Petr Březina: Jak se připravují vohodospodáři na klimatické změny?
Povodňová problematika je dnes řešena už z evropské úrovně tzv. Povodňovou směrnicí 2007//60/EC. Na základě této směrnice připravují státy povodňové mapy a Plány pro zvládání povodňových rizik, a ty by měly od svého druhého cyklu, tedy od plánů hotových v roce 2021, obsahovat již vliv klimatické změny.
Nejde jen o častější a možná větší povodně říční, ale také vliv růstu mořské hladiny, povodně městské a tzv. pluviální, tedy než voda po bouři doteče do potoka či řeky. Podniky povodí zpracovávají tzv. povodňové mapy a spolupracují s ministerstvy životního prostředí a zemědělství, jakožto hlavními pořizovateli, na vzniku Plánů pro zvládání povodňových rizik zpracováním podkladu s názvem Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem.
Problematika sucha je částečně pojata v rámci druhé vodohospodářsky významné evropské směrnice a to Směrnice 2000/60/ES o vodní politice. Zde podniky Povodí zpracovávají tzv. Plány dílčích povodí, které jsou základním podkladem pro Národní plány povodí, které pořizují zmíněná ministerstva.
Je pravdou, že velká část problematiky sucha zůstává touto směrnicí neřešena. Na to reagovaly příslušné instituce založením meziresortní komise VODA-SUCHO a činnost této komise následně vedla k přípravě usnesení vlády v této věci, které bylo přijato vládou ČR v červenci 2015 pod číslem 620.
Obsahem tohoto usnesení jsou úkoly pro jednotlivé instituce, jejichž řešení povede k návrhu souhrnné koncepce pro zmírnění negativních dopadů sucha. Podniky Povodí by zde svou odbornou autoritou měly zaštítit vodohospodářskou část - např. manipulační řády nádrží a vodohospodářských soustav, spolehlivost zásobení vodou z nádrží, zabezpečené průtoky pod nádržemi či hájení lokalit pro nádrže budoucí.
reklama