Patrícia Čekanová: Právní úprava komunitní energetiky na Slovensku obsahuje několik odlišností oproti té právě projednávané u nás
U dalších dílčích rozdílů v definicích energetického společenství v projednávané novele LEX OZE II a zavedené slovenské novele bych chtěla poukázat na zisk a účast v energetickém společenství. Jak zisk ze založeného energetického společenství, tak pravidla účasti členů v uvedeném společenství jsou naopak jasněji definována v již účinné novele na Slovensku. V navrhované české novele není totiž blíže definováno, co se rozumí dobrovolnou a zejména otevřenou účastí. V souvislosti s otevřenou účastí je možné spekulovat, zda se vstupem do energetického společenství či jeho opuštěním mohou být spojeny určité poplatky nebo povinnosti členství. Podíváme-li se i na zmíněný zisk podrobněji, novela SR přesně definuje rozsah dosaženého zisku, který může být legálně rozdělen mezi členy energetického společenství.
Nový návrh novely LEX OZE II s sebou přináší především zvýšení energetické bezpečnosti, soběstačnosti a posílení práv energetických komunit či spotřebitelů. Tato přelomová novela však neumožňuje sdílení energie na celém území České republiky a počítá pouze s regionálním a lokálním sdílením. Jinak řečeno s sebou přináší řadu aspektů hodných pozornosti.
Slovenský energetický zákon tak vnímám jako zdroj inspirace, který nám ukazuje, co by se dalo v praxi lépe uzákonit, a některé aspekty, především zisk a účast v energetickém společenství, má zpracované podrobněji. I tak ale považuji současný návrh novely LEX OZE II za propracovanější. Jak jsem již uvedla, slovenský energetický zákon definuje pojem sdílení tak široce, že není jasné, jak mohou členové společenství sdílet elektřinu v praxi.
Ráda bych však Ministerstvu průmyslu a obchodu doporučila, aby se v připravované novele energetického zákona zmíněným nejasnostem, vyskytujícím se ve slovenské legislativě, vyhnulo. Ačkoli je možné některé připomínky řešit i prováděcím předpisem (zejména registrací a postupem při zpracování účetnictví), úprava přímo v zákoně je stabilnější a méně náchylná k neočekávaným změnám.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Jaroslav Řezáč
2.4.2023 08:37Jestliže jde o ostrovní systém obce, je to možné ale zase není možné, aby se vytvářela poptávka po štěpce nad míru běžného odpadu z provozu, aby se živil permanentně hladový systém stromy na stojato.
Obecně se ČR chce zaměřovat na stabilní technologie výroby elektřiny na rozdíl od " západního" vidění, neb co je rychlé nemusí být dobré a někde není ani možnost, proto mi je jedno, že ČR v aplikaci OZE zaostává. Vytvářet energetický mix pod křikem pseudovědců a zapojených firem není vhodné ani potřebné.
vaber
2.4.2023 09:20opět potřebují nová ,pro ně výhodná pravidla ,pro připojení k distribuční síti,
takže v naší distribuční síti bude běhat, jakási normální energie a potom ta komunitní,protože ty komunity si ji chtějí vyměňovat a nezajímá je veřejná síť a mohlo by to být pro ně výhodné ,co když to pro veřejnou síť výhodné nebude,
už vidím jak se objeví ve vyúčtování pro spotřebitele poplatek za komunitní energetiku, stejně jak je za zelenou,
nevím zdali je nějaké omezení na použité zdroje pro výrobu elektřiny a pokud by mohli používat jen ekologické zdroje, co to ekologický zdroj je,