https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vitekn-rous-proc-dusan-kosour-place-na-spatnem-hrobe-a-mel-by-to-vedet
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vítek Rous: Proč Dušan Kosour pláče na špatném hrobě a měl by to vědět

6.11.2020
Kořenová čistírna odpadních vod Hostětín duben 2020
Kořenová čistírna odpadních vod Hostětín duben 2020
Foto | Miloš Rozkošný
V tomto roce bohužel nemám skoro žádný čas na popularizaci témat, která mě baví a živí. Projektujeme, stavíme a dozorujeme totiž tolik „nefunkčních“ kořenových čistíren pro rodinné domy, penziony, obce, čištění důlních vod až po kavárnu uprostřed Prahy, kde bude vyčištěná voda sloužit pro splachování, že na nic moc jiného nezbývá čas. Když ale vyjde článek, kde odborný pracovník nahromadí tolik pseudofaktů vedle sebe, je potřeba práci odložit a podívat se na to, jak je to doopravdy.
 

V čem má Dušan Kosour pravdu?

Pravdu má v tom, že limity pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod z malých (ale i z velkých obcí) jsou prostě směšné. Pokud jste obec o méně jak 500 obyvatelích, můžete dle současných nařízení vlády vypouštět do vodního toku hůře vyčištěné odpadní vody než u rodinného domu do vsaku. To je prostě fakt daný naší legislativou a lze si ho jednoduše ověřit nahlédnutím do přílohy nařízení vlády č. 401/2015 Sb. (vypouštění do povrchových vod) a přílohy nařízení č. 57/2016 Sb. (vypouštění do podzemních vod).

Nicméně, abych vám práci ulehčil, tak jsem dal dohromady jednoduchou tabulku, porovnávající limity pro jednotlivé ukazatele pro čistírny u rodinných domů (vsak < 10 EO) při vypouštění do vsaku, s limity pro obce do 2000 obyvatel vypouštějících vyčištěnou odpadní vodu do vodních toků. Tyto limity sice může vodoprávní úřad zpřísnit (třeba na návrh podniku Povodí), ale málokdy to dělá.

Funguje tedy čistírna v Hostětíně?

Když se navrhuje a povoluje čistírna, navrhuje se samozřejmě tak, aby splňovala požadované limity. Můžete ji navrhovat sice na hodnoty přísnější, ale pokud to bude znamenat výraznější investice do čistírny, investorovi se to nemusí úplně líbit, protože většinou nemá příliš peněz nazbyt. Kde se ale berou ty limity, které musí daná čistírna splňovat? No, jednak jsou dané uvedeným nařízením vlády, ale také, jak už bylo řečeno, je může vodoprávní úřad zpřísnit, podle toho, v jakém ekologickém stavu je recipient. Nemůže je ale zpřísnit více než odpovídá nějaké dané technologické úrovni pro danou velikostní kategorii obce.

Povolení pro vypouštění odpadních vod se navíc vydává vždy po omezenou dobu (obvykle na 10 let) a před uplynutím této doby se musí zažádat o prodloužení povolení. A hádejte, co může udělat vodoprávní úřad při prodloužení povolení – zpřísnit limity pro vypouštění odpadních vod s požadavkem řešení věci do určité doby (ne však více než umožňuje legislativa).

Funguje tedy čistírna v Hostětíně? Na to jsou dvě odpovědi. Ta oficiální – pokud čistírna splňuje státem požadované limity, tak tedy funguje. Ta technologická – funguje, jak to tehdá stačilo, ale z dnešního pohledu už to rozhodně není dostačující. A myslím, že můžu mluvit za všechny, co se věnují navrhování kořenových čistíren, že na to mají asi podobný pohled. Prostě dnes by se taková kořenová čistírna určitě navrhovat neměla a její rekonstrukce je více než žádoucí.

Znamená to ale, že technologie kořenových čistíren jako taková je nějaká nedostačující a hodí se pouze pro dočištění vody za tou „správnou“ čistírnou?

V čem se Dušan Kosour mýlí a měl by to vědět?

S panem Kosourem jsem vedl vícekrát polemiku na Facebooku pod mými popularizačními posty k problematice kořenových čistíren. Kromě uvádění příkladů a dat v komentářích i v soukromých zprávách jsem ho snad i odkazoval na mou přednášku o moderních kořenových čistírnách pro obce. Pokud ne, tak se omlouvám a může se na to podívat nyní.

Nicméně, potřebné základní informace má a u laika by se to dalo možná přehlédnout, ale u odborníka je prostě ignorování informací a dat na pováženou. Já také nepomlouvám aktivační čistírny jen proto, že v mnoha obcích nefungují a když fungují, tak za to platí obce nesmyslné peníze. Nedělám to, protože i když se věnuji jiné čistírenské technologii, tak si nemyslím, že by ty další byly nějak nedostatečné a neměly své místo a uplatnění. Snažím se naopak udržovat nějaké povědomí o vývoji i u těchto technologií. A bylo by dobré, kdyby vodohospodářští pracovníci konečně začali dělat to samé a podívali se s otevřenou myslí i za horizont toho, co oni považují za nejlepší.

A kde začít? Třeba pohledem zpět na tu tabulku srovnávající požadované limity pro různé velikosti čistíren. Pokud děláme dnes běžně kořenové čistírny bez problému splňující limity pro vypouštění do vsaku, a tedy odbourávající amoniak (často hluboko pod stanovený limit), opravdu může Dušan Kosour tvrdit, že u obcí to není možné?

No, nemůže a měl by to vědět. Označení „kořenová čistírna“ se totiž používá pro celý soubor technologií, který mají společné často pouze to, že je tam nějaký filtrační materiál, na kterém rostou rostliny. Rostliny tu vodu ve skutečnosti nečistí, vodu čistí bakterie. A překvapení pro pana Kosoura – kořenovka je také mechanicko-biologická čistírna (má mechanické předčištění, kde probíhá sedimentace, po kterém následuje biologické čištění v podobě biofilmového reaktoru). A bakterie mohou pracovat v anaerobním (bezkyslíkatém) nebo aerobním (kyslíkatém) prostředí. Podle toho pak pracují různou rychlostí (aerobní rychleji) a odbourávají různé sloučeniny.

Čistírna v Hostětíne je starý typ kořenové čistírny, která pracuje právě v tom anaerobním režimu a odbourávání amoniaku tam je tedy problém. Překvapení číslo 2 – kořenové čistírny mohou pracovat i v aerobním režimu (i ve střídavém) a v takovém případě není problém amoniak odbourávat. Taková rekonstrukce se v Hostětíne chystá, a i když jsme ji nenavrhovali my, tak si dokážu velice dobře představit, jak je to řešené a že nitrifikace tam bude bez problému zajištěna. Stejně jako na mnoha obdobných kořenových čistírnách v ČR a mnoha a mnoha dalších různě ve světě.

Není problém za relativně malé peníze tyto tzv. „polofunkční“ kořenovky předělat tak, aby byly stejně funkční jako aktivační čistírny. Například my jsme předělávali stejný typ kořenovky asi tři roky zpět. Čistírna původně pro 30 lidí fungující v anaerobním režimu byla předělána na nitrifikující kořenovku pro 50 lidí, a to všehovšudy za asi 30 tisíc Kč. Kdyby se místo toho dala nová aktivační čistírna, tak by to stálo třeba kolem 500 tisíc, a to by byl určitě investor moc rád, že má stejný výsledek za mnohem více peněz.

A jak to s tím fosforem?

Můžeme se klidně podívat zpět na srovnávací tabulku. Ano, je to tak. Legislativa po obcích do 2000 obyvatel prostě nepožaduje řešení fosforu ani v dnešní době, natož někdy před 20 lety. Fosfor se u těchto malých čistíren řeší spíše výjimečně. Žádný typ čistírny v této velikostní kategorii sám o sobě fosfor neodbourává dostatečně (tedy ani kořenovka, ani aktivační čistírna) a je potřeba do systému zařadit jeho srážení pomocí síranu železitého nebo hlinitého. Srážení lze realizovat u kořenové čistírny stejně tak jako u aktivační čistírny, ale nějak mě nenapadá důvod, proč by si investor dobrovolně prodražoval čistírnu.

Je asi dost naivní, myslet si, že řešení fosforu na malých čistírnách bude formou „grassroots“ hnutí a dokud se v tomto nebude více angažovat stát, tak opravdu pan Kosour pláče na špatném hrobě, a to raději ani nebudu vytahovat problematiku odlehčovacích komor u velkých obcí.

V čem s Dušanem Kosourem rozhodně souhlasím?

Stoprocentně souhlasím s tím, že kořenové čistírny, respektive jeden specifický typ (tzv. mokřad s volnou hladinou), by se měly zařazovat za aktivační čistírny, a to nejen u malých obcí. Kořenová čistírna je totiž tzv. „nature-based solution“, tedy přírodě-blízké řešení, a kromě dočištění fosforu, běžného znečištění, a i mnoha látek z tzv. „emerging polutants“ (léky, zbytky z kosmetických přípravků atd.) nám umí zajistit i další funkce. A to funkce velice důležité, ale tzv. mimoprodukční, které bohužel málokoho zajímají. Proto souhlasím, že mokřad patří pod každou čistírnu a na závěr doporučuji všem, aby se podívali na video na youtube od Anglian Water, jak to může vypadat, pokud nám jde opravdu o kvalitu vody pod jakoukoli čistírnou.


reklama

 
foto - Rous Vítek
Vítek Rous
Autor je projektant v oblasti vodního hospodářství.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DF

Daniel Fiala

6.11.2020 16:02
Můj ty Bože, vždyť tím hrobem je nádrž pitné vody!!! Nebo chcete přesvědčit sinice, aby si zdvořile přečetli Váš článek? Jenom nevím, zda vám kliknou lajka na fejsbůk. No, ale nebudete první, už se pár takových našlo.
pane Rousi, jako teoretická trachtace, odhlédnu-li od urážek, dobrá, tedy za tři. Ale jsem shovívaný, protože jste zcela minul hlavní cíl. Pod Hostětínem je opravdu nádrž na pitnou vodu a Hostětín to fosforem dotáhl k sinicovému květu! A potom si bezostyšně připnul "ekologický" metál, čímž přispěl k vyprázdnění obsahu toho slova. Kdyby tu nádrž degradoval klasickou MB ČOV, divil byste se asi nevěřícně, ale DK by to pranýřoval stejně. Ale žádná taková obec si ještě nedošla pro metál ... zas tolik těch přehrad na hraní nemáme, tak se prosím kroťte.
Pak si pěstujme estetiku, kochejme se květinami, hoňme amoniak klidně lopatou, ale ne v povodí vodárenské nádrže. Tam je potřeba rubat fosfor, fosfor, fosfor a to s vypětím hodně sil. Ani tisíc certifikací a vyhovění vyhláškám a zákonu, ani jednotlivé za uši vytažené KČOV nebo MB ČOV ze všech koutů republiky ty sinice neodstraní.
Jo a tu vodu potom pijou lidi, vážený pane. Skutečný lidi, ne žádný lajkové a followeři.
Váš článek je proto blamáž nebo sebepropagace. Ale chápu, že máte rád kořenovky. Já taky. Dokonce všechny mokřady. Stejně jako je má rád i Vámi zesměšňovaný hydrobiolog. Ale nikoli fanaticky = za každou cenu, ale kriticky. Inu zkušenost Vás naučí víc než facebook. Stačí se odpojit a vyrazit do reality.
P.S. A urážky si nechte, nevzdělanost je ve vašem textu na řádku „Žádný typ čistírny v této velikostní … “ tam se dovzdělejte.
Odpovědět
VR

Vít Rous

6.11.2020 16:41 Reaguje na Daniel Fiala
Můj ty Bože, kdo, že jim povoloval tu čistírnu? Jaké jim tam dal limity? Proč stát dosud neřeší limity na fosfor ani u větších obcí.

Pan Kosour se bohužel uráží sám tím, že autorativně (a urážlivě) píše o technologii, o které zjevně nic neví (i když jsem mu některé podklady poskytl) a o tom je ten článek. Chápu, že pro něj je Hostětím emotivní téma, psali jsme si o tom a mě to fungování čistírny tam také nijak netěší. Stejně tak bych dokázal já vybrat nějakou nefunkční aktivační čistírnu a na základě toho příkladu říkat, jak je ta celá technologie na prd (ostatně jako OS ČAO při CZWA jsme měli konferenci o malých čistírnách na dvou místech, kde aktivačky naprosto nefungovaly).
A je popravdě irelevantní, jestli ta čistírna je u vodárenské nádrže nebo ne. Jediné, co je relevantní je, jaký má stát požadavek na vyčištěnou vodu. A pak, jaké podmínky těm obcím zajistí, aby toho bylo možné dosáhnout. Podívejte se na tu odkazovanou prezentaci a třeba Vám konečně dojde, že i kořenovka může bez problému plnit současné limity pro 2000 EO (BAT). A když se přidá srážení fosforu a další věci, tak klidně i výš. Akorát to nikdo nechce.
A opravdu by mě zajímalo jaká čistírna mechanicko-biologická čistírna pro 250 EO umí redukovat fosfor sama o sobě (tedy biologicky) pod 1 mg/l bez chemického srážení.
Odpovědět
DK

Dušan Kosour

7.11.2020 23:36 Reaguje na Vít Rous
Irelevantní, že leží nad vodárenskou nádrží? Ale o tom je celý článek. Zkuste si to přečíst ještě jednou, třeba to už napodruhé dáte. Naopak ten článek není o kořenovkách. Kdyby měl Hostětín mizernou m/b, vadilo by mi to stejně. Naprosto jste to nepochopil.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

6.11.2020 23:13 Reaguje na Daniel Fiala
Jestli se někdo chová fanaticky, tak vy. Lynčovat Hostětín za to, že pod ním shodou okolností leží vodárenská nádrž (protože jinde by byl i v této oblasti přinejmenším v pořádku), je prostě absurdní. Navíc ten "metál" není metál za čištění odpadních vod, ale za podstatně širší oblast, kdy zrovna Hostětín jde dlouhodobě příkladem.

A mimochodem - byl dřív Hostětín, nebo ta vodárenská nádrž?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.11.2020 10:51
A nebylo by lepší jasně říci, co je třeba/nutné v Hostětíně udělat, a začít jednání, ať se tak co nejdříve stane, než se takto handrkovat?

Hostětín má jistě dost možností, jak na to získat peníze.
Odpovědět
DK

Dušan Kosour

9.11.2020 13:22 Reaguje na Jiří Svoboda
To obec samozřejmě dobře ví, protože správce povodí jí to už několikrát řekl. Vybudovat oddílnou kanalizaci, hospodařit s oddělenými dešťovými vodami a nejlépe vybudovat moderní ČOV (pod tím si představuji mechanicko-biologickou) s vysokou účinností chemického odstraňování fosforu a spolehlivou nitrifikací. Při nátokové koncentraci např. 16 mg/l (koncentrace běžná v oddělených splaškových vodách) může být na odtoku stabilně do 0,5 mg/l celkového fosforu, i míň. To je účinnost odstraňování minimálně 97 %. Při naředění v klíčovém období léta, kdy v potoce jsou jen asi 4 l/s a z ČOV s redukovanými vodami bude vytékat 0,5 l/s, bude koncentrace v toku zhruba 0,1 mg/l. Něco tok v létě ještě zachytí sám, něco se naředí dalšími přítoky pod obcí, které jsou čisté. Na přítoku do nádrže může být dejme tomu 0,08 mg/l, což je vynikající. Můžou z toho určitě narůst sinice, ale dá se s tím dobře pracovat a dalšími opatřeními vyřešit. Pro srovnání, nyní je na přítoku do přehrady Bojkovice roční průměr kolem 0,18 mg/l, což odporuje i obecnému standardu nařízení vlády 401/2015, natožpak nějaký limit pro povodí nádrží: 0,05 mg/l. V maximech tam teče i přes 0,6 mg/l. Zbavíme se tím i případnému odlehčení z jednotné kanalizace, která může v určitých situacích produkovat srovnatelné znečištění jako čistírna za celý rok (viz např. studie ze Stříbra).

Co se amoniaku týče, tak tam vadí i nárazová maxima, protože volný amoniak je toxický pro vodní organismy. Momentálně zachytáváme hodnoty až 3 mg/l amoniakálního dusíku, což už je smrtelné pro většinu organismů. A to je měřeno asi 1 km pod obcí, kde už je většina amoniaku nebo amonných iontů odbouraných. Pro představu: standard pro povrchové vody je 0,23 mg/l, pro kaprové vody je limit 0,16 a pro lososové 0,03 mg/l. Pokud by v obci byla kvalitní ČOV, může na odtoku být třeba 0,5 mg/l N-NH4, po naředění v potoce by to bylo v pohodě. Na lososy by to nebylo, ale potok by byl zdravý.

Jsou v tom další a další benefity: hospodaření s dešťovou vodou, možnost využití zachycených živin pomocí např. kompostace čistírenských kalů, jejich fermentace a výroba bioplynu ... nic z toho kořenovka neumožňuje, pokud neuvažujeme zanedbatelné množství biomasy rákosu. A až se ČR konečně dohrabe k tomu, aby se začaly řešit mikropolutanty (hormony, zbytky léčiv, mošusy z kosmetiky, pesticidy z nového textilu, .....) nebo patogeny, prostě se technologie doplní. Což taky na kořenovce taky moc nejde. A až ta klasická čistírna za 20 let morálně nebo technicky zastará, prostě se strhne a postaví nová. Kořenovka je díra v zemi naplněná štěrkem. Co s ní? Celou vykopat? Štěrk zrecyklovat? A co s odpadními vodami z recyklace? Odvézt na čistírnu (zase klasickou)? To nikdo dopředu neřeší. Možná kdyby se do ceny kČOV započítával recyklační poplatek jako do elektrospotřebičů, vypadaly by náklady jinak a už by to nevypadalo tak úžasně výhodně.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.11.2020 15:25 Reaguje na Dušan Kosour
Mně se jeví takové vaše vyjádření velmi věcné a správné. Nejsem ale odborník.

A co na to říkají/řeknou Hostětíňané? Ať to tedy řádně rozporují nebo provedou nápravu. Myslím, že dobrá pověst Hostětína za to stojí!
Odpovědět
DK

Dušan Kosour

9.11.2020 15:46 Reaguje na Jiří Svoboda
V článku výše je odkaz na reakci obce, kterou zastupuje pan Machů z ekologické organizace Veronika. Jaký je názor přímo místních, nevím. Někdy mi přijde, že obec je tak trochu rukojmím té ekologické organizace a že je v roli pokusného králíka. Ve většině věcí to je asi v pohodě a obci to pomůže, z hlediska čištění odpadních vod ale zvolili špatnou cestu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.11.2020 15:43 Reaguje na Dušan Kosour
Ještě mne napadlo, zda by po oddělení dešťových vod voda z čističky místo pouštění do potoka nemohla sloužit pro povrchovou závlahu spojenou se vsakem. Zásobárna vody je tam dost veliká a k napájení čerpadel pro závlahu by šlo výlučně použít fotovoltaiku. Takže samý "eko".

Klidně ale připouštím, že jde o blbý nápad.
Odpovědět
DK

Dušan Kosour

9.11.2020 15:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Bohužel tomu není moc nakloněná legislativa, což vnímám jako velkou chybu v ČR. Zákony zavlažování odpadní vodou považují v podstatě za vypouštění do podzemních vod. Teoreticky to ale určitě možné je.

Šlo by klidně vyčištěnou vodu přehnat přes umělý mokřad, ten přes nějaký rozumný rybníček, z toho zálivka třeba nějaké vrbové farmy na biomasu ... nakonec by nemuselo zbýt téměř nic. Problém všech těchto systémů je hlavně zima, kdy se zálivka neprovádí.

v Izraeli to tak dělají ve velkém, v těch rybníkách ještě chovají ryby na jídlo a všechno nakonec končí jako kapková závlaha na farmách se zeleninou. Nedostatek vody je nutí k neuvěřitelným věcem. U nás je zatím nejjednodušší a nejlevnější všechno vypustit do potoka. A to i čistou dešťovou vodu, která je jinde velmi vzácná.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.11.2020 17:02 Reaguje na Dušan Kosour
Opusťme teď předpisy. Nešla by brát ta voda na zálivku vrbové farmy přímo za stávající čističkou (z toho "rybníka" za ní, který by i vyrovnával rozdíly mezi závlahou a přítokem)? Štěpku v Hostětíně potřebují do kotelny. V zimě by se asi nezalévalo a muselo to do potoka. Ale na druhé straně by znečištěnější voda do potoka nemusela až tak vadit (sinice rostou v létě a do té doby se nádrž dosti naředí).

Izrael je sice super, ale v Arco jsem na vlastní oči viděl jak vytéká dvoustovka roura sladké vody z podzemí rovnou do moře. Průvodce říkal, že občas rozum ani v Izraeli nevítězí.

Prostě jen teoretizuji, nemám patent na rozum a obracím se na vás jako na odborníka.
Odpovědět
Michal Šperling - Kořenovky.cz

Michal Šperling - Kořenovky.cz

9.11.2020 17:31 Reaguje na Dušan Kosour
Dobrý den vážený pane Kosoure,
jak již bylo v reakcích k tomuto Vašemu článku uvedeno:
- Kořenovou ČOV lze jednoduše přebudovat na moderní typ s vertikálními filtry, který splňuje požadavky Nejlepších dostupných technologií.
- Při modernizaci lze tuto čistírnu vybavit srážením fosforu a tím dosáhnout Vámi požadované limity

To celé při podstatně nižších nákladech, než kdyby se budovala čistírna nová mech. biologická. Nerozumím proto, proč diskusi tlačíte tímto směrem.
Pokud vím tak, Vás na o technologiích nových kořenových ČOV informovali jak Ing. Rous, tak Ing. Kriška.
Ad mikropolutanty - v odbourávání mikropolutantů jsou kořenové ČOV bez jakékoliv přídavné technologie principiálně účinnejší - mimo jiné s důvodů řádově delší doby zdržení. K dohledání jsou v zahraničí různé studie. V CZ se tímto zabývá např. Dekonta - Ing. Hnátková. Naše krátkodobá měření ve VUV dokládají snížení množství podstatné části mikropolutantů na vertikálních filtrech až o dva řády.
Opět a znovu Vám nabízím školení pro Povodí Moravy v oblasti moderních kořenových ČOV za účasti odborníků předních vědeckých pracovišť (VUT Brno, ČZU Praha, BOKU Wien) a poskytnutí příslušných materiálů. Na mail, ve kterém jsem Vám toto nabízel jste neodpověděl, jen stále propagujete jen jeden typ technologie.
S přáním hezkých dnů a čisté vody Michal Šperling
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist