https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusan-kosour-proc-neni-obec-hostetin-ekologicka-a-jeji-chovani-neni-udrzitelne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Kosour: Proč není obec Hostětín ekologická a její chování není udržitelné?

5.11.2020
Kořenová čistírna odpadních vod v Hostětíne, rok 2009.
Kořenová čistírna odpadních vod v Hostětíne, rok 2009.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Ačkoli je mi soutěž o ekologického Oskara Energy Globe velmi sympatická a jsem přesvědčen, že má svůj smysl, chtěl bych se tímto otevřeným dopisem ohradit konkrétně proti udělení ceny obci Hostětín. Vysvětlím, proč není obec ekologická a její chování není udržitelné. Pozn. red.: Přečtěte si reakci Radima Machů z Hostětína.
 

Obec se nachází v povodí vodárenské nádrže Bojkovice, která je zdrojem pitné vody pro desítky tisíc lidí v oblasti Uherskobrodska. Odpadní vody v obci jsou odváděny jednotnou kanalizací (svádí dešťové a splaškové vody dohromady) na kořenovou čistírnu z 90. let minulého století. Kořenová čistírna nezvládá odstraňování amoniaku a fosforu, není na to navržena. Bohužel současná velmi slabá legislativa (vodní zákon a prováděcí předpisy) je natolik zastaralá a neúčinná, že obec nemá povinnost tyto látky odstraňovat navzdory lokalizaci v tak strategickém území, jako je povodí vodárenské nádrže.

Fosfor je zásadním problémem našich vodních ekosystémů, které ničí tímto prvkem vyvolaná eutrofizace (nárůst úživnosti, pomožení autotrofních organismů a vznik navazujících problém při jejich rozkladu – zejména nedostatek kyslíku). Fosfor je klíčovou živinou pro růst řas a také toxických sinic, které způsobují velké problémy na rekreačních i vodárenských nádržích. Tak je tomu i v případě vodárenské nádrže Bojkovice, kde se sinice opakovaně vyskytují. V důsledku každoročního nárostu biomasy je nádrž zatěžována jejím rozkladem (hnitím), dochází k výrazným deficitům kyslíku u dna. Kvůli následné anaerobii (mikrobiální procesy probíhající bez přítomnosti kyslíku, viz např. zapáchající bahno v rybnících) se ze dna nádrže hojně uvolňují látky závadné pro vodárenské použití nádrže, např. železo, mangan a sirovodík. Úprava na surovou vodu je pak komplikovanější a dražší, vyrobená pitná voda může mít zhoršenou kvalitu.

Za více než 25 let, během kterých čistírna vypouští špatně vyčištěné odpadní vody, došlo k významnému poškození vodárenské nádrže Bojkovice. V některých letech byl výskyt řas až na úrovni nejvyšší (tzv. hypertrofie). Z dlouhodobého monitoringu jasně vyplývá, že kořenová čistírna v Hostětíně vypouští velké množství fosforu, který následně vstupuje do nádrže. Obec je prokazatelně jediným významným zdrojem fosforu v povodí nádrže. Z čistírny navíc hojně vytékají amonné ionty a amoniak, který v podstatě likviduje v délce stovek metrů vodní život v Kolelači – v potoce, který vesnicí protéká a je zároveň hlavním přítokem do nádrže Bojkovice. Z pěkného potoka se hned pod čistírnou stává páchnoucí stoka, v některých obdobích roku naplněná šedými povlaky bakterií. Rybník, který se nachází za kořenovou čistírnou a měl by odpadní vody dočišťovat, je zanesený, voda v něm zahnívá a kvalitu odpadní vody odtékající do potoka naopak ještě zhoršuje.

Na uvedené problémy je vedení obce dlouhodobě upozorňováno, dobře ví o malé účinnosti kořenové čistírny i o nevyhovujícím stavu kanalizace, která odvádí kromě splaškových vod i vody dešťové a prameny z okolí obce. Mimochodem, posledně uvedené je nejspíš znakem nezájmu o hospodaření s vodními zdroji. Naředěná odpadní voda se také mnohem hůře čistí, při větších deštích je zde i riziko odlehčení, tj. přetečení části odpadní vody z kanalizace přímo do toku.

Protože už je současná kořenová čistírna za svou životností, bylo nutné obecní systém čištění vod přebudovat. Obec si však opět prosadila pouze rekonstrukci stávající kořenové čistírny namísto systémového řešení v podobě rekonstrukce kanalizace a vybudování moderní a účinné čistírny. A to navzdory výše uvedeným faktům a doporučením. Dál nesmyslně trvá na kořenové čistírně, i když klasické mechanicko-biologické čistírny dosahují podstatně lepší účinnosti čištění a do budoucna je mnohem snazší je doplňovat je dle potřeby o nové technologie, případně navyšovat jejich kapacitu. Stávající kořenová čistírna by navíc mohla fungovat dál, jen by byla zařazena za novou čistírnou jako poslední stupeň dočištění, umělý mokřad by tak mohl být zachován.

Nutno uvést, že obec není samotná, kdo je za tento stav zodpovědný. Spoluviníkem je stát, který není dlouhé roky schopen modernizovat příslušné právní normy, zejména nařízení vlády 401/2015 Sb. Tento předpis skrze nesmyslně mírné limity pro vypouštění odpadních vod umožňuje provozovat podobné čistírny s velmi nízkou účinností odstraňování fosforu a amonných iontů. A to i těch, co se nacházejí nad rekreačními nebo vodárenskými nádržemi, které jsou na přísun fosforu značně citlivé. V mnoha případech zcela zbytečně dochází k poškozování vodích nádrží pouze tím, že nelze žádným zákonným způsobem vymoci lepší čištění odpadních vod na čistírnách nad nimi.

Souvisejícím důvodem jsou také nepochopitelné pravomoci, které mají obecně místní samosprávy: pokud si zastupitelstvo prosadí nevyhovující čistírnu, není v podstatě možnost zavést jiné řešení, i když se zhorší stav toků i přehrad daleko pod obcí a problém se posouvá na jiné obce a instituce. A to problém nejen ekologický, ale i ekonomický – vznikají tím náklady na úpravnách pitných vod (příkladem je přímo nádrž Bojkovice), na revitalizace nádrží (viz např. čištění Brněnské přehrady, které už stálo stovky milionů) nebo ušlým ziskem z rekreace zmařené sinicemi (desítky příkladů po celé ČR). Příslušný úřad vázaný slabými normami udělí takové obci povolení bez ohledu na následky. Existují desítky případů, kdy čistírna v obci je spíše parodií na čistírnu, odpadní vody z ní jsou nebezpečné pro vodní ekosystémy pod obcí a přesto se vše odehrává legálně, s potřebným povolením.

Mizerný stav vodohospodářské legislativy však není omluvou pro obec Hostětín, která je s tímto dobře srozuměna a přesto dlouhé roky nepodnikla nic nad rámec zákona, aby životnímu prostředí pod obcí a vodárenskému zdroji pro sousední obce pomohla. Obec Hostětín tedy nelze označit jako ekologickou a její chování jako udržitelné. Ocenění je navíc špatným signálem pro obce, které se rozhodují o způsobu čištění svých odpadních vod a pokukují po podobných systémech, jako jsou kořenové čistírny nebo biologické rybníky.


reklama

 
foto - Kosour Dušan
Dušan Kosour
Autor je hydrochemik, vodohospodář a místopředseda České fosforové platformy.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

5.11.2020 08:04
A co je biologických čističkách špatného? Je to o údržbě.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

5.11.2020 19:22 Reaguje na DAG
Máte recht a míníte-li "DAGu" KČOV (kořenovou ČOV), tak nic, až na lidský faktor před pořízením. Mnoho lidí v dobré víře, a obávám se, že je to i případ Hostětína, chce být "EKO" a tak se dívá na produkty "EKO", trojčlenku neznaje (viz pískovna Přerov). Bohužel mezi dodavateli KČOV nebylo v 90. letech objektivně dostatek zkušeností a naopak byla přemíra víry. A teď budou neprávem „za pitomce“ pokud nepřiznají hrubou chybu a "poučení z krisového vývoje". Kdyby k lahodné písničce dodali předem, že co 10-15 let se bude muset celé lože přebagrovat, "vyprat" a obnovit, bylo by, myslím, dnes o poznání více KČOV a méně zohyzděných potoků. Mj. by se při pravidelných opravách pořešili excesy, nejčastěji absence zachytávání hrubých nečistot (česle), a pravidelně by se "zpřetrhali" zkratové proudy v zakolmatovaném štěrku.
A jestli máte na mysli MB ČOV (mechanicko-biologické, tedy aktivační ČOV), tak mohu napsat pouze: dtto.
Svatá pravda. Jenže při prezentaci „přírodního“ řešení se často zákazníkům ještě i dnes implikuje „bezúdržbové“. Proto mají psí hlavu teď ony KČOV. Ale když jeden obejde poctivě 20 MB ČOV této velikosti, dojde ke stejnému závěru i tam. Tedy ano, je to o údržbě! Poučené údržbě a starostovi, který nenabulíkuje lidem „snížím vodné stočné“, ale naopak hledí, aby za 20 let pomalu a bez poklesků naspořili na novou ... výstroj.
Ale jak říkají amíci hezky budovatelsky, tak "challenge", která nás čeká, jsou právě takto malé vesničky. Je to jako s životním pojištěním. Kdo ho opravdu potřeboval, už ho má a dnes zbývají „jen“ staří lidé, kteří se pro děti rozdají ... ale čeština přišla z výstižným pojmem "šmejdi". A proto se tu stát musí pochlapit a zasáhnout, jinak pro krásu cizích očí mohou malé obce zle krvácet a doplatíme na to opět všichni.
Odpovědět
va

