.
Odpovědět
Nebo sám vystoupil z HS aby prudil?
Jestliže členové HS, tedy vlastníci pozemků ručí svým majetkem za škody způsobené zvěří, pak se jedná o společenstevní honitbu provozovanou samotnými vlastníky. Tedy není pronajata myslivcům.
Mohou ji pronajmou a nebo začít lovit.
Menší vlastníci ovšem v 99% na svých pozemcích nehospodaří a tak je jim naprosto jedno zda se loví či neloví.
Bude li honitba 250ha a pan Pitek si konečně prosadí vlastní honitbu, jak budou v takové honitbě prosazovat zájmy 1ha vlastníci??🤣🤣
Stěžuje si na "údajnou nečinnost" státní správy.
Včem tedy bude změna k lepšímu když se pravomoci nečinné správy posílí?
Budou toho tedy nedělat víc a v tom to bede lepší?
Nemá státní správa na žádost plastníka pozemků právo zůčasnit se sčítání a nepravdivé stavy a sčítání rozporovat a nařídit vyšší odlov?
Nemá kterýkoli vlastník právo svolat při nečinnosti HS valniu hromadu?
Pokud nemá většinu, nemá možnost ji zplnomocněním zastupovat?
Pokud si většina vlastníků přeje něco jiného, mají tedy rozhodovat vlastníci jediného ha?
Odpoví mi autor článku co z toho novelizace vyřeší. Tím že omezí práva vlastníků pozemků a demokratické principy Valných hromad?
Děkuji.
VP
Václav Pop
1.11.2024 17:51Vlastníci pozemků se připojují k ČMMJ.
... pouze někteří vlastníci
Odpovědět
... pouze někteří vlastníci
JS
Jarek Schindler
6.11.2024 21:28 Reaguje na Václav PopAno, pouze někteří. Otázkou ale je proč se připojují když ten zákon má posílit jejich práva? Můžete to vysvětlit?
Odpovědět
VP
Vít Pátek
3.11.2024 19:19Squadra kolem "myslivostudrzitelne.cz" se dobře odkopala.
Z tohoto pamfletu je naprosto zřejmé, že to, co jim zásadně vadí, jsou elementární principy fungování demokracie.
"Roztomilé" je to obzvlášť v kontextu jejich nálepkování "komunistickým" kdečeho a kdekoho nepasujícího jim k jejich podivuhodnému "světonázoru".
Odpovědět
Z tohoto pamfletu je naprosto zřejmé, že to, co jim zásadně vadí, jsou elementární principy fungování demokracie.
"Roztomilé" je to obzvlášť v kontextu jejich nálepkování "komunistickým" kdečeho a kdekoho nepasujícího jim k jejich podivuhodnému "světonázoru".
JS
Jarek Schindler
11.11.2024 08:07Orázkou je, proč je snaha nahradit normované stavy mírou poškození? Pokud se JKS špatně určují ( ano kromě srnčí zvěře se zvěř pohybuje již dnes většinou na větší ploše než je plocha jedné honitby)tak škody se snad vyčíslují ještě obtížněji.
Zásadní informace, honitby nejsou oploceny a nejde dát do přímé souvislosti početní stav zvěře s výši škod.
Můj argument s různou strategii přijmu potravy nemá se sčítáním nic společného ( je to věc té dobytčí jednotky). Srnčí zvěř jako okusovač asi nikdy nebude spásat a ti co spásají i okusují jsou právě ti potravní oportunisté ( jelen , daněk).
Samozřejmě, že nemusíme vyjmenovávat nedostatky normování zvěře. Nic není stoprocentní. Můžeme ale začít vyjmenovávat nedostatky plánování lovu odvozeného z výše škod. No a zase, hlavním nedostatkem je, že nejde dát rovnítko mezi výši škod a výši stavu zvěře. Zde nejde o zkušenosti ze zemí kde mají násobně víc zvěře ale o způsob a kvalitu dnešního lesnictví a zemědělství. Na jednu stranu chcete radikálně snížit stav zvěře aby nedělala škody a na druhou stranu ( novela zákona o lesích) chcete prodloužit dobu kdy zvěř bude mít na škody ( okusem) vliv. Jak jinak se dívat na snahu o prodloužení doby zalesnění a zajištění kultůr. Místo aby byla snaha co nejdříve zalesnít a zajistit kultůru tak je snaha prodloužit dobu a dát zvěři možnost na kultůru působit delší dobu. No a delší doba působení = další škody a snaha regulovat znovu zvěř protože dělá škody. Ještě jsem neslyšel že by se ti progresívní lesníci proti tomuto stavěli.
Ani ten nejlepší kouzelník si neporadí s rozdělením toho co nemá.
Vrátím se ke svému tvrzení že zvěř není normovaná všude tam kde by normovaná byt měla. Černá je mimo tu dobytčí jednotku a tak by stav jiné zvěře neměl ovlivňovat výši její normy. Přesto je normovaná pouze na nějakých 800000 ha. Lčr u nás mají přitom honitby na víc než polovině lesní plochy s hranicemi které kopírují mejetkovou hranici ( pole les). Tedy ve většině honiteb Lčr by černá měla být normovaná. Otázka zní, proč není? Stejně to bude, mimo srnčí i s dalšími druhy zvěře.
Co se týká oblastí chovu tak nejedna oblast tu v minulosti byla a to pro různou zvěř a fungovala. Při první tvorbě honiteb (1993) ale doško k jejich likvidaci. Nebyl to právě nezájem Lčra tady lesníků co ty oblasti zlikvidoval.No a nyní se zase pomalu zakládají ale není to ze zájmu majitelů ale hlavně nájemců.
Ano, sika měl u nás dvě oblasti. Bouzovsko a Manětínsko. Problém je jen oblast Manětínska a začalo to právě likvidací oblasti. Za problematické považuji, že se problém jedné oblasti vydává za problém celé myslivosti u nás. Co tam dělají ale ti státní uředníci co mají mít do budoucnosti téměř neomezenou moc? Co tam dělají majitelé? Proč nevyužívají ani těch dnešních možností co jim současný zákon dává?
Čtyřicet let jsem pracoval v oblasti s vyšším zastoupením buku ( clonné seče) a nedalo se říci že by ten i se zvěří nezmlazoval a neodrůstal. Právě naopak. Výběrné způsoby jsou dobré tak na roviny. Kolik těch demonstračních objektů máte v lanovkových terénech? No a jak starý je ten nejstarší demonstrační objekt. Životnost je vždy do první velké disturbance.
A nemůže být spíš pravdou, že by ten Dyk byl spíš zděšen dnešní úrovní lesnictví a zemědělství?
Odpovědět
Zásadní informace, honitby nejsou oploceny a nejde dát do přímé souvislosti početní stav zvěře s výši škod.
Můj argument s různou strategii přijmu potravy nemá se sčítáním nic společného ( je to věc té dobytčí jednotky). Srnčí zvěř jako okusovač asi nikdy nebude spásat a ti co spásají i okusují jsou právě ti potravní oportunisté ( jelen , daněk).
Samozřejmě, že nemusíme vyjmenovávat nedostatky normování zvěře. Nic není stoprocentní. Můžeme ale začít vyjmenovávat nedostatky plánování lovu odvozeného z výše škod. No a zase, hlavním nedostatkem je, že nejde dát rovnítko mezi výši škod a výši stavu zvěře. Zde nejde o zkušenosti ze zemí kde mají násobně víc zvěře ale o způsob a kvalitu dnešního lesnictví a zemědělství. Na jednu stranu chcete radikálně snížit stav zvěře aby nedělala škody a na druhou stranu ( novela zákona o lesích) chcete prodloužit dobu kdy zvěř bude mít na škody ( okusem) vliv. Jak jinak se dívat na snahu o prodloužení doby zalesnění a zajištění kultůr. Místo aby byla snaha co nejdříve zalesnít a zajistit kultůru tak je snaha prodloužit dobu a dát zvěři možnost na kultůru působit delší dobu. No a delší doba působení = další škody a snaha regulovat znovu zvěř protože dělá škody. Ještě jsem neslyšel že by se ti progresívní lesníci proti tomuto stavěli.
Ani ten nejlepší kouzelník si neporadí s rozdělením toho co nemá.
Vrátím se ke svému tvrzení že zvěř není normovaná všude tam kde by normovaná byt měla. Černá je mimo tu dobytčí jednotku a tak by stav jiné zvěře neměl ovlivňovat výši její normy. Přesto je normovaná pouze na nějakých 800000 ha. Lčr u nás mají přitom honitby na víc než polovině lesní plochy s hranicemi které kopírují mejetkovou hranici ( pole les). Tedy ve většině honiteb Lčr by černá měla být normovaná. Otázka zní, proč není? Stejně to bude, mimo srnčí i s dalšími druhy zvěře.
Co se týká oblastí chovu tak nejedna oblast tu v minulosti byla a to pro různou zvěř a fungovala. Při první tvorbě honiteb (1993) ale doško k jejich likvidaci. Nebyl to právě nezájem Lčra tady lesníků co ty oblasti zlikvidoval.No a nyní se zase pomalu zakládají ale není to ze zájmu majitelů ale hlavně nájemců.
Ano, sika měl u nás dvě oblasti. Bouzovsko a Manětínsko. Problém je jen oblast Manětínska a začalo to právě likvidací oblasti. Za problematické považuji, že se problém jedné oblasti vydává za problém celé myslivosti u nás. Co tam dělají ale ti státní uředníci co mají mít do budoucnosti téměř neomezenou moc? Co tam dělají majitelé? Proč nevyužívají ani těch dnešních možností co jim současný zákon dává?
Čtyřicet let jsem pracoval v oblasti s vyšším zastoupením buku ( clonné seče) a nedalo se říci že by ten i se zvěří nezmlazoval a neodrůstal. Právě naopak. Výběrné způsoby jsou dobré tak na roviny. Kolik těch demonstračních objektů máte v lanovkových terénech? No a jak starý je ten nejstarší demonstrační objekt. Životnost je vždy do první velké disturbance.
A nemůže být spíš pravdou, že by ten Dyk byl spíš zděšen dnešní úrovní lesnictví a zemědělství?
