Petra Kolínská: Poprask nad zcela krotkým návrhem vlády více chránit tu nejcennější půdu
29.1.2024
Kdysi se tu oralo, teď se tu staví. Ilustrační snímek průmyslové stavby na bývalých polích.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Böda
Analýzy z komerční sféry tvrdí, že „situace na trhu průmyslových nemovitostí v ČR je z hlediska vyváženosti nabídky a poptávky i nadále napjatá, a to i přesto, že se celkový fond moderních prostor dynamicky zvětšuje. Na konci června 23 dosáhl celkový objem moderních průmyslových prostor v ČR úrovně 11,6 milionů m², a (…) ve výstavbě je rekordních 1,4 milionu m², z čehož 41 % bylo stále nabízeno jako spekulativních prostor.“
Kritici návrhu v čele s Hospodářskou komorou, kteří mj. vystoupili na semináři, který se konal na začátku ledna v Poslanecké sněmovně, požadují buď návrh zcela zamítnout nebo jej zmírnit. Zástupci podnikatelů tvrdí, že bez dalších obřích skladů nás opustí prosperita, zástupce Svazu měst a obcí Drahovzal se odvolával na právo obcí rozhodovat se samostatně o podobě svého území. Nechyběl ani argument, že postavit dálnice bez skladů kolem by bylo plýtváním veřejnými prostředky.
Z řad poslanců se proti vládnímu návrhu postavil předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) a předseda senátního výboru pro zemědělství Miroslav Plevný (STAN), další poslanci, kteří se semináře zúčastnili, se k návrhu na mikrofon nevyjádřili.
Kritiku investorů a obavy samospráv lze ještě pochopit, u poslanců je však odmítání návrhu či váhání těžko obhajitelné. Strany vládní koalice se k silnější ochraně půdy před zástavbou explicitně přihlásily v programovém prohlášení vlády. Tam čteme, že „…předložíme novelu zákona s cílem (…) zpřísnění záborů kvalitní zemědělské půdy…“. A Hnutí ANO mělo ve svém volebním programu pro volby do PSP v roce 2021 uvedeno: „Prosadíme novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu – zpřísníme další zabírání půdy. Už nebude možné postavit halu na úrodném poli“. Také SPD má v programu stejný cíl „Odmítáme další výstavby nadnárodních logistických center, a proto budeme prosazovat úplný zákaz dalších záborů zemědělské půdy pro účely těchto druhů průmyslových a liniových staveb.“
Ve volebních programech stran se tento závazek neobjevil náhodou. Jak dokládají průzkumy veřejného mínění, 83 % občanů považuje zábor zemědělské půdy pro stavební účely za velmi nebo dosti závažný problém.
K volání po zachování současného stavu nebo zmírnění vládního návrhu dodejme, že změna z pera MŽP je hodně mírná. Stopka se týká jen určitého typu staveb a nezakazuje zábory na méně kvalitních půdách, ačkoli i tam haly devastují krajinu, ničí biodiverzitu a přirozený koloběh vody a generují další kamionovou dopravu.
K opravdu hospodárnému využívání území potřebujeme podstatnou reformu územního plánování a zavedení opravdu účinných ekonomických nástrojů. Stručný přehled potřebných opatření nabízí infolist Zeleného kruhu, zahraniční přístup v této problematice podrobně rozebírá monografie Elišky Vejchodské Půda a její hodnota.
Aktuální vládní návrh nemá ambici celkově revidovat problematiku divokého přetékání sídel do volné krajiny či posílit motivaci pro přednostní využití ploch zastavěných, ale opuštěných.
O to víc je poprask nad krotkým návrhem vlády znepokojující.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
Lávové tunely
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
Další články autora |
Petra Kolínská: Města zezelenají, když občané nebudou zdržovat
Petra Kolínská: Nový stavební zákon zásadním způsobem zhoršuje systém ochrany životního prostředí
Petra Kolínská: Český unikát - o národní parky mají pečovat stavební úřadyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (61)
ss
SV
Slavomil Vinkler
29.1.2024 07:50Bodejť ne. Když má majitel půdu jako zemědělskou, má majetek cca 100 tisíc korun za hektar. Když jako stavební má aspoň sto milionů. No přece se nenechá státem okrást. Brownfieldy jsou státní a městské.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.1.2024 07:56 Reaguje na Slavomil Vinklerzákon nevím, jak to změní. Záleží, jak je napsaný a obezlička že by nebyla?
Když vidím, jak stát pochybovačně se staví k zákonu o významné tržní síle, nevěřím, že by tam nebyla.
Někdy si říkám, že se chováme k nadnárodním řetězcům a investorům jak kdyby nám dělali nějakou milost. Chytnout za kule a škubat. Nejsme žádný selata, aby nás globální firmy kupovali jak nějaké JZD. Mít taky nějakou hrdost a ne na všechno házet bobek.
Odpovědět
Když vidím, jak stát pochybovačně se staví k zákonu o významné tržní síle, nevěřím, že by tam nebyla.
Někdy si říkám, že se chováme k nadnárodním řetězcům a investorům jak kdyby nám dělali nějakou milost. Chytnout za kule a škubat. Nejsme žádný selata, aby nás globální firmy kupovali jak nějaké JZD. Mít taky nějakou hrdost a ne na všechno házet bobek.
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.1.2024 07:51liniové stavby na tom úbytku orné půdy mají velký podíl. Krajina se fragmentuje a pletiva kolem dálnic přibývá. Ty ploty máme úplně všude i v hlavě.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.1.2024 18:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLiniové dopravní stavby, jsou přece jenom něco jiného,
než velkosklady a fabriky !
Odpovědět
než velkosklady a fabriky !
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.1.2024 20:18 Reaguje na smějící se bestieto nevím jak jiného? když je dálnice dlouhá třeba dvě stě km, jaký je rozdíl? liniové stavby vytváří bariéru v krajině navíc.
Odpovědět
ZK
Zan K.
31.1.2024 18:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčInu vše je dáno kšeftem. Mnozí "znalí" proto už zavčas skupují ony plánované pozemky. Ale když se podíváte tžeba do Italie, tak tam klidně narazíte na souběžné železnice s s dálnicemi a mnohdy to i v patrovém uspořádání. A infrastruktura je méně nákladná. Ovšem u nás - prostě kšeft je kšedt a peníze především. Tedy ty do vlstních kapes....
Odpovědět
va
vaber
29.1.2024 09:27Opatření začne platit až za 5 let od schválení ,aby bylo možno dostavět,
vláda má vekou starost o stavebníky ,co má povolení ke stavbě společného s dostavbou ,ty kdo mají stavební povolení nezajímá ,že od zítra už další stavebníci nové povolení nedostanou ,ti co povolení mají snad mohou stavět i když zákon už zakáže vydávání dalších povolení,
tak skladová hala se staví 5let?
další ,, zákaz,, na nejkvalitnější půdě nelze umisťovat stavby pro obchod nebo skladování, pokud jsou větší než 1 ha,
1ha je 100x100m to je stavda jak kráva, s prominutím a co brání takovou ještě větší stavbu uměle rozdělit a časem spojit a proč jsou tak velké nezastavěné plochy kolem již postavených hal,
je to zákon ,aby se zavřela huba veřejnosti ,ale ve skutečnosti nic neomezuje
Odpovědět
vláda má vekou starost o stavebníky ,co má povolení ke stavbě společného s dostavbou ,ty kdo mají stavební povolení nezajímá ,že od zítra už další stavebníci nové povolení nedostanou ,ti co povolení mají snad mohou stavět i když zákon už zakáže vydávání dalších povolení,
tak skladová hala se staví 5let?
další ,, zákaz,, na nejkvalitnější půdě nelze umisťovat stavby pro obchod nebo skladování, pokud jsou větší než 1 ha,
1ha je 100x100m to je stavda jak kráva, s prominutím a co brání takovou ještě větší stavbu uměle rozdělit a časem spojit a proč jsou tak velké nezastavěné plochy kolem již postavených hal,
je to zákon ,aby se zavřela huba veřejnosti ,ale ve skutečnosti nic neomezuje
ig
29.1.2024 11:08 Reaguje na vaber
Stavební povolení se shání léta, vlastní stavba je za pár měsíců.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.1.2024 20:22 Reaguje na vaberkdyž čtu vaší zprávu, tak mám obavy, aby ten zákon nebyl moc jalový...tedy ona obezlička, zkratka, něco co se dá lehce podlézt.
Odpovědět
ig
29.1.2024 11:05
Poprask je proto, že někdo chce arbitrárně určovat, která půda je cenná a která ne, při tom nativní metrika je úplně jiná: cenná půda je ta, za kterou je někdo ochotný hodně zaplatit. Kdybych měl nějakou zemědělskou půdu a úřad mi řekl "tvoje půda je kvalitní, nesmíš ji prodat na stavbu haly, odsuzujeme tě k výdělku deset tisíc za hektar (když se budeš hodně snažit), na nové auto a vlastní barák rovnou zapomeň" tak budu co? Ano vojáci, naštvaný. Další zásah do soukromého vlastnictví od levičáků kteří vědí všechno nejlíp, hlavně to, co by měli ostatní dělat se svým majetkem.
Odpovědět
JH
JH
29.1.2024 11:16 Reaguje naAle stát musí občas něco arbitrárně určovat. Pokud jde o půdu, je v zájmu celé společnosti, aby ji bezohlední majitelé neprošustrovali.
Odpovědět
LB
Lukas B.
29.1.2024 11:55 Reaguje na JHpotom by bylo zcela fér aby ji stát vykoupil za tržní cenu stavební parcely. nebo komu patří půda? majiteli nebo státu?
čtěte Spencera, tam to všechno je.
Odpovědět
čtěte Spencera, tam to všechno je.
JH
JH
29.1.2024 12:10 Reaguje na Lukas B.Tomu nerozumím, nejsem právník. Ale pokud by stát měl platit za všechno, co občan nemůže, i když by se mu to vyplatilo, tak by musel platit i za to, že nemůžeme pálit načerno nebo jezdit po dálnici 200. V každém případě by se na nejcennější půdě stavět nemělo.
Odpovědět
LB
Lukas B.
29.1.2024 13:13 Reaguje na JHčili připadá Vám v pořádku, že když někdo něco vlastní, tak to ve skutečnosti vůbec není jeho. Spencer (člověk proti státu) to před 140 lety vyjádřil takto:
"Žádný člověk nemá nárok na majetek, dokonce ani na ten, který vytvořil v potu své tváře. Uznání jeho majetku pochází od komunity a komunita tedy může toto uznání zrušit, v jakémkoliv rozsahu se jí zdá příhodné."
tohle je v nás jak v koze lůj. nejdříve křičíme "seberte to tomu šmejdovi, ať nebohatne", a když dojde na nás samé, tak "mě nebude nikdo rozkazovat, co mám dělat se svojí kočkou"
Odpovědět
"Žádný člověk nemá nárok na majetek, dokonce ani na ten, který vytvořil v potu své tváře. Uznání jeho majetku pochází od komunity a komunita tedy může toto uznání zrušit, v jakémkoliv rozsahu se jí zdá příhodné."
tohle je v nás jak v koze lůj. nejdříve křičíme "seberte to tomu šmejdovi, ať nebohatne", a když dojde na nás samé, tak "mě nebude nikdo rozkazovat, co mám dělat se svojí kočkou"
JH
JH
29.1.2024 13:27 Reaguje na Lukas B.Když máte pole, tak je přece vaše, to vám nikdo nebere. Źe na něm nemůžete stavět je jiná věc.
Odpovědět
MK
LB
Lukas B.
29.1.2024 13:38 Reaguje na JHvyvlastnění za náhradu je samozřejmě v pořádku. vyvlastnění bez náhrady je špatně.
rozhodnutí, jestli se může nebo nemůže na tom kterém pozemku stavět, se leckdy odehrává jaksi pokoutně (proč je čára v územním plánu tady a ne o padesát metrů vedle nebo jestli je půda zatříděna do té či které bonity)
Odpovědět
rozhodnutí, jestli se může nebo nemůže na tom kterém pozemku stavět, se leckdy odehrává jaksi pokoutně (proč je čára v územním plánu tady a ne o padesát metrů vedle nebo jestli je půda zatříděna do té či které bonity)
JH
JH
29.1.2024 13:47 Reaguje na Lukas B.Já myslím, že se svým majetkem si každý může dělat co chce, pokud to neškodí sousedům. Zastavět nejlepší půdu sousedům škodí, tak by se to dělat nemělo. Nevím, jestli by se za to mělo něco platit.
Odpovědět
ig
29.1.2024 19:16 Reaguje na JH
Proč by se nemělo? Ta cena je důkaz, že třeba logistické centrum naše společnost potřebuje mnohem naléhavěji než hektar pole.
Odpovědět
JH
JH
29.1.2024 21:19 Reaguje naAle až ta společnost bude naléhavěji potřebovat půdu, tak ji logistickým centrem nenahradí. A je otázka, jestli v té ceně je započítáno všechno.
Odpovědět
ig
29.1.2024 22:14 Reaguje na JH
Z jednoho hektaru se získá dejme tomu tuna bionafty ročně. Když na tom hektaru postavím logistickou halu, díky které kamióny ujedou denně 1000 km méně, ušetří se tím ročně 50 tun nafty (víkendy jsem nepočítal). Jednoduchý příklad s uvěřitelnými daty, který na naturální úrovni ukazuje, že i tohle jsou porovnatelné položky.
Odpovědět
JH
ig
JH
JH
30.1.2024 08:18 Reaguje naTo jsou zajímavá čísla. Nicméně ne zcela tomu věřím, v principu, když vezete zboží z jednoho místa na druhé, tak spotřeba energie musí být zhruba srovnatelná, ať ho skladujete, jak chcete. V každém případě má půda řadu funkcí, které ani tou ušetřenou naftou úplně nenahradíte. Jestli jste někdy slyšel o ekosystémových službách nebo biodiverzitě, tak na 1 ha pole žije v půdě žije tolik živých organismů, že to odpovídá stádu krav. Půda ukládá nemálo uhlíku, odbourává polutanty, pomáhá zadržovat vodu a je základem každé krajiny. Úrodná půda umožňuje vyprodukovat větší množství potravin při stejných vstupech. V éře levných potravin to nemusí být až tak ekonomicky zajímavé, ale úplně bezhlavě neřešit potravinovou bezpečnost taky nejde. A pokud jde o logistiku, spočítejte si naftu na transport potravin přes půl zeměkoule, pokud je nebudeme pěstovat u nás. A jestli jsou ty haly takové ekonomické terno, tak by si snad někdo mohl dát tu práci a najít lepší umístění, než na nejcennějších půdách, případně by mohly mít více pater nebo jinak šetřit prostor. Protože nejsmutnější na tom je, že se lidé bez základních znalostí o půdě a přírodě vůbec chovají, jako by nám půda neměla nikdy dojít a všechno budují od buka do buka.
Odpovědět
LB
Lukas B.
30.1.2024 09:06 Reaguje na JHjá chápu, že citlivému člověku rve srdce z těla když se na dálnici potkají dva kamiony naložené jogurty, každý v jiném směru. ale odpůrci logistických center (a globalizace obecně) trpí jakýmsi mentálním blokem, kdy nechápou, že zboží se honí po planetě sem a tam ne z nějakého zákeřného úmyslu ničit přírodu, ale proto, že je to levnější, čili spotřebuje to méně zdrojů.
já vím, že se opakuji (už to bylo v jiných diskusích zde opakovaně napsáno), ale doprava kamiony je nesmírně efektivní (nechme pro jednoduchost pochopení principu stranou lodě a vlaky). kamion nacouvá k rampě u výrobce (dejmetomu pěstitel brambor někde u domažlic), naplní se a jede do logistického centra (dejmetomu někde u olomouce). tam se vyloží. a naloží se zbožím pro supermarket, a jede plný do supermarketu (dejmetomu do Tachova). je-li kamion naložen na 20 tun, potom na kilo brambor a dopravu na 1000 km je spotřeba 1/20000*1000*40/100=0,02 litru nafty (malý panák). pokud pan Novák z Tachova sedne do svého naftového kombíku (spotřeba 6 litrů na 100) a dojede si k sedlákovi u Domažlic pro dva pytle brambor (100 kg), ujede (tam a zpět) 110 kilometrů, na kilo brambor tedy spotřebuje 1/100*110*6/100=0,066 litru nafty. třikrát víc, než když to jede přes logistické centrum u Olomouce a pan Novák si dojde pro brambory do supermarketu o dvě ulice vedle se síťovkou.
Odpovědět
já vím, že se opakuji (už to bylo v jiných diskusích zde opakovaně napsáno), ale doprava kamiony je nesmírně efektivní (nechme pro jednoduchost pochopení principu stranou lodě a vlaky). kamion nacouvá k rampě u výrobce (dejmetomu pěstitel brambor někde u domažlic), naplní se a jede do logistického centra (dejmetomu někde u olomouce). tam se vyloží. a naloží se zbožím pro supermarket, a jede plný do supermarketu (dejmetomu do Tachova). je-li kamion naložen na 20 tun, potom na kilo brambor a dopravu na 1000 km je spotřeba 1/20000*1000*40/100=0,02 litru nafty (malý panák). pokud pan Novák z Tachova sedne do svého naftového kombíku (spotřeba 6 litrů na 100) a dojede si k sedlákovi u Domažlic pro dva pytle brambor (100 kg), ujede (tam a zpět) 110 kilometrů, na kilo brambor tedy spotřebuje 1/100*110*6/100=0,066 litru nafty. třikrát víc, než když to jede přes logistické centrum u Olomouce a pan Novák si dojde pro brambory do supermarketu o dvě ulice vedle se síťovkou.
LB
Lukas B.
30.1.2024 09:11 Reaguje na Lukas B.to je samozřejmě důvod proč logistická centra nejsou od ďábla. druhá věc je, kam ta logistická centra umístit. potřebujeme něco, co je dopravně dostupné celý rok ve dne v noci (ideálně hned u sjezdu z dálnice), jakžtakž na rovině a někde, kde stovky kamionů každý den nebudou obtěžovat. takže ne v areálech zkrachovalých fabrik v centrech měst, ne na horách na chudičké půdě, ale holt je to efektivní někde v rovinatém polabí nebo v moravských úvalech.
Odpovědět
JH
JH
30.1.2024 09:25 Reaguje na Lukas B.To zní logicky. Přesto všechno bych se snažil hledat řešení, které bude půdou aspoň šetřit, když už to musí být, nemůžeme veškerou krajinu zalít betonem. Takhle to vypadá, že půda a všechny její funkce nikoho nezajímají a jen si každý postaví co chce kam chce bez ohledu na cokoliv.
Odpovědět
JH
JH
30.1.2024 09:30 Reaguje na Lukas B.V každém případě bych s ochranou půdy přitvrdil, oni by si ti logistici nějak poradili. Samozřejmě namítnete, co nás to bude stát. Ale škody na krajině způsobené výstavbou nás taky budou něco stát.
Odpovědět
ZK
Zan K.
13.2.2024 13:19 Reaguje na Lukas B.Kam je umístit? Tam, kde je ono kvantum spotřebitelů ergo přímo v centrech měst. A dopravu tam můžete zařáídit třeba pod zemí jako metro.
Odpovědět
ig
30.1.2024 14:07 Reaguje na Lukas B.
Já Vám rozumím, ale na druhou stranu, rzhlédněte se doma kolem sebe. Všechno co uvidíte, včetně domu samotného, přivezl kamión. Už se bez toho neobejdeme. A kdyby někdo náhle zrušil globalizaci, všichni náhle zchudneme, protože s lokálními zdroji toho moc nedokážeme. A to zchudnutí myslím třeba tak, že nebudou všechny léky a občas třeba nebude dost jídla.
Odpovědět
JH
JH
30.1.2024 14:21 Reaguje naJá nechci rušit globalizaci, ale měli bychom se přitom snažit co nejvíce omezit škody na přírodních zdrojích, bez kterých se neobejdeme. A brát pole jen jako plac na výstavbu je dost krátkozraké, ztracenou půdu vám žádný kamión nepřiveze.
Odpovědět
ig
30.1.2024 14:38 Reaguje na JH
Mluvíme o případu, kdy existence haly ušetří víc přírodních zdrojů než kolik jich hala sama spotřebuje. Pak už to tvrzení není tak jednoznačné.
Odpovědět
JH
JH
30.1.2024 14:43 Reaguje naAle reálně spotřebovává přírodní zdroje, které potřebujeme. A ty nejsou nekonečné.
Odpovědět
ZK
Zan K.
13.2.2024 13:16 Reaguje na Lukas B.Dřív tyhle sklady neexistovaly a žilo se. Ono se totiž vše pěstovalo v okolí a člověk se zádoboval vpodstatě z místa. Na vině jsou ony metropole a zemědělská politika kterou řídí peníze.
Odpovědět
ig
30.1.2024 14:04 Reaguje na JH
Dal jsem si práci s tím, aby to bylo někde na úrovni dolního odhadu. V podstatě jen tak, že se tam přeloží 10 kamiónů denně. Výkon takových logistických center je ve skutečnosti vždy větší (jsou tam i jiná ekonomická omezení která by neumožnila postavit tak málo vytížené centrum, já bral jen naturální užitek z té půdy).
Odpovědět
JH
JH
30.1.2024 14:22 Reaguje naOna by ta ekonomika vypadala trochu jinak, kdyby se započítaly všechny služby přírodních zdrojů, které výstavbou ztrácíme.
Odpovědět
ig
30.1.2024 14:35 Reaguje na JH
Obávám se, že by vypadala stejně. Jako se nic nezměnilo zavedením uhlíkových odpustků. Prostě se zvýšila celková hladina všeho o konstantu, ale princip ekonomické aktivity je změna ceny, dP/dt. To je prostředí ve kterém se konstantám moc nedaří :-)
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
30.1.2024 21:08 Reaguje na JHAno, také myslím, že kdyby se započítaly všechny služby přírodních zdrojů, které výstavbou na nejcennější půdě ztrácíme, tak by ta ekonomika vypadala hodně jinak.
Odpovědět
LB
Lukas B.
30.1.2024 21:47 Reaguje na Majka Kletečkovánic Vám nebrání provést stejně jednoduchý a pochopitelný kupecký výpočet, jaký jsem výše předvedl já pokoušeje se vysvětlit skutečnost, že logistická centra šetří zdroje a tedy i "přírodu".
zkusím Vám napovědět (a hned vzápětí Vaši úvahu smést ze stolu); zřejmě máte na mysli případ, kdy populace dosáhne takové hustoty, že rozloha orné půdy početné obyvatelstvo (kraje, státu, světadílu, světa) neuživí. ale jakýmsi mentálním blokem zanedbáváte skutečnost, že logistická centra zefektivňují distribuci (nejen a i) potravin, a teda uvolněné ruce mohou dělat něco jiného. třeba sbírat klásky:)
samozřejmě další aspekt logistických center je klasické nimby. upřímně chápu, že bydlet v ulici, kudy denně projedou stovky kamionů do logistického centra není nic, o co by normální člověk stál.
Odpovědět
zkusím Vám napovědět (a hned vzápětí Vaši úvahu smést ze stolu); zřejmě máte na mysli případ, kdy populace dosáhne takové hustoty, že rozloha orné půdy početné obyvatelstvo (kraje, státu, světadílu, světa) neuživí. ale jakýmsi mentálním blokem zanedbáváte skutečnost, že logistická centra zefektivňují distribuci (nejen a i) potravin, a teda uvolněné ruce mohou dělat něco jiného. třeba sbírat klásky:)
samozřejmě další aspekt logistických center je klasické nimby. upřímně chápu, že bydlet v ulici, kudy denně projedou stovky kamionů do logistického centra není nic, o co by normální člověk stál.
JH
JH
31.1.2024 04:20 Reaguje na Lukas B.Výstavba logistických center možná šetří nějaké zdroje, ale jiné zdroje dost významně poškozuje, takže prezentovat to jako ochranu přírody je trochu zkreslené. V každém případě je to jedna z forem devastace krajiny a jestli se bez nich nedokážeme obejít, je to problém. A snad ještě větší problém je, že to lidé nechápou jako problém.
Odpovědět
JH
JH
31.1.2024 04:22 Reaguje na Lukas B.Pokud ty potraviny nebude kde pěstovat, bude distribuce ten menší problém, všechno dovážet nemůžeme.
Odpovědět
ig
31.1.2024 11:21 Reaguje na JH
Podívejte se na výkupní ceny zemědělských produků a jejich ceny na prodejně. Uvidíte, že distribuce je ten větší (nákladnější) z obou problémů.
Odpovědět
JH
JH
31.1.2024 11:55 Reaguje naTo jste úplně mimo, já mluvím o situaci, kdy bychom výrazně omezili produkci, třeba proto, že si všechna pole zalijeme betonem. To by ceny byly asi jinde. A prodejní cena je dost podstatně ovlivněna zpracováním.
Odpovědět
JH
JH
31.1.2024 12:01 Reaguje naA zřejmě máte dost naivní představy o produkci potravin, že jste v životě nebyl v poli neznamená, že ho nepotřebujete.
Odpovědět
ig
31.1.2024 12:09 Reaguje na JH
Na poli jsem byl (na chmelu) a o produkci představu mám, na výměře 0.000025 ha produkuji rajčata. Ale ty ceny si přesto umím dohledat a porovnat. Teoreticky by se dal dokonce i najít bod, kde se obě křivky protnou a z toho vypočítat, kolik polí můžeme zabetonovat, než to začně být nevýhodné. Optimisticky mi z toho vychází, že to nikdy nebudou všechna pole.
Odpovědět
JH
ig
31.1.2024 15:07 Reaguje na JH
Neradím, porovnávám dvě čísla. A píšu, jak mi to porovnání vychází.
Odpovědět
JH
JH
JH
31.1.2024 06:10 Reaguje na Lukas B.A když je řeč o potravinách, jedním z dost zásadních pilířů současné prosperity je dostatečně produktivní zemědělství, které dokáže zásobovat obyvatelstvo slušným nadbytkem levných potravin. Pokud by průměrný občan utratil za chleba polovinu výplaty, výrazně by ubylo problémů s logistikou, protože by nebylo za co nakupovat. A zemědělství bez půdy dělat nejde.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.1.2024 08:13 Reaguje naJasně, máte 0 a ušetříte 1000. Kolik máte? Máte 0? nebo -1000?
Odpovědět
ig
30.1.2024 14:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jestli mám tu nulu jako A-B=0 a ušetřím tisíc, pak mám +1000 :-)
Odpovědět
SV
ig
31.1.2024 11:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud nebudu ekonomicky aktivní, tak je to samozřejmě jen fikce. Ale pokud tam figurují ty výnosy minus náklady, pak mi to zaplatí zákazníci :-)
Odpovědět
ZK
DM
Dalibor Motl
30.1.2024 19:32Jsem jediný komu ten návrh přijde věcně nesmyslný? Pokud postavím 3 haly, každou o rozloze 0,99ha je to v pořádku? Pokud chce zákonodárce omezit využívání nejbonitnější půdy proč drakonicky a progresivně nezvýší poplatek za vynětí takové půdy ze ZPF?
Odpovědět
LB
Lukas B.
30.1.2024 21:55 Reaguje na Dalibor Motlhektar se na první pohled zdá strašně moc, ale zas tak moc to ve skutečnosti není. to je taková menší dálniční odpočívka. pro představu taková třeba Melikana na D1 (u Humpolce směrem na Prahu) má něco přes hektar a kromě hospody a padesáti míst pro osobáky se tam kamionů vejde sotva třicet.
v zásadě samozřejmě souhlasím.
navrhovatel měl zřejmě na mysli selanku, kdy veliké logistické centrum bude někde na ideálním úhoru u dálnice (existuje-li takový) a na bonitní půdě budou logistická centra lokální.
Odpovědět
v zásadě samozřejmě souhlasím.
navrhovatel měl zřejmě na mysli selanku, kdy veliké logistické centrum bude někde na ideálním úhoru u dálnice (existuje-li takový) a na bonitní půdě budou logistická centra lokální.
ZK
Zan K.
31.1.2024 18:55Nějaký zákon o zemědělské půdě snad existuje. A mnohdy se obchází vyjímkami a vyjímáním z půdního fondu. Ono by postačilo ony odpovědné za to hnát před soudní stolici...
Odpovědět
ak
antonín krahula
5.2.2024 16:41Příliš mnoho povyku kolem trochy hlíny.Budeme se živit lovem, jen nevím čeho.
Odpovědět
ZK
Zan K.
13.2.2024 13:11 Reaguje na antonín krahulaTa troch hlíny se tvoří desítky a sovky let. A když nebude, můžete se cpát petkami a vyházenou elektronikou....
Odpovědět
