https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vitek-rous-prakticky-priklad-revitalizace-mokradniho-potoka-u-adolfova
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vítek Rous: Praktický příklad revitalizace mokřadního potoka u Adolfova

29.3.2024
Část Mokřadního potoka (levostranný přítok Černého potoka), kde se koryto kopalo bagrem. Směrem doprava – mimo snímek – navazuje nově revitalizovaný úsek potoka.
Část Mokřadního potoka (levostranný přítok Černého potoka), kde se koryto kopalo bagrem. Směrem doprava – mimo snímek – navazuje nově revitalizovaný úsek potoka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vítek Rous / Grania
U Adolfova v Krušných horách jsme kdysi dávno pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR zpracovali projekt revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v přírodní rezervaci Černá louka. Realizace proběhla už v roce 2009-2010 a rozsah revitalizace tak můžete dnes dobře vidět i přes mapy.cz. Jeden levostranný přítok ale byl bohužel z větší části mimo území rezervace a tak jeho větší část zůstala stále napřímená.
 
Revitalizaci Černého potoka jsme v té době (tedy před více jak patnácti lety) navrhovali pouze s hrazením zahloubeného a napřímeného koryta a výkopem nového mělkého pomocí bagru.

Původní napřímené koryto můžete ještě pořád v terénu nebo na ortofoto snímku rozeznat jako sérii za sebou jdoucích tůní.

U jednoho krátkého úseku na menším přítoku jsme si ale už v té době vyzkoušeli vyvedení vody volně do terénu.

První známky nového malého koryta se začaly vyvíjet do pár měsíců po realizaci a dnes je to plnohodnotné větvící se korýtko malého potůčku s rozsáhlým mokřadem.

Ve skutečnosti žádná jiná část revitalizace, kde bylo koryto hloubené bagrem, nekomunikuje tak velmi dobře se svou nivou.

Celé ty roky nás trápilo, že revitalizace jednoho z hlavních přítoků se zastavila na hranicích rezervace, ale teprve v minulém roce jsme dostali příležitost to vyřešit.

Jednak nám došla trpělivost v tom ohledu, abychom čekali na nějakého vnějšího iniciátora v podobě AOPK, Povodí, Lesů ČR nebo třeba obce, a rozhodli jsme se, že to uděláme tzv. na vlastní triko.

Sešlo se to zároveň s tím, že v rámci Českého svazu ochránců přírody jsme mohli získat prostředky od soukromé společnosti na konání dobra v podobě zadržování vody v krajině.

Během v podstatě jednoho roku se tak podařilo naprojektovat, povolit i realizovat jednu z nejradikálnějších revitalizací potoků mimo chráněná území a čistě na soukromých pozemcích.

Na první pohled to tak vzhledem k vysoké trávě nevypadá, ale za mnou je zhruba metr a půl hluboké koryto s opevněným dnem. Voda teče malým „čůrkem“ pouze po tom opevněném dně a celá niva potoka je kvůli tomu odvodněná.
Na první pohled to tak vzhledem k vysoké trávě nevypadá, ale za mnou je zhruba metr a půl hluboké koryto s opevněným dnem. Voda teče malým „čůrkem“ pouze po tom opevněném dně a celá niva potoka je kvůli tomu odvodněná.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vítek Rous / Grania

Technicky upravené koryto bylo hluboké asi 1,5-2 m s šířkou v koruně několik metrů. Koryto jsme nejdříve přehradili prkennými hrazeními, které slouží pro prvotní stabilizaci zemního zásypu. A za námi pracovaly dva malé bagry, které koryto zasypávaly.

Celá realizace proběhla v podstatě během dvou měsíců a výsledkem je, že kdokoliv tam dnes přijde, tak si vlastně ani neuvědomí, že tu nějaké zahloubené koryto bylo.

Celý srpen, září a říjen minulého roku jsme byli nervózní, protože bylo docela velké sucho a tok potoka se v tu chvíli jakoby zastavil.

Když se nad tím ale člověk zamyslí, tak ho začne napadat, čím to asi tak je. Během velmi krátké doby jsme totiž zasypali celé koryto a „donutili“ vodu téct zhruba o metr a půl výše než tekla několik desetiletí předtím.

Okolní pozemky jsou odvodněné plošným odvodněním – metr pod terénem je tedy soustava trubek, kterým jsme zacpali výtok.

Když si tohle celé představíte, tak si najednou uvědomíte, jak se plní všechny ty trubky a trubičky vodou a s tím samozřejmě i celý půdní profil.

Zákres původního napřímeného koryta, které bylo v podstatě v celé délce zasypáno a v terénu ho tak nepoznáte. Uprostřed snímku je vidět, jak se po zasypání hlubokého koryta nejednou dere voda na povrch a sytí celou nivu.
Zákres původního napřímeného koryta, které bylo v podstatě v celé délce zasypáno a v terénu ho tak nepoznáte. Uprostřed snímku je vidět, jak se po zasypání hlubokého koryta nejednou dere voda na povrch a sytí celou nivu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vítek Rous / Grania

Jakmile ale přišel na podzim déšť a doplnil celou tuhle zásobu mělké podzemní vody, tak to začalo téct všude.

Tam, kde jste několik měsíců prošli suchou nohou, jsou najednou mokřady a voda různě vyvěrá a sbírá se v potůčky, různě se opět rozděluje a spojuje.

Při vytváření situace skutečného provedení bylo v podstatě nemožné „oklikat“, kde je vlastně koryto potoka.

Voda totiž tekla a teče všude možně a malé korýtko se díky terénu změní ve velký mokřad nebo třeba v tůňku v přirozené depresi. A tak je to ale správně, to je ideální cíl revitalizace potoka.

Zákres skutečného provedení na základě zaměření dronem. Modře je vyznačen skutečný tok vody, zeleně pak předpokládaný v projektu na základě digitálního modelu terénu.
Zákres skutečného provedení na základě zaměření dronem. Modře je vyznačen skutečný tok vody, zeleně pak předpokládaný v projektu na základě digitálního modelu terénu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vítek Rous / Grania

Jak se můžete zapojit

Pokud vás naše práce zaujala a máte nějaké pozemky u potoka nebo víte o někom, kdo je má, případně to třeba řešíte na obci nebo někde jinde, tak nám dejte vědět.

Jak už jsem psal výše, rozhodli jsme se nečekat na „smilování boží“, ale umíme revitalizaci z podstatné části vyřešit i na vlastní pěst. Z vaší strany potřebujeme zejména pomoci s vlastníky pozemků a dát vědět, pokud máte něco předjednáno nebo víte, že se dá s vlastníky domluvit.

Projekt i realizaci umíme v takových případech vyřešit na své vlastní náklady (u realizace samozřejmě v případě přidělení dotace). Pokud tedy víte o nějaké takové možnosti, ozvěte se, ať společně s těmi revitalizacemi trochu pohneme.


reklama

 
foto - Rous Vítek
Vítek Rous
Autor je projektant v oblasti vodního hospodářství a jednatel společnosti Grania.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

29.3.2024 09:21
"Voda totiž tekla a teče všude možně a malé korýtko se díky terénu změní ve velký mokřad nebo třeba v tůňku v přirozené depresi. A tak je to ale správně, to je ideální cíl revitalizace potoka."
No ja, ale z louky je bažina, co se nedá sklízet a nesekaná louka zaroste křovím, vrba, olše. In fact do 10 let je po louce. Co s tím, to je revitalizace s vysokou biodiverzitou?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

29.3.2024 10:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Louka by zarůst neměla, protože stát poskytne dotaci za utlumení zemědělství na mulčování louky (od poloviny srpna). A tak ten zemědělec, co ještě ve své práci bude chtít setrvat, louku si pronajme, a jednou ročně ji zmulčuje.
A k tomu si sežene techniku, nebo i půjčí - stačí dálkově ovládaný pásový mulčovač, v horším případě jednoossý mulčovač.
No a ti šikovnější - uzavřou smlouvu s nějakou zoologickou zahradou, a na zarostlé louky budou vozit na pastvu třeba slony.
Ti nálety vytrhají, rozmělní, a zpět vrátí do přírody.

Vážně - při správné revitalizaci tam by bažiny neměly vznikat. Tedy pokud to byly louky, které naši předci sekali.
Jen s ohledem na současné technické možnosti místo kosy, hrábí použijeme moderní techniku, která má na povrch louky menší tlak než člověk.
Odpovědět
VR

Vít Rous

29.3.2024 10:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jo, to by se to nejdříve muselo sekat doteď. Seká / pase se to akorát okolo, protože tohle se nedá dělat traktorem ani horskou sekačkou, kterou tam mají. Paradoxně jsme to spíše zlepšili, protože jsme odkopali ty haldy a muldy zeminy, které tam zůstaly z původního výkopu.
Jinak ono se stačí podívat na mapy stabilního katastru a zamyslet se nad tím, proč okolo všech potoků byl zelený pás vlhkých luk a teprve pak orná půda...
Odpovědět
Ra

Radek

29.3.2024 12:11 Reaguje na Vít Rous
https://youtu.be/G0053J2NghU?t=31
Odpovědět
Ra

Radek

29.3.2024 12:12 Reaguje na Vít Rous
tady je český zástupce

https://www.ajan.cz/
Odpovědět
Ra

Radek

29.3.2024 12:25 Reaguje na Vít Rous
https://www.youtube.com/watch?v=kQ7NzqdhHWA
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.3.2024 14:43 Reaguje na Radek
Já pokos nehledám. Ale upozorňuji na negativa revitalizace, pokud není dotažena do konce. A to je kosení. To, že se nesekalo už to je špatně.
Odpovědět
Ra

Radek

29.3.2024 15:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je odkaz pro ty co hledají a nemají zájem vše rošmelcovat křovinořezem . Myslím že se u nás nic co by mohlo pomoct životnímu prostředí nedotuje .
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.3.2024 13:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.3.2024 13:55
A dotace na to byly kolik, co ?
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.3.2024 06:19
Kdyby ekolist četl nějaký kompetentní člověk, našel by v něm řadu skvělých nápadů, bez miliard dotací ozdravit přírodu.
Na potoku stačí postavit hráz, ev. potok zasypat a potok se zrevitalizuje sám. Stejný inteligentní postup je ponechat povrchový důl sám sobě, zrevitalizuje se sám a ještě se podpoří růst vzácných rostlin- ale jezero na dně bych udělal v každém případě.
Další příklad je nelovit býložravce na loukách ale v lese. Bezplatně se ochrání stromky v lese.
Bezpasečný způsob a ponechání přirozené sukcese rovněž šetří práci lesníkům.
Dobrý příklad je i od p. Vinklera- na uchování luk použít nějaké zubry a louku udržovat bezplatně.

Zároveň v komentářích je vidět krátkozraký přístup ekologů, neschopnost vidět priority. V š e c h n o má své výhody a nevýhody. Podmáčená louka je nepřístupná, neslučitelná s naší kulturou, přehrady se zanášejí toxickým bahnem a při výstavbě ničí cenné ekolog. systémy kolem řeky. Bažiny jsou plné komárů a bobři kácí cenné stromy kolem řek - kdo by je porazil, dostane pokutu! Co s tím? Nic nedělat? Tak příroda vysche a změní se v poušť! Nebudou studny a dle nového vodního zákona vám nepovolí studnu nebo dojde voda ve vesnici!
Páni ekologové, prosím, zamyslete se nad vašimi utkvělými představami o přírodě! Hlavně že máme bezzásahové zóny v NP a diverzifikaci luk! To že příroda vysychá, je jistě podružný problém!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.3.2024 18:14 Reaguje na Honza Honza
Kdyby ekolist četl nějaký kompetentní člověk, našel by v diskusích pod články především mnoho blábolů.
Odpovědět
HH

Honza Honza

31.3.2024 10:38 Reaguje na Majka Kletečková
Pořád lepší, než bláboly, zákazy, příkazy, nařízení, pokuty odborníků s VŠ vzděláním, semináře, konference, výzkumy- výsledek? Dle správy stavebních úřadů povolení stavby s rozsáhlým fasciklem povolovacích dokumentů a 5letým řízením = podnikatelké baroko. Dle správy ochranářů = vysušená krajina, kolabující lesy, utužená pole bez života kvůli chemikálijím a nevhodné agrotechnice.
Proti tomuto postupu-blábolu vždy bojoval V. Klaus.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist