https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radimn-tolasz-idealni-klima
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Radim Tolasz: Ideální klima

6.1.2020
Licence | Volné dílo (public domain)
Pořád častěji zjišťuji, že bojujeme proti větrným mlýnům. Předkládáme fakta a vrací se nám různé smyšleniny. Je smutné, že nesmysly o změně klimatu šíří i politici mající velký mediální prostor nebo dokonce špičkoví experti v různých oborech, kteří si myslí, že mají dostatek znalostí i v klimatologii. Níže uvedené perly mají potom neskutečný počet „lajků“ a „sdílení“, zatímco fakta zůstávají nepovšimnuta.
 
  • „Jediná neoddiskutovatelná devidace vývoje holocénu od předchozích 9 interglaciálů je trošku více CO2 v atmosféře v posledních pár letech.“ 
  •  „Změřil někdo, kolik CO2 bylo erupcí vytvořeno? Budou se na to konto zvyšovat socialistické klimazávazky?“
  • „Většina "klimatologů" jsou spíše meteorologové, protože studují a interpretují ten kraťoulinký úsek zemské historie, odkdy existuje teploměr.“
  • „Snižovat emise CO2? A proč si myslíte, že potom budeme mít to jediné správné ideální klima?“

Ta poslední perla o ideálním klimatu se docela často opakuje. Nevím, kde vznikla, ale zaslouží si širší vysvětlení. 

Klima se vždy měnilo a měnit se bude. Aktuálně směřujeme v horizontu cca 10000 let k době ledové a nedá se předpokládat, že by člověk tuto astronomickou danost ve vývoji Země nějak zvrátil (ale kdo ví, co bude za 5 nebo 10 tisíc let, že). Dnes máme jistotu, že rychlý vzestup teploty za posledních 50 let je reakcí na rostoucí koncentrace skleníkových plynů (a změny ve využívání krajiny) za více než 200 let. Proto voláme po snížení jejich antropogenních emisí. Považuji to za logické a správné, protože tento vzestup vychýlil klimatický systém z rovnováhy. Ale to neznamená, že bych volal po návratu k nějakému „správnému a ideálnímu klimatu“. Nic takového neexistuje a z ničeho takového, prosím, klimatology neobviňujte. My voláme jen po tom, abychom nechali klima jeho přirozenému vývoji. Často totiž zapomínáme, že klimatický systém je schopen absorbovat až 50 % antropogenních emisí CO2. Tato jeho přirozená schopnost se s rostoucí teplotou snižuje, ale pořád jsme u této magické hodnoty. A pokud to ještě nikomu nedochází, tak by stačilo globálně snížit jeho emise o 51 % a systém by se začal dostávat do rovnováhy. Sice hodně pomalu, ale hodně by to pomohlo. Říká se tomu čistá nula nebo uhlíková neutralita. Tak v čem je problém?


reklama

Další informace |
Text je převzatý z osobního blogu Radima Tolasze.
foto - Tolasz Radim
Radim Tolasz
Autor je klimatolog. Pracuje pro Český hydrometeorologický ústav. Je expertem WMO pro klimatická data a databáze, českým zástupcem v GEO a v IPCC.

tisknout poslat  twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (71)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Katka Pazderů

6.1.2020 05:56
Jenom o 51% dolů? To raději nepište, jste autorita, toho se někdo jiný chytí.
Je třeba proměnit celou ekonomiku. Ani takto nechtějí ti, co mají ve fosilu nainvestováno, nic měnit, a když řeknete, že půlka by stačila, tak existuje protidotaz, a nešlo by to nějak jinak? Když si s 50 % planeta poradí, proč ne se 100 %?
Musíme být hodnější, na tu naši kosmickou loď, planetu Zemi.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

6.1.2020 08:04 Reaguje na Katka Pazderů
Máte pravdu, je to hodně kontroverzní konstatování. A už jsem za něj i docela "schytal", protože neodpovídá IPCC definici o uhlíkové neutralitě. Ale já jsem geograf a dívám se na klimatický systém komplexně.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.1.2020 10:39 Reaguje na Radim Tolasz
I mne ta Vaše uhlíková neutralita trochu pobouřila, ale ke kritice jste se postavil chlapsky. Díky.

Jak tedy uhlíkovou neutralitu správně chápat? Já to chápu tak, že musíme kompenzovat uhlík z oxidace fosilních paliv ukládáním v biomase. Tedy množství někde deponované biomasy (ať už v přírodě nebo např. v konstrukcích) musí narůstat a bezzásahové pralesy tomu nijak nepřispějí.

Ale jak je to s oceány? Ukládání CO2 v oceánech je dnes zjevně dominantní pohlcovač CO2, protože, byť se oceány oteplují, jsou kvůli rychlému navyšování CO2 v atmosféře spalováním fosilních paliv vůči této atmosféře stále více podsyceny. Proto stále více CO2 absorbují a okyselují se.

Hrát na možnost dále spalovat fosilní paliva a nechávat všechny emise CO2 absorbovat oceány jednak není rovnováha, nýbrž ustálený dynamický stav, jednak to může být cesta do pekel.
Odpovědět
JZ

Josef Zbořil

7.1.2020 21:19 Reaguje na Jiří Svoboda
PANE KOLEGO, ZKUSTE SI ZOPAKOVAT HENRYHO ZÁKON... OKYSELENÍ? NÁRŮST TEPLOTY? NO NIC!
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.1.2020 11:36 Reaguje na Josef Zbořil
V něčem jsem udělal chybu? Prosím vysvětlete. Já si myslím, že to mám správně!

Shrnutí:
- se zvyšující se koncentrací CO2 roste rozpostnost CO2 v oceánu - dominantní jev
- se zvyšující se teplotou klesá rozpostnost CO2 v oceánu - méně dominantní jev
- v čase roste podsycenost oceánů vůči CO2 a přijímají stále více kyselinotvorného CO2
- oceány se okyselují, klesá jejich pH.
Odpovědět
JZ

Josef Zbořil

7.1.2020 21:16 Reaguje na Radim Tolasz
DÍKY, NA MNOHA VĚCES SE SHODNEME - A UŽ MNE TAKY NEBAVÍ BOJOVAT - A VYHAZOVAT PENÍZE TĚCH NEJPOTŘEBNĚJŠÍCH. UHLÍKOVÁ NEUTRALITA V POJETÍ EU JE CESTA BEZ NÁVRATU, ČISTĚ POLITICKÁ DEKLARACE. SVĚT UŽ DNES JDE JINUDY A TOTO POVEDE K DESINTEGRACI EU. A PROTO JE MOU ZÁSADOU NEPLÝTVAT! KAŽDÝ NECHŤ SVOU TROŠKOU PŘISPĚJE A NEMUSÍ TO BÝT ZROVNA TOTÁLNÍ ASKEZE.
Odpovědět
ig

6.1.2020 10:24 Reaguje na Katka Pazderů
No právě. Když naposled frčelo heslo, že je potřeba proměnit celou ekonomiku, tak z toho byl průšvih pro půlku světa na 40 - 80 let a doznívá to doteď. Proto jsou na to někteří lidé (třeba já) dost opatrní a všechna taková tvrzení označují za levičácký blábol a shazují je ze stolu i s příslušenstvím :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.1.2020 10:44 Reaguje na
Je zřejmě třeba rozlišovat proměnu ekonomiky likvidací tržního hospodářství nahrazením centrálním plánovaným hospodářstvím a potřebou změnit výrobní program v rámci fungování tržní ekonomiky trh nedeformujícími a naopak posilujícími nástroji.
Odpovědět
ig

6.1.2020 10:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, s tím by se dalo souhlasit. Ale to je přesně to, co neomarxisti nalepení na klimatickou agendu nechtějí :-) A ty je slyšet 100x víc než lidi seriózně mluvící o klimatu.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

6.1.2020 11:24 Reaguje na
Hlavně proto, že ty jejich výkřiky jsou mediálně zajímavější, než střízlivá hodnocení klimatologů.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

6.1.2020 06:03
Každá akce má nějaké náklady a nějaké výnosy. A z toho vyplyne, jestli je smysluplné do toho investovat, nebo ne. Jak je na tom evropský Green Deal?
Smutné je už to, když propagátoři OZE pokládají za přednost, že OZE bude vyžadovat desetitisíce nových pracovních míst.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

6.1.2020 08:04 Reaguje na Richard Vacek
To je jen reakce na námitky, že konec fosilního věku bude znamenat nezaměstnanost a chudobu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.1.2020 17:34 Reaguje na Radim Tolasz
Obávám se, že stavění nějakých "hladových zdí", tj provádění nějakých naprosto nesmyslných činností, jak to plánují "zelení úděláři" nic pozitivního v principu přinést nemůže.
Nehledě k tomu, že solární panely i větrníky se budují jako bezobslužné a prakticky i bezúdržbové, takže reálně nějaká pracovní místa nepotřebují.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.1.2020 07:45
Zaujímalo by ma odkiaľ beriete tú istotu, ako píšete "Dnes máme jistotu, že rychlý vzestup teploty za posledních 50 let je reakcí na rostoucí koncentrace skleníkových plynů (a změny ve využívání krajiny) za více než 200 let. "?
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

6.1.2020 08:02 Reaguje na Vladimir Mertan
Odkud? Říká se tomu klimatologie :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.1.2020 08:13 Reaguje na Radim Tolasz
Pane Tolaszi, nebudu hodnotit to, zda klimatologové mají či nemají pravdu, na to nejsem ani zdaleka odborně fundován. Pouze si dovoluji odpovědět na vaši poslední větu- v čem je tedy problém? Problém je v současném světovém řádu a s tím, jak jistě uznáte, nelze dělat v podstatě nic. Bohaté země volají po snížení CO2, ale chudší země, které mají- a vcelku oprávněný pocit- historické křivdy, je chtějí dohnat, tedy jejich životní úroveň. Řečeno zjednodušeně, ale jsem přesvědčen, že je to jasné a právě proto zatím bohužel neřešitelné.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

6.1.2020 08:56 Reaguje na pavel peregrin
Ano, s tím, bych i souhlasil. Ale to není důvod zpochybňovat ten základ, že z velké části za změnu musíme hledat CO2.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.1.2020 08:16 Reaguje na Radim Tolasz
Skúsim preformulovať otázku. Tvrdíte, že nemáme stanovenú ideálnu teplotu, že ide len o zachovanie prírodného cyklu. Predsa len rok 1850, ktorý najnovšie dáva IPCC ako predindustriálnu dobu patril naozaj k chladným obdobiam končiacej sa Malej doby ľadovej. Ak sa otepľuje, môže to byť súčasťou prirodzeného cyklu. Ako rozoznáme prirodzený cyklus od toho neprirodzeného?
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

6.1.2020 08:59 Reaguje na Vladimir Mertan
http://globalwarmingindex.org/
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.1.2020 13:35 Reaguje na Radim Tolasz
Viete, potom sa nečudujte, že klimatológom ľudia prestávajú veriť. V starších správach IPCC ako aj napríklad v materiáloch prof. Lapina sa pripisuje silné oteplenie od roku 1900 do roku 1940 prevažne prírodným vplyvom - konkrétne zvýšenej aktivite slnka. Teraz tomu tak zrazu nie je. Nemôžem si pomôcť, začínam mať pocit, že klimatológia spočíva hlavne vo spätnej úprave dát tak aby vyhovovali teórii GO. :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.1.2020 11:55 Reaguje na Vladimir Mertan
Problém je v tom, že v období 1930-1970 sluneční aktivita mírně rostla. Od roku 1970 ale neroste a přesto se otepluje...
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.1.2020 09:58 Reaguje na Ladislav Metelka
Opravdu neroste, nebo je to jen "ztraceno v ekologickém výkaznictví"? Mars a Jupiter se oteplovaly dlouho po roce 1970, pokud se tedy neoteplují dodnes.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

8.1.2020 10:41 Reaguje na Jan Šimůnek
https://skepticalscience.com/global-warming-on-mars-intermediate.htm
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.1.2020 15:56 Reaguje na Petr Dvořák
Problém mají soudruzi v tom, že existují cca od 20. 30. let fotky Marsu, z nichž se dá porovnat rozsah polárních čepiček (v kulminující zimě i v kulminujícím létě). A tyhle fotky jasně ukazují pokles jejich rozsahu.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

11.1.2020 12:05 Reaguje na Jan Šimůnek
A v čem přesně mají soudruzi problém?
V první polovině století sluneční výkon narůstal.
Samozřejmě opět ocením tu serii fotografií, o které hovoříte, a která je těžko k dohledání. Soudruzi tvrdí opak.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2020 15:05 Reaguje na Petr Dvořák
Pochopitelně se dají najít knížky a časopisy, kde tyto fotky jsou.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

11.1.2020 17:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Aha, tradičně skvělá reference, pochopitelně. Bohužel na to nemám čas, už pár let hledám Peroutkův článek.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.1.2020 13:35 Reaguje na Petr Dvořák
Hledejte, třeba ho najdete. Inkriminovaný časopis vycházel ve více lokálních a časových verzích a zřejmě nejsou všechny zaarchivované :-)

Jinak byste, pochopitelně, pokud k uvedenému problému tak autoritativně vystupujete, měl mít tyhle věci nastudované vy.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

13.1.2020 15:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Jasně. Bohužel řada zdrojů tvrdí něco jiného, tak bych si to rád přečetl z toho vašeho, blíže bohužel neurčeného.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

10.1.2020 11:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Nějaký zdroj informací?
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.1.2020 16:00 Reaguje na Ladislav Metelka
Vím, že na astronomických serverech se oteplování Jupitera (resp. vyššího příjmu energie ze Slunce touto planetou) dávalo dohromady se vznikem "big red spot junior".

Vzhledem k tomu, že sleduji pravidelně několik astronomických serverů (a sledoval jsem i takové, které už nejsou aktivní či dokonce dostupné), opravdu neznám primární původ této informace. Nicméně byla brána jako hotová věc. A nejde o žádné "konspirační" či "alternativní" weby.

K oteplování Marsu viz výš.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

11.1.2020 12:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Soudruzi Vám do toho zase hází vidle, "the notion that Jupiter is warming is actually based on predictions, since no warming has actually been observed. Climate models predict temperature increases along the equator and cooling at the poles. It is believed these changes will be catalysed by storms that merge into one super-storm, inhibiting the planet’s ability to mix heat. Sceptical arguments have ignored the fact this is not a phenomenon we have observed, and that the modelled forcing is storm and dust movements, not changes in solar radiation"

https://skepticalscience.com/print.php?r=163
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2020 15:12 Reaguje na Petr Dvořák
Spíš budu věřit astro.cz a podobným webům než klimaalarmistickým propagandistům, věrohodným asi jak soudruh Goebbels.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

11.1.2020 19:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Oni ti klimaalarmističtí propagandisté tam mají konkrétní tvrzení a reference, které byste mohl zpochybnit, kdybyste měl skutečné argumenty.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

11.1.2020 19:25 Reaguje na Petr Dvořák
https://youtu.be/5ZkcyeUTwks?t=3061
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

13.1.2020 13:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Už taháte argumenty z palce, žádný konkrétní odkaz... To Vás neučili, že takhle se neargumentuje? Dejte něco konkrétního...
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.1.2020 13:42 Reaguje na Ladislav Metelka
Vážený pane,
astronomii jsem nikdy systematicky nestudoval, pouze ji sleduji, protože mě od školního věku (tedy více než půl století) zajímá. Takže si spoustu věcí pamatuji, aniž bych na ně znal odkaz (jako z mnoha dalších oborů). Navíc jde o informace "učebnicového charakteru", které citovat nebývá zvykem (jak jsem byl před pár roky poučen kolegy spoluautory při sepisování monografie o plísních a dalších houbách na knížkách).
Obávám se, že vy jste (jako státní klimatolog) placený od toho, abyste hodil do pana Googla "red spot junior jupiter" a prohrabal se v odkazech. Já vás pouze směruji.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

13.1.2020 14:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Je o tom ta přednáška Phila Marcuse, kterou odkazuji výše. Zřejmě původní zdroj těch vašich článků. Podívejte se na ní.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

15.1.2020 11:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Když něco tvrdíte, měl byste to umět taky doložit. Tohle je "jedna paní povídala"... K ničemu...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.1.2020 08:24
Jsem rád za tu závorku, neb to pociťuji na vlastní kůži, když se zalykám horkem iďa přes rozsáhlé holiny či hliněné megalány. Poušť neozeleníme, ale nevytvářejme nové, spíše by to chtělo zavlažovat (pěstování rýže?-). Na tom když zapracujeme (celosvětově), věřím, že se i klíma srovná. Ten skleníkový plyn... no dejme tomu... ale nesmíme v tom skleníku vydatně topit.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

6.1.2020 09:00 Reaguje na Karel Zvářal
Pěstování rýže je podle emisních inventur velkým zdrojem metanu. Což je taky skleníkový plyn.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.1.2020 09:21 Reaguje na Radim Tolasz
Takže se zdá, že vytváříme optimální podmínky pro kolonizaci naší Země Marťany...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.1.2020 09:42 Reaguje na Karel Zvářal
Na Marsu je zima, pro Marťany by tu bylo nesnesitelné horko už teď... :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.1.2020 10:07 Reaguje na Ladislav Metelka
V Himalájích by se snad neroztopili...
Odpovědět
ig

6.1.2020 10:31 Reaguje na Ladislav Metelka
Já jsem s několika Marťany mluvil a ti nic neříkali o teplotách, starali se jen o to, aby byl konečně zrušen kapitalismus :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.1.2020 17:36 Reaguje na Radim Tolasz
Jenže nikdy nikdo nespočítal, zda hektar rýžoviště dá víc nebo míň metanu než hektar přírodní bažiny. Dtto nikdy nikdo nespočítal, jestli stáda bizonů na amerických prériích produkovala víc nebo míň metanu než krávy, co se tam místo nich pasou teď.
Odpovědět

6.1.2020 11:34
K pozitivům článku řadím to, že se konečně dostalo uznání negativního vlivu antropogenního hospodaření v krajině na změnu klimatu.
Výhradu bych měl k tvrzení " Dnes máme jistotu, že rychlý vzestup teploty....je reakcí na zvyšování skleníkových plynů." Jistotu nemáme, pouze to předpokládáme s určitou pravděpodobností.

Jestliže autor volá po "přirozeném vývoji klimatu" zcela pomíjí podstatu problému. Tou je negativní antropogenní ovlivnění přirozeného vývoje celé planety, kde nám globálně počínají kolabovat veškeré ekosystémy. ( prudký úbytek biodiverzity, deforestace,znečištění půdy,vody,atmosféry,okyselování oceánů...)
Hodně se mluví o globálním oteplování, ale zcela se pomíjí globální znečištění chemické, elektromagnetické, radioaktivní a materiální-fyzickými odpady a jejich dopadům na celou ekologickou rovnováhu.

Podstata problému je přece jasná - exponencionální nárůst lidské populace (starověk cca 200 mil., současnost 7,5 mld. a s tím spojená prudká spotřeba energií, nyní kryto většinou z fosilních zdrojů a bezuzdné drancování přírodních zdrojů.
Také materiálně-energetická spotřeba jednotlivce narůstá mimořádně.

Představa, že řešením je 0vá uhlíková stopa s dotovanými zdroji OZE je v tomto kontextu zcela mylná, neboť základní problém neřeší.
OZE nikdy nemohou pokrýt požadovaný objem energií. To je čirá fantasmagorie. Jako sůl potřebujeme koncentrované zdroje energií a snižování energetické spotřeby.

Všimněte si také, že populační problém nemá Evropa, Severní Amerika, Austrálie a svým způsobem Rusko.
Problém má Střední a Jižní Amerika, Afrika a Asie , tedy země , kde HDP/osoba/rok je podstatně nižší než u bohatého Severu.

Závěr nemůže vyznít jinak než skepticky, hasíme požár tam, kde není jeho zdroj a navíc zcela chybným způsobem.

















Odpovědět
RT

Radim Tolasz

6.1.2020 12:07 Reaguje na
Všechno souvisí se vším. Já jako klimatolog volám po snižování emisí GHG a po zdravé krajině. Což však neznamená, že nemusíme řešit i další problémy, které zmiňujete. A pokud volám po přirozeném vývoji klimatu, pak je v tom vše, co píšete, zahrnuto.

Za problémy hledejme člověka, jeho počty a chování vůči planetě. To ano. Ale za řešením taky hledejme člověka a jeho schopnosti. Nerad bych se dočkal volání po snižování počtu lidí na planetě. To řešením být nemůže.

Jinou otázkou v souvislosti s počtem lidí na planetě je zpomalení/zastavení nárůstu počtu lidí. A tady musíme řešení hledat v regionech, které uvádíte. Tam je vysoká porodnost, ale pozor, taky je tam kratší doba dožití, na což se často zapomíná.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.1.2020 13:01 Reaguje na Radim Tolasz
Nevím proč by snížení počtu lidské populace ,jako téma diskuze , mělo být tabuizováno.
Pochopitelně nemám na mysli "konečné řešení" ve stylu genocidy židovské populace za II.světové války.

Na mysli jsem měl přerozdělení bohatství mezi vyspělým Severem a zaostalým Jihem . Zvýšení gramotnosti, vzdělání, základní hygieny, zdravotnictví, a zejména projekty zaměřené na obnovu poškozených ekosystémů . Prioritou č.1 by bylo zajištění jejich potravinové soběstačnosti formou ekologicky šetrného zemědělství.

Ať se nám to líbí nebo ne, využitelná plocha Země má své limity. Nemůžeme se tvářit, že nárůst populace limity nemá.
Pokud víme , že ve vyspělých zemích nám četnost populace neroste, proč by to nešlo i jinde.
Jak známo i z naší historie, nejvíce početné rodiny měli ti nejchudší.


Odpovědět

Jan Šimůnek

6.1.2020 17:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
"přerozdělení bohatství mezi vyspělým Severem a zaostalým Jihem..."

Tohle se už zkoušelo a nefungovalo to. Viz pomoc rozvojovým zemím, viz např. "dobrovolně povinné" příspěvky na Fond Solidarity za socíku a mnoho dalších věcí.
Ona se asi musí každá společnost k něčemu podobnému jako naše (tj. přechod od R- strategii ke K- strategii u potomstva) dobabrat sama. Jakékoli snahy o nějaké "urychlování vývoje" apod. spíš tento proces zbrzdí.
IMHO bychom měli ukončit veškerou hospodářskou pomoc těmto zemím a nechat je, ať si nějakou cestu najdou (nebo vyhynou a obrnit se proti prožívání této možnosti).
Dalším problémem jsou Abrahámovská náboženství ve fundamentalistické podobě, protože ta vysloveně tlačí populaci do R-strategie (= co nejvíc potomků o co nejnižší kvalitě), přičemž asi největším problémem je islám.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.1.2020 18:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Změna klimatu je nejvíce viditelným problémem, ale nikoli nejdůležitějším.
Měli bychom řešit příčinu, nikoli následek.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

7.1.2020 11:10 Reaguje na
"hasíme požár tam, kde není jeho zdroj a navíc zcela chybným způsobem."
Ano, přesně to děláme.
Nechci být trapný tím, že to píši už po několikáté, ale všechny tyhle debaty jsou k ničemu, dokud se nezačne řešit to podstatné - a tím je děsivý a dnes už lze bez přehánění říci zničující nárůst populace. Protože i kdyby se Země nějakým zázrakem přes noc vrátila do naprosto ideálního stavu, tak pokud bude počet jejích obyvatel dál růst tempem, jakým rostl v posledních několika desetiletích, tak na tom velmi brzy budeme zase tak jak na tom jsme. Protože na takový počet lidí prostě nemá naše planeta kapacitu.
Odpovědět
ig

7.1.2020 12:16 Reaguje na Karel Ploranský
Ale jediný způsob snížení populace jaký kdy fungoval je zvýšení životní úrovně a s tím spojený spontánní přechod lidí na K-strategii rozmnožování. Podle mě je tento problém nemožné řešit jinak než dalším rozvojem techniky a co nejrychlejším překonáním toho mrtvého bodu, dokud celosvětový průmysl má schopnost toho dosáhnout. Jakmile dojdou zdroje (nebo budou zakázány), pak již není šance se tam dostat. Důkazem, že takový bod existuje, je sama naše euroatlantická civilizace. A důkazem že to jinak nejde jsou experimenty všech civilizací a jejich dlouhodobě neúspěšní experti na snižování populace (Hitler, Stalin, Mao Ce-tung, Pol Pot, Čingischán, ...).
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.1.2020 17:48
Na autora si dovoluji dotaz, jak mohl být dlouhá léta předsedou IPCC železniční inženýr, navíc ve fatálním střetu zájmů, proti kterému je Babišovo "Čapí hnízdo" naprostá prkotina?
A jestliže tedy o klimatu léta rozhodoval železniční inženýr, tak kde vzali klimatologové tu drzost hlásat, že nikdo bez formálního klimatologického vzdělání není kompetentní se k tomuto problému vyjadřovat?
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.1.2020 10:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Takže jsem se zase nic nedozvěděl...
Inu, v domě oběšencově nemluv o provaze, v domě klimatologově o Pachaurím ...
Odpovědět
J

Jan Křížek

6.1.2020 19:07
Dovolím si nesouhlasit s postupem navrhovaným, byť erudovaným klimatologem. CO2 se může jevit, jako primárním adeptem na viníka, ale jelikož je to krátkozraký pohled, musím nesouhlasit.
Rovnovážný stav CO2 je žádoucí, ale primárně si odpovězme na otázku, Co Vám nekontrolovaně uniká?...
Je to elektromagnetické pole elektrických rozvodných sítí, které omotává planetu skrz naskrz a vytváří elektromagnetické pole silné dostatečně na to, aby se posunovalo celé geomagnetické pole planety. Je li Vám známo, tak na geomagnetické pole planety jsou velmi úzce navázány radiační pásy.
... Teď přeskočím celé vysvětlování mojí domněnky koloběhu kyslíku a dodám, že vodní páry nepovažuji za hlavní důvod vzniku oblačnosti. A i když jsou roční srážkové úhrny každý rok přibližně stejné, tak to navýšení objemu CO2 souvisí se snižující se četností srážek...
Můžeme složitě počítat entropii, entalpii, ale vlastnosti prvků, jako náboj, diamagnetické, feromagnetické a paramagnetické chování, jsou přehlíženy, protože chybí spojitost s termodynamickými zákony.
Přirovnal bych to k počítači - při výpočtu energie známe práci i teplo, ale kdo sleduje monitor, tak fakticky nejde ani o teplo, ani o práci. V počítači nám jde hlavně o informace.
I když se chtě nechtě dostaneme k době ledové, výkyvy budou, ale i sucho. A čím více elektřiny, tím více sucha...
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

7.1.2020 00:19
Musím ocenit střízlivý postoj autora. Já osobně se nesnážím hodnotit klimatologii, jelikož se necitím být dostečně erudován v této oblasti. Pokud by se jednalo o snížení emisí o 51 %, možná bych také chodil na demostrace. Bohužel však dnes slyšíme o Green Dealu, který se opírá na neexistující technologie. Zároveň se zapomíná, že čím více směřovat k nule, tím více to bude bolet. Krásným příkladem je vápenec jako "nefosilní zdroj CO2" a jedna nejhojnějších hornin. Osobně si myslím, že až přijde na věc, brzy dojde k vystřízlivění. Nejhorší je však, že politici a aktivisté se tváří, že to je jen technický problém a ne otázka paradigmat.
Odpovědět

7.1.2020 08:34 Reaguje na Miloš Večeřa
Vápenec samozrejme nie je nefosílny zdroj CO2. Absolútna väčšina vápencov má biochemický alebo organický pôvod.Takmer všetok CO2, ktorý bol kedysi v atmosfére zeme je v súčasnosti uložený vo vápencových horninách. Tak sa zmenilo historických 8000 PPM na dnešných 400 PPM. Pekne o tom píše Dr. Patrick Moore v článku https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/rozhovor-ekologicke-hnuti-zavrhlo-vedu-i-logiku-2.A180326_223637_p_veda_wag Hovorí o postupnom a trvalom úbytku CO2 na Zemi až k nebezpečnej hranici 150 PPM, kedy prestáva fosyntéza rastlín."Ale když se posuzují naše znalosti o historii podílu oxidu uhličitého v globální atmosféře během posledních 500 milionů let, tam skoro neexistují reálná čísla, ale my máme proxys a sedimenty, které podávají informace o koncentracích CO2 v atmosféře a které sahají půl miliardy let nazpět. Co lze z toho vyvodit, je sice nepravidelný, ale stoupající úbytek CO2 z minimálně 5 000 ppm nebo 0,5 % před 500 milony let až po nejnižší úroveň někdy během posledního zalednění před 20 000 lety, když podíl CO2 činil pohých 180 ppm. Tento podíl leží pouhých 30 ppm nad úrovní, pod kterou většina rostlin uhyne.
Rostliny nepotřebují oxid uhličitý pouze k přežití, ony ho potřebují i na určité úrovni, zrovna tak jako my k přežití potřebujeme kyslík. Ale pětiprocentní podíl kyslíku v atmosféře by nestačil k našemu přežití, my potřebujeme současnou úroveň, tedy něco kolem 20 %. U rostlin a CO2 je to to samé a CO2 se vždy přibližoval úrovni, pod kterou rostliny zhynou. Tím si Země prošla doby ledovými pleistocénu, jedním zaledněním za druhým – minimálně 22 z toho během tohoto časového úseku 2,5 milionů let. Je zřejmé, že v případě, kdybychom my neintervenovali a nevnesli něco málo CO2 do atmosféry, byla by tato základní úrověň ohrožena. CO2 byl rostlinami z atmosféry odstraněn a vznikla fosilní paliva, zelenými organismy, které se staly fosilním palivem. A byl odstraněn mořskými organismy s jejich skořápkami, z čehož vznikl uhličitan vápenatý... Ten je v zemské kůře zastoupen daleko více, než fosilní paliva, tisíckrát více a všechen uhlík v uhličitanu vápenatém pochází z oxidu uhličitého rozpuštěného v mořské vodě. Tento uhlík je nyní uzavřen v kameni zvaném vápenec. Také jsou zde mramor a křída, například bílé doverské útesy v Anglii sestávají z vápníku, který byl kdysi vytvořen mořským planktonem."
Odpovědět
ig

7.1.2020 12:19 Reaguje na
Takže je to jasné. Matka Gaia stvořila lidstvo, aby uvolnilo do atmosféry CO2 a zachránilo ji tak před smrtí :-) :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.1.2020 12:33 Reaguje na
A kde se vzalo tolik hydroxidu vápenatého k navázání toho množství CO2? To, že je spousta ložisek biovápence může též znamenat, že pouze vznikl biometamorfózou mnohem rozptýlenějšího minerálního vápence. To pohlcené množství CO2 je ve fosilních palivech!
Odpovědět
J

Jan Křížek

7.1.2020 13:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Schránka měkkýšů se skládá ze tří vrstev, zvaných periostrakum, ostrakum a hypostrakum. Ostrakum je z kalcitu. Hypostrakum, vrstva typická pro mlže, je z aragonitu (CaCO3). Vzniká:
CO2 + H2O → H2CO3
H2CO3 + CaCO3 → Ca + H2 + 2CO32−
Za miliony let je to hodně obalů živočichů, ale uhličitan vápenatý je v přírodě přirozenější než hydroxid vápenatý a schránky v sedimentech jsou toho velmi jasným a doloženým důkazem.
Stejně tak metanhydrát by neměl na Zemi neměl být, ale může za jeho existenci Rayleiho nestabilita na pólech planety, diamagnetický vodík a hodně CO2.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

7.1.2020 13:48 Reaguje na Jiří Svoboda
A odkial sa zobral minerálny vápenec? Existuje také niečo? Ako vznikol?
Odpovědět
J

Jan Křížek

7.1.2020 14:56 Reaguje na Vladimir Mertan
Jedna stránka jsou sedimentární horniny, o kterých byla řeč.
Klasický kalcit se tvoří krystalizací v hydrotermálních puklinách a tvoří žíly hornin. U nás krásné agregáty krápníků v punkevních jeskyních.
Další přeměny vápence např magmatity plagioklasy alkalicko-vápenaté.
Vápník je jako CaO obsažen stopově i obsažen v plutonitech a vulkanitech. Gabro, diorit, bazalt, andezit kolem 10%.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.1.2020 11:47 Reaguje na Vladimir Mertan
Máme pálené vápno CaO, hašené vápno Ca(OH)2 a vápenec CaCO3, ten je v prostředí s H2O a CO2 nejstabilnější. Člověk by proto očekával, že v přírodě se z těchto tří sloučenin bude vyskytovat jen ten vápenec, protože všechny ostatní sloučeniny na něj rychle zreagují.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.1.2020 10:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Oxid vápníku by měl být v hlubokých vrstvách kůry a odtud se dostává do svrchnějších vrstev (kam zasahuje biosféra) tektonickými pohyby, sopečnou činností apod. A z vynesených hornin je potom vyplavován do vody a světového oceánu.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

7.1.2020 14:55 Reaguje na Miloš Večeřa
Použil jsem toto ošklivé slovo "nefosilní" v uvozovkách. Jelikož fosiní mělo dříve jiný význam než dnes, kdy se tím spíše myslí uhlí, ropa, zemní plyn, rašelina, atd. Většina vápenců má pravděpodobně fosilní původ, kdy je kalcit abitiotickými procesy vymýván z hornin, poté biochemickými procesy vyvázán do aragonitu. Kumulací schránek pravděpodobně tak vznikla vělká dnes těžená ložiska. Chtěl jsem spíše říci, že náhrada vápence v některých procesech je nemožná. Dokážu si představit ocel vyrobenou bez použití koksu a vápence. Řekl bych, že je to poněkud drahé a vyžadovalo by to pravděpodobně velmi čistou rudu a hlavně výtvořit takovou technologii. V případě výroby cementu nemožné. Je to prostě levná, dostupná surovina a nejběžnější báze. Důležité si je uvědomit, že CO2 uvolněný rozkladem vápence v průmyslových procesech má stejné vlastnosti jako CO2 uvolněný spalováním fosilních paliv.
Něvěřím v kompenzační opatření typu "vysadíme stromy" a v nesmyslný termín o plících planety, za něž jsou mnohé lesy považovány. Ekosystém, který je více méně v rovnováze může být pouze "uhlíkovým rezervoárem". Pokud nedojde k jeho zániku přikrytím sedimenty (konzervace biomasy), kdy dojde k uvolnění prostoru. Na to zatím v našich podmíkách ČR nemáme ani energii ani ty sedimenty.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

7.1.2020 17:27 Reaguje na Miloš Večeřa
Teraz mi ide o to, či CO2 uložené vo vápencoch bolo predtým súčasťou atmosféry alebo nebolo. Ak by boli schránky budované s kalcitu, ktorý je abiotickými procesmi vymývaný z hornín, muselo by ho byť v tých horninách gigantické množstvo. Nachádzajú sa niekde zvyšky toho abiotického kalcitu? Ako vznikol?
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

7.1.2020 21:39 Reaguje na Vladimir Mertan
Abiotický kalcit, jak jste jej označil, je celkem bežný minerál vyskytující se např. v čedičích. Uhlík v zemské kůře je celkem běžný (0,35%). CO2 je běžně také obsažen v sopečných plynech.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.1.2020 10:05 Reaguje na Miloš Večeřa
Jenže v těch čedičích vzniká asi druhotně, protože teploty, při nichž čedič teče, jsou vyšší než teploty, při nichž se ve vápenici rozkládá uhličitan vápenatý na CaO a CO2.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

8.1.2020 12:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano,kalcit vzniká druhotně v dutinách, kde byl pravdpodobně uzavřen CO2. Řekl bych, že nepochází z atmosféry, jelikož taveniny krystalizují od povrchu. Samozřejmě může docházet i tvorbě na puklinách erodované horniny. Nicměně je potřeba ještě vzít do úvahy uvolnění CO2 z magmatu. Takže celková bilance není jednoznačná.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

8.1.2020 17:32 Reaguje na Miloš Večeřa
Odpoveď asi nie je jednoduchá, pýtal som sa kolegu geológa, googlili sme ale jednoznačnú odpoveď sme nenašli. Sľúbil mi, že sa na to ešte pozrie doma v knihách.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist