Ochránci přírody: Otevřený dopis ministryni pro místní rozvoj k závěrům kontroly na Králickém Sněžníku

Vážená paní ministryně,
reagujeme na včerejší tiskovou zprávu „Zástupci MMR a MŽP provedli společnou kontrolu stavby rozhledny na Králickém Sněžníku“. Vítáme to, že se kontrola uskutečnila za široké účasti zástupců obou ministerstev i polské strany. Rozumíme tomu, že tisková zpráva vydaná v den provedení kontroly nemohla přinést konkrétní závěry a je vedena spíše v obecné rovině. Nicméně předpokládáme, jak je ostatně uvedeno i v tiskové zprávě, že výsledky kontroly budou nyní vyhodnoceny a konkrétní závěry budou zveřejněny. V této souvislosti považujeme v rámci objektivity a smysluplnosti celé kontroly za důležité, aby výsledky přinesly odpovědi zejména na klíčové otázky a témata:

1. Podle zjištění ekologických organizací investor nedodržuje podmínky uvedené ve stavebním povolení, které bylo vydáno Regionálním ředitelstvím ochrany životního prostředí ve Wrocławi. V rozporu s povolením i v rozporu s projektem došlo k vybudování provizorní komunikace na vrchol hory a k opakovanému využití těžké techniky (zřejmě i k přepravě části materiálu), a to se vznikem hlubokých erozních rýh. Povolení přitom nařizuje přepravu materiálu vzdušnou cestou s využitím helikoptéry. Došlo také k poškození povrchu arkto-alpínské tundry technikou i v okolí mimo oplocením vymezený stavební prostor na parcele č. 370. Je evidentní, že se technika pohybuje i mimo staveniště.

2. Lze předpokládat, že schvalování projektu proběhlo v rozporu s požadavky evropské směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť. Vrchol hory je pro svou výjimečnost na obou stranách hranice chráněn touto směrnicí jako evropsky významné území Natura 2000. Domníváme se, že proces schvalování projektu probíhal netransparentním a chybným způsobem: k záměru výstavby rozhledny byla v roce 2013 v Polsku zpracována analýza možných vlivů na předměty ochrany Natura 2000, ta ovšem zcela nedůvěryhodně vyhodnotila a podcenila předpokládaný vývoj návštěvnosti a související dopady tak, aby závěr analýzy výstavbu umožnil. Navíc, nebyla zohledněna tzv. kumulace negativních vlivů výstavby rozhledny v návaznosti na řadu podnikatelských projektů, které se v oblasti Králického Sněžníku souběžně realizují např. v Dolní Moravě nebo na polské straně hory v rezortu Czarna Góra. Výstavba rozhledny na vrcholu se s těmito projekty doplňuje a povede k neúnosné zátěži nejcennější vrcholové části hory, navíc s vysokým rizikem výstavby dalších objektů po dokončení rozhledny.

3. V roce 2021 se tedy buduje 34 metrů vysoká nová dominanta na základě zastaralého a chybného schvalovacího procesu, který probíhal v letech 2013 a 2014 a opíral se o nekvalitní zprávu o posouzení vlivů na životní prostředí. Považujeme proto za nezbytně nutné provést nové posouzení vlivů stavby na životní prostředí, které zohlední aktuální stav věci a vyhodnotí dopady objektivně.

4. V případě by pokračovala realizace projektu a došlo k dokončení stavby, jakým způsobem investor a česká a polská strana zajistí, aby nárůst návštěvnosti nevedl k další degradaci širokého okolí vrcholové části Králického Sněžníku? Jedná se o unikátní a velmi křehký ekosystém, který je již dnes pod silným negativním vlivem a výstavba rozhledny tlak násobně zvýší. Spoléhat se na to, že problém vyřeší výstavba oplocení okolo rozhledny, nelze. Na základě čeho nyní polská strana odhaduje vývoj návštěvnosti a dopady, když analýza možných vlivů z r. 2013 je zcela neaktuální a neplatná?

5. V případě dokončení stavby, jakým způsobem bude garantováno, že investor nebo jiný subjekt nebude v budoucnosti realizovat rozšíření infrastruktury související s rozhlednou? Lze předpokládat, že zde hrozí vysoké riziko rozšiřování objektu a budování navazující infrastruktury, např. toalet a občerstvení, příjezdové komunikace.

6. Jaký je aktuální reálný harmonogram výstavby rozhledny? Ve smlouvě o udělení dotace je stanoven termín dokončení 30. 9. 2021. Nicméně je zřejmé, že investor má časový skluz a termín nestihne. Jaký bude další postup v takovém případě? Domníváme se, že není možné prodlužovat termín výstavby a zvyšovat extrémní zátěž křehkého horského ekosystému prodlužováním termínu do dalšího jarního období a hnízdění vzácných druhů. V této souvislosti upozorňujeme na to, že jedna z českých podmínek pro realizaci projektu byla, že „zemní a stavební práce se nebudou provádět v období od 15. dubna do 15. července běžného kalendářního roku“. Česká strana by dále měla trvat na této podmínce v případě, že by měl projekt pokračovat.

Vážená paní ministryně, vzhledem k závažnosti situace a k probíhajícímu ničení vrcholu hory Králický Sněžník Vás žádáme, aby:
- výsledky kontroly jednoznačně objasnily výše uvedené body,
- došlo k zastavení poskytnutí dotace z národních a evropských zdrojů na takto kontroverzní a veřejností odmítaný projekt,
- obě ministerstva zajistila objektivní přezkoumání polské studie hodnotící dopady na životní prostředí včetně toho, zda ji lze vůbec ve své nedostatečné kvalitě považovat za naturové posouzení a zda bylo učiněno v souladu s čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice EU o stanovištích,
- obě ministerstva opětovně iniciovala s polskými orgány ochrany přírody mezistátní posuzování vlivů na životní prostředí s řádným projednáním vlivu záměru na lokality Natura 2000 na obou stranách území,
- v případě zřízení mezistátní komise, která má dohlížet na realizaci projektu, jak bylo oznámeno v tiskové zprávě obou ministerstev, byla umožněna účast zástupců ekologických organizací z ČR i Polska.

Signatáři dopisu:
Společnost přátel Jeseníků, z.s., Ondřej Bačík, předseda
Česká společnost ornitologická, Zdeněk Vermouzek, ředitel
Hnutí DUHA Jeseníky, Mgr. Ivo Dokoupil, koordinátor
Malínské aleje, z.s., Ing. Miroslav Vinkler, předseda
ČSOP Šumperk, Slavomír Bušina, předseda
Pozn. red.: obdobný otevřený dopis byl adresován i ministru životního prostředí Richardu Brabcovi.

---

reklama

---