Petr Blažek: Jako sedlák si myslím, že z ochrany přírody se stala alibistická ideologie
9.7.2020
Hospodařit podle citu a umu, nebo podle tabulek od lidí, kteří nevypěstovali ani ředkvičku?
Zdroj | Archiv Petra Blažka
Takzvaní „ochránci přírody, ekologové, zelení aj.“, prakticky bohatá městská elita, využívají všech výdobytků moderní civilizace, a přitom dělají jakože oni za nic nemůžou. Oni hlásí, že těžký průmysl a doprava zatěžuje přírodu, a přitom každý má auto a na dovolenou si letí na druhou stranu zeměkoule lehnout na pláž. Oni produkují odpad, ale nikdo nechce ve svém okolí ani třídírnu odpadu, natož spalovnu. Každý chce dálnice, ale proboha, ať nevede tudy. A podobný přístup mají i k zemědělství. My chceme zdravé a levné potraviny, ale když vidí postřikovač, tak z toho dostávají hysterický záchvat. Snaží se veřejnost přesvědčit, že všechno, co je přírodní, je zdravé a čisté.
To, že se za posledních zhruba padesát let prodloužil lidský život téměř o dvacet let, je důsledek z velké míry toho, že všichni mají přístup k těmto zdravým potravinám. Zemědělci nejezdí postřikovačem po poli z dlouhé chvíle a každý zásah stojí velké peníze, ale je to vždy proto, aby se rostlina udržela zdravá a následné plody neobsahovaly různé plísně, toxiny a intoxiny. Tyto jsou sice přírodního původu, ale jsou prokazatelně rakovinotvorné. Zatímco všechny chemické látky, které se používají na polích, prochází podobnými testy a schvalovacími procesy jako léky.
Je to podobné, jako kdyby se odmítala antibiotika, že nejsou přírodní, zatímco ta bakterie přírodní je.
Moderní zemědělství se v Evropě vyvíjí více než 200 let na základě vnějších vlivů. Prakticky neustále dochází k odchodu lidí za lepším. S každou další generací je zemědělců míň a míň. V Čechách to ještě umocnila kolektivizace v padesátých letech. A jestli si někdo myslí, že se lidi vrátí z klimatizovaných kanceláří do tvrdé práce, tak je naivka. Za posledních 30 let se farmy zdvojnásobily ve všech okolních státech, včetně tolik zmiňovaného Rakouska. A tento trend pokračuje. Zemědělská technika, vybavení farem a i lidská síla jsou tak drahé, že musíte mít nějaký minimální počet hektarů nebo počet dobytka, aby jste to byl schopen splácet.
To, co zemědělci pěstují, to si neurčují oni sami, oni se nemohou rozhodnout pěstovat kytičky, oni musí pěstovat to, co je uživí, to, co prodají a samozřejmě s nějakým ziskem. I oni mají právo mít rodiny, jezdit na dovolenou a dávat děti na studia.
Argumentuje se tady tím, že je v Evropě nadbytek potravin a že zemědělci dostávají státní podporu – dotace a že si tudíž za to můžete objednat, co chcete. Ano, vyrobíme více potravin, než v Evropě potřebujeme, ale aut vyrobíme více a určitě více škodí přírodě a nikdo to direktivně neomezuje. A tyto dotace nikdy nebyly určeny k nějakému zakládání remízků a budování tůněk. Tyto dotace měly zajistit sociální rozdíl mezi venkovem a městem. Neboť na základě různých mezinárodních smluv, abychom mohli vyvážet auta, tak se sem mohly dovážet levné potraviny ze zemí, kde se neplatí daň z pozemku, kde nejsou restrikce na různé postřiky a pod.
Tito „ochránci přírody“ se snaží veřejnost přesvědčit, že když tady rozšíříme státem podporované, ale jinak absolutně neživotaschopné zahradničení – ekozemědělství, tak zachráníme planetu. Současná pandemie ukazuje, jak křehká ta naše civilizace je. Půl bilionu deficit ve státním rozpočtu a nikdo neví, kdy to skončí. Nikdo neví, kolik peněz a na co bude za rok. A to se odehrálo za tři měsíce. Na zemi žije cca 7 miliard lidí a ty mohly vzniknout pouze na základě dostatku potravin z moderních odrůd obilovin, které mají podstatně větší výnosy než tradiční, ale potřebují podporu. Příroda není perpetuum mobile ani na vodu, ani na živiny. Když chcete, aby byly výnosy, tak se o to musíte zasloužit, ať už přihnojováním, nebo chemickým ošetřením. To takzvané ekozemědělství sice zatěžuje méně půdu na 1 ha, ale když to přepočítáte na 1 tunu výrobku, tak zatěžuje tuto planetu skoro dvojnásobně. To znamená, že abyste uživili všechny lidi, potřebovaly byste dvakrát tolik plochy.
V Evropě, prakticky ve všech státech, došlo v minulosti k odchodu lidí z oblastí, kde se nevyplatilo hospodařit. Tyto byly následně zalesněny, to znamená, že se tady obhospodařuje méně půdy než před 100 lety a jenom ta, kde to má ekonomický smysl. Je spočítáno, že každé další procento utlumení zemědělské výroby v Evropě znamená 1 milion ha vypáleného pralesa, protože po potravinách je ve světě poptávka a díru na trhu okamžitě vyplní.
Samozřejmě, že v zemědělství lze dělat změny, ale musí to být na základě odborné diskuze, z které nejde vyjmout klasické zemědělce. Zatím tam převažují ti, jejichž odborná způsobilost je, že poznají zelenou od žluté a nebo ti, kteří jsou dlouhodobě na vysokých ekodotací závislí nebo je jinak využívají. Nelze zakázat chemickou látku a pak ,oslavovat jak jsme to těm zemědělcům nandali. Vždy se musíme ptát, jak nebo čím to nahradíme.
Zářný příklad bylo zakázání moření látkou neonikotinoidy, která chránila malou rostlinu před napadením škůdcem. Této látky se dává pár gramů na 1 ha a zahubí pouze toho brouka, který kousne do rostliny. Kdežto dnes, když je nálet škůdců, tak musíte nalít litry insekticidu a postříkat a zahubit všechny, kteří na poli jsou. Když je sucho a rostliny vzchází nepravidelně, tak se to musí opakovat. Když to neuděláte, tak můžete mít až 100 % ztráty právě v suším období, kdy ta rostlinka nemá šancí škůdci urůst. Pak jsou tu cesty pomocí GMO plodin, kde lze také dosáhnout k výrazné úspoře pesticidů.
Dále se snaží autoři dopisu (jako mnoho jiných) hodit na zemědělce změnu klimatu a ubývání biodiversity. Ke klimatickým změnám dochází a na tom se snad shodnem vlivem skleníkových plynů. Na tom se zemědělství samozřejmě také podílí. Země je zamořená lidmi a ti potřebují každý den potravu. Zatímco zrušení 70 procent cest osobních aut a letadel by se nějak vyřešilo (jiný druh dopravy, nebo jsou cesty zbytečné – lidé jezdí jenom proto, že se nudí), tak zrušení 30 procent zemědělské výroby by byla katastrofa. Samozřejmě můžeme diskutovat, jestli musí mít všichni maso a kolik, protože největším zdrojem skleníkových plynů v zemědělství je živočišná výroba. Ovšem to už jde proti zvyšování vaší místní biodiverzitě, tak se o tom moc nemluví. Nikde není dokázáno, že úbytek ptáků a brouků mají na svědomí zemědělci a ta jejich „velká pole“. Stejné problémy mají i v Rakousku nebo ve Švýcarsku a tam na horských loukách určitě nepoužívají insekticidy. Vůbec tady chybí jakékoliv srovnávací studie se sousedy. Ono by se totiž přišlo na to, že tam mají stejné sucho nebo stejné záplavy jako my a to se moc do ideologických argumentů nehodí. To, jestli u nás bude pršet nebo bude vedro, se nerozhoduje nad našimi „velkými poli“, ale nad hladinou oceánů, kde vlivem ohřívání dochází ke tvorbě vzdušných proudů. A jsme zase u skleníkových plynů. Autoři hlásají, že když se pole rozdělí na menší celky, tak že na tom budeme lépe. Z hlediska skleníkových plynů jsme na tom podstatně lépe než třeba zmiňovaní rakouští kolegové. Díky větším polím máme menší spotřebu na 1 ha, menší spotřebu chemických látek (menší přehozy a přestřiky, výrazně lepší vybavení větších farem počítači řízenou technikou), dokonce si troufnu tvrdit, když se to dělá pořádně, tak dokážeme udržet menší utužení půdy (díky menšímu procentu souvratí) a tím pádem lepší schopnost jímat vodu. Pak dokážeme na větších polích lépe orat po vrstevnici a tím pádem nejenom omezovat erozi, ale i stěhovat půdu zpět na kopec
Závěrem bych chtěl shrnout můj pocit, že z ochrany přírody se stala alibistická ideologie, kde se vina svalí pokud možno na někoho jiného. A když ten problém přesuneme někam jinam, do sousední vesnice, do jiného státu nebo na jiný kontinent, tak je vyřešen. Nemá cenu honit mnoho zajíců najednou, pak z toho vznikají úplně nesmyslná protichůdná opatření, která ale po nás úředníci vyžadují. Výsledkem toho je, že nehospodaříte podle svého citu a umu, ale podle tabulek, vytvořených lidmi kdesi na ministerstvu, kteří v životě nevypěstovali ani ředkvičku.
Přečtěte si také |
Martin Rexa: Cesty k udržitelnému zemědělství je třeba hledat se zemědělci, ne proti nim
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Syntetická hnojiva mají negativní dopad na klima a krajinu, uvedli odborníci
Akční plán zavádí 36 opatření pro bezpečné užívání pesticidů
Vláda podpořila uzákonění rodinných farem, návrh počítá s jejich evidencí
Další články autora |
Petr Blažek: Proč je orba důležitá
Petr Blažek: Spalovací motor – hrdina povodní
Petr Blažek: Technické ani ekonomické perpetuum mobile neexistujeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (211)
Karel Zvářal
9.7.2020 06:29S autorem v mnohém souhlasím, zejména v tom, že veškeré problémy ochrany přírody se rády háží na zemědělce ("nevhodné hospodaření"). Nicméně patřím k těm, kteří se snaží o kompromis, jak sladit moderní zemědělské postupy s krajinářským pohledem, a i ekologickým, tj. zejména k nárokům druhů otevřené krajiny na (aspoň minimální) biotop.
Většinou to tak bývá, že to dobré se nevidí - to je přece samozřejmost, že zemědělci živí národ, ale vypichují se problémové záležitosti. A lze souhlasit i s tím, že spousta opatření je "z louže pod okap" - ale hlavně, že jsme dosáhli svého... Ovšem jiný pohled mám na tvorbu klimatu. Ten problém má několik vrstev, a i pláně bez vegetace (sezónní desertifikace) se podepisují na změně proudění. Je přece jen rozdíl, jestli na poli je strniště do konce léta, nebo hned po sklizni se podmítá, přičemž hliněný povrch se prohřívá podstatně více.
A to srovnání s ekologičtějšími sousedy... Nemusíme chodit k daleko, opakovaně jsem zde uváděl článek, kde porovnávám čistou původní kajinu bez chemizace s tou intenzivně obhospodařovanou. Těžko lze očekávat vyšší počty dříve běžných druhů (skřivan, koroptev, čejka, chocholouš, vrabec, sýček...), pokud se nepodíváme na početnost přemnožených predátorů. Všeho s mírou platí i zde. Jestliže protežuji jednu skupinu, musí to jít zákonitě na úkor druhé. Uběhlo dosti času nezřízené ochrany, aby si to mohla zainteresovaná (zaslepená) skupina uvědomit.
Odpovědět
Většinou to tak bývá, že to dobré se nevidí - to je přece samozřejmost, že zemědělci živí národ, ale vypichují se problémové záležitosti. A lze souhlasit i s tím, že spousta opatření je "z louže pod okap" - ale hlavně, že jsme dosáhli svého... Ovšem jiný pohled mám na tvorbu klimatu. Ten problém má několik vrstev, a i pláně bez vegetace (sezónní desertifikace) se podepisují na změně proudění. Je přece jen rozdíl, jestli na poli je strniště do konce léta, nebo hned po sklizni se podmítá, přičemž hliněný povrch se prohřívá podstatně více.
A to srovnání s ekologičtějšími sousedy... Nemusíme chodit k daleko, opakovaně jsem zde uváděl článek, kde porovnávám čistou původní kajinu bez chemizace s tou intenzivně obhospodařovanou. Těžko lze očekávat vyšší počty dříve běžných druhů (skřivan, koroptev, čejka, chocholouš, vrabec, sýček...), pokud se nepodíváme na početnost přemnožených predátorů. Všeho s mírou platí i zde. Jestliže protežuji jednu skupinu, musí to jít zákonitě na úkor druhé. Uběhlo dosti času nezřízené ochrany, aby si to mohla zainteresovaná (zaslepená) skupina uvědomit.
JS
Jarek Schindler
9.7.2020 08:08 Reaguje na Karel ZvářalAno pane Zvářale, naprosto souhlasím. Jen bych řekl, že na rozdíl od lesnictví je zemědělství podstatně krátkodobější záležitost a mělo by být tedy schopno podstatně pružněji reagovat na cokoliv. Nelíbí se mi samozřejmě megalány. Dá se říci, že mnohdy vytvářejí i v době vegetace potravní pasti. Ne každý tvor je schopen rychle reagovat na takovou změnu. Potom nevím proč by mělo docházet při menším poli k většímu zhutňování na souvratích. Pokud budu mít záběr ( ať se to lépe počítá) dvacet metrů,tak na poli širokém 120m bude přesně polovina souvratí jak na poli širokém 240m. No a že by na tom poli o šířce 120m musela být při tom vyšší spotřeba PHM ? Nevím proč. Co mě ale vadí je skutečnost ,že si mnohde zemedělci o škody zvěří přímo říkají. Lán kukuřice kde jsou prasata "zaparkovaná" pomalu půl roku se sklidí a již , v lepším případě druhý či třetí den se to podmítá a znovu seje. Na škody je ihned zaděláno. No a jsou samozřejmě špatně nastavené dotace na ha, kde podle leteckých snímků potom každý strom v poli stíní a tedy z těch dotací ubírá. Toto by mělo být přesně naopak.
Odpovědět
LV
Lumír Vitha
9.7.2020 09:53 Reaguje na Jarek Schindler"Pokud budu mít záběr ( ať se to lépe počítá) dvacet metrů,tak na poli širokém 120m bude přesně polovina souvratí jak na poli širokém 240m. No a že by na tom poli o šířce 120m musela být při tom vyšší spotřeba PHM ? Nevím proč."
Pokud budete mí obdélník (kosodélník, to je jedno), o rozměrech odpovídajích celočíselnému násobku záběru stroje, pak je Vaše úvaha celkem pochopitelná. Teď nechám stranou fakt, že jinou šíři záběru má pluh, jinou kombinátor, secí stroj, postřikovač, sklízecí stroj, a proč, a soustředím se na situaci, která je v zemědělství mnohokrát častější. A to je skutečnost, že rozměry pole nejsou celočíselnými násobky záběru stroje. Takže pokud budu mít jedno pole široké 130 metrů při záběru 20 metrů, musím na jedné straně přejet soupravou jen na půl záběru. Pokud budu mít dvě taková pole, musím to udělat na každém poli, takže to jsou už dva jen napůl užitečné přejezdy. Když budu mít taková pole tři, budou to tři přejezdy. Pokud ta tři pole zcelím do tří, odpadnou mi dva takové přejezdy a zůstane jeden. Pokud je zcelí do dvou, potom v tomto případě mohu jet obě boční souvratě na plný záběr...
Tvrzení "Lán kukuřice kde jsou prasata "zaparkovaná" pomalu půl roku se sklidí a již , v lepším případě druhý či třetí den se to podmítá a znovu seje." prosím nějak doložte. Dosud jsem se s něčím podobným nesetkal. Kukuřice se sklízí na podzim v době, kdy už je na setí jakéhokoliv ozimu pozdě, proto mne zajímá, kde se tři dny po sklizni podmítá a seje, a hlavně jaká plodina se tam seje. Jaká plodina je schopna na podzim vzejít a dát nějaký efektivní užitek.
Děkuji.
Odpovědět
Pokud budete mí obdélník (kosodélník, to je jedno), o rozměrech odpovídajích celočíselnému násobku záběru stroje, pak je Vaše úvaha celkem pochopitelná. Teď nechám stranou fakt, že jinou šíři záběru má pluh, jinou kombinátor, secí stroj, postřikovač, sklízecí stroj, a proč, a soustředím se na situaci, která je v zemědělství mnohokrát častější. A to je skutečnost, že rozměry pole nejsou celočíselnými násobky záběru stroje. Takže pokud budu mít jedno pole široké 130 metrů při záběru 20 metrů, musím na jedné straně přejet soupravou jen na půl záběru. Pokud budu mít dvě taková pole, musím to udělat na každém poli, takže to jsou už dva jen napůl užitečné přejezdy. Když budu mít taková pole tři, budou to tři přejezdy. Pokud ta tři pole zcelím do tří, odpadnou mi dva takové přejezdy a zůstane jeden. Pokud je zcelí do dvou, potom v tomto případě mohu jet obě boční souvratě na plný záběr...
Tvrzení "Lán kukuřice kde jsou prasata "zaparkovaná" pomalu půl roku se sklidí a již , v lepším případě druhý či třetí den se to podmítá a znovu seje." prosím nějak doložte. Dosud jsem se s něčím podobným nesetkal. Kukuřice se sklízí na podzim v době, kdy už je na setí jakéhokoliv ozimu pozdě, proto mne zajímá, kde se tři dny po sklizni podmítá a seje, a hlavně jaká plodina se tam seje. Jaká plodina je schopna na podzim vzejít a dát nějaký efektivní užitek.
Děkuji.
JO
Jan Olejníček
9.7.2020 10:41 Reaguje na Lumír VithaKukuřice na siláž se zas tak pozdě nesníží, aby se nedala zaset třeba oz. pšenice. Viděl jsem to, samozřejmě, včetně těch škod od prasat.
Odpovědět
JO
LV
Lumír Vitha
9.7.2020 11:03 Reaguje na Jan OlejníčekV tom případě nejsou v té kukuřici zaparkovaná prasata půl roku...
Odpovědět
JO
Jan Olejníček
9.7.2020 11:23 Reaguje na Lumír VithaTo je fakt, nicméně si myslím, že pan Schindler neměl na mysli časový úsek 182,5 dne a ani to nebyla podstata té myšlenky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.7.2020 20:13 Reaguje na Lumír VithaMluvil jsem o "pomalu půl roce" pane Vitho. Šlo tedy spíš o přibližnou dobu než o přesné určení času. Přesně to těm divočákům neměřím. Jestli jste se s tím co popisuji ještě nesetkal, není to moje chyba. Je dost možné, že trpíte takovou tou provozní slepotou.Já se s tím setkával dost často. Jinak se stačí podívat na letecké mapy a srovnat třeba tu jižní Moravu se sousedním Rakouskem. Ani tam nemusí být vyznačena státní hranice a přesto víte kde jste,či na co se díváte. Obrovský rozdíl který zrovna nepodporuje tvrzení pana Blažka. To samé je bohužel ale i na hranici s Polskem.
Odpovědět
JS
Jiří S
9.7.2020 21:28 Reaguje na Jarek SchindlerA vy si myslíte, že v Rakousku s těma divočákama nemají problém, i když mají malá políčka?
Taky stojí za zmínku, že v Rakousku je dlouhodobý trend zcelování pozemků, protože 55 % zemědělců vedou zemědělství jako vedlejší živnost a mladá generace to již nechce dělat, takže pomalu a jistě se dostávají do podoby našeho zemědělství.
Odpovědět
Taky stojí za zmínku, že v Rakousku je dlouhodobý trend zcelování pozemků, protože 55 % zemědělců vedou zemědělství jako vedlejší živnost a mladá generace to již nechce dělat, takže pomalu a jistě se dostávají do podoby našeho zemědělství.
JS
Jarek Schindler
10.7.2020 06:45 Reaguje na Jiří SProblémy s divočáky jsou v celé Evropě, tedy i v Rakousku. Co vím tak tam lovili ještě před dvaceti lety do deseti tisíc divočáků. Nyní je to nějakých dvacet až třicet tisíc. Největší problémy s nimi a tedy i největší počet ulovených divočáků je právě kolem hranice s námi. No a ten dlouhodobý trend zcelování? Nevím jak často se aktualizují mapy ale zatím ten trend na těch mapách není a to ani náhodou, vidět. Takže je to zatím pořád něco jako nebe a dudy.
Odpovědět
JS
Jiří S
10.7.2020 11:05 Reaguje na Jarek SchindlerTen problém kolem hranic je zajímavý. Na veliké výměře kolem hranic u nás právě hospodaří rakouští zemědělci a kdyby jste viděl, jak se u nás chovají k půdě, tak by jste z toho zešedivěl. Dále kolem hranic bývají hustá pásma lesů a to by mohlo být druhou příčinou těchto problémů.
Samozřejmě, že je to pořád jako nebe a dudy, ale ten trend je dlouhodobý a zrychlující se. Je jasné, že za 10 let to nebude pořád u nich jako u nás, ale míří k tomu. Vždycky nám rakušáci a němci záviděli naše pole a proto jich také mají kolem hranic tolik v jejich vlastnictví.
Odpovědět
Samozřejmě, že je to pořád jako nebe a dudy, ale ten trend je dlouhodobý a zrychlující se. Je jasné, že za 10 let to nebude pořád u nich jako u nás, ale míří k tomu. Vždycky nám rakušáci a němci záviděli naše pole a proto jich také mají kolem hranic tolik v jejich vlastnictví.
LV
Lumír Vitha
9.7.2020 09:39 Reaguje na Karel Zvářal" Je přece jen rozdíl, jestli na poli je strniště do konce léta, nebo hned po sklizni se podmítá, přičemž hliněný povrch se prohřívá podstatně více." Můžete prosím ten rozdíl nějak specifikovat? Kvantifikovat?
Podmítka je operace základního zpracování půdy. Rozrušuje půdní škraloup a přerušuje kapiláry, kterými vzlíná voda ze spodních vrstev půdy. Pokud by se podmítka neprovedla, kapilárami bude voda (pokud nějaká zbude) doslova nasávána směrem k povrchu, ze kterého se bude odpařovat. Případné srážky naopak po slehlém a tvrdém půdním škraloupu bez užitku odtečou.
Dále se podmítkou vytvoří hroudy a hrudky, které mají v součtu daleko větší nasákavý povrch, do nějž se srážková voda mnohem lépe a v daleko větším množství vsákne. Zvrásněný povrch podmítnutého pole (zhruba 10 cm do hloubky) stíní proti slunečnímu záření i proti větru, což zabraňuje vysoušení.
Navíc podmítka vytváří příznivé podmínky pro vzejití semen, takže je účinným přirozeným nástrojem v boji proti plevelům. Naklíčené plevele (mezi které samozřejmě patří i kulturní plodiny naposledy na poli pěstované) se pak zaorají a tím se přemění na zelené hnojení.
Proto se naštěstí podmítka vrátila do souhrnu zemědělských prací, a to v čase, ve kterém je opravdu účinná, tedy do 48 hodin po sklizni. Proto stále častěji vidíme farmáře, kteří dopoledne (pokud to počasí dovolí) posečou a vymlátí, odpoledne sesbírají slámu a večer podmítnou. I tu večerní a ranní rosu lépe vsákne a déle udrží podmítnuté pole než utužený úhor tuhý jako mlat, bez proužku stínu a vysoušený sebemenším vánkem.
Tolik k podmítce.
Odpovědět
Podmítka je operace základního zpracování půdy. Rozrušuje půdní škraloup a přerušuje kapiláry, kterými vzlíná voda ze spodních vrstev půdy. Pokud by se podmítka neprovedla, kapilárami bude voda (pokud nějaká zbude) doslova nasávána směrem k povrchu, ze kterého se bude odpařovat. Případné srážky naopak po slehlém a tvrdém půdním škraloupu bez užitku odtečou.
Dále se podmítkou vytvoří hroudy a hrudky, které mají v součtu daleko větší nasákavý povrch, do nějž se srážková voda mnohem lépe a v daleko větším množství vsákne. Zvrásněný povrch podmítnutého pole (zhruba 10 cm do hloubky) stíní proti slunečnímu záření i proti větru, což zabraňuje vysoušení.
Navíc podmítka vytváří příznivé podmínky pro vzejití semen, takže je účinným přirozeným nástrojem v boji proti plevelům. Naklíčené plevele (mezi které samozřejmě patří i kulturní plodiny naposledy na poli pěstované) se pak zaorají a tím se přemění na zelené hnojení.
Proto se naštěstí podmítka vrátila do souhrnu zemědělských prací, a to v čase, ve kterém je opravdu účinná, tedy do 48 hodin po sklizni. Proto stále častěji vidíme farmáře, kteří dopoledne (pokud to počasí dovolí) posečou a vymlátí, odpoledne sesbírají slámu a večer podmítnou. I tu večerní a ranní rosu lépe vsákne a déle udrží podmítnuté pole než utužený úhor tuhý jako mlat, bez proužku stínu a vysoušený sebemenším vánkem.
Tolik k podmítce.
Karel Zvářal
9.7.2020 20:06 Reaguje na Lumír VithaPověru, že bez okamžité podmítky na poli již nikdy nic nevyroste, jsme zde probírali několikrát. Teploty povrchů máte kvantifikovány např. zde:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-prozradi-termokamera-ze-lesni-porosty-si-nicime-sami
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-prozradi-termokamera-ze-lesni-porosty-si-nicime-sami
KS
Krejcar Stanislav
9.7.2020 21:24 Reaguje na Karel ZvářalNu podmítka se nedělala aby tam nic nerostlo, spíše naopak. Nakonec pokud si vezmete zemědělské kalendáře z dvacátých a třicátých let minulého století, tak tam je podmítka naopak doporučována. Ale s tím, že po ní po patřičné době přišlo hnojení statkovými hnojivy většinou v době prvních mrazíků podzimu s praxí hluboké orby. Jako přípravy pro jarní setbu.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.7.2020 07:07 Reaguje na Krejcar StanislavČíst umím a popouškovat bych dovedl taky. Je právě otázka, zda je lepší ponechat v čase sucha vysoké strnisko po řepce s bohatým výdrolem do podzimu - a potom hmotu zaorat, nebo v červenci z celé krajiny udělat hliněnou poušť. Na pár místech jsem viděl popisovanou "novotu", a světe div se, příští rok ta pole normálně plodila.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
9.7.2020 14:42 Reaguje na Karel ZvářalEkologisti vždy chrání vše co škodí přírodě. Včetně těch predátorů.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
9.7.2020 08:50Naprosto souhlasím s autorem. Jen snad ještě dodávám, že současní ochránci všeho jsou zářným příkladem nenasytnosti. Chtějí ekologické jídlo v neomezeném množství, kvalitě a pestrosti, ale nechtějí za něj platit, ani se na jeho výrobě podílet, ani je nezajímá, jak se to dělá, že to jídlo vůbec na poli v požadovaném množství a kvalitě vyroste (ale nezapomenou napsat na sociální síť, jak se to má dělat). Chtějí mít všude hmyz a ptáky, ale nechtějí vedle sebe ani živočišnou výrobu, protože smrdí, ani hnojiště na poli. Nechtějí používat chemické pesticidy, ale také nechtějí za plotem zaplevelené pole, protože se jim nelíbí "ten binec, kdo se na to má koukat". Chtějí mít kolem sebe neustále šťastná zvířátka, pokud možno včetně vlků a medvědů. Chtějí zkrátka mít všechno, všude a ihned. Jejich nesmyslné požadavky pak chtějí uvést do praxe bez ohledu na skutečné následky. Nenasytnost byla vždycky hřích a vedla ke špatným koncům.
Odpovědět
JŠ
PE
Petr Eliáš
9.7.2020 09:03 Reaguje na Marcela JezberováTím jste drahá paní popsala 99% populace ČR. Nejen ochránce. :)
Odpovědět
ZZ
Zdeněk Zobač
9.7.2020 17:18 Reaguje na Marcela JezberováJeště jste zapomněla napsat , že nejlepší cesta pro kolo je asfaltka nebo koberec aby si svá kola a oblečení náhodou nepoškodili. Dále , že všechny pozemky na vesnicích jakoby neměli majitele a svými SUV , kroskami , čtyřkolkami nejezdí jen po loukách a pastvinách ale klidně v obilí, protože příroda je přeci jejich. Je třeba už rázně všem pipomenout , že každý metr půdy někomu patří. V Rakousku nebo Německu by si to nikdo nedovolil.
Odpovědět
va
vaber
10.7.2020 08:31 Reaguje na Zdeněk Zobačznam louku kde seče trávu družstvo, motorkáři a auta si tam jezdí zkoušet smyky, někdy mám chuť zavolat na policii která má sídlo 2km daleko, ale asi by mi vynadali že je ruším od důležité práce, podobně motorkáři jezdí po nedalekém zalesněném kopci ,bez tlumič hluku jsou slyšet na kilometry ale policii ani u technické prohlídky takový stav nezajímá.
Kdysi by sedlák takového návštěvníka propíchl vidlemi a nic by se mu nestalo, protože chránil svůj majetek
Odpovědět
Kdysi by sedlák takového návštěvníka propíchl vidlemi a nic by se mu nestalo, protože chránil svůj majetek
SP
Svatá Prostoto
10.7.2020 12:03 Reaguje na Zdeněk ZobačŽe se uvedené prasárny dějí je smutná pravda, nicméně řekl bych, že je má na svědomí jiná skupina, než jsou různí eko- ... no, jak je jen nazvat.
Podle mích zkušeností jde o dvě zcela odlišné skupiny ... i když je někdy otázkou, která je lepší.
Odpovědět
Podle mích zkušeností jde o dvě zcela odlišné skupiny ... i když je někdy otázkou, která je lepší.
SP
ig
va
vaber
9.7.2020 09:38je asi najivní představa ,že když zmenším pole a udělám nějaké meze jak bývalo kdysi, už bude vše dobré
dobré bylo když si sedlák pěstoval vše pro sebe a svůj dobytek, pěstoval různé plodiny,obměňoval plodiny na poli každý rok,hnojil pole nepoužíval chemii a vlastně zlepšoval půdu, tak jak to dělají dnes už jen někteří zahrádkáři.
Ekonomicky je to nemožné, to by musel přijít hladomor a sedlák by byl nucen vyrobit si opět vše sám,
soběstačný býval každý sedlák ,kdysi
Odpovědět
dobré bylo když si sedlák pěstoval vše pro sebe a svůj dobytek, pěstoval různé plodiny,obměňoval plodiny na poli každý rok,hnojil pole nepoužíval chemii a vlastně zlepšoval půdu, tak jak to dělají dnes už jen někteří zahrádkáři.
Ekonomicky je to nemožné, to by musel přijít hladomor a sedlák by byl nucen vyrobit si opět vše sám,
soběstačný býval každý sedlák ,kdysi
PV
Pedro Voříšek
9.7.2020 09:49Dosti tendenční článek.
1) nenínpravda, že s výrobou neekologických aut se nic nedělá. Dělá - nové emisní limity současná auta nesplňují, a automobilky budou mít co dělat, aby je nové pozadsvky neposlaly do bankrotu.
2) lidi netrápí zemědělská produkce potravin - ty skutečně potřebujeme. Trápí he produkce nepotravin - ekonesmyslu zvaného Biopaliva, která mají v součtu hlubší ekologickou stopu než ropa.
Takže se zemědělci začněte chovatvtak jaknpíšete v článku, prestaňte pěstovat nesmyslnou Babišovku a živte národ, dotací na to dostávate snad dost.
3) začněte se konečně chovat k půdě jako řádný hospodář. Pěstujete na pronajatém, a je vám buřt, že půdu jen vysáváte jak upíři, nic ji alenevracíte - vrátíte ji majiteli po třiceti letech ve formě technické spraše...
Začněte se o půdu starat, co z ní vezmete ji zase vraťte. Nebylo by od věci nastudovat termín "ttojpolní hospodářství", ne, fakt nejde pěstovat řepku na poli pět let po sobě...Díky dotacím jste si nakoupili John-Deery, tak na to máte podmínky, o kterým se vašim dědům mohlo jen zdát.
Odpovědět
1) nenínpravda, že s výrobou neekologických aut se nic nedělá. Dělá - nové emisní limity současná auta nesplňují, a automobilky budou mít co dělat, aby je nové pozadsvky neposlaly do bankrotu.
2) lidi netrápí zemědělská produkce potravin - ty skutečně potřebujeme. Trápí he produkce nepotravin - ekonesmyslu zvaného Biopaliva, která mají v součtu hlubší ekologickou stopu než ropa.
Takže se zemědělci začněte chovatvtak jaknpíšete v článku, prestaňte pěstovat nesmyslnou Babišovku a živte národ, dotací na to dostávate snad dost.
3) začněte se konečně chovat k půdě jako řádný hospodář. Pěstujete na pronajatém, a je vám buřt, že půdu jen vysáváte jak upíři, nic ji alenevracíte - vrátíte ji majiteli po třiceti letech ve formě technické spraše...
Začněte se o půdu starat, co z ní vezmete ji zase vraťte. Nebylo by od věci nastudovat termín "ttojpolní hospodářství", ne, fakt nejde pěstovat řepku na poli pět let po sobě...Díky dotacím jste si nakoupili John-Deery, tak na to máte podmínky, o kterým se vašim dědům mohlo jen zdát.
ig
9.7.2020 10:39 Reaguje na Pedro Voříšek
S auty se dělají dost divné věci. Aby se daly dodržet limity, upravují se motory směrem k vyšší spotřebě, při tom už EURO 5 úplně stačilo. Za méně NOx se platí vyšší produkcí CO2 - stejně jako ve všech ostatních odvětvích, kde každé omezení CO2 samo produkuje víc CO2 než stará technologie. Z mladých mi už nikdo nevěří, že jsem Mercedesem 124 kdysi jezdíval za pět litrů. Prý to není možné :-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.7.2020 16:36 Reaguje naNo, v poslední době se mně to jeví tak, že bruselské obstrukce s nesplnitelnými emisnimí limity aut jsou vyvolávány schválně. Že Brusel prostě potřebuje na uplácení voličů eurohujerských politických stran, zvláště v zemích na jihu Evropy, obrovské finanční částky, které mu jednotlivé evropské státy neodhlasují. proto se Brusel snaží tyto částky vyždímat z evropských firem. Přes pokuty, odpustky na CO2 a další takzvanou ekologii.
Odpovědět
ig
9.7.2020 18:13 Reaguje na Radim Polášek
Slyšel jsem od člověka z Bruselu (hm, takže je to pořád jen historka z doslechu) že všechny tyhle normy byly přijaté za přítomnosti profesionálních lobbistů všech významných automobilek. Moc nechápu co tím sledují, protože já být jediným majitelem Volkswagenu, tak se po téhle smršti předpisů naštvu, všechny propustím, stroje dám do šrotu, budovy zbourám, dokumentaci skartuju a nechám si jen sekretářku a služební letadlo.
Odpovědět
MG
Milan G
9.7.2020 18:25 Reaguje naFaktem je, že někde musí být hranice. Pokud by to letělo takovým tempem jako do teď tak ve viditelné budoucnosti by Brusel taky nemusel inkasovat jediné euro. Jenom idiot zařízne slepici snášející zlaté vejce.
Ovšem na druhou stranu, nikdo se nevyzná v makovicích zelených khmérů, kteří dřepí v EP.
Možná budou automobilky v budoucnosti platit pokuty protože vůbec staví auta a bude jedno že jsou na elektriku.
Odpovědět
Ovšem na druhou stranu, nikdo se nevyzná v makovicích zelených khmérů, kteří dřepí v EP.
Možná budou automobilky v budoucnosti platit pokuty protože vůbec staví auta a bude jedno že jsou na elektriku.
PH
Pavel Hanzl
9.7.2020 18:14 Reaguje naJá vám věřím, dá se jezdit i levněji, nejlépe po větru a ještě z kopce.
Odpovědět
ČM
Čech M.
10.7.2020 10:58 Reaguje na" Za méně NOx se platí vyšší produkcí CO2"
Opravdu? Řekl bych , že je to spíše naopak viz. moderní zážehové přímovstřikové turbomotory.
A jak a kde se upravují motory k vyšší spotřebě?
Odpovědět
Opravdu? Řekl bych , že je to spíše naopak viz. moderní zážehové přímovstřikové turbomotory.
A jak a kde se upravují motory k vyšší spotřebě?
JS
Jiří S
9.7.2020 11:35 Reaguje na Pedro VoříšekAd 2) a jste zemědělcům schopni zaručit na ty potraviny odbyt? Nějakou alespoň normální cenu? A ne dotací nedostáváme dost, respektive v porovnání s ostatními zeměmi a ne jen evropskými.
Ad 3) možná by jste si zemědělství měl nastudovat vy, protože trojpolní hospodářství je zcela jistě horší než to co se tu děje. Když už, tak bych preferoval Norfolkský postup, jenže na to zase není dost živočišné výroby.
Takže vcelku vzato, co by jste mi jako zemědělcovi poradil. Co mám pěstovat?
Odpovědět
Ad 3) možná by jste si zemědělství měl nastudovat vy, protože trojpolní hospodářství je zcela jistě horší než to co se tu děje. Když už, tak bych preferoval Norfolkský postup, jenže na to zase není dost živočišné výroby.
Takže vcelku vzato, co by jste mi jako zemědělcovi poradil. Co mám pěstovat?
JŠ
Jan Škrdla
9.7.2020 22:57 Reaguje na Jiří SAd 2) část ploch, na kterých se pěstují biopaliva by šlo využít pro zeleno-modrou infrastrukturu v krajině (ÚSES, protierozní opatření, zadržení vody v krajině). Jako potřebnou vidím účast státu a obcí (plánování, poskytnutí, popř. výkup pozemků, financování, založení, údržba).
Jinak větší problém než "babišovka" (která chrání půdu proti erozi podobně jako obilí), je podle mě turkyň (pro mimo-moravské kukuřice). Pokud je vyseta na trochu svažitějším pozemku a přijde přívalový déšť, zejména v květnu nebo červnu, tak je na průšvih zaděláno.
Ad 3) dotyčný tím možná myslel osevní postupy. V rámci osevních postupů se zařazovala i jetelovina zvyšující úrodnost a zlepšující strukturu půdy. To (by) vám poradil i pan Peregrin.
Odpovědět
Jinak větší problém než "babišovka" (která chrání půdu proti erozi podobně jako obilí), je podle mě turkyň (pro mimo-moravské kukuřice). Pokud je vyseta na trochu svažitějším pozemku a přijde přívalový déšť, zejména v květnu nebo červnu, tak je na průšvih zaděláno.
Ad 3) dotyčný tím možná myslel osevní postupy. V rámci osevních postupů se zařazovala i jetelovina zvyšující úrodnost a zlepšující strukturu půdy. To (by) vám poradil i pan Peregrin.
JS
Jiří S
10.7.2020 10:54 Reaguje na Jan ŠkrdlaAd 2) pěkná myšlenka, dalo by se i souhlasit, ale kdo to bude platit? Jak se bude počítat ušlá ztráta ze zisku?
K té kukuřici souhlasím je to to nejhorší co bylo vymyšleno v souvislosti s bioplynkama. Jenže, kdo to zaplatí? Viděl jsem zajímavá řešení, dala by se praktikovat na Vysočině asi, že do meziřádku byla oseta směs jetelů, nachový, alexandrijský, po posečení kukuřice zůstal poměrně slušný koberec, ale to ovšem není z důvodu sucha praktikovatelné všude.
Ad3) Ve skutečnosti naše postupy a hlavně i ty Babišovi nejsou tak špatné, jen si lidi pletou půdní bloky, ono to je třeba hned vedle a pak tvrdí, že je tam 3 roky za sebou řepka, to by nikdo neudělal, protože by se ničeho nedopěstoval a zvýšil si tak náklady, že by to nebylo rentabilní a nevím kam se na tyto nesmysly chodí. Samozřejmě netvrdím, že se nemůže stát, že jde občas třeba pšenice po pšenici, ale u řepky toto určitě není.
Odpovědět
K té kukuřici souhlasím je to to nejhorší co bylo vymyšleno v souvislosti s bioplynkama. Jenže, kdo to zaplatí? Viděl jsem zajímavá řešení, dala by se praktikovat na Vysočině asi, že do meziřádku byla oseta směs jetelů, nachový, alexandrijský, po posečení kukuřice zůstal poměrně slušný koberec, ale to ovšem není z důvodu sucha praktikovatelné všude.
Ad3) Ve skutečnosti naše postupy a hlavně i ty Babišovi nejsou tak špatné, jen si lidi pletou půdní bloky, ono to je třeba hned vedle a pak tvrdí, že je tam 3 roky za sebou řepka, to by nikdo neudělal, protože by se ničeho nedopěstoval a zvýšil si tak náklady, že by to nebylo rentabilní a nevím kam se na tyto nesmysly chodí. Samozřejmě netvrdím, že se nemůže stát, že jde občas třeba pšenice po pšenici, ale u řepky toto určitě není.
JŠ
Jan Škrdla
10.7.2020 23:13 Reaguje na Jiří SAd 2) v ideálním případě by to měl platit stát, na svém nebo na obecním (popř. i vykoupeném od soukromníků). Tedy v případě, že uzná za vhodné, že je potřeba mít zdravou krajinu, předcházet erozi, mít kvalitní vodu, umožnit v rozumné míře rekreační využití krajiny.
Pokud ne, tak to zbyde na osvícených obcích, popř. na krajinotvůrcích, jako je třeba pan Marada.
Pokud se budou výše uvedená opatření realizovat na obecní či státní půdě, nevznikne zemědělci ztráta. Snad kromě toho, že budou obdělávat menší výměru. Pokud to bude zemědělec či družstvo realizovat na svém, tak snad podle nákladu na realizaci (třeba dle tabulek jako má AOPK) + ušlého zisku z dané plochy (asi bych to přenechal povolanějším).
Jinak co se týká biopaliv, jako přijatelné řešení vidím produkci dřeva v systému agrolesnictví, které ale není moc rozšířené.
Ad 3) pšenice po pšenici, to je možné. Viděl jsem ale kukuřici po kukuřici (na půdní bloku klasifikovaném jako MEO), a to jsme zase u těch bioplynek.
Odpovědět
Pokud ne, tak to zbyde na osvícených obcích, popř. na krajinotvůrcích, jako je třeba pan Marada.
Pokud se budou výše uvedená opatření realizovat na obecní či státní půdě, nevznikne zemědělci ztráta. Snad kromě toho, že budou obdělávat menší výměru. Pokud to bude zemědělec či družstvo realizovat na svém, tak snad podle nákladu na realizaci (třeba dle tabulek jako má AOPK) + ušlého zisku z dané plochy (asi bych to přenechal povolanějším).
Jinak co se týká biopaliv, jako přijatelné řešení vidím produkci dřeva v systému agrolesnictví, které ale není moc rozšířené.
Ad 3) pšenice po pšenici, to je možné. Viděl jsem ale kukuřici po kukuřici (na půdní bloku klasifikovaném jako MEO), a to jsme zase u těch bioplynek.
JŠ
Jan Šimůnek
9.7.2020 18:27 Reaguje na Pedro VoříšekPěstování nesmyslů na "bionaftu" a "bioetanol" nám diktuje EU. Bez ní bychom tu půdu mohli nechat odpočinout, nebo na ní pěstovat skutečně užitečné věci.
Odpovědět
11.7.2020 08:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Nikdo nám nic nediktuje.
Naopak soudruh Babiš si na EU vydupal pro řepku výjimku, tudíž onoho sajrajtu tu máme procentuálně nejvíce v Evropě..
Odpovědět
Naopak soudruh Babiš si na EU vydupal pro řepku výjimku, tudíž onoho sajrajtu tu máme procentuálně nejvíce v Evropě..
JŠ
Jan Šimůnek
12.7.2020 08:32 Reaguje naOmlouvám se za trochu zjednodušení: EU nám diktuje striktní podíl "obnovitelných zdrojů" a ta řepka je menší zlo než reálně možné alternativy. Byť je to svinstvo jako vše, co v oblasti ekologie a "boje za klima" EU diktuje.
Odpovědět
Jen Názor
9.7.2020 10:01Mnoho témat v jednom příspěvku, mnoho zajímavých reakcí diskutérů, mnoho pravdy, ale také mnoho účelových a zjednodušených pohledů. Uvítala bych diskuzi ke každému dílčímu tématu článku zvlášť, neb tolik témat nelze v jednou příspěvku obsáhnout (lze je stručně pojmenovat, vyjmenovat s krátkým komentářem ...). Např. zemědělství - diskuze k počasí, klimatu atd. od zemědělce až po spotřebitele ... Nic proti zemědělcům, ale je to zvláštní skupina dotovaných pseudopodnikatelů ... nikdo je nenutí pracovat v zemědělství (jistě je pochopitelných mnoho důvodů, proč jsou právě zemědělci, od historických a rodinných vazeb a farem až po zlatokopy), na druhé straně je třeba ctít každou poctivou práci, kterou jistě mnoho z nich odvádí. Zvolili li zemědělství, zvolili také mnoho rizik a nepředvídatelností (zejména s ohledem na počasí a klimatické/mikroklimatické extrémy), zvolili boj s konkurencí běžný ve všech odvětvích, zvolili si oblast=práci závislou na mnoha proměnných. Jednou je moc mokro, jednou moc sucho, jednou je moc horko, jednou moc zima, jednou mírná zima, jednou málo sněhu, jednou moc sněhu, jednou moc hrabošů a málo čápů (populační dynamice čápů jistě pomohl pozdrav samotného pana prezidenta), jednou drahá nafta ... jednou to a pak zase tohle. A natažené ruce pro dotace - EU, potažmo státe dej ... Jistě, v kontextu s dotovanými zemědělci v EU, je to na jedné straně pochopitelné, na druhé straně kdo z ostatních podnikatelů toto má? Já podnikám v jiné oblasti (také jsem si ji vybrala), a víte, o co mohu požádat já? Hádejte, můžete jednou. Výše je pouhé nastínění jednoho z mnoha témat.
Odpovědět
JS
Jiří S
9.7.2020 11:41 Reaguje na Jen NázorZemědělcům nikdy moc nevadila různorodost počasí, mráz, horko, sucho. Jde o to, jak nám do toho zasahují lidé, potažmo stát. Dotace jsou tu hlavně od toho, že neexistuje reálná cena potravin a tyto dotace jen dorovnávají to, co bychom měli správně dostat od výkupců, není to nic navíc, je to spíše méně, než by měla být reálná cena (ceny potravin jsou nízké z důvodu sociálního smíru).
K těm hrabošům? A co jako? Nikdo ze zemědělců nechce peníze kvůli hrabošům, ani kvůli mokru, ani kvůli suchu, my chceme hospodařit tak, aby nám někdo pořád něco nenařizoval. Z vlastní zkušenosti mohu tvrdit, že plošně Stutox II pomohl a žádní živočichové tu nepochcípali (tam kde nebyl aplikován kalamita pokračuje), ale příkaz zněl jasně kvůli hysterii lidí, zakázat to, no a když to chcete zakázat, tak nám tím způsobujete škodu a to znamená plaťte.
Možná by jste se měla podívat co všechno zemědělec musí dodržovat, jsou to desítky, možná stovky pravidel, které jiné obory snad krom nějakých chemiček nemusí dodržovat a pokud někdo chce dodržovat až nereálné standardy, tak se dělá co? Musí se za to zase zaplatit, protože jsou to zvýšené náklady při podnikání.
Odpovědět
K těm hrabošům? A co jako? Nikdo ze zemědělců nechce peníze kvůli hrabošům, ani kvůli mokru, ani kvůli suchu, my chceme hospodařit tak, aby nám někdo pořád něco nenařizoval. Z vlastní zkušenosti mohu tvrdit, že plošně Stutox II pomohl a žádní živočichové tu nepochcípali (tam kde nebyl aplikován kalamita pokračuje), ale příkaz zněl jasně kvůli hysterii lidí, zakázat to, no a když to chcete zakázat, tak nám tím způsobujete škodu a to znamená plaťte.
Možná by jste se měla podívat co všechno zemědělec musí dodržovat, jsou to desítky, možná stovky pravidel, které jiné obory snad krom nějakých chemiček nemusí dodržovat a pokud někdo chce dodržovat až nereálné standardy, tak se dělá co? Musí se za to zase zaplatit, protože jsou to zvýšené náklady při podnikání.
Jen Názor
11.7.2020 23:34 Reaguje na Jiří S- mám informace pouze z veřejně dostupných médií, ale mnohokrát byly prezentovány škody způsobené suchem, záplavami, erozí, mrazy, holomrazy atd. atd., ať už s komentářem agronoma, sadaře či vinaře
- jsme ve 3 tisíciletí, máme armádu ekonomů, nositelů Nobelovy a jiných cen ... a tyto persony nejsou schopny s alespoň bazální přesností vypočítat jednu rovnici o několika proměnných? Nezlobte se, ale to, že neexistuje reálná cena potravin, pokud je to realita, je tragické a směšné.
- k ceně potravin a sociálnímu smíru - je mi jasné, že je to mnohafaktorová problematika ... ale sociální smír jistě není tím hlavním faktorem pro stanovování cen potravin ... je mnoho úrovní mezi výrobcem potravin a konečným spotřebitelem ... např. výkupní ceny řetězců, jejich cenová politika atd. atd ... Výkupní ceny vepřového téměř pohřbily chovy prasat, pak přišla vlna nízkých cen výkupu mléka ... a náklady neustále rostly ... atd. atd.
- hraboše jsem zmínila jen velmi okrajově, ale když už jste reagoval ... k fosfidu zinečnatému jen tolik, že se stačí podívat na informace o přípravku, kdy tento zcela bezpečný jed pro necílové organismy nesmí být aplikován např. v blízkosti chovů drůbeže - a co např. pernatá zvěř? (mimo tuto látku produkují chemičky po celém světě ročně miliony tun jistě neškodných a půdě i zdraví prospěšných chemikálií pro zemědělství, kuřata jsou dopována tunami jistě neškodných hormonů a antibiotik, stejně jako např. mléčný skot atd. atd. Takže já a pravděpodobně i mnoho dalších hysterických jedinců jsem pro maximální možné využívání tradičních postupů v zemědělství (zakvašený kuřinec pod jahody, kejda, moč, hnůj) a jsem pro racionální opatření šetrná k organismům a krajině obecně - záměrně nepoužívám přírodě, protože kravín nebo monokultura řepky jistě není přirozeným ekosystémem - (jistě chápu, že přemnožení nejen hrabošů, ale třeba i černé zvěře apod. je pro člověka závislého na úrodě jím pěstovaných plodin kruciální problém a nejjednodušší a asi i nejméně pracné a nejlevnější? je aplikovat chemii - vyčíslila li bych a sečetla li bych skutečně veškeré reálné dopady, asi bychom se dopočítali "zajímavých" hodnot). Závěrem připomenu celosvětový fenomén DDT (kdyby někdo vyčíslil veškerý přínos a veškeré škody včetně zdraví dětí kojených mlékem s DDT ...), které mi osobně koresponduje se současnou situací s mnoha jinými chemickými přípravky (víme vůbec, jak tyto přípravky reagují, degradují, jak se např. metabolity atd. projeví za rok, 10 let atd?
- zemědělci se mají skvěle, protože všichni se mají skvěle, říkal pan premiér, máme MZ s odborníkem na dotace atd. ministrem Tomanem .. to je pro mne jednoznačně záruka nejvyšší kvality práce, skvěle fungujícího ministerstva i sektoru zemědělství, omezování byrokracie, zefektivňování všech procesů ve prospěch zemědělců. My ostatní živnostníci to máme ve svých oborech zrovna tak. Dostáváme jasná, srozumitelná pravidla pro naše podnikání, úřady a úředníci jsou ochotní, vstřícní a vždy nám nabídnou odbornou pomoc či dobrou radu, když nedejbože něčemu z pár set předpisů a nařízení nerozumíme.
Odpovědět
- jsme ve 3 tisíciletí, máme armádu ekonomů, nositelů Nobelovy a jiných cen ... a tyto persony nejsou schopny s alespoň bazální přesností vypočítat jednu rovnici o několika proměnných? Nezlobte se, ale to, že neexistuje reálná cena potravin, pokud je to realita, je tragické a směšné.
- k ceně potravin a sociálnímu smíru - je mi jasné, že je to mnohafaktorová problematika ... ale sociální smír jistě není tím hlavním faktorem pro stanovování cen potravin ... je mnoho úrovní mezi výrobcem potravin a konečným spotřebitelem ... např. výkupní ceny řetězců, jejich cenová politika atd. atd ... Výkupní ceny vepřového téměř pohřbily chovy prasat, pak přišla vlna nízkých cen výkupu mléka ... a náklady neustále rostly ... atd. atd.
- hraboše jsem zmínila jen velmi okrajově, ale když už jste reagoval ... k fosfidu zinečnatému jen tolik, že se stačí podívat na informace o přípravku, kdy tento zcela bezpečný jed pro necílové organismy nesmí být aplikován např. v blízkosti chovů drůbeže - a co např. pernatá zvěř? (mimo tuto látku produkují chemičky po celém světě ročně miliony tun jistě neškodných a půdě i zdraví prospěšných chemikálií pro zemědělství, kuřata jsou dopována tunami jistě neškodných hormonů a antibiotik, stejně jako např. mléčný skot atd. atd. Takže já a pravděpodobně i mnoho dalších hysterických jedinců jsem pro maximální možné využívání tradičních postupů v zemědělství (zakvašený kuřinec pod jahody, kejda, moč, hnůj) a jsem pro racionální opatření šetrná k organismům a krajině obecně - záměrně nepoužívám přírodě, protože kravín nebo monokultura řepky jistě není přirozeným ekosystémem - (jistě chápu, že přemnožení nejen hrabošů, ale třeba i černé zvěře apod. je pro člověka závislého na úrodě jím pěstovaných plodin kruciální problém a nejjednodušší a asi i nejméně pracné a nejlevnější? je aplikovat chemii - vyčíslila li bych a sečetla li bych skutečně veškeré reálné dopady, asi bychom se dopočítali "zajímavých" hodnot). Závěrem připomenu celosvětový fenomén DDT (kdyby někdo vyčíslil veškerý přínos a veškeré škody včetně zdraví dětí kojených mlékem s DDT ...), které mi osobně koresponduje se současnou situací s mnoha jinými chemickými přípravky (víme vůbec, jak tyto přípravky reagují, degradují, jak se např. metabolity atd. projeví za rok, 10 let atd?
- zemědělci se mají skvěle, protože všichni se mají skvěle, říkal pan premiér, máme MZ s odborníkem na dotace atd. ministrem Tomanem .. to je pro mne jednoznačně záruka nejvyšší kvality práce, skvěle fungujícího ministerstva i sektoru zemědělství, omezování byrokracie, zefektivňování všech procesů ve prospěch zemědělců. My ostatní živnostníci to máme ve svých oborech zrovna tak. Dostáváme jasná, srozumitelná pravidla pro naše podnikání, úřady a úředníci jsou ochotní, vstřícní a vždy nám nabídnou odbornou pomoc či dobrou radu, když nedejbože něčemu z pár set předpisů a nařízení nerozumíme.
JS
Jiří S
13.7.2020 08:57 Reaguje na Jen NázorSociální smír a výkup komodit obchodními řetězci je trochu něco jiného i když souvisejícího. Je totiž pravdou, že největší zastoupení má nižší a střední třída. A je rozhodně jednodušší vzít lidem na daních peníze, protože o tom se chvilku mluví a pak to utichne. Kdyby takoví lidé museli kupovat rohlík za 10 - 15 Kč, tak by sami lidé udělali jiné pořádky, a proto ty dotace takto fungují. To že obchodníci o těch dotacích ví a šponují výkupní ceny na úplná minima, je věc druhá, která je zapříčiněna mnoha faktory, jako restituce, národní hrodst(chybí), většina vlastníků cizí subjekty a podobně.
S tou chemií se to má trochu jinak, než si to asi představujete. Pro nás je každý zákrok chemií další náklad navíc, a proto není nikdy aplikována navíc. U hrabošů byla ta kalamita specifická v tom, že přišla v jiné období než normální kalamity a poničila ne jednu, ale dvě sklizně a na některých místech to vypadá dokonce na poničení tří úrod, ale to je zatím jen predikce. Dokážete si představit, že by vám někdo zakázal například v restauraci uklízet savem, protože může být nebezpečné a pak vám dával pokuty, za to, že tam máte bordel? Samozřejmě my také chceme aplikovat co nejméně chemie a spotřeby chemie oproti ostatním zemím ukazují, že jsme na správné cestě. Fosfid zinku se rozkládá na neškodné látky, je to základní chemie střední školy a každý to musí pochopit. Věřte tomu nebo ne, orba je levnější než Stutox, ale je neefektivní a tak to bohužel je. I naši předkové, ti tradiční sedláci, co to tak prý uměli, trávili hraboše arsenem a podobnými lahůdkami, takže navrácení se ke kořenům no nevím nevím. Co se týče pernaté zvěře, nemůže za jejich nízké stavy tak chemie, jak velikost bloků, jenže pokud nechcete se zemědělstvím skončit, tka potřebujete efektivitu a ta bohužel s malými 1 ha bloky nejde. Ale jak říkáte, je to otázka výkupu, kdyby byla cena pšenice 6000 Kč/t a ne 4000 Kč/t, tak by se to zcela jistě dalo realizovat a pak by byla i ta zvěř a ještě k tomu již dlouhá léta nebyla obloha tak černá a toliko černé zvěře a to má na tyto populace také velký vliv.
Odpovědět
S tou chemií se to má trochu jinak, než si to asi představujete. Pro nás je každý zákrok chemií další náklad navíc, a proto není nikdy aplikována navíc. U hrabošů byla ta kalamita specifická v tom, že přišla v jiné období než normální kalamity a poničila ne jednu, ale dvě sklizně a na některých místech to vypadá dokonce na poničení tří úrod, ale to je zatím jen predikce. Dokážete si představit, že by vám někdo zakázal například v restauraci uklízet savem, protože může být nebezpečné a pak vám dával pokuty, za to, že tam máte bordel? Samozřejmě my také chceme aplikovat co nejméně chemie a spotřeby chemie oproti ostatním zemím ukazují, že jsme na správné cestě. Fosfid zinku se rozkládá na neškodné látky, je to základní chemie střední školy a každý to musí pochopit. Věřte tomu nebo ne, orba je levnější než Stutox, ale je neefektivní a tak to bohužel je. I naši předkové, ti tradiční sedláci, co to tak prý uměli, trávili hraboše arsenem a podobnými lahůdkami, takže navrácení se ke kořenům no nevím nevím. Co se týče pernaté zvěře, nemůže za jejich nízké stavy tak chemie, jak velikost bloků, jenže pokud nechcete se zemědělstvím skončit, tka potřebujete efektivitu a ta bohužel s malými 1 ha bloky nejde. Ale jak říkáte, je to otázka výkupu, kdyby byla cena pšenice 6000 Kč/t a ne 4000 Kč/t, tak by se to zcela jistě dalo realizovat a pak by byla i ta zvěř a ještě k tomu již dlouhá léta nebyla obloha tak černá a toliko černé zvěře a to má na tyto populace také velký vliv.
MV
Miroslav Vlk
9.7.2020 11:23Petr Blažek, autor je sedlák.
No chvála Bohu - sedlák, od počátku století se tady většina zemědělců "amerikanizovala" na farmáře, tak přece jen né všichni...
Nejsem sice přímo z oboru, a přesto, že šlapu po naší zemi již sedmou dekádu, článek je velmi poučný i pro mě. Jde sice o rozumnou úvahu a správné pojmenování dřívějších i současných problémů, ale asi by ještě stálo za to doplnit několik číselných údajů - například o přírůstu obyvatelstva naší planety, kdy cca od roku 1960 dochází k nárůstu 1 miliardy nového obyvatelstva = nových strávníků za každých cca 14 roků. Tehdy 3 miliardy - dnes asi 7,5 miliardy = t.j. asi 2,5-násobek...
Aby se o tom mohlo učit ve školách, nebylo by od věci doplnit k těmto obdobím ještě objem zemědělské půdy - z toho pravidelně obdělávané plochy, procenta obyvatelstva obdělávajících tuto půdu - např. odděleně dle kontinentů, výnosy, náklady...
Z toho by bylo patrné, že bez neustálého výzkumu a vývoje plodin i techniky by tento přírůstek = nakrmení obyvatelstva asi nebyl takový.
Nic není jen černé nebo bílé, všechno souvisí se vším, a pokud se nebudeme chovat rozumně a ohleduplně, nečeká lidstvo dobrá budoucnost...
Odpovědět
No chvála Bohu - sedlák, od počátku století se tady většina zemědělců "amerikanizovala" na farmáře, tak přece jen né všichni...
Nejsem sice přímo z oboru, a přesto, že šlapu po naší zemi již sedmou dekádu, článek je velmi poučný i pro mě. Jde sice o rozumnou úvahu a správné pojmenování dřívějších i současných problémů, ale asi by ještě stálo za to doplnit několik číselných údajů - například o přírůstu obyvatelstva naší planety, kdy cca od roku 1960 dochází k nárůstu 1 miliardy nového obyvatelstva = nových strávníků za každých cca 14 roků. Tehdy 3 miliardy - dnes asi 7,5 miliardy = t.j. asi 2,5-násobek...
Aby se o tom mohlo učit ve školách, nebylo by od věci doplnit k těmto obdobím ještě objem zemědělské půdy - z toho pravidelně obdělávané plochy, procenta obyvatelstva obdělávajících tuto půdu - např. odděleně dle kontinentů, výnosy, náklady...
Z toho by bylo patrné, že bez neustálého výzkumu a vývoje plodin i techniky by tento přírůstek = nakrmení obyvatelstva asi nebyl takový.
Nic není jen černé nebo bílé, všechno souvisí se vším, a pokud se nebudeme chovat rozumně a ohleduplně, nečeká lidstvo dobrá budoucnost...
ad
9.7.2020 11:31
VELKÉ LÁNY: Ano, také to jako laik chápu tak, že velké lány a stroje jsou nejvýhodnější pro pěstování. (Nízká cena potravin, počítám že i nižší emise z výroby a možná i další výhody). Proč by ale menší/pestřejší hospodářské plochy nebyly lepší? Podle mě by se mělo k tomu směřovat. Je přece logické, že místo dvou velkých lánů kolem vsi by tam mělo být 20 malých kde se bude pěstovat třeba 10 různých plodin, které se pak ideálně prodají rovnou v místě. Sice to možná bude znamenat vyšší emise, ale snad by to nebyl tak výrazný problém v porovnání s emisemi z energetiky - https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-detail . Z důvodu vyšší odolnosti proti změnám klimatu/zadržování vody mi také přijde dobré výrazné zvyšování podílu agrolesnictví http://agrolesnictvi.cz/
Odpovědět
JS
Jiří S
9.7.2020 11:44 Reaguje naZáleží co berete jako velký lán. Pro mne je ideální pole mezi 7 - 25 ha. Je 25 již moc?
Lidé si představují, že tu budou políčka kopírující takřka parcely, taková doba však již nikdy nenastane.
A s tím, že se pozemky rozdělí? Víte co se stane? V podstatě nic, protože každý, aby ušetřil, tak na těch 10 políčcích jak jste říkal, tak bude pěstovat nejspíše jednu plodinu a na dalších 10, které budou rozdělené u sebe tu další, bohužel. Ono ani těch plodin k zasetí moc není.
Odpovědět
Lidé si představují, že tu budou políčka kopírující takřka parcely, taková doba však již nikdy nenastane.
A s tím, že se pozemky rozdělí? Víte co se stane? V podstatě nic, protože každý, aby ušetřil, tak na těch 10 políčcích jak jste říkal, tak bude pěstovat nejspíše jednu plodinu a na dalších 10, které budou rozdělené u sebe tu další, bohužel. Ono ani těch plodin k zasetí moc není.
LS
Luboš Sedlák
9.7.2020 13:04 Reaguje naByly by hezké malé hospodářské plochy. Tím "hezké" ale klady malých polí většinou končí.
Jestliže, jsme ohroženi klimatickou změnou, další zvyšování emisí máloefektivními technologiemi postrádá jakýkoliv smysl. I agrochemie se na malá pole hůř aplikuje přesně než na větších.
Byly by hezké malé obchůdky na vsi, malé servisy či malé školy ...
Odpovědět
Jestliže, jsme ohroženi klimatickou změnou, další zvyšování emisí máloefektivními technologiemi postrádá jakýkoliv smysl. I agrochemie se na malá pole hůř aplikuje přesně než na větších.
Byly by hezké malé obchůdky na vsi, malé servisy či malé školy ...
ad
9.7.2020 14:12 Reaguje na Luboš Sedlák
možná, že jsem s těmi menšími poli měl na mysli v důsledku jiný způsob distribuce potravin který je blíže lidem v místě kde ty potraviny rostou. Větší decentralizace, pestrost. Kromě dalších pozitiv jako je zadržování vody, a ochrany před erozí a pravděpodobně i vyšší rozmanitosti živočichů jsou tam ta negativa která uvádíte. Např. možná vyšší cena potravin (nevím jak je to s cenou supermarket versus lokální zemědělec na farmářském trhu); vyšší emise při obhospodařování, skladování... PS: je pochopitelné, že některé plodiny je nevhodné pěstovat na malých parcelách a když už ta těžká technika někem přijede tak je potřeba aby v tom místě toho obhospodařila co nejvíce. Pokud se nepletu tak i u nás je to v zákoně ošetřené (nebo se pracuje na novele/zákonu) že různé plodiny mají různou maximální výměru. (promluvil laik)
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
9.7.2020 14:44 Reaguje na" ... jiný způsob distribuce potravin který je blíže lidem v místě kde ty potraviny rostou." ... mohu vědět jak si to představujte? Třeba v mém případě, tj. Praha?
Prostě koncetrace obyvatel do měst je jevem, který probíhá už desítky let a jen tak to neskončí. A je v protikladu s tím, po čem voláte. Občas nějaký ten farmářský trh, a nic proti němu, to nezachrání.
Odpovědět
Prostě koncetrace obyvatel do měst je jevem, který probíhá už desítky let a jen tak to neskončí. A je v protikladu s tím, po čem voláte. Občas nějaký ten farmářský trh, a nic proti němu, to nezachrání.
JS
Jiří S
9.7.2020 16:24 Reaguje naO tomto tématu perfektně mluvil Martina Pýcha ze Zemědělského svazu v pořadu DVTV. Jasně zdůvodnil proč takováto distribuce již není možná. V podstatě řekl, že skoro nikdo již nechce po svojí práci jet a koupit si od tamtoho zemědělce to a od toho zase ono, zabírá to čas, je jednodušší zajít do supermarketu a to z vlastní zkušenosti mohu potvrdit (výjimka jsou farmářské trhy, ale to je jen malý odbyt). I co se týče koncentrace lidí, protože my když bychom pěstovali 30 ha papriky jako dříve, tak rozhodně naše okolí takové množství nedokáže vykoupit, produkce z 29 ha by prostě musela do supermarketu.
Poupravím lehce to co jste řekl o velikosti pozemku. Není to dáno k plodině, ale k erozi pozemku. Tzn. vezme se v úvahu nějaká svažitost a jsou tři typy. Nízká erozní ohrožení, mírná a silná. Na té silné se nesmí již nikdy pěstovat širokořádková plodin a na mírně jen s půdoochranou technologií. Tyto MEO a SEO již od lonského roku nesmí mít více jak 30 ha. Nyní se projednává, že by tak mělo být u všech existujících pozemků. Tato idea je v podstatě dobrá, ale je uchopena zase naprosto blbě. U velké spousty pozemků dojde při jeho dělení k vyššímu počtu souvratí a jejich utužení, kde naopak bude probíhat vyšší eroze a bude tak sloužit jako odtok vody, kde budou vznikat velké erozní rýhy. Dále mám obavu, že tímto dojde k vyšší chemizace při hospodaření, neboť když nebudete moci některé plodiny, jako kukuřice, slunečnice, brambory, řepa, sója, čirok na těchto pozemcích osít, či zasadit, tak jasně vznikne na ostatních kratší osevní postup a to povede k vyššímu zaplevelení, vyššímu napadení chorob a škůdců a to logicky povede k vyšší chemizace. Tento krok byl opět veden s ušlechtilou ideou, ale bohužel, jak to v tomto státě bývá, když se řekne A, zapomíná se na to B.
Odpovědět
Poupravím lehce to co jste řekl o velikosti pozemku. Není to dáno k plodině, ale k erozi pozemku. Tzn. vezme se v úvahu nějaká svažitost a jsou tři typy. Nízká erozní ohrožení, mírná a silná. Na té silné se nesmí již nikdy pěstovat širokořádková plodin a na mírně jen s půdoochranou technologií. Tyto MEO a SEO již od lonského roku nesmí mít více jak 30 ha. Nyní se projednává, že by tak mělo být u všech existujících pozemků. Tato idea je v podstatě dobrá, ale je uchopena zase naprosto blbě. U velké spousty pozemků dojde při jeho dělení k vyššímu počtu souvratí a jejich utužení, kde naopak bude probíhat vyšší eroze a bude tak sloužit jako odtok vody, kde budou vznikat velké erozní rýhy. Dále mám obavu, že tímto dojde k vyšší chemizace při hospodaření, neboť když nebudete moci některé plodiny, jako kukuřice, slunečnice, brambory, řepa, sója, čirok na těchto pozemcích osít, či zasadit, tak jasně vznikne na ostatních kratší osevní postup a to povede k vyššímu zaplevelení, vyššímu napadení chorob a škůdců a to logicky povede k vyšší chemizace. Tento krok byl opět veden s ušlechtilou ideou, ale bohužel, jak to v tomto státě bývá, když se řekne A, zapomíná se na to B.
ig
9.7.2020 18:20 Reaguje na
Nízká cena potravin u nás je mimo jiné dána velice dobře propracovaným a úsporným způsobem distribuce. Bohužel to není úplně intuitivní, ale například úspory se dosáhne tím, že se produkt vypěstovaný v městečku X odveze kamiónem sto kiláků někam do logistického centra, tam se ho část přeloží na jiný kamión a spolu s dalším zbožím doveze do supermarketu ve městečku X. Kdyby zemědělec vozil poměrnou část výpěstku rovnou do toho supermarketu, tak to vyjde dráž.
Odpovědět
MG
Milan G
9.7.2020 18:35 Reaguje naTím si nejsem tak jist. Nedávno byl v TV rozhovor s jedním ovocnářem, téma třešně. Když prodává on ty třešně odběrateli dostane za jedno kilo 60-70,-Kč v supermarketu ty třešně stojí, aspoň tady u nás, jedno kilo 140-150,-Kč. Po cestě ty třešně naberou v ceně 100%. Možná kdyby to odvezl sám vydělal by víc, ale problém je, že ten supermarket to od něho jen tak nekoupí. Vše musí jít přes obchodní oddělení.
Takže zbývají jen ty trhy.
Odpovědět
Takže zbývají jen ty trhy.
JS
Jiří S
9.7.2020 21:34 Reaguje na Milan GPřesně tak, jeden zemědělec nic nezmůže a do supermarketu se nedostane. U nás funguje jakoby síť výkupníků, kteří odeberou od mnoha zemědělců, dají si marži a pak ještě ten obchoďák.
Když zemědělec chce něco odvést do supermarketu sám, tak za prvé musí mít halu, kde to uskladní na rok a pravidelně to do supermarketu vozí a za druhé to musí sám zabalit. No a za třetí levnější to nebude, protože vzhledem k tomu, že ani jeden supermarket není vlastněn čechy, tak ta výkupní cena je pořád stejně nízká, ale obchodní taktika toho supermarketu je taková, že pak přichází výrazná marže, a to i 1000 %, protože vědí, že český produkt se dobře prodá i za draho. Viz brambor, již v červnu zabalený brambor od pěstitele byl vykoupen supermarketem za 5 Kč/kg, v obchodě 40 Kč/kg = 800 % marže.
Odpovědět
Když zemědělec chce něco odvést do supermarketu sám, tak za prvé musí mít halu, kde to uskladní na rok a pravidelně to do supermarketu vozí a za druhé to musí sám zabalit. No a za třetí levnější to nebude, protože vzhledem k tomu, že ani jeden supermarket není vlastněn čechy, tak ta výkupní cena je pořád stejně nízká, ale obchodní taktika toho supermarketu je taková, že pak přichází výrazná marže, a to i 1000 %, protože vědí, že český produkt se dobře prodá i za draho. Viz brambor, již v červnu zabalený brambor od pěstitele byl vykoupen supermarketem za 5 Kč/kg, v obchodě 40 Kč/kg = 800 % marže.
ig
9.7.2020 22:42 Reaguje na Milan G
100 % navíc není nic divného. Když se prodává obyčejná elektronika, lítají tam desítky procent a to se to nemusí speciálně skladovat, ani se to nezkazí.
Ale důvod proč se s tím obchoduje takhle byl řečen už výše - lidi si nejdou na trh ke konkrétnímu pěstiteli, protože nemají čas. Ze stejného důvodu nejde k tomu pěstiteli obchodní řetězec. Místo toho je vybudována hierarchická struktura nákupu a distribuce, kde se na jednotlivých uzlech zboží jen přestrkává nahoru nebo dolů. V podstatě takový supermarket pro supermarkety :-)
Odpovědět
Ale důvod proč se s tím obchoduje takhle byl řečen už výše - lidi si nejdou na trh ke konkrétnímu pěstiteli, protože nemají čas. Ze stejného důvodu nejde k tomu pěstiteli obchodní řetězec. Místo toho je vybudována hierarchická struktura nákupu a distribuce, kde se na jednotlivých uzlech zboží jen přestrkává nahoru nebo dolů. V podstatě takový supermarket pro supermarkety :-)
SP
Svatá Prostoto
10.7.2020 12:10 Reaguje naTak jako se koncentrují prodejci se musí koncentrovat, ideálně sdružovat, i zemědělci a producenti. Jinak budou furt mít smůlu. Nakonec, malý hokynář je ... no, spíš by byl, kdyby to vůbec zkoušel ... druh ještě víc na odstřel než drobný či střední zemědělec.
Odpovědět
JS
Jiří S
13.7.2020 09:00 Reaguje na Svatá ProstotoParadox je, že zemědělci jsou sdruženi, třeba v mlékárenských družstvech, kteří za ně vyjednávají cenu u mlékáren, ale naráží na takřka stejné problémy. Mlékárny jsou takřka všechny v rukou vlastníků z cizích zemí a jsme tam kde jsme byli.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
11.7.2020 07:13 Reaguje naProblém je, že farmářské a jiné podobné trhy jsou u nás silně omezovány. A jsou prakticky vždy umístěny do lokalit, kam se nedá zajet autem a zaparkovat, takže nákup většího množství zboží na nich je nemožný. Lidé jsou prostě systematicky tlačeni k nakupování v supermarketech, kde tato omezení nejsou.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
12.7.2020 08:35 Reaguje na Jan ŠimůnekDodávám ještě: Farmářské trhy by mělo smysl pořádat v blízkosti nákupních středisek, kam se dá zajet autem a zaparkovat. Takže by se daly reálně nakoupit i větší objemy potravin. Sklenička farmářského jogurtu a miništangle salámu (což se asi tak dá koupit na standardních farmářských trzích, protože se toho víc MHD neodveze) prostě nic nevytrhnou. To je jak slonovi jahoda.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.7.2020 16:59 Reaguje naNo, pokud máte třeba léčivky, jejichž sklizeň se zatím nedá mechanizovat, tak v pohodě může prosperovat třeba jenom 1 - 2 hektarové políčko.
Pokud seženete a zaplatíte lidi, kteří vám tam tu léčivku budou sklízet, trhat, shromažďovat, sušit....
Místo léčivky můžete klidně dosadit některé drobné ovoce, některé zatím u nás málo známé a pěstované ovoce nebo zeleninu atd
Ovšem okamžikem, kdy nějaký výzkumný zemědělský ústav nebo výrobce zemědělské techniky atd vyvine pro produkci té léčivky stroje, rentabilita vašeho políčka s ruční sklizní okamžitě zmizí. Menší stroj dokáže s polovinou až desetinou lidí, co vy potřebujete na malé políčko, vyprodukovat sklizeň třeba z 200 hektarového pole a řekněme 4x levněji než vy se svými ručními sklizněmi na tom vašem hektaru. Velký stroj totéž dokáže na tisíci hektarech a ještě třeba o dalších 30 % levněji než onen malý stroj. A svou usušenou léčivkou můžete potom doma maximálně tak krmit kozu v chlívku, protože za vaši cenu, která pokrývá vaše nezbytné výrobní náklady, vám ji nikdo nekoupí.
Ty velké stroje pro pěstování existují dnes pro všechny hlavní zemědělské plodiny, třeba obilí, řepa, brambory, cukrovka, kukuřice, pohanka..., pro základní zeleninu, jako třeba cibuli, mrkev, zelí a pro mmnoho druhů ovoce.
Tam s malými políčky ekonomicky neuspějete, pokud ovšem nějakými triky významně nezvýšíte cenu. Třeba agroturistickým divadlem nebo bio a eko divadlem.
Odpovědět
Pokud seženete a zaplatíte lidi, kteří vám tam tu léčivku budou sklízet, trhat, shromažďovat, sušit....
Místo léčivky můžete klidně dosadit některé drobné ovoce, některé zatím u nás málo známé a pěstované ovoce nebo zeleninu atd
Ovšem okamžikem, kdy nějaký výzkumný zemědělský ústav nebo výrobce zemědělské techniky atd vyvine pro produkci té léčivky stroje, rentabilita vašeho políčka s ruční sklizní okamžitě zmizí. Menší stroj dokáže s polovinou až desetinou lidí, co vy potřebujete na malé políčko, vyprodukovat sklizeň třeba z 200 hektarového pole a řekněme 4x levněji než vy se svými ručními sklizněmi na tom vašem hektaru. Velký stroj totéž dokáže na tisíci hektarech a ještě třeba o dalších 30 % levněji než onen malý stroj. A svou usušenou léčivkou můžete potom doma maximálně tak krmit kozu v chlívku, protože za vaši cenu, která pokrývá vaše nezbytné výrobní náklady, vám ji nikdo nekoupí.
Ty velké stroje pro pěstování existují dnes pro všechny hlavní zemědělské plodiny, třeba obilí, řepa, brambory, cukrovka, kukuřice, pohanka..., pro základní zeleninu, jako třeba cibuli, mrkev, zelí a pro mmnoho druhů ovoce.
Tam s malými políčky ekonomicky neuspějete, pokud ovšem nějakými triky významně nezvýšíte cenu. Třeba agroturistickým divadlem nebo bio a eko divadlem.
JS
Jiří S
9.7.2020 17:36 Reaguje na Radim PolášekNo ono to s těma léčivkama a kořením není už tak žhavé. U nás u Pálavy takový hospodář byl, mechanizace na takovou sklizeň ještě není a přes to ho rozdrtila čínská konkurence, takže s léčivkama ámen.
Odpovědět
ak
antonín krahula
9.7.2020 11:57Perfektní článek, souhlas bez výhrad.Dnes se považuje za zemědělského odborníka kdejaký hlupák.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.7.2020 13:51Jako zemědělec s článkem naprosto souhlasím.Různé "odborné" úvahy ohledně podmítky a zmenšování polí nechávám bez komentáře, darmo vysvětlovat těm, kdo o zemědělství nemají ani potuchy.
Odpovědět
RP
jk
jan křen
9.7.2020 17:11Dden p.Blažku,nevím kde hospodaříte,ani jak jste velký,ale s Vaším článkem naprostý 100% souhlas.A teď čekám na negativní reakce.Trošku se v tom pohybuji 37 let tak vím o čem mluvíte.
Odpovědět
VN
Vladimír Němec
9.7.2020 17:15Pod článek autora se klidně podepišu sám. 18 let jsem pracoval na Správě CHKO České středohoří, z toho poslední dva roky to už nebyla správa CHKO, ale regionální pracoviště Agentury. Odešel jsem v roce 2017, protože po příchodu nového vedení jsem stav vyhodnotil tak, že nárůstu aktivismu a nekompetentnosti se dá čelit jen odchodem. Problém vidím v tom, že ti co mají razítko a nulové zkušenosti, se cítí povoláni mluvit a rozhodovat o ochraně přírody, o ekologii a podobně, aniž si uvědomují, že zastávají postoje, které nemají žádnou oporu v realitě. Oni prostě neví a postoje si pletou z fakty, protože ve škole je to učili jim podobní pedagogové. Obzvláště v tom vynikají absolventi různých FŽP. A pokud tito "ochranáři" (čest výjimkám) s nějakými fakty operují, tak je neumí hodnotit v souvislostech. Hodinky jako holinky a všechno si můžeme koupit v hypermarketu, hlavně aby to mělo nálepku "eko". Ještě za dob CHKO jsem bývalým kolegům žertem říkal, že jsou "městští ochranáři", kteří naprosto nic netuší o venkově a s o to větší vervou o něm rozhodují :-) Podotýkám, že jsem v té době byl jediný ze správy CHKO, kdo bydlel na vsi, kde je dobytek, pasou se koně a ovce atd. Ostatní bydleli ve městě. Dneska tomu říkám "turistické ochranářství", kdy se uvedení environmentální úřednící (čest výjimkám!) snaží vizuální vjemy ze svých turistických výletů přenést do oblastí svého působení, neznajíce a nezajímajíce se o historii jimi spravované oblasti. Prostě vylezou na kopec, rozhlédnou se moudře jako Praotec Čech a řeknou "To je ta země mlékem a strdím oplývající, tady se to musí chránit a nesmí se tu NIC dělat". A za pár desetiletí je z toha další krajinářský brownfield, kde klesá biodiverzita a všichni se diví a svádějí to na Babiše, že "vyrábá tu chemii". Dělají se dnes s chutí podobné chyby, jako v minulosti. Příklad: Správa CHKO kdysi peskovala zemědělce, že pasou na Oblíku a Rané a krávy tam dupou po syslech, hlaváčcích a kavylech. Krávy a ovce zmizely, pak to všechno zarostlo a sysel skoro zmizel. Dneska nám tam sysla sází osobně ministr ŽP, mým mororovým vrtákem z Číny, se správným poměrem oleje 1:33. A za to "dupání kravama" se tam těm zemědělcům dneska platí, říká se tomu management chráněných území. Ale už mí předchůdci na CHKO se na těchto věcech poučili a přestali věci hrotit do nesmyslů. U našich následovníků bohužel nějakou snahu poučit se nevidím. Co naopak vidím, je arogance, blokování výstavby malých vodních nádrží, podpora šíření kůrovce a další a další "alegorické vozy". Jednou o tom napíšu humornou knihu, nejpíš pod názvem "Jak jsem nezachránil přírodu, aneb Agentura OPaK naopak" :-) Problém je dle mého názoru jen v tom, že zážitky a zkušenosti jsou nepřenositelné, jsou jen sdělitelné. Představte si například, že na poli jezdí celý den sedlák, seká, suší, orá, vláčí, seje, praží na něj sluníčko, prší na něj, fouká atd., ani na oběd nejde, aby vše stihnul. A pak navečer, když dojede k mezi a na chvíli si sedne, aby v klidu pojedl, tak k němu přistoupí dobře živený chlapík z města v módním zeleném ochranářském obleku, s dalekohledem a foťákem na krku a toho sedláka poučí, jak by to měl správně dělat a kdy by měl správně orat a sekat atd. A představte si, že ten sedlák ho ani po té celodenní polní makačce na místě NEZABIJE! :-) Chápete to? Já ne, ale vysvětluji si to tak, že máme velmi tolerantní sedláky, kteří si rádi vyslechnou jiný názor a pak si udělají práci tak, jak se správně udělat má. :-) Na závěr všem environmentalistům, ekologistům a aktivistům přeji alespoň na Vánoce pod stromeček minimálně kapku zdravého selského rozumu! :-) A mějte na paměti (platí zvláště pro bývalé kolegy s bývalých středisek Agentury OPaK, čest výjimkám!), že přerozdělováním dotací se nikdo nikdy ke správné provozní ochranářské zkušenosti nedobral. A musíte s lidmi na polích, v lesích a okolo vodních toků MLUVIT, NASLOUCHAT JIM a PŘEMÝŠLET o tom, o čem mluví oni!!! :-)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
9.7.2020 17:42 Reaguje na Vladimír NěmecPan Němec, svojim príspevkom ste ma veľmi pobavil. Samozrejme máte pravdu a je to tragédia ochrany prírody v Čechách a na Slovensku a pravdepodobne a vlastne asi všade. Len malá oprava, správny pomer oleja je teraz 1:50, pretože sú teraz mazacie oleje do benzínu kvalitnejšie ako v minulosti.
Odpovědět
VN
Vladimír Němec
9.7.2020 17:56 Reaguje na Vladimir MertanZdravím, máte pravdu. 1:50 dávám do Stihlu a Husqvarny, ale tam je festovní materiál. Proto mám tyhle stroje už téměř 20 let. Do zmíněného čínského motorového vrtáku dávám 1:33, od výrobce je doporučené 1:40. Když jsem ale ten vrták půjčoval bývalým kolegům na to sázení sysla, tak jsem pravil, ať tam dají klidně 1:25. To jsem ovšem netušil, že s tím bude vrtat ministr Brabec a že Andrej mu bude ty sysly podávat :-) Jestli to tak namíchali, to nevím, ale na tom videu to dost kouřilo. Pravděpodobně na základě tohoto syslího happeningu s ministrem jim (bývalým kolegům) ale Agentura OPaK koupila po letech konečně vlastní a kvalitnější vrták. :-) Takže to beru jako úspěch! Tahle akce je jedna z věcí, kvůli kterým si Brabce vážím a považuji ho za racionálního člověka. Prostě jede někam a tam si něco osobně vyzkouší. Je na něm vidět, že nevystudoval místní FŽP :-)
Odpovědět
JV
Jarda Vesničan
11.7.2020 19:13 Reaguje na Vladimír NěmecJeden velice rozumný a od srdce myšlený názor, který velice výstižně a vtipně vysvětluje dnešní pseudoochranářskou praxi. Pokud se těmito pracovníky nestanou opravdoví odborníci se zkušenostmi a zemědělskou praxí, budou nadále vymýšlet další a další nesmyslná opatření, která jsou buďto nesplnitelná, nebo popírají dobré a mnohaleté zkušenosti zemědělců i lidí žijících v těchto oblastech. Škoda že se dnes nenosí klesický selský rozum a vyhrál ten jediný správný euronázor, s těmi nejnovějšími světovými výzkumy a zkušenostmi. Někdy si myslím, že dnešní generace dětí si díky výchově ve školách, ale i z médií představuje, že kráva je fialová a ani neví a těžko už zažije, jak vypadá a ,,voní" i takový kravský a prasečí hnůj. Tak hlavně aby to nebyla už tahle generace mladších ekologů a různých odborníků.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
9.7.2020 17:15Ať se na mě pan Blažek nezlobí, ale kvalita zemědělské půdy obecně je dnes podstatně horší než v r. 1989.
Nebýt syntetických hnojiv a celého koktejlu chemických přípravků tak bych rád viděl průměrné hodnoty výnosů/ha.
Zcela bez diskuze půdu ničí ti, co jí obhospodařují , hlavně ,že se vydělá.
Otázkou je ,zda naši novodobí agrární loupežníci jsou hlavním viníkem neutěšeného stavu.
A tady se jich musím zastat - nejsou. Největším lotrem je samotný stát, který nastavil pravidla tak, jaká dneska jsou. Tedy hodně špatně.
Pravidla je nutno od základů změnit tak, aby dotace dostal jen ten, který se o krajinu (půdu) dokáže skutečně postarat.
Zemědělci pak budou správci krajiny (primárně za to dotace) a teprve poté si budou moci hospodařit po svém - bez jakékoli úřední buzerace a administrativy. To už bude na jejich umu a šikovnosti.
Odpovědět
Nebýt syntetických hnojiv a celého koktejlu chemických přípravků tak bych rád viděl průměrné hodnoty výnosů/ha.
Zcela bez diskuze půdu ničí ti, co jí obhospodařují , hlavně ,že se vydělá.
Otázkou je ,zda naši novodobí agrární loupežníci jsou hlavním viníkem neutěšeného stavu.
A tady se jich musím zastat - nejsou. Největším lotrem je samotný stát, který nastavil pravidla tak, jaká dneska jsou. Tedy hodně špatně.
Pravidla je nutno od základů změnit tak, aby dotace dostal jen ten, který se o krajinu (půdu) dokáže skutečně postarat.
Zemědělci pak budou správci krajiny (primárně za to dotace) a teprve poté si budou moci hospodařit po svém - bez jakékoli úřední buzerace a administrativy. To už bude na jejich umu a šikovnosti.
VN
Vladimír Němec
9.7.2020 17:42 Reaguje na Miroslav VinklerSouhlas. Problém je i v tom, že v půdě chybí organika. Kde jí ale brát, když stavy dobytka jsou dneska takové, jaké jsou. Je to systém mnoha vzájemně propojených nádob a pokud bude zájem o narovnání stavu, tak to bude proces na desetiletí. A z pohledu ekonomů to může být a pravděpodobně i bude "neekonomické". Takže zase dotace. Ale jinak. Ale jak? :-) Ročně máme na farmě cca 20t koňského hnoje (mrvy) a jen se po něm zapráší.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
9.7.2020 18:31 Reaguje na Vladimír NěmecA stavy dobytka jsme snižovali na základě diktátu EU, to je nutno připomenout.
Odpovědět
JS
Jiří S
9.7.2020 21:36 Reaguje na Vladimír NěmecParadoxní je to, že od listopadu sletěla cena mléka z 9 Kč na 7,60 Kč/l a při tom v obchodech je čím dál dražší. Prostě hnůj nebude a je to škoda.
Odpovědět
pp
VN
Vladimír Němec
11.7.2020 00:05 Reaguje na pavel peregrinSouhlasím s vámi (i na konci) :-) Nerad bych totiž, aby se má poznámka o chybějící organice v půdě prezentovala tak, že se všechno zaveze metrovou vstvou hnoje a všichni budou spokojení. Každý extrém totiž škodí. :-) Navíc je rozdíl mezi vyzrálým (rozloženým) hnojem a tím čerstvým, nerozloženým. Tomu čerstvému hnoji se říká správně mrva, patrně proto, že když se dá rovnou na pole, tak se to pole "zmrví". :-) Takže hnůj ano, ale s mrvou opatrně. A víceleté plodiny rozhodně ano, ale jsme zase u té krátkodobé ekonomiky. Jíst se musí stále, takže dát na pole vojtěšku na tři roky a těšit se celou dobu na pšenici, až zase něco sklidím a vydělám? Pole (ani les) není prostě fabrika, trvalý výdělek je nejistý. Špičkový výdělek v jednom roce nahradí špičkový prodělek v dalším roce naprosto bez problémů, takže je třeba mít i rezervy. Ale jak je vytvořit? Když plodiny zrají, tak je sucho, když uzrají, tak do toho zase prší, když se toho urodí moc, je to špatně, když se urodí málo, je také špatně. A do toho tuny hlášení ve wordu a excelu, bio a eko. A zdravý selský rozum se krčí někde v koutě, aby si ho náhodou nevšiml nějaký ochránce přírody a nedal mu pokutu za nedodržení směrnice EU č.q12/5b-IQ001 :-) A organika v půdě, lhostejno zda z hnoje nebo víceletých pícnin, dále chybí. Uff, jdu raději spát a ráno kouknu na tu kometu ... :-)
Odpovědět
ZZ
Zdeněk Zobač
9.7.2020 18:25 Reaguje na Miroslav VinklerPane Winklere, to co stalo po roce 89 je na zcela samostatnou diskusi. Ale jen to nejhlavnější bych zde rád uvedl. Za prvé byly družstva a statky díky privatizačním zákonům leckde doslova rozkradené a zlikvidované pod taktovkou 3T (kdo je v zemědělství ,ví co to bylo). Prakticky celá jižní Morava je bez skotu, kravíny a technologie nenávratně zlikvidovány. Každý sedlák ale i jezeďák věděl,že kolik organické hmoty z pole odveze, tolik jí tam musí nějakým,způsobem vrátit. K tomu sloužil ideálně kravský hnůj - chcete li hnůj skotu.Ale kravky jaksi nejsou. Vše souvisí se vším a půda bez organického hnojení začne pomalu ale jistě fungovat jako cedník, nezadrží absolutně žádnou vodu.Potom ale už nezabírají ani hnojiva syntetická, chcete -li anorganická. Půdní systém dřív nebo později zkolabuje.Hlavní je deficit uhlíku v jakékoliv formě. Náprava pokud by začala nyní by trvala desítky let. Ale kráva není kuře a vytvořit fungující stádo skotu je otázka několika let. To ale nebyla zdaleka jediná pohroma pro české zemědělství. Všichni zde napadají dotace pro zemědělce ale zemědělec si je nevymyslel. Při vstupu do EU byl jakýsi systém vyjednávaní, kde bohužel pro českého zemědělce byl pan Telička , který nevyjednal vůbec nic - tragédie -ale možná na politickou objednávku . Pamatuji na slova pana Klause - dovezeme levněji. Ale co !!!! My hospodaříme na Vysočině v nmv. od 600 do 800m což není úplně produkční zemědělská krajina, největší výměra našeho "lánu" je 20 ha, jsme v CHKO ZR, máme zde spoustu chráněných lokalit ale zákony této země nám přesto diktují že nesmíme podmítat, orat na podzim bez hnoje , na některých lokalitách nesmíme ani obnovit TTP. Podmínky stanovují lidé na ministerstvu zemědělství a životního prostředí, kteří mnohdy ani neviděli krávu .A úplný doraz všeho jsou poslední roky, kdy každý zemědělec je dle lidí Babiš, každý okrádá tento stát, každý bere neoprávněně dotace. Ale možná třeba málokdo ví , že výkupní cena mléka se prakticky nezměnila za posledních 25 !!! let. Je v průměru nějakých 7,50 Kč. Jinak kohokoliv milerád provedu naším zemědělským podnikem aby se podíval jak zemědělství vlastně funguje
Odpovědět
MG
Milan G
9.7.2020 18:48 Reaguje na Zdeněk ZobačMáte naprostou pravdu, ještě dnes když vidíte ty torza a trosky po bývalých JZD a statcích tak vás musí brát když ne vztek tak lítost určitě.
Kdysi dávno jsem pracovně pobýval ve Slušovicích. Ještě za bolševika AKS postavil supermoderní teletník a kravín, za 12 milionů Kčs, pak bolševik padnul a už nedošlo k použití toho teletníku. Tak tam chátral, dnes je už asi srovnaný se zemí.
Odpovědět
Kdysi dávno jsem pracovně pobýval ve Slušovicích. Ještě za bolševika AKS postavil supermoderní teletník a kravín, za 12 milionů Kčs, pak bolševik padnul a už nedošlo k použití toho teletníku. Tak tam chátral, dnes je už asi srovnaný se zemí.
KT
Karel Tejkal
10.7.2020 09:10 Reaguje na Milan GV revolučním vření 1989 jsem byl zaměstnancem AK Slušovice. Programátor, bílý límeček, ale ve skříni jsem měl montérky a gumáky a když předseda zavelel šli jsme třeba sekat trávu.
Pak Havel z tribuny zaševelil něco o temných slušovických nitích prorůstajících potravinářstvím a Standa Devátý začal s revolučním zápalem rozplétat své osobní spory s Čubou. S vaničkou se vylilo i dítě a dnes tu místo vysokoproduktivního skotu máme řepku a Agrofert.
Odpovědět
Pak Havel z tribuny zaševelil něco o temných slušovických nitích prorůstajících potravinářstvím a Standa Devátý začal s revolučním zápalem rozplétat své osobní spory s Čubou. S vaničkou se vylilo i dítě a dnes tu místo vysokoproduktivního skotu máme řepku a Agrofert.
MG
Milan G
10.7.2020 13:23 Reaguje na Karel TejkalSouhlasím s vámi, přesně to co říkáte tehdy tvrdili starousedlíci, nějak tehdy nemohli přijít na jméno jak Havlovi tak i Devátýmu.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
10.7.2020 15:16 Reaguje na Milan GA jinde zase nemohli přijít na jméno Slušovicím a Čubovi. Nikdo netvrdí, že ve Sl. nebyli slušní, pracovití a chytří lidé. Byli. Jako jinde. Jenže všichni, co si tu dobu pamatujeme víme, že to tehdy nestačilo a chtělo to něco navíc. A co to navíc bylo a pro koho to bylo/mohlo být, to si pamatujme taky.
Ještě jednou pro jistotu, jak byli ve Sl. schopní a pracovití lidé, tak byli leckde jinde. Nebyli horší ... jen holt neměli kdo by jim zatlačil.
Že se po 89 leckdy vylilo s vaničkou i dítě je samozřejmě pravda, ale on ten přechod od budování světlých zítřků nikde nebyl snadný a bez chyb a všichni víme, že se věci mnohem lépe dojebou, než pak napravují.
Odpovědět
Ještě jednou pro jistotu, jak byli ve Sl. schopní a pracovití lidé, tak byli leckde jinde. Nebyli horší ... jen holt neměli kdo by jim zatlačil.
Že se po 89 leckdy vylilo s vaničkou i dítě je samozřejmě pravda, ale on ten přechod od budování světlých zítřků nikde nebyl snadný a bez chyb a všichni víme, že se věci mnohem lépe dojebou, než pak napravují.
KT
Karel Tejkal
11.7.2020 22:18 Reaguje na Svatá ProstotoJedním z faktorů, které přispěly k rozvoji JZD Slušovice, byli inteligentní a pracovití lidé vyhození po šedesátém osmém z KSČ. Čuba jim dal důvěru, jinde je nechtěli.
Odpovědět
MG
Milan G
12.7.2020 10:59 Reaguje na Svatá ProstotoJá se s vámi nepřu. Pouze jsem popsal situaci jaká tehdy byla, to je vše.
Ani nevím jestli se ukázaly nějaké temné nitky jak tehdy třeštil Havel s Devátým. To že to vedlo k destrukci AK to vím, ale prokázaly se nějak ty nitky?
Odpovědět
Ani nevím jestli se ukázaly nějaké temné nitky jak tehdy třeštil Havel s Devátým. To že to vedlo k destrukci AK to vím, ale prokázaly se nějak ty nitky?
ZZ
Zdeněk Zobač
9.7.2020 17:26Jsem rád a DĚKUJI redakci ,že umožnila napsat autorovi ale hlavně zveřejnila to co je naprostá pravda. Je jasné ,že se zde najde spousta odpůrců a panelákových zemědělců , kteří ví vše nejlépe. V zemědělství na Vysočině pracuji 31 let a vím o čem mluvím. Pamatuji i časy kdy lidé z města přijeli na ves a pomohli , ne jen vše rozjezdili a kritizovali.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
9.7.2020 18:02Zase raz dobrý článok na Ekoliste, autor skvele vystihol problém. Ja v podstate tiež pracujem v poľnohospodárstve, venujem sa koseniu chránených lúk. Musím priznať, že za tých 30 rokov sme zintenzívnili svoju prácu, stroje sú rýchlejšie a výkonnejšie, počet pracovníkov sa výrazne klesol. Je jasné, že ručné kosenie alebo hrabanie sa dá vykonávať možno ako hobby, prácu ľudí nahradie stroje. Ušetrený čas sa venuje zmysluplnému vyplnovaniu rôznych výkazov a tabuliek v exceli. To je problém aj zanikajúcich drobných farmárov, čo by obhospodárili malé cenné plochy. Musia vyplnovať rovnako veľa výkazov ako väčší hospodári a malá mechanizácia má zlý pomer cena výkon.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.7.2020 20:45Konečně se našel někdo,kdo umí správně popsat všechny problémy
zemědělství i ochrany přírody.Výstižný komentář je i od Vladimíra
Němce.Ochrana přírody se začala zvrhávat po roce 1989,kdy se zprvu
negovalo vše minulé a propagoval se opak,ač to byl často nesmysl.
Odporovat,znamenalo dostat nálepku "staré struktůry" či "ropáka".
Mnohé bývalé ochranáře tak tito aktivisté převálcovali a nastolili
utopický směr "divočina".Bohužel jaksi opomenuli to,že je krajina
zcela přeměněna a bez zásahu člověka už to fungovat nebude.Pamatuji
protesty za vypuštění Nových Mlýnů,za ukončení stavby Slezské Harty,
za ukončení jaderné energetiky,na blokace obchvatů měst a obcí,na
přivazování ke kůrovcovým stromům a vrcholem byl ministr,který
kůrovce nazval lékařem lesů.Prosazením OZE dokázali zdeformovat
zemědělství,když pole ustoupila solárním parkům a půda se stala
výrobním prostředkem pro výrobu paliv.Dnes chtějí do půdy vracet
organickou hmotu,ale neustoupí od řepkového oleje do nafty,
od lihu do benzínu,od pálení organické hmoty,od bioplynu a od
hektarů dotovaných solárních nesmyslů.Kde tu organickou hmotu
vezmou nevím,možná ze steliva myšek a z domácích vermikompostérů.
Nyní jsou opět na koni,protože spolu s opozicí vidí viníka všeho
v premiérovi a jeho Agrofertu.Zapoměli pouze na to,že to právě
oni prosadili a zemědělci se pouze přizpůsobili trhu,který zelená
politika zdeformovala.Bohužel nevěřím na jejich sebereflexi a
sypání popela na hlavu.To se raději upnou k novým nesmyslům
a budou natahovat ruce pro další dotace a granty.
Odpovědět
zemědělství i ochrany přírody.Výstižný komentář je i od Vladimíra
Němce.Ochrana přírody se začala zvrhávat po roce 1989,kdy se zprvu
negovalo vše minulé a propagoval se opak,ač to byl často nesmysl.
Odporovat,znamenalo dostat nálepku "staré struktůry" či "ropáka".
Mnohé bývalé ochranáře tak tito aktivisté převálcovali a nastolili
utopický směr "divočina".Bohužel jaksi opomenuli to,že je krajina
zcela přeměněna a bez zásahu člověka už to fungovat nebude.Pamatuji
protesty za vypuštění Nových Mlýnů,za ukončení stavby Slezské Harty,
za ukončení jaderné energetiky,na blokace obchvatů měst a obcí,na
přivazování ke kůrovcovým stromům a vrcholem byl ministr,který
kůrovce nazval lékařem lesů.Prosazením OZE dokázali zdeformovat
zemědělství,když pole ustoupila solárním parkům a půda se stala
výrobním prostředkem pro výrobu paliv.Dnes chtějí do půdy vracet
organickou hmotu,ale neustoupí od řepkového oleje do nafty,
od lihu do benzínu,od pálení organické hmoty,od bioplynu a od
hektarů dotovaných solárních nesmyslů.Kde tu organickou hmotu
vezmou nevím,možná ze steliva myšek a z domácích vermikompostérů.
Nyní jsou opět na koni,protože spolu s opozicí vidí viníka všeho
v premiérovi a jeho Agrofertu.Zapoměli pouze na to,že to právě
oni prosadili a zemědělci se pouze přizpůsobili trhu,který zelená
politika zdeformovala.Bohužel nevěřím na jejich sebereflexi a
sypání popela na hlavu.To se raději upnou k novým nesmyslům
a budou natahovat ruce pro další dotace a granty.
pp
pavel peregrin
9.7.2020 21:35Opět se zde ozývá volání po organické hmotě v půdě a hnůj se skloňuje ve všech pádech. Náprava by byla možná i bez něho, a dost často i mnohem efektivnější. Docela mě zaráží, že to zde někdo z kolegů zemědělců neuvádí, tedy: pro úrodnost půdy jsou statková hnojiva potřebná, ale rozhodnějším způsobem úrodnost, sorpční komplex a fyzikálně-chemické vlastnosti půdy ovlivňují víceleté pícniny- jetel a vojtěška. Pokud by stát tyto plodiny zadotoval tak, že by je mohl pěstovat každý bez ohledu na to, zda je využije pro ŽV či je jen pomulčuje a nechá působit, půdy by se rapidně začaly zlepšovat. Jde jen o to, na těchto cenných plodinách trvale neprodělávat. Jde o opatření jednoduché, každému dostupné a hlavně realistické a efektivní, což se právě o tom hnoji z reálného pohledu rozhodně říci nedá.Peníze, vložené do zadotovaného povinného pěstování víceletek by byly využity a na rozdíl od velice často nesmyslného zmenšování polí toto opatření by mělo hlavu a patu.
Odpovědět
JS
Jiří S
9.7.2020 21:48 Reaguje na pavel peregrinSouhlas pane Peregrine. Já to z praxe dokonce mohu posoudit tak, že i pro další růst plodin po těchto aplikacích. U nás na JM se hnůj mineralizuje extrémně pomalu z důvodu sucha, navíc ten hnůj tu vodu pro mineralizaci odčerpá. Vojtěška ji též odčerpá, ale vždycky se po ni dopracujeme slušného výnosu, což se o hnoji říct nedá.
Letos k nám došel na jedno pole z důvodu rozdělování SEO extrém. Po cukrovce šel hnůj a zasela se kukuřice. Nepřál bych vám ten pohled chodit kolem takového pole celý rok. Po asi 150 mm za květen a červen už se to lehce srovnalo, ale stejně ta kukuřice vypadá jako když jsou vlny na moři a je celkově výrazně menší.
Odpovědět
Letos k nám došel na jedno pole z důvodu rozdělování SEO extrém. Po cukrovce šel hnůj a zasela se kukuřice. Nepřál bych vám ten pohled chodit kolem takového pole celý rok. Po asi 150 mm za květen a červen už se to lehce srovnalo, ale stejně ta kukuřice vypadá jako když jsou vlny na moři a je celkově výrazně menší.
PB
Petr Blažek
9.7.2020 22:23To že u nás nejsou krávy za to nemůže EU, ale naši spotřebitelé. Jestli si dobře pamatujete tak v devadesátých letech tady proběhla mediální kampaň jak je mléko a hovězí maso jedovaté. V důsledku toho klesla spotřeba a už se nikdy nevrátila na původní úroveň. Navíc v roce 90 byla průměrná dojivost na krávu 1500l, dnes se blíží k 10 000l.
Ale i tak lze zachovat organizuje v půdě. Hlavně nesmíte podlehnout zelené loby jako je spalování biomasy nebo bioplynkám. Tolik zatracovaná řepka je ze všech těchto zel nejšetrnější. Z pole se odváží průměrně okolo 3.5 t semínka, ale veškerá sláma na poli zůstane. Navíc je to ozim který kryje a svažuje půdu 11 měsíců proti erozi a je to vhodný přerušovač v osevních postupech mezi obiloviny.
Když to porovnáte s bramborami , kukuřicí nebo cukrovkou kde se z pole vyváží stovky tun a navíc jsou tyto plodiny erozně nejvíce náchylné tak je řepka jemný čajíček.
Nejvíce mě dojme když v ČT pak zhlédli reportáž, jak řepka škodí a hned následně vychvalují firmu která veškerou slámu a seno zabalí a pošle do spalovny.
Na našich polích veškerá sláma zůstává, jestli chce někdo balíky tak jedině výměnou za hnůj, ročně rozmetáme okolo 3000t. Ale jak to tak bývá všechno má své pro i proti. Když se rozmetá hnůj, zvláště za mokrých podzimů, tak jezdíte skoro kolej vedle koleje a válcujete půdu kterou se pak snažíte zase pracně zkypřit . A vedle toho si představte slámu na poli za kombajnem kde rozmetadlem průmyslových hnojiv v záběru až 40 metrů doplníte živiny pomocí pár tun. To jenom, že nic není tak jasně černobílé.
Odpovědět
Ale i tak lze zachovat organizuje v půdě. Hlavně nesmíte podlehnout zelené loby jako je spalování biomasy nebo bioplynkám. Tolik zatracovaná řepka je ze všech těchto zel nejšetrnější. Z pole se odváží průměrně okolo 3.5 t semínka, ale veškerá sláma na poli zůstane. Navíc je to ozim který kryje a svažuje půdu 11 měsíců proti erozi a je to vhodný přerušovač v osevních postupech mezi obiloviny.
Když to porovnáte s bramborami , kukuřicí nebo cukrovkou kde se z pole vyváží stovky tun a navíc jsou tyto plodiny erozně nejvíce náchylné tak je řepka jemný čajíček.
Nejvíce mě dojme když v ČT pak zhlédli reportáž, jak řepka škodí a hned následně vychvalují firmu která veškerou slámu a seno zabalí a pošle do spalovny.
Na našich polích veškerá sláma zůstává, jestli chce někdo balíky tak jedině výměnou za hnůj, ročně rozmetáme okolo 3000t. Ale jak to tak bývá všechno má své pro i proti. Když se rozmetá hnůj, zvláště za mokrých podzimů, tak jezdíte skoro kolej vedle koleje a válcujete půdu kterou se pak snažíte zase pracně zkypřit . A vedle toho si představte slámu na poli za kombajnem kde rozmetadlem průmyslových hnojiv v záběru až 40 metrů doplníte živiny pomocí pár tun. To jenom, že nic není tak jasně černobílé.
BM
Břetislav Machaček
10.7.2020 21:30 Reaguje na Petr BlažekV glogále s vámi souhlasím,ale je tu pár nepřesností.Podle
oficiální statistiky stoupla od roku 1990 dojivost na krávu
z cca 38OO l na dnešních 8 5OO l.Trošku si spočtěte těch
vašich 15OO l v průměru v roce 1990.To snad některé krávy dojily
míň než koza?Je jasné,že se kvalitativně stavy dojnic zlepšily
na úkor bývalých tradičních plemen a ve prospěch typicky
plemen mléčných.Stavy skotu by ale mohly být větší a to skotu
masného,využívajícího pastvu a tak udržovat nyní dotované
zatravněné pozemky,které by se nemusely mnohdy bez užitku
kosit a seno,které jinde chybí nechat pouze hnít.Takové
pozemky bývají mnohdy zálohou pro přemnožené hraboše,kde
po zorání polí nalézají klid i potravu.Mi se nejedná o
množství dojnic a o jejich intenzivní šlechtění,krmení,
ustájení a léčení(nová plemena dojnic jsou náchylněší
k nemocem,než tradiční česká plemena se smíšenou
produkcí jak mléka,tak i telecího a hovězího masa).
Mi se jedná o produkci hovězího masa z masných plemen,
abychom nemuseli stále kupovat hovězí z celé Evropy
a nebo dokonce z Argentíny.Je to přece možné i v našich podmínkách,jen se musí pro zemědělce nastavit podmínky
výhodného odbytu a naopak ho vyvážet my.Ona ta ekologie
by měla být hlavně o místních zdrojích a omezení dovozu
loděmi z Argentíny a kamióny napříč Evropou.Považuji to
za pokřivení trhu,když místní zdroj nemůže cenou konkurovat
dovozu dotovaného v místě produkce.Cena pod výrobní náklady
je dumping a ve slušné společnosti by měl být trestný.
To ale v EÚ mnohdy neplatí a dotační politika kříví
trh a potažmo poškozuje i naši krajinu a kvalitu půdy.
Vaši péči o půdu chválím a přeji více takových následovníků.
Odpovědět
oficiální statistiky stoupla od roku 1990 dojivost na krávu
z cca 38OO l na dnešních 8 5OO l.Trošku si spočtěte těch
vašich 15OO l v průměru v roce 1990.To snad některé krávy dojily
míň než koza?Je jasné,že se kvalitativně stavy dojnic zlepšily
na úkor bývalých tradičních plemen a ve prospěch typicky
plemen mléčných.Stavy skotu by ale mohly být větší a to skotu
masného,využívajícího pastvu a tak udržovat nyní dotované
zatravněné pozemky,které by se nemusely mnohdy bez užitku
kosit a seno,které jinde chybí nechat pouze hnít.Takové
pozemky bývají mnohdy zálohou pro přemnožené hraboše,kde
po zorání polí nalézají klid i potravu.Mi se nejedná o
množství dojnic a o jejich intenzivní šlechtění,krmení,
ustájení a léčení(nová plemena dojnic jsou náchylněší
k nemocem,než tradiční česká plemena se smíšenou
produkcí jak mléka,tak i telecího a hovězího masa).
Mi se jedná o produkci hovězího masa z masných plemen,
abychom nemuseli stále kupovat hovězí z celé Evropy
a nebo dokonce z Argentíny.Je to přece možné i v našich podmínkách,jen se musí pro zemědělce nastavit podmínky
výhodného odbytu a naopak ho vyvážet my.Ona ta ekologie
by měla být hlavně o místních zdrojích a omezení dovozu
loděmi z Argentíny a kamióny napříč Evropou.Považuji to
za pokřivení trhu,když místní zdroj nemůže cenou konkurovat
dovozu dotovaného v místě produkce.Cena pod výrobní náklady
je dumping a ve slušné společnosti by měl být trestný.
To ale v EÚ mnohdy neplatí a dotační politika kříví
trh a potažmo poškozuje i naši krajinu a kvalitu půdy.
Vaši péči o půdu chválím a přeji více takových následovníků.
PB
Petr Blažek
11.7.2020 14:25 Reaguje na Břetislav MachačekPři psaní komentáře jsem nekoukal do oficiálních statistik, ale spíše na vlastní zkušenosti. Když nás posílali na praxi do školního statku Lány při
VŠZ tak tam jsme zažili jak se to dělat nemá. Obrovská fluktuace zaměstnanců a lepení děr pomocí studentů to kravám rozhodně neprospívá.
A bohužel podle zkušeností mého otce který dělal přes 20 let zootechnika to jinde nebylo o moc lepší zvláště z okolí větších měst kde si lidé mohou práci vybírat. To se promítlo na zdravotním stavu dvojnic a kvalitě mléka. Na škole tenkrát obíhat leták kde popisovali jak mléko z určitých oblastí se hodí maximálně na výrobu nějakých perleťových knoflíků.
Chovat dobytek obzvláště dojnice je řehole kterou můžete srovnat s prací zdravotních sester. 365 dní v roce musíte brzo ráno vstávat a z odpolední směny se vracíme večer. Sami jsme se do toho po revoluci pustili. Privatizované mlékárny spustily okamžitě kapitalizmus a nastavily západní normy na mléko a tak přežili jenom ti kteří dokázali vyrobit mléko nejvyšší kvality. Potom určitě každý z nás zažil alespoň jednu (někteří i více) zkrachovalou mlékárnu kde mu zůstali peníze (splátkový režim za mléko byl minimálně 2-3 měsíce). Ale nakonec jsme dojeli jako většina z nás na lidi. Postupně tu práci přebírali Ukrajinci a i ti v roce 2007 se při tehdejší konjuktuře přes noc vytratili a šli za lepším do stavebnictví a tak skončil poslední kravín na území Prahy.
Bohužel takto podobný scénář se v zemědělství opakuje ať jste u nás nebo v Německu. Když počítáme že německý sedlák bere dotace SAPS jako my nějakých 200 eur na 1ha tak při 50 ha to dělá nějakých 10 000 eur za rok. Když to zavře (třeba tam nechá postavit sluneční elektrárnu) a půjde do fabriku montovat auta tak si vydělá 4-5000 eur za měsíc za 8 hodin práce a domů jde s čistou hlavou, nemusí řešit nesmyslnou administrativu, nemusí se někde doprošovat o dotace. U nás je to podobné většinu peněz z těchto dotací skončí jako nájemné a pozemková daň , takže na to aby jste mohli fungovat si musíte normálně vydělat. Každý další předpisy a nařízení defakto platíme z toho co vyděláme. A to si všichni ti ochránci přírody myslí co že ti zemědělci nedostávají.
Odpovědět
VŠZ tak tam jsme zažili jak se to dělat nemá. Obrovská fluktuace zaměstnanců a lepení děr pomocí studentů to kravám rozhodně neprospívá.
A bohužel podle zkušeností mého otce který dělal přes 20 let zootechnika to jinde nebylo o moc lepší zvláště z okolí větších měst kde si lidé mohou práci vybírat. To se promítlo na zdravotním stavu dvojnic a kvalitě mléka. Na škole tenkrát obíhat leták kde popisovali jak mléko z určitých oblastí se hodí maximálně na výrobu nějakých perleťových knoflíků.
Chovat dobytek obzvláště dojnice je řehole kterou můžete srovnat s prací zdravotních sester. 365 dní v roce musíte brzo ráno vstávat a z odpolední směny se vracíme večer. Sami jsme se do toho po revoluci pustili. Privatizované mlékárny spustily okamžitě kapitalizmus a nastavily západní normy na mléko a tak přežili jenom ti kteří dokázali vyrobit mléko nejvyšší kvality. Potom určitě každý z nás zažil alespoň jednu (někteří i více) zkrachovalou mlékárnu kde mu zůstali peníze (splátkový režim za mléko byl minimálně 2-3 měsíce). Ale nakonec jsme dojeli jako většina z nás na lidi. Postupně tu práci přebírali Ukrajinci a i ti v roce 2007 se při tehdejší konjuktuře přes noc vytratili a šli za lepším do stavebnictví a tak skončil poslední kravín na území Prahy.
Bohužel takto podobný scénář se v zemědělství opakuje ať jste u nás nebo v Německu. Když počítáme že německý sedlák bere dotace SAPS jako my nějakých 200 eur na 1ha tak při 50 ha to dělá nějakých 10 000 eur za rok. Když to zavře (třeba tam nechá postavit sluneční elektrárnu) a půjde do fabriku montovat auta tak si vydělá 4-5000 eur za měsíc za 8 hodin práce a domů jde s čistou hlavou, nemusí řešit nesmyslnou administrativu, nemusí se někde doprošovat o dotace. U nás je to podobné většinu peněz z těchto dotací skončí jako nájemné a pozemková daň , takže na to aby jste mohli fungovat si musíte normálně vydělat. Každý další předpisy a nařízení defakto platíme z toho co vyděláme. A to si všichni ti ochránci přírody myslí co že ti zemědělci nedostávají.
BM
Břetislav Machaček
12.7.2020 10:02 Reaguje na Petr BlažekNechci se vás dotknout,ale každý si svou cestu vybral sám.U mnohých byl návrat k rodinným hospodářstvím (záměrně nepíši farmám)špatnou volbou.Museli si spočítat,že s omezeným počtem pracovníků vzroste intenzita práce a bude to řehole.Ve velkých celcích lze uplatňovat při
chovu zvířat směnnost a tak nikdo nemusí
pracovat jako otrok dnem i nocí.Taky nákup drahé techniky,její obměna v čase a opravárenství je
ve velkých podnicích snažší, než u těch malých.
Pokud sedlačíte na stovkách hektarů,tak budiž,
ale pokud dnes lidé hospodaří na rozloze našich
předků,tak se vrátili o 70 let nazpět a nečeká je
bez specializace nic dobrého.Mnozí pochybili a
nyní možná i litují,protože nemají často ani své
následovníky.Ideologie velela před 3O.roky rozbít
velké celky na malé,aby byly snáze likvidovatelné
a umožnilo se jejich rozprodání zahraničním investorům.To se většinou nepovedlo a tak se proti velkým tuzemským agropodnikům vede další válka.
Bohužel toto vše vede k vylidnění vesnic,ke stále
nižší životní úrovni venkova,ničení půdy a krajiny.
S tím se potýká celé zemědělství V EÚ a je závislé na dovozu levné pracovní síly a nebo na nových technologiích.Velcí hráči obstojí,malí chvíli vydrží,ale časem budou těmi velkými sežráni.Zatím
to brzdí dotace a setrvačnost.Málo inovují,šetří
na sobě,rodinách i zaměstnancích.Dlouho to však nevydrží ani poskytovatelé dotací,pokud se jich nebudou držet pouze v zájmu ideologie.
Poznal jsem několik takových nadšenců,časem se
buď udřeli,nebo se zadlužili a žijí v trvalém
stresu.Bohužel pocit vlastnictví byl mocnější než
zdravý rozum.Né každý ho má a tak mu zbývá pouze
ta nepřetržitá dřina a zklamání.Velcí hráči snadno
překonají neúrodu a mají i lepší vyjednávací pozici
při jejím udání na trhu.Malé může zachránit pouze
specializace,ale ta vyžaduje speciální techniku a
námezdní zaměstnance.Na tom závisí jejich úspěch,
stačí výpadek těch zahraničních dělníků a je tu
neřešitelný problém.Bohužel cesta vede pouze ke
slučování do odbytových a jiných družstev a tak
moci konkurovat těm velkým hráčům a nebo těm
zahraničním zvýhodněným národními dotacemi.To
už ale vyžaduje i změnu myšlení,ztrátu části
rozhodovacích práv a to mnozí neustojí.
Odpovědět
chovu zvířat směnnost a tak nikdo nemusí
pracovat jako otrok dnem i nocí.Taky nákup drahé techniky,její obměna v čase a opravárenství je
ve velkých podnicích snažší, než u těch malých.
Pokud sedlačíte na stovkách hektarů,tak budiž,
ale pokud dnes lidé hospodaří na rozloze našich
předků,tak se vrátili o 70 let nazpět a nečeká je
bez specializace nic dobrého.Mnozí pochybili a
nyní možná i litují,protože nemají často ani své
následovníky.Ideologie velela před 3O.roky rozbít
velké celky na malé,aby byly snáze likvidovatelné
a umožnilo se jejich rozprodání zahraničním investorům.To se většinou nepovedlo a tak se proti velkým tuzemským agropodnikům vede další válka.
Bohužel toto vše vede k vylidnění vesnic,ke stále
nižší životní úrovni venkova,ničení půdy a krajiny.
S tím se potýká celé zemědělství V EÚ a je závislé na dovozu levné pracovní síly a nebo na nových technologiích.Velcí hráči obstojí,malí chvíli vydrží,ale časem budou těmi velkými sežráni.Zatím
to brzdí dotace a setrvačnost.Málo inovují,šetří
na sobě,rodinách i zaměstnancích.Dlouho to však nevydrží ani poskytovatelé dotací,pokud se jich nebudou držet pouze v zájmu ideologie.
Poznal jsem několik takových nadšenců,časem se
buď udřeli,nebo se zadlužili a žijí v trvalém
stresu.Bohužel pocit vlastnictví byl mocnější než
zdravý rozum.Né každý ho má a tak mu zbývá pouze
ta nepřetržitá dřina a zklamání.Velcí hráči snadno
překonají neúrodu a mají i lepší vyjednávací pozici
při jejím udání na trhu.Malé může zachránit pouze
specializace,ale ta vyžaduje speciální techniku a
námezdní zaměstnance.Na tom závisí jejich úspěch,
stačí výpadek těch zahraničních dělníků a je tu
neřešitelný problém.Bohužel cesta vede pouze ke
slučování do odbytových a jiných družstev a tak
moci konkurovat těm velkým hráčům a nebo těm
zahraničním zvýhodněným národními dotacemi.To
už ale vyžaduje i změnu myšlení,ztrátu části
rozhodovacích práv a to mnozí neustojí.
Rz
Roman z Vysočiny
10.7.2020 00:52Nechtělo se mi to ani dočíst, prej nikde není dokázáno, že na biodiverzitu mají vliv velká pole a používaná chemie, ten pán si dělá legraci nebo je tak bl...? Hned další věta, jestli prý bude či nebude pršet se nerozhoduje nad našimi velkými poli a nad našimi hlavami, pane a co malý vodní cyklus, nad oceány je ten velký, ale představte si, že je důležitý i ten malý, ten z kterého třeba vznikají odpolední bouřky, ten pán neví o přírodě a klimatu vůbec nic, ale bude kritizovat ze svého omezeného úhlu pohledu, třeba i naivky, že se jim to nelíbí? Rozumím, že si hájí svoje, ale tolik nesmyslů jsem dlouho nečetl, zemědělec není jen stroj na peníze, ale je to správce krajiny, vždyť se to učí studenti ve škole, o broukovištích a důležitosti mrtvého dřeva v lese se čte dětem na mateřských školách a že voda přitahuje vodu a že na holá pole neprší vidí každý při pohledu z okna a tady to bude pořád někdo zpochybňovat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.7.2020 07:00 Reaguje na Roman z VysočinyPan Blažek je sedlák, myslím, že toho o přírodě ví dost a dost. Vy ale máte v těch vodních cyklech hokej.
Odpovědět
dm
david matoušek
10.7.2020 07:55 Reaguje na Roman z VysočinyNic než obecný kecy z brožurek, něco konkrétního než dojmy by nebylo?
Odpovědět
RT
Richard Toman
10.7.2020 08:02 Reaguje na Roman z VysočinyNa hola pole neprsi, to uz za totace vsude Sahara, ze.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
10.7.2020 18:36 Reaguje na Roman z VysočinyZemědělství opravdu není stroj na peníze. Zatímco v automobilovém průmyslu mají platy 2x vyšší než je celostátní průměr, v zemědělství toho průměru ani nedosáhneme.
Samozřejmě znám teorie malého a velkého vodního cyklu. Ale když vám ten velký vodu nepřinese, tak malý defakto neexistuje. Velká pole tady existují 70 let, ale hlavní problém s vodou tady řešíme, bohužel někdy dost hystericky, posledních 5 let. Tady si musíme uvědomit že není takový problém se srážkami, ale se zvýšenou teplotou a tím se zvýšeným odparem ať už z půdy nebo porostu. Jak jsem se zmínil v článku za posledních 100 let došlo v Evropě k opuštění spousty chudých zemědělských oblastí a ty byly následně zalesněný, ať už samovolně nebo cíleně. Prakticky ve všech zemích došlo k navýšení plochy lesů až o jednu třetinu. V roce 2015 bylo největší zalesnění za posledních 300 let, protože dřevo se přestalo tolik využívat. A vidíte i když je tady ten slavný malý vodní cyklus tak přesto uschly. Samozřejmě že se hned ozvaly hlasy, že za to můžou zemědělci. Ale ty lesy schnou i v Rakousku, Německu lesy hoří v Kanadě na Sibiři nebo v Austrálii a tam naše velká pole určitě nedosáhnou.
A tady bych si dovolil poznámku k obnově lesů. Za obrovské peníze a nadšení lidí se tady snaží vysadit nové lesy, což je sice chvályhodné, ale bohužel se převážně sází stromy které tady rostly před 100 lety, neboť tady pořád platí zákon o druhové čistotě dřevin. Ale jestli bereme vážně, že se planeta otepluje tak musíme sázet stromy které tu porostou za 100 let. To znamená něco co roste na Balkáně nebo v severní Itálii.
Odpovědět
Samozřejmě znám teorie malého a velkého vodního cyklu. Ale když vám ten velký vodu nepřinese, tak malý defakto neexistuje. Velká pole tady existují 70 let, ale hlavní problém s vodou tady řešíme, bohužel někdy dost hystericky, posledních 5 let. Tady si musíme uvědomit že není takový problém se srážkami, ale se zvýšenou teplotou a tím se zvýšeným odparem ať už z půdy nebo porostu. Jak jsem se zmínil v článku za posledních 100 let došlo v Evropě k opuštění spousty chudých zemědělských oblastí a ty byly následně zalesněný, ať už samovolně nebo cíleně. Prakticky ve všech zemích došlo k navýšení plochy lesů až o jednu třetinu. V roce 2015 bylo největší zalesnění za posledních 300 let, protože dřevo se přestalo tolik využívat. A vidíte i když je tady ten slavný malý vodní cyklus tak přesto uschly. Samozřejmě že se hned ozvaly hlasy, že za to můžou zemědělci. Ale ty lesy schnou i v Rakousku, Německu lesy hoří v Kanadě na Sibiři nebo v Austrálii a tam naše velká pole určitě nedosáhnou.
A tady bych si dovolil poznámku k obnově lesů. Za obrovské peníze a nadšení lidí se tady snaží vysadit nové lesy, což je sice chvályhodné, ale bohužel se převážně sází stromy které tady rostly před 100 lety, neboť tady pořád platí zákon o druhové čistotě dřevin. Ale jestli bereme vážně, že se planeta otepluje tak musíme sázet stromy které tu porostou za 100 let. To znamená něco co roste na Balkáně nebo v severní Itálii.
Miroslav Vinkler
11.7.2020 11:55 Reaguje na Petr BlažekNení les jako les. Když se zalesní x ha libovolné plochy museli bychom počkat alespoň sto let na výsledek.
To jsou ty kecy kolik % území se zalesnilo a hned se z toho dovozuje jak jsme bezvadní.
Funkci lesa,ekosystémové služby, můžeme ocenit daleko později a mezitím se o les musíme starat.
Schválně jsem se zajel podívat na Starou Planinu (Bulharsko) a Rodopy jak se tam lesům daří. Nedaří -všechno vykáceno a obnovováno cca 20-30 letými stromy- tedy kojenecký věk stromů. A to už se vůbec nemusím bavit o Středomoří,přesněji chorvatská část, kde bys´ solidní les nedohledal.
Odpovědět
To jsou ty kecy kolik % území se zalesnilo a hned se z toho dovozuje jak jsme bezvadní.
Funkci lesa,ekosystémové služby, můžeme ocenit daleko později a mezitím se o les musíme starat.
Schválně jsem se zajel podívat na Starou Planinu (Bulharsko) a Rodopy jak se tam lesům daří. Nedaří -všechno vykáceno a obnovováno cca 20-30 letými stromy- tedy kojenecký věk stromů. A to už se vůbec nemusím bavit o Středomoří,přesněji chorvatská část, kde bys´ solidní les nedohledal.
Katka Pazderů
10.7.2020 06:05Pěkný článek. Díky.
Já tomu dopisu zelených organizací rozumím trochu jinak.
Je to výzva, že musíme k půdě i k zemědělství přistupovat jinak. Ochrana lokálního trhu a soběstačnost v produkci potravin je toho základem. Neměnit ochranu trhu s potravinami za možnost vyvážet auta. Jenže bez garancí státu se soběstačnost nevyřeší.
V zemědělství jsme si zvykli na velké celky, jenže velký sedlák musí prodat pšenici jen velkému mlýnu, mlynář mouku velké pekárně a ta zase pečivo supermarketu, kam si lidé pro něj dojdou.
Sedlák s 1000 ha pšenice při 7 tunách výnosu teoreticky uživí pšenicí Hradec Králové (spotřeba pšenice v ČR cca 100 kg na osobu a rok), jeden člověk uživí 70 tis. lidí. Jenže jak to udělat, aby si všichni z Hradce přijeli pro pšenici za svá humna?
Bylo by třeba udělat něco s nadvýrobou. Nadvýrobou aut, nadvýrobou pšenice, nadvýrobou řepky. Trh ale funguje v současnosti jinak. Vy zboží vyrobíte a pak teprve sháníte kupce, který to koupí.
Dříve švec začal pracovat, až když se soused začal shánět po nových botách. Dnes švec ani nevyrábí boty, ale jen jejich části na linkách pásové výroby. A obchodní oddělení řeší, jak přesvědčit lidi, aby si ty boty koupili.
A přitom skoro nic nepotřebujeme. Snad jen dost času na pořádného šlofíka. Ten nám stále chybí. A usednutí do křesel a pozorování vnoučat, jak se hemží kolem Vás.
Odpovědět
Já tomu dopisu zelených organizací rozumím trochu jinak.
Je to výzva, že musíme k půdě i k zemědělství přistupovat jinak. Ochrana lokálního trhu a soběstačnost v produkci potravin je toho základem. Neměnit ochranu trhu s potravinami za možnost vyvážet auta. Jenže bez garancí státu se soběstačnost nevyřeší.
V zemědělství jsme si zvykli na velké celky, jenže velký sedlák musí prodat pšenici jen velkému mlýnu, mlynář mouku velké pekárně a ta zase pečivo supermarketu, kam si lidé pro něj dojdou.
Sedlák s 1000 ha pšenice při 7 tunách výnosu teoreticky uživí pšenicí Hradec Králové (spotřeba pšenice v ČR cca 100 kg na osobu a rok), jeden člověk uživí 70 tis. lidí. Jenže jak to udělat, aby si všichni z Hradce přijeli pro pšenici za svá humna?
Bylo by třeba udělat něco s nadvýrobou. Nadvýrobou aut, nadvýrobou pšenice, nadvýrobou řepky. Trh ale funguje v současnosti jinak. Vy zboží vyrobíte a pak teprve sháníte kupce, který to koupí.
Dříve švec začal pracovat, až když se soused začal shánět po nových botách. Dnes švec ani nevyrábí boty, ale jen jejich části na linkách pásové výroby. A obchodní oddělení řeší, jak přesvědčit lidi, aby si ty boty koupili.
A přitom skoro nic nepotřebujeme. Snad jen dost času na pořádného šlofíka. Ten nám stále chybí. A usednutí do křesel a pozorování vnoučat, jak se hemží kolem Vás.
SP
Svatá Prostoto
10.7.2020 12:24 Reaguje na Katka Pazderů"Ochrana lokálního trhu a soběstačnost v produkci potravin je toho základem. Neměnit ochranu trhu s potravinami za možnost vyvážet auta." ... to si v praxi představujte jak? Protože prvním krokem pro uvedené by muselo být vystoupení z EU. Takže jste pro, abychom Bruselu zamávali a šli? Je to tak? Protože v opačném případě by mne zajímalo jak si to představujete.
Jinak to co píšete je hezké, ale asi byste musela zapíchnout své působení na VŠ a výzkumnou činnost financovanou z grantů ... 4 účastníci na 20 meha, to zase není tak marné https://starfos.tacr.cz/cs/project/QK1910290#project-main ... a vzít do ruky třeba hrábě ... jen si říkám, že to vlastně můžete už dnes.
Odpovědět
Jinak to co píšete je hezké, ale asi byste musela zapíchnout své působení na VŠ a výzkumnou činnost financovanou z grantů ... 4 účastníci na 20 meha, to zase není tak marné https://starfos.tacr.cz/cs/project/QK1910290#project-main ... a vzít do ruky třeba hrábě ... jen si říkám, že to vlastně můžete už dnes.
ig
11.7.2020 18:45 Reaguje na Katka Pazderů
Lokální trh je co? Omezený hranicemi okresu, dojezdovou vzdáleností pěstitel - supermarket, náklady na transport produktů?
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
10.7.2020 10:50Ubohý povzdych plný lží a demagogie...
Jedna lež pro ochutnávku... "To, že se za posledních zhruba padesát let prodloužil lidský život téměř o dvacet let, je důsledek z velké míry toho, že všichni mají přístup k těmto zdravým potravinám."
Věk dožití se zvýšil díky zvýšenému přísunu nutričně hodnotných potravin, NE KVŮLI TOMU, ŽE BY BYLY ZDRAVÉ... ONY JSOU TOTIŽ VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ NEZDRAVÉ AŽ TOXICKÉ... navíc žít dlouho, ale mít od 50ti jednu nemoc za druhou není žádná výhra...
A říkat, že plísně a podobné přírodního původu jsou horší než synteticky vytvořené jedy je už opravdu na facku....
Pánovi evidentně vadí, že se lidstvo začíná zabývat tím co i on sám dělá.... už si nemůže jen tak lehkomyslně dělat co se mu zachce ale dokonce se musí zodpovídat lidem.... no to je opravdu hrozné! A ještě to prezentuje stylem.. podívejte se k čemu jste mě donutili!
Že je v lidech určitá forma pokrytectví nejen co se ekologie týká je naprosto jasné a nikdy to jiné nebude... to je bohužel lidská povaha... než se lidé stihnou ve větší míře vyvinout v bytosti rozumné, tak se sami z větší části vyhubí (i všechno ostatní)... ale pokud pánovi vadí pokrytectví, tak by se ho v první řadě neměl sám dopouštět a navíc on zajde klidně až ke lži a ohýbání reality....
Opravdu ubohý povzdech a kopání kolem sebe jako malé dítě.... toto bylo z jeho strany zbytečné plýtvání energií pro psaní nesmyslů, které mu může žrát jen idiot....
Odpovědět
Jedna lež pro ochutnávku... "To, že se za posledních zhruba padesát let prodloužil lidský život téměř o dvacet let, je důsledek z velké míry toho, že všichni mají přístup k těmto zdravým potravinám."
Věk dožití se zvýšil díky zvýšenému přísunu nutričně hodnotných potravin, NE KVŮLI TOMU, ŽE BY BYLY ZDRAVÉ... ONY JSOU TOTIŽ VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ NEZDRAVÉ AŽ TOXICKÉ... navíc žít dlouho, ale mít od 50ti jednu nemoc za druhou není žádná výhra...
A říkat, že plísně a podobné přírodního původu jsou horší než synteticky vytvořené jedy je už opravdu na facku....
Pánovi evidentně vadí, že se lidstvo začíná zabývat tím co i on sám dělá.... už si nemůže jen tak lehkomyslně dělat co se mu zachce ale dokonce se musí zodpovídat lidem.... no to je opravdu hrozné! A ještě to prezentuje stylem.. podívejte se k čemu jste mě donutili!
Že je v lidech určitá forma pokrytectví nejen co se ekologie týká je naprosto jasné a nikdy to jiné nebude... to je bohužel lidská povaha... než se lidé stihnou ve větší míře vyvinout v bytosti rozumné, tak se sami z větší části vyhubí (i všechno ostatní)... ale pokud pánovi vadí pokrytectví, tak by se ho v první řadě neměl sám dopouštět a navíc on zajde klidně až ke lži a ohýbání reality....
Opravdu ubohý povzdech a kopání kolem sebe jako malé dítě.... toto bylo z jeho strany zbytečné plýtvání energií pro psaní nesmyslů, které mu může žrát jen idiot....
LS
Luboš Sedlák
10.7.2020 13:02 Reaguje na Lukáš KašpárekNevím, jaké máte zkušenosti s toxicitou potravin. Zkuste zapátrat v materiálech ČOI. Kolik potravin bylo v minulosti vyřazeno z oběhu kvůli plísním a kolik kvůli obsahu chemických látek z agrochemie.
Zkuste si zjistit, kolik lidí zemřelo v ČR vpřímém důsledku, po styku či pozření agrochemie... nula.
A to jsou stovky lidí, kteří s tím pracují denně.
A teď zkuste odhadnout, jak je to ze sójou, kukuřicí nebo palmou olejnou a nebo s řezanými květinami z rozvojových zemí. Toto zboží je i u nás na pultech.
Porovnejte, čím to ošetřují tam.
Tím, co je opravdu toxické. Tím co je u nás 40 let zakázané
Odpovědět
Zkuste si zjistit, kolik lidí zemřelo v ČR vpřímém důsledku, po styku či pozření agrochemie... nula.
A to jsou stovky lidí, kteří s tím pracují denně.
A teď zkuste odhadnout, jak je to ze sójou, kukuřicí nebo palmou olejnou a nebo s řezanými květinami z rozvojových zemí. Toto zboží je i u nás na pultech.
Porovnejte, čím to ošetřují tam.
Tím, co je opravdu toxické. Tím co je u nás 40 let zakázané
JŠ
Jan Šimůnek
11.7.2020 07:40 Reaguje na Luboš SedlákA to ČOI zdaleka nemá šanci chytit vše.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.7.2020 13:47 Reaguje na Lukáš KašpárekNedělejte ze sebe pane Kašpárku hlupáka. To opravdu nevidíte, že už začínáte obtěžovat a ještě u tématu, kde se alespoň trochu odborně začalo diskutovat? Opravdu vám to už nepřijde trochu blbé?
Odpovědět
VN
Vladimír Němec
11.7.2020 00:26 Reaguje na Lukáš KašpárekProblém je , pane Kašpárku, v tom, že je velký rozdíl mezi jablkem z biosadu a z toho, řekněme, průmyslového sadu. Týká se to ale i jiných druhů ovoce. V tom průmyslovém sadu se jablka dotkne ruka trhače, a pak už to jabloko jede linkou, kde se automaticky myje, fotí, váží, leští ukládá do bedýnek a nevímcoještě. To je 21. století. V USA, kde již dneska snědli to, co měli sníst až zítra a proto toho většinu dovážejí, tak tam jezdí v sadech dokonce sklizňové stroje, které ovoce sklízí automaticky. Pro lidi práce na 8 hodin a pak už jen chléb a hry. A biofarmáři? Jablko vezmou do ruky několikrát, tohle je ještě dobrý, to se ještě prodá atd. Většinou se to ani nemyje, natož aby se to třeba voskovalo, takže pokud to jablko vypadá nevábně, tak bych těm toxinům z plísní někdy docela i věřil. Práce na poli od nevidím do nevidím. Pak se to objeví vedle sebe na pultě a hádejte, po čem lidé sáhnou. Máme na naší mikrofarmě cca 250 jabloní a nestříkáme je, takže vím, o čem mluvím. Ale nejsme bio, je to moc papírů navíc. Naštěstí (stejně jako pro jiné biofarmáře) stříkají svůj vedlejší sad "nebiosedláci" a při dobrém větru se pak i kvalita a chuť našich jablek výrazně zlepší :-) Ale abych vás uklidnil, před konzumací myju VEŠKERÉ ovoce, ať je bio nebo nebio. Rezidui pesticidů nebo plísňovými toxiny je totiž zasažen zpravidla jen povrch ovoce. Připadám vám příliš cynický? Chyba, to je jen realita, popsaná bez příkras. Dnešního malého zemědělce totiž zachrání jen totální automatizace prvovýroby a odbytová družstva (kde bude i členem), jinak nebude konkurenceschopný. Osobně jen zatím nevím, jak to udělat ... :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
11.7.2020 07:39 Reaguje na Lukáš KašpárekAno, řada toxinů z plísní, které se najdou především v EKO BIO potravinách a surovinách, patří mezi nejsilnější známé karcinogeny a jsou výrazně nebezpečnější než normami tolerovaná rezidua ochranných látek.
A je smutným faktem, že ideologická posedlost papalášů z brusele vedla před několika lety k direktivě, nařizující zvýšit v EU limit pro tyto silně karcinogenní látky v některých potravinách, právě proto, že EKO BIO produkty se do těch dosavadních nebyly s to vejít.
Nedávná epidemie nákazy enterohemorrhagickou Escherichia coli s řadou úmrtí ve více zemích EU byla také z nějakých BIO okurek.
Před časem jsme na našem pracovišti dělali literární rešerši na téma výskytu některých přírodních škodlivých faktorů v EKO a BIO potravinách v porovnání normálními. Situace byla tehdy taková, že se našlo asi stejně prací, podle nichž jsou EKO BIO potraviny horší než normální, a prací, podle nichž tam není statisticky významný rozdíl, ale snad ani jedna, kde by EKO BIO potraviny byly v oněch sledovaných parametrech lepší.
A, mimochodem, některá onemocnění z toxických látek v potravinách, jako je třeba Balkánská endemická nefropatie nebo Kešanská endemická kardiomyopatie, případně marasmický kwashiorkor, se vyskytují na zeměkouli jen tam, kde jsou spotřebovávány potraviny, vypěstované v dané lokalitě s minimem dovozu potravin odjinud.
V historicky dohledných dobách se takto u nás v některých lokalitách vyskytovala endemická struma spolu s kretinismem. To se sice nyní řeší jodidovanou solí (také prohlašovanou některými extrémisty za "jed"), nicméně i v době výskytu těchto nemocí byl jejich výskyt vázán na chudší vrstvy, u nichž převažovaly ve výživě lokální potraviny (vypěstované na půdách s nedostatkem jodu). Bohatší lidé, kteří si dopřávali více potravin dovezených z jiných míst v Rakousko - Uhersku (později v ČSR), případně i ze zahraničí, tím netrpěli.
I ta Balkánská endemická nefropatie byla např. v Řecku (informace od místních lidí) vyřešena povinným státním výkupem obilí a tím, že si lidé následně kupují mouku a pečivo, vyrobené ze surovin z různých lokalit státu.
Odpovědět
A je smutným faktem, že ideologická posedlost papalášů z brusele vedla před několika lety k direktivě, nařizující zvýšit v EU limit pro tyto silně karcinogenní látky v některých potravinách, právě proto, že EKO BIO produkty se do těch dosavadních nebyly s to vejít.
Nedávná epidemie nákazy enterohemorrhagickou Escherichia coli s řadou úmrtí ve více zemích EU byla také z nějakých BIO okurek.
Před časem jsme na našem pracovišti dělali literární rešerši na téma výskytu některých přírodních škodlivých faktorů v EKO a BIO potravinách v porovnání normálními. Situace byla tehdy taková, že se našlo asi stejně prací, podle nichž jsou EKO BIO potraviny horší než normální, a prací, podle nichž tam není statisticky významný rozdíl, ale snad ani jedna, kde by EKO BIO potraviny byly v oněch sledovaných parametrech lepší.
A, mimochodem, některá onemocnění z toxických látek v potravinách, jako je třeba Balkánská endemická nefropatie nebo Kešanská endemická kardiomyopatie, případně marasmický kwashiorkor, se vyskytují na zeměkouli jen tam, kde jsou spotřebovávány potraviny, vypěstované v dané lokalitě s minimem dovozu potravin odjinud.
V historicky dohledných dobách se takto u nás v některých lokalitách vyskytovala endemická struma spolu s kretinismem. To se sice nyní řeší jodidovanou solí (také prohlašovanou některými extrémisty za "jed"), nicméně i v době výskytu těchto nemocí byl jejich výskyt vázán na chudší vrstvy, u nichž převažovaly ve výživě lokální potraviny (vypěstované na půdách s nedostatkem jodu). Bohatší lidé, kteří si dopřávali více potravin dovezených z jiných míst v Rakousko - Uhersku (později v ČSR), případně i ze zahraničí, tím netrpěli.
I ta Balkánská endemická nefropatie byla např. v Řecku (informace od místních lidí) vyřešena povinným státním výkupem obilí a tím, že si lidé následně kupují mouku a pečivo, vyrobené ze surovin z různých lokalit státu.
VM
Vladimir Mertan
11.7.2020 08:50 Reaguje na Lukáš KašpárekOsobne som videl obilie vysypané priamo z kombajnu na kopanici v Bielych Karpatoch - bolo čierne od plesne. Pekné malé políčko pšenice, pôvodne som premýšlal že si kúpim zopár kilo a budem si doma z neho piecť chleba. Rýchlo ma to prešlo a dalej múku na chleba kupujem v Lidli. Pritom ked sam sa opýtal, tak bolo obilie 2x postrekované, nebolo ani bio. Podobne sa to môže stať zo senom, poznám prípady že sa kŕmi plesnivým senom a toxíny kludne prejdú aj do mlieka a výrobkov z neho. Prečo býva niekedy seno plesnivé? Drobný hospodár nemá svoj balíkovač a je odkázaný na pomoc a výpožičku stroja aj z obsluhou. Na radu príde až nakoniec, ked má veľký poľnohospodár svoje seno pod strechou.
Odpovědět
JS
Jiří S
13.7.2020 12:16 Reaguje na Vladimir MertanTo se děje běžně i v konvenci, kdy je příliš vlhké počasí. Obilí fyziologicky dozraje (je tedy rostlina mrtvá, takový porost se nesmí samozřejmě ošetřovat) a to černání způsobuje nejvíce alternarie, pokud jsou černé jen spičky, není potřeba mít obavu z tvorby sekundárních metabolitů a takové obilí je potravinářsky nezávadné, pokud je již černý celý klas a zrna v něm, pak je to samozřejmě již nepouižtelné, jak jste sám řekl. V bioprodukci a konvenci se tato choroba vyskytuje takřka ve stejném množství, protože je to choroba napadající až fyziologicky zralé rostliny. Což se o takovém fusariu a podobně říct nedá, tam je bioeko produkce na tom opravdu výrazně hůř.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
13.7.2020 21:27 Reaguje na Jiří SJasné, primárnym dôvodom bolo to, že nemajú vlastný kombajn a trvalo dlho, kým niekoho zohnali, čo by im to zožal.
Odpovědět
11.7.2020 08:11
Vidím veliký problém v obřích lánech na svazích. Nad naší vesnicí se na nich pěstuje kukuřice pro bioplynku. Stačil jeden liják a spoustu lidí mělo bahno v domech, cenná ornice obohacená o všechny postřiky skončí ve Vírské přehradě, zdroji pitné vody pro Brno.
Celý život jsem v zemědělství pracoval, ale přesto tvrdím, že mnozí si nezaslouží titul sedlák, ani farmář ale kořistník, ničící naší zem.
Přitom stačí troška ohledu a obří kusy rozdělit...
Odpovědět
Celý život jsem v zemědělství pracoval, ale přesto tvrdím, že mnozí si nezaslouží titul sedlák, ani farmář ale kořistník, ničící naší zem.
Přitom stačí troška ohledu a obří kusy rozdělit...
Miroslav Vinkler
11.7.2020 15:46Aniž si to pan Blažek uvědomuje , jednoznačně prokazuje, že eko-zemědělství je jediným správným směrem.
Napsal,cituji:
" To takzvané ekozemědělství sice zatěžuje méně půdu na 1 ha, ale když to přepočítáte na 1 tunu výrobku, tak zatěžuje tuto planetu skoro dvojnásobně. To znamená, že abyste uživili všechny lidi, potřebovali byste dvakrát tolik plochy."
A jsme u jádra pudla, naše Země prostě už nezvládá přemnožený druh homo sapiens a její ekologická stabilita se hroutí.
Nebude-li ekologická stabilita, nebude ani člověk rozumný, homo sapiens.
Nenechme si namluvit, že věda dokáže úplně všechno. Nedokáže,technický pokrok je natolik dynamický, že si bláhově myslíme, že zvládneme všechno. Hluboký omyl.
Chemizace zemědělství je svojí podstatou obrovský švindl, který připomíná běžce na dlouhou trať, který se předopoval ,zatím je v rauši a bláhově se domnívá, že ostatní nechá ze sebou a v cíli bud první.
Nevnímá bolest a další varovné signály těla, on přece musí vyhrát.
O to krutější bude vystřízlivění, přežije-li ho vůbec. Přírodu můžeme na chvíli oklamat, ale nemůžeme ji ovládat.
Nejsem proti účelnému a nezbytnému používání třeba pesticidů, ale mělo by se jednat o výjimky a nikoli o pravidlo.
Nevím, proč by jedna ze zásad trvale udržitelného rozvoje neměla znít tak, že počet lidí v daném státě je limitován takovou antropogenní zátěží , která nepoškozuje a nesnižuje jeho přirozenou ekologickou stabilitu.
Pro ČR to kdysi bylo spočítáno na 5.6 mil. obyvatel. (zdroj už nedohledám)
Odpovědět
Napsal,cituji:
" To takzvané ekozemědělství sice zatěžuje méně půdu na 1 ha, ale když to přepočítáte na 1 tunu výrobku, tak zatěžuje tuto planetu skoro dvojnásobně. To znamená, že abyste uživili všechny lidi, potřebovali byste dvakrát tolik plochy."
A jsme u jádra pudla, naše Země prostě už nezvládá přemnožený druh homo sapiens a její ekologická stabilita se hroutí.
Nebude-li ekologická stabilita, nebude ani člověk rozumný, homo sapiens.
Nenechme si namluvit, že věda dokáže úplně všechno. Nedokáže,technický pokrok je natolik dynamický, že si bláhově myslíme, že zvládneme všechno. Hluboký omyl.
Chemizace zemědělství je svojí podstatou obrovský švindl, který připomíná běžce na dlouhou trať, který se předopoval ,zatím je v rauši a bláhově se domnívá, že ostatní nechá ze sebou a v cíli bud první.
Nevnímá bolest a další varovné signály těla, on přece musí vyhrát.
O to krutější bude vystřízlivění, přežije-li ho vůbec. Přírodu můžeme na chvíli oklamat, ale nemůžeme ji ovládat.
Nejsem proti účelnému a nezbytnému používání třeba pesticidů, ale mělo by se jednat o výjimky a nikoli o pravidlo.
Nevím, proč by jedna ze zásad trvale udržitelného rozvoje neměla znít tak, že počet lidí v daném státě je limitován takovou antropogenní zátěží , která nepoškozuje a nesnižuje jeho přirozenou ekologickou stabilitu.
Pro ČR to kdysi bylo spočítáno na 5.6 mil. obyvatel. (zdroj už nedohledám)
LS
Luboš Sedlák
11.7.2020 16:39 Reaguje na Miroslav VinklerZajímavá úvaha, pane Vinklere.
Jen jste neuvedl, jak to rospočítat. Kdo bude pozván k plnému stolu a kdo bude mit tu smůlu že na něj nezbyde.
Obětuje te se i se svou rodinou pro snížení počtu lidí?
Nebo to čekáte od souseda?
Nebo od Rusa, Číňana či Američana?
Ale možná jste ...omylem....trefil pudla
Dobré životní prostředí má být životní prostředí pro lidi ... jinak to téměř postrádá smysl
Odpovědět
Jen jste neuvedl, jak to rospočítat. Kdo bude pozván k plnému stolu a kdo bude mit tu smůlu že na něj nezbyde.
Obětuje te se i se svou rodinou pro snížení počtu lidí?
Nebo to čekáte od souseda?
Nebo od Rusa, Číňana či Američana?
Ale možná jste ...omylem....trefil pudla
Dobré životní prostředí má být životní prostředí pro lidi ... jinak to téměř postrádá smysl
Miroslav Vinkler
11.7.2020 17:16 Reaguje na Luboš SedlákDemografická křivka je realita . Vaše pseudohumanistické úvahy jsou zcela mimo mísu.
Nepotřebujeme inženýry ze Sýrie , multi-kulty plky ,genderové vzdělávání a inkluzivní šílenství.
Potřebujeme zdravý rozum u politické elity, skromnost a úctu k práci - tedy té skutečné.
Kdo nepracuje ať nejí a pak se vám k plnému stolu nikdo hrnout nebude.
Odpovědět
Nepotřebujeme inženýry ze Sýrie , multi-kulty plky ,genderové vzdělávání a inkluzivní šílenství.
Potřebujeme zdravý rozum u politické elity, skromnost a úctu k práci - tedy té skutečné.
Kdo nepracuje ať nejí a pak se vám k plnému stolu nikdo hrnout nebude.
pp
pavel peregrin
11.7.2020 20:12 Reaguje na Miroslav VinklerJenže jste těžce mimo mísu. Oni si totiž ti inženýři odkudkoliv pro to jídlo k nám nebo jinam dojdou, to buďte ujištěn a nebudou se nás na to ptát. Pouze poteče krev a více jí bude té naší.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
12.7.2020 08:41 Reaguje na pavel peregrinChceš-li mír, připravuj válku. Musíme být připraveni tak, aby tekla především jejich krev. A pachatele dobra by bylo ideální (což se asi nestane, bohužel) násilně odvést a hnát jako první, aby chytali nepřátelské kulky.
Odpovědět
Jakub Graňák
12.7.2020 12:06 Reaguje na Jan ŠimůnekJj, taktéž můžou nastoupit do první řady současní průmysloví zemědělci a jejich podporovatelé, protože díky jimi produkovaným nehorázným přebytkům (posléze distribuovaným jako humanitární pomoc), se mohou budoucí migranti nerušeně dále množit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.7.2020 13:44 Reaguje na Jan ŠimůnekSouhlasím, ale to by Evropu museli vést jinší kádři.Evropa je změkčilá a doplatí na to.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
11.7.2020 17:51Pan Vinklář nám právě ukázal kam až může ta ideologie dojít.
Teď už pouze zbývá - "Konečné řešení otázky lidstva"
Odpovědět
Teď už pouze zbývá - "Konečné řešení otázky lidstva"
Karel Zvářal
11.7.2020 18:08 Reaguje na Petr BlažekPan Vinkler to vidí zcela realisticky, rod Homo se liší od lumíka či hraboše s jejich r-strategií tím, že dokáže rodičovství PLÁNOVAT. Že se to nedaří celosvětově prosadit, je věc jiná.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.7.2020 18:13 Reaguje na Petr BlažekJinak totiž přijde ono řešení také, podud setrváme (tj. tzv. třetí země) v tomto trendu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
11.7.2020 18:22 Reaguje na Petr BlažekPane Blažku, jsem přesvědčen, že právě vy byste byl nadšený z toho,co bych vám nabídl. (kdybych seděl na MZe ČR)
Žádná úřední buzerace a kontroly, dotace na skutečnou správu krajiny a naprostá volnost pro vaše zemědělské podnikání.Kde byste mohl dokázat co skutečně umíte.
Zrovna vy tvrdě pracující zemědělec byste heslo ,kdo nepracuje ať nejí,měl vyznávat.
To není ideologie, to je vynucené poznání z praxe.
Odpovědět
Žádná úřední buzerace a kontroly, dotace na skutečnou správu krajiny a naprostá volnost pro vaše zemědělské podnikání.Kde byste mohl dokázat co skutečně umíte.
Zrovna vy tvrdě pracující zemědělec byste heslo ,kdo nepracuje ať nejí,měl vyznávat.
To není ideologie, to je vynucené poznání z praxe.
Jakub Graňák
12.7.2020 11:51S řadou věcí v článku se dá souhlasit, nicméně taktéž s řadou věcí se dá velmi ůspěšně polemizovat, např:
Obhajoba každoroční nadprodukce 30 až 40 % zemědělských surovin potřebami rostoucí populace v rozvojových zemích, je jedním z důvodů, proč tyto populace dále rostou. Pseudohumanistické bludy tohoto typu celý problém neřeší, naopak ho ještě výrazně prohlubují. Ve zkratce: plundrujeme naši zemi proto, abychom nasytili hordy budoucích migrantů.
Taktéž řeči o výměře orné půdy jsou liché. Výměra orné je sice nižší než např ve třicátých letech, avšak nikoli na margo přírody, ale na výměru travních porostů. které jsou využívány stejně intenzivním způsobem, jako orná půda, tudíž žádný prostor pro volně žijící druhy rostlin a živočichů neskýtají. Každý, kdo se po dekády pohybuje v přírodě pozoruje úbytek neobhospodařovaných ploch, kdy je přiorávána každá volná plocha, protože dotace jsou na plochu, takže je úplně jedno, že tam vyroste kulové, peníze přitečou díky dotaci na plochu.
Dětinské tvrzení o tom, že úbytek hmyzu a polního ptactva, není spjat s intenzivním způsobem hospodaření, a že to nebylo dokázáno, už pak vyloženě hraničí s šílenstvím a totální neschopností reflexe vlastního konání. Právě tyto, jednostranným zaměřením a provozní slepotou motivované výroky, vedou k militantnímu přístupu části společnosti vůči zemědělcům (a ani zdaleka se nejedná jen o nějakou bohatou měšťáckou smetánku).
Odpovědět
Obhajoba každoroční nadprodukce 30 až 40 % zemědělských surovin potřebami rostoucí populace v rozvojových zemích, je jedním z důvodů, proč tyto populace dále rostou. Pseudohumanistické bludy tohoto typu celý problém neřeší, naopak ho ještě výrazně prohlubují. Ve zkratce: plundrujeme naši zemi proto, abychom nasytili hordy budoucích migrantů.
Taktéž řeči o výměře orné půdy jsou liché. Výměra orné je sice nižší než např ve třicátých letech, avšak nikoli na margo přírody, ale na výměru travních porostů. které jsou využívány stejně intenzivním způsobem, jako orná půda, tudíž žádný prostor pro volně žijící druhy rostlin a živočichů neskýtají. Každý, kdo se po dekády pohybuje v přírodě pozoruje úbytek neobhospodařovaných ploch, kdy je přiorávána každá volná plocha, protože dotace jsou na plochu, takže je úplně jedno, že tam vyroste kulové, peníze přitečou díky dotaci na plochu.
Dětinské tvrzení o tom, že úbytek hmyzu a polního ptactva, není spjat s intenzivním způsobem hospodaření, a že to nebylo dokázáno, už pak vyloženě hraničí s šílenstvím a totální neschopností reflexe vlastního konání. Právě tyto, jednostranným zaměřením a provozní slepotou motivované výroky, vedou k militantnímu přístupu části společnosti vůči zemědělcům (a ani zdaleka se nejedná jen o nějakou bohatou měšťáckou smetánku).
PB
Petr Blažek
12.7.2020 15:01 Reaguje na Jakub GraňákNevím v jakém oboru pracujete, ale vysvětlete mi prosím jaký je rozdíl v tom když se tady vyrobí ročně přežití milion aut a prodá asi jenom 100 000. Ty auta se nevyrobí ze vzduchu, musí se někde vytěžit materiál na jejich výrobu a vykopat uhlí na energii která je k té výrobě potřeba. A to není z přírody? A určitě při tomto procesu dochází k podstatně větším ekologickým následkům viz severní Čechy nebo ostravsko.
To co popisujete ve druhém odstavci je nesmysl. Výměna travních porostů tu skutečně stoupla, ale to je díky systému českého ekozemědělství. Týká se to převážně podhůří, kde za dotace které jsou dvakrát vyšší než v klasickém zemědělství pěstují převážně ekoseno. Týká se to asi 90 procent českého ekozemědělství. Je ovšem pravda, že k tomu musí mít minimální počet dobytčích jednotek na 1 ha. Ale jinak konstatuji, že za ohromné peníze neprodukují skoro nic. Navíc jsou podstatně více náchylný na změnu klima například sucho kdy jsme v posledních letech viděli, že tím jak té půdě nic nevrací (hnojení) tak nebyli schopni uživit ani to málo co chovají.
K úbytku ptactva jestli jste byl někdy ve Švýcarsku tak jste jistě viděl, že je to země krav. A všude kam dohlédnete jsou kravince a je to také patřičně cítit. To znamená že tam mají podstatně větší procento pastvin než intenzivních orných ploch. A přece tam řeší stejný problém jako jinde v Evropě nejenom u nás. Jestliže něco tvrdíte musíte mít nějaký hmatatelný důkaz nebo alespoň nějakou porovnávací statistiku. Stejně tak mohu tvrdit že úbytek ptáků způsobují emise morových vozidel a má to asi stejně relevantních hodnotu jako vaše tvrzení.
Odpovědět
To co popisujete ve druhém odstavci je nesmysl. Výměna travních porostů tu skutečně stoupla, ale to je díky systému českého ekozemědělství. Týká se to převážně podhůří, kde za dotace které jsou dvakrát vyšší než v klasickém zemědělství pěstují převážně ekoseno. Týká se to asi 90 procent českého ekozemědělství. Je ovšem pravda, že k tomu musí mít minimální počet dobytčích jednotek na 1 ha. Ale jinak konstatuji, že za ohromné peníze neprodukují skoro nic. Navíc jsou podstatně více náchylný na změnu klima například sucho kdy jsme v posledních letech viděli, že tím jak té půdě nic nevrací (hnojení) tak nebyli schopni uživit ani to málo co chovají.
K úbytku ptactva jestli jste byl někdy ve Švýcarsku tak jste jistě viděl, že je to země krav. A všude kam dohlédnete jsou kravince a je to také patřičně cítit. To znamená že tam mají podstatně větší procento pastvin než intenzivních orných ploch. A přece tam řeší stejný problém jako jinde v Evropě nejenom u nás. Jestliže něco tvrdíte musíte mít nějaký hmatatelný důkaz nebo alespoň nějakou porovnávací statistiku. Stejně tak mohu tvrdit že úbytek ptáků způsobují emise morových vozidel a má to asi stejně relevantních hodnotu jako vaše tvrzení.
Jakub Graňák
12.7.2020 18:24 Reaguje na Petr BlažekJsem ze selského stavu (otec zootecnik, matka potravinářka, teta veterinářka), sám jsem vystudovaný zahradnický inženýr (to není totéž, co zahradní architekt).
V zemědělské provýrobě jsem strávil 15 let (převážně v kravíně, prasečáku), posléze co jsme skončili s hospodařením (kdo v tomto oboru zažil dobu před vstupem na dotační polštář EU, si snadno domyslí proč), jsem pracoval několik let jako vedoucí provozu v ovocné školce, poté 3 roky jako TI na SZIF. Ze zásady se nevyjadřuju k věcem, kterým vůbec nerozumím, takže s výrobou aut na mě nechoďte. Je zajímavé, jak se obloukem vyhýbáte tématu, který jsem prvním odstavcem nastínil.
Stačí se podívat na ročenky půdního fondu, aby bylo každému jasné, že klesla výměra orné, avšak stoupla výměra travních porostů, nevím kde v tom vidíte nesmysl. Naopak výměra krajinných prvků, oproti statísícům ha ve třicátých letech, je skutečně tristní a tady právě narážíme na řadu problémů spojených s klesající biodiverzitou. Ty travní porosty jsou využívány stejně intenzivně v ekologickém i konvenčním managementu, rozdíly jsou kosmetické (všichni kosí stovky ha naráz, nebo vypásají až na hlínu, ekolog-neekolog).
Odmalička jsem zaměřen na entomologii (na úbytky polního ptactva a důvody tohoto stavu jsou tady jiní kabrňáci, např pan Zvářal) a tady neobhájíte zhola nic. Dlouhodobé drancování půdy, kdy zemědělci berou daleko více, než do půdy vracejí v kombinaci se 70 let trvajícím decimováním hmyzích populací pomocí pesticidů (a celé řady jiných polutantů z průmyslu, dopravy...) se teď projevuje s plnou silou. Řeči o tom, jak za to může globální oteplování... jsou nesmysl, na jihu žije hmyz také, tudíž by sem měly teplomilnější druhy migrovat a skutečně je tomu tak, jenže z důvodu intenzivního hospodaření na plochách, kterých je až o 40 % více než v reálu potřebujeme, zde nemají prostor pro život, stejně jako je tomu u domácích taxonů.
Je třeba si přiznat, že zemědělství, lesnictví... v současné podobě, se na devastaci životního prostředí podílí minimálně stejnou měrou jako právě vámi zmiňovaný těžký průmysl, hornictví...
Odpovědět
V zemědělské provýrobě jsem strávil 15 let (převážně v kravíně, prasečáku), posléze co jsme skončili s hospodařením (kdo v tomto oboru zažil dobu před vstupem na dotační polštář EU, si snadno domyslí proč), jsem pracoval několik let jako vedoucí provozu v ovocné školce, poté 3 roky jako TI na SZIF. Ze zásady se nevyjadřuju k věcem, kterým vůbec nerozumím, takže s výrobou aut na mě nechoďte. Je zajímavé, jak se obloukem vyhýbáte tématu, který jsem prvním odstavcem nastínil.
Stačí se podívat na ročenky půdního fondu, aby bylo každému jasné, že klesla výměra orné, avšak stoupla výměra travních porostů, nevím kde v tom vidíte nesmysl. Naopak výměra krajinných prvků, oproti statísícům ha ve třicátých letech, je skutečně tristní a tady právě narážíme na řadu problémů spojených s klesající biodiverzitou. Ty travní porosty jsou využívány stejně intenzivně v ekologickém i konvenčním managementu, rozdíly jsou kosmetické (všichni kosí stovky ha naráz, nebo vypásají až na hlínu, ekolog-neekolog).
Odmalička jsem zaměřen na entomologii (na úbytky polního ptactva a důvody tohoto stavu jsou tady jiní kabrňáci, např pan Zvářal) a tady neobhájíte zhola nic. Dlouhodobé drancování půdy, kdy zemědělci berou daleko více, než do půdy vracejí v kombinaci se 70 let trvajícím decimováním hmyzích populací pomocí pesticidů (a celé řady jiných polutantů z průmyslu, dopravy...) se teď projevuje s plnou silou. Řeči o tom, jak za to může globální oteplování... jsou nesmysl, na jihu žije hmyz také, tudíž by sem měly teplomilnější druhy migrovat a skutečně je tomu tak, jenže z důvodu intenzivního hospodaření na plochách, kterých je až o 40 % více než v reálu potřebujeme, zde nemají prostor pro život, stejně jako je tomu u domácích taxonů.
Je třeba si přiznat, že zemědělství, lesnictví... v současné podobě, se na devastaci životního prostředí podílí minimálně stejnou měrou jako právě vámi zmiňovaný těžký průmysl, hornictví...
pp
pavel peregrin
12.7.2020 20:11 Reaguje na Jakub GraňákNeodpovídáte ale panu Blažkovi na zásadní otázku- proč je to ve Švajcu stejné, když zemědělství je tam prokazatelně jiné. Tudíž by to chtělo nějaký relevantní komentář.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.7.2020 20:42 Reaguje na pavel peregrinV CH jsem nebyl, takže nemohu dělat dalekosáhlé závěry, avšak vzhledem k nedávnému článku o vymření koroptví mám na to svůj názor. Pro početnost ptáků mám teorii 5-ti pé: potrava, prostředí, predátoři, pesticidy, počasí. Kdo mě trochu zná, ví, kterého z těch pé si více všímám...
Odpovědět
Jakub Graňák
13.7.2020 09:39 Reaguje na pavel peregrinRelevantní komentář zde:
Bavíme se stále o polních druzích, že ano? Vzhledem k faktu, že Švýcaři na jejich orné hospodaří konvenčně na cca 85% plochy je odpověď nasnadě: stejně jako jinde ve světě i oni 70 let decimují polní společensta pesticidy.
Odpovědět
Bavíme se stále o polních druzích, že ano? Vzhledem k faktu, že Švýcaři na jejich orné hospodaří konvenčně na cca 85% plochy je odpověď nasnadě: stejně jako jinde ve světě i oni 70 let decimují polní společensta pesticidy.
pp
pavel peregrin
13.7.2020 11:48 Reaguje na Jakub GraňákTo je otázka, zda jde jen o polní ptactvo. Ale pokud Švýcaři hospodaří konvenčně na 85% plochy( nevím, nebyl jsem tam), proč asi?
Odpovědět
PB
Petr Blažek
12.7.2020 21:18 Reaguje na Jakub GraňákKonečně se dostáváme k jádru pudla, k tomu kvůli čemu jsem ten článek napsal. Aby totiž všichni všechno neházeli na zemědělství. Podle světové organizace se na produkci skleníkových plynů podílíme zhruba 20 procenty a od toho bych odvíjel i ostatní škody.
Když chce někdo chránit přírodu ať začne u sebe. Ale ono to není tak jednoduché kupovat máslo za 100 nebo vajíčka za 10 Kč, Při podstatně menším navýšení cen těchto komodit musela zasedat vláda. I když jsme bohatá Evropa tak i tady jsou sociální skupiny pro které jsou základní potraviny drahé a tak si ekopotraviny kupují zase jenom ti bohatší i když svými daněmi na ně přispěli všichni.
Nevím proč házíte současnou entomologický problém na lesnictví, které tady je v současné podobě asi 200 let kdežto k razantnímu úbytku ptactva dochází za posledních cca 25 let což spíše kopíruje globální oteplování.
Jak jsem napsal v článku, zemědělství se změnám nebrání, ale musí to mít hlavu a patu aby to nedopadlo jako výše zmíněné neonikotinoidy. Nikdo z nás nemá radost když musí vyjet s postřikovačem a navíc je to drahá záležitost.
No a nakonec se dostáváme k tomu čím jsem článek zakončil, že se totiž snažíme honit mnoho zajíců najednou a pak z toho vznikají úplně protichůdná opatření. Měli bychom si stanovit priority . A tam se evidentně lišíme. Vy by jste pro záchranu brouka obětoval funkčnost a samostatnost evropského zemědělství a dokonce tam diskutujete o jakési genocidě aby se ušetřilo na potravinách. Já si myslím že jsme součástí celého světa a tam jsou hlavní problém skleníkové plyny. Je potřeba se svým způsobem podílet na tom aby se nadále nevypalovali pralesy a pokud možno snížily emise . V některých státech se z těchto důvodů již uvažuje o dani z živočišné výroby. Protože jestli tohle nedokážeme tak z vaší louky bude poušť a nebudou tam vůbec žádní brouci.
Ještě bych se vrátil k těm krajinářským prvkům ve třicátých letech které se tady tak s oblibou medializují. Tenkrát sice pole byla menší a oddělena mezemi, ale na těch mezích nerostla ani větvička. Čím menší políčko tím větší pro ně byla konkurence jakéhokoliv stromu nebo keře. Protože každý strom spotřebovává ze svého okolí vodu, živiny, světlo a navíc každá větev byla palivo. Stromy rostly pouze u hlavních silnic. Jestli mi nevěříte tak se jeďte podívat do dnešního Rakouska ( samozřejmě ne do Alp) kde jsou meze mezi poli holé, kde neexistuje křoví podél cest nebo vodotečí. Když se pak vrátíte k nám do členitého terénu jako je třeba berounsko tak zjistíte že těchto takových zelených brunfildů (staré polní cesty, okolí vodotečí, kraje lesa) tady máme více než oni.
Odpovědět
Když chce někdo chránit přírodu ať začne u sebe. Ale ono to není tak jednoduché kupovat máslo za 100 nebo vajíčka za 10 Kč, Při podstatně menším navýšení cen těchto komodit musela zasedat vláda. I když jsme bohatá Evropa tak i tady jsou sociální skupiny pro které jsou základní potraviny drahé a tak si ekopotraviny kupují zase jenom ti bohatší i když svými daněmi na ně přispěli všichni.
Nevím proč házíte současnou entomologický problém na lesnictví, které tady je v současné podobě asi 200 let kdežto k razantnímu úbytku ptactva dochází za posledních cca 25 let což spíše kopíruje globální oteplování.
Jak jsem napsal v článku, zemědělství se změnám nebrání, ale musí to mít hlavu a patu aby to nedopadlo jako výše zmíněné neonikotinoidy. Nikdo z nás nemá radost když musí vyjet s postřikovačem a navíc je to drahá záležitost.
No a nakonec se dostáváme k tomu čím jsem článek zakončil, že se totiž snažíme honit mnoho zajíců najednou a pak z toho vznikají úplně protichůdná opatření. Měli bychom si stanovit priority . A tam se evidentně lišíme. Vy by jste pro záchranu brouka obětoval funkčnost a samostatnost evropského zemědělství a dokonce tam diskutujete o jakési genocidě aby se ušetřilo na potravinách. Já si myslím že jsme součástí celého světa a tam jsou hlavní problém skleníkové plyny. Je potřeba se svým způsobem podílet na tom aby se nadále nevypalovali pralesy a pokud možno snížily emise . V některých státech se z těchto důvodů již uvažuje o dani z živočišné výroby. Protože jestli tohle nedokážeme tak z vaší louky bude poušť a nebudou tam vůbec žádní brouci.
Ještě bych se vrátil k těm krajinářským prvkům ve třicátých letech které se tady tak s oblibou medializují. Tenkrát sice pole byla menší a oddělena mezemi, ale na těch mezích nerostla ani větvička. Čím menší políčko tím větší pro ně byla konkurence jakéhokoliv stromu nebo keře. Protože každý strom spotřebovává ze svého okolí vodu, živiny, světlo a navíc každá větev byla palivo. Stromy rostly pouze u hlavních silnic. Jestli mi nevěříte tak se jeďte podívat do dnešního Rakouska ( samozřejmě ne do Alp) kde jsou meze mezi poli holé, kde neexistuje křoví podél cest nebo vodotečí. Když se pak vrátíte k nám do členitého terénu jako je třeba berounsko tak zjistíte že těchto takových zelených brunfildů (staré polní cesty, okolí vodotečí, kraje lesa) tady máme více než oni.
Jakub Graňák
13.7.2020 10:42 Reaguje na Petr BlažekJe třeba si uvědomit, že bidiverzita polních druhů je vázána na polní ekosystémy, váš argument, že se na poklesu bidiverzity polních taxonů podílíte 20 %, tady zjevně neobstojí.
Lesnictví svým přístupem pěstování stejnověkých jednodruhových plantáží, kde není místo pro přestárlé a senescentní jedince (sloužící jako stanoviště pro desítky taxonů hmyzu- nevím, proč mi tu stále předhazujete ptáky, to jsem vám vysvětlil už výše) přispívá k poklesu biodiverzity úplně stejně.
Co se týče priorit, když vás budu parafrázovat: vy by jste pro zachování masivní nadprodukce evropských potravin obětoval celé životní prostředí. Pralesy jsou vypalovány proto, že na nich je pěstována soja pro evropské a americké velkochovy dobytka, přesto zde nevidím, kromě pana Peregina, tlak ze strany zemědělců po tom, po čem volám i já a to po daleko větší míře produkce pícnin (což by zásadně napomohlo i stavu půd v této zemi). To je totiž opatření vedoucí ke zmenšení míry likvidace pralesů, nikoli vývoz přebytků zrna, cukru a sušeného mléka do třetích zemí.
Co se týče těch mezí bez stromů, zjevně nechápete, že to je právě to prostředí, které polní druhy potřebují pro přežití.
Stromy berou vodu ze zcela jiných hloubek, než kulturní plodiny, živiny taktéž. Přistínění je v současnosti přesně to, co v krajině potřebujeme, nehledě na další aspekty jako je přísun biomasy v podobě opadu listí, na jehož produkci opakuji, bere strom živiny z jiné hloubky, rozrušení utuženého podorničí kořenovým systémem, klidný prostor pro nerušený rozvoj půdního mikro i makroedafonu a v neposlední řadě omezení odparu z půdy přistíněním, snížení síly větru a tudíž další omezení odparu a snížení intenzity větrné eroze.
Na závěr: populace každého organismu je limitována schpností prostředí daný organismus uživit. Tím, že do daného prostředí budete dodávat vaše přebytky problém jen odsunete v čase za současného prudkého nárustu pravděpodobnosti katastrofického scénáře. Položte si sám otázku, zda je humánnější, když dnes zemře hlady sto milionů lidí, nebo za dvacet let dvě miliardy. Označovat za genocidu racionální úvahu o zjevné neudržitelnosti tohoto přístupu, je z vaší strany projevem nedostatku představivosti, kam takový přístup povede.
Odpovědět
Lesnictví svým přístupem pěstování stejnověkých jednodruhových plantáží, kde není místo pro přestárlé a senescentní jedince (sloužící jako stanoviště pro desítky taxonů hmyzu- nevím, proč mi tu stále předhazujete ptáky, to jsem vám vysvětlil už výše) přispívá k poklesu biodiverzity úplně stejně.
Co se týče priorit, když vás budu parafrázovat: vy by jste pro zachování masivní nadprodukce evropských potravin obětoval celé životní prostředí. Pralesy jsou vypalovány proto, že na nich je pěstována soja pro evropské a americké velkochovy dobytka, přesto zde nevidím, kromě pana Peregina, tlak ze strany zemědělců po tom, po čem volám i já a to po daleko větší míře produkce pícnin (což by zásadně napomohlo i stavu půd v této zemi). To je totiž opatření vedoucí ke zmenšení míry likvidace pralesů, nikoli vývoz přebytků zrna, cukru a sušeného mléka do třetích zemí.
Co se týče těch mezí bez stromů, zjevně nechápete, že to je právě to prostředí, které polní druhy potřebují pro přežití.
Stromy berou vodu ze zcela jiných hloubek, než kulturní plodiny, živiny taktéž. Přistínění je v současnosti přesně to, co v krajině potřebujeme, nehledě na další aspekty jako je přísun biomasy v podobě opadu listí, na jehož produkci opakuji, bere strom živiny z jiné hloubky, rozrušení utuženého podorničí kořenovým systémem, klidný prostor pro nerušený rozvoj půdního mikro i makroedafonu a v neposlední řadě omezení odparu z půdy přistíněním, snížení síly větru a tudíž další omezení odparu a snížení intenzity větrné eroze.
Na závěr: populace každého organismu je limitována schpností prostředí daný organismus uživit. Tím, že do daného prostředí budete dodávat vaše přebytky problém jen odsunete v čase za současného prudkého nárustu pravděpodobnosti katastrofického scénáře. Položte si sám otázku, zda je humánnější, když dnes zemře hlady sto milionů lidí, nebo za dvacet let dvě miliardy. Označovat za genocidu racionální úvahu o zjevné neudržitelnosti tohoto přístupu, je z vaší strany projevem nedostatku představivosti, kam takový přístup povede.
JS
Jiří S
13.7.2020 12:54 Reaguje na Jakub GraňákChtěl bych poupravit váš odstavec: Pralesy jsou vypalovaný proto, že na nich je pěstována soja hlavně pro evropské velkochovy dobytka, kvůli dohodě EU a Mercosur, za vývoz aut. Tlak zemědělců na pícniny tudíž ani být takový nemůže, i kdyby se přetrhli, protože se čeká další velký nárůst dovozů sóji a pak samotného dobytka ze zemí Mercosuru do EU, a proto nebude schopno konkurovat a takové plochy pícnin v budoucnu rozšířit.
Dále jsou pralesy káceny z důvodu, že půda není plodná a po vyčerpání živin, asi 3 - 5 letého cyklu se hospodářsky opouští a pokračuje se dále.
Pokud by takovéto dohody nevznikali, pokud by se nevozili potraviny za dumpingové ceny, které jsou národně podporovány v těch zemích více než v EU, pak by Vaše řešení byla realizovatelná, takto to není bohužel možné.
Navíc to není jen o vývozů přebytků do zemí třetího světa. Takto se uvnitř EU chovají i západní země, kdy si vyzobou nejekonomičtější úseky a nám předhodí ohlodané kosti s tím, abychom tedy něco produkovali, to má pak za následek úbytky viz.
Skot: dotace Nizozemí, Belgie, Německo.. u nás úbytek pícnin
Cukrová řepa: hlavně Francie, úbytek ploch cukrovky
Brambory: dumping Alžírsko, Egypt, Nový Zéland, úbytek plochy okopanin
Po těchto třech krocích, kdy jsme byli eliminováni z trhu nám předhodili jako ohlodanou kost biopaliva a bioplynové stanice, tedy řepku a kukuřici, které se začali pěstovat až na absurdních plochách a kde nebylo zbytí doselo se klasickým obilím, kterého tvoříme přebytky.
A jak vidíte, úbytek ploch hnojených okopanin a úbytek pícnin má za následek narušení Norfolkského osevního postupu, což je podle mne nejtradičnější, nejpraktičtěší a nejlepší osevní postup a nebylo ještě vymyšleno nic lepšího, co se týče zemědělství a tvorby samotné krajiny a chování se k půdě. Bohužel
Odpovědět
Dále jsou pralesy káceny z důvodu, že půda není plodná a po vyčerpání živin, asi 3 - 5 letého cyklu se hospodářsky opouští a pokračuje se dále.
Pokud by takovéto dohody nevznikali, pokud by se nevozili potraviny za dumpingové ceny, které jsou národně podporovány v těch zemích více než v EU, pak by Vaše řešení byla realizovatelná, takto to není bohužel možné.
Navíc to není jen o vývozů přebytků do zemí třetího světa. Takto se uvnitř EU chovají i západní země, kdy si vyzobou nejekonomičtější úseky a nám předhodí ohlodané kosti s tím, abychom tedy něco produkovali, to má pak za následek úbytky viz.
Skot: dotace Nizozemí, Belgie, Německo.. u nás úbytek pícnin
Cukrová řepa: hlavně Francie, úbytek ploch cukrovky
Brambory: dumping Alžírsko, Egypt, Nový Zéland, úbytek plochy okopanin
Po těchto třech krocích, kdy jsme byli eliminováni z trhu nám předhodili jako ohlodanou kost biopaliva a bioplynové stanice, tedy řepku a kukuřici, které se začali pěstovat až na absurdních plochách a kde nebylo zbytí doselo se klasickým obilím, kterého tvoříme přebytky.
A jak vidíte, úbytek ploch hnojených okopanin a úbytek pícnin má za následek narušení Norfolkského osevního postupu, což je podle mne nejtradičnější, nejpraktičtěší a nejlepší osevní postup a nebylo ještě vymyšleno nic lepšího, co se týče zemědělství a tvorby samotné krajiny a chování se k půdě. Bohužel
JS
Jiří S
13.7.2020 13:02 Reaguje na Jiří SČímž by se eliminovali naše přebytky jako ČR, které v některých komoditách produkujeme. Navrátili by se staré tradiční plodiny a už by se dalo hovořit alespoň o jakési částečné soběstačnosti napříč spektrem potravin.
Odpovědět
AS
Aleš Svoboda
12.7.2020 21:47škoda, že se mi mlj předchozí příspěvek ztratil. . . . podruhé už hé psát nebudu.
Tak to jen zkrátím. . . .
Arogantní, naivní pitomá fekálie. . . .
Další ignorantský "jezeďák" , kterému jde jen o prachy - ale na důsledky kašle.
Málý pane - za pár roků nebudete mít co pěstovat. . . . protože nic nebude. . .
Odpovědět
Tak to jen zkrátím. . . .
Arogantní, naivní pitomá fekálie. . . .
Další ignorantský "jezeďák" , kterému jde jen o prachy - ale na důsledky kašle.
Málý pane - za pár roků nebudete mít co pěstovat. . . . protože nic nebude. . .
pp
pavel peregrin
13.7.2020 07:10 Reaguje na Aleš SvobodaVypěstoval jste někdy alespoň pár ředkviček?
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
12.7.2020 22:21Zajímalo by mě, jak se autor článku, popř. diskutující staví k využítí zemědělské krajiny. Zda preferují monofunkční využití zaměřené na maximální produkci potravin (a biopaliv), případným vývozem přebytků (udělat z krajiny tvz. kuturní poušť, vyhnat z ní zvěř, hmyz i lidi).
Nebo zda upřednostňují polyfunkční využití, zaměřené na produkci potravin, s respektováním biodiverzity (ÚSES), potierozní ochrany (protierozní meze, průlehy, větrolamy), zadržení vody v krajině (malé vodní nádrže, mokřady) a udržitelného rekreačního využití krajiny. S tím, že by celospolčenské funkce krajiny v první řadě garantoval stát a obce.
Odpovědět
Nebo zda upřednostňují polyfunkční využití, zaměřené na produkci potravin, s respektováním biodiverzity (ÚSES), potierozní ochrany (protierozní meze, průlehy, větrolamy), zadržení vody v krajině (malé vodní nádrže, mokřady) a udržitelného rekreačního využití krajiny. S tím, že by celospolčenské funkce krajiny v první řadě garantoval stát a obce.
pp
pavel peregrin
13.7.2020 07:15 Reaguje na Jan ŠkrdlaZ pohledu diskutujícího- hlavně nechci stav, kdy se do ČR vesele valí přebytky, bohatě dotované západními vládami a naše zemědělství je stavěno do role otloukánka. Tento týden se u nás v podstatě zhroutil trh s prasaty, protože Německo nemá kde zabíjet a tudíž se sem valí maso za 20,- Kč. Z pohledu spotřebitele OK, z pohledu zemědělců další průšvih. Musím se jen smát- kupujte české potraviny!
Odpovědět
Miroslav Vinkler
13.7.2020 08:36 Reaguje na pavel peregrinSouhlasím, a co byste systémově navrhoval vy ?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.7.2020 11:54 Reaguje na Miroslav VinklerTo řešení se jmenuje zrušení dotací a výkup komodit za skutečnou cenu napříč celou Evropou, minimálně. Jenže to nikdo neudělá.
Odpovědět
JS
Jiří S
13.7.2020 13:00 Reaguje na Miroslav VinklerJá bych navrhl úpravu antidumpingového zákona, který byl vytvořen v roce 1997, tedy ještě před započnutím hlavního dotačního proudu v EU. A přidal bych tam bod
Se rozumí dumpingovým výrobkem výrobek, jehož vývozní cena, za kterou je vyvážen do České republiky, je nižší než normální hodnota obdobného výrobku při běžném obchodu v zemi vývozu, (přičemž do ceny výrobku nesmí být započítány národní dotace).
To v závorce bych přidal k té větě, která je skutečnou větou v antidumpingovém zákoně. Toto jednoduché znění by extrémně ovlivnilo náš trh v ČR. Krátký dovětek, který by teoreticky mohl mít vliv na složení osevních postupů a chování se k samotné půdě.
Odpovědět
Se rozumí dumpingovým výrobkem výrobek, jehož vývozní cena, za kterou je vyvážen do České republiky, je nižší než normální hodnota obdobného výrobku při běžném obchodu v zemi vývozu, (přičemž do ceny výrobku nesmí být započítány národní dotace).
To v závorce bych přidal k té větě, která je skutečnou větou v antidumpingovém zákoně. Toto jednoduché znění by extrémně ovlivnilo náš trh v ČR. Krátký dovětek, který by teoreticky mohl mít vliv na složení osevních postupů a chování se k samotné půdě.
VN
Vladimír Němec
13.7.2020 20:17 Reaguje na pavel peregrinJen doplním, on se v zásadě zhroutil i trh se zvěřinou. Když nám posledně hospodář sdělil nové výkupní ceny, tak se rozhodlo do výkupu nic nedávat, pořídit si chlaďák a prodávat to sami. Jenže kdo si koupí celý kus? Tak to sami prý stáhneme a rozbouráme. Navíc je zde omezení, že myslivci mohou tzv. "ze dvora" prodat jen 30% odlovu. Zbytek do výkupu (nebo do kafilerky). Takže akorát dobrá lobby výkupců zvěřiny. A včíl babo raď ... :-) Lovit se totiž musí, jinak se vlastníkům lesů, polí a luk pro změnu nedoplatíme za škody zvěří.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
13.7.2020 21:24 Reaguje na pavel peregrinPtal jsem se na trochu jinou otázku, ale budiž.
Do ČR se sice valí přebytky ze západních zemí, ale na druhou stranu máme nadprodukci obilí.
Jinými slovy vyvážíme základní suroviny (obilí, popř. mléko) a dovážíme přidanou hodnotu (maso, mléčné výrobky), čímž se v zemědělství stavíme do pozice rozvojových zemí. Za kolik myslíte, že budou k nám ti Němci dovážet vepřové, až ho bude nedostatek?
Odpovědět
Do ČR se sice valí přebytky ze západních zemí, ale na druhou stranu máme nadprodukci obilí.
Jinými slovy vyvážíme základní suroviny (obilí, popř. mléko) a dovážíme přidanou hodnotu (maso, mléčné výrobky), čímž se v zemědělství stavíme do pozice rozvojových zemí. Za kolik myslíte, že budou k nám ti Němci dovážet vepřové, až ho bude nedostatek?
VN
Vladimír Němec
13.7.2020 22:52 Reaguje na Jan ŠkrdlaS tím souhlasím. Ale stejná situace je i v jiných odvětvích, vyváží se v lepším případě komponenty, přidaná hodnota se pak finalizuje se v zahraničí. Z toho pak pramení ta vysoká produktivita na Západě od nás. Kdysi se tomu říkalo neokolonialismus, dnes se to balí to frází o svobodném obchodu. :-)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.7.2020 08:59 Reaguje na Jan ŠkrdlaProdukce obilí je celkem logicky dána jeho výměrou v osevních postupech, tj. v drtivé většině okolo 50% a v mnoha hospodařících subjektech i více. Opět se zde promítá neuvážená agrární politika. To, že naše zpracovatelské objekty přešly do rukou cizího kapitálu, je bohužel věc druhá a asi nevratná.
Odpovědět
Jakub Graňák
13.7.2020 10:54 Reaguje na Jan ŠkrdlaNikoli případné přebytky, ale každoročně o 30 až 40 % více, než sami zpotřebujeme
Odpovědět
PB
Petr Blažek
13.7.2020 17:42 Reaguje na Jakub Graňákpořád tady argumentujete přebytky, tak jsem zapátral trvalo to asi 3 minuty https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/potravinova-sobestacnost/r~a080f45caeed11eaa25cac1f6b220ee8/
Ano vyvážíme přebytky toho co vyrobit umíme levně ale podstatně více potravin se do Česka doveze o tom svědčí trvale záporné saldo dovozu a vývozu. Kdyby všechny země uvažovali jako vy tak by jste v životě neochutnal banán nebo pomeranč. Tomu se říká zahraniční obchod tam se nejenom kupuje,ale musí se i prodávat aby bylo za co kupovat. A to saldo je obrovské tak se tady nesnažte udělat dojem že čeští zemědělci bohatnou na úkor krajiny. Znovu opakuji že platy v zemědělství patří k nejnižším.
Odpovědět
Ano vyvážíme přebytky toho co vyrobit umíme levně ale podstatně více potravin se do Česka doveze o tom svědčí trvale záporné saldo dovozu a vývozu. Kdyby všechny země uvažovali jako vy tak by jste v životě neochutnal banán nebo pomeranč. Tomu se říká zahraniční obchod tam se nejenom kupuje,ale musí se i prodávat aby bylo za co kupovat. A to saldo je obrovské tak se tady nesnažte udělat dojem že čeští zemědělci bohatnou na úkor krajiny. Znovu opakuji že platy v zemědělství patří k nejnižším.
Jakub Graňák
13.7.2020 19:02 Reaguje na Petr BlažekChechech, vy jste komik, kolik banánů bychom si za ten objem obilí koupili? Porovnejte si cenu tuny banánů a tuny pšenice. Kdyby se dovoz potravin finacoval z příjmů z přebytků zemědělské produkce, tak tu většina lidí pochcípe.
Kdepak, vy nebohatnete, protože vyrábíte lacinou pšenici a vyvážíte mlíko, a jateční zvířata, zatímco produkty se dovážejí zpět (to je ale problém likvidace potravinářství po r 1989, pamatujete?), ale že je to na úkor krajiny a především budoucích generací, o tom není pochyb.
Odpovědět
Kdepak, vy nebohatnete, protože vyrábíte lacinou pšenici a vyvážíte mlíko, a jateční zvířata, zatímco produkty se dovážejí zpět (to je ale problém likvidace potravinářství po r 1989, pamatujete?), ale že je to na úkor krajiny a především budoucích generací, o tom není pochyb.
Karel Zvářal
13.7.2020 20:45 Reaguje na Petr BlažekPane Blažku, celkem nedávno tu probíhala podobná debata. Na souřadnicích níže je krajina vytvořená člověkem, malebná, vyvážená. V širším okolí vidíte vyfoukané megalány až na podloží. Jinými slovy: jednou z největších tragédií nedávné minulosti bylo "rozkulačení vesnice", které se v dalších letech na krajině krutě podepsalo. Tomu už ale neříkám krajina, nýbrž pojezdová dráha pro traktor. A čím větší, tím lepší, že ano-(... Mým snem je alespoň místy se k té původní podobě přiblížit.
49.0205914N, 17.2321286E
Odpovědět
49.0205914N, 17.2321286E
JŠ
Jan Škrdla
13.7.2020 21:37 Reaguje na Petr BlažekDíval jsem se na ten odkaz. Čeho je nedostatek, ta to je ovoce a zelenina, nebudu řešit tropické ovoce, ale problém je třeba u jablek. Dále nejsme soběstační v mase a bramborech. Naopak výrazný přebytek máme v obilovinách, řepce, a ještě k tomu cpeme tuny kukuřice do betonové krávy.
Nicméně jsem se nedozvěděl, zda preferujete monofunkční, nebo polyfunkční využití zemědělské krajiny.
Odpovědět
Nicméně jsem se nedozvěděl, zda preferujete monofunkční, nebo polyfunkční využití zemědělské krajiny.
PB
Petr Blažek
13.7.2020 23:08 Reaguje na Jan ŠkrdlaDost dobře nechápu v kterém okamžiku se zemědělství stane polyfunkčním a naopak. Je to množství různých plodin, nebo nutnost živočišné výroby?
Všechny hospodářství u nás do takových 3-4000 ha, nerozhoduje jestli to jsou družstva nebo soukromník, hospodaří jak nejlépe umí. Většina z nás tu hospodaří minimálně 30 let a věřte, že nikdo z nich nešel do zemědělství pro peníze nebo dotace. Šli do toho proto, že budou svobodně hospodařit. To se ovšem změnilo se vstupem do EU a nástupem dotací. Po tomto datu se do zemědělství začali hrnou velké investiční společnosti které ucítily peníze. Tento běh událostí žádný z nás nezpůsobil, ale jestliže jsme chtěli fungovat dál tak jsme se museli přizpůsobit. Na vlně hlásání ekologie se vymysleli bioplynky, spalovny biomasy, řepková nafta a líh z cukru. Byla to taková úlitba bohům že se všichni dál můžeme chovat stejně - vždyť přeci podporujeme obnovitelné zdroje.A vy jako spotřebitelé a voliči jste se na tom stavu podíleli stejně jako my. Teď je snaha z další vlny ekohnutí to hodit na nás. Vy si chodíte kupovat ty nejlevnější jablka z Polska nebo vepřové maso z Nizozemí.
Já se nezastávám současného stavu zemědělství, já se ohrazuji proti demagogii a ta bohužel i v této diskuzi často zaznívá.
Pořád jsou snahy se odvolávat na nějaké staré dobré časy, ale ty nikdy nebyly. Lidé, zvláště na venkově, se odjakživa museli chovat přísně ekonomicky aby přežili. Rybníky se nestavěly kvůli zadržování vody, ale kvůli rybolovu což v té době byl výnosnější artiklem než zemědělství. Mimochodem to dost změnilo celý ekosystém jižních Čech. A když přišlo devatenácté století a zemědělství najelo na hnojení a začalo se vyplácet tak se plno rybníků zase zrušilo. Já se tady snažím vysvětlit, že nikdy žádný sedlák se nemohl chovat jak chtěl, ale choval se tak jak to od něj vyžadovala společnost to znamená, že choval a pěstoval to co od něj koupili.
Když tady poukážu na to, že dříve na mezích žádné stromy nebily, a když už někde museli být tak to byli ovocné polokmeny, tak mi tady začne vysvětlovat teorii o kořenech stromů. Kdy ten pán byl naposled na poli? Protože kdyby tam přišel tak by věděl že v blízkosti každého stromu je porost viditelně slabší a čím je ten strom vyšší tak je ten pruh širší. V posledních suchých letech tam občas byli i suchem vypálené pruhy. Ten strom tu vaši teorii totiž nezná a jeho kořeny se táhnou tam kde jsou živiny a voda a to na polích bývá.
Dále pánovi vysvětluji jak je tady prakticky celé pohraníčí zamořené ekosenem a on dále prohlašuje, že jsou louky bezohledně intenzivně využívány. Většina luk u nás ať už eko nebo ne jsou sekána 2-3 ročně. Nedovedu si představit menší zatížení. Tak se nějak rozhodněte a nechte to přírodě, ušetřily by jsme miliardy na dotacích.
Všichni vědí, že ubývají brouci a ptáci a že za to můžou zemědělci, ale nikdo nedokáže vysvětlit jakto, že není rozdíl mezi kolínském a zmiňovanou Šumavou, když už jsme nebyli ve Švýcarsku.
Ono totiž malovat si krajinu s malými políčko je krásné, ale ještě po druhé světové válce pracovalo v zemědělství u nás 25 procent obyvatel- a to jsme byli jednou z nejprůmyslovějších zemí. To znamená že zhruba 2 500 000 lidí chodilo okopávat, protrhávat, kosit zkrátka to všechno co dnes dělají herbicidy. Tak se zkuste rozpočítat místo kritizování. Všichni vy kritici nebo vaši předci jste od toho utekli a teď křičíte a ukazujete prstem když jsme se přizpůsobily.
Proto jsem napsal ten článek vy všichni víte co se dělat nemá(protože jste si to povětšinou přečetli na internetu), ale nikdo z vás neví co se dělat má.
Odpovědět
Všechny hospodářství u nás do takových 3-4000 ha, nerozhoduje jestli to jsou družstva nebo soukromník, hospodaří jak nejlépe umí. Většina z nás tu hospodaří minimálně 30 let a věřte, že nikdo z nich nešel do zemědělství pro peníze nebo dotace. Šli do toho proto, že budou svobodně hospodařit. To se ovšem změnilo se vstupem do EU a nástupem dotací. Po tomto datu se do zemědělství začali hrnou velké investiční společnosti které ucítily peníze. Tento běh událostí žádný z nás nezpůsobil, ale jestliže jsme chtěli fungovat dál tak jsme se museli přizpůsobit. Na vlně hlásání ekologie se vymysleli bioplynky, spalovny biomasy, řepková nafta a líh z cukru. Byla to taková úlitba bohům že se všichni dál můžeme chovat stejně - vždyť přeci podporujeme obnovitelné zdroje.A vy jako spotřebitelé a voliči jste se na tom stavu podíleli stejně jako my. Teď je snaha z další vlny ekohnutí to hodit na nás. Vy si chodíte kupovat ty nejlevnější jablka z Polska nebo vepřové maso z Nizozemí.
Já se nezastávám současného stavu zemědělství, já se ohrazuji proti demagogii a ta bohužel i v této diskuzi často zaznívá.
Pořád jsou snahy se odvolávat na nějaké staré dobré časy, ale ty nikdy nebyly. Lidé, zvláště na venkově, se odjakživa museli chovat přísně ekonomicky aby přežili. Rybníky se nestavěly kvůli zadržování vody, ale kvůli rybolovu což v té době byl výnosnější artiklem než zemědělství. Mimochodem to dost změnilo celý ekosystém jižních Čech. A když přišlo devatenácté století a zemědělství najelo na hnojení a začalo se vyplácet tak se plno rybníků zase zrušilo. Já se tady snažím vysvětlit, že nikdy žádný sedlák se nemohl chovat jak chtěl, ale choval se tak jak to od něj vyžadovala společnost to znamená, že choval a pěstoval to co od něj koupili.
Když tady poukážu na to, že dříve na mezích žádné stromy nebily, a když už někde museli být tak to byli ovocné polokmeny, tak mi tady začne vysvětlovat teorii o kořenech stromů. Kdy ten pán byl naposled na poli? Protože kdyby tam přišel tak by věděl že v blízkosti každého stromu je porost viditelně slabší a čím je ten strom vyšší tak je ten pruh širší. V posledních suchých letech tam občas byli i suchem vypálené pruhy. Ten strom tu vaši teorii totiž nezná a jeho kořeny se táhnou tam kde jsou živiny a voda a to na polích bývá.
Dále pánovi vysvětluji jak je tady prakticky celé pohraníčí zamořené ekosenem a on dále prohlašuje, že jsou louky bezohledně intenzivně využívány. Většina luk u nás ať už eko nebo ne jsou sekána 2-3 ročně. Nedovedu si představit menší zatížení. Tak se nějak rozhodněte a nechte to přírodě, ušetřily by jsme miliardy na dotacích.
Všichni vědí, že ubývají brouci a ptáci a že za to můžou zemědělci, ale nikdo nedokáže vysvětlit jakto, že není rozdíl mezi kolínském a zmiňovanou Šumavou, když už jsme nebyli ve Švýcarsku.
Ono totiž malovat si krajinu s malými políčko je krásné, ale ještě po druhé světové válce pracovalo v zemědělství u nás 25 procent obyvatel- a to jsme byli jednou z nejprůmyslovějších zemí. To znamená že zhruba 2 500 000 lidí chodilo okopávat, protrhávat, kosit zkrátka to všechno co dnes dělají herbicidy. Tak se zkuste rozpočítat místo kritizování. Všichni vy kritici nebo vaši předci jste od toho utekli a teď křičíte a ukazujete prstem když jsme se přizpůsobily.
Proto jsem napsal ten článek vy všichni víte co se dělat nemá(protože jste si to povětšinou přečetli na internetu), ale nikdo z vás neví co se dělat má.
Karel Zvářal
14.7.2020 06:18 Reaguje na Petr BlažekChápu Vaše rozladění či možná až rozhořčení, ale to tzv. EKO (řepka, kuku) je v první řadě ekoNOMICKÉ. Naletěli jsme líbivým kecům a žraločím firmám všichni. Proto jsou lidé na to slovo alergičtí, protože většina z těch, kdo jím šermuje, myslí především na dotace a další ždímání půdy. Bohužel, za vydatného přispění Unie. O pokřivení cen dotacemi a nerovném trhu raději pomlčím. Nasednout na ten podvodný kolotoč šlo celkem rychle, vystoupit z něj bude daleko horší, ne-li téměř nemožné.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.7.2020 09:28 Reaguje na Karel ZvářalMám stejný názor a vždy se pozastavím nad výkupní cenou řepky (cca 9 Kč/kg)cenou řepkového oleje v akcích supermarketů(20 Kč/l),prodejem řepky jako krmiva(25Kč/kg) a výtěžnosti oleje z řepky do 40%.
Prodej řepky jako krmiva cca +15O%,prodej
řepkového oleje oleje cca -15O % z ceny před zpracováním.Toto pokřivení trhu je u mnoha zemědělských komodit a to nehovořím o jiných nesmyslných dotacích na takzvanou "nečinnost",jako je zatravnění
a sečení bez užitku.Naši předkové by nám nakopali zadky a zeptali se,zda to máme v hlavě v pořádku.Stovky let půdu pro nás zúrodňovali a my jsme z ní za pár desetiletí vytvořili mnohde mrtvou hmotu.Vše je to podmínkami a bohužel
bude muset dojít k opuštění nesmyslných dotací a křivení cenové politiky potravin.Levná doprava nám nabízí banány levnější než tuzemské brambory a olej z řepky levnější než pouze vyčištěné semeno.Taková stupidita je prostě na hlavu.To už ani nepíšu o cenách živého dobytka a cenách výsledných produktů. Odstředěné mléko po zabalení je v prodejně o 1OO% dražší(v akcích i míň)
a to si z něho mlékarna stáhne tuk.Se zemědělcem mlékárna licituje o haléřích, ale supermarketům ho prodává se slevami.
A co teprve cena cukru a náklady na jeho
výrobu.Cukr v akcích za 10 Kč/kg přece nemůže pokrýt ani pěstování,výkup řepy, dopravu a to už nepíšu o zpracování,
distribuci a marži obchodů.Zní to tvrdě,ale pokud se bude vše takto dál křivit,tak bude muset stále fungovat
i kolotoč dotací.To není kapitalismus,
ale chytře promyšlené zvýhodnění lobistů,kteří ovládají nejen EÚ,ale už
většinu zemí světa.Jak píšete,tak už se
i mi to zdá nemožné z toho kolotoče vystoupit za jízdy,protože zastavit ho
evidentně nikdo nechce.Zemědělci jsou bohužel jednou z obětí spolu se spotřebiteli,kteří neznají skutečnou cenu
produktů a tak ji nemohou ani správně ohodnotit.To nakonec vede k plýtvání a ke
zbytečné produkci potravin.Návratem
k reálným cenám by si mnozí spotřebitelé
uvědomili pracnost a náročnost jejich
produkce a začali si vážit i těch zemědělců.Tak v nich vidí kšeftaře,
ale to z nich udělala tato společnost.
Odpovědět
Prodej řepky jako krmiva cca +15O%,prodej
řepkového oleje oleje cca -15O % z ceny před zpracováním.Toto pokřivení trhu je u mnoha zemědělských komodit a to nehovořím o jiných nesmyslných dotacích na takzvanou "nečinnost",jako je zatravnění
a sečení bez užitku.Naši předkové by nám nakopali zadky a zeptali se,zda to máme v hlavě v pořádku.Stovky let půdu pro nás zúrodňovali a my jsme z ní za pár desetiletí vytvořili mnohde mrtvou hmotu.Vše je to podmínkami a bohužel
bude muset dojít k opuštění nesmyslných dotací a křivení cenové politiky potravin.Levná doprava nám nabízí banány levnější než tuzemské brambory a olej z řepky levnější než pouze vyčištěné semeno.Taková stupidita je prostě na hlavu.To už ani nepíšu o cenách živého dobytka a cenách výsledných produktů. Odstředěné mléko po zabalení je v prodejně o 1OO% dražší(v akcích i míň)
a to si z něho mlékarna stáhne tuk.Se zemědělcem mlékárna licituje o haléřích, ale supermarketům ho prodává se slevami.
A co teprve cena cukru a náklady na jeho
výrobu.Cukr v akcích za 10 Kč/kg přece nemůže pokrýt ani pěstování,výkup řepy, dopravu a to už nepíšu o zpracování,
distribuci a marži obchodů.Zní to tvrdě,ale pokud se bude vše takto dál křivit,tak bude muset stále fungovat
i kolotoč dotací.To není kapitalismus,
ale chytře promyšlené zvýhodnění lobistů,kteří ovládají nejen EÚ,ale už
většinu zemí světa.Jak píšete,tak už se
i mi to zdá nemožné z toho kolotoče vystoupit za jízdy,protože zastavit ho
evidentně nikdo nechce.Zemědělci jsou bohužel jednou z obětí spolu se spotřebiteli,kteří neznají skutečnou cenu
produktů a tak ji nemohou ani správně ohodnotit.To nakonec vede k plýtvání a ke
zbytečné produkci potravin.Návratem
k reálným cenám by si mnozí spotřebitelé
uvědomili pracnost a náročnost jejich
produkce a začali si vážit i těch zemědělců.Tak v nich vidí kšeftaře,
ale to z nich udělala tato společnost.
Karel Zvářal
14.7.2020 09:39 Reaguje na Břetislav MachačekPopsal jste to dobře, ano, tento systém umí trestat kapsáře a taxíkáře, ale na ničitele půdy, krajiny a klimatu jsou krátcí??? Abychom mohli rvat miliardy do přehrad, vtrulí, panelů a závlah? Dobře vymyšlené, hlavně že se kola ekonomiky točí...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.7.2020 09:09 Reaguje na Petr BlažekS těmi stromy je to přesně tak, hlavně břízy, které táhnou vodu, dokážou v poli udělat dost slušné záseky. Samozřejmě v porovnání s celkovou výměrou jde o maličkosti, ale máte pravdu v tom, že dříve na mezích žádné stromy nebyly. Ta malá políčka by stromy zcela spolehlivě vysušily.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.7.2020 09:24 Reaguje na pavel peregrinNejspíše jste ten můj večerní odkaz odignoroval, neb tam krásně vidíte to, co zde popíráte. Co se týká agrolesnictví, nejsem v podstatě proti, i když stokrát raději bych na mezích viděl keře (šípek, hloh, bez) jako úkryt koroptví před dravci či hnízdiště pěvců, dále ovocnáče, než nesmyslné topoly, jasany, břízy...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.7.2020 11:03 Reaguje na Karel ZvářalNeviděl jsem ho, ale trochu nechápu, co jsem napsal špatného. Samozřejmě, že v poměru k poli je negativní působení stromu zanedbatelné, ale to, že stromy svými kořeny zasahují a odebírají vláhu plodinám na poli pěstovaným, je nezpochybnitelné, v tom má p. Blažek jednoznačně pravdu. No a ty meze dříve- tak tam se opravdu nevysazovalo nic, meze se vyžínaly a velice často byly také jablkem sváru mezi jednotlivými sedláky. Mez osázená šípky , hlohy, bezy- nic proti tomu, ale nenazývejme to pak mezí, ale spíše krajinným prvkem.
Odpovědět
JS
Jiří S
14.7.2020 12:55 Reaguje na pavel peregrinSamozřejmě s Vámi pane Peregrine souhlasím. Jen bych chtěl dodat takovou perličku. Pokud je normální rok, jako je letos, větrolamy odsávají vodu plodinám, porost je menší a slabší. Když si vzpomenu zpětně na rok 2017 a 2018, tak u nás u Pálavy bylo tolik tropických dní, že to bylo naopak a tam kde alespon větrolamy dávaly trochu stínu, tak byly porosty větší, takový zajímavý paradox, i přes větší sucho už bylo takové horko, že byl lepší ten stín od stromů.
Odpovědět
Jakub Graňák
14.7.2020 13:48 Reaguje na Jiří SA to je právě ono, periody sucha a horka se budou opakovat a budou intenzivnější. Příjde mi absurdní zdejší neochota a averze vůči agrolesnictví. Proč to v tom středomoří, kde mají sucho a horko pořád, dělají, když je to přece podle zdejších diskutérů takový nesmysl?
O ostatních pozitivních aspektech agrolesnických kultur viz níže.
Odpovědět
O ostatních pozitivních aspektech agrolesnických kultur viz níže.
JS
Jiří S
15.7.2020 10:23 Reaguje na Jakub GraňákZáleží jak se to agrolesnictví představuje. Mám obavu, že jako skoro vždy se vezme nějaký zajímavý, či dokonce dobrý nápad a v ČR z něj uděláme blbost.
Budou to pásy rychlerostoucích dřevin dělící velké půdní bloky? Nebo představa, že budeme pást skot a prasata mezi stromy?
Ono takové klasické agrolesnictví v ČR není tak lehce proveditelné jako v Itálii, či Španělsku. V ČR i přes růst teploty budou nadále mínusové teploty v zimě a muselo by se to opět uchopit jinak.
Jakou máte třeba představu o agrolesnictví pro ČR Vy pane Graňáku?
Odpovědět
Budou to pásy rychlerostoucích dřevin dělící velké půdní bloky? Nebo představa, že budeme pást skot a prasata mezi stromy?
Ono takové klasické agrolesnictví v ČR není tak lehce proveditelné jako v Itálii, či Španělsku. V ČR i přes růst teploty budou nadále mínusové teploty v zimě a muselo by se to opět uchopit jinak.
Jakou máte třeba představu o agrolesnictví pro ČR Vy pane Graňáku?
Jakub Graňák
15.7.2020 18:47 Reaguje na Jiří SJak si to představuju vám napíšu nový přízpěvek na konec diskuse, psát to tady do toho komínku by mě drblo:-)
Odpovědět
Jakub Graňák
14.7.2020 12:39 Reaguje na Karel ZvářalAle to se přece nevylučuje, čím pestřejší skladba tím lépe:-)
Odpovědět
Hu
Hunter
14.7.2020 13:13 Reaguje na pavel peregrinVidím to dnes a každý den, hranice jednoho z mých pozemků sousedí s polem (klasická hranice les/pole), na hraně jsou duby cca 100 let. Co je pod duby na poli je schourovatý, zastínění + vláha. Malé políčko by takovéhle stromy totálně odepsaly.
Odpovědět
Jakub Graňák
14.7.2020 11:19 Reaguje na Petr BlažekNa poli jsem byl naposled dneska ráno, děkuji za optání a předtím včera a předtím předevčírem... Jen pro vaši informaci jsme ze zemědělství neutekli, nýbrž jsme byli nepřátelsky převzati jedním takovým chudáčkem 3-4 tisícihektarovým. 20 let nám dluží mlékárna 3 miliony za mlíko, tak radši sklapněte a buďte rád, že to nepotkalo vás.
Co se týče těch ekoluk, náprava stavu je až banálně jednoduchá: nechat 10% neposečených, slyšel jste už o mozaikovitých sečích a jejich pozitivním vlivu na luční společenstva? Nehledejte na internetu, čerpejte z odborné literatury, jako to dělám já.
A nyní fanfáry... agrolesnické systémy:
Cit: "Agrolesnické systémy představují způsob využívání krajiny, ve kterém se kombinuje tradiční pěstování zemědělských plodin, nebo pastva se současným pěstováním dřevin na stejné ploše. Původně byl tento způsob hospodaření provozován především v tropech a subtropech" (vidíte tu sovislost? měnící se klima na subtropické... kdyžtak si poskočte) "Ale ani v zemích mírného pásma a zvláště v Evropě nejde o historicky neznámé systémy. Ještě před několika málo staletími, v naších zemích před sto lety, byly relativně běžnou součástí krajiny... "Kořeny stromů v agrolesnických systémech zlepšují infiltraci a retenci vody zvýšením množství půdních pórů (kypří půdu a vytvářejí vlastní zasakovací cesty podél kořenů), Makropóry tak rychle usměrňují přebytečnou povrchovou vodu (eliminují pohyb vody po povrchu) a umožňují vstup vzduchu a vody do půdy, čímž vytvářejí vhodné podmínky pro půdní život... Z hlediska bilance živin jsou agrolesnické systémy obecně vhodnějším způsobem využití krajiny než konvenční zemědělství a to především pro zvýšené vstupy organických látek spolu s částí hlavních makroživin... Dřeviny nekonkurují, nebo jen málo, zemědělským plodinám, jelikož využívají pro příjem živin také kořeny v hlubších horizontech. Specifikckým pozitivním efektem je zachycování dusičnanů vyplavovaných do podzemních vod... Agrolesnické systémy zvyšují biodiverzitu nad i pod povrchem půdy. V zástinu stromů je jiný světelný, tepelný a vodní režim, zástin např. eliminuje extrémy a zvyšuje vlhkost půdy a vzduchu, což je pro rozvoj mikroorganismů příznivé... aktivní biomasa hub a bakterií ve svrchní vrstvě půdy roste se snižující se vzdáleností od stromu a směrem ke stromu se zvyšuje i počet žížal. Rovněž aktivní biomasa členovců je vyšší v blízkosti stromů... Je namístě připomenout, že biologická aktivita hub a bakterií i zooedafonu je klíčová pro rozklad odumřelé organické hmoty, mineralizaci živin a tvorbu humusu. Agrolesnické systémy zvyšují zásobu C sekvestrovaného terestrickými systémy, a tak pomáhají naplňovat mezinárodní úmluvu o boji proti klimatickým změnám" (tady máte součást řešení snižování objemu CO2, jak po něm výše tak úpěnlivě voláte, přidáte se?)... atd, atd... Zdroj: Šimek a kol., Živá půda, Academia 2019
Abych nezapomněl (i pro pana Peregrina), kompetici o vodu a světlo lze řešit výběrem vhodného sadebního materiálu, např Ořešáku královského, který pozdě raší a koření hluboko a ještě můžete provozovat prodej ořechů (což je hodnotná komodita) samosběrem.
Odpovědět
Co se týče těch ekoluk, náprava stavu je až banálně jednoduchá: nechat 10% neposečených, slyšel jste už o mozaikovitých sečích a jejich pozitivním vlivu na luční společenstva? Nehledejte na internetu, čerpejte z odborné literatury, jako to dělám já.
A nyní fanfáry... agrolesnické systémy:
Cit: "Agrolesnické systémy představují způsob využívání krajiny, ve kterém se kombinuje tradiční pěstování zemědělských plodin, nebo pastva se současným pěstováním dřevin na stejné ploše. Původně byl tento způsob hospodaření provozován především v tropech a subtropech" (vidíte tu sovislost? měnící se klima na subtropické... kdyžtak si poskočte) "Ale ani v zemích mírného pásma a zvláště v Evropě nejde o historicky neznámé systémy. Ještě před několika málo staletími, v naších zemích před sto lety, byly relativně běžnou součástí krajiny... "Kořeny stromů v agrolesnických systémech zlepšují infiltraci a retenci vody zvýšením množství půdních pórů (kypří půdu a vytvářejí vlastní zasakovací cesty podél kořenů), Makropóry tak rychle usměrňují přebytečnou povrchovou vodu (eliminují pohyb vody po povrchu) a umožňují vstup vzduchu a vody do půdy, čímž vytvářejí vhodné podmínky pro půdní život... Z hlediska bilance živin jsou agrolesnické systémy obecně vhodnějším způsobem využití krajiny než konvenční zemědělství a to především pro zvýšené vstupy organických látek spolu s částí hlavních makroživin... Dřeviny nekonkurují, nebo jen málo, zemědělským plodinám, jelikož využívají pro příjem živin také kořeny v hlubších horizontech. Specifikckým pozitivním efektem je zachycování dusičnanů vyplavovaných do podzemních vod... Agrolesnické systémy zvyšují biodiverzitu nad i pod povrchem půdy. V zástinu stromů je jiný světelný, tepelný a vodní režim, zástin např. eliminuje extrémy a zvyšuje vlhkost půdy a vzduchu, což je pro rozvoj mikroorganismů příznivé... aktivní biomasa hub a bakterií ve svrchní vrstvě půdy roste se snižující se vzdáleností od stromu a směrem ke stromu se zvyšuje i počet žížal. Rovněž aktivní biomasa členovců je vyšší v blízkosti stromů... Je namístě připomenout, že biologická aktivita hub a bakterií i zooedafonu je klíčová pro rozklad odumřelé organické hmoty, mineralizaci živin a tvorbu humusu. Agrolesnické systémy zvyšují zásobu C sekvestrovaného terestrickými systémy, a tak pomáhají naplňovat mezinárodní úmluvu o boji proti klimatickým změnám" (tady máte součást řešení snižování objemu CO2, jak po něm výše tak úpěnlivě voláte, přidáte se?)... atd, atd... Zdroj: Šimek a kol., Živá půda, Academia 2019
Abych nezapomněl (i pro pana Peregrina), kompetici o vodu a světlo lze řešit výběrem vhodného sadebního materiálu, např Ořešáku královského, který pozdě raší a koření hluboko a ještě můžete provozovat prodej ořechů (což je hodnotná komodita) samosběrem.
JS
Jiří S
14.7.2020 13:01 Reaguje na Jakub GraňákZpráva jak pro pana Graňáka, tak pro pana Blažka. Nevím asi žiju v jiném světě dotací, ale drtivá většina dotací na louky, jako jsou vlhkomilné, suchomilné louky hnojené, či nehnojené, modrásci a další tituly, tak skutečně většina má v podmínce při první seči ponechání 3 - 10 % ploch nepokosených. Většinou se to řeší tím, že se nechají nepokosené části pod stromy. Dojeďte se podívat, jak to děláme v Lednickém parku. ,,Hmyzy a motýle,, víc než dost.
Odpovědět
Jakub Graňák
14.7.2020 13:28 Reaguje na Jiří STo jo, ale kolik procent travních porostů v těchto menežmentech je?
Odpovědět
Jakub Graňák
14.7.2020 13:57 Reaguje na Jiří SNedejbože když nepominu agrolesnický aspekt toho množství stromů, které v Lednickém parku jsou... a jejich vliv na biodiverzitu, že ano?
Odpovědět
Jakub Graňák
14.7.2020 13:58 Reaguje na Jiří SA kde tam kosíte? Kolem ovčárny ta velká luka?
Odpovědět
JS
Jiří S
15.7.2020 10:29 Reaguje na Jakub GraňákSamozřejmě, stromy mají vliv na biodiverzitu, ale pro takového modráska ani zase tak moc ne.
K těm procentům se přiznám, že nevím. Co si ale myslím, že většina luk a pastvin se dá do těchto režimů přepnout. Samozřejmě, ted to bude jinak, když je přechodné období, tak uvidíme. Myslím si, že zemědělci se těmto dotacím vyhýbají, protože se samozřejmě ty louky nesmí hnojit, nesmí se obnovovat a tak podobně, je to jen na výjimky a postupně.
Kosíme v podstatě od té cesty, jak jsou tam ty dravci a ta cesta vede k růžovému rybníku, tak od ní podél zámecké Dyje až takřka po minaret. Zhruba 40 ha
Odpovědět
K těm procentům se přiznám, že nevím. Co si ale myslím, že většina luk a pastvin se dá do těchto režimů přepnout. Samozřejmě, ted to bude jinak, když je přechodné období, tak uvidíme. Myslím si, že zemědělci se těmto dotacím vyhýbají, protože se samozřejmě ty louky nesmí hnojit, nesmí se obnovovat a tak podobně, je to jen na výjimky a postupně.
Kosíme v podstatě od té cesty, jak jsou tam ty dravci a ta cesta vede k růžovému rybníku, tak od ní podél zámecké Dyje až takřka po minaret. Zhruba 40 ha
Jakub Graňák
15.7.2020 19:52 Reaguje na Jiří STo jo modráska zajímají mravenci.
K těm procentům ani já nevím a nedá se to dohledat, už jsem to zkoušel hodněkrát. Ale hodit tam kdeco není možné, k tomu se ještě vyjadřuje orgán ( v tomto případě ochrany přírody) a jak to nesplňuje určité parametry, tak to prostě nejde. Těžko žádat na chřástala, když tam žádný nechřástá.
Jo, tak to je tam, co jsem myslel, do té ruiny (ovčárny)jsme chodívali dělat táborák (a vždycky jsme po sobě i hezky uklidili).
Odpovědět
K těm procentům ani já nevím a nedá se to dohledat, už jsem to zkoušel hodněkrát. Ale hodit tam kdeco není možné, k tomu se ještě vyjadřuje orgán ( v tomto případě ochrany přírody) a jak to nesplňuje určité parametry, tak to prostě nejde. Těžko žádat na chřástala, když tam žádný nechřástá.
Jo, tak to je tam, co jsem myslel, do té ruiny (ovčárny)jsme chodívali dělat táborák (a vždycky jsme po sobě i hezky uklidili).
JS
Jiří S
15.7.2020 20:07 Reaguje na Jakub GraňákNevím, podle mě těch titulů je tolik, že většina luk pod nějaký spadnout může. Já bych třeba louky v lednickém parku zrovna nezařadil do vlhkomilných nehnojených a přesto jsou jako vlhkomilné vedeny.
Odpovědět
Jakub Graňák
15.7.2020 20:52 Reaguje na Jiří SNa to jsou fytocenologické kategorie, řídí se to podle druhové skladby dané lokality
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
14.7.2020 23:16 Reaguje na Petr BlažekPokud vím, tak jsem psal o polyfunkčním využití krajiny.
Pokud preferujete produkci, bylo by dobré mít v krajině nějakou protiváhu. Tou by mohlo být právě agrolesnictví, se kterým se moc neztotožňujete.
Tak i tak by měly být v krajině kostra ekologické stability, která je mnohde chudá, a zasloužila by doplnit (např. zakládáním biocenter a biokoridorů, výsadbou alejí, větrolamů, zakláním mokřadů). Je to běh na dlouhou trať ale bylo by na čase, aby se v této věci více angažoval i stát.
Odpovědět
Pokud preferujete produkci, bylo by dobré mít v krajině nějakou protiváhu. Tou by mohlo být právě agrolesnictví, se kterým se moc neztotožňujete.
Tak i tak by měly být v krajině kostra ekologické stability, která je mnohde chudá, a zasloužila by doplnit (např. zakládáním biocenter a biokoridorů, výsadbou alejí, větrolamů, zakláním mokřadů). Je to běh na dlouhou trať ale bylo by na čase, aby se v této věci více angažoval i stát.
JS
Jiří S
15.7.2020 10:32 Reaguje na Jan ŠkrdlaUž jsem se ptal nahoře pana Graňáka. Jen tak ze zvědavosti, jak si představujete agrolesnictví pro ČR, jak by takový v podstatě ukázkový podnik o 1000 ha měl vypadat, či fungovat? Děkuji za odpověď
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
15.7.2020 23:29 Reaguje na Jiří SOtázkou je, zda je podnik 1000 ha vhodný příklad, popř. zda by v tomto případě nestačilo obdělávat agro-lesnickým systémem část plochy a část běžným způsobem. Jinak více níže v upřesnění odpovědi Jakuba Graňáka.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.7.2020 13:47Kolem větrolamů jsem se něco nachodil při hledání budek s mláďaty, takže vím, že žádné drama se nekoná. Porosty tam dozrávají později (kvůli zastínění), to ano, ale obilí (např. oz. pšenice) tam roste dobře, neb čerpá vodu v době (podzim, zima), kdy stromy odpočívají (bez listí - nestíní).
Když se podíváte na přežívající záhumenky, jsou plné stromů, zejména švestek a ořešáků. Souhlas s p. Graňákem - stromy berou vodu z jiných hloubek, a fungují tudíž jako přirozená meliorace. Všechno je to bouře ve sklenici, proto mi spíše toto evokuje alibistickou ideologii.
Odpovědět
Když se podíváte na přežívající záhumenky, jsou plné stromů, zejména švestek a ořešáků. Souhlas s p. Graňákem - stromy berou vodu z jiných hloubek, a fungují tudíž jako přirozená meliorace. Všechno je to bouře ve sklenici, proto mi spíše toto evokuje alibistickou ideologii.
Jakub Graňák
14.7.2020 13:55 Reaguje na Karel ZvářalTak tak, neochota "vystoupit ze své komfortní zóny" z těch přízpěvků přímo prýští:-)
Odpovědět
JS
Jiří S
15.7.2020 10:37 Reaguje na Karel ZvářalTak tady si dovoluji nesouhlasit. To že pšenice vypadá na oko dobře, ještě neznamená, že v tom místě plodí stejně. Výška porostu může být stejná, ale budete tam mít vždy o 1 odnož méně a pořád ten porost bude vypadat na oko stejně, dále bude chybět objemovka a už máte místo 6 t třeba jen 4 t. Takže v tomto nesouhlasím. Samozřejmě, když dojde extrém, kde máte v květnu 15 tropických dní, což byl myslím rok 2017, tak pak to funguje ten větrolam pozitivně. Každopádně v poměrech ČR ty stromy půjdou vždy na úkor výnosu a i u nás na JM když bych si spočítal roky extrémně suché a normální, či vlhké, tak se jakoby nevyplatí ty větrolamy. Samozřejmě jsou ale důležité, protože ta fkce zastavení větru a vysoušení je veliká, takže je lepší oželet ten kraj, kde bude snížený výnos. Na druhou stranu na takové Vysočině, či Hané to bude velice kontraproduktivní pro produkci.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.7.2020 10:49 Reaguje na Jiří SKoukněte třeba sem, Frantíci jsou pro mě v mnohé příkladem, nejen využitím jádra, ale i agrolesnictvím.
46.2885858N, 2.2879114E
Odpovědět
46.2885858N, 2.2879114E
JS
Jiří S
15.7.2020 11:30 Reaguje na Karel ZvářalJasné, já jako zemědělec bych si takovou krajinu dokázala představit a hospodařit v ní.
Každopádně Frantíky bych si moc jako vzor nebral, páč oni se s ničím moc nes..ou. Jednou jsem byl na konferenci ohledně minimalizace a bezorebných systémů a na otázku, jak se vyrovnávají následovně s větším tlakem chorob, škůdců a například i hrabošů, tak byla odpověď jasná, prostě to ustříkáme, rozhodíme Stutox a podobně, proto mnoho jejich funkčních systému nelze v našich podmínkách provozovat. Ale toto co jste uvedl se mne líbí. Vidím v tom jen jediný háček a to je český úředník na SZIFu pracující s LPISem. Věřte tomu nebo ne, i ten stín co tam hází stromy jsou schopni vyjmout z orné půdy.
Odpovědět
Každopádně Frantíky bych si moc jako vzor nebral, páč oni se s ničím moc nes..ou. Jednou jsem byl na konferenci ohledně minimalizace a bezorebných systémů a na otázku, jak se vyrovnávají následovně s větším tlakem chorob, škůdců a například i hrabošů, tak byla odpověď jasná, prostě to ustříkáme, rozhodíme Stutox a podobně, proto mnoho jejich funkčních systému nelze v našich podmínkách provozovat. Ale toto co jste uvedl se mne líbí. Vidím v tom jen jediný háček a to je český úředník na SZIFu pracující s LPISem. Věřte tomu nebo ne, i ten stín co tam hází stromy jsou schopni vyjmout z orné půdy.
JS
Jiří S
15.7.2020 11:32 Reaguje na Jiří SJeště dodám, že ty souřadnice co jste uvedl není agrolesnictví. To jsou jen pole rozdělena stromy, které se nevyužívají.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.7.2020 14:38S rozmyslem uskutečněná výsadba stromů, např. jako větrolam, má zajisté svůj význam. Ale sázet bezmyšlenkovitě stromy ve větším množství do polí, zrovna tak keře, je k ničemu. Předkové to nedělali a není důvod to sem zavádět. Existuje ještě jeden dost dobrý důvod proti takovéto živelné výsadbě a to, že pak se o stromy a keře už nikdo nechce starat a ty pomalu svými větvemi zasahují do pole a znemožňují obdělávání stále větší a větší plochy. A kdo v tom nedělá, tak si asi neumí ani představit, co za množství materiálu vznikne při ořezu, a ten materiál se musí zpracovat a odvézt. A to všechno stojí nemalé peníze a čas. A v podstatě se to musí každým rokem opakovat, protože hmota přirůstá samozřejmě i po ořezu. Nehledě na rozbitá zrcátka, urvané majáky a častokrát i skla zemědělské techniky, urvané konce ramen postřikovačů.
Tím není řečeno, že stromy a keře zde nemají co dělat, ale je dobré vždy dvakrát přemýšlet, než se něco zasadí. To, že se o to potom už nechce nikdo moc starat, je bohužel realita.
Odpovědět
Tím není řečeno, že stromy a keře zde nemají co dělat, ale je dobré vždy dvakrát přemýšlet, než se něco zasadí. To, že se o to potom už nechce nikdo moc starat, je bohužel realita.
Jakub Graňák
14.7.2020 15:39 Reaguje na pavel peregrinViděl jste někdy takovou výsadbu v praxi? Ty stromy jsou do čtyř metrů vyholené a z každé strany od kmene je metr volný. Kdo tady mluví o jakési bezmyšlenkovitosti? Od toho je tam v názvu slovo systém. Tam, kde to provozují, to mají už tak zmáknuté, že pomocí fytohormonů produkovaných vysazenými stromy (juglon) regulují v obilí dvouděložné
Odpovědět
PB
Petr Blažek
14.7.2020 19:08 Reaguje na Jakub GraňákVíte pane přesně kvůli takovým lidem jako jste vy jsem ten článek napsal, vy nediskutujete vy hlásáte pravdu. A to je právě ta ideologie. Při práci s přírodou neexistuje žádná konstanta. To co platí tady tak za kopcem je úplně jinak.
Vy mi tady citujete nějakou boží pravdu od jákéhosi akademika.
Kolikrát ten pán řešil jak zasít plodinu když je půda tak tvrdá že do ní nemůžete dostat žádný stroj, nebo naopak je tam tolik vody že se všechno topí. A vy zasít musíte jinak nebude úroda. Ze své zkušenosti jak na vysoké škole tak později v praxi jsem k těmto božím pravdám značně skeptický. Oni jsou sice experti na svoji problematiku ,ale když uděláte úkrok stranou (třeba na jinou plodinu)tak už jsou vedle jak jedle. Na zemědělství se nikdy nemůžete dívat úzkou optikou, vždy ho musíte brát jako komlex operací kde se vám sice jednotlivé kroky nemusí zamlouvat, ale důležitý je výsledek.
Jeden takový akademik na VÚM si udělal jakousi disertační práci na erozi a dovedl to šikovně publikovat. A na základě toho nám zakázali na svažitých pozemcích. Přitom pluh je jediný stroj který při orbě po vrstevnici nejen zabraňuje erozi, ale při použití obracecího pluhu stěhujete půdu zpět na kopec Počítejte se mnou, když si sednu do stroje (viz. úvodní foto) a zorám denně 25 ha (250 000 m2),do hloubky 20 cm tak přesunu 50 000 m3 o 40 cm výše.Když to udělám 4 roky po sobě tak nahoře skončím až na silnici a dole vnikne vodoteč. Tomu říkám poprat se s erozí. Místo toho se tady prosazuje setí tzv. strip-tillage kde se seje do krycí plodiny.Což sice na první pohled vypadá hezky,ale žádnou půdu zpět na kopec nedostanete, po zasetí porostu (nejčastěji kukuřice) musíte použít chemii(nejčastěji randap) a díky této technologii dochází ke snížení výnosu o 10-30 procent, to znamená, že když máte nakrmit takovou bioplynku tak musíte o tolik více zasít.
A ejhle díky dobré medializaci takovouhle blbost vám opakuje každý novinář. Každý z nich začíná tím jak půda špatně vsakuje a váže vodu a jak jsme na tom díky velkým lánům špatně.
Stačí se podívat na volně dostupná data o průtoku Labe v Děčíně za 20 let a zjistíte, že Děčínem protéká každým rokem méně a méně vody (rejdaři by vám řekli kolik plavebních dní za rok vlastně mají) i když srážkové úhrny nad ČR jsou víceméně stejné. Jak je to možné, protože to je samozřejmě jedná velká blbost. Vody je méně protože vlivem oteplování se jí více odpaří. Teprve poslední dobou se občas nějaká média o tom zmíní.Ale ta blbost si žije vlastním životem dále.
Jedinou vodou která proteče Labem navíc je ta z cest a betonových ploch.Každá druhá vesnice dnes musí mít obchvat,který leckde zabere i desítky hektarů, každá poslední ulice musí mít když ne asfalt tak alespoň zámkovou dlažbu a všechna voda do povrchových toků.
Ročně u nás zmizí na 5000 ha zemědělské půdy. Ale za všechno můžou zemědělci a jejich velká pole
Odpovědět
Vy mi tady citujete nějakou boží pravdu od jákéhosi akademika.
Kolikrát ten pán řešil jak zasít plodinu když je půda tak tvrdá že do ní nemůžete dostat žádný stroj, nebo naopak je tam tolik vody že se všechno topí. A vy zasít musíte jinak nebude úroda. Ze své zkušenosti jak na vysoké škole tak později v praxi jsem k těmto božím pravdám značně skeptický. Oni jsou sice experti na svoji problematiku ,ale když uděláte úkrok stranou (třeba na jinou plodinu)tak už jsou vedle jak jedle. Na zemědělství se nikdy nemůžete dívat úzkou optikou, vždy ho musíte brát jako komlex operací kde se vám sice jednotlivé kroky nemusí zamlouvat, ale důležitý je výsledek.
Jeden takový akademik na VÚM si udělal jakousi disertační práci na erozi a dovedl to šikovně publikovat. A na základě toho nám zakázali na svažitých pozemcích. Přitom pluh je jediný stroj který při orbě po vrstevnici nejen zabraňuje erozi, ale při použití obracecího pluhu stěhujete půdu zpět na kopec Počítejte se mnou, když si sednu do stroje (viz. úvodní foto) a zorám denně 25 ha (250 000 m2),do hloubky 20 cm tak přesunu 50 000 m3 o 40 cm výše.Když to udělám 4 roky po sobě tak nahoře skončím až na silnici a dole vnikne vodoteč. Tomu říkám poprat se s erozí. Místo toho se tady prosazuje setí tzv. strip-tillage kde se seje do krycí plodiny.Což sice na první pohled vypadá hezky,ale žádnou půdu zpět na kopec nedostanete, po zasetí porostu (nejčastěji kukuřice) musíte použít chemii(nejčastěji randap) a díky této technologii dochází ke snížení výnosu o 10-30 procent, to znamená, že když máte nakrmit takovou bioplynku tak musíte o tolik více zasít.
A ejhle díky dobré medializaci takovouhle blbost vám opakuje každý novinář. Každý z nich začíná tím jak půda špatně vsakuje a váže vodu a jak jsme na tom díky velkým lánům špatně.
Stačí se podívat na volně dostupná data o průtoku Labe v Děčíně za 20 let a zjistíte, že Děčínem protéká každým rokem méně a méně vody (rejdaři by vám řekli kolik plavebních dní za rok vlastně mají) i když srážkové úhrny nad ČR jsou víceméně stejné. Jak je to možné, protože to je samozřejmě jedná velká blbost. Vody je méně protože vlivem oteplování se jí více odpaří. Teprve poslední dobou se občas nějaká média o tom zmíní.Ale ta blbost si žije vlastním životem dále.
Jedinou vodou která proteče Labem navíc je ta z cest a betonových ploch.Každá druhá vesnice dnes musí mít obchvat,který leckde zabere i desítky hektarů, každá poslední ulice musí mít když ne asfalt tak alespoň zámkovou dlažbu a všechna voda do povrchových toků.
Ročně u nás zmizí na 5000 ha zemědělské půdy. Ale za všechno můžou zemědělci a jejich velká pole
Karel Zvářal
14.7.2020 21:06 Reaguje na Petr BlažekJe chvályhodné, že se účatníte diskuse, leč jsem nepostřehl, že byste reagoval na předešlý vstup pana Graňáka a v čem tedy káže nesprávnou pravdu. Lidově se tomu říká "o voze a o koze". Osobně bych uvítal, když udáte souřednice Vašeho království, ať nepláču na nesprávném hrobě:-) Třeba jste ta vzorná výjimka, kterou irituje paušalizace.
Odpovědět
Jakub Graňák
14.7.2020 21:24 Reaguje na Petr BlažekAle kdepak, boží pravdu tady hlásáte vy, jen absolutně nejste schopen si to přiznat. Místo argumentů pokaždé uhnete k dalšímu tématu, aniž by jste odpověděl na moje předchozí argumenty, viz celá diskuse výše. Nevšiml jste si, že stále trpělivě odpovídám na vaše narážky? Kde jsem psal, že je třeba agrolesnických systémů na 100% orné? Dál jste nakousl průtok Labem a zvýšenou míru odparu, ale opatření, která mají potenciál, to změnit (ano, agrolesnictví) tady okamžitě shazujete (bez jediného argumentu, vyjma toho, že sklidíte o tři metráky z ha míň, což je samo o sobě blbost) a hovoříte tady o "jakýchsi" akademicích, aniž by jste reflektoval staleté zkušenosti ze zemí, ke kterým se naše klima valně blíží. Nemluvě o tom, že to už desítky let funguje třeba ve Francii.
Co se týče financování těchto libůstek, světe div se, jsem se zde opakovaně shodl i s takovým skeptikem, jako je pan Peregrin. Já totiž vůbec nevidím problém v odstranění dotačního systému a placení reálných cen za potraviny, já jsem totiž v zemědělství pracoval a nevidím nejmenší důvod si připlatit. A to přesto, že žiju na venkově živím dvě děti a beru 25 tisíc hrubého, my lidi z bruntálska máme totiž daleko tužší kořínek, než nějací zpovykaní měšťáci. Ročně si sám vypěstuju tři metráky brambor a veškerou zeleninu (bez chemie). Stejně jako nevidím nejmenší problém v přidání peněz na mimoprodukční funkce zemědělství.
Co mi však velmi vadí, je demagogický alibistický postoj definovatelný výrokem: "Já za nic nemůžu, tohle ze mě udělala společnost", který tady prezentujete. Není o vás, zemědělcích co jim prý tak hrozně vadí současný kořistnický způsob hospodaření, totiž vůbec slyšet. Velice dobře vím, že vítr fouká z ministerstva a agrobaronské lobby a ptám se: kde je nějaký odpor, když vám to tak vadí? Už jsem to tady diskutoval vícekrát: Sjednoťte se, srozumitelně formulujte požadavky a tlačte na změnu, postaví se za vás téměř celý venkov a určitě i část městské populace.
To je to, co vám vyčítám, neustále hučíte ať vám do toho nikdo nekecá, a pak brečíte, že nemáte sílu prosadit změnu. Mluvíte o úzkém zaměření a přitom, jako úzce zaměřený zemědělec okamžitě shazujete názor entomologa, který se tím oborem zabývá pomalu čtyřicet let, jako bláboly, a přitom nechci nic jiného, než uvlonění 10-15 % orné pro extenzivnější metody hospodaření, aby tu stovky druhů rostlin a živočichů nevymřely.
Proti orbě nic nemám a nikdy jsem neměl, když už nakusujete další téma.
Ps: Ten článek jste psal kvůli sobě, aby jste se nějak pokusil se vypořádat s negativním (mnohdy zcela oprávněným) obrazem současného zemědělství. Nevím, jestli se vám to povedlo.
Odpovědět
Co se týče financování těchto libůstek, světe div se, jsem se zde opakovaně shodl i s takovým skeptikem, jako je pan Peregrin. Já totiž vůbec nevidím problém v odstranění dotačního systému a placení reálných cen za potraviny, já jsem totiž v zemědělství pracoval a nevidím nejmenší důvod si připlatit. A to přesto, že žiju na venkově živím dvě děti a beru 25 tisíc hrubého, my lidi z bruntálska máme totiž daleko tužší kořínek, než nějací zpovykaní měšťáci. Ročně si sám vypěstuju tři metráky brambor a veškerou zeleninu (bez chemie). Stejně jako nevidím nejmenší problém v přidání peněz na mimoprodukční funkce zemědělství.
Co mi však velmi vadí, je demagogický alibistický postoj definovatelný výrokem: "Já za nic nemůžu, tohle ze mě udělala společnost", který tady prezentujete. Není o vás, zemědělcích co jim prý tak hrozně vadí současný kořistnický způsob hospodaření, totiž vůbec slyšet. Velice dobře vím, že vítr fouká z ministerstva a agrobaronské lobby a ptám se: kde je nějaký odpor, když vám to tak vadí? Už jsem to tady diskutoval vícekrát: Sjednoťte se, srozumitelně formulujte požadavky a tlačte na změnu, postaví se za vás téměř celý venkov a určitě i část městské populace.
To je to, co vám vyčítám, neustále hučíte ať vám do toho nikdo nekecá, a pak brečíte, že nemáte sílu prosadit změnu. Mluvíte o úzkém zaměření a přitom, jako úzce zaměřený zemědělec okamžitě shazujete názor entomologa, který se tím oborem zabývá pomalu čtyřicet let, jako bláboly, a přitom nechci nic jiného, než uvlonění 10-15 % orné pro extenzivnější metody hospodaření, aby tu stovky druhů rostlin a živočichů nevymřely.
Proti orbě nic nemám a nikdy jsem neměl, když už nakusujete další téma.
Ps: Ten článek jste psal kvůli sobě, aby jste se nějak pokusil se vypořádat s negativním (mnohdy zcela oprávněným) obrazem současného zemědělství. Nevím, jestli se vám to povedlo.
Karel Zvářal
14.7.2020 21:38 Reaguje na Jakub GraňákNaprostý souhlas, zejména ta druhá polovina mi mluví z duše. Před týdnem byl v OVM odcházející prezident AK. Několikrát opakoval zásadní problém s nevyrovnanými dotacemi (dumpingovými cenami), ale Moravec se dělal naprosto hluchým, ač jindy skáče do řeči kvůli banálním capinám. Tak jsem si pomyslel, že ten problém ne že má být řešen a vyřešen, ale naopak snad ještě prohlouben. Aspoň jsem si o něm udělal obrázek...
Odpovědět
Jakub Graňák
14.7.2020 23:58 Reaguje na Karel ZvářalDěkuji,
ten dojem, že se čeká, až to bude průser jak vrata, mám také.
Úplně mám před očima, jak sedím na potítku a pan Blažek sedí naproti, opřený v židli, ruce na prsou, jako nějaká maturitní komise. Nadhodím způsob řešení situace, jejíž existenci p. Blažek nepopírá (což samo sobě není u "agrárníka" běžné) a odpověď zní: "Blbost" , bez pádného argumentu. Když je to teda blbost, tak bych rád slyšel proč a jak by to řešil on... to je přece smysl diskuse, aby si lidi vyměnili názory a pomocí nějakého kompromisu dospěli k řešení, jenže tady se to jaksi minulo.
Odpovědět
ten dojem, že se čeká, až to bude průser jak vrata, mám také.
Úplně mám před očima, jak sedím na potítku a pan Blažek sedí naproti, opřený v židli, ruce na prsou, jako nějaká maturitní komise. Nadhodím způsob řešení situace, jejíž existenci p. Blažek nepopírá (což samo sobě není u "agrárníka" běžné) a odpověď zní: "Blbost" , bez pádného argumentu. Když je to teda blbost, tak bych rád slyšel proč a jak by to řešil on... to je přece smysl diskuse, aby si lidi vyměnili názory a pomocí nějakého kompromisu dospěli k řešení, jenže tady se to jaksi minulo.
pp
pavel peregrin
15.7.2020 07:24 Reaguje na Jakub GraňákBohužel vidím to dnes a denně. Vysazuje se hlavně to, "co školka dá", po pár letech je stav takový, o kterém píšu.
Odpovědět
JS
Jiří S
15.7.2020 10:46 Reaguje na Jakub GraňákTakovou výsadbu, ale 25 let starou vídám každý den v práci. A musím zde dát za pravdu panu Peregrinovi. Do čtyř metrů sice jsou vyholené, ale náletové dřeviny a keře rozhodně ne a věřte tomu nebo ne, takové keře dokážou ročně zabrat i 3 m orné půdy a i když u nás jsou vlastníky Lesy ČR, tak si to na vlastní náklady musíme čistit samy, protože bychom za chvíli neměli na čem hospodařit. A o nějakých fytohormonech nemůže být ani řeč. Další vtipnou věcí je, když kvůli né větvím, ale dokonce stínu stromů uříznou v LPISu kus orné půdy, kterou obděláváte. Ale podle úředníků tam není. A ted vám ten jouda z úřadu dojde, geodeticky to změří a řekne vám, kdyt vy si tu hospodaříte o dva hektary víc. A ted začnou být teprve problémy, nesedí to s jednotnou žádostí, nesedí to s evidencí POR, nesedí to prostě s ničím a jen kvůli tomu, že někdo vyfotí stín stromů, či jejich větve, které šahají daleko nad pozemek. A vy máte pak akorát nervy, kdy vám nějaký pablb napaří pokutu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.7.2020 12:42 Reaguje na Jiří STak tak a u nás ani ty stromy nejsou vyholené, ale větve jdou dost do pole.
Odpovědět
Jakub Graňák
15.7.2020 18:32 Reaguje na Jiří SUpřímně řečeno, to je vaše povinnost, ten zákres mít jak hospodaříte a řešení je jednoduché: prostě musíte seřvat do řady příslušného pracovníka OPŽL, aby provedl zákres do LPISu podle vašich instrukcí. Od toho tam totiž ten šašek (nebo šaška) sedí a je to jeho povinnost. To, že to dotyční oje..vají, je jen důsledek toho, že jim to umožníte. Vy spadáte pod Brno že? To je pěkná banda kreténů (z vlastní zkušenosti).
Odpovědět
JS
Jiří S
15.7.2020 20:05 Reaguje na Jakub GraňákA jak mám tomu úředníkovi vysvětlit, že pod těma větvemi, či stínem hospodařím? Když z mapy to není vidět a na pole oni raději ani nepůjdou, dokud nemají nařízenou terénní kontrolu? Děkuji za radu.
Odpovědět
Jakub Graňák
15.7.2020 21:06 Reaguje na Jiří SOni musí udělat zákres podle vás (ze zákona), jste to vy kdo nese za zákres odpovědnost. Jeden kolega to vyřešil tak, že si sedl a řekl, že neodejde, dokud zákres nebude podle něho.
Oni dokonce mají i možnost vyjet do terénu a sporné bloky přeměřit, ale v praxi jenom hnípou třičtvrtě roku v kanclu.
Odpovědět
Oni dokonce mají i možnost vyjet do terénu a sporné bloky přeměřit, ale v praxi jenom hnípou třičtvrtě roku v kanclu.
Jakub Graňák
15.7.2020 21:17 Reaguje na Jiří SMíte s LPISem? Tam za mojich časů byla dokonce i vrstva nazvaná Zákresy farmářů, nebo Návrhy farmářů, tak by jste si to mohl zakreslit sám a u příjmu žádosti říct, že to chcete podle vašeho zákresu:-)
Odpovědět
Jakub Graňák
15.7.2020 21:18 Reaguje na Jakub GraňákJsem jelito, na začátku mělo být: Umíte
Odpovědět
Jakub Graňák
15.7.2020 19:44 Reaguje na Jiří SLesočeši, na ty je každý krátký, možná by pomohlo zaslat fakturu:-)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.7.2020 07:36Co se orby na svazích týká, musím v tomto podpořit p. Blažka, protože má pravdu. Je to přesně tak, jak napsal- jeden si udělá disertaci, šikovně publikuje a deset blbých na to skočí. A co hůř, snaží se to pak prosazovat plošně. Orba na svahu je nejúčinnější protierozní opatření, jenže musím znova konstatovat- to chápe jen ten, pro koho je půda zdrojem obživy.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.7.2020 10:38 Reaguje na pavel peregrinMno..., znám pár příkladů, kde také orali z kopce, přičemž po každém tání či bouřce byly na cestě vrstvy bahna, že se nedalo projet. Do té doby, než se někdo z obce či řadových občánků namíchl a začal to řešit. Na výsledek se můžete podívat z ptačí prespektivy. A to je krpál se stometrovým převýšením. Dnes je tam 5 protierozních mezí, a to je to, co prosazuji plošně. Nazývejte si to klidně ideologií...
49.1982483N, 17.5801719E
Odpovědět
49.1982483N, 17.5801719E
pp
pavel peregrin
15.7.2020 12:36 Reaguje na Karel ZvářalMyslím tím orbu po vrstevnici, samozřejmě tam, kde to je technicky možné.
Odpovědět
MB
Misa Buresova
15.7.2020 18:21Podporuji také autora. Myslím, že není spravedlivé přenést některé body na zemědělce, kteří tím mohou skutečně trpět. A nejzajímavější je, že jakmile jsem zjistil, že s tím budou problémy, okamžitě jsem přestal rozvíjet své podnikání v oblasti zemědělství. Protože tyto problémy je třeba řešit a přeškolit. Proto jsem se rozhodl pracovat přes internet, odtud jsem se dozvěděl mnoho užitečných věcí: „https://pujckytipy.cz/jak-vydelat-penize-na-internetu/“. Některé body pro mě fungují, jiné ne. Ale vím jistě, že existuje možnost pracovat na internetu.
Odpovědět
Jakub Graňák
15.7.2020 19:40Pro pana Jiřího: zadání není úplně konkrétní, tudíž uvažujme podnik na rovině, velikosti a tvary bloků bych vynechal, poněvadž rozepisovat tady každou podrobnost by bylo asi příliš obšírné.
Představuju si to poměrně jednoduše:
Vyčlenit plochy, na kterých budou vysazeny dřeviny do dvometrových pásů se severojižní orientací (u svažitých pozemků by bylo vhodné je orientovat po vrstevnici, případně taky ne, to by bylo výrazně odvislé od lokality) tak, aby jednotlivé pásy odpovídaly násobkům pojezdů techniky v rozestupech někde mezi 50-70 metry. Jak již píšete, aby se rozbily velké lány z důvodu eliminace vlivů povětrnosti. Druhové spektrum bych ponechal na jisté míře krajových specifik (RRD bych do toho netahal), spíš bych přidal, jak pan Zvářal správně podotýká, určité procento směsi ovocných druhů např. třešeň ptačí (ve vašich podmínkách asi spíše mahalebku), jaderničku, nějaké keře typu hlohů, dřínů, šípků..., co se týče spektra standartních dřevin bych volil lípy, javory, jeřáby..., rozhodně ne jehličnany, snad kromě borovic. Seč pod stromy provádět optimálně jednou ročně na podzim (ideálně koncem října) se sběrem posečené hmoty, ořez dřevin taktéž. Co se týče doby prokácení a náhrady porostů bych to viděl tak v periodách okolo cca 50 let, s tím, že část stromů by do té doby odešla sama (jeřabiny) a část stromů (ideálně lípy, odhadem 3ks na 100 metrů bych nechal úplně být. Dosadbu bych neřešil, a ponechal to na výběru semenáče na vhodném místě a ve vhodném věku. Cena výsadby se těžko odhaduje to by záleželo na druhu, kvalitě a velikosti sadebního materiálu. Cenu údržby bych zadotoval někde mezi 30-40 tisíci Kč za ha takového porostu ročně.
Odpovědět
Představuju si to poměrně jednoduše:
Vyčlenit plochy, na kterých budou vysazeny dřeviny do dvometrových pásů se severojižní orientací (u svažitých pozemků by bylo vhodné je orientovat po vrstevnici, případně taky ne, to by bylo výrazně odvislé od lokality) tak, aby jednotlivé pásy odpovídaly násobkům pojezdů techniky v rozestupech někde mezi 50-70 metry. Jak již píšete, aby se rozbily velké lány z důvodu eliminace vlivů povětrnosti. Druhové spektrum bych ponechal na jisté míře krajových specifik (RRD bych do toho netahal), spíš bych přidal, jak pan Zvářal správně podotýká, určité procento směsi ovocných druhů např. třešeň ptačí (ve vašich podmínkách asi spíše mahalebku), jaderničku, nějaké keře typu hlohů, dřínů, šípků..., co se týče spektra standartních dřevin bych volil lípy, javory, jeřáby..., rozhodně ne jehličnany, snad kromě borovic. Seč pod stromy provádět optimálně jednou ročně na podzim (ideálně koncem října) se sběrem posečené hmoty, ořez dřevin taktéž. Co se týče doby prokácení a náhrady porostů bych to viděl tak v periodách okolo cca 50 let, s tím, že část stromů by do té doby odešla sama (jeřabiny) a část stromů (ideálně lípy, odhadem 3ks na 100 metrů bych nechal úplně být. Dosadbu bych neřešil, a ponechal to na výběru semenáče na vhodném místě a ve vhodném věku. Cena výsadby se těžko odhaduje to by záleželo na druhu, kvalitě a velikosti sadebního materiálu. Cenu údržby bych zadotoval někde mezi 30-40 tisíci Kč za ha takového porostu ročně.
JS
Jiří S
15.7.2020 20:00 Reaguje na Jakub GraňákTakže výdělek z takové plochy by byl jen závislý na dotacích, chápu to dobře? Děkuji za odpověd
Odpovědět
Jakub Graňák
15.7.2020 21:00 Reaguje na Jiří SNene, ponechal bych to ve výměře a dodotoval do výše průměrné sklizně. Jak jsem uvedl dříve už jinde, je třeba to doplatit. V případě zájmu, by dotyčný mohl navíc získat objem prostředků na údržbu (samozřejmě v případě, že by to udržoval). Když budeme teoreticky počítat, že něco takového bude zavedeno na 10% (teoreticky) orné, tak by celá ta sranda stála ani ne 6 mld ročně
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
15.7.2020 21:26 Reaguje na Jakub GraňákPro doplnění, orientace pásů by mohla záviset také na tvaru pozemku a převažujícím směru větru.
Co se týká druhů, přidal bych ořešák (dřevo ceněné více než dubové, ořechy), popř. i cenné dřeviny jako je břek. Také by se mohly uplatnit rychle rostoucí dřeviny (např. topoly, osiky, břízy, vrby), pěstované i výmladkovým způsobem (snad kromě té břízy).
Přechod na agrolesnictví vidím jako středně dobou až dlouhodobou investici, zásadním problémem je hospodaření na pronajaté půdě, kde se dá počítat se zhodnocením po 40-50 letech (u rychle rostoucích dřevin nebo v případě sběru plodů dříve). Proto se dá těžko očekávat, že se najde někdo, kdo bude za své peníze zhodnocovat cizí majetek.
Po Jiřího S: pokud to chápu dobře, tak konvenční zemědělství je také závislé na dotacích. Jinak osobně bych byl pro dotování pro dobu "rozjezdu", pak by si měla "dřevinná část" na sebe vydělat.
Odpovědět
Co se týká druhů, přidal bych ořešák (dřevo ceněné více než dubové, ořechy), popř. i cenné dřeviny jako je břek. Také by se mohly uplatnit rychle rostoucí dřeviny (např. topoly, osiky, břízy, vrby), pěstované i výmladkovým způsobem (snad kromě té břízy).
Přechod na agrolesnictví vidím jako středně dobou až dlouhodobou investici, zásadním problémem je hospodaření na pronajaté půdě, kde se dá počítat se zhodnocením po 40-50 letech (u rychle rostoucích dřevin nebo v případě sběru plodů dříve). Proto se dá těžko očekávat, že se najde někdo, kdo bude za své peníze zhodnocovat cizí majetek.
Po Jiřího S: pokud to chápu dobře, tak konvenční zemědělství je také závislé na dotacích. Jinak osobně bych byl pro dotování pro dobu "rozjezdu", pak by si měla "dřevinná část" na sebe vydělat.
JŠ
Jan Škrdla
15.7.2020 23:02 Reaguje na Jan ŠkrdlaJeště pro doplnění. Jiná je situace v případě liniových prvků krajinné zeleně, jako jsou biokoridory a interakční prvky (např. protierozní meze, větrolamy, nebo aleje). U těchto prvků výrazně převažují mimoprodukční funkce, a jejich existenci by měl garantovat stát (popř. prostřednictvím obcí).
Odpovědět
Jakub Graňák
16.7.2020 19:31 Reaguje na Jan ŠkrdlaS tím zhodnocováním cizího majetku bych to neviděl tak černě, na své by si přišly všechny zúčastněné strany.
U těch bříz a ještě u dubů bych viděl trochu problém, tyto druhy skutečně tahají více vody, než ostatní. Jsou to přece jen vlhkomilnější druhy, i když na druhou stranu by byly vhodnější do podmáčených míst.
Odpovědět
U těch bříz a ještě u dubů bych viděl trochu problém, tyto druhy skutečně tahají více vody, než ostatní. Jsou to přece jen vlhkomilnější druhy, i když na druhou stranu by byly vhodnější do podmáčených míst.
JŠ
Jan Škrdla
16.7.2020 22:43 Reaguje na Jakub GraňákVíce vody vytahají také vrby a topoly. Proto by se měly v agrolesnictví, stejně jako v lesnictví, respektovat stanovištní nároky dřevin, pěstovat druhy vhodné pro danou STG (skupinu typů geobiocénů).
S hospodařením na pronajaté půdě bych viděl riziko v tom, že vlastník po výsadbě stromů vypoví pachtovní smlouvu, nebo řekne, že stromy na svém pozemku nechce. Vše by se asi mělo smluvně ošetřit dopředu, aby k podobným situacím nedocházelo.
Odpovědět
S hospodařením na pronajaté půdě bych viděl riziko v tom, že vlastník po výsadbě stromů vypoví pachtovní smlouvu, nebo řekne, že stromy na svém pozemku nechce. Vše by se asi mělo smluvně ošetřit dopředu, aby k podobným situacím nedocházelo.
Jakub Graňák
17.7.2020 11:09 Reaguje na Jan ŠkrdlaU vrb je poměrně jednoduché tento vliv eliminovat řezem na hlavu, což by zároveň vytvořilo další hodnotná stanoviště. U topolů by to byl asi docela problém.
O tom, že by to muselo vše být dopředu ošetřeno smluvně, není pochyb
Odpovědět
O tom, že by to muselo vše být dopředu ošetřeno smluvně, není pochyb
PB
Jakub Graňák
16.7.2020 19:26 Reaguje na Petr BlažekArgumenty? 0
Takže jsem se ve vás skutečně nemýlil
Odpovědět
Takže jsem se ve vás skutečně nemýlil
PB
