https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrej-sramek-osekani-nove-zelene-usporam-je-krokem-zpet
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ondřej Šrámek: Osekání Nové zelené úsporám je krokem zpět

13.3.2019
Program Nová zelená úsporám bychom měli spíše vystavovat na odiv, než jej osekávat. Ilustrační snímek.
Program Nová zelená úsporám bychom měli spíše vystavovat na odiv, než jej osekávat. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Knauf Insulation
S tím, jak se objevují známky zpomalení hospodářského růstu, ministryně financí Alena Schillerová přemýšlí nad tím, kde začít šetřit. To asi každý rozumně uvažující člověk musí ocenit. Když se ale ukázalo, že škrtů by se mohl ke svým desátým narozeninám dočkat i program Nová zelená úsporám, negativní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat.
 

Nová zelená úsporám (původně jen Zelená úsporám) běží v ČR od roku 2009. Po prvních letech výkyvů a ladění se za poslední roky program vyšplhal na sumu asi dvou miliard Kč a asi osm tisíc domů ročně. To už vypadá jako úctyhodné číslo. Vzhledem však k celkovému počtu rodinných domů, kterých je v ČR asi milion a půl, to není zas tak moc. Má-li běžný rodinný dům renovační cyklus zhruba třicet let, měli bychom v Česku renovovat nějakých 50 tisíc domů ročně. Z Německa víme, že zhruba polovina renovací může být podchycena státním programem. Takže pokud se chceme dostat na tuto úroveň, potřebujeme zásah NZÚ zhruba ztrojnásobit, ne ji osekávat.

Stavební byznys proto přivítal, když ministr životního prostředí Richard Brabec řekl, že za NZÚ bude bojovat jako „eskymácký pes“, protože v tomto programu se vzácně snoubí příznivé ekologické i ekonomické efekty. NZÚ sice může také významně pomoci Česku splnit závazky EU v oblasti energetické účinnosti, ale hlavní důvod proč jí podporovat byl vždy národní ekonomický zájem. NZÚ mobilizuje soukromý kapitál a podporuje tak ekonomický růst, což je zřetelné zejména v období hospodářského zpomalení. V období krize kolem let 2009-2010 byla NZÚ dokonce vyhodnocena jako jeden z nejlepších protikrizových programů.

Něco na tom bude, protože od Martina Bursíka, který jako tehdejší ministr životního prostředí program před deseti lety zavedl, se na této pozici vystřídalo již osm ministrů. Zatím každý z nich tento program zachoval a někteří (zejména právě sám Brabec) jej naopak ještě vylepšili.

V čem je Nová zelená úsporám tedy tak výjimečná?

Za prvé zaměřuje se na rodinné domy, ve kterých žije téměř polovina populace ČR. S renovacemi paneláků se v celém východním bloku začalo prakticky hned po pádu komunismu. Řada zemí má již patnáct či dvacet let běžící programy, ale rodinné domy jsou ve většině zemí stále popelkou. A to přesto, že už dávno neplatí (a nejspíš ani nikdy neplatilo), že v rodinných domech žijí bohatí a podporu potřebují ti v domech bytových.

Za druhé programy jako NZÚ zajišťují, že Česko „neprojídá“ mimořádné výnosy z aukcí povolenek na CO2 v běžném rozpočtu, ale využívá je k vyvolání investic do kvality budov a také jako podporu malého a středního podnikání ve všech regionech ČR. Domy mají totiž na rozdíl od dálnic či jaderných elektráren tu užitečnou vlastnost, že jsou rozprostřeny po celém území, přesně tam, kde žijí lidé.

Za třetí NZÚ na sobě za deset let hodně zapracovala a Státní fond životního prostředí, který ji provozuje, ve svém pro-klientském přístupu mezi ostatními státními institucemi často působí jako zjevení. Zásadním předělem bylo zrušení kolových výzev, které nutily lidi projekty uspěchat a zavedení průběžného přijímání a vyhodnocování. Tento princip postupně přebírají i další rezorty a pro občany je klíčovým přínosem.

Za čtvrté NZÚ je program český a tedy pro střední a východní Evropu uchopitelný. Jistě, Německo má své renovační programy pod státní bankou KfW s ještě lepší pákou na soukromý kapitál a s ještě vyšším makroekonomickým dopadem. Ale přiznejme si, Německo je pro většinu východní Evropy něco jako sci-fi, kdežto u NZÚ funguje: „Když to dokázali Češi, můžeme to dokázat i my.“

Ze všech těchto důvodů je dnes NZÚ příkladem pro celou střední a východní Evropu. Snaží se jí napodobit na Slovensku, v Polsku, o něčem podobném se uvažuje v Rumunsku a dalších zemích. Takový program bychom měli spíše vystavovat na odiv, než jej osekávat.


reklama

foto - Šrámek Ondřej
Ondřej Šrámek
Autor pracuje v Knauf Insulation, předním světovém výrobci izolačních materiálů. Působí také jako člen představenstva České rady pro šetrné budovy a předseda řídícího výboru aliance Šance pro budovy.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

13.3.2019 14:49
Pane Šrámku, zabývám se nízkonákladovým pasivním stavebnictvím viz www.optimalizmus.cz a jsme nesmírně spokojeni s vaší vatou KNAUF NatuRoll, prostě nádherná práce a super cena. Problém je, že takto pojaté pasivní domy nemohou získat dotaci z Nové zelené úsporám, protože chceme využívat jinou jednodušší, levnější, účinnější a spolehlivější koncepci ventilačního systému s rekuperací. Naším cílem je masivně prosadit výstavbu nízonákladových pasivních domů, ale Nová zelená úsporám takovýmto cílům brání, protože dává dotace jen "klasickým" pasivním domům.

Jiná věc je, proč dotovat věci, které jsou samy o sobě ekonomicky výhodné a navíc velmi ekologické. Nepokřivuje taková podpora volný trh i myšlení lidí?
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2019 17:55
Zelená úsporám byla a je problematická tím, že vyžaduje materiály od určitých dodavatelů (s "atestem") a práce to samé. Tyto materiály i práce jsou velmi drahé (oligopol) a program v podstatě pokryje rozdíl mezi náklady na dosažení stejného výsledku neatestovanými materiály a pracovníky a těmi atestovanými, takže nula z nuly pojde a práce kolem té dotace je navíc. Proto se to lidem nevyplatí. Ve skutečnosti je to jen "malá domů" pro ty atestované.

Zateplování domů je navíc spojeno s riziky jejich zadušení a rozvoje plísní i zničení dřevěných konstrukčních prvků. Pro zástavbu z první republiky i předpanelákovou (např. známé dvouletkové domy) je silně nevhodná.

Pokud by byl tento program zcela zrušen, bylo by jen dobře.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.3.2019 18:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud zateplíte zvenku dostatečně silnou vrstvou, nic takového nehrozí. Výměna vzduchu se provádí větráním - otevíráním oken dle potřeby nebo nuceným větráním s případnou rekuperací tepla.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2019 05:32 Reaguje na Jiří Svoboda
V pasívních domech se okna otevírat nedají.
Ničení domů důsledky zateplení je zcela běžné. Tchýně byla architektka, zabývající se hlavně rekonstrukcemi historických budov, a dobře si pamatuji, jak na to zadušení budov vždy nadávala a říkala, že ty baráky jsou v podstatě na odpis. Že prostě v dohledné době spadnou.
Odpovědět

14.3.2019 07:53 Reaguje na Jan Šimůnek
hmmm, my stavební inženýři si o sběhlosti architektů ve stavební fyzice myslíme své. ale nešť.
obecně jsou některé typy pozemních staveb k zateplení velmi vhodné, některé méně a některé vůbec. například zateplíte-li historickou usedlost s půldruha metru silnými opukovými stěnami (kde je tepelný odpor z pohledu současných požadavků skutečně žalostný) v krajině, kde je podzemní voda metr pod terénem, vznikne uvnitř prostředí vhodné snad jen k pěstování žampionů a dřevěné stropní trámy se kvapně odeberou do věčných lovišť a jediným logickým východiskem je demolice. to je ovšem extrém. většina domů mladších 70 let a drtivá většina bytových domů (paneláky prakticky všechny) je k zateplení (byť podmíněně) vhodná a návratnost úspory (v ideálním světě bez dotací, ale s reálnými cenami tepla a stavebních prací) je 5-10 let. u bytových domů rychlejší, u řadovek pomalejší u rodinných domů pomalá.

samozřejmě než nejdokonalejší dodatečné zateplení je mnohem lepší návrh domu již od počátku jako energeticky nerozežraného (úmyslně neříkám pasivní nebo nízkoenergetický, protože si o tom myslím své)

Odpovědět
KP

Karel Ploranský

14.3.2019 16:22 Reaguje na
Překvapil mne Váš názor, že stavba z masivního zdiva se zateplením zničí, a Váš popis toho, co konkrétně se s ní stane.
Dosud jsem se domníval, že není zateplení jako zateplení a zásadní význam že má to, jakým materiálem a jak se provede. A že distribuce vody (vodních par obsažených ve vzduchu) ven z objektu se zateplením nemůže zhoršit, pokud je izolace dostatečně prodyšná, aby pára mohla ze zdiva přecházet do izolace a z ní pak dál do ovzduší. Což možná není vždy zaručeno při použití polystyrénu, který se navíc ještě překryje hutnou slupkou - ale u vláknitých materiálů myslím ano, zejména když se pak jako plášť použijí např. šindele nebo jiná konstrukce, která nebrání dýchání izolace.
V čem se mýlím?
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.3.2019 21:17 Reaguje na Karel Ploranský
ve zkratce: samotnému kamennému zdivu je nějaké to zateplení a nějaká vlhkost docela fuk, takové historické vinné sklepy ve kterých kape voda tady budou spolehlivě stát ještě mnoho generací.
problémem je, že většina historických staveb jsou spíš taková "vlaštovčí hnízda", kombinace kamenného zdiva (s kombinací více hornin), pálených cihel, vepřovic, dřeva a bůhvíčeho dalšího. většinou sajou vlhkost jak knot. jakékoli vnější kontaktní zateplení představuje značnou bariéru pro transport vlhkosti. a když nějak zasáhneme do jejich tepelně-vlhkostního režimu, vystavujeme se značnému riziku, že jim to neprospěje. prakticky zpravidla, neboť ty historické stavby, které se dochovaly, se nějakou náhodou trefily do funkčnosti, a ty nefunkční dávno spadly (či byly do funkčnosti v šerém dávnověku přestavěny), a vychýlíme-li je z rovnováhy, můžeme jim značně ublížit.

jádro mého sdělení bylo ovšem jiné - drtivou většinu staveb lze zateplit směle a bez obav (pomineme-li riziko, že zglajchšaltujeme vzácnou a krásnou stavbu s nádhernou fasádou). všeho s rozumem a ničeho přespříliš. snad nikdo příčetný nebude chtít zvnějšku kontaktně zateplit národní divadlo, jakkoli by mu to zřejmě (čistě technicistně) zas tolik neublížilo.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.3.2019 21:25 Reaguje na Lukas B.
a samozřejmě samotné zateplení je jen jeden z kroků. může mě čert odnést, když vidím krásně zateplený panelák, kde byla zachována otopná soustava s dálkovým teplem, a jakkoli mají ve všech bytech zavřené kohouty na radiátorech, tak samotné stoupačky topí tolik, že je nutno celou zimu pouštět teplo větračkou pánubohu do oken. nebo jiné paneláky, kde byla nově zgruntu vyřešena otopná soustava, ale nějak se nedostalo osvěty, že je třeba měnit vzduch a větrat, a kombinace zateplení, těsných oken, měřáků na radiátorech a šetrnosti uživatelů bytů dělá z bytů semeniště plísní.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.3.2019 20:12 Reaguje na Lukas B.
Ano, odbornost stavebních inženýrů není vždy dostatečná. Přesto vládnou razítky.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.3.2019 20:09 Reaguje na Karel Ploranský
Když nalepíte zvenku dostatečně silný polystyrén, zdivo bude v celém objemu dostatečně teplé a voda v něm nemůže zkondenzovat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.3.2019 08:56 Reaguje na Jan Šimůnek
zdá se, že rozumíte opravdu všemu a moc rád to dáváte najevo!
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2019 20:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Plesnivé domy jsme jako výzkum kdysi dělali. A mám (či měl jsem) výše zmíněné rodinné zázemí.
Odpovědět
PZ

Petr Zedníček

14.3.2019 21:47 Reaguje na Jan Šimůnek
"V pasívních domech se okna otevírat nedají."
Prosím, věnujte 10 minut vzdělání na internetu a nepište totální hlouposti.
Mám pasivní dům dle podmínek NZU. Okna mám zcela normálně otvíratelné. Mám i Fixní okna, ale vedle nich jsou balkonové dveře, takže mohu klidně vyvětrat i nimi.
Jestli chce někdo budovat dům z alternativních prvků, klidně může, ale musí doložit jejich vlastnosti. Dům jsem si postavil z 80% a mně se to jednoznačně vyplatilo. Když není člověk jelito a umí trochu máknout dotace se vyplatí.

Odpovědět
PZ

Petr Zedníček

14.3.2019 21:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Které materiály nemají atest? Pokud je mi známo, byly programy A a C aktualizovány a již si to investor může realizovat svépomocně, případně "neatestovanou firmou".
Vždy budete potřebovat posudek od firmy, která má certifikaci.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2019 20:34 Reaguje na Petr Zedníček
Čili museli nakonec tu původní nestydatě okrádací formu opustit, ale nepodařilo se jim získat důvěru lidí.
Odpovědět
VK

Václav Kain

13.3.2019 18:17
Pasivní bydlení kde si neotevřu okno abych tam pustil sluneční paprsky?Tak to ani náhodou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.3.2019 18:25 Reaguje na Václav Kain
Víte o čem mluvíte?
Odpovědět
PZ

Petr Zedníček

14.3.2019 21:50 Reaguje na Václav Kain
Další odborník - jelito.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2019 20:43
Je mi líto, ale skutečně existovaly a existují pasívní domy, které jsou hermeticky uzavřené a vzduch se v nich vyměňuje výlučně přes nějaké rekuperační jednotky. A zdůvodňovalo se to vcelku logicky tím, že pokud by ta okna byla otevírací, nebylo by možné zajistit "pasívní" režim. (Články na toto téma se vyskytovaly po časopisech už někdy v 60. letech minulého století.)

Faktem také je, že něco podobného je přímé říkání si o "sick building". Stačí jen rozdíl v dožití Mycobacterium tuberculosis na kachličkách v místnosti, kde se dá otevřít okno a pustit dovnitř slunce a v místnosti, kde to nejde (v prví tak den, ve druhé tak měsíc).

Plísně ve vzduchotechnice a podobné "radovánky" jsou naprosto běžné.

Další věcí je, že se vyplatí postavit dům, ve kterém se dá normálně žít, i za cenu toho, že se v něm bude topit, než podstatně dražší dům s četnými omezeními pro obyvatele, protože rozdíl v ceně normálního a pasívního domu nemusí pokrýt náklady na topení v tom normálním za dobu jejich životnosti.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist