Radim Tolasz: Ideální klima
- „Jediná neoddiskutovatelná devidace vývoje holocénu od předchozích 9 interglaciálů je trošku více CO2 v atmosféře v posledních pár letech.“
- „Změřil někdo, kolik CO2 bylo erupcí vytvořeno? Budou se na to konto zvyšovat socialistické klimazávazky?“
- „Většina "klimatologů" jsou spíše meteorologové, protože studují a interpretují ten kraťoulinký úsek zemské historie, odkdy existuje teploměr.“
- „Snižovat emise CO2? A proč si myslíte, že potom budeme mít to jediné správné ideální klima?“
Ta poslední perla o ideálním klimatu se docela často opakuje. Nevím, kde vznikla, ale zaslouží si širší vysvětlení.
Klima se vždy měnilo a měnit se bude. Aktuálně směřujeme v horizontu cca 10000 let k době ledové a nedá se předpokládat, že by člověk tuto astronomickou danost ve vývoji Země nějak zvrátil (ale kdo ví, co bude za 5 nebo 10 tisíc let, že). Dnes máme jistotu, že rychlý vzestup teploty za posledních 50 let je reakcí na rostoucí koncentrace skleníkových plynů (a změny ve využívání krajiny) za více než 200 let. Proto voláme po snížení jejich antropogenních emisí. Považuji to za logické a správné, protože tento vzestup vychýlil klimatický systém z rovnováhy. Ale to neznamená, že bych volal po návratu k nějakému „správnému a ideálnímu klimatu“. Nic takového neexistuje a z ničeho takového, prosím, klimatology neobviňujte. My voláme jen po tom, abychom nechali klima jeho přirozenému vývoji. Často totiž zapomínáme, že klimatický systém je schopen absorbovat až 50 % antropogenních emisí CO2. Tato jeho přirozená schopnost se s rostoucí teplotou snižuje, ale pořád jsme u této magické hodnoty. A pokud to ještě nikomu nedochází, tak by stačilo globálně snížit jeho emise o 51 % a systém by se začal dostávat do rovnováhy. Sice hodně pomalu, ale hodně by to pomohlo. Říká se tomu čistá nula nebo uhlíková neutralita. Tak v čem je problém?
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (71)
Katka Pazderů
6.1.2020 05:56Je třeba proměnit celou ekonomiku. Ani takto nechtějí ti, co mají ve fosilu nainvestováno, nic měnit, a když řeknete, že půlka by stačila, tak existuje protidotaz, a nešlo by to nějak jinak? Když si s 50 % planeta poradí, proč ne se 100 %?
Musíme být hodnější, na tu naši kosmickou loď, planetu Zemi.
Radim Tolasz
6.1.2020 08:04 Reaguje na Katka PazderůJiří Svoboda
6.1.2020 10:39 Reaguje na Radim TolaszJak tedy uhlíkovou neutralitu správně chápat? Já to chápu tak, že musíme kompenzovat uhlík z oxidace fosilních paliv ukládáním v biomase. Tedy množství někde deponované biomasy (ať už v přírodě nebo např. v konstrukcích) musí narůstat a bezzásahové pralesy tomu nijak nepřispějí.
Ale jak je to s oceány? Ukládání CO2 v oceánech je dnes zjevně dominantní pohlcovač CO2, protože, byť se oceány oteplují, jsou kvůli rychlému navyšování CO2 v atmosféře spalováním fosilních paliv vůči této atmosféře stále více podsyceny. Proto stále více CO2 absorbují a okyselují se.
Hrát na možnost dále spalovat fosilní paliva a nechávat všechny emise CO2 absorbovat oceány jednak není rovnováha, nýbrž ustálený dynamický stav, jednak to může být cesta do pekel.
Josef Zbořil
7.1.2020 21:19 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
8.1.2020 11:36 Reaguje na Josef ZbořilShrnutí:
- se zvyšující se koncentrací CO2 roste rozpostnost CO2 v oceánu - dominantní jev
- se zvyšující se teplotou klesá rozpostnost CO2 v oceánu - méně dominantní jev
- v čase roste podsycenost oceánů vůči CO2 a přijímají stále více kyselinotvorného CO2
- oceány se okyselují, klesá jejich pH.
Josef Zbořil
7.1.2020 21:16 Reaguje na Radim TolaszJiří Svoboda
6.1.2020 10:44 Reaguje naRadim Tolasz
6.1.2020 11:24 Reaguje naRichard Vacek
6.1.2020 06:03Smutné je už to, když propagátoři OZE pokládají za přednost, že OZE bude vyžadovat desetitisíce nových pracovních míst.
Radim Tolasz
6.1.2020 08:04 Reaguje na Richard VacekJan Šimůnek
6.1.2020 17:34 Reaguje na Radim TolaszNehledě k tomu, že solární panely i větrníky se budují jako bezobslužné a prakticky i bezúdržbové, takže reálně nějaká pracovní místa nepotřebují.
Vladimir Mertan
6.1.2020 07:45Radim Tolasz
6.1.2020 08:02 Reaguje na Vladimir Mertanpavel peregrin
6.1.2020 08:13 Reaguje na Radim TolaszRadim Tolasz
6.1.2020 08:56 Reaguje na pavel peregrinVladimir Mertan
6.1.2020 08:16 Reaguje na Radim TolaszVladimir Mertan
6.1.2020 13:35 Reaguje na Radim TolaszLadislav Metelka
7.1.2020 11:55 Reaguje na Vladimir MertanJan Šimůnek
8.1.2020 09:58 Reaguje na Ladislav MetelkaPetr Dvořák
8.1.2020 10:41 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
10.1.2020 15:56 Reaguje na Petr DvořákPetr Dvořák
11.1.2020 12:05 Reaguje na Jan ŠimůnekV první polovině století sluneční výkon narůstal.
Samozřejmě opět ocením tu serii fotografií, o které hovoříte, a která je těžko k dohledání. Soudruzi tvrdí opak.
Jan Šimůnek
11.1.2020 15:05 Reaguje na Petr DvořákPetr Dvořák
11.1.2020 17:59 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
13.1.2020 13:35 Reaguje na Petr DvořákJinak byste, pochopitelně, pokud k uvedenému problému tak autoritativně vystupujete, měl mít tyhle věci nastudované vy.
Petr Dvořák
13.1.2020 15:03 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
10.1.2020 16:00 Reaguje na Ladislav MetelkaVzhledem k tomu, že sleduji pravidelně několik astronomických serverů (a sledoval jsem i takové, které už nejsou aktivní či dokonce dostupné), opravdu neznám primární původ této informace. Nicméně byla brána jako hotová věc. A nejde o žádné "konspirační" či "alternativní" weby.
K oteplování Marsu viz výš.
Petr Dvořák
11.1.2020 12:13 Reaguje na Jan Šimůnekhttps://skepticalscience.com/print.php?r=163
Jan Šimůnek
11.1.2020 15:12 Reaguje na Petr DvořákPetr Dvořák
11.1.2020 19:23 Reaguje na Jan ŠimůnekLadislav Metelka
13.1.2020 13:19 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
13.1.2020 13:42 Reaguje na Ladislav Metelkaastronomii jsem nikdy systematicky nestudoval, pouze ji sleduji, protože mě od školního věku (tedy více než půl století) zajímá. Takže si spoustu věcí pamatuji, aniž bych na ně znal odkaz (jako z mnoha dalších oborů). Navíc jde o informace "učebnicového charakteru", které citovat nebývá zvykem (jak jsem byl před pár roky poučen kolegy spoluautory při sepisování monografie o plísních a dalších houbách na knížkách).
Obávám se, že vy jste (jako státní klimatolog) placený od toho, abyste hodil do pana Googla "red spot junior jupiter" a prohrabal se v odkazech. Já vás pouze směruji.
Petr Dvořák
13.1.2020 14:57 Reaguje na Jan ŠimůnekLadislav Metelka
15.1.2020 11:35 Reaguje na Jan ŠimůnekKarel Zvářal
6.1.2020 08:24Radim Tolasz
6.1.2020 09:00 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
6.1.2020 09:21 Reaguje na Radim TolaszLadislav Metelka
6.1.2020 09:42 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
6.1.2020 10:07 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
6.1.2020 17:36 Reaguje na Radim TolaszVýhradu bych měl k tvrzení " Dnes máme jistotu, že rychlý vzestup teploty....je reakcí na zvyšování skleníkových plynů." Jistotu nemáme, pouze to předpokládáme s určitou pravděpodobností.
Jestliže autor volá po "přirozeném vývoji klimatu" zcela pomíjí podstatu problému. Tou je negativní antropogenní ovlivnění přirozeného vývoje celé planety, kde nám globálně počínají kolabovat veškeré ekosystémy. ( prudký úbytek biodiverzity, deforestace,znečištění půdy,vody,atmosféry,okyselování oceánů...)
Hodně se mluví o globálním oteplování, ale zcela se pomíjí globální znečištění chemické, elektromagnetické, radioaktivní a materiální-fyzickými odpady a jejich dopadům na celou ekologickou rovnováhu.
Podstata problému je přece jasná - exponencionální nárůst lidské populace (starověk cca 200 mil., současnost 7,5 mld. a s tím spojená prudká spotřeba energií, nyní kryto většinou z fosilních zdrojů a bezuzdné drancování přírodních zdrojů.
Také materiálně-energetická spotřeba jednotlivce narůstá mimořádně.
Představa, že řešením je 0vá uhlíková stopa s dotovanými zdroji OZE je v tomto kontextu zcela mylná, neboť základní problém neřeší.
OZE nikdy nemohou pokrýt požadovaný objem energií. To je čirá fantasmagorie. Jako sůl potřebujeme koncentrované zdroje energií a snižování energetické spotřeby.
Všimněte si také, že populační problém nemá Evropa, Severní Amerika, Austrálie a svým způsobem Rusko.
Problém má Střední a Jižní Amerika, Afrika a Asie , tedy země , kde HDP/osoba/rok je podstatně nižší než u bohatého Severu.
Závěr nemůže vyznít jinak než skepticky, hasíme požár tam, kde není jeho zdroj a navíc zcela chybným způsobem.
Radim Tolasz
6.1.2020 12:07 Reaguje naZa problémy hledejme člověka, jeho počty a chování vůči planetě. To ano. Ale za řešením taky hledejme člověka a jeho schopnosti. Nerad bych se dočkal volání po snižování počtu lidí na planetě. To řešením být nemůže.
Jinou otázkou v souvislosti s počtem lidí na planetě je zpomalení/zastavení nárůstu počtu lidí. A tady musíme řešení hledat v regionech, které uvádíte. Tam je vysoká porodnost, ale pozor, taky je tam kratší doba dožití, na což se často zapomíná.
Miroslav Vinkler
6.1.2020 13:01 Reaguje na Radim TolaszPochopitelně nemám na mysli "konečné řešení" ve stylu genocidy židovské populace za II.světové války.
Na mysli jsem měl přerozdělení bohatství mezi vyspělým Severem a zaostalým Jihem . Zvýšení gramotnosti, vzdělání, základní hygieny, zdravotnictví, a zejména projekty zaměřené na obnovu poškozených ekosystémů . Prioritou č.1 by bylo zajištění jejich potravinové soběstačnosti formou ekologicky šetrného zemědělství.
Ať se nám to líbí nebo ne, využitelná plocha Země má své limity. Nemůžeme se tvářit, že nárůst populace limity nemá.
Pokud víme , že ve vyspělých zemích nám četnost populace neroste, proč by to nešlo i jinde.
Jak známo i z naší historie, nejvíce početné rodiny měli ti nejchudší.
Jan Šimůnek
6.1.2020 17:44 Reaguje na Miroslav VinklerTohle se už zkoušelo a nefungovalo to. Viz pomoc rozvojovým zemím, viz např. "dobrovolně povinné" příspěvky na Fond Solidarity za socíku a mnoho dalších věcí.
Ona se asi musí každá společnost k něčemu podobnému jako naše (tj. přechod od R- strategii ke K- strategii u potomstva) dobabrat sama. Jakékoli snahy o nějaké "urychlování vývoje" apod. spíš tento proces zbrzdí.
IMHO bychom měli ukončit veškerou hospodářskou pomoc těmto zemím a nechat je, ať si nějakou cestu najdou (nebo vyhynou a obrnit se proti prožívání této možnosti).
Dalším problémem jsou Abrahámovská náboženství ve fundamentalistické podobě, protože ta vysloveně tlačí populaci do R-strategie (= co nejvíc potomků o co nejnižší kvalitě), přičemž asi největším problémem je islám.
Miroslav Vinkler
6.1.2020 18:37 Reaguje na Jan ŠimůnekMěli bychom řešit příčinu, nikoli následek.
Karel Ploranský
7.1.2020 11:10 Reaguje naAno, přesně to děláme.
Nechci být trapný tím, že to píši už po několikáté, ale všechny tyhle debaty jsou k ničemu, dokud se nezačne řešit to podstatné - a tím je děsivý a dnes už lze bez přehánění říci zničující nárůst populace. Protože i kdyby se Země nějakým zázrakem přes noc vrátila do naprosto ideálního stavu, tak pokud bude počet jejích obyvatel dál růst tempem, jakým rostl v posledních několika desetiletích, tak na tom velmi brzy budeme zase tak jak na tom jsme. Protože na takový počet lidí prostě nemá naše planeta kapacitu.
Jan Šimůnek
6.1.2020 17:48A jestliže tedy o klimatu léta rozhodoval železniční inženýr, tak kde vzali klimatologové tu drzost hlásat, že nikdo bez formálního klimatologického vzdělání není kompetentní se k tomuto problému vyjadřovat?
Jan Šimůnek
8.1.2020 10:07 Reaguje na Jan ŠimůnekInu, v domě oběšencově nemluv o provaze, v domě klimatologově o Pachaurím ...
Jan Křížek
6.1.2020 19:07Rovnovážný stav CO2 je žádoucí, ale primárně si odpovězme na otázku, Co Vám nekontrolovaně uniká?...
Je to elektromagnetické pole elektrických rozvodných sítí, které omotává planetu skrz naskrz a vytváří elektromagnetické pole silné dostatečně na to, aby se posunovalo celé geomagnetické pole planety. Je li Vám známo, tak na geomagnetické pole planety jsou velmi úzce navázány radiační pásy.
... Teď přeskočím celé vysvětlování mojí domněnky koloběhu kyslíku a dodám, že vodní páry nepovažuji za hlavní důvod vzniku oblačnosti. A i když jsou roční srážkové úhrny každý rok přibližně stejné, tak to navýšení objemu CO2 souvisí se snižující se četností srážek...
Můžeme složitě počítat entropii, entalpii, ale vlastnosti prvků, jako náboj, diamagnetické, feromagnetické a paramagnetické chování, jsou přehlíženy, protože chybí spojitost s termodynamickými zákony.
Přirovnal bych to k počítači - při výpočtu energie známe práci i teplo, ale kdo sleduje monitor, tak fakticky nejde ani o teplo, ani o práci. V počítači nám jde hlavně o informace.
I když se chtě nechtě dostaneme k době ledové, výkyvy budou, ale i sucho. A čím více elektřiny, tím více sucha...
Miloš Večeřa
7.1.2020 00:19Rostliny nepotřebují oxid uhličitý pouze k přežití, ony ho potřebují i na určité úrovni, zrovna tak jako my k přežití potřebujeme kyslík. Ale pětiprocentní podíl kyslíku v atmosféře by nestačil k našemu přežití, my potřebujeme současnou úroveň, tedy něco kolem 20 %. U rostlin a CO2 je to to samé a CO2 se vždy přibližoval úrovni, pod kterou rostliny zhynou. Tím si Země prošla doby ledovými pleistocénu, jedním zaledněním za druhým – minimálně 22 z toho během tohoto časového úseku 2,5 milionů let. Je zřejmé, že v případě, kdybychom my neintervenovali a nevnesli něco málo CO2 do atmosféry, byla by tato základní úrověň ohrožena. CO2 byl rostlinami z atmosféry odstraněn a vznikla fosilní paliva, zelenými organismy, které se staly fosilním palivem. A byl odstraněn mořskými organismy s jejich skořápkami, z čehož vznikl uhličitan vápenatý... Ten je v zemské kůře zastoupen daleko více, než fosilní paliva, tisíckrát více a všechen uhlík v uhličitanu vápenatém pochází z oxidu uhličitého rozpuštěného v mořské vodě. Tento uhlík je nyní uzavřen v kameni zvaném vápenec. Také jsou zde mramor a křída, například bílé doverské útesy v Anglii sestávají z vápníku, který byl kdysi vytvořen mořským planktonem."
Jiří Svoboda
7.1.2020 12:33 Reaguje naJan Křížek
7.1.2020 13:46 Reaguje na Jiří SvobodaCO2 + H2O → H2CO3
H2CO3 + CaCO3 → Ca + H2 + 2CO32−
Za miliony let je to hodně obalů živočichů, ale uhličitan vápenatý je v přírodě přirozenější než hydroxid vápenatý a schránky v sedimentech jsou toho velmi jasným a doloženým důkazem.
Stejně tak metanhydrát by neměl na Zemi neměl být, ale může za jeho existenci Rayleiho nestabilita na pólech planety, diamagnetický vodík a hodně CO2.
Vladimir Mertan
7.1.2020 13:48 Reaguje na Jiří SvobodaJan Křížek
7.1.2020 14:56 Reaguje na Vladimir MertanKlasický kalcit se tvoří krystalizací v hydrotermálních puklinách a tvoří žíly hornin. U nás krásné agregáty krápníků v punkevních jeskyních.
Další přeměny vápence např magmatity plagioklasy alkalicko-vápenaté.
Vápník je jako CaO obsažen stopově i obsažen v plutonitech a vulkanitech. Gabro, diorit, bazalt, andezit kolem 10%.
Jiří Svoboda
8.1.2020 11:47 Reaguje na Vladimir MertanJan Šimůnek
8.1.2020 10:02 Reaguje na Jiří SvobodaMiloš Večeřa
7.1.2020 14:55 Reaguje na Miloš VečeřaNěvěřím v kompenzační opatření typu "vysadíme stromy" a v nesmyslný termín o plících planety, za něž jsou mnohé lesy považovány. Ekosystém, který je více méně v rovnováze může být pouze "uhlíkovým rezervoárem". Pokud nedojde k jeho zániku přikrytím sedimenty (konzervace biomasy), kdy dojde k uvolnění prostoru. Na to zatím v našich podmíkách ČR nemáme ani energii ani ty sedimenty.