https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-rexa-cesty-k-udrzitelnemu-zemedelstvi-je-treba-hledat-se-zemedelci-ne-proti-nim
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Rexa: Cesty k udržitelnému zemědělství je třeba hledat se zemědělci, ne proti nim

31.7.2020
Sousedství různých typů krajiny.
Sousedství různých typů krajiny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ladislav Kucharský / Beleco
Ve svém článku „Jako sedlák si myslím, že z ochrany přírody se stala alibistická ideologie“ reaguje Petr Blažek na Otevřený dopis, který ministru Tomanovi na konci června poslalo osm organizací.
 

Velká část článku se zakládá na předpokladu, že tu existují dvě skupiny, zemědělci a ochranáři, které stojí proti sobě. Realita je samozřejmě mnohem složitější a házení všech zemědělců do jednoho pytle a ochranářů a v podstatě všech ostatních lidí do pytle druhého ničemu nepomůže. Sami „ochranáři“ a „zemědělci“ jsou neuvěřitelně rozmanité skupiny, které se navíc často vzájemně překrývají.

V dopisu nekritizujeme zemědělce, pouze upozorňujeme na to, že významná část převažující zemědělské praxe má různé negativní dopady. Pan Blažek píše o zemědělských demonstracích v Evropě jako o příkladu hysterie a útoku na zemědělství. Ve skutečnosti je například největší demonstrace v Německu Wir haben es satt pořádaná ve spolupráci s mnoha zemědělci za účelem přispět ke změně praxe tak, aby zemědělci i půda a krajina mohli ještě dlouho a udržitelně prosperovat. Podobně i o víkendu proběhlá demonstrace „Poslední kapka: společně za zdravou krajinu“ na zemědělce neútočila, ale právě naopak vyzývala ke zvýšení jejich podpory v zavádění udržitelných metod hospodaření.

Nikdo totiž neříká, že zemědělci mají vše změnit sami a bez podpory. Zemědělství je zásadní a zároveň obtížný obor a podnikání v něm je riskantní, zatížené administrativou a založené na nepředvídatelném a kvůli změně klimatu stále extrémnějším počasí. Je zřejmé, že v tomto musí pomoci stát i zbytek společnosti, protože zdravou krajinu s živým venkovem potřebuje každá země. Právě to také v Otevřeném dopise požadujeme. Ochota ale také musí být samozřejmě na straně zemědělců.

V diskuzi o budoucnosti zemědělství nelze totiž pomíjet například četné studie o negativním dopadu převažující zemědělské praxe na biodiverzitu, který ohrožuje samu schopnost produkce potravin. (Za vše například zprávy IPBES, IPCC , EEA či výzva více než 4000 evropských vědců Action needed for the EU Common Agricultural Policy to address sustainability challenges.) Česká půda je zároveň ohrožena z více než poloviny erozí či utužením. Podobně změna klimatu na zemědělce začíná drasticky dopadat a je zřejmé, že česká krajina ani zemědělci na to připraveni nejsou. Autoři dopisu rozhodně na zemědělce nehází změnu klimatu, jak pan Blažek tvrdí. Každopádně poukazování na problematické aspekty praxe přece není potřeba brát jako útok, nýbrž jako podnět k přemýšlení o tom, jak praxi změnit tak, aby nepoškozovala životní prostředí okolo sebe a nepodřezávala si tak větev i sama pod sebou. Přeci není špatné chtít hledat cesty, jak zajistit produkci zdravých potravin, která zároveň nebude mít negativní dopady na životní prostředí. Podobně jako je takové cesty potřeba hledat u energetiky, odpadů či spotřebitelského chování. Hledat tuto rovnováhu je jeden z hlavních úkolů našich generací, protože je zřejmé, že nelze pokračovat jako doposud.

Jedním z možných kroků vpřed skutečně je podpora ekologického zemědělství, které prokazatelně zlepšuje kvalitu půdy, život v ní či její schopnost zadržovat vodu. To, že konvenční či průmyslové zemědělství má většinou vyšší výnosy díky hojnému používání umělých hnojiv a pesticidů, není nijak překvapivé – otázkou je ale také dlouhodobá udržitelnost třeba ve vztahu ke stavu půdy či opylovačů nebo také schopnost vypořádat se s klimatickou změnou a extrémním počasí. Proto je také zásadní obnova krajinné struktury skrze budování prvků, jako jsou meze, remízky či tůně, které pomohou jak biodiverzitě, tak zemědělcům s lepší adaptací na klimatickou změnu a s udržitelnějším hospodařením.

Neobviňujme se tedy zbytečně a hledejme raději možnosti, jak se společnost i zemědělci mohou vzájemně podpořit v nalezení cesty, která umožní zemědělcům smysluplně a ekonomicky fungovat a která zároveň povede ke stavu životního prostředí, který všichni chceme – čisté vodě, zdravým potravinám, živé půdě a odolné krajině. Chtějme také od státu, aby zemědělce podpořil, investoval do skutečně smysluplných opatření a nezůstával u obecných proklamací.


reklama

 
foto - Rexa Martin
Martin Rexa
Autor pracuje v Hnutí DUHA.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (98)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří S

31.7.2020 06:16
Pěkný článek o tom, aby započala rozumná řeč a spolupráce. Konečně se vyjádřil někdo slušně a i dle mých představ.

Jedinou připomínku snad jen k poslednímu odstavci. Bohužel vždy je to o prioritách. Chcete mít zdravou přírodu, či potraviny. Tyto dva aspekty jaksi nejdou zcela ruku v ruce. Ekologické zemědělství rozhodně produkuje méně zdravé potraviny než konvence, ale za cenu zdravější krajiny. U konvence je to naopak. Pokud se zavede nějaké určité procento ekologického hospodaření, zase se musí počítat s mnohonásobně vyšším výdajem na dotace a podobně. Bude velice těžké najít nějaký středobod a východisko mezi zdravou krajinou, zdravou potravinou a politickým (finančním) rozhodnutím.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.7.2020 06:38 Reaguje na Jiří S
Vidíte, tvrdíte, že jste otevřen diskusi nad budoucností zemědělství, ale přitom píšete lež, že "Ekologické zemědělství rozhodně produkuje méně zdravé potraviny než konvence".

Diskutovat se vždy dá jen za předpokladu, že jsou k sobě obě strany upřímné a neohýbají realitu...

Tímto způsobem si proti sobě sám poženete lidi a zamezíte tím smysluplnosti další diskuse.... a to úplně zbytečně.....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.7.2020 06:39 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Respektive tímto způsobem budete z další diskuse vyřazen a bude se mluvit o vás, bez vás, ale můžete si za to jen vy sám svým přístupem.....
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 06:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, vy jste zcela mimo realitu. Dříve budete vyřazen vy, za svoje extrémně hloupé názory a nebudou Vás chtít mezi sebe ani ti ekologové. Ještě že tak. Já se tedy s kolegy z ekologie budu moci bavit dále.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.7.2020 10:27 Reaguje na Jiří S
No mimo vaši realitu zcela jistě. Podle svého postoje asi soudíte, že chci být součástí nějakého "hnutí" ne, nechci... já chci být jen sám sebou a psát nepokrytě co je můj názor... a ani urážky mě neodradí (přesto, že by jste si to moc přál)...

Rezidua v konvenčně vypěstovaných plodinách a potravinách samozřejmě jsou a někdy ne jen rezidua, ale i poměrně velké koncentrace přesahující stanovené limity. To je realita.....

A srovnání "chemie" s plísní vychází podle mého (a nejen podle mě) takto.... na plísně jsou živé organismy po mnoho milionů let zvyklé a jejich DNA je třeba i s nějakými občasnými problémy přijme, ale "chemie" (syntetické látky) živé organismy přijmout nemohou, protože se nevyskytují v přírodě a jejich DNA je tak nezná a potom organismus reaguje nestandardně.... rakoviny, alergie, atd.

V tom je ten rozdíl....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2020 10:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, to se tragicky mýlíte, bohužel, a jestliže zaujímáte takovýto postoj k metabolitům plísní, tak prosím si takové produkty, jimi kontaminované, dopřávejte pouze sám.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

31.7.2020 11:17 Reaguje na pavel peregrin
Zemědělství a farmáři v českomoravské krajině musí být a zůstat. To je realita jež je neoddiskutovatelnou. Otázkou je a to je ten problém - budoucnost těch ostatních. Od devadesátých let jsme součástí EU. A tedy i přístupu k přírodě z pohledu zemědělství. Vyspělé evropské země na západ od Krušných hor, významně využívají na jedné straně eko-ip zásady pěstování a chování se v přírodě - na druhé straně ale nenabízí farmářům adekvátní ochranné prostředky na efektivitu zemědělského podnikání. Co v 21.století nabízí chemický průmysl farmářům a zemědělcům v ochraně plodin jež jsou farmářským zdrojem podnikáni ?? Co nabízí vyšší profesní vzdělávání v 21.století nového a jiného než nabízelo školství za Husáka ?? Zapadní vyspělá technika se neobejde bez profesně vzdělaných pracovníků. Žádný UP nedokáže předělat nezaměstnané jinooborníky na farmáře. Pokud čechomoravané nacházejí uplatnění v zahraničí i v oborech o nichž nemají ani ponětí tak to samé může platit i o zahraničních pracovnících v ČR. Jen je potřeba mít zvýšený profesní dohled nad jimi vykonávanou prací. I když je také pravdou, že i mezi cizinci se nachází dost jedinců s odpovídajícím vzděláním jež v čr eu nemohou uplatnit. Nejedná se jen o problémy se zahraničními zaměstnanci u soukromých dopravců na komunikacích .
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2020 14:17 Reaguje na Krejcar Stanislav
Ano, s tím se dá souhlasit. Problémem našeho zemědělství obecně se v brzku stane neochota lidí vůbec toto vykonávat. Mladí lidé dnes údajně dle výzkumů preferují hlavně volný čas, flexibilní pracovní donu, práci z domova- to vše ale zemědělství nenabízí a nabízet nikdy nebude.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.7.2020 11:51 Reaguje na pavel peregrin
Vám "šíbe". Copak někdo konzumuje plesnivé potraviny?
Obliba plísňových sýrů ovšem ukazuje, že na konzumaci některých druhů plísní jsou organismy dobře vybaveny, tak říkajíc "od přírody" a to bez ohledu na metabolity těch plísní.
Obecnou zkušeností je, že nejškodlivější látky jsou ty, které vznikly jako umělé (nepřírodní) produkty chemických syntéz a v přírodě se nevyskytují ani nevyskytovaly v minulosti. S takovými látkami, s nimiž se živé organismy během evoluce nesetkaly a nedokáží se snimi vypořádát bez požkození, toho kterého organismu.
Na této zkušenosti je konec konců založen účinek léků i agrochemikálií.
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 13:34 Reaguje na Jiří Daneš
Samozřejmě, že kdo konzumuje ekoprodukci, tak jí plesnivé potraviny. To je neoddiskutovatlené.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2020 14:14 Reaguje na Jiří Daneš
Začínám trochu pochybovat o tom, že jste chemik, a dokonce s červeným diplomem. Nepište tady nesmysly. Aflatoxiny jsou tedy podle vás neškodný produkt? Kdybyste se o to alespoň trochu zajímal, tak byste zjistil, že ani ty údajně neškodné plísně na sýrech typu Niva apod. nejsou tak neškodné a kupříkladu onkologicky nemocným pacientům se vřele nedoporučuje je konzumovat. Tedy nedoporučí je lékař, který má o této problematice alespoň nějakou povědomost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 17:36 Reaguje na pavel peregrin
Tady se pletete. U těch onkologicky nemocných nebo jinak imunologicky kompromitovaných je riziko, že v nich ty plísně vyrostou.

Sýry typu Niva mohou obsahovat roquefortiny, které pro člověka nejsou moc toxické, ale teoreticky by mohly zabít myš, krysu nebo morče. Potom může tento druh plísně produkovat ještě PR-toxin, který je jedovatý i pro člověka (poškození jater), ale mlékárenské kultury by ho produkovat neměly, alespoň ty naše. Riziko by mohlo být u některých sýrů tohoto typu ze zahraničí, a zejména nějakých "farmářských", u nichž původ plísně není definován.

Sýry s bílou plísní na povrchu mohou obsahovat kyselinu cyklopiazonovou, která je teratogenní pro více druhů teplokrevných obratlovců, takže se předpokládá tento účinek i pro člověka. Klasických camembertských bochánků by ovšem dotyčná těhotná musela sníst tak půl kila až kilo na posezení, aby to riziko bylo významné. Problémem mohou být různé atyp sýry. Už jen změna tvaru sýra z bochánku na kostku při stejném složení základní hmoty zvyšuje produkci toto toxinu 2 - 3x, některé sýry s odlišným složením základní hmoty ho mohou mít až desetinásobné.
Riziko i z typických sýrů camembertského typu hrozí pacientům, kteří berou blokátory kalciových kanálů (hlavně součást léčby hypertense), protože tento toxin jejich účinky potencuje. Tam by těch deset deka sýra na nějaké problémy se srdcem mohly stačit. Byť jsem neslyšel o takovém případu (ale kdo na to bude myslet, že?).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2020 18:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Děkuji za odborný komentář. Jsem rád, že i když se v něčem pletu, neshodil jste toto téma jako nesmysl a potvrdil jste, že v určitých případech i ušlechtilé plísně mohou negativně působit. O toto mi šlo především při reakci na p. Daneše, který očividně riziko plísní bagatelizuje. A dále- při jakémkoliv mykotickém onemocnění se tyto sýry nedoporučují také.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 13:00 Reaguje na pavel peregrin
Nedal bych ruku do ohně za to, že to, co popisujete v poslední větě, je ok. A to z toho důvodu, že kožní mykózy způsobují plísně, které jsou tzv. obligátními patogeny, takže jsou s to napadnout i zdravého. Takže nemoc jimi způsobená není projevem deficitu imunity.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.8.2020 17:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Je to možné. Ale většinou projevy mykózy na těle- plísně nehtů apod. jsou pouze projevem vnitřního zaplísnění a tudíž je třeba řešit odplísnění organismu celého.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 08:28 Reaguje na pavel peregrin
Ne. Pověra.
Kdyby to rostlo uvnitř šel byste dost rychle do krematoria. Stává se to někdy pacientům s AIDS. Nebo pacientům, co jsou dlouhodobě na přístrojích.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.8.2020 10:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Neřekl bych, že je to až tak pověra. Známý leta trpěl sezonní mykózou na prstech. Masti nezabíraly, doporučil jsem mu vyčistit střeva antimykotickými bylinami a měl pokoj.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 13:15 Reaguje na pavel peregrin
Tohle by asi stálo za delší rozpravu, kterou nemá cenu zamořovat diskusi pod zcela odlišně laděným článkem.

Faktem je, že o mykózách ledacos vím, protože jsem se svými mykotoxiny jezdil i na akce, kde se řešily i ty. A tahle vaše představa je mi dost proti srsti.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.8.2020 14:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Samozřejmě tady v tom nemůžeme pokračovat, souhlas, jinak ale nevím- nejsem lékař, nicméně tělo tvoří celek a vše souvisí se vším. Na př. candida albicans- pokud nezničíte vnitřní zaplísnění a neupravíte stravu, nepomůžete si, beru ale, že candida je trochu něco jiného.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.8.2020 06:58 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrin, tento účelový hon na čarodějnice Vám nijak nepomůže. Poptávka po BIO produktech stoupá a my co si je kupujeme, zažíváme spíš to, že se nám s nimi žije lépe, než bez nich, takže není o čem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.8.2020 13:56 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, já vám ale přece nebráním BIO produkty kupovat. Placebo efekt funguje všude, tedy proti gustu žádný dišputát.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.8.2020 09:34 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nikdo vám nebrání BIO potraviny kupovat. Problém natane, když je někteří aktivisté začnou lidem vnucovat, případně když se snaží jejich pěstování upřednostnit před normálními potravinami.
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 13:35 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Rezidua tam nejsou, na to jsou nastavené přísné limity. Pokud někde jsou, tak v potravinách ze zahraničí a to je rozdíl, bavíme se o českém zemědělství. Taková je realita.

Váš postoj životní měnit nechci, jen bych si moc přál, aby jste přestal šířit lži, desinformace a totální bludy.

Chemie a plísně vychází tak možná podle Vás. Nikoliv však dle odborníků. Takže asi tak.
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 06:43 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A odkdy je mé tvrzení lež?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.7.2020 10:27 Reaguje na Jiří S
Od té doby co jste ho napsal..
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.7.2020 11:58 Reaguje na Jiří S
Tvrzení, že "Ekologické zemědělství rozhodně produkuje - méně zdravé potraviny než konvence -, ale za cenu zdravější krajiny" je nutně skutečně lživé.
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 13:37 Reaguje na Jiří Daneš
Jestli si to myslíte, pak popíráte základní principy těchto dvou typů a nevíte pane Daneši a Kašpárku o zemědělství vůbec nic.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 17:48 Reaguje na Jiří Daneš
BIO produkty mohou obsahovat významné toxiny (včetně asi nejvíce problematických aflatoxinů).

Problémů je tady víc:
1. Je to malovýroba a ne vše se testuje (a dá testovat). Ono jedno vyšetření na aflatoxiny před pár roky stálo kolem 1500 Kč / vzorek, takže se to při malém množství produktů nemusí výrobci vyplatit dělat a státní orgány vše nechytí.

2. Je to silně heterogenní záležitost a je tu docela vysoké riziko falešně negativních výsledků (zejména ve spojení s předchozím).

3. Jsou silné politické tlaky, aby se to tolerovalo, což je stav v podstatě horší než za komunistů, kteří na tyto problémy uvalili cenzuru (i na odborná periodika a dokonce našim odborníkům bránili ve výjezdu do zahraničí na odborné konference), nicméně "pod pokličkou" problém řešili v rámci svých možností (menších než jsou ty současné).
Ta tolerance jde tak daleko, že před několika lety byly změkčeny limity pro kukuřici, protože BIO kukuřice se do nich se svými obsahy toxinů prostě nemusela vejít.

A závěrem je třeba konstatovat, že tyto přírodní látky jsou řádově nebezpečnější než pesticidy, které by mohly být v neBIO produktech.
Odpovědět
dm

david matoušek

31.7.2020 07:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Odkud čerpáte názor, co je/není lepší? Já jako laik, snažící se o kompromis jsem došel maximálně k informacím typu konvence = chemie - rezidua/ eko = bez chemie - plísně. A nikde jsem se zatím nedozvěděl, co je vlastně pro zdraví člověka horší.
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 08:57 Reaguje na david matoušek
Čerpám ze dvou zdrojů. Kontrol potravinářských surovin vypěstovaných v ČR a ty jsou bez reziduí, nevím, kde jste došel k závěru, že tam jsou. Eko má svoje plísně, takže tam vzniká ten nepoměr. Druhý zdroj pro Vás bohužel není ověřitelný a to je z Mendelu, kdy při potravinářských předmětech jsem tuto otázku kladl všem zkoušejícím a všichni se vyjádřili, že rozhodně není lepší preferovat co se týče zdraví člověka ekologickou produkci. Samozřejmě je mi jasné, že mnozí mi zde budou argumentovat, že si na zahrádce vypěstují cokoliv bez chemie a plísně. A já tento argument beru, na zahrádce ano, ale pokud se pěstuje produkt na poli ve ,,větším,, tak tam ty plísně prostě jsou a budou a bude jich ještě více, pokud se tento trend rozšíří. Nehledě na to, že ekologická produkce má snížené limity pro splnění požadavků.
Odpovědět
dm

david matoušek

31.7.2020 09:03 Reaguje na Jiří S
Dotaz ale nebyl na Vás. Rezidua přece v produktech bývají, řeší se spíš stanovené limity. A proti tomu zárodky plísní. I na té zahrádce to bez plísní nevypěstujete, bych řek, nebo máte malou domácí laboratoř? :-)).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.7.2020 13:18 Reaguje na david matoušek
Když to neumíte, tak nic nepěstujte. A nejezte plesnivé nebo nahnilé plody vaší neumělé snahy o zahrádkaření.
Nebo vážně myslíte, že naši předkové se živili plesnivými rostlinými produkty, když neměli agrochemi , ani "malé domácí laboratoře"?
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 13:39 Reaguje na Jiří Daneš
Samozřejmě, že naši předkové se živili plesnivými rostlinnými produkty. To že se objeví na nějaké části produkce například pšenice fusarium znamená, že bude v celé sklizené várce. Je to jakoby jste řekl, tak tu plesnivou část chleba jsem uřízl a zbytek je v pořádku. Cítíte konečně ten rozdíl? Rakovina se vyskytovala v minulosti jen o trochu méně než v současné době, jsou na to i výzkumy. A bylo to právě z velkého zaplísnění plodin. To se v dnešní době eliminovalo a rakovina vzniká z jiných vlivů než zemědělských z převážné části.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 17:51 Reaguje na Jiří S
Taky na ty plísně občas umíraly. Na toxiny rodu Fusarium z obilí občas v zimě vymřely celé vesnice. Ale tehdy byli lidé větší kliďasi a drsňáci, takže si z toho tolik nedělali. :-)
Odpovědět
dm

david matoušek

31.7.2020 15:29 Reaguje na Jiří Daneš
Samozřejmě nemyslím viditelné plísně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.8.2020 08:54 Reaguje na Jiří Daneš
Naši předkové běžně umírali na ergotismus, vyvolaný jasně rozeznatelnými (tvar, velikost, barva) sklerocii Paličkovice nachové. A celá staletí měli zdravotní potíže ze semen koukolu, přimíšených do obilí, opět odlišných od obilních zrnek tvarem, velikostí i barvou.
Jednak neznali příčinný vztah mezi těmito faktory a jimi vyvolanými chorobami, jednak sežrali co se dalo, protože byli prakticky celý život na pokraji smrti hladem.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

31.7.2020 09:27 Reaguje na Jiří S
Pokud jde o plísně v EZ, mohl by pro Vás být zajímavý článek https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/statni-kontrola-se-postavila-za-biopotraviny
Pokud jde o rezidua, tak konvence je hezká na papíře, ale praktické rozbory např. kečupů ukázaly, že se používá opravdu pestrý koktejl pesticidů, často nepovolených pro danou plodinu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.7.2020 10:32 Reaguje na Marek Drápal
Děkuji za doplnění k tématu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 17:54 Reaguje na Marek Drápal
Dělali jsme v rámci snad dvou bakalářek poměrně rozsáhlou rešerši na toto téma. Našlo se vícero prací, kde nebyl statisticky významný rozdíl a asi stejně prací, kde byly BIO potraviny horší (statisticky významně). Žádnou, pokud se dobře pamatuji, že by byly BIO lepší.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2020 10:18 Reaguje na Jiří S
Teď zrají mirabelky. Myslíte, že dám přednost kupovaným chemicky ošetřovaným jablkům či pomerančům, nebo neošetřovaným (NE)plesnivějícím mirabelkám?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.7.2020 12:52 Reaguje na Karel Zvářal
Hmm, mirabelky jsou mňamka, i mirabelkovica má co nabídnout:-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 17:55 Reaguje na Jakub Graňák
Přes alkoholické kvašení a následnou destilaci plísňové toxiny neprojdou. Projdou ale některé těžké kovy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.8.2020 11:41 Reaguje na Jan Šimůnek
To mě moc netrápí, kolem cest to rozhodně nesbírám.

Nicméně, mohl by jste objasnit na základě jakého fyzikálního jevu k tomu dochází? Napadá mě bod varu a např. rtuť s nízkým bodem varu, avšak dále moje erudice v tomto směru nesahá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.8.2020 08:56 Reaguje na Jakub Graňák
Těžké kovy vytvářejí při kvašení organometalické sloučeniny, které těkají s alkoholem i vodní párou (podobně, jako třeba tetraetylolovo).
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 15:29 Reaguje na Karel Zvářal
Mirabelky mám taky rád. Pamatuji si, že jeden strom měla babička ve výběhu se slepicemi. Vždycky jsem jim tam na to chodil a chudinky koukali, že jim to tam nějakej prašivec obírá.

Jen tak mimo diskuzi, zkuste mít z mirabelek 5 ha sad, pak si o plísni něco povíme.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2020 18:51 Reaguje na Jiří S
To jsou divoké stromy podél cesty a na mezích. Někdy to "dobrovolníci" sklízejí do plachty, jiný rok ne. Hodně jich tak shnije, když tu byla prasata, vysbírávala to i únoru do mrtě. V dalším roce opadané a plesnivé se na kvalitě a chuti plodů nijak neprojeví. Sadu mirabelek bych se tudíž nebál, je tam výnosová jistota větší než u jiného běžného ovoce. Jiná bude asi péče o ně, ale zásadní problém tam nevidím.
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.8.2020 11:17 Reaguje na Karel Zvářal
ono se dost často takhle lidově plete mirabelka, špendlík a myroblán (odolný nezmar používaný na podnože). to zanedbané křáčí podél silnic jsou zpravidla obražené pahýly dávno zanedbaných ušlechtilých slivoní. myroblán jde špatně od pecky a má nízkou cukernatost, a tak se moc využít nedá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 13:16 Reaguje na Lukas B.
Dá se s cukrem rozvařit na marmeládu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.8.2020 11:43 Reaguje na Lukas B.
Jo jo, ovšem to už je "vysoká pomologie". Já osobně preferuju nancyskou. Co se týče myrobalánu není co dodat, snad jen, že jeho schopnost masivně odnožovat je poněkud otravná.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

31.7.2020 09:24 Reaguje na david matoušek
To že v EZ = plísně je mýtus. Podívejte se třeba sem: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/statni-kontrola-se-postavila-za-biopotraviny
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 13:52 Reaguje na Marek Drápal
Dobře uznávám své pochybení, mýlil jsem se. Věřil jsem tedy profesorům co mne učili o potravinách a byla to zřejmě chyba. Na dovysvětlení vašeho článku je dobré si přečíst tento https://www.ctpez.cz/cz/clanky/vyslo-v-zemedelci-mykotoxiny-v-konvencne-a-ekologicky-pestovane-psenici

Máte pravdu, že je to mýtus. Je to zdůvodněno jednou velmi jasnou myšlenkou. V konvenčním zemědělství je mnohem více obilnin v osevním sledu. Nadhodím tedy myšlenku, pokud by se zvýšilo množství EZ a snížilo se tedy množství konvenční produkce, nemuseli by EZ dát do sledu požadované množství obilnin a neskončilo by to v důsledku hůře?
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 17:56 Reaguje na Marek Drápal
Výše jsem uvedl, proč tomu moc nevěřím.
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 22:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Zajímavý příspěvek, bylo by možné hodit odkaz na zmíněné bakalářky?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 07:27 Reaguje na Jiří S
Pokusím se to najít.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 13:37 Reaguje na Jiří S
Tady:
https://is.muni.cz/th/n40sk/Mikrobiologicke_aspekty_biopotravin_a_beznych_potravin.pdf
je práce P.Vaškové, která vychází k BIO negativněji
a tady
https://is.muni.cz/th/sw7au/Bakalarska_praca.pdf
je práce L. Brenkusové z letoška, která nějaké literární zdroje pozitivně vycházející pro BIO našla.

Je ovšem otázka, zda ty novější literární zdroje nejsou spíš výsledek politické kampaně ve prospěch BIO potravin a EKO zemědělství
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 08:36 Reaguje na Jiří S
Před tou Vaškovou byly ještě další práce na toto téma a vycházely pro BIO ještě hůř.

Dalším problémem je skutečnost, že BIO EKO je malovýroba, a je to tudíž silně nehomogenní. A stát nemá kapacity, aby kontroloval každý krcálek (na rozdíl od velkovýroby).

Například v některých oblastech bývalé Jugoslávie mají pořád ještě Balkánskou endemickou nefropatii (patrně způsobenou ochratoxinem A v obilí), protože jsou tam zemědělci, kteří snědí v podstatě to, co vypěstovali. V Řecku je povinný státní výkup, v jehož rámci se to obilí namíchá a přečišťuje, a tahle nemoc, byť přírodní podmínky na ni mají, se u nich nevyskytuje.
A EKO BIO zemědělství na severu Afriky (taky hospodaření z vlastního pole do huby) občas vyvolá i epidemii ergotismu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.7.2020 10:31 Reaguje na david matoušek
Odpovím stejně jako panu Jiřímu S.

Rezidua v konvenčně vypěstovaných plodinách a potravinách samozřejmě jsou a někdy ne jen rezidua, ale i poměrně velké koncentrace přesahující stanovené limity. To je realita.....

A srovnání "chemie" s plísní vychází podle mého (a nejen podle mě) takto.... na plísně jsou živé organismy po mnoho milionů let zvyklé a jejich DNA je třeba i s nějakými občasnými problémy přijme, ale "chemie" (syntetické látky) živé organismy přijmout nemohou, protože se nevyskytují v přírodě a jejich DNA je tak nezná a potom organismus reaguje nestandardně.... rakoviny, alergie, atd.

Jinak čerpám ze základní logické úvahy a také z mnoha studií, odborných článků a tam se mi moje domněnky potvrdili, tak jsem se v tomto názoru utvrdil. Souhlasit s ním ale nemusí nikdo... každý ať si věří čemu chce...
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 13:55 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Odpověděl jsem panu Drápalovi, jak to vychází v česku. S obsahem mykotoxinů jste měl pravdu. S těmi rezidui se ale stále mýlíte.

Jak to vychází v cizině je zajímavější trend. Neboť v zemích jako je Francie, kde má EZ dlouhodobou tradici se takové studie začínají přiklánět na stranu vyššího množství mykotoxinů v EZ a to z jednoho důvodu, museli dorovnat produkci obilnin a zvýšili tak jejich množství v osevním sledu. Každopádně za tvrzení, že v česku to je tak byla ode mně chyba, za kterou se omlouvám.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.8.2020 07:19 Reaguje na Jiří S
Mě osobně nejde o nějaké přetahování se o pravdu. Každý si myslíme své a je v pořádku, že se někdy neshodneme. Já navíc nejsem odborník, takže celé téma zemědělství beru jako informovaný laik. Každopádně děkuji za solidní přístup. Kéž by se nám dařilo takto rozumně diskutovat i nadále.

Jen ještě doplním, že bych nikdy netvrdil, že na potravinách celkově nemohou být plísně a že nemohou škodit. To bych si říct netroufl, ale opravdu jsem přesvědčen, že plísně prostě vždy patřili k potravinám a pokud jich není velké množství, nebo člověk nemá smůlu na nějaký nebezpečnější typ, tak zásadněji neškodí.

Stejně tak jsem přesvědčen, že syntetické látky ničí celou tuto planetu včetně lidí. Žijeme totiž v toxickém světě, kde je otrávený jak vzduch, tak voda, tak vegetace, tak živočišstvo, tak všechno ostatní.

Já jsem si vytyčil osobní cíl snažit se minimalizovat svůj negativní dopad na ŽP a v omezení syntetických látek vidím velký potenciál pro minimalizaci svého negativního působení na tuto planetu. Zároveň podporuji změnu v celé společnosti pro lepší přístup k ŽP i všemu živému.

Věřím, že znepřírodnění ŽP je hlavní příčina destrukce této planety a chemizace v zemědělství je znepřírodnění vyloženě ukázkové.

Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 18:04 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tohle je, s odpuštěním, nesmysl. Karcinogenní mykotoxiny (např. aflatoxiny) se vážou kovalentně na řetězec DNA a blokují jeho správné kopírování. A je úplně jedno, jestli to udělá aflatoxin, nebo nějaká jemu podobná ryze syntetická látka. Výsledek je úplně ten samý, žádné "přizpůsobení" se nekoná.

Jedině mohou mutageny, a zase je úplně šumafu zda přírodní nebo umělé, občas vyrobit pozitivní mutaci a popohnat evoluci. Co je ovšem dobré pro populaci jako celek, to může být pro jedince fatální.

U producentů aflatoxinů se navíc uvažuje, že jim mutace vlastními toxiny nahrazují sexuální proces (který u nich není popsán).

A pak jsou ještě mykotoxiny, které působí jinak než atakováním DNA, a ty jsou teprve problematické.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.8.2020 07:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Moje vyjádření je třeba nevykládat absolutně. Jistě jsou látky a procesy, které přesto, že jsou přírodního rázu, tak působí destruktivně. Na druhou stranu si myslím, že v celkovém podání je v principu lepší cokoliv přírodního (zase samozřejmě až na vyjímky, než syntetického původu).

Ale vždy bych řekl, že jde hlavně o to, jak se co dělá. Když bude někdo špatným způsobem pěstovat BIO produkty a nebude třeba dodržovat zavedená opatření a nařízení, tak může být jeho produkt nezdravější než kvalitně a precizně vypěstovaný neBIO produkt, který splňuje vše co má a je pěstován zodpovědně....

Myslím si, že ani toto téma není černobílé.
Odpovědět
sv

31.7.2020 23:38 Reaguje na david matoušek
Určitě neplatí tvrzení, že ekozemědělství produkuje bez chemie. I tzv. ekozemědělství může používat a používá chemické postřiky. Přičemž ve srovnání s konvenčním zemědělstvím se často jedná o prudké jedy, např. modrá a zelená skalice.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2020 06:52
Spolupráce ano, ale s těmi, kteří tomu rozumí. Hnutí Duha to rozhodně nebude.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.7.2020 10:38 Reaguje na pavel peregrin
Tak to je škoda... jak jsem psal panu Jiřímu S. Pokud chcete vést diskusi jen s tím s kým máte stejný názor tak to není diskuse, ale kolaborace. Jen pokud jste ochoten zahodit zášť vůči určitému subjektu a jste schopen naslouchat bez okamžité negativní reakce, tak to k něčemu může být.... jinak to podle mě dopadne tak, že to opravdu bude o vás bez vás, ale z tohoto procesu se vyřadíte sám svojí neschopností naslouchat a dělat kompromisy a ústupky...

Váš postoj i postoj pana Jiřího S. je sice pochopitelný, ale myslím si, že se tak nikam nedostanete.....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.7.2020 10:44 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ještě doplním, že za hnutí duha nemluví jen oni sami, ale stojí za nimi podklady, studie a aktivity vědců, odborníků a i ziskového sektoru, kterých se dané téma týká.

Vy tak často nadáváte na věci, které říkáte, že vznikli v duze, ale tak to není pane Peregrin.... jen se to dá v ČR hezky shodit ze stolu tím, že se vše namontuje na "ekology". Za to můžete děkovat Klausovi, Zemanovi a podobným šmejdům co manipulují s veřejností a ze všeho v ČR obviňují "ekology"....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2020 11:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek
O zemědělství budou rozhodovat ti, kdo tomu rozumí, tudíž lidé z praxe a odborníci, kteří se dlouhodobě VÝSLOVNĚ ZEMĚDĚLSTVÍM zabývají. To dává logiku. O jaderné elektrárně asi také nebudou rozhodovat lidé, jejichž jedinou kvalifikací je pocit, že by to mělo být tak nebo onak, ale JAK, to nevědí.
Odpovědět
RN

Radek Novák

31.7.2020 13:14 Reaguje na pavel peregrin
Dovolím si nesouhlasit. Obávám se, že rozhodnou politici pod tlakem veřejnosti. Nepůjde o fakta ale o PR stejně jako u těch elektráren nebo nákupu zbraní. A protože široká veřejnost naštěstí nedokáže posoudit bojovou hodnotu vrtulníku tak tam jsou ti politici ještě relativně svobodní. Není potřeba něco vědět, stačí podepsat petici.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2020 14:25 Reaguje na Radek Novák
Asi máte pravdu, ale bude to škoda.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.7.2020 13:30 Reaguje na pavel peregrin
Jakoby jste nevěděl a neoháněl se tím, že na prvním místě je ziskovost zemědělské činnosti. Komunisté aspoň říkali a sem tam se i pokoušeli, dávat na první místo zájem občanů. Vy se o tom ani nezmiňujete, vy demográti. Je mně to velice nepříjemné, že to musím tak napsat, protože jsem byl celý život "třídní nepřítel" a komunisti nepotřebovali to co, jsem věděl a uměl, nechali by mě nejraděj snad i shnít ve vězení.
Odpovědět
RN

Radek Novák

31.7.2020 13:57 Reaguje na Jiří Daneš
Samozřejmě že ziskovost je na prvním místě. Stejně jako ve zdravotnictví, školství, vědě, bytové výstavbě, "neziskových" organizací. Proč čekat, že zrovna v zemědělství by to mělo být jinak. Možná se to nemusí líbit, ale co s tím udělat? Napadá mě jediná výjimka soudnictví - vybereme skupinu lidí a zajistíme jim garantovaný příjem nejméně 3x průměrné mzdy bez návaznosti na výsledek jejich činnosti.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2020 18:31 Reaguje na Jiří Daneš
Pokud se tím živíte, tak ziskovost musí být. Je to podnikání jako každé jiné.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.7.2020 15:38
Potraviny z ekologického zemědělství a z domácích zahrádek a sadů považuji rozhodně za zdravější než ty z průmyslového zemědělství. Nevýhodou je, že jejich stávající cena je významně vyšší a jsou obvykle méně trvanlivé, rychleji se kazí. Např. domácí ovoce je sice voňavější, ale někdy červivé, různé velikosti ...

Krásné leklé a velké jablko z konvenčního zemědělství vypěstované v daleké cizí zemi mi při normální pokojové teplotě v bytě vydrželo od vánoc skoro čtyři měsíce bez okem pozorovatelné změny. Ze zvědavosti jsem ho snědla - chutnalo skoro jako čerstvě koupené a nepocítila jsem žádnou újmu. Tohle by žádné chemicky neošetřené jablko nedokázalo. Možná by některá chemicky ošetřená jablka dokázala i přežít člověka.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2020 18:37 Reaguje na Majka Kletečková
Jak které a jak od koho. Já osobně bych si na trhu nekoupil nic , protože prostě k tomu nemám důvěru, hlavně k odborným znalostem pěstitele. Mě stačí, když přijdu do krámu a občas vyslechnu "rady" k ošetřování. My musíme mít odborné zkoušky a takovému malopěstiteli je jedno, kolik toho naleje nebo nasype, " dej tam frťana na konev nebo postřikovač", takto to většinou vypadá. Takže z hodnocením nezávadnosti bych byl velice, ale velice opatrný.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2020 18:38 Reaguje na pavel peregrin
A navíc si vše naštěstí vypěstuju na zahradě a záhumence.
Odpovědět
sv

31.7.2020 23:45 Reaguje na Majka Kletečková
Těch 50 němců by taky možná přežilo, kdyby si místo bioklíčků nakažených e-coli dali jablko, které bylo řádně ošetřováno.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.7.2020 15:39
Článek Martina Rexy z Hnutí Duha se mi líbí. Je třeba hledat cesty k udržitelnému zemědělství, protože převládající průmyslové zemědělství udržitelné není. Produkuje levné potraviny v hojném počtu, ale do ceny těchto produktů se nezapočítává jeho významně negativní dopad na životní prostředí. Tento blahobyt je žitím na dluh, který si spousta lidí nepřipouští. A hledání cesty se neobejde bez zkušeností a zapojení zemědělců samotných, i když část z nich se nyní odmítá do tohoto procesu zapojit. Možná ze strachu, že by nedostatky konvenčního zemědělství mohly být proti nim zneužity? (Tímto strachem ze zneužití si vysvětluji mlčení geniálního písničkáře Jarka Nohavici ohledně jeho bývalé spolupráce s STB.) Nebo že by museli měnit řadu svých zažitých postupů? Naštěstí existuje i zemědělci moudří a osvícení, kteří nehledají výmluvy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.7.2020 18:40 Reaguje na Majka Kletečková
Váš komentář je komentářem člověka žijícího v dostatku a relativním blahobytu, nemáte o zemědělství ani potuchy a pouze papouškujete nesmysly, produkované tiskem. Bohužel.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.8.2020 22:48 Reaguje na pavel peregrin
A vy se domníváte, že stávající průmyslové zemědělství je s ohledem na jeho dopady na životní prostředí a biodiverzitu dlouhodobě udržitelné?
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 08:24 Reaguje na Majka Kletečková
Rozhodně při potřebné produkci potravin nadělá menší paseku než EKO BIO.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.8.2020 13:59 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková, je. Názory hlásající neudržitelnost stávajícího zemědělství, samozřejmě s výjimkou extrémních případů hospodaření, jsou názory nepoučených laiků a lidí, kteří zemědělství nerozumí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

31.7.2020 23:29 Reaguje na Majka Kletečková
Nic jiného než převážně právě ono průmyslové zemědělství náš už hooodně let neuživí. Produktivita skutečné malovýroby je malá a její náklady vysoké. Prostě a jednoduše ... nikdo vám to nepůjde dělat a kdyby šel, tak to nikdo nezaplatí tak, aby z toho ten malorolník buď nezdechl hlady, nebo od toho fofrem neutekl.

Oblek na míru je od dobrého krejčího taky lepší, než konfekce, byť by byla kvalitní. Ale kolik lidí si jej koupí? A to myslím i ty, kteří v něm chodí běžně. A je to stejné jako u toho zemědělství, nikomu se to nechce dělat a když, tak už za peníze, které jsou pro řadu zákazníků nepřijatelné.

Řešením fakt není záhumenkaření a přechod k zemědělské malovýrobě, ale nastavení podmínek tak, aby se ta velkovýroba jednak chovala šetrněji k přírodě a krajině, ale současně na toto chování ekonomicky nedoplácela.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 13:39 Reaguje na Svatá Prostoto
Takové Kletečkové a spol. by musely být nahnány z měst do vesnic a znevolněny k práci na poli.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.8.2020 00:17 Reaguje na Svatá Prostoto
Ano, to mám na mysli – aby se ta velkovýroba chovala šetrněji k přírodě a krajině, třeba i za cenu menších zisků a skromnějšího životního stylu. Hlavně díky suchu se nyní hledají a doporučují opatření na šetrnější způsoby hospodaření v krajině (nejen v souvislosti se zemědělstvím). Obrovské velkolány mají být např. děleny na menší velkolány, je ale otázka, zda průmyslové zemědělské podniky budou v místech rozdělení budovat doporučované „zelené“ koridory a pásy přátelské pro kdysi hojný hmyz, obojživelníky, ptáky atd. Nejsem si jista, zda jsou legislativa a dotace nastaveny tak, aby ono „ozeleňování“ nezůstávalo jen na papíře .
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.8.2020 14:11 Reaguje na Majka Kletečková
Vy jste dobračka- tak zemědělci si ještě mají snižovat už tak napnuté rozpočty a uskromňovat se sami, a ostatní si pojedou vesele dál? To asi nepůjde.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.8.2020 14:22 Reaguje na Majka Kletečková
K prvnímu ... v tom případě jste zvolila ne úplně šťastnou formulaci, s touto vaší novou je možno souhlasit.

K tomu snižování zisků a skromnějšímu životnímu stylu ... já fakt netuším kde žijete nebo odkud jste spadla. Práce v zemědělství je již dnes velmi neatraktivní obor a v zásadě můžeme být rádi, že to ještě někdo dělá. Vy to nejste a nebudete, a já jakbysmet. Chtít za této situace aby se zemědělci ještě víc uskromnili ... to jako vážně? Hákovat celý den na poli za min mzdu?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.8.2020 18:12 Reaguje na Svatá Prostoto
Omlouvám se za své nepřesné vyjádření. Míním tím skromnější životní styl celé společnosti, např. ve smyslu plýtvání potravinami (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prumerny-brnan-rocne-vyhodi-374-kilogramu-potravin-113302#utm_content=ribbonnavignews&utm_term=Mendelu&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz), provozování aktivit typu lyžování na umělém sněhu atd. Netýká se to těch, kteří už dobrovolně nebo nedobrovolně skromně žijí. Mnoho lidí u nás žije v hmotném blahobytu, o kterém se našim předkům nesnilo. Vždyť kolik lidí vlastní chaty nebo chalupy, auta, kupuje si drahé cigarety, spousta lidí cestovala v minulých letech do zahraničí na dovolenou k moři ... Praha se v mnohém odlišuje od zbytku republiky, na jedné straně předražené podnájmy kvůli airbnb a spekulantům, na druhé straně vyšší koncentrace dobře vydělávajících lidí než kdekoliv jinde v ČR. Pro západní Němce nejsme nic moc, ale leckterý americký turista je překvapený naší celkovou životní úrovní. Když jsem chtěla pomoci bezdomovcům tím, že jim koupím chléb a zaplatím teplou polévku, tak mou nabídku odmítli s tím, že o takové jídlo nestojí.

Legislativa by měla být nastavena tak, aby zemědělci a zemědělské podniky byli v současnosti např. motivování k budování nových azylových území pro přírodu podél míst, kde dojde k rozdělení obřích monokulturních lánů na třicetihektarové velkolány. Obávám se, že příslušné dotace budou vypláceny bez ohledu na to, zda podnik "zelené" pásy kolem nově nařízených rozdělujících linií bude mít.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.8.2020 18:37 Reaguje na Majka Kletečková
Tímto reaguji i na pana pavla peregrina.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.8.2020 07:11 Reaguje na Majka Kletečková
To už je lepší, kromě posledního odstavce. Rozdělení na 30 ha lány vůbec nic neřeší, spíše naopak, ale budiž.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.8.2020 07:12 Reaguje na Majka Kletečková
To už je lepší, kromě posledního odstavce. Rozdělení na 30 ha lány vůbec nic neřeší, spíše naopak, ale budiž.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.8.2020 22:35 Reaguje na Majka Kletečková
"Vždyť kolik lidí vlastní chaty nebo chalupy, auta, kupuje si drahé cigarety, spousta lidí cestovala v minulých letech do zahraničí na dovolenou k moři ..."

Když vy to všechno motáte dohromady. Třeba naše rodina chalupu má ... takže jsem místo dětství měl nevolnictví:-) ... koupil ji dědeček někdy v 60. letech za 470 Kčs:-), včetně obrovské zahrady/sadu. Je fakt, že ta chalupa podle toho vypadala a tak nějak vypadá dodnes ... dodnes se chodí pro vodu do studánky:-). Bez auta na vesnici jsou lidi nahraní ... prostě jej mít musí. Že to není BMW v plné palbě je ale jasné. Cestování ... můžete objet lán světa, a nemusí vás to stát ranec. A je lepší žít skromně, a pak to vzít jednou za čas někam dál, nebo ty peníze utrácet za kde co.

Otázky, samé otázky ....
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

31.7.2020 23:41 Reaguje na Majka Kletečková
Jo, aj eště tohle mi nedá .... "Tento blahobyt je žitím na dluh, který si spousta lidí nepřipouští.". Blahobyt si já představuji fakt jinak, než to, v čem žije velká část nás. Obecně se nemáme až tak zle, o tom žádná, ale lidi jako vy mi přijdou jak utržení ze řetězu. Zdražíme elektřinu, bo OZE, zdražíme potraviny, bo bio, zdražíme dopravu a tak dále.

Těmhle cvokům bych doporučil si zjistit, kolik lidí je podle stat výzkumů ohroženo chudobou, jaký je medián, ne průměr, platů a v kterých krajích, kolik nás, co jsme z Prahy a tedy samozřejmě ve vatě:-))) stojí bydlení, jaké jsou průměrné úspory běžné rodiny, jaký je průměrný důchod a tak dále.

Pokud reálně neukážete, jak příjmovou situaci těchto lidí zlepšit ... což netušíte ani smykem ... tak ty vaše nápady znamenají jen to, že je pošlete šupem na skluzavku přímo do skutečné chudoby.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.8.2020 00:19 Reaguje na Svatá Prostoto
Blahobyt si může každý z nás představovat různě, jestliže není předem definováno, co se tím míní. Já ve svém komentáři za blahobyt považuji to, že už desítky let nikdo v ČR neumírá hlady a žízní, nejsou u nás války a hladomory, základní potraviny pro přežití jsou dostupné pro každého (kromě jiného právě díky průmyslovému zemědělství), drtivá většina dětí se dožije dospělosti. V tomto kontextu si téměř všichni žijeme v blahobytu, a to i přesto, že z pohledu každoročních statistických šetření existuje např. vysoký podíl ohrožených chudobou u samoživitelů s nedospělými dětmi a u seniorů důchodců v jednočlenných domácnostech.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.8.2020 14:26 Reaguje na Majka Kletečková
Nezlobte se na mne, ale to vaše poslední souvětí je protimluv jak vyšitý.

Jinak uvedené zvládalo i centrálně plánované hospodářství celkem v pohodě, to jsme si jej podle vaší logiky mohli nechat, vždyť jsme žili v tom vašem blahobytu a prd nám chybělo. Škoda že Milouš už tuhle umřel, myslím, že by byste mu udělala radost.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.8.2020 18:35 Reaguje na Svatá Prostoto
Podle teorie relativity je všechno relativní a záleží na bodě v časoprostoru, se kterým se srovnává. Zde navíc záleží i na předmětu srovnávání.

Mimochodem - počet těch, kteří považují reálný socialismus u nás za lepší než stávající svobodný kapitalismus, není zcela zanedbatelný. V době hospodářské krize s velkou mírou nezaměstnanosti (2009 - 2010) na staré pořádky s nostalgií zavzpomínalo lidí ještě podstatně více.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.8.2020 09:35 Reaguje na Majka Kletečková
Nezlobte se,ale vy jste naivita sama.Čím více polí bude EKO a BIO
se sníženou produkcí než ta "průmyslová"a k tomu stále více polí
s energetickými plodina,tak o to více se bude muset zvedat produkce
na těch "průmyslových" polích.Lidí bude v globále přibývat a jinak
než intenzivně se nebude moci pěstovat potraviny pro jejich výživu.
Jinak se prosím neotírejte ani o Jarka Nohavicu,když nevíte nic o
pozadí celého případu a nevíte nic ani o ostatních premiantech
jak z kultury,vědy či politiky.Ono pouze záleželo,zda se ty svazky
podařilo skartovat,uschovat pro pozdější kompromitaci a nebo je
zveřejnit.Těch pár obětních beránků je neustále 30.let propíráno
a hlavně lidma,kteří o tom vědí prd a nebo mají sami máslo na hlavě,
ale svazky mají zkartovány.Jinak plést do této diskuse takové
srovnání,považuji za omezenost vašeho "revolucionářství" 30.let
s křížkem po funusu.Zemědělci momentálně nereagují proto,poněvadž
sklízejí úrodu pro výživu většiny obyvatel,kteří podobné nesmysly
neřeší a kupují zboží podle ceny.Jinak nikomu nic nevadí rozorat
své pěstěné trávníky,zasypat bazény a pěstovat BIO a EKO na takto
znehodnocené orné půdě.Já po BIO a EKO netoužím,protože si je
pěstuji stále,ač vím,že zcela přírodní už není nic co kontaminuje
vliv z okolí.Hrát si na BIO a EKO je hezké hobby a už né způsob
jak uživit celou planetu.Zdar vašemu kádrování,na které má nárok
pouze snad mimozemšťan,protože kolaborací byl už pouhý slušný
život bez politické angažovanosti.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.8.2020 01:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Myslím, že jste si pozorně nepřečetl můj komentář. Nepropaguji v něm BIO ani EKO (i když BIU a EKU jinak fandím).

Překvapil jste mne svou přecitlivělostí ohledně mé zmínky o spolupráci Jarka Nohavici s STB v minulém režimu. Považuji ho za vynikajícího písničkáře a jeho písničky miluji. Nevyčítám jemu ani některým dalším podobným, že "jim" to podepsal. Kdyby nepodepsal, nevznikla by spousta krásných a povedených písniček, které si s přáteli rádi zpíváme nejen u ohně a v hospodě. Mrzí mne, že se k tomu na rozdíl od mnohých jiných nikdy nevyjádřil a nevysvětlil své pohnutky. Kdyby to opoznámkoval tvrzením, že se snažil podávat informace tak, aby nikomu moc neublížil, tak bych mu to věřila. Je smutnou skutečností, že po sametu balvan dopadl na oběti místo na pravé viníky.
Hádám, že JN dělá v této záležitosti týkající se jeho minulosti mrtvého brouka ze strachu, že by tím někomu mohl nahrát na smeč, že by mohl někdo přehnaně hloupě reagovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.8.2020 10:23 Reaguje na Majka Kletečková
Víte mi stačilo vaše chválení článku pana z Duhy,
který se tváří smířlivě,ale stále vidí viníky v těch
zemědělcích.Viníci dané situace jsou jiní a zemědělci pouze reagují na danou situaci.Ubývá zemědělské půdy na úkor všemožných staveb a díky ekologům je její část drancována energetickými
plodinami,které se prostě zemědělcům vyplácí
pěstovat a hlavně ty jsou přechemizovány.Zbytek
půdy se díky omezeným osevním postupům musí chemií
přihnojovat a odplevelovat.Bez živin a v plevelu
nic nevypěstuji ani já ani vy na svých zahrádkách.
Tak samo musí postupovat ten zemědělec,když nemá
odkud vzít statková hnojiva a není schopen plevel mechanicky odstranit.I takové EKO obilné pole je
na pohled hezké,ale sklizeň je technikou složitá,
či nemožná,nehledě ke zlomku výnosu proti té
sklizni obilí ošetřeného chemicky.Ty nicneříkající výzvy různých EKOspolků by měly směřovat jinam a
taky směrem do vlastních řad.Bohužel jsou těch
spolků desítky,každý kope za sebe a své priority.
Pokud by se spojili,tak mají nejenom větší váhu,
ale museli by obrousit i ty hrany svých priorit.
Jsou schopni najít společnou řeč při kritice tu
vlády,tu zemědělců,tu myslivců,tu rybářů,ale už
neslyším sebekritiku za minulé přešlapy.Pokud
dojde i na další nařízená omezení zemědělců,tak
opět ubude výměra orné půdy na úkor například
dělení mezemi.To je sice prospěšné,ale bude to
zase její úbytek pro samotnou produkci,bez chemie
je to třeba nahradit upuštěním od pěstování plodin
pro energetiku a silně omezit její zábory pro stavby.Takže od nich očekávám sypání popelu na hlavu
a ústup od bioplynu,lihu a oleji v palivech a taky
od polí zastavěných fotovoltaikou.Budou propagovat pastevectví a ne ho omezovat preferencí predátorů
a budou chovat k vypásání masná plemena a ne ty
relikty minulosti,které budou umírat stářím
a budou likvidovány v kafilériích.Od toho jsou
ZOO a ne nově vzniklé chráněné oblasti.Tato země nemá takový potenciál,aby mohla takto plýtvat
a hrát si ještě i na to BIO a EKO.Pak je pochválím,
a řeknu,že nyní to myslí se zemědělstvím a půdou vážně.Bohužel však tuto sebereflexi nemají a hledají viníky jinde.Zemědělská půda není pro produkci plodin nafukovací bez chemie,výkonné techniky a
střídání plodin.Vše řešit dotacemi je zcestné a
o nich je ta zelená politika.Na ty dotace musí někdo vydělat,to oni nejsou a těm,co na to vydělávají,
ještě házejí mnohdy nesmyslně klacky pod nohy.
Jinak poslední věta vaší odpovědi přesně
vystihuje,jak je lépe nereagovat,než vymýšlet
trapné důvody spolupráce,které prezentují jiní.
Moudrý člověk raději mlčí a taky nebere do úst
ani jiné,když navíc ví,že to nebylo černobílé.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.8.2020 10:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Moc se přimlouvám za to, aby moudří lidé nemlčeli.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist