Dušan Kosour: Proč není obec Hostětín ekologická a její chování není udržitelné?

Kořenová čistírna odpadních vod v Hostětíne, rok 2009.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Obec se nachází v povodí vodárenské nádrže Bojkovice, která je zdrojem pitné vody pro desítky tisíc lidí v oblasti Uherskobrodska. Odpadní vody v obci jsou odváděny jednotnou kanalizací (svádí dešťové a splaškové vody dohromady) na kořenovou čistírnu z 90. let minulého století. Kořenová čistírna nezvládá odstraňování amoniaku a fosforu, není na to navržena. Bohužel současná velmi slabá legislativa (vodní zákon a prováděcí předpisy) je natolik zastaralá a neúčinná, že obec nemá povinnost tyto látky odstraňovat navzdory lokalizaci v tak strategickém území, jako je povodí vodárenské nádrže.

Přečtěte si také |

Radim Machů: Hostětínská kořenová čistírna odpadních vod předepsané limity splňuje

Fosfor je zásadním problémem našich vodních ekosystémů, které ničí tímto prvkem vyvolaná eutrofizace (nárůst úživnosti, pomožení autotrofních organismů a vznik navazujících problém při jejich rozkladu – zejména nedostatek kyslíku). Fosfor je klíčovou živinou pro růst řas a také toxických sinic, které způsobují velké problémy na rekreačních i vodárenských nádržích. Tak je tomu i v případě vodárenské nádrže Bojkovice, kde se sinice opakovaně vyskytují. V důsledku každoročního nárostu biomasy je nádrž zatěžována jejím rozkladem (hnitím), dochází k výrazným deficitům kyslíku u dna. Kvůli následné anaerobii (mikrobiální procesy probíhající bez přítomnosti kyslíku, viz např. zapáchající bahno v rybnících) se ze dna nádrže hojně uvolňují látky závadné pro vodárenské použití nádrže, např. železo, mangan a sirovodík. Úprava na surovou vodu je pak komplikovanější a dražší, vyrobená pitná voda může mít zhoršenou kvalitu.

Přečtěte si také |

Vítek Rous: Proč Dušan Kosour pláče na špatném hrobě a měl by to vědět

Za více než 25 let, během kterých čistírna vypouští špatně vyčištěné odpadní vody, došlo k významnému poškození vodárenské nádrže Bojkovice. V některých letech byl výskyt řas až na úrovni nejvyšší (tzv. hypertrofie). Z dlouhodobého monitoringu jasně vyplývá, že kořenová čistírna v Hostětíně vypouští velké množství fosforu, který následně vstupuje do nádrže. Obec je prokazatelně jediným významným zdrojem fosforu v povodí nádrže. Z čistírny navíc hojně vytékají amonné ionty a amoniak, který v podstatě likviduje v délce stovek metrů vodní život v Kolelači – v potoce, který vesnicí protéká a je zároveň hlavním přítokem do nádrže Bojkovice. Z pěkného potoka se hned pod čistírnou stává páchnoucí stoka, v některých obdobích roku naplněná šedými povlaky bakterií. Rybník, který se nachází za kořenovou čistírnou a měl by odpadní vody dočišťovat, je zanesený, voda v něm zahnívá a kvalitu odpadní vody odtékající do potoka naopak ještě zhoršuje.

Na uvedené problémy je vedení obce dlouhodobě upozorňováno, dobře ví o malé účinnosti kořenové čistírny i o nevyhovujícím stavu kanalizace, která odvádí kromě splaškových vod i vody dešťové a prameny z okolí obce. Mimochodem, posledně uvedené je nejspíš znakem nezájmu o hospodaření s vodními zdroji. Naředěná odpadní voda se také mnohem hůře čistí, při větších deštích je zde i riziko odlehčení, tj. přetečení části odpadní vody z kanalizace přímo do toku.

Protože už je současná kořenová čistírna za svou životností, bylo nutné obecní systém čištění vod přebudovat. Obec si však opět prosadila pouze rekonstrukci stávající kořenové čistírny namísto systémového řešení v podobě rekonstrukce kanalizace a vybudování moderní a účinné čistírny. A to navzdory výše uvedeným faktům a doporučením. Dál nesmyslně trvá na kořenové čistírně, i když klasické mechanicko-biologické čistírny dosahují podstatně lepší účinnosti čištění a do budoucna je mnohem snazší je doplňovat je dle potřeby o nové technologie, případně navyšovat jejich kapacitu. Stávající kořenová čistírna by navíc mohla fungovat dál, jen by byla zařazena za novou čistírnou jako poslední stupeň dočištění, umělý mokřad by tak mohl být zachován.

Nutno uvést, že obec není samotná, kdo je za tento stav zodpovědný. Spoluviníkem je stát, který není dlouhé roky schopen modernizovat příslušné právní normy, zejména nařízení vlády 401/2015 Sb. Tento předpis skrze nesmyslně mírné limity pro vypouštění odpadních vod umožňuje provozovat podobné čistírny s velmi nízkou účinností odstraňování fosforu a amonných iontů. A to i těch, co se nacházejí nad rekreačními nebo vodárenskými nádržemi, které jsou na přísun fosforu značně citlivé. V mnoha případech zcela zbytečně dochází k poškozování vodích nádrží pouze tím, že nelze žádným zákonným způsobem vymoci lepší čištění odpadních vod na čistírnách nad nimi.

Souvisejícím důvodem jsou také nepochopitelné pravomoci, které mají obecně místní samosprávy: pokud si zastupitelstvo prosadí nevyhovující čistírnu, není v podstatě možnost zavést jiné řešení, i když se zhorší stav toků i přehrad daleko pod obcí a problém se posouvá na jiné obce a instituce. A to problém nejen ekologický, ale i ekonomický – vznikají tím náklady na úpravnách pitných vod (příkladem je přímo nádrž Bojkovice), na revitalizace nádrží (viz např. čištění Brněnské přehrady, které už stálo stovky milionů) nebo ušlým ziskem z rekreace zmařené sinicemi (desítky příkladů po celé ČR). Příslušný úřad vázaný slabými normami udělí takové obci povolení bez ohledu na následky. Existují desítky případů, kdy čistírna v obci je spíše parodií na čistírnu, odpadní vody z ní jsou nebezpečné pro vodní ekosystémy pod obcí a přesto se vše odehrává legálně, s potřebným povolením.

Mizerný stav vodohospodářské legislativy však není omluvou pro obec Hostětín, která je s tímto dobře srozuměna a přesto dlouhé roky nepodnikla nic nad rámec zákona, aby životnímu prostředí pod obcí a vodárenskému zdroji pro sousední obce pomohla. Obec Hostětín tedy nelze označit jako ekologickou a její chování jako udržitelné. Ocenění je navíc špatným signálem pro obce, které se rozhodují o způsobu čištění svých odpadních vod a pokukují po podobných systémech, jako jsou kořenové čistírny nebo biologické rybníky.

Přečtěte si také |

Radim Machů: Hostětínská kořenová čistírna odpadních vod předepsané limity splňuje

Přečtěte si také |

Michal Šperling: Vertikální kořenové ČOV – řešení pro 21. století. Mýty a data v porovnání s požadavky na nejlepší dostupné technologie