https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/potraviny-od-frankensteina
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Claude: Potraviny od Frankensteina?

1.7.1999
V poslední době se vede vášnivá debata kolem potravinářského použití geneticky modifikovaných organismů, t.j. kultur, do kterých byly vpraveny cizí geny, umožňující např. odolnost vůči chorobám či nepříznivým klimatickým podmínkám. Až dosud se debaty týkaly zejména lidského zdraví, ale pokud se neprovedou před masovým zavedením těchto modifikovaných rostlin další výzkumy, může být jejich skutečnou obětí životní prostředí na celém světě.
 
V průběhu historie byla jednou z hlavních hnacích sil rozvoje lidské společnosti péče o zdraví. Řada základních objevů vědy a techniky vyplynula z touhy mít pod kontrolou a vymýtit další a další choroby a neustále zlepšovat kvalitu života a jeho délku. 20.století bylo svědkem rozvoje mezinárodního průmyslu orientovaného na zdraví, nabízejícího nezbytné produkty od medikamentů a lékařských přístrojů, přes stravu po rady všeho druhu.

Dnes se stalo zdraví pro řadu lidí dokonce určitou obcesí, tradiční medicína se opět dostala na výsluní zájmu a s ní i rostliny s léčivým účinkem, které rostou v obrovském množství druhů v tropických pralesích.

Nicméně ve stejné době průmysl zdraví a veřejné očekávání vyústily ve vznik nových vědeckých odvětví, která jsou schopná zasahovat do elementárních skladebních prvků živé hmoty. Výzkum genetiky samozřejmě není nový, ale novinkou je to, že nyní mohou vědci snadnou manipulovat genetický materiál a použít ho k výrobě léků.

Ale genetické inženýrství se také uplatňuje v oblasti potravinářství. Konečným úkolem je vyrobit nekonečné množství potravy, která by byla chutná, zdravá a levná. Tento cíl je zatím v nedohlednu. Obavy, že geneticky modifikované organismy (GMO) v potravě mohou být zdraví nebezpečné, jsou stále častější. Celá staletí lidé jedli rostliny a zvířata geneticky modifikovaná člověkem. Chovatelé a pěstitelé vždy prováděli křížení a hráli si s genetickým materiálem, aby vytvořili nové variety zeleniny, ovoce či dobytka, a nikdo se nad tím nepozastavoval. Tyto modifikace se však prováděly mezi blízce příbuznými druhy za použití opylení křížem a oplodnění křížem.

Dnes je nové to, že křížení překračuje hranice druhu tak, aby bylo dosaženo žádoucího výsledku. Takto lze vzít, dejme tomu, geny ryby a zabudovat je kupříkladu do rajčete. Tento příklad rozhodně není přehnaný, i když tak vypadá. Takto byl gen, který chrání platýse před extrémním chladem, introdukován do rostlin rajčete, aby mohly vykvést i v klimaticky nepříznivých podmínkách. To možná umožní mít rajčata po celý rok, ale s jakými následky na zdraví konzumentů? Stejná otázka se nabízí v případě geneticky modifikovaných plodin jako jsou brambory, sója, pšenice, kukuřice, řepka, které byly vyvinuté nadnárodními komplexy Monsanto či Novartis, chemickými firmami, které rády samy sebe nazývají "společnosti ve službách vědy o živém".

To, co bylo řečeno, je dostatečně znepokojující, aby GMO v zemědělství mohly být přezdívány "Frankensteinova potrava". Ale jsou zde širší důsledky, které se týkají WWF (Světový fond ochrany přírody), protože tyto metody mohou měnit biologickou strukturu celé planety.

Jeden příklad, co se může stát, když budou GM plodiny zavedeny, byl zveřejněn minulý měsíc v USA. Pylový spad z pšenice, do které byl geneticky introdukován toxin Bt, zabil téměř polovinu housenek motýla Danaus Plexippus, který se zde živil v rámci pokusu na Cornell University. Zvláště varující na tomto případě je to, že pokus byl proveden až poté, co byl gen Bt přidán do celé jedné čtvrtiny kultur pšenice v USA!

Představme si možné důsledky toho, kdyby byly GMO široce zavedeny. Opylení křížem by mohlo transferovat cizí geny do dalších rostlin, s výsledkem, že plevel by se mohl stát rezistentním vůči nemocem, škůdcům a herbicidům. Firma Monsanto patentovala semena, která jsou dědičně imunní na její vlastní výrobek Roundup, jeden z hlavních světových zabijáků plevele. Křížovým opylením vzniknou rostliny plevele rezistentního na Roundup a celý proces se tak stává kontraproduktivním a co hůře, velmi nebezpečným. Stejně tak geny na rezistenci proti škůdcům, jednou rozptýlené v přírodě, mohou vymýtit nespočet druhů hmyzu a jiných živočichů. Nyní, když začínáme rozumět možným rizikům, zdvihá se kolem OGM bouřlivá debata. Některé země jako Švýcarsko vyžadují jasné označení potravin obsahujících geneticky změněný materiál, aby se jim opatrní konzumenti mohli vyhnout.

WWF je toho názoru, že to nestačí. Jistě že lidé musí mít možnost identifikovat potraviny obsahující nyní široce používanou, geneticky modifikovanou soju a ostatní geneticky modifikované organismy, ale jasná hrozba životnímu prostředí vyžaduje mnohem ráznější akci.

WWF požaduje moratorium na použití a šíření GMO, dokud nebude jejich možný dopad na životní prostředí celé planety pečlivě prozkoumán a zhodnocen a dokud nebudou ustanovena vhodná pojistná opatření. Zejména je nezbytné, aby byla veřejnost otevřeně informována o možných rizicích, která mohou GMO představovat pro potravinový řetězec a životní prostředí. Jen tak bude moci učinit informované rozhodnutí.

Navíc je nutné, aby kontroly genetických technologií nebyly v žádném případě ponechány pouze na vědcích a komerčních společnostech. Je nezbytné, aby byla ustanovena oficiální pravidla a tato byla uplatňována právními orgány. Tyto nezávislé orgány musí mít pravomoc zakázat budoucí rozšíření GMO, pokud nebudou přijaty dohodnuté normy.

Potravinářský průmysl představuje GMO jako řešení případné světové potravinové krize, protože prý tyto organismy umožní zajistit dostatečné zásobení potravinami. Toto prohlášení možná není nepravdivé, ale tyto společnosti budou muset nejdříve vyloučit rizika a jasně ukázat, jaké jsou skutečné výhody genetického inženýrství. Budou také muset reagovat na rostoucí znepokojení veřejnosti tím, že opustí svůj opoziční postoj inspirovaný čistě komerčními zájmy, otevřou se veškerému nezávislému výzkumu a případným omezením. Pokud ne, bude třeba nepokrytě odmítnout takový vývoj, který může přinést více zla, nežli dobra.


reklama

 
Martin Claude
Autor je generální ředitel Světového fondu na ochranu přírody (WWF)
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist