Otakar Pražák: Proč bezzemci, ekologisté a stát chtějí CHKO Soutok
Vnímám to jako velmi nebezpečný posun, kdy především občan se svými právy a zájmy je na úplném okraji společnosti a jeho místo má zaujmout příroda, řízená těmi vyvolenými a správnými. Boj za záchranu „Moravské Amazonie“ je toho zářným příkladem, přičemž se dokonce stal politickým programem, protože je dostatečně apelující ve vyvolání a šíření strachu.
Zemědělec a lesník jsou problémem, hrozbou a nebezpečím. Všude přítomná kontrola jednání, chování a myšlení má zajistit jejich totální podřízení státní moci. Uvedený posun postihl také některé (ne)vládní organizace, kdy se vyvěšování budek, praktická péče o ohrožené rostliny a živočichy včetně čištění studánek přeměnilo v „čištění“ vzdorujících občanů.
Ochrana přírody se tak stala holí, používanou na neposlušná individua, která se nebojí vyjádřit svůj názor a která se odvažují chránit svůj majetek a mít jiný názor, než oficiální. Z praxe a celé řady jednání vím, jak především bezzemci a ekologisté jsou od dění v přírodě odtrženi a proto lehce manipulovatelní. Stačí psát na plakáty a do novin, že polovina starých porostů na Soutoku byla vytěžena, že pestrá krajina se mění v plantáže na dřevo a mnohé ohrožené druhy jsou na pokraji vyhubení, a to všechno z důvodu nesprávného lesního hospodaření.
Tyto dezinformace často vedou k závěru, že lesní hospodaření musí podléhat přísné regulaci a jedinou záchranou je vyhlášení CHKO, přičemž nápravu nežádoucího stavu má zajistit stát. Podobně je nahlíženo na vlastníky zemědělské půdy, kterých je v navrhované CHKO Soutok několik tisíc. Považuji za alarmující, že část politiků uvedené snahy bezzemků a ekologistů podporuje z obavy ztráty popularity a politických bodů bez toho, že jejich dopad na přírodu Soutoku nejenže nemusí být pozitivní, ale může ji dokonce poškozovat.
Po prostudování záměru na vyhlášení CHKO Soutok nabude občan přesvědčení, že je možné vyhlásit zvláště chráněné území prakticky kdekoli. Našly se zde potřebné důvody k ochraně všeho možného, dokonce i bez nezbytného mapování jednotlivých biotopů, na základě čehož může být předmětem ochrany například veškerá intenzivně obdělávaná zemědělská půda, včetně po staletí pěstovaný lužní les.
Omezování ve jménu údajné ochrany přírody pod institutem CHKO se zde zemědělství stane nemožným a lesnictví tragédií. Intelektuálům ve městech, úředníkům a politiků je to však jedno. Zkušení zemědělci a lesníci budou pomalu likvidováni, ne jako třídní nepřátelé, ale tentokrát jako ti, kdo ničí přírodu.
Bezzemci, ekologisté a stát se oddělili od důležitých krajinných hospodářů. Žijí uzavřeni ve svém světě, mluví samy se sebou, navzájem se chválí a vyznamenávají, tleskají si na setkáních, které pro sebe uspořádali. Uzavírají se do něčeho v čem lidé z venkova, zemědělci a lesníci nežijí. Proto také nedokáží pochopit, že někdo může také nesouhlasit s vyhlášením CHKO Soutok.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (96)
Miroslav Vinkler
10.3.2024 06:30Zbyněk Šeděnka
10.3.2024 07:52 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Řezáč
10.3.2024 08:58 Reaguje na Miroslav VinklerAntonín Hostina
11.3.2024 10:04 Reaguje na Miroslav VinklerOtakar Pražák
10.3.2024 07:33Pepa
10.3.2024 08:15 Reaguje na Otakar PražákJarek Schindler
10.3.2024 12:00 Reaguje na PepaPepa
10.3.2024 14:01 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
11.3.2024 16:30 Reaguje na PepaPetr Pekařík
11.3.2024 06:08 Reaguje na Jarek SchindlerBřetislav Machaček
11.3.2024 10:13 Reaguje na Petr Pekaříkkanálech hráze, zaplaví lesy, které se "utopí" a
budou z nich nikoliv světlé lesy, ale světlé bažiny
takové, jakými bývaly před prací Lichtenštejnských poddaných, kteří vykopali ty kanály vysázeli dnes
opěvované dubové lesy místo původních vrb a topolů. Nechci být sprostý, ale pokud si toto někdo přeje, tak bych ho potom nahého připoutal v tom lese,
aby poznal jak takový les funguje. Už za hodinu
z komárů zešílí tak, jak tam v minulosti šílela
zvěř a utíkala do okolních polí. Šíleli z toho
i okolní obyvatelé, ale to nebude vadit nikdy
těm, co tam přijedou na čumendu a půjdou se
vyspat do města.
Jarek Schindler
11.3.2024 16:34 Reaguje na Petr PekaříkOndřej T.
10.3.2024 07:41Jarka O.
12.3.2024 14:43 Reaguje na Ondřej T.Josef Střítecký
10.3.2024 07:56Ondřej T.
10.3.2024 08:25 Reaguje na Josef StříteckýJH
10.3.2024 17:22 Reaguje na Ondřej T.Jarek Schindler
11.3.2024 16:38 Reaguje na Ondřej T.Pepa
10.3.2024 09:10 Reaguje na Josef StříteckýZbyněk Šeděnka
10.3.2024 10:17 Reaguje na PepaRadomir Vanek
10.3.2024 09:30Vít Klučka
10.3.2024 11:45Pavel Jeřábek
10.3.2024 13:19 Reaguje na Vít KlučkaTakže o nepřiložení rukou k dílu si dovolím pochybovat.
A ačkoliv bydlím hodně daleko, tak vsadím, že v rámci možností tam Píše to tu někdo jiný - že v Soutoku mají být i plochy s nízkým zakmeněním, aby se mohla vyvíjet bylinná společenství.
Takže ani v tom "prales" nevidím.
Ačkoliv bydlím od této oblasti hodně daleko, tak věřím, že pracovité ochranářské spolky v této oblasti v rámci možností pracují a pomáhají.
Jiří Wenzl
11.3.2024 00:16 Reaguje na Pavel JeřábekPetr Pekařík
11.3.2024 06:13 Reaguje na Pavel JeřábekAž uvidím pracovitý ochranářský spolek, tak smeknu a hluboce se pokloním.
Pavel Jeřábek
10.3.2024 13:19 Reaguje na Vít KlučkaTakže o nepřiložení rukou k dílu si dovolím pochybovat.
A ačkoliv bydlím hodně daleko, tak vsadím, že v rámci možností tam Píše to tu někdo jiný - že v Soutoku mají být i plochy s nízkým zakmeněním, aby se mohla vyvíjet bylinná společenství.
Takže ani v tom "prales" nevidím.
Ačkoliv bydlím od této oblasti hodně daleko, tak věřím, že pracovité ochranářské spolky v této oblasti v rámci možností pracují a pomáhají.
Michal Ukropec
10.3.2024 14:05 Reaguje na Pavel JeřábekSlavomil Vinkler
10.3.2024 16:50 Reaguje na Pavel JeřábekPlán péče. https://soutok.nature.cz/ochrana-soutoku.
Radomir Vanek
10.3.2024 13:54 Reaguje na Vít KlučkaSlavomil Vinkler
10.3.2024 17:34 Reaguje na Radomir VanekJiří Wenzl
11.3.2024 00:09 Reaguje na Vít KlučkaProstudujte si co byly tzv. "Komplexní vodohospodářské úpravy jižní Moravy" probíhající v letech 1968-89.
Slavomil Vinkler
10.3.2024 16:51Radim Polášek
10.3.2024 18:13Pro tyto lidi je jakákoliv výdělečná činnost fuj. Když les, tak ideálně bezzásahový a ideálně takový, aby nikomu žádný zisk nepřinášel. Totéž louka. Když zemědělství, tak totéž, nejlepší by bylo taky nějaké nevýdělečné nebo aspoň takové, co by provozovateli přinášelo co nejméně peněz. Když pastvina, tak ideálně nějakým divokým zvířetem, které se nemůže chovat pro zisk, nějakými, zubry, divokými koňmi, pratury a podobně, kde ty zvířata ideálně umírají stářím a jejich kadavery jdou do kafilerky. I když prakticky úplně stejnou službu mohou na tom pozemku konat nějaká odolná rasa krav, která kromě té služby přináší něco pro lidi, maso a mléko. Když třeba chov lososů, tak taky, je to fuj, protože to majiteli či provozovateli přináší peníze.
