https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-cihal-kdyz-se-ekonomika-snoubi-s-ekologii-aneb-kam-s-elektroodpadem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Číhal: Když se ekonomika snoubí s ekologií aneb Kam s elektroodpadem?

28.6.2017
Recyklační linka na zpracování vysloužilých zářivek.
Recyklační linka na zpracování vysloužilých zářivek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ekolamp
Většina z nás má zkušenost, že ekonomika a ekologie spolu často soupeří a jejich vztah bývá konfliktní. Ponechme nyní stranou otázku, zda je toto vnímání oprávněné. Pokud bychom ale chtěli příklad harmonické symbiózy obou těchto disciplín, můžeme uvést třeba způsob, jakým pracují tzv. kolektivní systémy v oblasti elektroodpadu.
 

Skoro každý dnes již vnímá jako samozřejmost recyklaci skla, papíru nebo plastů. Poněkud méně „zažité“ máme, že stejně tak by tomu mělo být u zpětného odběru elektrozařízení. Například i u tak běžných věcí denní potřeby, jakou jsou žárovky, zářivky nebo svítidla. Důvodem je u nich rtuť, kterou některé zářivky (trubicové i kompaktní úsporné) v malém množství obsahují. Proto ona snaha tyto výrobky zpětně odebírat. Recyklace může ale pro domácnost, firmu nebo obec znamenat i důležitou úsporu (k tomu se ovšem dostaneme níže). Nemluvě o tom, že udržovat kolem sebe čisto a nevyhazovat odpad do přírody by mělo být cílem nás všech.

K čemu slouží „kolektivní systém“

Kolektivní systém je soukromá firma, kterou si mohou založit výrobce a dovozce elektrických nebo elektronických zařízení (např. právě osvětlovacích zařízení), a která za ně plní jejich povinnosti týkající se zpětného odběru a recyklace elektrozařízení, jež jim ukládá zákon o odpadech. Účast v kolektivním systému je pro výrobce dobrovolná, ale zpravidla je to pro ně levnější a efektivnější, než shromažďovat a recyklovat svá vysloužilá elektrozařízení individuálně. Kolektivní systém se zavazuje za své účastníky sbírat všechna použitá elektrozařízení zařízení bez ohledu na značku a datum, kdy tato elektrozařízení byla uvedena na trh. Financování sběru je zajištěno z příspěvků na recyklaci, které odvádějí do kolektivního systému výrobci a dovozci dle svého tržního podílu. Výrobcům vydává povolení k vytvoření kolektivního systému Ministerstvo životního prostředí ČR. Je ovšem třeba zdůraznit, že klíčová odpovědnost je na výrobcích. Výrobce se účastí v kolektivním systému v žádném případě nezbavuje odpovědnosti za správný sběr a recyklaci elektroodpadu. Případné sankce za neplnění povinnosti výrobce tedy kontrolní orgány udělují v první řadě výrobcům, a nikoliv kolektivnímu systému. To je velmi dobré opatření, které má zabránit tomu, aby výrobci nerezignovali na kontrolu kolektivního systému, jehož jsou členem.

Recyklace zářivek.
Recyklace zářivek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ekolamp

I elektroodpad může být cenný (nebo také ne)

Jak již bylo řečeno, elektroodpad může být občas zajímavým zdrojem druhotných surovin a jako takový mít i pozitivní ekonomickou hodnotu. Tuto pozitivní hodnotu má v situaci, kdy výnos z prodeje surovin vyseparovaných z elektroodpadu pokryje, nebo dokonce převýší náklady na sběr, svoz a ekologické zpracování elektroodpadu. Tak je tomu zejména u malých domácích spotřebičů, mobilních telefonů, počítačů nebo dalších zařízení z oblasti IT a telekomunikací. To jsou typické příklady elektroodpadu s tzv. pozitivní ekonomickou hodnotou.

To se ovšem netýká např. právě zářivek a jiných světelných zdrojů. Zářivky jsou elektrozařízení s tzv. negativní ekonomickou hodnotou. Náklady na jejich sběr a recyklaci jsou enormní a většina kolektivních systémů o ně proto nejeví zájem. A proto právě podle míry sběru zářivek lze poznat opravdu odpovědný a kvalitní kolektivní systém.

V praxi se bohužel setkáváme s tím, že pod dojmem boje některých kolektivních systémů a recyklátorů o elektroodpad s tou pozitivní hodnotou, si stále některé subjekty myslí, že i použité zářivky obsahují zlato nebo nějaké jiné cenné kovy a chtěli by nám je prodávat. Jsou pak velmi překvapeni, když jim běžná odpadová firma sdělí, že nedostanou nic. Naopak, že za odvoz a likvidaci zářivek si musí připlatit 20 Kč za kus. Oproti tomu kolektivní systém jim zajistí svoz a recyklaci zdarma.

S využitím studie společnosti EEIP „Analýza tržních a institucionálních charakteristik trhu zpětného odběru elektrozařízení s ukončenou životností ve vybraných evropských zemích“.


reklama

 
Petr Číhal
Autor je obchodním ředitelem společnosti Ekolamp.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist