Radim Tolasz: Jak funguje IPCC?
- First Assessment Report (FAR) z roku 1990,
- Second Assessment Report (SAR) z roku 1995,
- Third Assessment Report (TAR) z roku 2001,
- Fourth Assessment Report (AR4) z roku 2007,
- Fifth Assessment Report (AR5) z roku 2013 a 2014.
Struktura těchto hlavních hodnotících zpráv se postupně ustálila na čtyřech dílech:
- The Physical Science Basis (WGI),
- Impacts, Adaptation, and Vulnerability (WGII),
- Mitigation of Climate Change (WGIII),
- Synthesis Report.
A aby to nebylo úplně jednoduché, tak každý tento díl je rozdělen do tří verzí:
- Report,
- Technical Summary,
- Summary for Policy Makers.
Osobně považuji toto poslední dělení za nadbytečné, ale chápu, že ne každý má morální sílu si přečíst celý Report, která má dnes několik tisíc stran hutného textu. Nebo hodit oko alespoň na obrázky. Proto je připraveno Technical Summary, což je docela příjemné shrnutí celého Reportu na několika stovkách stran. Reporty nejsou vědeckým výstupem nebo nějakým výzkumem. Jde pouze o rešerši recenzované literatury. Pokud má někdo zájem „ovlivnit“ to, co bude Report obsahovat, musí publikovat a věřit, že si autoři Reportu jeho publikací všimnou. Pokud jde o Summary for Policy Makers, pak je to jen rozcestník k informacím. Nic víc.
Proč to takto podrobně uvádím? Často dostávám dotazy, jak vlastně IPCC funguje. A co je horší, často se o fungování IPCC dočítám různé nesmysly.
Úřednické postupy teď nechme stranou, podívejme se, jak vznikají Reporty a co předchází publikaci hodnotící zprávy. Pokusím se to krátce shrnout na příkladu Sixth Assessment Report (AR6), který by měl být publikován v letech 2021 a 2022. První díl, The Physical Science Basis, je připravován v těchto krocích:
- Příprava obsahu AR6 WGI (květen 2017) Obsah budoucího Reportu připraví experti delegovaní členskými státy. Není to tedy návrh úředníků nebo politiků. Obsah je poté vedením IPCC předložen Panelu k diskusi.
- Schválení obsahu na 46. IPCC (září 2017) Panel se na obsahu musí shodnout, přičemž má možnost navrhovat doplnění a úpravy. Po schválení obsahu následuje proces výběru autorů, kteří budou Report psát.
- Nominace a výběr autorů (říjen 2017 až květen 2018) Členové Panelu jsou vyzváni k předložení nominací autorů. Za Česko předkládám nominace já a probírám to s experty, kteří se dané problematice odborně věnují. V tomto případě jsem navrhl do autorského týmu 3 české odborníky z ÚFA AV ČR, MFF UK, ÚVGZ Brno a z ČHMÚ. Nominace obsahuje speciální osobní dotazník, kde nominovaný autor uvede své vzdělání, praxi a hlavně 5 nejvýznamnějších publikací.
- First Lead Author Meeting (červen 2018) Mezi nominací a prvním setkáním autorů probíhá ne zrovna jednoduchý výběr. Zpravidla se vedení IPCC sejde cca 1000 nominací a výsledný počet autorů se pohybuje kolem 100. Úspěšnost nominací je tak cca 1:10. Tento výběr je plně v kompetenci vedení IPCC a podléhá pravidlům a zvyklostem OSN.
- První návrh textu a interní autorské review (říjen až listopad 2018)
- Příprava první verze textu, First Order Draft (prosinec 2018 až duben 2019)
- Expert Review First Order Draft (duben až červen 2019) Základní práce autorského týmu skončila a výsledek je předložen k připomínkám na úrovni expertů. I zde je mou zodpovědností, abych oslovil české experty a vyzval je k registraci, na základě které dostanou přístup k textu Reportu. Poté mají 3 měsíce na zpracování připomínek. Registrovat se však může kdokoliv, musí však uvést své vzdělání a odborné výstupy a ne každý expert je akceptován.
- Zapracování připomínek (červenec až prosinec 2019) V každém kole připomínkového řízení se autorům schází cca 10.000 různých připomínek. Od těch formálních nebo stylistických až po zcela zásadní. A stává se, že si připomínky navzájem odporují.
- Poslední možnost pro zapracování hodnocené literatury (prosinec 2019) To je zajímavé datum. Report, který vyjde v roce 2021, může zahrnovat publikace vydané v roce 2019 jako ty nečerstvější. Taková je realita a je to při rozsahu Reportů docela pochopitelné. Často se však objevují po vydání Reportu připomínky, že není aktuální, protože před pár týdny vyšla nějaká zásadní publikace.
- Příprava druhé verze textu, Second Order Draft (leden a únor 2020)
- Expert and Governmental Review Second Order Draft a první verze SPM (březen a duben 2020) Do druhého kola připomínek je nutno se opět registrovat.
- Zapracování připomínek (květen až září 2020)
- Finální verze (říjen až listopad 2020)
- Governmental Review of SPM (prosinec 2020 až leden 2021) Zde poprvé do připomínkovacího procesu mohou vstoupit úředníci nebo politici, kteří mají možnost posoudit připravené SPM.
- Zapracování připomínek k SPM (únor a březen 2021)
- Schválení SPM na 54. IPCC (duben 2021)
Poslední kroky, které se týkají i úředníků nebo politiků a zástupců jednotlivých zemí v Panelu se vztahují jen na SPM. Report samotný je hotový a úředníci do něj nemají možnost zasahovat. SPM je v podstatě jen výčet nejdůležitějších částí Reportu a Panel na jednání hledá shodu na jeho textu. Panel nijak neposuzuje vědeckou správnost Reportu, za tu jsou zodpovědní autoři. Panel posuzuje jen shrnutí (SPM) tak, aby odpovídalo Reportu a bylo široce pochopitelné. Nehlasuje se tady, ani se nehledá nějaká shoda o vědě. Ta je jasná. Hledá se jen shoda na způsobu prezentace vědeckých závěrů.
Když se podíváte zpět na strukturu Reportů, tak stejně vznikají i další díly připravovaného Reportu na úrovni WGII a WGIII. Je to složité, ale je to zcela transparentní.
Několikrát jsem výše v textu uvedl Panel a vedení Panelu. Co to je? Panel tvoří jmenovaní zástupci jednotlivých zemí, přičemž každá země má jedno místo. V Česku experta na toto místo jmenuje Ministr životního prostředí (zástupce Vlády, protože jde o Mezivládní panel) po dohodě s ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu. Od roku 2014 jsem jmenován já. V Panelu potkávám hodně svých kolegů z Meteorologických služeb různě po světě, ale není to pravidlem. Mnohé státy jmenují akademiky, ale i úředníky, ne experty. Panel je tak tvořen směsicí expertů, úředníků a politiků a Panel nemá pravomoc do těchto národních nominací zasahovat. Na jednání může však každý stát registrovat více delegátů, nejen jmenovaného zástupce. Jednou za 4 roky je ze jmenovaných zástupců volbou vytvořeno vedení IPCC. To je jediná část práce IPCC, kde dochází k nějakým volbám, přičemž volení zástupci musí předložit životopis a prohlášení o střetu zájmů, které podléhá kontrole. A jak je uvedeno výše, tak Reporty připravují docela pečlivě vybírání autoři s odborným zázemím pro dané téma a Panel nemá žádnou možnost do jejich práce neodborně nebo úřednicky zasahovat.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (29)
Miroslav Vinkler
19.12.2019 05:32a) probíhají v mezidobí schůzky Panelu ?
b) Jak často a kolik je tam účastníků?
c) kolik členů má vedení ICPP ?
d) First Lead Author Meeting - výběr je plně v kompetenci vedení IPCC a podléhá pravidlům a zvyklostem OSN . Stručně -co je obsahem pravidel a zvyklostí?
e) schválení obsahu - píšete - Panel se na obsahu musí shodnout? Co se tím rozumí - všemi hlasy nebo kvalifikovanou většinou.... ?
Radim Tolasz
19.12.2019 09:50 Reaguje na Miroslav Vinklerb) Bývá to cca do 500 účastníků - ne každý stát se účastní a je možné mít v národní delegaci více účastníků.
c) https://www.ipcc.ch/bureau/
d) To je složité. Nejprve se vybere podle odbornosti a potom se tento výběr zužuje tak, aby byla zachována rovnováha (rozvojové x rozvinuté, ženy x muži a regionální rovnováha podle 6 regionů OSN)
e) Ano, jako na všem se musí shodnout. Nehlasuje se.
Ladislav Metelka
19.12.2019 08:59 Reaguje naMiroslav Vinkler
19.12.2019 09:51 Reaguje na Ladislav MetelkaJak dál?
Ladislav Metelka
19.12.2019 09:55 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
19.12.2019 09:46Miroslav Vinkler
19.12.2019 09:55 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
19.12.2019 10:01 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
19.12.2019 12:06 Reaguje na Ladislav MetelkaPrvní, kdo uvedl toto téma/globální oteplování a fosilní paliva/ do politiky, byla britská předsedkyně vlády, Margaret Thatcherová, , 8. listopadu 1989 na půdě OSN překvapivě zmínila globální oteplování jako součást degradace globálního životního prostředí. „Ničíme půdu, znečišťujeme vodu a vypouštíme do atmosféry skleníkové plyny v bezprecedentních množstvích. (...) Lidé mění životní prostředí naší planety škodlivým a nebezpečným způsobem, což může dalekosáhle ovlivnit životy lidí."
https://www.cdk.cz/zmena-klimatu-politika
====================
Z dnešního pohledu je zajímavé, že Thatcherová jako jeden z prvních světových politiků upozorňovala na globální oteplování. V roce 1988 o tom mluvila v Královské vědecké společnosti a řekla, že "zdraví životního prostředí a zdraví ekonomiky jsou na sobě zcela závislé".
Kritici Thatcherové tvrdili, že především sledovala rozšíření jaderné energetiky v Británii. Sama také zdůrazňovala, že řešení ekologických problémů nesmí bránit ekonomickému růstu, a ve své knize Statecraft kritizovala "argumenty levice přehánějící rizika (globálního oteplování) a zjednodušující řešení ve snaze prosadit své antikapitalistické cíle".
http://blog.aktualne.cz/blogy/tenaruv-blog.php?itemid=5665
====================================
Vytvořila také Hadleyovo centrum pro klimatické změny, které bylo otevřeno v roce 1990.
To se poté proslavilo aférou Climagate - Moskevský Institut ekonomické analýzy (IEA) prohlásil, že Hadleyovo centrum užilo statistik
z meteostanic v Rusku a na Sibiři, které se hodí pro jeho teorii o globálním oteplování,
přičemž ignoruje nehodící se údaje.
--------
Thatcherová byla silným zastáncem jaderné energie a na začátku své role premiérky G.B. navrhovala stavět jadernou elektrárnu každých deset let.Byla postavena pouze jedna - Sizewell B jaderná elektrárna na pobřeží Suffolku /1198 MW.
Další velký nukleární projekt započatý M.G. závod na přepracování jaderného paliva je v Sellafieldu
/Thermal Oxide Reprocessing Plant= THORP/
zdroj:
https://www.theengineer.co.uk/energy-and-thatcher-a-tangled-legacy/
=====================================
No a perla na závěr :
Paní Thatcherová znovu zdůraznila význam jaderné energie v Británii. Je to, jak říká, zásadní alternativa fosilních paliv, protože je čistá a bezpečná. Na rozdíl od konvenčních elektráren, jaderná výroba nepřispívá k skleníkovému efektu zvýšením množství oxidu uhličitého v atmosféře. Jak se stárnoucí reaktory Magnox postupně vyřazují, Británie bude potřebovat více jaderných elektráren."
Zdroj : Nadace Margaret Thatcherové ,založena v roce 1991, dostupné zde :
https://www.margaretthatcher.org/document/107476
Ladislav Metelka
19.12.2019 12:36 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
19.12.2019 13:57 Reaguje na Ladislav MetelkaJe irelevantní tvrdit, že rozdíl 6ti měsíců dokládá opak.
Ladislav Metelka
19.12.2019 14:02 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
19.12.2019 15:11 Reaguje na Ladislav MetelkaTakže - zase nic.
Jan Šimůnek
21.12.2019 19:02 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
19.12.2019 11:07 Reaguje na Miroslav VinklerLukas B.
19.12.2019 11:39 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
19.12.2019 11:57 Reaguje na Lukas B.https://g.cz/vrazedny-londynsky-smog-v-hlavnim-meste-britu-pred-66-lety-nebylo-videt-na-krok-4-dny-temna-staly-zivot-4000-lidi/
Lukas B.
19.12.2019 12:28 Reaguje na Karel Zvářalměl jsem za to, že IPCC pléduje proti CO2, což je plyn lokálně poměrně neškodný (nechytejte mne za slovo, samozřejmě je-li jeho koncentrace v uzavřené vydýchané cimře s palandami nebo někde na šachtě přílišná, tak škodí notně). a tento plyn nemá se smogem pranic společného (snad jen, že vzniká při stejném procesu hoření).
mimochodem, pálení uhlí (ropy, zemního plynu) ve stacionárních zdrojích považuji za hloupost CO2-necéódvě, je to mrhání surovinami pro chemický průmysl zatím jediným smysluplným palivem pro pohyblivé zdroje, tedy dopravu nezávislé trakce.
Lukas B.
19.12.2019 14:06 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
19.12.2019 14:44 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
19.12.2019 15:09 Reaguje na Karel ZvářalJan Šimůnek
19.12.2019 19:56 Reaguje na Karel ZvářalDopad na zdraví je trochu problematický v tom, že byla jednak kritizována použitá statistika (z pozice čisté matematiky, což jsou práce, které bych, nebýt hlaviček a patiček stran, držel s 50% pravděpodobností vzhůru nohama), jednak existují studie, které prokazují, že globálně se úmrtnost nezvyšuje, nebo jen málo, pouze se do smogového období "stáhnou" úmrtí z následujícího posmogového období.
Karel Zvářal
20.12.2019 07:23 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
20.12.2019 10:19 Reaguje na Karel ZvářalMMCH na sklonku socialismu vyvezli za smogu děti z nížiny severočeské uhelné pánve do rekreačních zařízení v Krušných horách. Děti se na školách v přírod cítily báječně.
Pak se ovšem udělal onen "krok navíc", jaký se dělat nemá :-) Změřili tam SO2 a zjistili, že je ho tam v ovzduší víc, než dole. Což je logické, ty kouřové plyny stoupaly nahoru, až se zarazily o inverzní vrstvu.