Pavla Úlovcová: Nastalá situace je v krátkém časovém úseku svízelně řešitelná

Ulice 5.května je součástí Severojižní magistrály, která je zásadní komunikací dopravního systému Hlavního města Prahy a jistě je ve veřejném zájmu ji provozovat. Potřeba široké komunikace v důsledku všeobecného rozvoje automobilové dopravy v polovině 20.století vyústila v realizaci víceproudé spojnice severního a jižního okraje Prahy, v centru města v místech kopírujících bývalé městské hradby.

Pozitiva spočívající v ulehčení historickému centru od provozu a v možnosti vytvoření pěších zón však ustupují do pozadí před nepříznivými důsledky zvyšujícího se automobilového provozu – hlukem i znečištěním ovzduší, před nepohodou, kterou obyvatelé žijící podél této plně vytížené komunikace pociťují. Lze říci na všech jejích úsecích.

Doba přináší technický pokrok, který však není vždy v souladu s podmínkami, ve kterých je realizován. V tomto případě hovoříme o rostoucí hustotě provozu na pozemních komunikacích, které však byly projektovány a realizovány za naprosto jiných podmínek, i když s ohledem na prognózy vývoje dopravy – bez technických opatření, která by omezovala negativní dopady těchto staveb na bezprostřední okolí.

Problém s nemožností plnit hygienické limity hluku z dopravy existuje v celé naší republice, především ve velkých aglomeracích. Na základě § 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších přepisů, je dána možnost provozovateli zdroje hluku požádat orgán ochrany veřejného zdraví o udělení časově omezeného povolení provozu zdroje hluku, v případě dopravy provozu na pozemní komunikaci, za podmínek průběžného plnění organizačních a technických opatření, která povedou ke snižování hluku až na rozumně dosažitelnou míru.

I pro komunikaci 5.května byla podána žádost o povolení provozu na ní, tak jako pro více než 200 dalších komunikací v rámci Prahy, a toto povolení bylo Hygienickou stanicí hl. m. Prahy uděleno. Současně však byla řešena otázka ochrany před hlukem zadáním a zpracováním studie protihlukových opatření v úseku ulic Vyskočilova – Michelská, která navrhovala jednostrannou protihlukovou clonu o nestandardní výšce 8 metrů, včetně nájezdové a sjízdné rampy.

Komunikace 5.května byla zařazena i mezi 50 kritických míst v rámci aglomerace řešených Akčním plánem snižování hluku pro aglomeraci Praha 2008.

Nespokojenost obyvatel žijících v obytných domech v blízkosti této ulice v úseku Vyskočilova a Michelská i jejich nesouhlas s navrhovanými protihlukovými opatřeními vedla k podání žaloby, aby byla uložena Hlavnímu městu Praha povinnost zdržet se rušení hlukem pocházejícím z provozu na pozemní komunikaci tak, aby pro chráněné venkovní a chráněné vnitřní prostory staveb nebyly překročeny hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku (A, L Aeq,T) stanovené současně platným nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, 60dB/50dB (den/noc) v chráněném venkovním prostoru a 45dB/35dB (den/noc) v chráněném vnitřním prostoru.

Tedy s limity platnými pro hlavní pozemní komunikace bez přihlédnutí ke skutečnosti, že se v tomto případě jedná o komunikaci uvedenou do provozu před 1.1.2001, na niž lze uplatňovat limity pro tzv. starou hlukovou zátěž a pro kterou je vydáno časově omezené povolení provozu.

Dnes, po 4 letech soudních jednání, která byla na konci loňského roku završena Rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, jenž zamítl dovolání Hlavního města Prahy ve prospěch obyvatel žijících v lokalitě výše zmiňovaného úseku ulice 5.května, nastala situace, která je v krátkém časovém úseku svízelně řešitelná.

Nesoulad ve vnímání významu a akceptování časově omezeného povolení provozu uděleného Hygienickou stanicí hl. m. Prahy podle §31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. vznikl rozdílností výkladu této problematiky z pohledu občanskoprávních a veřejnoprávních předpisů.

Je třeba říci, že byla v průběhu posledních 4 let na komunikaci 5. května realizována opatření mající pozitivní vliv na hlukovou situaci v místě. Jsou to organizační opatření, mezi která patří měření rychlosti vozidel ve směru z centra i do centra i rozhodnutí o snížení rychlosti dopravy na 50km/h, korespondující se stanoviskem Hygienické stanice hl.m. Prahy. Velmi diskutované téma, které bylo přijato rozdílně ze strany řidičů a ze strany zde žijících obyvatel. Záměr vycházel z predikčních modelů s předpokladem snížení hladiny hluku cca o 2,7 dB, což představuje vzhledem k logaritmickému charakteru "decibelu" snížení akustické energie o 46%. Ověřovací měření hluku z dubna 2010 snížení hluku potvrdilo.

Mezi technická opatření, která jsou průběžně aplikována, můžeme zařadit opravy povrchu komunikace se snahou využít technologie tzv.tichých povrchů s co nejlepšími parametry.

Zásadní opatření a řešení to však nejsou.

Co vlastně znamená "zdržet se imisí hluku" ?

Z modelové situace zpracované Národní referenční laboratoří ve spolupráci se společností Akustika Praha s.r.o., která vycházela ze sčítání dopravy v r. 2009, vyplývá, že za předpokladu nepřekročení současně platných hygienických limitů hluku z pozemní dopravy v noční době (L Aeq,8h= 50dB) v chráněném venkovním prostoru staveb by provoz na ulici 5. května musel být razantně omezen. Neznamenalo by to však jen posun řešení problémů s hlukem na jiné komunikace?

Situace ve velkých městech a aglomeracích bez funkčního nadřazeného dopravního systému, který by významně zasáhl do organizace dopravy, je velmi těžko řešitelná. Technické a organizační možnosti přispívající k dodržení stávajících hlukových limitů v chráněném venkovním prostoru při realizaci nových dopravních staveb nejvyššího významu, tj. okruhů a obchvatů, jsou omezeny a brzdí klíčová řešení vedoucí k odvedení nežádoucí nadbytečné dopravy a ke snížení hluku z dopravy uvnitř měst.

Zvýšení hygienického limitu hluku z pozemní dopravy v chráněném venkovním prostoru staveb o 5dB, tj. L Aeq,T 65dB/55dB (den/noc) navrhované v chystané novele nařízení vlády č. 148/2006 Sb., je v souladu s publikovanými limity doporučenými Světovou zdravotnickou organizací.

Zvýšení hygienického limitu hluku je navrhováno jen v chráněném venkovním prostoru. Denní i noční limity pro chráněný vnitřní prostor jsou navrženy beze změn.

Ale zamysleme se i nad tím, jak a kde vlastně ve velkých aglomeracích využíváme tzv. venkovní chráněný prostor? Jak a kde trávíme svůj mimopracovní čas?

Život ve velkoměstě přináší výhody i nevýhody, má svá specifika. Viděno pohledem obyvatele žijícího v blízkosti mimořádně frekventované komunikace: "Mám právo na bydlení a život v podmínkách splňujících limity hluku daných platnou legislativou; mám právo nebýt hlukem obtěžován!" Jsme ale schopni připustit, že zde má smysl zaměřit se hlavně na ochranu vnitřních prostor?

Platná legislativa v oblasti hluku prioritně řeší plnění limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb. Zde je však třeba pro porovnání připomenout, že hygienické limity hluku z dopravy jsou v zemích EU hodnotami doporučenými a nejsou právně závazné a soudně vymahatelné. Jejich dodržování je vyžadováno jen ve venkovním prostoru určeném k pobytu a rekreaci osob.

Navrhované zvýšení limitů hluku z pozemní dopravy v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb by neznamenalo paradoxně zhoršení životních podmínek, naopak nabízí možnost odlehčení centrům měst, odvedení zatěžující dopravy. Řada dnes diskutovaných, finančně velmi náročných protihlukových opatření by pak ztratila význam.

---

reklama

---