https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavla-setnickova-a-vladislav-smolka-lipensko-krajina-volajici-o-pomoc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavla Setničková a Vladislav Smolka: Lipensko, krajina volající o pomoc

7.3.2022
Atraktivitu Lipenska brzy rozpoznali podnikatelé v turistickém ruchu, kteří sem začali lákat návštěvníky na pobyt v „nedotčené přírodě“,
Atraktivitu Lipenska brzy rozpoznali podnikatelé v turistickém ruchu, kteří sem začali lákat návštěvníky na pobyt v „nedotčené přírodě“,
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lipensko pro život
Psal se rok 1990 a pravý břeh Lipna přestalo svírat do té doby přísně střežené hraniční pásmo. Obyvatelům levého břehu i početným návštěvníkům přijíždějícím sem již od vzniku přehradní nádrže za letní rekreací se jakoby mávnutím kouzelného proutku otevřela rozsáhlá území prostírající se až ke státní hranici.
 
Byla to krajina dramaticky odlišná od všeho, co bylo možno nalézt ve vnitrozemí, snad s výjimkou rozlehlých vojenských prostorů. Čtyřicet let izolace z ní vymazalo celé vesnice a většinu stop lidské činnosti, ale umožnilo přírodním procesům vytvořit v dlouhém pásu území podél rakouské a německé hranice zcela unikátní prostředí, jakousi sekundární divočinu.

Jeho atraktivitu brzy rozpoznali podnikatelé v turistickém ruchu, kteří sem nově začali lákat návštěvníky na pobyt v „nedotčené přírodě“. Turistický ruch v lipenské oblasti nebyl ničím novým; od vzniku přehrady na konci 50. let. 20. století do „sametové revoluce“ podél vnitrozemského břehu vznikla řada stanových kempů, soukromých chat i podnikových rekreačních objektů, šlo však převážně o turistiku měkkou. Nová éra s sebou ovšem přinesla zásadní změnu v pojetí rekreace.

Rekreační středisko Lakeside Village - Větrník na břehu Lipna nedaleko Frymburka.
Rekreační středisko Lakeside Village - Větrník na břehu Lipna nedaleko Frymburka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lipensko pro život

První obcí, která začala masivně budovat turistickou infrastrukturu, se stalo Lipno nad Vltavou, které se během pouhých 30 let změnilo doslova k nepoznání. Nejdříve na břehu vznikl ve spolupráci s holandským investorem rekreační apartmánový komplex s přístavištěm jachet, následovalo rozšíření lyžařského areálu na Kramolíně a brzy přibyly i další stavby. Tehdy řada místních vnímala tento trend rozvoje pozitivně, protože očekávali vznik pracovních příležitostí, rozvoj občanské vybavenosti a zkvalitnění služeb.

O tři desetiletí později je již téměř veškerá krajina v okolí Lipna nad Vltavou souvisle zastavěna, a pokud se nedostává volného prostoru na další hotely či jiné rekreační objekty, investor, s požehnáním místní samosprávy, neváhá vykácet zbývající lesní plochy v samotné obci. Tak rozvoji turistiky v lipenském stylu podlehly, mimo jiné, zhruba 2 hektary lesa pod hlavní silnicí protínající obec, nejdříve pod záminkou vybudování olympijského parku Rio-Lipno 2016, aby na vytvořeném stavebním pozemku vyrostl další obří apartmánový komplex. Stejný osud potkal i louky nad obcí. Výsledkem je, přes úpornou snahu o pestrost barev a nabídku atrakcí všeho druhu, jakýsi zoufale uniformní turistický supermarket.

Tento rozvoj je představiteli obce i zde působícími podnikateli v turistice stále a vytrvale prezentován v médiích a na billboardech jako velmi úspěšný a v zásadě jediný možný.

Nadšení původních obyvatel už ovšem poněkud vyprchalo. Aniž by opustili své příbytky, proměnil se jejich domov z místa pro život v prostor, kde jinde žijící investoři vydělávají velké peníze a kde jsou místní, jen s velmi mírnou nadsázkou, vnímáni jako občané „druhé kategorie“, kteří víceméně pouze blokují ubytovací kapacity.

O tom, že Lipno nad Vltavou přestalo být místem pro život, svědčí i údaje Českého statistického úřadu, podle nichž počet stálých obyvatel dlouhodobě spíše klesá, v nejlepším případě stagnuje. Slibovaná pracovní místa jsou totiž často pouze sezónní, navíc obsazovaná pracovníky odjinud, a jiné pracovní příležitosti mezitím zanikly, protože se jejich zachování v zápalu nadšení pro masovou turistiku nikdo nevěnoval.

Lipno nad Vltavou bohužel nezůstalo osamoceno. Jen s mírným zpožděním se investorům a podnikatelům v turistickém ruchu podařilo vpašovat do územních plánů Přední Výtoně, Frymburku, Černé v Pošumaví, Horní Plané a Nové Pece rozsáhlá území určená k zastavění velkoplošnými rekreačními komplexy, pokud možno co nejblíže jezerního břehu. V současnosti je na levém (a v menší míře i na dosud chráněnějším pravém) břehu v různém stádiu přípravy více než 10 projektů rekreačních resortů na zelené louce, které budou mít za následek zábor stovek hektarů zemědělské půdy a vytvoření dalších 4500 rekreačních lůžek.

Sinice v lipenské vodní nádrži.
Sinice v lipenské vodní nádrži.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lipensko pro život

Minimální pozornost je ovšem věnována negativním důsledkům takto pojaté turistiky, která ničí veškeré hodnoty prostředí, kvůli nimž turisté Lipensko dlouhodobě vyhledávali jako protiváhu městského života: nezastavěnou, řídce osídlenou, volně průchodnou krajinu, vodu vhodnou ke koupání, ticho a noční hvězdnou oblohu nerušenou světelným znečištěním. Má-li si Lipensko zachovat přitažlivost pro návštěvníky i do budoucna, je třeba jeho prvky odlišnosti, jeho krajinné a přírodní hodnoty v maximální míře zachovat, nikoli je likvidovat. Jsou vzácné již teď – a v blízké budoucnosti jejich hodnota ještě poroste. Počínání současných propagátorů masové turistiky na Lipensku lze přirovnat k situaci, kdy by se například představitelé Českého Krumlova rozhodli řešit nedostatek parkovacích míst postupným odbouráváním historického jádra a jeho přeměnou v asfaltové parkoviště.

Místní krajina Lipenska si v průběhu staletí uchovala svůj charakteristický ráz a dokázala absorbovat veškeré přírodní pohromy i změny v důsledku historických událost: větrné smršti a kůrovcovou kalamitu z konce 19. století, odsun původního německy mluvícího obyvatelstva po 2. světové válce, nástup socialistického velkozemědělství, meliorace, dokonce i výstavbu přehradní nádrže. Nyní jí poprvé vážně hrozí, že přestane existovat, protože zastavěná krajina již krajinou není.

V ohrožení je i druhý základní pilíř turistické přitažlivosti: kvalita lipenské vody. Vědecké hydrobiologické studie založené na dlouhodobém monitoringu dokládají, že stav vody v Lipně měl už před rokem 1989 zhoršující se tendence, a to zejména vlivem přísunu značného množství fosforu z pracích prostředků. Po vybudování čističek v jednotlivých obcích se v průběhu 90. let začala kvalita vody zlepšovat, což se projevilo menším nárůstem sinic během letních měsíců. S rozvojem masové turistiky znamenajícím větší objem odpadních vod vypouštěných do nádrže se ovšem tento trend obrátil a znečištění již řadu let opět vytrvale stoupá. Navíc k tomu přispívá i pokračující klimatická změna s rekordně vysokými letními teplotami. Hrozí vážné nebezpečí, že pokud se ekosystém na Lipně zhroutí, zájem o rekreaci na břehu „mrtvého moře“ dramaticky opadne.

Lipensko již teď disponuje rozvinutou turistickou infrastrukturou a značnými ubytovacími kapacitami. To, čeho se mu v turistice nedostává, je přiměřenost a snaha o dlouhodobou udržitelnost. Turistika tu není vnímána jako vítaný a žádoucí doplněk k ekonomice celé oblasti, ale jako jediný trumf, na nějž propagátoři průmyslové turistiky sázejí vše – včetně budoucnosti celého regionu.

Podél levého břehu jsou sice stále rozsáhlé zemědělské plochy, k hospodaření jsou ovšem využívány jen velmi omezeně, krajina je stále bohatá na lesy, ale drtivá většina vytěženého dřeva je vyvážena jako nezpracovaná surovina pryč, a se dřevem za hranice mizí pracovní příležitosti při jeho dalším zpracování. Zanikly zde pily, papírny, podniky drobného průmyslu a třeba i mlékárna v Horní Plané. Masivní rozvoj turistiky měl být na tyto neduhy všelékem, ale po třiceti letech je až příliš zřejmé, že jím není a ani být nemůže.

Rozumně pojatá turistika by na Lipensku mohla a měla fungovat dlouhodobě, industriálně pojatá turistika krátkodobě přinese zisky investorům, ale zlikviduje perspektivu celého regionu tím, že ho připraví přesně o ty hodnoty, které sem doposud návštěvníky lákaly.

Zatím se zdá, že zastupitelstva jednotlivých obcí rizika průmyslově pojaté turistiky buď nedokáží, nebo nechtějí vidět. Postupně však dochází k aktivizaci občanské společnosti projevující se mimo jiné vznikem spolků, jejichž cílem je ochránit tradiční přírodní a krajinné hodnoty regionu a zabránit další výstavbě turistických resortů. Jedním z nich je i „Lipensko pro život“, spolek, který se za krátkou dobu své existence od listopadu 2021 stal hybnou silou a koordinátorem úsilí zaměřeného proti postupující „kauflandizaci“ celé oblasti.

Spolek Lipensko pro život se snaží o kultivaci turismu okolo vodní nádrže.
Spolek Lipensko pro život se snaží o kultivaci turismu okolo vodní nádrže.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lipensko pro život

K jeho prioritám patří dát popisovaným rizikům současného vývoje širokou publicitu, vyvolat diskusi s občany i zastupiteli jednotlivých obcí o dalším rozvoji, zahájit proces revize územních plánů jednotlivých obcí tak, aby byly uvedeny do souladu se zásadami obsaženými v dokumentu Územní studie krajiny Jihočeského kraje z roku 2021, navázat komunikaci se správou CHKO Šumava, v níž se většina Lipenska nachází, s krajským úřadem, s regionálními politiky a s ministerstvem životního prostředí a ministerstvem pro místní rozvoj. Klíčovým principem celé iniciativy je, že se v žádném případě nestaví proti turistickému ruchu na Lipensku, pouze se snaží bránit takovému typu rozvoje, který může přitažlivost regionu a tím i turistický ruch v něm v dohledné době vážně ohrozit či dokonce zničit.

Až pojedete na Lipno, jistě cestou uvidíte četné billboardy s reklamami na nové turistické atrakce a resorty, a pustíte-li si přitom rádio, uslyšíte reklamní spoty vyvolávající dojem, že Lipensko je zemí zaslíbenou, kde se vše daří a celá oblast ke spokojenosti všech jen vzkvétá. Až dorazíte, možná budete zklamáni či dokonce zděšeni, že některá krásná místa, která jste navštívili před dvaceti lety, už neexistují– navždy je pohltila velkoplošná zástavba připomínající nejvíce ze všeho příměstské satelity.

Možná si řeknete, že pro vás Lipensko ztratilo kouzlo, příště už sem nepojedete a místo toho se raději vydáte jinam, kde to ještě není tak zničené. Ale to je krátkozraký přístup – může se vám snadno stát, že i tato místa v dohledné době spolkne nenasytnost developerů. Reklamy jsou hlučné a okázalé, kritické hlasy místních obyvatel i zklamaných tradičních návštěvníků ovšem slyšet nejsou, protože, ač naléhavé, jsou zatím izolované.

Právě z tohoto důvodu spolek „Lipensko pro život“ zorganizoval petici za záchranu přírodních a krajinných hodnot oblasti, k níž se může na stránkách spolku připojit každý, kdo má Lipensko rád takové, jaké jsme ho znali doposud, a chce ho v této podobě zachovat i pro budoucí generace.


reklama

 
Pavla Setničková a Vladislav Smolka
Pavla Setničková zastupuje spolek Lipensko pro život, Vladislav Smolka spolek Šumava NE na prodej.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.3.2022 07:31
Stejný obrázek po celé republice, neschopné samosprávy, všeho schopní developeři a mlčící , v nejlepším případě, krajské úřady.

§ 19 stavebního zákona -cíle územního plánování pro udržitelný rozvoj území - nikoho nezajímá.
Novelou stavebního zákona spolky odkopnuty do kouta , protože se už nemohou stát účastníky územního (stavebního) řízení v rámci správního řízení.
Posvěceno skandálním rozhodnutím ÚS ČR, zpravodaj JUDr.Suchánek .

Ochrana přírody a zajištění trvale udržitelného rozvoje má v očích státního aparátu stejnou hodnotu jako územní celistvost a suverenita Ukrajiny z pohledu ruských okupantů.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.3.2022 08:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.3.2022 08:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Neschopné ?
Mnohde zřejmě spolupracující i úplatné.
Odpovědět
va

vaber

7.3.2022 09:07
Lipno nebo Frymburk, tam bych já určitě nejel ,
ale najde se dost lidí kterým se to líbí
Odpovědět
Ra

Radek

7.3.2022 10:24
V širším kontextu obyvatelům ČR pomůže, že spolky, většinou sprostí vyděrači, se stavebního řízení nebudou moci účastnit. Očekávám spoustu nesouhlasných komentářů, tak vám pak doplním konkrétní případy.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

7.3.2022 11:14
Takhle to dopadá, když se stát 20 let upíná k turistice jako ke zlatému teleti. Že tudy cesta nevede a je to neudržitelný stav už poznali na stovkách míst, kde je nápor turistů pro místní obyvatele a pro přírodu neúnosný. Ale bezohlední podnikatelé to zkouší dál...Když jsem před 20 lety říkal, že by se masový, tvrdý turismus neměl podporovat, protože má jasné limity a tohle nastane, většinu lidí to popuzovalo. Dneska přece jen to, jak ubývá nedotčené krajiny a klidných, přirozených míst, bije hodně lidí do očí a není jim to lhostejné. Snad se dočkáme toho, že dostatek lidí dostane rozum a že když říkají, že mají rádi přírodu, tak se k ní podle toho budou chovat a ne ji svoji sobeckou "láskou" ničit.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

7.3.2022 11:29 Reaguje na Tomáš Zeman
Zapomněl jsem napsat, že jasný krok by měl udělat stát a dát konečně stop stav komerčním výstavbám na zelené louce. Buď bez výjimek nebo za tak vysoké poplatky, aby omezení bylo jasně znát. Mluví o tom už tolik let a je ostuda, že podléhá investorům...
Odpovědět
SJ

Stanislav Jedlička

7.3.2022 11:15
Jsem skoro pamětník.Žiji v tomto nádherném kraji víc jak padesát let.Zažil jsem opravdu různá období.ale stejně jsem pořád překvapován.Třeba ten nehorázný výprodej těch základních lidských hodnot.To obrovské plýtvání,které nemá žádnou budoucí hodnotu.To pokračující žití na dluh budoucích generací.Zřejmě pořád ještě máme hodně investičních(volných) prostředků a stále méně příležitostí a tak utrácíme(investujeme)i do, pro budoucnost nefunkčních a tím nesmyslných projektů.Tu krajinu tady skutečně měníme.Likvidujeme úspěšně její původní tvář a tím její základní a nenahraditelnou hodnotu.Jsme nepoučitelní.A to nejde pouze o nějakou udržitelnost v přírodě.Ona si ta příroda vždy nějak poradí.Viz historie všech těch daleko významějších ruin v kterých hledáme většinou bez výsledku nějaké poučení.Už dnes je přece každému jenom trochu soudnému jasno,že to megalomanství tady nemá žádnou budoucnost,viz samotné Lipno,které se propadá do bezútěšné šedi a začíná nejenom fyzicky chátrat.Nežijí tam totiž lidé a ti přicházející a odcházející to nenahradí.A jednou až dojdou ty"investiční"peníze všem těm přespolním investorům,kterým je opravdu jedno cokoliv mimo jejich finanční zájmy,příjde ta hodina zlomu a z těch realizovaných, i nerealizovaných projektů se stanou postupně ruiny.A nebude to v tomto případě ani skanzen, typu nedalekého Českého Krumlova.Ten má alespoň trvalou dějinnou hodnotu předcházejících věků, zásluhou předcházejících generací.Co asi zbyde po nás?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.3.2022 13:02
Svého času jsem byl v Rakousku na lyžích. A dal řeč s místními.
Vláda svého času pozvala nejbohatší rodiny a podnikatele ke stolu. Nabídla jim daňové prázdniny za investice do rozvoje turistiky na deset let - a dohodli se.

Jak vypadají rakouská horská střediska i ty ostatní viděl snad každý.

Zcela zásadní rozdíl A/ČR je v tom, že důraz byl kladen na podporu malého a středního podnikání.
Jinými slovy - z turistiky profitují všichni, obce, podnikatelé i místní občané. A pokud jsem mohl posoudit byli spokojení všichni.

V ČR se šlo naprosto jinou cestou - všehoschopný silný developer získal finanční zdroje z EU/ČR.

Patří mu všechno - pozemky ,sjezdovky, hotely, penziony apod. a veškeré zisky plynou mimo dotčené území.
Místní jako otroci za minimum dělají vše , masňáci hýkají nadšením.

Konkrétně -- Dolní Morava a okolí , nahrnuto nejméně 500 mil. Kč z veřejných zdrojů EU/ČR , zkorumpované samosprávy a vychlámaný investor.
Místní si nepomohli , dál makají za pár grošů , zdevastovaná příroda, totálně neschopné anebo podplacené úřady, které povolí na co si investor ukáže.

To je rozdíl mezi rozvojem turistiky v Rakousku a ČR. Doufám,že seznáte o jaký obrovský rozdíl se jedná.

V prvním případě došlo ke skutečně udržitelnému rozvoji území, firem i malých podnikatelů.

Ve druhém případě došlo k nevratnému poškození přírody a krajiny, pohádkovému zbohatnutí jediného investora , odtoku financí z lokality a doslova vykořisťování místních, kterým se absolutně nepomohlo.

Paradoxně na vině také slavné evropské dotace, které posloužily úplně opačnému cíli než se deklarovalo.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

7.3.2022 13:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Omezení rozsahem je taky řešení, ale jak to v Rakousku dělají, aby se projekt prostě jen fiktivně nerozdrobil do x firem ?
V čem jsou rakouská střediska ve vztahu k ochraně přírody a krajiny lepší ? Já rozdíl mezi rakouským a českým lyžařským turismem nevidím a pro Alpy ho vidím taky spíš jako škody než rozvoj.
Odpovědět
SJ

Stanislav Jedlička

7.3.2022 14:12 Reaguje na Tomáš Zeman
Jednoduché vysvětlení.Oni především investují a to i z dotací konkretním lidem,kteří mají za sebou pozitivní historii.Viz jejich zemědělství.A ti lidé většinou tam žijící v generacích, vnímají svou momentální úlohu jako poslání a dějinnou úlohu která navazuje na minulost a je základnou pro další pokračování v budoucnosti.A my tady,především žijící v těch vzpomínaných lokalitách nemáme na co navázat,žijeme dneškem a budoucnost?Když nemáme historickou minulost?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

7.3.2022 14:36 Reaguje na Stanislav Jedlička
Velmi správný postřeh. A platí to pro bývalé Sudety skoro všude. Šumavu, Krkonoše ...
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

7.3.2022 15:16 Reaguje na Stanislav Jedlička
Přidělování peněz podle pozitivní historie ? To by byla diskriminace nových nebo mladých lidí s dobrými úmysly, ale bez historie :-)
Odpovědět
SJ

Stanislav Jedlička

7.3.2022 15:49 Reaguje na Tomáš Zeman
Drobné odbočení.Jak můžete(chcete) požádat o přidělení nějaké dotace,třeba na založení nějaké ekofarmy,třeba jen nějaké obyčejné, s běžným provozem a třeba i z nějakým jednoduchým,ubytováním,když při vší úctě žádnou nemáte. A to, i při svém mládí, i entuzianismu.
Odpovědět
SJ

Stanislav Jedlička

7.3.2022 15:52 Reaguje na Stanislav Jedlička
A ještě drobnost.Psal jsem o historické rozdílnosti mezi námi tady, v bývalém pohraničí a těmi tam v Rakousku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.3.2022 18:46
Konec starých časů, konec klidu a začátek kšeftů s pozemky a ničením
přírody. Takto je zprzněno mnoho kdysi krásných míst, která lahodila
oku skutečných turistů a milovníků přírody. Vítězí peníze a zbohatlíci,
kteří mohou vše. Pamatuji jednu černou stavbu dvojchaty před sametem
s demoličním výměrem. Po "plyšáku" legalizace stavby včetně rozšíření
o pár místností, garáže a bazén. Skřípění zubů tehdejších skutečných
ochranářů skončilo jejich zklamáním z nových pořádků, ale od té doby
se tam nestaví, protože ti lepšolidi zařídili uzávěru, aby jim zůstal
klid a polosamota. Obec jim vyasfaltovala cestu a přivedla elektřinu.
Ono lidem z měst se asi líbí i na rekreaci žít v pohodlných chatách
a chodit se večer bavit do barů a lepších restaurací. Nám magorům
stačilo tábořiště a nebo trempská bouda. Obojí je zakazováno, ale
ty chatičky za miliony se vesele všude stavějí. Ono z trempa, nebo
chudého turisty vývar nekouká a tak si zastavějte klidně vše, když
se vám to líbí a rentuje. Jsem šťasten, že jsem si užil ještě té
skutečné přírody a romantické turistiky bez aut, barů a hotýlků
v kdysi doslova panenských místech. Ono se to lidem stejně časem
přestane líbit, protože pochopí, že jezdí z civilizace do jiné
civilizace a bude jim chybět skutečná příroda a svoboda. Ona už
ale nikde nebude!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.3.2022 07:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Podepíši !
Odpovědět
Ma

Matej

10.3.2022 18:22
Když v tom článku jsou i nejsnáze dohledatelné a evidentní lži - třeba o vývoji počtu obyvatel Lipna nad Vltavou, tak těžko věřit těm ostatním blábolům. Je rozdíl mít na něco názor a nestoudně lhát...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.3.2022 19:39 Reaguje na Matej
Prosím uveďte některé KONKRÉTNÍ příklady těchto evidentních lží v článku včetně toho, jaká je pravda.
Předem děkuji za odpověď.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist