Radim Machů: Hostětínská kořenová čistírna odpadních vod předepsané limity splňuje

Kořenová čistírna v Hostětíně, rok 2009.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Dušan Kosour: Obec se nachází v povodí vodárenské nádrže Bojkovice, která je zdrojem pitné vody pro desítky tisíc lidí v oblasti Uherskobrodska. Odpadní vody v obci jsou odváděny jednotnou kanalizací (svádí dešťové a splaškové vody dohromady) na kořenovou čistírnu z 90. let minulého století. Kořenová čistírna nezvládá odstraňování amoniaku a fosforu, není na to navržena. Bohužel současná velmi slabá legislativa (vodní zákon a prováděcí předpisy) je natolik zastaralá a neúčinná, že obec nemá povinnost tyto látky odstraňovat navzdory lokalizaci v tak strategickém území, jako je povodí vodárenské nádrže.

Radim Machů:
Vodní nádrž Bojkovice byla uvedena do provozu v roce 1966. V období 1966 - 1996, prvních 30 letech, tedy více než polovině své existence, byla nádrž zatěžována znečištěním jak z obce samotné, tak i z intenzivní zemědělské výroby v povodí nádrže. Státní orgány v této době centrálního socialistického plánování vyhlásili v obci Hostětín stavební uzávěru, ale pro vlastní čištění odpadních vod z obce nepodnikli téměř nic. Obec Hostětín byla navíc v letech 1965 - 1990 součástí obce Pitín a občané z Hostětína měli velmi omezený, téměř žádný vliv na rozhodování o investicích, tedy o výstavbě této nezbytné a pro další život obce zásadní infrastruktury.
Po roce 1990, kdy došlo k osamostatnění Hostětína, obecní zastupitelstvo začalo otázku čistění odpadních vod rázně řešit. Po sérii jednoznačných a logicky navazujících kroků (1992-variantní posouzení, 1993-odborný seminář, 1994-projektová příprava, 1995-stavební povolení) byla v roce 1996 uvedena do provozu vegetační čistírna odpadních vod.
Ad “Kořenová čistírna nezvládá odstraňování amoniaku a fosforu, není na to navržena.”:
Bez dodatečného srážení fosforu má vegetační (kořenová) čistírna stejnou účinnost jako mechanicko-biologická čistírna bez srážení fosforu. Vegetační čistírnu lze stejně jako čistírnu mechanicko-biologickou vybavit zařízením pro srážení fosforu.

Dušan Kosour: Fosfor je zásadním problémem našich vodních ekosystémů, které ničí tímto prvkem vyvolaná eutrofizace (nárůst úživnosti, pomožení autotrofních organismů a vznik navazujících problém při jejich rozkladu – zejména nedostatek kyslíku). Fosfor je klíčovou živinou pro růst řas a také toxických sinic, které způsobují velké problémy na rekreačních i vodárenských nádržích. Tak je tomu i v případě vodárenské nádrže Bojkovice, kde se sinice opakovaně vyskytují. V důsledku každoročního nárostu biomasy je nádrž zatěžována jejím rozkladem (hnitím), dochází k výrazným deficitům kyslíku u dna. Kvůli následné anaerobii (mikrobiální procesy probíhající bez přítomnosti kyslíku, viz např. zapáchající bahno v rybnících) se ze dna nádrže hojně uvolňují látky závadné pro vodárenské použití nádrže, např. železo, mangan a sirovodík. Úprava na surovou vodu je pak komplikovanější a dražší, vyrobená pitná voda může mít zhoršenou kvalitu.

Za více než 25 let, během kterých čistírna vypouští špatně vyčištěné odpadní vody, došlo k významnému poškození vodárenské nádrže Bojkovice. V některých letech byl výskyt řas až na úrovni nejvyšší (tzv. hypertrofie). Z dlouhodobého monitoringu jasně vyplývá, že kořenová čistírna v Hostětíně vypouští velké množství fosforu, který následně vstupuje do nádrže. Obec je prokazatelně jediným významným zdrojem fosforu v povodí nádrže. Z čistírny navíc hojně vytékají amonné ionty a amoniak, který v podstatě likviduje v délce stovek metrů vodní život v Kolelači – v potoce, který vesnicí protéká a je zároveň hlavním přítokem do nádrže Bojkovice. Z pěkného potoka se hned pod čistírnou stává páchnoucí stoka, v některých obdobích roku naplněná šedými povlaky bakterií. Rybník, který se nachází za kořenovou čistírnou a měl by odpadní vody dočišťovat, je zanesený, voda v něm zahnívá a kvalitu odpadní vody odtékající do potoka naopak ještě zhoršuje.

Radim Machů:
Ad “Za více než 25 let, během kterých čistírna vypouští špatně vyčištěné odpadní vody”:


Během 25 let provozu čistírna splňuje limity dané povolením k vypouštění odpadních vod. Limity jsou stanoveny pro ukazatele BSK5, CHSK, NL a jsou přísnější: jsou na úrovni 50% emisních standardů pro odpadní vody vypouštěné z komunálních čistíren odpadních vod ze zdroj do 500 EO (dle nařízení vlády 401/2015 Sb.).


Pro rekonstruovanou čistírnu jsou navrženy limity včetně amoniakálního dusíku (N-NH4) a celkového fosforu (Pcelk).

Ad “velké množství fosforu”, “je prokazatelně jediným významným zdrojem fosforu v povodí nádrže”:


Dle Kosour, D.: Kvalita povrchových vod v povodí vodní nádrže Bojkovice. Bilanční studie přítoků a jejich posouzení vzhledem k vodárenskému využívání nádrže za období 2019/2020. Povodí Moravy, s.p. Říjen 2020, Brno je odhadované roční množství fosforu (Pcelk, resp. P-PO4), které má pravděpodobný původ z komunálního znečištění obce Hostětín, v rozmezí 62 - 40 kg za rok a z profilů/zdrojů analyzovaných v této studii je zdrojem nejvýznamnějším. Citovaná studie však metodicky nepostihuje celkovou bilanci fosforu z povodí - velmi pravděpodobně nezahrnuje přísun fosforu z transportu organické hmoty z povodí (biomasa, splachy ze zemědělské půdy).

Ad “likviduje v délce stovek metrů vodní život v Kolelači”, “páchnoucí stoka”:


Rádi bychom doložili stav vodního toku aktuálními fotografiemi, nicméně s ohledem na současné zvýšené průtoky to nebude vystihovat průměrný stav toku. Pro obecnou představu se, prosím, podívejte na některou fotografií toku na https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Hostětín

Ad “Rybník … je zanesený, voda v něm zahnívá a kvalitu odpadní vody odtékající do potoka naopak ještě zhoršuje.”


Mocnost sedimentů v nádrži, která slouží jako poslední stupeň čištění, dosahuje nejvýše 30 cm a tvoří zhruba 15 % objemu nádrže. V posledních 6 letech provozuje obec na povrchu nádrže provzdušňovací čerpadlo, které vylepšuje mísení vody a podporuje rozšíření aerobních podmínek v nádrži a omezuje růst okřehku na hladině. V roce 2020 byl proveden první prořez břehové vegetace vytvořené z náletu, což přispěje ke snížení vnosu listí v dalších letech. Tato opatření budou dále rozšiřována.

Kořenová čistírna Hostětín, stav červenec 2020

Foto | Miloš Rozkošný

Dušan Kosour: Na uvedené problémy je vedení obce dlouhodobě upozorňováno, dobře ví o malé účinnosti kořenové čistírny i o nevyhovujícím stavu kanalizace, která odvádí kromě splaškových vod i vody dešťové a prameny z okolí obce. Mimochodem, posledně uvedené je nejspíš znakem nezájmu o hospodaření s vodními zdroji. Naředěná odpadní voda se také mnohem hůře čistí, při větších deštích je zde i riziko odlehčení, tj. přetečení části odpadní vody z kanalizace přímo do toku.

Radim Machů:
Ad stav kanalizace:


Ano, s ohledem na údolní polohu obce část extravilánových průtoků, které tečou v období zvýšených srážek z povodí nad obcí ať už přirozenými, nebo antropogenními odtokovými liniemi (příkopy podél silnice), zaúsťuje do kanalizace. Část těchto dešťových vod již byla svedena mimo kanalizaci, k vyřešení tohoto závadného stavu obec připravila dokumentaci na snížení podílu dešťových vod v kanalizační síti.

Pokud pan Kosour či další pracovníci Povodí Moravy, s.p. identifikovali prameny podzemní vody zaústěné do obecní kanalizace, rádi tuto informaci přijmeme, prověříme a dále využijeme.

Dušan Kosour: Protože už je současná kořenová čistírna za svou životností, bylo nutné obecní systém čištění vod přebudovat. Obec si však opět prosadila pouze rekonstrukci stávající kořenové čistírny namísto systémového řešení v podobě rekonstrukce kanalizace a vybudování moderní a účinné čistírny. A to navzdory výše uvedeným faktům a doporučením. Dál nesmyslně trvá na kořenové čistírně, i když klasické mechanicko-biologické čistírny dosahují podstatně lepší účinnosti čištění a do budoucna je mnohem snazší je doplňovat je dle potřeby o nové technologie, případně navyšovat jejich kapacitu. Stávající kořenová čistírna by navíc mohla fungovat dál, jen by byla zařazena za novou čistírnou jako poslední stupeň dočištění, umělý mokřad by tak mohl být zachován.

Radim Machů:
Ad životnost čistírny odpadních vod:


Navrhované řešení rekonstrukce stávající ČOV není “pouze rekonstrukce”. Je to zásadní intenzifikace, která umožní na stávajícím půdorysu ČOV a s nižšími investičními náklady, než by byla výstavba zcela nové ČOV, dosáhnout vyšší odstranění N-NH4 zvýšením nitrifikace v nových kořenových filtrech s jiným typem proudění (tzv. vertikální filtry s pulzním průtokem) a vyšší odstranění Pcelk, jak biologickou cestou, tak srážením fosforu do zachycovaného kalu. Navrhovaná rekonstrukce také zahrnuje delší zadržení odlehčených vod z poslední odlehčovací komory v areálu ČOV a jejich vyšší předčištění v umělém mokřadu. Umělé mokřady pro předčištění splachů jsou běžně používané celosvětově, včetně nám blízkých zemí jako je Rakousko, Německo. To samé platí o výše zmíněné technologii umělých mokřadů (kořenových filtrů) s vertikálním pulzním průtokem, které se v těchto zemích úspěšně používají pro malé obce několik desítek let. A díky nim tyto čistírny dosahují adekvátního snížení N-NH4 pomocí probíhající nitrifikace.

Dušan Kosour: Nutno uvést, že obec není samotná, kdo je za tento stav zodpovědný. Spoluviníkem je stát, který není dlouhé roky schopen modernizovat příslušné právní normy, zejména nařízení vlády 401/2015 Sb. Tento předpis skrze nesmyslně mírné limity pro vypouštění odpadních vod umožňuje provozovat podobné čistírny s velmi nízkou účinností odstraňování fosforu a amonných iontů. A to i těch, co se nacházejí nad rekreačními nebo vodárenskými nádržemi, které jsou na přísun fosforu značně citlivé. V mnoha případech zcela zbytečně dochází k poškozování vodích nádrží pouze tím, že nelze žádným zákonným způsobem vymoci lepší čištění odpadních vod na čistírnách nad nimi.

Radim Machů:
Ad “nesmyslně mírné limity pro vypouštění odpadních vod”:

K tomuto tvrzení nemáme odbornou erudici se vyjadřovat.

Dušan Kosour: Souvisejícím důvodem jsou také nepochopitelné pravomoci, které mají obecně místní samosprávy: pokud si zastupitelstvo prosadí nevyhovující čistírnu, není v podstatě možnost zavést jiné řešení, i když se zhorší stav toků i přehrad daleko pod obcí a problém se posouvá na jiné obce a instituce. A to problém nejen ekologický, ale i ekonomický – vznikají tím náklady na úpravnách pitných vod (příkladem je přímo nádrž Bojkovice), na revitalizace nádrží (viz např. čištění Brněnské přehrady, které už stálo stovky milionů) nebo ušlým ziskem z rekreace zmařené sinicemi (desítky příkladů po celé ČR). Příslušný úřad vázaný slabými normami udělí takové obci povolení bez ohledu na následky. Existují desítky případů, kdy čistírna v obci je spíše parodií na čistírnu, odpadní vody z ní jsou nebezpečné pro vodní ekosystémy pod obcí a přesto se vše odehrává legálně, s potřebným povolením.

Radim Machů:
Ad “nepochopitelné pravomoci”:


Toto tvrzení považujeme za zásadní nepochopení (či “pošpinění”) role a činnosti vodoprávního úřadů, pravomoci obecního zastupitelstva a odborné práce projektanta.

Ad “Příslušný úřad vázaný slabými normami udělí takové obci povolení …”:


Příslušný vodoprávní úřad udělil obci Hostětín povolení k vypouštění vod v souladu se stanoviskem Povodí Moravy, s.p. a s normami v přísnějších limitech, kterou jsou na úrovni 50% emisních standardů, resp. pro N-NH4 a Pcelk, i když jsou běžně povinné až pro zdroje od 2 000 EO (viz nařízení vlády č. 401/2015 Sb.).

Dušan Kosour: Mizerný stav vodohospodářské legislativy však není omluvou pro obec Hostětín, která je s tímto dobře srozuměna a přesto dlouhé roky nepodnikla nic nad rámec zákona, aby životnímu prostředí pod obcí a vodárenskému zdroji pro sousední obce pomohla. Obec Hostětín tedy nelze označit jako ekologickou a její chování jako udržitelné. Ocenění je navíc špatným signálem pro obce, které se rozhodují o způsobu čištění svých odpadních vod a pokukují po podobných systémech, jako jsou kořenové čistírny nebo biologické rybníky.

Radim Machů:
Ad “přesto dlouhé roky nepodnikla nic nad rámec zákona, aby životnímu prostředí pod obcí a vodárenskému zdroji pro sousední obce pomohla”:


Srovnej (viz naše argumentace výše):

1966 - 1996: 30-tileté období intenzivního zemědělství, Obec Hostětín nemá čistírnu odpadních vod

(1990-)1996: obec plánuje, připravuje a uvádí do provozu čistírnu s přísnějšími limity než v té době platný zákonný standard

2017-2020: příprava intenzifikace čistírny, stavební povolení, žádost o dotaci

Ad “pokukují po podobných systémech, jako jsou kořenové čistírny nebo biologické rybníky.”:

Souhlasíme, že není vhodné v současnosti “pokukovat” po řešení kořenových čistíren a biologických rybníků, jak se projektovaly a stavěly v 90-tých letech 20. století.

V této době jsou k dispozici již nová řešení vegetačních ČOV, která byla v praxi již realizována, ať už jako nové ČOV, nebo při rekonstrukcích starých ČOV.
Dosavadní výsledky jejich účinnosti ukazují, že je možné plnit limity dané stávající legislativou. Např. jedna z rekonstruovaných kořenových čistíren dosahuje průměrné účinnosti čištění (zdroj: analýza výsledků akreditovaných rozborů vzorků poskytnutá provozovatelem): BSK5 97 %, CHSK 89 %, nerozpuštěné látky 85 %, N-NH4 (amoniakální dusík) 80 %, celkový fosfor 37 % (a to ČOV nemá zařazeno srážení fosforu, ani předepsanou limitní koncentraci v odtoku). Průměrná odtoková koncentrace N-NH4 je v posledním roce cca 6 mg/l (předepsaná průměrná roční limitní koncentrace 12 mg/l, v n.vl. 401/2015 Sb. je podobný limit až pro obce 500-2000 EO, a to 20 mg/l). Průměrná odtoková koncentrace celkového fosforu je 2,1 mg/l, přičemž nařízení vlády 401/2015 Sb. stanovuje nejbližší limitní koncentraci pro ČOV 2000-10000 EO 3 mg/l.

Lze předpokládat, že podobné účinnosti dosáhne i kořenová ČOV v Hostětíně po plánované zásadní rekonstrukci, a to za současného nižšího odběru elektrické energie a nižší produkce čistírenských kalů a nákladů na jejich likvidaci. Výše uvedené řešení pokládáme proto naopak za udržitelný přístup k ochraně životního prostředí a rozvoji obce.

Přečtěte si také |

Vítek Rous: Proč Dušan Kosour pláče na špatném hrobě a měl by to vědět

Kořenová čistírna Hostětín, duben 2020

Foto | Miloš Rozkošný