Podle těch aktivistů peníze vznikají tak, že se asi množí někde na ministerstvu financí či podobné instituci, v šupleti nebo elektronicky v počítači, aby je potom ti bezzemci a ekologisti dostávali od státu pro ty svoje nevýdělečné činnosti.
Že ty peníze, které oni dostávají na ty své zelené projekty a zábavy, jsou všechno daně právě z těch výdělečných činností, které oni dehonestují a vytvářejí je tvrdě pracující lidi buď nechtějí slyšet nebo je to ani nenapadne.
Jako ideál pro svou činnost mají krajinu či drobné krajinné celky, která tady byly před socialistickými JZD v době drobných rolníků a chudých vesnických bezzemků. před 100 lety za První republiky nebo před 150 lety za Rakouska Uherska. Které mají být v jejich podání nevýdělečné a dnešní lidi se o ně mají starat zadarmo. Třeba právě ti zemědělci, kteří se dnes díky bruselským regulacím a Green Dealu tak tak drží ekonomicky nad vodou. ale mají "nové velké krásné traktory"a tak jsou na tom údajně velmi dobře a mohou vynakládat peníze, čti vyhazovat peníze, na to, co si nadiktují ti bezzemci a ekologisti.
Přitom jim ani nedochází, že i plochy těch drobných krajinných celků před 100 nebo 150 lety byly tehdy čistě výdělečné plochy, ne bezúdržbové. Buďto patřily těch chudším nebo úplně chudým venkovanům, kteří z nich dobývali své chudé živobytí. Přirozeně dlouhodobě udržitelnými způsoby, ale to hlavně proto, že neměli tehdy prostředky, aby produkci z nich nějak zvýšili, třeba přeměnou drobného krajinného celku na pole. Jak později ty prostředky už měly socalistická družstva a tak to udělaly ony. Nebo patřily bohatším sedlákům, kteří je ale nevyužívali, protože práce na nich byla těžká a zisk proti jejich ostatním pozemkům, kvalitním polím a lukám, malý. Přenechávali je, aby z nich dobývali živobytí zase ti chudší. Buďto ze soucitu nebo třeba za výpomoc třeba o žních nebo proto, že ta chudá rodina bylo nějaké jejich příbuzenstvo.
Majka Kletečková
10.3.2024 20:27 Reaguje na Radim PolášekVzpomínám si, že tímto označením kdysi hojně nálepkoval vševěd Klaus, exprezident, všechny, co jim záleželo na ochraně životního prostředí, dokonce i klimatology upozorňující na globální oteplování. Myslím, že on tenhle termín vymyslel. Nevím, co přesně si pod tímto pojmem představit dnes.
Radim Polášek
11.3.2024 14:30 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
11.3.2024 22:24 Reaguje na Radim PolášekPokud by ekologisty byli lidé podle Vašich představ, tak řada z těch, kteří o regulérní plošnou ochranu už před mnoha lety usilovali a mnoho z těch, kteří o ní i nyní usilují, mezi ekologisty nepatří. Dosud ale nevím, koho za ekologisty považuje autor článku. Podobně neznám přesný význam pojmu bezzemci, kterým autor také operuje ve svém článku.
Martin Králík
10.3.2024 18:27Slavomil Vinkler
10.3.2024 20:04 Reaguje na Martin KrálíkMartin Králík
10.3.2024 21:33 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
11.3.2024 16:53 Reaguje na Martin KrálíkJarek Schindler
11.3.2024 16:50 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
10.3.2024 20:00Jiří Wenzl
11.3.2024 00:46 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
11.3.2024 07:51 Reaguje na Jiří WenzlNicméně ani zapálení lesníci (nepochybuji o jejich kvalifikaci) nedokáží zamezit nadměrné těžbě a zarůstání luk se solitérami. A hlavně nezabrání metodě pěstování: plošná těžba, po těžbě fréza a pak herbicidy.
Slavomil Vinkler
11.3.2024 07:55 Reaguje na Slavomil VinklerA sem. Není to celé zelené, je tam hodně děr co?: https://mapy.cz/turisticka?x=16.9707149&y=48.6734367&z=13&base=ophoto
Jiří Wenzl
11.3.2024 18:53 Reaguje na Slavomil VinklerTa šachovnice na leteckých snímcích je ukázkou tamějšího způsobu obnovy porostů v podmínkách obory s vysokými počty jelení a daňčí zvěře, kdy je les obnovován formou tzv. obnovních bloků. To se nejprve oplotí určitá část lesa s mýtními porosty, aby tam zvěř neměla přístup, aby byla dána šance přirozenému zmlazení porostů, po pasečné těžbě pak růstu sazenic na holinách.
Jarek Schindler
12.3.2024 09:16 Reaguje na Jiří WenzlJiří Wenzl
12.3.2024 12:55 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
12.3.2024 09:12 Reaguje na Slavomil VinklerRadim Polášek
11.3.2024 14:35 Reaguje na Jiří Wenzlhttps://www.cbdb.cz/kniha-178393-za-zveri-rovin-a-hor
Tam je krásně dost obsáhle a svým způsobem i ekologicky popsán stav té krajiny na soutoku před asi 100 lety
Jiří Wenzl
11.3.2024 21:19 Reaguje na Radim PolášekTakto znásilnit jeho lásku!
Radim Polášek
13.3.2024 10:53 Reaguje na Jiří WenzlJá si tu knihu hodně cením a byla jedna z těch několika čtených pořád dokola, co mě posunula k tomu sledovat přírodu. Akorát že místem bydliště na druhém severním konci republiky a mým profesním zaměřením se stala příroda jenom můj zájmový koníček, ne práce. Tou je technika.
Co se týká lužního lesa, ten jihomoravský jsem nepoznal. Jenom ten "malý" severomoravský kolem místní menší říčky.
A potom trochu lužní les a bohatství ryb v dunajské deltě, v době mého studia, cca rok 85 jsme si o prázdninách ještě s dvěma kolegy tam zajeli a sjeli na člunu jižní rameno dunajské delty.
Majka Kletečková
10.3.2024 20:58Coby Jihočeška mám jinou zkušenost. CHKO Třeboňsko byla vyhlášena v roce 1980 za účelem ochrany kulturní krajiny výrazně pozměněné člověkem. „Přestože je tato krajina dlouhodobě kultivována člověkem, zachovala se zde mimořádně cenná vegetace. Na utváření krajiny se člověk podílel zejména úpravami vodních poměrů původní močálovité krajiny.“ (wikipedie) Oblast má převážně zemědělský charakter, pěstují se zde obiloviny, olejniny a pícniny a vyhlášení CHKO zde zemědělce nezlikvidovalo. Lesy tvoří 47 % celkové plochy CHKO, ale nepozoruji, že by tam byli lesníci likvidováni. Dlouholetou tradici zde má rybníkářství a ani podnikatelé chovající zde průmyslově kapry nebyli zlikvidováni coby ničitelé přírody.
Autor článku šíří bludy a ignoruje plán péče na https://soutok.nature.cz/ochrana-soutoku.
Slavomil Vinkler
11.3.2024 07:59 Reaguje na Majka KletečkováAnyr
10.3.2024 22:18(Taková subjektivní poznámka, čistě mezi námi, chlape - tvoje generace nás učila, že za sprosté či urážlivé chování/mluvení/psaní má následovat výprask a trest, protože slušní lidé se tak přece nechovají)
Manipulativní, útočné, silně subjektivní.
Bohužel, svobodou - i tu svobodou slova - si na sebe demokraté trochu upletli bič :) Čehož velmi silně využívají manipulátoři, dezinformátoři, a jiné jájistické bytůstky, zvláště v prostředí, kde je svoboda celkem stále nová a velmi mylně pojatá. Svoboda totiž neznamená, že si mohu dělat a říkat co chci a stát, společnost, mě bude poslouchat a tleskat mi. Především to totiž znamená, respektovat práva ostatních. Třeba na čisté a zdravé životní prostředí, čehož je dosahováno, mj., i vyhlašováním CHKO. To v první řadě.
V řadě druhé. Jako ZEMEK (anžto vlastním nějakou tu půdu), EKOLOG (protože velmi rád a celoživotně zkoumám přírodu a učím se o(d) ní) plně podporuji vyhlášení CHKO Soutok, a přijde mi do nebe volající, že v dnešní době se vůbec může napsat taková blbost, jakou tu předvedl velevážený, velezkušený, velemoczažitý, všeřídící, dvojctihodný PAN Otakar Pražák, válčící proti CHKO Soutok na mnoha frontách.
Jiří Wenzl
11.3.2024 00:55 Reaguje na AnyrPetr Pekařík
11.3.2024 06:22 Reaguje na AnyrSlavomil Vinkler
11.3.2024 07:45 Reaguje na Petr PekaříkMajka Kletečková
11.3.2024 21:49 Reaguje na Slavomil VinklerAntonín Hostina
11.3.2024 09:41Majka Kletečková
11.3.2024 13:42 Reaguje na Antonín HostinaPředem Vám, pane Hostino, děkuji za odpověď.
Jiří Wenzl
11.3.2024 23:47 Reaguje na Antonín HostinaAntonín Hostina
11.3.2024 10:21Slavomil Vinkler
11.3.2024 14:09 Reaguje na Antonín HostinaBřetislav Machaček
11.3.2024 10:35záruka, že se tam nic nebude radikálně měnit. Po zkušenostech odjinud ale
vím, že záleží na vedení a jeho prioritách. A nejen na vedení, ale i na
jejich nadřízených a na lobbistech. Pak se i dobrý záměr zvrhne a než to
riskovat, tak se tomu raději bránit. Ona se nám ta ochrana přírody trochu
zvrtla v tom, že mění důvod ochrany, kvůli kterému k ochraně došlo. To
co chtěla chránit časem změní a zmizí to, proč se to začalo chránit.
No a nebo tají do vyhlášení změnu hospodaření a postaví veřejnost před
hotovou věc.
Uvedu aktuální čerstvý příklad z mého okolí. Když chtěl stavět automobilku Hyundai na pozemcích v D. Lutyni, tak tu půdu chránil kde kdo a stavělo
se po zkušenostech s povodněmi v Nošovicích(na kopci a ne v záplavové zóně) Pozemky dostaly ochranu jako záplavové pásmo a jako oblast Natura 2000.
Nyní si vláda vzpomněla, že disponuje obrovskými pozemky o rozloze 280 ha
na rovině u dálnice, železnice, bez zástavby a u zdroje vody a energie(EDĚ).
A nastal doslova fičák! Ve středu to schválila vláda, ve čtvrtek kraj a
lidé jsou v šoku, protože v úterý si byli jistí, že platí předchozí
prohlášení, že se tam nic stavět nebude. Takže nelze věřit vládě a ani
nelze věřit vedení kraje, CHKO, či NP. Je to vždy o lidech a jejich
prioritách. Proto varuji! Lidé nevěřte slibům, protože sliby se slibují
a blázni(voliči) se radují. Pak se slib nedodrží a zbude zklamání a
zničená krajina.
Slavomil Vinkler
11.3.2024 14:05 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
11.3.2024 17:52 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
11.3.2024 18:11 Reaguje na Jakub Graňáktéměř pouze místní pracovní sílu na rozdíl od Škodovky a TPCA. I v Plzni, Praze, Brně a jinde se ale bez cizinců neobejdou, ale u nás máme Poláky hlavně v dolech jako agenturní zaměstnance. Tady byli lidé zvyklí pracovat a ne
jako zlatokopové osídlující Sudety, aby přišli bez práce
k majetku. Nám tu nikdo nic zadarmo nedal a nikomu jsme
nebrali jeho majetek. Takže neurážejte, že je zde blbákov
"inteligente" !
bez ny pohraničílid
Jakub Graňák
12.3.2024 07:38 Reaguje na Břetislav MachačekŽe jste tam nic nedostali zadarmo? Vy jste tam všecky ty doly a fabriky koupili od jejich původních majitelů?
"Tady byli lidé zvyklí pracovat" - jistě ne bezdůvodně jste použil minulý čas, gratuluju - mimochodem o "kvalitách a potenciálu" místního pracovního trhu mám zprávy z první ruky - sehnat jenom obstojnou uklizečku, která vydrží v práci déle než měsíc, je dost velký problém...
Avšak co je na těch vašich výkřicích nejúsměvnější, je nepřekvapivě vaše licoměrnost: se jdete podělat, když vám na 250 ha "za barákem" má vyrůst továrna, zatímco o pár desítek kilometrů dál byste klidně zaplavoval tisíce až desetitisíce ha polí luk a lesů a bez mrknutí oka vyvlastňoval soukromý majetek a to z jediného důvodu - ochrany majetku pár blbáků, kteří si nastavěli baráky v záplavové zóně:-)
Nejste jste to náhodou vy, kdo tady pindá o tom, že jenom vlastník má právo rozhodovat, jak se svým majetkem naloží? Vlastníkem těch 250 ha je stát... tudíž stát má právo nakládat se svým majetkem, jak se mu zlíbí... nebo ne? A kecy o tom, že stát jsou i místní, si můžete nechat od cesty - 99,9 % obyvatel tohoto státu je úplně někde, jestli tam bude nějaká továrna. Nebo mi snad chcete tvrdit, že o tom mají rozhodovat především ti, jichž se to nejvíc dotýká. To pak jistě platí i o soukromých vlastnících na jejichž majetku by jste tak rád viděl stát přehrady, že?
Ale je jasné (z posledního řádku vašeho "příspěvku"), že nervíky tečou... zjevně si začínáte uvědomovat, že si vaše sobecké a licoměrné bláboly, žačínají čím dál více vzájemně odporovat. Pěknou řádku let tady upozorňuju, že vaší jedinou motivací a úhelným kamenem vašich úvah není nic jiného, než vlastní (ať už přímý, či zprostředkovaný) profit... teď se to ukazuje v plné nahotě... nemůžu se vynasmát
Břetislav Machaček
12.3.2024 11:02 Reaguje na Jakub Graňáknivách větších řek, pouze s tím rozdílem, že kdysi
je chránila velká soustava rybníků a hrází. Ty ale
hrabě Larisch vysušil a vybudoval soustavu kanálů
meliorujích ta pole pomocí drenáží a hradítek.
Pokud se taková plocha celistvě navýší, tak to bude mít zcela jiný dopad na okolí, než je nynější stav.
Jinak je rozdíl mezi přehradou ve veřejném zájmu a
soukromou továrnou na státní půdě. Lezení do zadku
investorům nabízením orné půdy k výstavbě baterkárny, která má pochybnou perspektivu a taky
není nijak zvlášť ekologickou výrobou, je prasárna,
proti které by jste měl být i vy, ale vy ji budete
obhajovat z nenávisti ke mně, který vám šlápl na
kuří oko. Opakovaně prohlašuji, že to, co o vás
vím si nechávám pro sebe a nemíním to roztrubovat.
Jó a stát není vláda zvolená na 4 roky, ale občané,
kterých se na to neptá. Mandát k zabetonování ji
dal pouze zlomek voličů a dnes by jich měla podle
průzkumů pouhých 17 % . Tak to je vskutku "dobré"
vysvědčení za dva roky vládnutí. Nemá smysl se dál
přít s někým, kdo je osobně zaujatý a který někomu
kvůli tomu přeje zabetonovat jeho okolí. Vy máte
pouze škodolibou radost, co mne a mé sousedy čeká
a radost, že vás se to netýká. To o vás leccos
vypoví a asi je na každém šprochu pravdy trochu.
Jakub Graňák
12.3.2024 12:27 Reaguje na Břetislav MachačekVe veřejném zájmu není podpořit zaměstnanost "ve strukturálně postiženém regionu"? Není veřejným zájmem, že ta firma tu bude platit daně - přispívat do veřejných rozpočtů? - což bude mít zaručeně pozitivnější dopad na "veřejný zájem", než protipovodňová ochrana pro pár imbecilů stavících v záplavové zóně, spojená s vysidlováním tisíců lidí, nenávratnou likvidací desetitisíců ha polí, luk a lesů a desítky (ne-li stovky) miliard nákladů z veřejných rozpočtů. To si jako myslíte, že jste to vy, kdo bude určovat, který "veřejný zájem" je ten nejveřejnější? Jakou na to máte kvalifikaci? Celník? Mašinfíra?
Nic neobhajuju... zase lžete... jen poukazuju na účelovost vaší křivácké "argumentace", na váš až debilní výklad pojmu veřejný zájem, za kterým se chabě snažíte ukrývat jenom váš osobní zájem a svoje osobní preference. Jste přímo ukázkovým příkladem fenoménu známého jako psychologická projekce - svoje negativní vlastnosti: sobectví, aroganci, nevzdělanost, lhavost a podlost... se snažíte přenášet na mně ač už i zde na tomto fóru řada jiných upozornila na demagogii a manipulativnost vašich příspěvků.
Tak si prvně sahněte do svědomí, než se opovážíte hodnotit jiné...
Břetislav Machaček
12.3.2024 17:16 Reaguje na Jakub GraňákMóóóc dobrý příspěvek!
Jakub Graňák
12.3.2024 17:31 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
12.3.2024 17:40 Reaguje na Břetislav MachačekJak jistě víte, na trolla je nejlepší nereagovat, neb s jídlem roste chuť.
https://sport.aktualne.cz/fotbal/nejrizikovejsi-zapas-za-deset-let-do-opavy-se-chysta-2000-fa/
Jakub Graňák
12.3.2024 17:57 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
12.3.2024 18:01 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
12.3.2024 18:31 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
12.3.2024 18:35 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
12.3.2024 19:02 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
12.3.2024 18:59 Reaguje na Karel ZvářalRaději bych tu krajinu viděl
zaplavenou těmi rybníky jako
na mapách z 19 století(mapy CZ),
než zastavěnou baterkárnou teď,
kdy začínají i ve vedení EU
mít pochybnosti o ekologickém přínosu elektroaut. Obávám se,
aby to nebylo jako v Hranicích,
kde se obrazovky vyráběly rok
a pak do hal sháněli nějaké
nájemce s pofiderní výrobou.
Zabetonovat je to snadné, ale
co pak?
Jakub Graňák
12.3.2024 19:04 Reaguje na Břetislav MachačekMajka Kletečková
13.3.2024 15:37 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
14.3.2024 08:21 Reaguje na Majka Kletečkovátématu, jak je Vaším
"dobrým" zvykem.
Jakub Graňák
12.3.2024 17:53 Reaguje na Břetislav MachačekS tou nenávistí si nefanděte, mně je vás líto - líto kam člověka může dovést vlastní egoismus a nevzdělanost.
Karel Zvářal
12.3.2024 17:58 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
12.3.2024 18:06 Reaguje na Karel ZvářalO gigafactory tu vůbec nejde, jde o to, že pro mistra je veřejným zájmem jenom to na čem bude profitovat, na čem by mohl byť i jen teoreticky tratit už veřejným zájmem není. Ve zkratce: "ty Graňáku odevzdej, já nedám ani chlup" - takhle se "ostravák" choval dycinky
Karel Zvářal
12.3.2024 18:19 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
12.3.2024 18:56 Reaguje na Karel ZvářalK výběru místa: brownfieldů tam mají tři řitě, proč nějaký nerevitalizují? Protože by museli pustit pár miliard z rozpočtu kraje nebo města aby mohli sanovat ekologické zátěže (pro příklad - laguny Ostramo - jen nemnozí ví, že ty sračky kontaminovaly a stále kontaminují více než polovinu spodních vod pod celou Ostravou), jak myslíte že by dopadl někdo, kdo by řekl: "teď nebudeme tři čtyři roky opravovat chodníky, odhrnovat sníh, udržovat zeleň etc. etc. a ušetřené prostředky investujeme do sanace 250 ha staré ekologické zátěže abychom tam postavili fabriku? Kdo myslíte, že by začal vřískat jako první ačkoli by to zjevně bylo jak v jeho osobním, tak ve veřejném zájmu? Jak jsem uvedl: přivést nového zaměstnavatele do regionu s dlouhodobě největší nezaměstnaností v republice je přece taky veřejný zájem, nebo snad ne? Budeme pro spokojenost jednoho demagoga "resuscitovat" vytěžené doly a těžit hlušinu aby byl zachován "tradiční způsob obživy"?