vaber

5.11.2020 09:08
kanalizace obvykle nemají oddělenou dešťovou a splaškovou vodu,takže když neprší a v kanalizaci protéká málo vody a vše se usazuje v kanálu ,když přijde déšť, kanál se vypláchne ,ale protože čistička tolik vody nezvládne, jde všechno do řeky
vždy když si ve sprše trochu loknu šamponu ,tak si řeknu ,že to co žije ve vodě, musí být v takovém sajrajtu neustále a to je šampon nic proti práškům na praní ,to rybám odmastí žábry,
hezký termín udržitelný rozvoj, ve vesnici co znám, žilo před válkou 700osob ,dnes má asi 150 obyvatel a potůčky v obci byly kdysi čisté a dnes jsou to stoky potažené slizem,
takový má směr udržitelný rozvoj
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.11.2020 09:23
Základním problémem jsou společné kanalizace splaškových a dešťových vod.
Nárazové plnění jakýchkoliv čistíren odpadních vod se projeví buď pouhou
průtočností a nebo při přetížení prachsprostým ochozem pro vypouštění odpadních vod přímo do toku. Dešťové vody důsledně oddělené od možných zdrojů kontaminace mohou protékat jednoduchými lapoly a sedimentačními
nádržemi. Ty splaškové pak těmi čističkami s relativně stálým průtokem
bez nárazových situací vlivem dešťů. Pokud je tomu tak, jak popisuje
autor, tak zde je rovnou důvod k trestnímu oznámení odpovědných orgánů
na uvedenou situaci. Každý, kdo je svědkem podobné situace a má i důkazy,
tak je povinen to hlavně oznámit a ne pouze napsat o tom článek. Je mi
divné, že správci daného povodí popisovanou situaci tolerují a nekonají.
Jinak nevěřím na žádnou "čistou" vodu vycházející z čistíren odpadních
vod jakýchkoliv typů a proveniencí. Vždy budou obsahovat látky smyslově
nezjistitelné, ale pro přírodu a živé organismy škodlivé. Nejlepší
voda vypouštěná z čistíren je voda žádná a nejlepší separace znečištění
je už u zdroje a ne až po smíchání stovek zdrojů dohromady. No a taky
eliminace znečišťujících látek rovnou u zdrojů znečištění, kdy se stále
nedaří odstranit zcela třeba ten fosfor z pracích prostředků. Přitom má pouze zesvětlující efekt na textilie a co do hygieny nemá efekt žádný.
Bohužel toto většina lidí nesleduje a spoléhá se na ty čistírny vod.
Je to alibismus, kdy svoji zodpovědnost přesouváme za úplatu na jiné.
Vše začalo zákazy použití obsahu žump a septiků ke hnojení polí
a zkompostování v malém. Tak fosfor, dusík a jiné živiny zůstávaly
v půdě a rostlinách. Nekončily v řekách a nádržích jako řasy a sinice.
Bohužel k živinám přibyly nepřírodní kontaminanty a ty by na polích být
neměly. O mnohdy stopovém množství by se ale mohlo polemizovat a taky ho
tolerovat stejně jako herbicidy a jiné cizorodé látky. Myslím, že ta
hysterie kolem splašků jako hnojivu je mnohdy přehnaná, pokud se použijí
v souladu s doporučenou technologií a v rozumném množství. V samotných
tocích a nádržích jsou problémem daleko větším, než v zemědělské půdě.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

5.11.2020 18:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Vážený pane Machačku (doufám, že krátce),
trestní oznámení vs. článek ... slyšel jste v posledních 5 letech o kauze ČOV Veverská Bítýška?
Asi tak.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

5.11.2020 18:38 Reaguje na Břetislav Machaček
... a protože jste vzdělán a pravděpodobně v oboru, dovolím si vypíchnout jeden technický, ale podstatný, ne-li klíčový detail, který projektantům a technologům dlouho unikal (ti vyčůraní a hloupí na něm dodnes vydělávají nemravným slibem "malá a levná", těm průměrným to ještě leckde uniká a ti nejlepší už ho vyřešili - mluvím o desítkách ČOV v ČR z vlastní zkušenosti). U takto malých obcí (Hostětín cca 250 obyv.) je denní produkce OV (odpadních vod) skoro z 80 % rozdělena na dva krátké píky, ranní čůrání a odpoledně-večerní odbavení celé domácnosti. Zbytek průběžné 1/5 jsou mamky na mateřské, pračky na oddálený start, senioři a noční nespavost. Nyní je samozřejmě vše kovidově.
Ale normálně ... chcete-li dosáhnout nízké, ale hlavně vyrovnané koncentrace N&P na odtoku dobře vymyšlené postavené MB ČOV, tak 1. úkol zní: "stabilizovat přísun OV do aktivace" aniž by začal vyhnívat v nějaké jalové přednádrži. Potom se dají dělat zázraky, o kterých se panu Šperlingovi ani nesní. A i potom bych vždycky hlasoval pro retenční nádrž za odtokem - inu, havárie není úradkem božím, ale výsostně lidským.
Jinak stran žump a hlavně NEprodukce OV máte naprosto recht i s tou hysterií.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.11.2020 09:46 Reaguje na Daniel Fiala
S tím nelze jinak než souhlasit. O těch retenčních nádržích
tu píšu neustále i v souvislosti otravy na Bečvě. Výsledek
by byl znám do hodiny a možná by k otravě ani nedošlo,
pokud by šlo odtok zastavit ještě na odtoku z nádrže.
Tak policie hledá důkazy, které už možná odnesla dešťová
a možná i pitná voda proplachující odpadní potrubí. Zde
jsou stále rezervy, jak zabránit podobným, byť i možná
nechtěným haváriím. Takové nádrže by měly být pro
podniky normou a dimenzovány na denní kapacitu těch vod.
Největším nešvarem jsou anonymní společné kanalizace,
kde se často viník nikdy nenajde.
Odpovědět
va

vaber

6.11.2020 08:04 Reaguje na Břetislav Machaček
něco jiného jsou domovní čističky ,ale kolik procent velkých čističek nemá oddělenou kanalizaci, téměř všechny, to je problém výstavby oddělené kanalizace ve městech i na vesnicích , to nikdo nedokáže změnit mávnutím proutku
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.11.2020 09:32 Reaguje na vaber
To vybudování oddělených kanalizací je jistě běh na dlouhou
trať, ale bohužel je zde časová ztráta už minimálně 3O.let.
Masivní výstavby ČOV často nekopírovala výstavba
těch kanalizací a mnohdy se to řešilo čerpadly na stávajících stokách čerpajících nějaké ty splašky do těch
čistíren. Zbytek vod byl taktně přehlížen. Bohužel i dnes
se to stále obchází a není často snaha měnit ty staré
rozvody. Podle norem je úkol splněn a spí se na vavřínech.
Problém se přenechá přírodě(řece) a správcům toků v těch
přehradách. Normou znečištění výstupních látek by měla
být pokusná rybí obsádka v retenční nádrži všech čistíren
odpadních vod bez rozdílu. Bez takové zkoušky kvality vod
je vše pouhý alibismus a výsledek je tak žalostný.
U všech ČOV je problém se stabilitou množství vod a se stupněm znečištění. To by bylo možné regulovat i návozem obsahu žump a septiků, pokud nedojde k jejich
kompletní likvidaci, což někteří považují za jediný
správný směr. Dobrý septik se zdravou obsádkou bakterií
může mít lepší výsledky, než špatně dimenzovaná ČOV
a nebo ta, která nepracuje se stabilním množstvím
znečištění. Kdysi se tradovalo, že největším bohatstvím
pro novou žumpu či septik, jsou sousedovy dva kbelíky
obsahu jeho žumpy. Byl to levný startér biologických
procesů v septiku a fungoval ihned. To ale nebyly žumpy
a septiky plné desinfekce, která ty mikroorganismy
zabíjí. Přehnaná touha žít v čistotě tak plodí nové
problémy s absencí těch biologických procesů. Bez nich
nebude žádná technologie plně funkční.
Odpovědět
MV

Martin Vlk

5.11.2020 09:42
Budovat oddělenou kanalizaci pro dešťovou vodu je kokotina na entou. Zákon na toto pamatuje více než dostatečně. Při stavebním povolení je třeba dešťovou vodu zasakovat nikoliv pouštět do kanalizace. Takže postupem let se plynule podíl dešťové vody v kanalizaci snižuje. Lidé navíc mohou své dešťáky svést do trativodu i bez nějaké povinnosti a mnohdy tomu tak i je. Toto ale úřady nevědí. Bonusem je zalitá zahrada a nereznoucí okapové roury. Kořenová čistička se navíc během deště nechová jinak než čistička normální. Zkrátka přebytek splaškové vody, který se nikam nevejde, proteče přes přepad do řeky či potoka, kde se během deště počítá s naředěním. Tím nechci říct, že by se nemohli zlepšit, ale není nutné kvůli tomu hanit kořenovové čističky. Problém bude spíše v její údržbě. Pokud jde o apel na zpřísnění zákona, myslím, že nejfunkčnějším řešením by bylo povinné zpoplatnění dešťové vody, která odtéká do splaškové kanalizace. Vznikla by tak motivace pro již schválené budovy, aby je jejich majitelé přepojili jinam. U dešťové vody nerozumím, proč se nesmí nechat vytéct normálně na terén do trávy. Čemu to vadí? Ne každý potřebuje tuto vodu skladovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.11.2020 10:10 Reaguje na Martin Vlk
Pokud má ta dešťovka kam zasáknout, tak budiž. Ve starých a hustých
městských a i vesnických zástavbách ale tomu tak není. To by musela
zasakovat do silnic a chodníků, což je nesmysl. Plocha střech ve městech, plocha silnic, chodníků a parkovišť je tak obrovská, že
se bez odvádění dešťových vod neobejdete. Je jasné, že spláchnou
i nahromaděné kontaminanty a ty je třeba alespoň zhruba zachytit
v těch lapolech a sedimentačních nádržích. Toky nejsou smetiště
a ta voda z vaší střechy vypuštěná na trávník podmočí třeba dům
či pozemek vašeho souseda a máte tu zdroj sporu. Váš pohled je zjednodušující a může být aplikovatelný na samotě obklopené vlastními pozemky. Jinde je třeba postupovat opatrně a nekráčet vstříc sporům. Dobře vybudované a udržované kořenové čističky
považuji dokonce za pro přírodu prospěšnější, než ty klasické.
Některé se stávají biotopem pro hmyz a vodní organismy. Navíc
lze zužitkovat vzniklou biomasu a vrátit živiny zpět do přírody.
U čistírenských kalů už si nejsem jist, zda nejsou pouhým
nebezpečným odpadem. Každopádně při použití gravitace u těch
kořenových čistíren odpadá spotřeba jakékoliv energie, kterou
potřebují ty ostatní typy. Nevyžadují ani obsluhu a pracují
celkem spolehlivě, pokud nejsou zpackané.
Odpovědět
AM

Anežka M

5.11.2020 13:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Děkuju pane Machačku že jste na toto upozornil: zasakování na pozemku předpokládá určitou a docela velkou plochu, ale to není vždy splněno ani na vesnicích; třeba lokalita, kde bydlím, vznikla přestavbou "domků pro chudých", parcely jsou tu sakumprdum kolem 200m2 (barák a dvoreček/zahrádka), něco málo můžete pochytat do sudů nebo přestavených septiků, ale zbytek holt jde do kanálu. V zimě, když se nezalívá, jde do kanálu všechno. A takových zástaveb jsou na vesnicích spousty.
Odpovědět
AM

Anežka M

5.11.2020 13:55 Reaguje na Martin Vlk
Kam jinam by měli majitelé své okapy přepojit? Do vodovodního řadu, do plynových rozvodů, však?

Možnosti přepojení jsou přece dané tím, jaká infrastruktura v obci existuje. Pokud lidi nemají na výběr, můžete zpoplatňovat a "motivovat", až se budou hory zelenat, ale voda bude dál padat seshora dolů, potvora.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.11.2020 18:19 Reaguje na Anežka M
Víte oni by někteří mudrlanti nejraději zpoplatnili všechno.
Možná proto, že prostě pouze majitelům nemovitosti závidí.
Kdyby věděli, jaké náklady musí vlastník vynakládat díky neustále se zpřísňujícím normám vytápění, nakládání s odpady, normám o komínech, o elektrických rozvodech atd.,
tak by se tomu divili. Mají zjednodušené představy i o
takovém vypouštění dešťových vod do okolí a nedomýšlejí
právní aspekty takového jednání. Vlastník nesmí nijak
omezit či ohrozit vlastníky jiné a jejich majetek.
Pokud znalec usoudí, že sousedův dům popraskal díky
podmáčení z vašeho dešťového trativodu, tak dopadnete
špatně. Raději tak vodu odvedu do společné dešťové
kanalizace a nebo si nechám předem schválit ten
trativod stavebním odborem. Pustit jen tak do trávy
se dá voda ze psí boudy, ale dům a dlážděný dvůr je
už při průtrži mračen slušné množství vody. Takto
mudroval jeden můj známý, běhal pak po soudech a
nakonec ho to stálo roční plat. K tomu ještě napojení
na kanalizaci a patrně doživotní zášť mezi sousedy.
Budiž to varování pro taková hurá řešení.
Odpovědět
Michal Šperling - Kořenovky.cz

Michal Šperling - Kořenovky.cz

5.11.2020 11:23
Krátká reakce sdružení projektantů a stavitelů kořenových čistíren Kořenovky.cz - připravíme článek s podrobnější reakcí

Z článku to vypadá, že za eutrofizaci nádrže může samotná technologie kořenových čistíren, zatímco čistírna mechanicko - biologická může mít výsledky podstatně lepší.

Jen ve stručnosti k jednotlivým uváděným tvrzením:

Ad kořenové čistírny a fosfor:
Bez dodatečného srážení fosforu má kořenová čistírna stejnou účinnost jako MB čistírna bez srážení fosforu. Kořenovou čistírnu lze stejně jako MB čistírnu vybavit zařízením pro srážení fosforu.

Ad účinnost kořenových čistíren
Kořenové čistírny s vertikálními filtry dosahují parametry hluboko pod limity nejlepších dostupných technologií. To dokazují rozbory u čistíren tohoto typu u obcí v ČR i zahraničí i certifikační test kořenové ČOV ve VUV (2018 - 2019). (Účinnost CHSK - 98%, BSK5 - 100%, NH4+ - 100%, P - 94%) Panu Kosourovi rád výsledky ukáži - poskytnu.

Ad konkrétní čistírna v Hostětíně - Jde o kořenovou čistírnu první generace, které se stavěly v 90tých letech a splňovaly tehdejší legislativu.
Pokud vím, tak se chystá revitalizace této čistírny - v rámci této revitalizace jí lze jednoduše přestavět na kořenovou čistírnu s vertikálními filtry a doplnit jí srážením fosforu.
Pokud tedy bude revitalizace dobře naprojektována, bude splňovat nejnáročnější požadavky na kvalitu vyčištěné vody.
Rádi obci při revitalizaci pomůžeme.
Přeji hezké dny vespolek - Michal Šperling, Kořenovky.cz
Na níže uvedeném odkazu najdete porovnání účinnosti jednotlivých typů čistíren u menších zdrojů prováděný zemí Salcbursko a Víděňskou univertzitou (přwpdové kontroly 40ti čistíren různých typů), kde je dokonce vidět, že kořenové ČOV vycházejí z hlediska výsledků nejlépe.
https://www.korenova-cisticka.cz/o-korenovkach/fungovani/nezavisla-studie.html
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

5.11.2020 18:09 Reaguje na Michal Šperling - Kořenovky.cz
Vážený pane Šperlingu,
v chystané odpovědi předně nedejte na dojmy, ale na fakta. V Bojkovicích srdí žumpa a ta žumpa teče z Hostětína. Než začnete poškozovat už tak pošramocené renomé KČOV (neschopností přiznat limity technologie obecně a dlouhodobé selhání v Hostětíně konkrétně), podívejte se na výsledky chem. rozborů na odtoku. Jestli chcete do slušné společnosti, tak přiznejte chybu v dané lokalitě a realizaci. Potom, ale teprve potom (!) se dá v debatě pokračovat. Chápete, že jedna obec zničila jednu přehradu a připnula si za to jeden metál? To přeci nelze přejít, zejména ne, pokud to myslíte s KČOV vážně.
Odpovědět
Michal Šperling - Kořenovky.cz

Michal Šperling - Kořenovky.cz

6.11.2020 08:04 Reaguje na Daniel Fiala
Dobry den pane Fialo,
Jak je psano vyse v clanku, obec ma pripraveno prebudovani cistirny na cistirnu s vertiklanimi filtry.
Korenove Cistirny s vertikalnimi fitry obecne splnuji nejprisnejsi parametry legislativy.

Na odkaze viz nize najdete statistiky z Rakouska, ktere dokladaji, ze korenovky tam funguji nejlepe z testovanych.
Stav poznani se meni a otacet se na stavu technologie 25 let stare nema uplne vyznam. Rad Vam poskytnu dostatatek odborneho materialu z domova i zahranici.
S pranim krasnych dni Michal Sperling
https://www.korenova-cisticka.cz/o-korenovkach/fungovani/nezavisla-studie.html
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.11.2020 12:28
V Hostětíně jsem byl a je škoda, že obec již nepřikročila k odstranění nežádoucího stavu,což s pomocí Korenovky.cz dávno mohla.
Odpovědět
PB

Petr Burda

5.11.2020 15:18
Jsem idealista, ale takový, abych si myslel, že ekologické ceny jsou o skutečné ekologii, to tedy ne. Ekologie ústy, sliby, ekologická úlitba, která za cenu devastace hektarů zachrání pár čtverečních metrů.
O ekologii nejde už nejméně 20 let. Ekologie je o přírodě. Teď máme ekologistiku, to je jen politika se všemi jejími zápory a snad žádným kladem.
Odpovědět
JN

Jana Nováková

6.11.2020 09:01
Jsem vystudovaná vodohodpodářka, absolutně s panem Kosourem souhlasím. Opakovaně jsem Hostětín navštívila. Kořenová čistírna v Hostětíně je velká ostuda a dlouhodobý průšvih. Nechápu samolibost a bohorovnost zastupitelstva a s tím spojenou neochotu čištění odpadních vod systémově řešit. Je pravda, že je nutné oddělit splaškovou kanalizaci od srážkové (balastní), vody. To že jsou do kanalizace svedeny prameny, jsem ani nevěděla. Také souhlasím s tím, že je možno ponechat kořenovku jako poslední, dočišťující stupeň, ale je nutné předsadit mechanicko biologickou čistírnu.Kdy už konečně hotětínské zastupitelstvo sestoupí z piedestalu a začne uvažovat moudře s respektem k přírodě???
Odpovědět
Michal Šperling - Kořenovky.cz

Michal Šperling - Kořenovky.cz

6.11.2020 09:25 Reaguje na Jana Nováková
Dobrý den paní Nováková,
a) Čistírna byla navržena na původní limity - oproti legislativě snížené na 50% a ty plní.
b) Obec má dle mých informací připravenu revitalizaci čistírny - přestavbu na kořenovu čistírnu s vertikálními filtry. Tyto čistírny plní bohatě limity pro nejlepší dostupné technologie a navíc jsou nadále energeticky podstatně méně náročné.
Doporučuji k prostudování níže uvedený odkaz - velkou studii z Rakouska, kde jsou porovnány jednotlivé typy čistíren - výsledky přapdových odběrů rakouské inspekce životního prostředí u 40ti čistíren. Kořenové ČOV s vertikálními fitlry vycházejí jakjo nejspolehlivější a mají nejlepší parametry.
S přáním krásných dní Michal Šperling
https://www.korenova-cisticka.cz/o-korenovkach/fungovani/nezavisla-studie.html
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

6.11.2020 12:45 Reaguje na Michal Šperling - Kořenovky.cz
Vážený pane Šperlingu,
Ad a)+b) můj soukromý a subjektivní dojem je, že nyní svojí trdohlavostí hraničící s úmyslným zkreslováním podstaty ničíte velký potenciál, který KČOV v ČR mají. Znáte určitě práce prof. Honzy Vymazala, tam fosfor máte (třeba 2011, Ecological Engineering 37(1): 54-63). Ale i mnohé další, zejména review jsou vynikající. U nás to dělala Eva Mlejnská. Vezměte si je k ruce a chvilku myslete. Jestli se ale nechcete nadále ztrapňovat, nekopírujte zde zcela irelevantní odkaz. Totiž bez naměřených hodnot fosforu, jak celkového, tak rozp. PO4-P. Mějte, prosím, ohled na normální lidi, kteří si to také čtou, vždyť mezi nimi mohou být vaši potenciální zákazníci! Šermovat v této konkrétní situaci certifikátem je nanevýš zpozdilé. Ale argumentovat vyhláškou … to už je čiré ignorantsví. TP<0,5 mg/L a v sezóně pod 0,1 mg/L. K tomu se postavte čelem jako inženýr hodný toho titulu.
Doufám, že nedospějete k arogantnímu, byť empiricky správnému závěru, že špatná reklama je taky reklama. Takovou brutalitu si nezaslouží žádná nádrž na pitnou vodu, ani malinké Bojkovice. Zbytek můžeme probrat dole ve zkušebně, linka 348. Po+Pá spolehlivě, jinak „hrozí“ terén.
Odpovědět
Michal Šperling - Kořenovky.cz

Michal Šperling - Kořenovky.cz

6.11.2020 12:19 Reaguje na Jana Nováková
Zde ještě další link na článek o výsledcích moderních kořenových ČOV
https://drive.google.com/file/d/1aJ2GCiI5wKeLINB0Z69OaFlZ13Vt6IHS/view?usp=sharing
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

6.11.2020 14:06 Reaguje na Michal Šperling - Kořenovky.cz
pane Šperlingu (už ne vážený a dál už zajít nehodlám),
jedu dle vašeho odkazu: Vodní hospodářství 2018, ročník 69, číslo 9, str. 7, tab. 1 vpravo dole.
Jsem tam správně? … a uvedených 6,77 mg/L TP myslíte jako argument nebo výsměch? MILIGRAMŮ NA LITR, pane!

Že by při redakci vypadl font a namísto "symbol" čili mikrogramy zůstal arial ... to asi není tento případ, že. Není, protože potom bych byl první, kdo by vyzdvihoval Velkou Jesenici jako vzor pro celou republiku a měl bych klidné spaní a splněný sen. Takhle jsem potichu rád, že jejich OV netečou do Rozkoše ani po rekonstrukci … 3,4 mg/l miligramy (!) celkového fosforu.
Ale jestli chcete něco pane Šperlingu pochopit, udělejte si při další návštěvě zajížďku pod Šonov, do zátoky a zhluboka se nadechněte … a můžete si dát na ústa ten certifikát (no, to je ošklivá ironizace, pardon).

Dodatek pro pana Machačka a jiné zainteresované: V. Jesenice 1. KČOV byla r. 1998 kolaudována na 550 EO, potom napojili druhou větev jednotné VK, proto v r. 2015 2. KČOV 670 EO, tj. po celkové rekonstrukci (de facto přebudování, čili vč. odstranění kalu a fosforu, který za 13 let neodtekl do řeky). Teď pravidelně kosí kytky, což je sice zanedbatelné vzhledem k velikosti obce (ofic. 735 obyv. k r. 2020), ale hezké.
https://www.cirihk.cz/files/workshop-voda-28-3-2018/06-velka-jesenice-jenista.pdf
Červený nápis na snímku č. 18 je odzbrojující. K náhledu jen pro otrlé povahy. Celkově je to výmluvná prezentace, mrkejte na celkový fosfor, zejména poslední rok „životnosti“ 2016. No, a po rekonstrukci začínají v lednu a únoru na 2,94 a 2,55 mg/L což může být nezajetým substrátem a zimou, ale pro publikaci do VH už „dosáhly“ oněch 3,54 mg/L. Na zcela novém vypiglovaném substrátu!!!
Odpovědět
Michal Šperling - Kořenovky.cz

Michal Šperling - Kořenovky.cz

6.11.2020 18:11 Reaguje na Daniel Fiala
Abych rekl pravdu uz se pane Fialo ve Vasich informacich ztracim.
Rad se s Vami ve VUV potkam.
Ohledne Velke Jesenice a fosforu - tam se fosfor vubec neresil. V clanku porovnavame ucinnost korenovky - mimochodem bez recirkulace se stavajicimi pozadavky na nejlepsi dostupne technologie.
Coz cistirna s prehledem splnuje. A pokud by byl pozadavek na odstranovani fosforu, pridalo by se tam srazeni - stejne jako na MB cistirne.
Prosim poslete mi na 775 25 65 96 Vas telefon, rad s Vami Vase postoje proberu.
Nasim spolecnym cilem je cista voda - tak at se zbytecne nehadame. Diskusi na webu se umi rozhadat kazdy.
U stolu ci venku verim, ze najdeme spolecnou rec.
S pranim hezkych dni
Michal Sperling
Odpovědět
Michal Šperling - Kořenovky.cz

Michal Šperling - Kořenovky.cz

6.11.2020 19:05 Reaguje na Daniel Fiala
K tematu doporucuji tez clanek kolegy projektanta korenovek pana Rouse, viz zde:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vitekn-rous-proc-dusan-kosour-place-na-spatnem-hrobe-a-mel-by-to-vedet
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

9.11.2020 07:23 Reaguje na Michal Šperling - Kořenovky.cz
Víte, z celé diskuse mám pocit, že tam kde vy končíte tím, že KČOP splňuje příslušné emisní normy, tam pánové Fiala a Kosour začínají. A po přečtení článků se musím přiklonit na jejich stranu. Pokud není vůle odstraňovat fosfor nad rámec zákonných limitů (chápu, nikdo vás přeci nenutí a jsou to finance navíc), pak se nedá o nějakém ekologickém smýšlení hovořit. Hodnoty koncentrací fosforu v miligramech na litr jsou velkou zátěží pro vodárenskou nádrž a nelze se divit, že to Dušanovi Kosourovi vadí. Zvláštní, že to nevadí vám jako zastáncům KČOV. Vlastně ano, dle platných zákonných norem je vše v pořádku, že ..
PS: To neplatí jenom pro KČOV ale pro čistírny obecně ...
Odpovědět
Michal Šperling - Kořenovky.cz

Michal Šperling - Kořenovky.cz

9.11.2020 17:09 Reaguje na Petr Znachor
Myslím, že se zcela mýlíme ve vzájemném pochopení.
Já jen tvrdím, že odstraňování fosforu není vůbec závislé na použité technologii čištění. Je úplně jedno, zda se použije kořenová ČOV s technologií pro odstraňování fosforu, nebo MB ČOV s touto technologií.

Pan Kosour chybně tvrdí, že za neodstraňování fosforu může technologie kořenové ČOV.

Může za to jakákoliv technologie jejíž součástí technologie odstraňování fosforu není.
Odpovědět
Radovan Kopp

Radovan Kopp

9.11.2020 19:21 Reaguje na Michal Šperling - Kořenovky.cz
Pěkný den všem,
zapojuji se do diskuze, neb mám trochu černé svědomí, že jsem vlastně Dušana vyprovokoval k napsání předmětného článku. Psal jsem mu, že Hostěním dostal toho ekologického Oskara a já tedy psal jen do Energy Globe, že se mi to nezdá úplně "košer" Vzhledem k tomu, že jsem na UN Bojkovice prováděl nedávno dvouletý podrobnější monitoring, tak vím, co to znečištění dokáže. Nechci tady polemizovat, která technologie je lepší, ale znovu oživit podstatu problému proč ten článek vznikl. Hostětín dostal cenu za ekologii a přitom jednoznačně dlouhodobě znečišťuje nádrž na pitnou vodu. To že třeba nepřekračuje naprosto nesmyslně vysoké povolené limity vypouštění odpadních vod tady není zásadní. Pokud chápu princip udělování ekologických cen, tak je to právě za to, že se dělá "něco" navíc, a ne že se dodrží nějaký limit. je určitě hezké, že mají super osvětlení atd, ale ta čístírna to alespoň za mě jednoznačně přebíjí. Na závěr jen poznámka pokud by to opravdu mysleli ekologicky, určitě by v Hostětíně z hlediska ČOV ať už nové či rekonstruované měli jít na reálné BAT technologie v odstranování zněčištění a ne na to co je v legislativě. Všechny diskutující zdraví Fčela
Odpovědět
DK

Dušan Kosour

9.11.2020 23:47 Reaguje na Michal Šperling - Kořenovky.cz
to Šperling: s pochopením se tady míjíte pouze Vy a pan Rous. V článku popisuji konkrétní čistírnu v Hostětíně a podobné systémy bez zvýšeného odstraňování fosforu. A ještě jedou a naposledy opakuji: můj otevřený dopis pořadatelům soutěže nebyl polemikou o kořenovkách. Je o obci, která způsobuje závažný environmentální problém a odmítala ho 25 řešit, přesto dostala ekologickou cenu. To se stalo, je to zdokumentováno a nic to nezmění. I kdyby si za pár let postavili kosmické zařízení na bezezbytkové odstraňování OV, nic to nezmění na faktu, že přispěli k poškození vodárenské nádrže pro okolní obce.

Nicméně, když už se potrefené husy seběhly, tak mi vysvětlete pár věcí: v kterém místě chcete fosfor srážet? Za kořenovým polem? To půjde sraženina do potoka a poté do nádrže, kde je ale v létě anoxie a železo se fosforu zbaví. Musel byste použít hliník, ten je zase při určitém pH toxický pro vodní organismy. Před kořenovým polem? Pak může chybět biologii v poli, navíc může chemický kal pole zanášet. Část polí mátaky anaerobní podmínky, takže opět problém s rozpadem sraženiny. Pokud bude vysrážený fosfor zůstávat v čistírně, jde v podstatě o hromadění, protože nebude téměř žádný ze systému odcházet (až na zanedbatelné množství ve sklizeném rákosu). Po skončení životnosti tak znečištění někde zůstane. V lepším případě dojde k recyklaci štěrku, čímž ale vzniknou odpadní proplachové vody, které se stejně budou muset zlikvidovat na klasické čistírně. Z pohledu fosforu je kořenovka díra v zemi, která NEMÁ ŽÁDNOU ÚČINNOST odstraňování, pouze ho skladuje. To je prostě zákon zachování hmoty a fosfor se prostě nevypařuje.
Co když konečně přijde legislativa s povinností recyklace fosforu z kalů, jak tomu už je v některých evropských státech? V článku mluvím i o udržitelnosti ... a právě recyklace z kalů je potřebná pro udržitelnost hospodaření s touto živinou. tohle dřív nebo později přijde, protože to přijít musí. Bez fosforu umřeme hlady a Evropa žádný zdroj nemá.

Pod jiným článkem v této "sérii" dávám jasný popis požadovaného stavu: oddílná kanalizace BEZ odlehčování, čistírna s nátokem kolem 15-20 mg/l Pc, odtok 0,2-0,5 mg/l stabilně - tj zhruba 97 % účinnost a víc. Amoniak kolem 0,5 mg/l. U BSK a ChSK dnes dosahují klasické čistírny hodně přes 99 %, jejich odtok v těchto parametrech může být reálně čistší než voda v běžném recipientu. Jen takové odtokové koncentrace zaručí, že Kolelač a následně Bojkovická přehrada budou mít šanci na dobrý biologický stav. Příklady, které uvádíte (Jesenická kořenovka a váš garážový pokus na VUV) toho nejsou schopny.
A nechci zase slyšet, že to legislativa nepožaduje. Pokud chce být Hostětín vzorem ekologie, nemůže si vystačit se zákonnými požadavky. Stejně tak je nikdo nenutí dávat soláry na střechu a pěstovat lokální odrůdy jablek. mají pod sebou vodárenskou nádrž, tak se podle toho musí chovat. I okolní obce chtějí mít čisté životní prostředí - to ale dost dobře nejde, když z přehrady plné organických látek vytéká voda se sirovodíkem.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist