Ing. Jaroslav Stoklasa, CSc.: Otevřený dopis Sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera místopředsedovi vlády a ministru dopravy ČR Ing. Milanovi Šimonovskému
2) Ze strany MD argumentace ve prospěch maximálního uvolnění plavby byla a je stále vedena především z pozice, že Vltava je dle zákona o vnitrozemské plavbě č.114/1995 Sb. ve zmíněné rekreační oblasti klasifikována jako dopravně významná a využívaná vodní cesta a tento argument je znovu citován i v úvodu výše zmíněného dopisu.
3) Současně je třeba konstatovat, že význam vodní dopravy v podmínkách ČR objektivně klesá. Z údajů poskytnutých od MD se jen v období let 1991 – 2002 objem lodní přepravy se v ČR snížil 4x. Podle Ročenky dopravy za rok 2003 vydané MD jen v tomto roce objem lodní přepravy poklesl o 24%. Tento stav není výsledkem toho, že by stát či nebo někdo jiný říční přepravu nedoceňoval, je to prostě jednoduchý důsledek toho, že v 21. století, v prostředí hustě rozvinutých sítí dopravy silniční, železniční a případně i letecké, říční přeprava v podmínkách ČR již nemůže být konkurenceschopná. Přestože je hospodářský význam této naší říční přepravy marginální ve srovnání s jmenovanými alternativami, ve struktuře MDS zaujímá tutéž úroveň (úroveň samostatného odboru) jako doprava silniční, železniční a letecká. Zatímco objem a význam lodní přepravy klesá, počet zaměstnanců a náklady státních úřadů spojených s provozem lodní dopravy rostou (jedná se o Odbor plavby a vodních cest MD a jemu podřízené organizace Státní plavební správa a Ředitelství vodních cest ČR). Například náklady na chod Státní plavební správy vzrostly jen v letech 1998 – 2003 asi o 50%. Navíc, přestože jsme vnitrozemským státem a česká námořní plavba zanikla již v roce 1994, Oddělení námořní plavby je trvalou součástí struktury MD.
Nyní prosím dovolte vyjádřit naše stanovisko. Především je třeba se vší rozhodností konstatovat, že Vltava v úseku zahrnujícím oblast Slapy - Orlík není a v daných podmínkách ani nemůže být cestou využívanou, nebo přesněji využívanou pro přepravu mající racionální a měřitelný hospodářský význam. V letním rekreačním období se ovšem řeka zaplňuje sportovními bezmotorovými plavidly, k nimž v posledních letech k značné nelibosti drtivé většiny ostatních rekreantů přibyly i velmi rychlé čluny se spalovacími motory. Mimo rekreační sezonu lze zaznamenat maximálně několik rybářských pramiček. Proč se tedy tento úsek Vltavy mající již od poloviny minulého století čistě sezóně rekreační charakter náhle začal v zákoně klasifikovat jako dopravně významná využívaná vodní cesta? Pokusíme se na tuto otázku odpovědět na základě nám dostupných informací.
Dle par. 4 již citovaného zákona o vnitrozemské plavbě č.114/1995 Sb. se péče o rozvoj a modernizaci dopravně významných vodních cest svěřuje MD. Tato formulace v praxi znamená, že do rozpočtu MD budou pravidelně proudit finanční prostředky, které umožní, aby povinnost modernizovat a rozvíjet říční dopravu mohla být splněna. Takto je vlastně v zákoně i jednou provždy vyřešeno, co se bude modernizovat. Nebo případně i co se musí modernizovat, protože nám to ukládá zákon. O tuto modernizaci se pak svědomitě starají úředníci MD v součinnosti se státní organizací Ředitelství vodních cest ČR, kterou si MD právě pro tento účel v roce 1998 zřídilo. Na internetových stránkách této organizace ( http://www.rvccr.cz/index.htm ) lze nalézt opravdu zajímavé, avšak i důležité informace. Mezi množstvím smělých modernizačních projektů, které se rozpracovávají, najdeme i hotovou studii „Dokončení vltavské vodní cesty“ o tom, kterak přeměnit dnešní Vltavu v tentokrát opravdu Významnou dopravní cestu. Přesto však občané, kteří ze své práce odvádějí daně do státního rozpočtu, z něhož pak mají být tyto říční projekty financovány, mohou v poskytnutých informacích cosi postrádat. Mohou se totiž ptát, zda nebyla rovněž vypracována stejně podrobná studie na téma:
1) Kolik nás bude stát realizace projektu „Dokončení vltavské vodní cesty“?
2) Jaký je vůbec smysl a návratnost této státní investice?
Správné odpovědi lze dle našeho názoru nalézt např. ve vystoupení senátora Kroupy k tomuto tématu na schůzi Senátu dne 11. prosince 2003: Cena bude pravděpodobně v řádu miliard Kč a výstavbu potřebují především dodavatelské firmy ve formě mimořádně výnosných státní zakázek. Přitom otázka smysluplnosti a návratnosti obrovských investic je ponechána stranou. Na půdě Senátu, pokud je nám známo, nevystoupil nikdo, kdo by se pokusil výroky senátora Kroupy jakkoli kvalifikovaně zpochybnit.
Zajisté, hra na dopravně významnou vltavskou vodní cestu má své příznivce i v řadách poslanců, senátorů nebo i členů vlády. U mnohých se stává vítanou součástí volební rétoriky o rozvoji regionu, nových pracovních příležitostech, atd. Doklad o tom, že sliby jsou věrohodné a racionální, se nevyžaduje, všichni počítají s tím, že to zaplatí někdo jiný. Ano, přesto je taková hra s voliči v demokratické společnosti legitimním postupem a pokud by se ukázalo, že je potřebný dostatek politické vůle ze státního rozpočtu nebývalý rozvoj říční dopravy uhradit, bylo by třeba i takové rozhodnutí akceptovat. Tento stav ovšem bohudík ještě nenastal, a potom co vláda fakticky odmítla podpořit výstavbu jezů na dolním Labi, lze doufat, že nepodpoří ani ještě podstatně problematičtější projekty ve Středním Povltaví. Avšak ptáme se:
a) Jakým způsobem se vlastně vytváří koncepce pro další existenci či modernizaci říční dopravy v ČR a zejména jak je zajištěno nezávislé a objektivní posouzení postupu úředníků MD při formulaci těchto cílů?
b) Jak je možné, že v situaci mimořádně vysokého schodku státního rozpočtu MD čerpá ze státního rozpočtu miliony na tvorbu projektů, na jejichž základě se mají z téhož rozpočtu čerpat miliardy na investice, jejichž nenávratnost je mimo veškerou pochybnost? Cožpak není naopak katastrofální nedostatek prostředků např. ve školství, zdravotnictví a jiných oblastech?
c) Považujete, pane místopředsedo vlády, za fér, aby Vašimi úředníky na MD byl argument o Vltavě jako významné a využívané vodní cestě na Slapech a Orlíku stavěn na obhajobu prakticky neomezeného provozu motorových člunů sloužících výhradně pro zábavu? Navíc ve fázi, kdy tam vlastně vedle těchto člunů žádný jiný motorový provoz prakticky není? (Nepočítáme několik parníků pro hromadnou přepravu rekreantů, které opravdu nikomu nevadí.) Ve fázi kdy vůbec ještě není jasné, zda se projekt „Dokončení vltavské vodní cesty“ bude realizovat? Není naopak cílem právě s pomocí těch člunů vytvořit zdání, že se opravdu jedná o cestu využívanou, která si proto určitě zaslouží další investice? Není potom vlastně celá tato hra na dopravně významnou vodní cestu trikem, jehož cílem je především ze státního rozpočtu vytáhnout peníze pro spřátelené firmy? Nebo mají snad motorové čluny sloužící výhradně pro zábavu jednoduše nahradit zanikající lodní přepravu proto, aby byl důvod pro zachování rozsáhlého úřednického aparátu?
d) Jak tedy jednoduše a pravdivě vysvětlit, proč desetitisíce rekreantů, kteří ke své rekreaci nepoužívají motorové čluny, by nyní měli na Vltavě dávat téměř absolutní přednost několika stovkám rekreantů s motorovými čluny?
Na závěr se vraťme k dopisu ředitele ing. O. Jaška. Dle jeho sdělení se MD chystá na zprávu Veřejného ochránce práv reagovat v novelizované vyhlášce skutečně originálním způsobem, citujeme doslova hlavní myšlenku:
....Vytvoření uzavřených ploch pro koupající se osoby, ve kterých bude zakázán pohyb plavidel, nebude koupající se osoby výrazně omezovat, naopak, zvýší jejich bezpečnost....
Vážený pane místopředsedo vlády, na pozadí toho, co již bylo řečeno výše, další komentář není jistě třeba. Můžeme pouze zopakovat, co bylo řečeno již v úvodu: Připravovaný postup MD je zcela nepřijatelný a odporující zásadám demokratického právního státu. Korektní a spravedlivé řešení musí v novelizované vyhlášce respektovat závěrečné stanovisko Veřejného ochránce práv, především je třeba vycházet z toho, že:
1) Míra regulace provozu motorových plavidel není předem stanovena žádným zákonem, je určena pouze nalezením politického kompromisu mezi vrcholnými představiteli resortů MD, MŽP a MZe ČR.
2) Provoz motorových člunů sloužících výhradně pro zábavu je pouze jedna z forem rekreace a neexistuje žádný právní důvod tuto formu privilegovat.
Dále, naše Sdružení jednoznačně podporuje stanovisko MŽP, tak jak je formulováno v závěrečném stanovisku Veřejného ochránce práv. Ministr MŽP zde uvádí, že při přípravě návrhu vyhlášky bylo shodným záměrem všech tří zúčastněných resortů vyloučit dle par.4 odst. 1 v letním období zejména plavbu motorových člunů a vodních skútrů. Ostatně tento výklad podle našeho názoru přesně vystihuje i záměr vlády formulovaný v již citovaném usnesení č. 515. Současně se však domníváme, že v novelizované vyhlášce by toto letní omezení motorové plavby mohlo být uplatňováno pouze v rekreačně exponovaných úsecích, především však v oblasti Slapy – Orlík.
Vážený pane místopředsedo vlády, obracíme se k Vám proto s prosbou a žádostí, abyste se všemi našimi podněty zabýval a z pozice svých ústavních pravomocí se energicky zasadil o nápravu dnešního stavu.
reklama
Autor je místopředseda Sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera
