https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michal-sperling-vertikalni-korenove-cov-reseni-pro-21.stoleti.myty-a-data-v-porovnani-s-pozadavky-na-nejlepsi-dostupne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Michal Šperling: Vertikální kořenové ČOV – řešení pro 21. století. Mýty a data v porovnání s požadavky na nejlepší dostupné technologie

18.11.2020
Domovní kořenová čistírna odpadních vod.
Domovní kořenová čistírna odpadních vod.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ve Vodním hospodářství 10/2020 vyšly články pan Folera a na Ekolistu pana Kosoura, které se z mnoha stran opíraly do technologie kořenových čistíren odpadních vod. Zde je odpověď na jejich pochyby a kritiku.
 

Kořenovými čistírnami se zabývám v rámci sdružení Kořenovky.cz od roku 2008. V rámci sdružení se snažíme získávat znalosti a zkušenosti z domova i zahraničí, technologie kořenových čistíren vyvíjet, vzdělávat odbornou i laickou veřejnost a provádět vlastní výzkum. Spolupracujeme s vědeckými pracovišti zabývajícími se kořenovými čistírnami v ČR i zahraničí (VUT Brno, ČZU, BOKU Wien, University of Vermont). Zveřejněný článek jsem pojal jako hozenou rukavici, abych se pokusil na základě mně dostupných zdrojů odbornou veřejnost informovat o současném stavu vědění v oblasti kořenových ČOV. A to na základě porovnání dat z odborných pracovišť i terénu.

Historie kořenových čistíren

Technologie kořenových čistíren vychází z přirozených mokřadů a samočisticích procesů v řekách. První realizace kořenových čistíren pro odpadní vody pocházejí z šedesátých let od paní profesorky Seidl z Německa, která vymyslela a zkoušela systém horizontálních a vertikálních kořenových filtrů.

V devadesátých letech se začaly budovat kořenové čistírny i v ČR. Totalitní režim se ochraně životního prostředí nevěnoval, zbylo po něm ale mnoho obcí, z nichž vytékala nečištěná odpadní voda většinou jednotnými kanalizacemi do vodotečí. U několika stovek obcí byly na těchto jednotných kanalizacích vybudovány kořenové čistírny s horizontálními filtry. Pomocí těchto čistíren se podařilo s omezenými prostředky devadesátých let, za relativně krátkou dobu a bez potřeby budovat novou kanalizaci zajistit čištění u relativně velkého počtu obcí. Tyto čistírny splňovaly a dosud splňují relativně benevolentní předpisy pro vypouštění odpadní vod. Potřeba relativně malé údržby těchto čistíren bohužel často znamenala pro obce posun k údržbě nulové. Známe případy, kdy obec více než deset let nevyvezla primární sedimentační nádrž. Přesto čistírna nadále plnila předepsané limity. Kal ovšem začal pronikat do kořenových polí, která se částečně degradovala. Takové čistírny se nám pak dostávají do rukou a my připravujeme jejich revitalizaci na moderní technologii vertikálních filtrů.

Ve světe jsou kořenové ČOV využívány u domů, obcí, měst i průmyslových aglomerací mimo jiné v Rakousku, Německu, Francii, Itálii, USA, na Blízkém východě i v Asii.

Porovnávejme moderní strojní a kořenové čistírny

Třicet let stará technologie horizontálních filtrů je některými vodohospodáři porovnávána se schopnostmi moderních mechanicko – biologických čistíren. Moderní strojní čistírny má ovšem význam porovnávat s moderními čistírnami kořenovými.

Moderní kořenové čistírny s vertikálními filtry

V současné době se v zahraničí a ČR projektují vertikální pulzně skrápěné kořenové filtry. U těchto filtrů je mechanicky předčištěná voda pulzně přiváděna na celý povrch kořenového filtru. Vertikální filtr není zatopen. Při projekci používáme 2m2 kořenového pole na jednoho EO. Čištěná voda stéká po jemnozrnné náplni filtru a v převážně aerobním prostředí se čistí. Vertikálními filtry se daří čistit vodu hluboko pod limity nejlepších dostupných technologií pro BSK5, CHSKCr, NL, NH4+. V případě požadavků na čištění celkového N se využívá recirkulace vody do předřazeného horizontálního filtru, který může být naplněn z části denitrifikační náplní.

V případě požadavku legislativy či vodoprávního úřadu na odstraňování fosforu lze technologie kořenové ČOV doplnit o jeho srážení či sorpci.

Účinnost kořenových čistíren s vertikálními filtry dokumentuje následující tabulka. Zdroje dat jsou z části k dohledání veřejně na internetu – viz seznam zdrojů u článku, případně k doptání u autora.

V následujícím textu se budu věnovat některým mýtům a dezinformacím o kořenových ČOV.

Smysl umístění kořenových ČOV na jednotných kanalizacích

Kořenové ČOV jsou schopny fungovat na kanalizaci splaškové i jednotné. Výsledky v tabulce viz výše jsou pro oba typy. Výsledky jsou srovnatelné.

Dotační zdroje státu jsou omezené a mnoho obcí stále ještě vypouští nečištěnou vodu z jednotných kanalizací. Při těchto omezených zdrojích dává smysl vybavit tyto obce kořenovými čistírnami nové generace a připojit je dočasně na stávající, i když nedokonalou kanalizaci. Postupně potom kanalizace dobudovávat. Příklad typické obce 200 EO – kanalizace 36 milionů Kč, čistírna 4 miliony Kč. Pokud má stát k dispozici 40 milionů korun, může se rozhodnout, zda dokonale odkanalizuje jednu obec, nebo vytáhne z nejhoršího obcí deset.

Potřeba elektřiny na kořenových ČOV

Pokud je k dispozici spád, může i kořenová ČOV s vertikálními filtry fungovat bez elektriky. (V tabulce uvedená Velká Jesenice, kde se voda jen přečerpává na filtry, pro technologii čištění elektriku nepoužívá). Kořenová ČOV při stejné účinnost jako mechanicko - biologická ČOV může uspořit více než 80 % elektřiny.

Kořenová čistírna ztracená v záplavě heřmánku.
Kořenová čistírna ztracená v záplavě heřmánku.

Produkce odpadů

Dobře provozovaná kořenová ČOV může potřebovat částečnou revitalizaci po 25 – 30 letech. Předpokládáme, že bude třeba vyměnit cca 10 % objemu čistírny. Zanesený štěrk je možné na místě recyklovat – pročistit a znovu využít.

Obecní kořenové ČOV doporučujeme vybavit kalovými poli. Na kalovém poli se zavodněný kal odvodní, zkompostuje a při revitalizaci po cca 20 letech se jednorázově odveze. (Velká Jesenice po 18 letech – kompost z kalového pole plus z kořenových polí 88 m3 – odvezeno oficiálně na kompostárnu, náklady cca 80 tisíc Kč.)

Revitalizace – zvýšení účinnosti starších kořenových ČOV

Starší kořenové ČOV je možné jednoduše přestavět na kořenové ČOV s vertikálními filtry. Revitalizací lze dosáhnout za cca 20 % nákladů na novou ČOV dosažení parametrů NDT (BAT). Revitalizace spočívá většinou ve vylepšení mechanického předčištění, recyklaci části štěrku kořenového pole, doplnění vertikálně skrápěné části – většinou na stávajícím kořenovém poli, případně doplnění srážení fosforu. My jsme pomáhali s revitalizací kořenové ČOV Velká Jesenice – 700 EO, byla provedena s asistencí VUT Brno revitalizace kořenové ČOV Dražovice, chystá se revitalizace kořenové ČOV Dolní Město 800 EO, probíhá revitalizace ve Sklenném.

Bezobslužnost kořenových ČOV

V devadesátých letech bohužel vznikl mýtus o bezobslužnosti kořenových ČOV. Obce se pak o tyto čistírny v některých případech dlouhá léta vůbec nestaraly. To způsobilo jejich předčasné zanesení. Kořenové ČOV potřebují údržbu malou, ale pravidelnou.

Ekonomická stránka kořenových ČOV

Náklady na stavbu kořenovou ČOV jsou srovnatelné s mechanicko - biologickou ČOV. Provozní náklady bývají u kořenových ČOV cca 20% strojních. Rozdíl spočívá především ve spotřebě elektriky a menším množství pohyblivých a elektrických částí, které je třeba měnit.

Výsledky čištění

Současné technologie kořenových ČOV u obcí dosahují srovnatelných výsledků s mechanicko - biologickou ČOV. U menších zdrojů znečištění ovšem s větší spolehlivostí. Zvlášť u jednotlivých domů, penzionů či hotelů se uživatelé o domovní aktivační ČOV nedostatečně starají a dle zdrojů Povodí Ohře jich 90% nečistí.

Loňské zasedání CZWA v Bílých Karpatech řešilo potřebu odbourávání fosforu na domovních ČOV, já jsem vystoupil s příspěvkem, že by bylo v první řadě třeba zajistit, aby se uživatelé o domovní ČOV starali. Příkladem byla přímo hotelová ČOV, která byla zcela nefunkční a nečištěná voda vytékala přímo v centru CHKO do louky. Domovní kořenové ČOV s vertikálními filtry jsou schopny dobře fungovat i pro zařízení jako je hotel s velmi nárazovým provozem.

Emerging polutants

Díky dlouhé době zdržení a rozmanitosti bakteriální procesů odbourávají kořenové čistírny velmi dobře léčiva – antibiotika, hormony a podobně. Z krátkodobého měření Kořenovky.cz ve VUV TGM vyplynulo snížení u 70% těchto látek až o dva řády.

Fosfor

Kořenové ČOV samy o sobě odbourávají fosfor srovnatelně s mechanicko - biologické ČOV bez srážení. Pokud je třeba fosfor odstraňovat, je třeba přidat stejně jako u mechanicko - biologické ČOV zařízení pro srážení fosforu.

Závěrem

      - Moderní kořenové ČOV zvládají čistit vodu velmi kvalitně – srovnatelně s čistírnami strojními, což dokládají výsledky z domova i zahraničí.
      - Spolehlivěji čistí vodu u rodinných domů, hotelů či jiných menších zdrojů znečištění s nárazovým provozem.
      - Kořenové ČOV mají nižší provozní náklady
      - Vyžadují větší prostor
      - Starší typy lze relativně jednoduše revitalizovat na vertikální ČOV splňující požadavky na NDT
      - Umožňují využití stávajících jednotných kanalizací – za stejné peníze lze vyčistit vodu z více obcí.

Zdroje:

Ad 2 - Vyhodnocení zkušebního provozu vertikálního filtru KČOV Dražovice Ing. Michal Kriška PhD. VUT Brno
Ad 3 – Oficiální protokoly o měření výsledků KČOV Velká Jesenice
Ad 4 - Zkouška účinnosti čištění ČOV – Vertikálně horizontální pulzně skrápěný biofiltr FILIPENDULA 01, VUV TGM Září 2019


reklama

 
foto - Šperling Michal
Michal Šperling
Autor se věnuje domovním čistírnám odpadních vod od roku 2008, se svou firmou Kořenovky.cz se specializuje na kořenové čistírny.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

18.11.2020 12:41
Pořád mi vrtá hlavou, jak co nejjednodušeji skloubit čištění odpadních vod (zdroj živin + závlaha) s produkcí biomasy (např. vrbové pole zavlažované lehce předpřipravenou odpadní vodou.
Odpovědět
Pa

PavelA

18.11.2020 15:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Nijak,vrby splašky nevyčistí...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2020 16:45 Reaguje na PavelA
Ale močůvka se na pole běžně stříká. Problém jsou ty splašky nebo vrby?

Dusík i fosfor (to, co asi ve splašcích nejvíce vadí) jsou biogenní prvky. Rostliny je potřebují, aby rostly.
Odpovědět
Pa

PavelA

19.11.2020 07:37 Reaguje na Jiří Svoboda
U kořenovek jsou rostliny pouze jako krycí.Splašky čistí bakterie v štěrkovém loži,průtokem.
Pošlete-li splašky do pole s vrbami,nebudou čistit kořeny vrb,ale ty bakterie.A u kořenů by byl problém s potencionálním porušením hydroizolace kořenové ČOV.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.11.2020 09:15 Reaguje na PavelA
Pořád si nějak nerozumíme.

Ve vodě nechceme dusíkaté látky a fosfor. Dusíkaté látky mohou bakterie rozložit za vzniku dusíku - OK. Fosfor ale bakterie nezničí, ten se musí nějak vysrážet a odstranit nebo uložit do biomasy, kterou budu sklízet.

