Vítek Rous: Praktický příklad revitalizace mokřadního potoka u Adolfova
Původní napřímené koryto můžete ještě pořád v terénu nebo na ortofoto snímku rozeznat jako sérii za sebou jdoucích tůní.
U jednoho krátkého úseku na menším přítoku jsme si ale už v té době vyzkoušeli vyvedení vody volně do terénu.
První známky nového malého koryta se začaly vyvíjet do pár měsíců po realizaci a dnes je to plnohodnotné větvící se korýtko malého potůčku s rozsáhlým mokřadem.
Ve skutečnosti žádná jiná část revitalizace, kde bylo koryto hloubené bagrem, nekomunikuje tak velmi dobře se svou nivou.
Celé ty roky nás trápilo, že revitalizace jednoho z hlavních přítoků se zastavila na hranicích rezervace, ale teprve v minulém roce jsme dostali příležitost to vyřešit.
Jednak nám došla trpělivost v tom ohledu, abychom čekali na nějakého vnějšího iniciátora v podobě AOPK, Povodí, Lesů ČR nebo třeba obce, a rozhodli jsme se, že to uděláme tzv. na vlastní triko.
Sešlo se to zároveň s tím, že v rámci Českého svazu ochránců přírody jsme mohli získat prostředky od soukromé společnosti na konání dobra v podobě zadržování vody v krajině.
Během v podstatě jednoho roku se tak podařilo naprojektovat, povolit i realizovat jednu z nejradikálnějších revitalizací potoků mimo chráněná území a čistě na soukromých pozemcích.
Technicky upravené koryto bylo hluboké asi 1,5-2 m s šířkou v koruně několik metrů. Koryto jsme nejdříve přehradili prkennými hrazeními, které slouží pro prvotní stabilizaci zemního zásypu. A za námi pracovaly dva malé bagry, které koryto zasypávaly.
Celá realizace proběhla v podstatě během dvou měsíců a výsledkem je, že kdokoliv tam dnes přijde, tak si vlastně ani neuvědomí, že tu nějaké zahloubené koryto bylo.
Celý srpen, září a říjen minulého roku jsme byli nervózní, protože bylo docela velké sucho a tok potoka se v tu chvíli jakoby zastavil.
Když se nad tím ale člověk zamyslí, tak ho začne napadat, čím to asi tak je. Během velmi krátké doby jsme totiž zasypali celé koryto a „donutili“ vodu téct zhruba o metr a půl výše než tekla několik desetiletí předtím.
Okolní pozemky jsou odvodněné plošným odvodněním – metr pod terénem je tedy soustava trubek, kterým jsme zacpali výtok.
Když si tohle celé představíte, tak si najednou uvědomíte, jak se plní všechny ty trubky a trubičky vodou a s tím samozřejmě i celý půdní profil.
Jakmile ale přišel na podzim déšť a doplnil celou tuhle zásobu mělké podzemní vody, tak to začalo téct všude.
Tam, kde jste několik měsíců prošli suchou nohou, jsou najednou mokřady a voda různě vyvěrá a sbírá se v potůčky, různě se opět rozděluje a spojuje.
Při vytváření situace skutečného provedení bylo v podstatě nemožné „oklikat“, kde je vlastně koryto potoka.
Voda totiž tekla a teče všude možně a malé korýtko se díky terénu změní ve velký mokřad nebo třeba v tůňku v přirozené depresi. A tak je to ale správně, to je ideální cíl revitalizace potoka.
Jak se můžete zapojit
Pokud vás naše práce zaujala a máte nějaké pozemky u potoka nebo víte o někom, kdo je má, případně to třeba řešíte na obci nebo někde jinde, tak nám dejte vědět.Jak už jsem psal výše, rozhodli jsme se nečekat na „smilování boží“, ale umíme revitalizaci z podstatné části vyřešit i na vlastní pěst. Z vaší strany potřebujeme zejména pomoci s vlastníky pozemků a dát vědět, pokud máte něco předjednáno nebo víte, že se dá s vlastníky domluvit.
Přečtěte si také |
Vítek Rous: Revitalizace našich potoků a jak do nich vrátit život?Projekt i realizaci umíme v takových případech vyřešit na své vlastní náklady (u realizace samozřejmě v případě přidělení dotace). Pokud tedy víte o nějaké takové možnosti, ozvěte se, ať společně s těmi revitalizacemi trochu pohneme.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Slavomil Vinkler
29.3.2024 09:21No ja, ale z louky je bažina, co se nedá sklízet a nesekaná louka zaroste křovím, vrba, olše. In fact do 10 let je po louce. Co s tím, to je revitalizace s vysokou biodiverzitou?
Pavel Jeřábek
29.3.2024 10:12 Reaguje na Slavomil VinklerA k tomu si sežene techniku, nebo i půjčí - stačí dálkově ovládaný pásový mulčovač, v horším případě jednoossý mulčovač.
No a ti šikovnější - uzavřou smlouvu s nějakou zoologickou zahradou, a na zarostlé louky budou vozit na pastvu třeba slony.
Ti nálety vytrhají, rozmělní, a zpět vrátí do přírody.
Vážně - při správné revitalizaci tam by bažiny neměly vznikat. Tedy pokud to byly louky, které naši předci sekali.
Jen s ohledem na současné technické možnosti místo kosy, hrábí použijeme moderní techniku, která má na povrch louky menší tlak než člověk.
Vít Rous
29.3.2024 10:42 Reaguje na Slavomil VinklerJinak ono se stačí podívat na mapy stabilního katastru a zamyslet se nad tím, proč okolo všech potoků byl zelený pás vlhkých luk a teprve pak orná půda...
Slavomil Vinkler
29.3.2024 14:43 Reaguje na RadekRadek
29.3.2024 15:22 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
30.3.2024 06:19Na potoku stačí postavit hráz, ev. potok zasypat a potok se zrevitalizuje sám. Stejný inteligentní postup je ponechat povrchový důl sám sobě, zrevitalizuje se sám a ještě se podpoří růst vzácných rostlin- ale jezero na dně bych udělal v každém případě.
Další příklad je nelovit býložravce na loukách ale v lese. Bezplatně se ochrání stromky v lese.
Bezpasečný způsob a ponechání přirozené sukcese rovněž šetří práci lesníkům.
Dobrý příklad je i od p. Vinklera- na uchování luk použít nějaké zubry a louku udržovat bezplatně.
Zároveň v komentářích je vidět krátkozraký přístup ekologů, neschopnost vidět priority. V š e c h n o má své výhody a nevýhody. Podmáčená louka je nepřístupná, neslučitelná s naší kulturou, přehrady se zanášejí toxickým bahnem a při výstavbě ničí cenné ekolog. systémy kolem řeky. Bažiny jsou plné komárů a bobři kácí cenné stromy kolem řek - kdo by je porazil, dostane pokutu! Co s tím? Nic nedělat? Tak příroda vysche a změní se v poušť! Nebudou studny a dle nového vodního zákona vám nepovolí studnu nebo dojde voda ve vesnici!
Páni ekologové, prosím, zamyslete se nad vašimi utkvělými představami o přírodě! Hlavně že máme bezzásahové zóny v NP a diverzifikaci luk! To že příroda vysychá, je jistě podružný problém!
Majka Kletečková
30.3.2024 18:14 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
31.3.2024 10:38 Reaguje na Majka KletečkováProti tomuto postupu-blábolu vždy bojoval V. Klaus.