Petr Kalla a Pavel Chlouba: Potřebují obyvatelé Prahy vzrostlé stromy?

Poněkud pošetilá otázka. Už malé děti v mateřské škole vědí, že stromy jsou v našem životě opravdu důležité. Že nám dávají cenné dřevo, hnízdí v nich ptáci a že některé z nich dokonce dávají i plody, které můžou být jedlé a chutné. A některé děti také vědí, že stromy vyrábí jakýsi kyslík, a podle toho co dospěláci tvrdí, to bude asi dost důležité. S těmito znalostmi často naše vědomosti o stromech začínají, ale také často bohužel i končí. Ve zralejším věku se k tomu ještě přidá vědomí, že na podzim stromy shazují listí (drsnější povahy rovnou tvrdí že dělají bordel), že větve neošetřených stromů padají na drahá auta a že případné trhliny ve zdivu hodnotné stavby nemůže způsobit nic jiného, než drzý sousedův strom. Možná na tom něco bude.. i když, ne nadarmo se říká, že čistota dětského myšlení, jejich bezprostřednost s otevřeností má často více logiky, než naše pozdější názory ovlivněné školou, prací a životem.

V dnešním uspěchaném světě bez emocí stále existují lidé, kteří jdou proti proudu a snaží se v rámci svých omezených možností pomoci druhým, přírodě nebo opuštěným zvířatům v místě svého bydliště.. a to je dobře. Postupně stále více lidí pociťuje, že i když mají vše co si vysnili: práci, rodinu, peníze.. nejsou šťastní a vnitřně cítí, že něco není v pořádku.. K čemu jsou nám všechny ty věci z reklam, když nemáme opravdové přátelé, sousedy s kterými si můžeme na balkoně nad skleničkou popovídat, zdravou zeleninu a ovoce pro své děti nebo kouzelná místa v okolí, kde jsme se rádi procházeli, zažili první polibky nebo prožívali dobrodružství s našimi nejbližšími.

Během posledních dnů jsme obdrželi od několika rozhořčených obyvatel informaci včetně fotografií, že se opět kácí v severní části oploceném lesoparku. I když se nejedná o tak masivní kácení jako v uplynulých letech, vůbec nás netěší. Stromy jsou hned zpracovány a odvezeny. Každým rokem tak mizí nenávratně další kus krásného vzrostlého borovicového lesa v Praze, který byl až do roku 2011 veřejnosti volně přístupný a hojně navštěvovaný obyvateli sídliště Bohnice a dalších v rámci procházek, venčení pejsků, sportování nebo jen krátkého každodenního útěku z rušného sídliště a rozpáleného panelového bytu.

Trikem Botanická zahrada podvedla MČ Troja i místní občany, když v roce 2011 znenadání uzavřela plot kolem celého lesa vč. vyhlídky na Prahu a následně vykácela přes 1.000 ks vzrostlých stromů, především borovic a lip. Plot i přes sliby zůstal už zavřený.

A tak neplánovaně vznikla iniciativa Proti-plotu, která se s obyvateli postavila proti oplocení a nesmyslnému kácení zdravého lesa v širším centru Prahy. Tehdejší vedení Botanické zahrady v čele s ředitelem RNDr. Vackem po nebývale silných protestech obyvatel masivní kácení zdůvodnilo, že stromy nejsou původní ani cenné a tudíž dojde k jejich nahrazení cizokrajnými expozicemi keřů a stromků doplněných o nové cesty, skleníky, restauraci Hájenka nebo provazové centrum vycházející ze schváleného Generelu rozvoje zahrady.

Pod petici se tenkrát podepsalo přes 5.500 občanů, proběhl i historicky první pochod proti BZ s účastí přes 450 obyvatel Bohnic a Troje bez rozdílu věku. Složitými jednáními s radními HMP byl nakonec s pomocí MČ Praha 8 nalezen kompromis, kdy byly vybudovány nové samoobslužné vstupy, kácení omezeno a volný vstup pro místní zůstal alespoň v podobě sousedských permanentek.

Ředitelé se mění, pravidla k permanentkám ořezávají a les postupně přestává být cenným městským lesem. Kdysi hustý les s vůní borovic je tak každým rokem pod odborným pojmem „probírka“ dále ničen a měněn na nové expozice Botanické zahrady bez stínu a energie. Značně prořídlé koruny u severního samoobslužného vstupu nedokáží už odolat silné vichřici ani stínem chránit lidi a rostliny pod sebou. Přesvědčila se o tom i BZ, která musela zavést do prakticky bezúdržbového lesa nové zavlažování drahou a vzácnou pitnou vodou. Velká část vysazených keřů a stromků v posledních horkých letech přesto uschla.

Jakoby instituce, jenž má v náplni práci se zelení tak trochu zapomněla v širším kontextu na své poslání i na to, že se nachází v přírodním parku Draháň-Troja. Není možné povyšovat expozice a návštěvnost nad ochranu životního prostředí. Kvalitní městský les plní svou funkci i v podobě přirozeného regulátoru, který významně snižuje teplotu v okolí, zvyšuje vlhkost a funguje jako čistička vzduchu. Stromy tak chytají 24hod denně částice poletavého prachu, který má na svědomí stále více respiračních onemocnění a úmrtí v rušných městech, Prahu nevyjímaje.

Zdravé město potřebuje zdravé stromy. Ať už k rekreaci a volnočasovým aktivitám občanů tak jeho dalším prospěšným funkcím s ohledem na obyvatele v něm i v okolí.

Strom jako čistička vzduchu

Možná se to bude zdát poněkud podivné, ale tuto funkci strom zvládá celkem výjimečně. Jak to celé funguje? Nakonec to není až tak překvapivé. Na jehličí, ale hlavně na listech stromů se snadno zachytávají drobné částečky polétavého prachu. Samozřejmě platí, že čím je povrch listu větší, případně drsnější, tím se tento efekt výrazně zvyšuje. Jistě k tomuto účelu poslouží i stříhaný živý plot z tújí, o něco lépe bude fungovat jehličnatý les, ale nejlepších výsledků dosáhnou vzrostlé listnaté stromy. Důležitou práci zvládne udělat i nevelká skupina stromů na parkovišti před supermarketem, nejsilnějšího efektu však dosáhnou velké stromy s co největší listovou plochou. Třeba zrovna paulovnie nebo takový platan (oba druhy stromů mají listy pokryty vrstvou jemných chloupků) jsou v lapání prachu přímo přeborníky.

I jehličnatý les či park zvládne pořádnou práci. Jedna studie hovoří o tom, že 1 hektar (100x100m) vzrostlého jehličnatého lesa "pochytá" za dobu jednoho roku až kolem 30 t polétavého prachu. Část prachu spláchne déšť, který se vsakuje do půdního profilu. Problémem je, že zbytek prachu na jehličí i listech zůstává a postupně tak oslabuje jejich životaschopnost, zatímco opadavé listnaté stromy svoje listí shodí a s nástupem jara vytvoří nové. A když už jsme u těch listnáčů, je zapotřebí dodat, že stejná studie tvrdí, že hektar vzrostlého parku či listnatého lesa pochytá za rok až 70 t polétavého prachu! To je vskutku obrovské množství.

Na spadané listí zdecimované celou vegetační sezónou můžeme tedy nahlížet dvojím způsobem. Může to být klidně onen zmíněný bordel, který ucpává okapy domů a zaneřáďuje náš milovaný trávník či bazén. Spadané listí ale můžeme také vnímat jako mimořádně účinný, ale velmi levný prachový filtr, který po celé vegetační sezóně právě ukončil svou funkci. Nemusíme ale z toho být až tak špatní, protože s nástupem jara na korunách stromů vyraší nové listy. Pro někoho zárodek dalších starostí, pro jiného zase nové prachové filtry, které pomůžou udržet naše životní prostředí v pořádku.

Provázanost kvality našeho života, zdraví na zdejší přírodě je to nejcennější, co kolem svých domovů máme. Zkusme se nad tím zamyslet a společně požadovat, aby se kácelo opravdu, jen když není zbytí. Každý z nás může pomoci přírodě i maličkostí, přesazením např. malého javoru od cesty na vhodnější místo, začít třídit odpad, nakupovat u regionálních zemědělců, podporovat Fair trade potraviny, vzít děti do lesa a hrou jim vysvětlit, jak funguje nebo ve spolupráci s místními politiky chránit zeleň kolem nás, tak jako to mnozí z Vás již dělají.

Od roku 2018 se Botanická zahrada Troja začne řídit podle nového Generelu rozvoje zahrady pro další 10tiletí. Nabízí se nyní vhodná příležitost pokusit se dohodnout s politiky, vedením BZ i architekty AND, aby borovicový les v Troji ponechali v současné podobě. Iniciativa Proti-plotu.cz je připravena ujmout se opět role koordinátora a prostředníka mezi zainteresovanými stranami.

---

reklama

---