V poli s vrbami jsou ale dusíkaté látky i fosfor prostředky podporojící růst vrb a kořeny vrb je vstřebávají, takže se nedostanou do podzemních vod. Stejně to funguje i na hnojeném poli.
Odpovědět
VR

Vít Rous

19.11.2020 17:58 Reaguje na Jiří Svoboda
V Dánsku se relativně běžně dělají bezodtoké (odpařovací) vrbové systémy. Dělají to tam, protože se platí "stočné" i za vsakování a za tyhle bezodtoké systémy nic neplatí.
Nevýhodou je samozřejmě celkem velká plocha, ale výhodou je zase pravidelná sklizeň biomasy, která se dá využít buďto na otop, na mulč apod.
My občas také navrhujeme bezodtoké systémy, většinou ale až za kořenovkou. V tom Dánsku tomu předchází většinou jen septik.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.11.2020 22:06 Reaguje na Vít Rous
Děkuji za odpověď odborníka, která mne potěšila! Jinými slovy není hloupost likvidovat splašky závlahou pole na produkci biomasy. On ten systén asi není stoprocentně odpařovací, část vody asi pronikne i do spodní vody, ale důkladně zbavena živin kořeny rostlin a po přefiltrování přes půdu.

Řekl bych že předřadný septik by měl opravdu v takovém systému stačit.

Proč je velká plocha nevýhoda? Když chcete pěstovat hodně biomasy, velká plocha je potřeba. Naopak, zálivka ze septiku zvýší hektarové výnosy. Tomu říkám synergie v praxi.
Odpovědět
VR

Vít Rous

24.11.2020 13:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Ten Dánský systém je opravdu bezodtoký - dávají tam normálně fólii.

Jinak by to šlo udělat s povolením na vsakování vyčištěné odpadní vody a kapkovou závlahou. Živin je v tom pořád ještě docela hodně. Ale zas to nejde jen septik + ta závlaha, ale musí být něco mezi tím (septik nevyčistí vodu na limity pro zasakování a závlaha je brána jako zasakování).
Velká plocha je samozřejmě nevýhoda, pokud se to řeší opravdu jako bezodtoký systém. Stojí to prostě víc peněz než čistírna se vsakem.
Odpovědět
JK

Jan Kropáč

18.11.2020 17:25
Je potřeba si uvědomit, že vše co člověk vylučuje dříve zužitkovali bez elektřiny a bez strojů. My hledáme všude technicky dokonalé řešení, které v konečném výsledku spotřebou surovin při výstavbě a provozování ničí prostředí jinde a ještě za to utrácíme miliony.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2020 19:27 Reaguje na Jan Kropáč
Horší je asi co vylučují pračky a myčky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.11.2020 10:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Nechci být za špindíru, ale to užívání těch prášků mnozí přehánějí a bohužel ani neřeší. Jinak existují i přírodní
saponiny obsažené běžně v rostlinách, ale problém je v té
koncentraci. Pak existují i dodatečné látky pro bělení,
zesvětlovací efekt a lesk na nádobí, které jsou zcela
zbytečné. Takovou látkou je třeba v pracích prostředcích
ten omílaný fosfor ve všech podobách. Pouze prádlo opticky
zesvětluje, ale nijak ho nepere od špíny. Je tak zcela
zbytečný, pokud ubereme z estetiky ve prospěch přírody.
I to bělení naše babičky nahrazovaly bělením na slunci
a chemickou vůni z prášků nahrazovaly vyvětráním prádla
na čerstvém vzduchu a později nějakou tou levandulí ve
skříni. Dnes to vše nahradila chemie i se svými následky
pro přírodu a je vtom bohužel hlavně lidská blbost, že
věří reklamě a nepoužívá rozum. A taky producenti,
kteří nejsou tlačeni k odstranění těchto negativ. Mají
velkou moc a sílu oblbnout veřejnost i politiky a tak se
problém přesouvá na ČOV a koncové organismy. Tady je
třeba hledat rezervy, protože NIC nebude třeba ani
nákladně čistit.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

20.11.2020 12:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Jen malá poznámka. Fosfáty se přidávají k pracím prostředkům kvůli změkčení vody a tím zvýšení účinnosti detergentů při praní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.11.2020 09:07 Reaguje na Galipoli Petr
I kdyby byly používány na změkčování vody, tak je
to změkčování možno dělat i jinými látkami a hlavně
většina našich vod ve vodárenské síti s tvrdostí
vody nemá problém. Většinou se pouze jedná o pár
zdrojů podzemních vod a ani tam nebývá ta tvrdost
až takovým problémem. Fosfor v prášcích je pouhý
přežitek a někteří výrobci ho už vypustili zcela.
Ono do budoucna nás to čeká po jeho vyčerpání
všechny a bude to jeden z prvních nedostupných
prvků, pokud se ho nenaučíme recyklovat a využít
z usazenin atd.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist