Radim Tolasz: Geografické informační systémy a klima
Jsem vzděláním geograf. Geografie je věda, která naučí člověka komplexnosti. Je to věda, pro kterou je analýza problémů prvotním a nezbytným krokem k syntéze, neboli k hledání řešení. V profesním životě se věnuji klimatologii, což je věda na pomezí fyziky a geografie. Klimatologie i geografie se zabývají prostorovými daty a geografické informační systémy (GIS) jsou dnes nepostradatelným nástrojem pro práci geografů i klimatologů. Asi lze nalézt více informací o začátcích GISů. Pro mě jsou však prapočátkem aktivity Jacka Dangermonda (ESRI), kterého jsem měl možnost několikrát potkat. Českým Dangermondem je Petr Seidl (ArcData).
Bez GISů bychom dnes nebyli schopni kontrolovat data a vytvářet mapové produkty v plně automatizovaném režimu (např. ZDE). Bez GISů bychom těžko vydali Atlas podnebí Česka (např. ZDE nebo ZDE i jinde). Bez map a bez GISů bychom se „dívali“ do datových tabulek a těžko hledali regionální a globální souvislosti. Bez GIS aplikací bychom dnes už asi ani nikam nedojeli a nedošli, tak jsme zpohodlněli. Ale zároveň nám GISy otevírají spoustu nových možností. Například překrývání map z různých časových období jsme si vyzkoušeli v rámci prezentace změn klimatických prvků v tzv. Story mapě nazvané „I v Česku se mění klima“.
Vyzkoušejte si tento příklad z ČHMÚ pro průměrnou teplotu, počet tropických dnů, průměrnou srážku a dny se srážkou nad 30 mm po desetiletích za posledních 60 let. Je to jen malý vzorek, který však hodně vypovídá o změnách zaznamenatelných během necelého jednoho lidského života.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Karel Zvářal
18.11.2019 07:55Richard Vacek
18.11.2019 09:24 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
18.11.2019 09:33 Reaguje na Richard VacekPak tu máme evidentní antropogenní nárůst skleníkových plynů v atmosféře. Ty to způsobit nemohly?
Richard Vacek
18.11.2019 10:30 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
18.11.2019 12:43 Reaguje na Richard VacekJan Šimůnek
18.11.2019 15:57 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
18.11.2019 09:44Karel Zvářal
18.11.2019 10:04 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
18.11.2019 11:38 Reaguje na Karel ZvářalMiroslav Vinkler
18.11.2019 11:33K použité metodice bych měl jednu výhradu. Stávající síť meteostanic ČHMÚ nezohledňuje proces nárůstu vlivů tepelných ostrovů měst na sběr lokálních dat - zejména srážek a teplot.
Budu konkrétní. V Šumperku má ČHMÚ stanici v místní části Horní Temenice. Díky mohutné zástavbě okrajových částí města (logistická centra,sklady,hyperprodejny apod.) dochází často k zásadní změně distribuce srážek i teplotním rozdílům v lokálním měřítku.
Prostě v některých částech města prší,jinde poprchává či neprší vůbec.
Poněkud obdobně někde v tutéž dobu měříte rozdílné teploty .
S ohledem na to, že i v jiných městech ČR došlo k obdobnému vývoji zástavby, kladu otázku zda výsledky měření na stanicích ČHMÚ tohoto typu nezakládají ve svém souhrnu jiný výsledek než je prezentováno.
Jiří Svoboda
18.11.2019 11:44 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
18.11.2019 12:55 Reaguje na Jiří SvobodaPokud si ovšem kuře sníte sám, statisticky máme každý půlku, realita je však jiná.
A tak se to dá kombinovat s n prvky ,kde každý prvek=lokalita může nabývat n-hodnot
Jan Šimůnek
18.11.2019 15:53 Reaguje na Miroslav VinklerDruhá věc je, že tepelné ostrovy, ovlivňující teploty z meteostanic se nehodí do krámu klimaalarmistům (protože fakticky falešně zvyšují teplotu klimatu), takže je snaha jejich vliv a informace o něm potlačovat.
Miroslav Vinkler
18.11.2019 17:38 Reaguje na Jan Šimůnek- metodika interpolace dat
- na nutnou korekci souborů dat teplot z městských aglomerací skutečně odborníci upozornili (nebráno v potaz)
Jiří Svoboda
19.11.2019 11:41 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
18.11.2019 15:56Jinak jsem rád, že pan autor přiznal, že je odborníkem na něco jiného, který se "přespecializoval" na klimatologii.
Miroslav Vinkler
18.11.2019 17:53 Reaguje na Jan ŠimůnekNěkterým,zejména IPCC to jasné je. :-)
Jediné ,co dokážeme s jistotou prokázat, je radiační energetický příkon od Slunce. ( 180 000 TW/rok)
Co doposud neumíme je vyřešit rovnice proudění kapalin a plynů (oceány a atmosféra) v rámci jejich energetické bilance.
Zde si dovolím upozornit,že Clayův ústav (USA) vypsal v r.2000 cenu 1mil. USD tomu, kdo dokáže Navierovy-Stokesovy rovnice vyřešit.
Dodnes se ani neví, zda tyto rovnice vůbec nějaké řešení mají. (i když se to předpokládá)
Za této situace tvrdit, že jediným viníkem GO je CO2, když jsme předtím účelově vyloučili nejdůležitější skleníkový plyn-vodní páru, musí vzbuzovat přinejmenším pochybnosti.
Ladislav Metelka
18.11.2019 18:14 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
19.11.2019 11:49 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
19.11.2019 13:25 Reaguje na Jiří SvobodaSnižování emisí CO2 ,metan, N20.... , je založeno na předpokladu , který nebyl nikým a ničím průkazně doložen, to jest způsobem vylučujícím pochybnosti, že člověk množství vodní páry v atmosféře neovlivňuje. Chyba lávky-ovlivňuje-
o čemž svědčí i to, že se její obsah v atmosféře měřitelně zvýšil.