https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radimn-tolasz-geograficke-informacni-systemy-a-klima
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Radim Tolasz: Geografické informační systémy a klima

18.11.2019
Západ Slunce nad Jižní Amerikou
Západ Slunce nad Jižní Amerikou
Zúčastnil jsem se výroční GIS konference ArcData Praha. Považuji gisovské systémy za nejvhodnější způsob analýzy dat měřených kolem nás. Proč?
 

Jsem vzděláním geograf. Geografie je věda, která naučí člověka komplexnosti. Je to věda, pro kterou je analýza problémů prvotním a nezbytným krokem k syntéze, neboli k hledání řešení. V profesním životě se věnuji klimatologii, což je věda na pomezí fyziky a geografie. Klimatologie i geografie se zabývají prostorovými daty a geografické informační systémy (GIS) jsou dnes nepostradatelným nástrojem pro práci geografů i klimatologů. Asi lze nalézt více informací o začátcích GISů. Pro mě jsou však prapočátkem aktivity Jacka Dangermonda (ESRI), kterého jsem měl možnost několikrát potkat. Českým Dangermondem je Petr Seidl (ArcData).

Bez GISů bychom dnes nebyli schopni kontrolovat data a vytvářet mapové produkty v plně automatizovaném režimu (např. ZDE). Bez GISů bychom těžko vydali Atlas podnebí Česka (např. ZDE nebo ZDE i jinde). Bez map a bez GISů bychom se „dívali“ do datových tabulek a těžko hledali regionální a globální souvislosti. Bez GIS aplikací bychom dnes už asi ani nikam nedojeli a nedošli, tak jsme zpohodlněli. Ale zároveň nám GISy otevírají spoustu nových možností. Například překrývání map z různých časových období jsme si vyzkoušeli v rámci prezentace změn klimatických prvků v tzv. Story mapě nazvané „I v Česku se mění klima“.

Vyzkoušejte si tento příklad z ČHMÚ pro průměrnou teplotu, počet tropických dnů, průměrnou srážku a dny se srážkou nad 30 mm po desetiletích za posledních 60 let. Je to jen malý vzorek, který však hodně vypovídá o změnách zaznamenatelných během necelého jednoho lidského života.


reklama

Další informace |
Text je převzatý z osobního blogu Radima Tolasze.
foto - Tolasz Radim
Radim Tolasz
Autor je klimatolog. Pracuje pro Český hydrometeorologický ústav. Je expertem WMO pro klimatická data a databáze, českým zástupcem v GEO a v IPCC.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KZ

Karel Zvářal

18.11.2019 07:55
Kdo není slepý a umí číst, tak vidí. Názorněji už to nejde:-)
Odpovědět
RV

Richard Vacek

18.11.2019 09:24 Reaguje na Karel Zvářal
Žijeme ve výjimečně příznivém klimatickém období. Vyšší teploty a dostatek srážek trvaly po dostatečnou dobu, aby se civilizace rozvinula na úroveň, kdy jsme schopni osídlit celou planetu. Užívejme si období blahobytu a doufejme, že další ochlazení přijde až tehdy, kdy budeme ovládat tolik energie, že pro nás nebude znamenat katastrofu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.11.2019 09:33 Reaguje na Richard Vacek
A změny kterých parametrů přírodních jevů toto zpříznivění klimatu v posledních 60 letech způzobily?

Pak tu máme evidentní antropogenní nárůst skleníkových plynů v atmosféře. Ty to způsobit nemohly?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

18.11.2019 10:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Klima máme celkem příznivé už nějakých 11 000 let - předtím tu byla katastrofa typu mladší dryas. Snad šťastnou náhodou nám skleníkové plyny pomáhají období tepla prodloužit - i ty nejodvážnější modely dávají oteplení, které tady už bylo a o kterém víme, že bylo přínosné.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.11.2019 12:43 Reaguje na Richard Vacek
Akorát, když stoupla hladina oceánů během několika tisíciletí o několik desítek metrů, tak to nikomu moc nevadilo. Dnes vzestupem hladiny oceánů o pár metrů vypudíte stovky milionů lidí ze svých příbytků.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.11.2019 15:57 Reaguje na Karel Zvářal
Kdo pamatuje "názornou agitaci" z dob minulého režimu ... No, jako nástěnkář jsem takové možnosti jako je interaktivní grafika neměl :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.11.2019 09:44
Koukal jsem se na Šumavu a tam se podmínky za 50 let moc nezměnily. Evidentně tam změna klimatu za kůrovcovou kalamitu nemůže. Kde je tedy pes zakopán?
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

18.11.2019 10:04 Reaguje na Jiří Svoboda
To je dotaz ve stylu Koukal jsem na Himaláje, tam se hospodaření nezměnilo... tak proč tají? Ten problém se zove GO, a projevuje se načasto tam, kde se o to ani trochu nezasloužili.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.11.2019 11:38 Reaguje na Karel Zvářal
Asi to musím vysvětlit pro vás jasněji. Na Šumavě se, alespoň podle v grafech uváděných parametrů, GO téměř neprojevilo. Přesto tam nastala bezprecedentní kůrovcová kalamita.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

18.11.2019 11:33
Určitě by se mělo p.Tolaszovi poděkovat, že umožnil veřejnosti přístup k těmto informacím, což tímto činím.

K použité metodice bych měl jednu výhradu. Stávající síť meteostanic ČHMÚ nezohledňuje proces nárůstu vlivů tepelných ostrovů měst na sběr lokálních dat - zejména srážek a teplot.

Budu konkrétní. V Šumperku má ČHMÚ stanici v místní části Horní Temenice. Díky mohutné zástavbě okrajových částí města (logistická centra,sklady,hyperprodejny apod.) dochází často k zásadní změně distribuce srážek i teplotním rozdílům v lokálním měřítku.
Prostě v některých částech města prší,jinde poprchává či neprší vůbec.
Poněkud obdobně někde v tutéž dobu měříte rozdílné teploty .

S ohledem na to, že i v jiných městech ČR došlo k obdobnému vývoji zástavby, kladu otázku zda výsledky měření na stanicích ČHMÚ tohoto typu nezakládají ve svém souhrnu jiný výsledek než je prezentováno.


Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.11.2019 11:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pokud byste měl pravdu, např. v místě velkých měst by měl být na mapě flek odpovídající jiným teplotán či srážkám. To tam ale není!
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

18.11.2019 12:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak to víte ? Statistika je poněkud ošidná věc. Když si společně koupíme grilované kuře a každý si vezme polovinu, statistiky každý měl polovinu (a reálně také.)
Pokud si ovšem kuře sníte sám, statisticky máme každý půlku, realita je však jiná.
A tak se to dá kombinovat s n prvky ,kde každý prvek=lokalita může nabývat n-hodnot
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.11.2019 15:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tepelné ostrovy jsou v podstatě závislé na metodice interpolace dat mezi jednotlivými stanicemi (které jsou rozesety poměrně zřídka).
Druhá věc je, že tepelné ostrovy, ovlivňující teploty z meteostanic se nehodí do krámu klimaalarmistům (protože fakticky falešně zvyšují teplotu klimatu), takže je snaha jejich vliv a informace o něm potlačovat.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

18.11.2019 17:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Dneska u mě máte za jedna. :-)

- metodika interpolace dat
- na nutnou korekci souborů dat teplot z městských aglomerací skutečně odborníci upozornili (nebráno v potaz)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.11.2019 11:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jsou v zásadě dvě možnosti, jak tepelné ostrovy na mapě nemít. 1. vhodně je kompenzovat, 2. data natolik vyhladit, že zmizí. Na to asi/snad odpoví pan Talasz.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.11.2019 15:56
Ta mapy jen říká, že se otepluje. Není úplně jasné, jak moc (viz můj příspěvek k tepelným ostrovům), a vůbec není jasné, proč. Právě zde se neshodnou klimaalarmisté, klimaskeptici i klimarealisté.

Jinak jsem rád, že pan autor přiznal, že je odborníkem na něco jiného, který se "přespecializoval" na klimatologii.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

18.11.2019 17:53 Reaguje na Jan Šimůnek

Některým,zejména IPCC to jasné je. :-)

Jediné ,co dokážeme s jistotou prokázat, je radiační energetický příkon od Slunce. ( 180 000 TW/rok)

Co doposud neumíme je vyřešit rovnice proudění kapalin a plynů (oceány a atmosféra) v rámci jejich energetické bilance.
Zde si dovolím upozornit,že Clayův ústav (USA) vypsal v r.2000 cenu 1mil. USD tomu, kdo dokáže Navierovy-Stokesovy rovnice vyřešit.
Dodnes se ani neví, zda tyto rovnice vůbec nějaké řešení mají. (i když se to předpokládá)
Za této situace tvrdit, že jediným viníkem GO je CO2, když jsme předtím účelově vyloučili nejdůležitější skleníkový plyn-vodní páru, musí vzbuzovat přinejmenším pochybnosti.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

18.11.2019 18:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Neumíme je řešit analyticky. Metodami numerickíé matematiky řešit jdou - s určitou přesností. Analytické řešení pro reálnou tekutinu asi neexistuje z důvodu problému uzávěru rovnic turbulentní difuze...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.11.2019 11:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kdo tvrdí, že "že jediným viníkem GO je CO2, když jsme předtím vyloučili nejdůležitější skleníkový plyn-vodní páru", kromě vás? Účinek vodní páry je přece v modelu započítán jako zpětnovazební efekt spojený s navyšováním teploty primárně způsobeným emisemi CO2. Možná je to na někoho dost složité, nezbývá mu tudíž, než vynaložit na pochopení více úsilí nebo se do věci nemontovat.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

19.11.2019 13:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Nemáte pravdu , obchodování s emisními povolenkami, je založeno na metodice IPCC , která vodní páru nezná.
Snižování emisí CO2 ,metan, N20.... , je založeno na předpokladu , který nebyl nikým a ničím průkazně doložen, to jest způsobem vylučujícím pochybnosti, že člověk množství vodní páry v atmosféře neovlivňuje. Chyba lávky-ovlivňuje-
o čemž svědčí i to, že se její obsah v atmosféře měřitelně zvýšil.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

19.11.2019 18:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zvýšil, to je pravda. Nejprve bylo zvýšení koncentrace skleníkových plynů, to mělo za následek zvýšení teploty a jeho důsledkem je zvýšení výparu a růst specifické vlhkosti vzduchu.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

19.11.2019 19:24 Reaguje na Ladislav Metelka
Pouhá hypotéza, jsou známa i jiná vysvětlení.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.11.2019 21:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
A nebylo by solidní ta jiná vysvětlení předložit k diskusi?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.11.2019 21:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jestli to máte v hlavě tak popletené, jako je zmatený tento váš příspěvek, tak vám není moc co závidět.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

18.11.2019 20:02
Prečítal som si odkaz na článok "I v Česku se mění klima?" výborne by sa dalo nadviazať na článok Slovenského klimatológa Mikuláša Končeka "Menia sa klimatické pomery u nás?" http://www.nun.sk/koncek_pomery.pdf
Odpovědět
MM

Martin Macek

21.11.2019 00:49
Naprosto souhlasím, že nám GIS otevírá spoustu možností zpracování dat. Bohužel ČHMÚ tomu naopak vehementně brání - data ze stanic si prostě za dva miliony Kč nemůže pořídit každý, kdo by si třeba jen chtěl ověřit, zda je vámi prezentovaná mapa robustní vůči způsobu použité interpolace. A tak Češi paradoxně používají data pro českou republiku získané z ciziny, založené na interpolaci z ostudných třech stanic, které ČHMÚ milostivě poskytuje do databází NOAA.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.11.2019 09:45 Reaguje na Martin Macek
On je to zcela jistě záměr. Šťourání v datech by mohlo přinést informaci, že je vše úplně, ale úplně jinak.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist