https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radimn-tolasz-jak-funguje-ipcc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Radim Tolasz: Jak funguje IPCC?

19.12.2019
Licence | Volné dílo (public domain)
Když byl v roce 1988 založen Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), stály u jeho kolébky dvě významné mezinárodní organizace. Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Jeho prvotním úkolem, který je platný dodnes, bylo a je připravovat pravidelné hodnocení stavu znalostí o změně klimatu. Všechny tyto reporty jsou v plném znění k dispozici na webu IPCC v části REPORTS. Najdete tam tyto hodnotící zprávy:
 

 

  • First Assessment Report (FAR) z roku 1990,
  • Second Assessment Report (SAR) z roku 1995,
  • Third Assessment Report (TAR) z roku 2001,
  • Fourth Assessment Report (AR4) z roku 2007,
  • Fifth Assessment Report (AR5) z roku 2013 a 2014.

Struktura těchto hlavních hodnotících zpráv se postupně ustálila na čtyřech dílech:

  • The Physical Science Basis (WGI),
  • Impacts, Adaptation, and Vulnerability (WGII),
  • Mitigation of Climate Change (WGIII),
  • Synthesis Report.

A aby to nebylo úplně jednoduché, tak každý tento díl je rozdělen do tří verzí:

  • Report,
  • Technical Summary,
  • Summary for Policy Makers.

Osobně považuji toto poslední dělení za nadbytečné, ale chápu, že ne každý má morální sílu si přečíst celý Report, která má dnes několik tisíc stran hutného textu. Nebo hodit oko alespoň na obrázky. Proto je připraveno Technical Summary, což je docela příjemné shrnutí celého Reportu na několika stovkách stran. Reporty nejsou vědeckým výstupem nebo nějakým výzkumem. Jde pouze o rešerši recenzované literatury. Pokud má někdo zájem „ovlivnit“ to, co bude Report obsahovat, musí publikovat a věřit, že si autoři Reportu jeho publikací všimnou. Pokud jde o Summary for Policy Makers, pak je to jen rozcestník k informacím. Nic víc. 

Proč to takto podrobně uvádím? Často dostávám dotazy, jak vlastně IPCC funguje. A co je horší, často se o fungování IPCC dočítám různé nesmysly.

Úřednické postupy teď nechme stranou, podívejme se, jak vznikají Reporty a co předchází publikaci hodnotící zprávy. Pokusím se to krátce shrnout na příkladu Sixth Assessment Report (AR6), který by měl být publikován v letech 2021 a 2022. První díl, The Physical Science Basis, je připravován v těchto krocích:

  • Příprava obsahu AR6 WGI (květen 2017) Obsah budoucího Reportu připraví experti delegovaní členskými státy. Není to tedy návrh úředníků nebo politiků. Obsah je poté vedením IPCC předložen Panelu k diskusi.
  • Schválení obsahu na 46. IPCC (září 2017) Panel se na obsahu musí shodnout, přičemž má možnost navrhovat doplnění a úpravy. Po schválení obsahu následuje proces výběru autorů, kteří budou Report psát.
  • Nominace a výběr autorů (říjen 2017 až květen 2018) Členové Panelu jsou vyzváni k předložení nominací autorů. Za Česko předkládám nominace já a probírám to s experty, kteří se dané problematice odborně věnují. V tomto případě jsem navrhl do autorského týmu 3 české odborníky z ÚFA AV ČR, MFF UK, ÚVGZ Brno a z ČHMÚ. Nominace obsahuje speciální osobní dotazník, kde nominovaný autor uvede své vzdělání, praxi a hlavně 5 nejvýznamnějších publikací.
  • First Lead Author Meeting (červen 2018) Mezi nominací a prvním setkáním autorů probíhá ne zrovna jednoduchý výběr. Zpravidla se vedení IPCC sejde cca 1000 nominací a výsledný počet autorů se pohybuje kolem 100. Úspěšnost nominací je tak cca 1:10. Tento výběr je plně v kompetenci vedení IPCC a podléhá pravidlům a zvyklostem OSN.
  • První návrh textu a interní autorské review (říjen až listopad 2018)
  • Příprava první verze textu, First Order Draft (prosinec 2018 až duben 2019)
  • Expert Review First Order Draft (duben až červen 2019) Základní práce autorského týmu skončila a výsledek je předložen k připomínkám na úrovni expertů. I zde je mou zodpovědností, abych oslovil české experty a vyzval je k registraci, na základě které dostanou přístup k textu Reportu. Poté mají 3 měsíce na zpracování připomínek. Registrovat se však může kdokoliv, musí však uvést své vzdělání a odborné výstupy a ne každý expert je akceptován.
  • Zapracování připomínek (červenec až prosinec 2019) V každém kole připomínkového řízení se autorům schází cca 10.000 různých připomínek. Od těch formálních nebo stylistických až po zcela zásadní. A stává se, že si připomínky navzájem odporují.
  • Poslední možnost pro zapracování hodnocené literatury (prosinec 2019) To je zajímavé datum. Report, který vyjde v roce 2021, může zahrnovat publikace vydané v roce 2019 jako ty nečerstvější. Taková je realita a je to při rozsahu Reportů docela pochopitelné. Často se však objevují po vydání Reportu připomínky, že není aktuální, protože před pár týdny vyšla nějaká zásadní publikace.
  • Příprava druhé verze textu, Second Order Draft (leden a únor 2020)
  • Expert and Governmental Review Second Order Draft a první verze SPM (březen a duben 2020) Do druhého kola připomínek je nutno se opět registrovat.
  • Zapracování připomínek (květen až září 2020)
  • Finální verze (říjen až listopad 2020)
  • Governmental Review of SPM (prosinec 2020 až leden 2021) Zde poprvé do připomínkovacího procesu mohou vstoupit úředníci nebo politici, kteří mají možnost posoudit připravené SPM.
  • Zapracování připomínek k SPM (únor a březen 2021)
  • Schválení SPM na 54. IPCC (duben 2021)

Poslední kroky, které se týkají i úředníků nebo politiků a zástupců jednotlivých zemí v Panelu se vztahují jen na SPM. Report samotný je hotový a úředníci do něj nemají možnost zasahovat. SPM je v podstatě jen výčet nejdůležitějších částí Reportu a Panel na jednání hledá shodu na jeho textu. Panel nijak  neposuzuje vědeckou správnost Reportu, za tu jsou zodpovědní autoři. Panel posuzuje jen  shrnutí (SPM) tak, aby odpovídalo Reportu a bylo široce pochopitelné. Nehlasuje se tady, ani se nehledá nějaká shoda o vědě. Ta je jasná. Hledá se jen shoda na způsobu prezentace vědeckých závěrů. 

Když se podíváte zpět na strukturu Reportů, tak stejně vznikají i další díly připravovaného Reportu na úrovni WGII a WGIII. Je to složité, ale je to zcela transparentní.

Několikrát jsem výše v textu uvedl Panel a vedení Panelu. Co to je? Panel tvoří jmenovaní zástupci jednotlivých zemí, přičemž každá země má jedno místo. V Česku experta na toto místo jmenuje Ministr životního prostředí (zástupce Vlády, protože jde o Mezivládní panel) po dohodě s ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu. Od roku 2014 jsem jmenován já. V Panelu potkávám hodně svých kolegů z Meteorologických služeb různě po světě, ale není to pravidlem. Mnohé státy jmenují akademiky, ale i úředníky, ne experty. Panel je tak tvořen směsicí expertů, úředníků a politiků a Panel nemá pravomoc do těchto národních nominací zasahovat. Na jednání může však každý stát registrovat více delegátů, nejen jmenovaného zástupce. Jednou za 4 roky je ze jmenovaných zástupců volbou vytvořeno vedení IPCC. To je jediná část práce IPCC, kde dochází k nějakým volbám, přičemž volení zástupci musí předložit životopis a prohlášení o střetu zájmů, které podléhá kontrole. A jak je uvedeno výše, tak Reporty připravují docela pečlivě vybírání autoři s odborným zázemím pro dané téma a Panel nemá žádnou možnost do jejich práce neodborně nebo úřednicky zasahovat.


reklama

 
Další informace |
Text je převzatý z osobního blogu Radima Tolasze.
foto - Tolasz Radim
Radim Tolasz
Autor je klimatolog. Pracuje pro Český hydrometeorologický ústav. Je expertem WMO pro klimatická data a databáze, českým zástupcem v GEO a v IPCC.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.12.2019 05:32
Chtěl bych se prosím zeptat.

a) probíhají v mezidobí schůzky Panelu ?

b) Jak často a kolik je tam účastníků?

c) kolik členů má vedení ICPP ?

d) First Lead Author Meeting - výběr je plně v kompetenci vedení IPCC a podléhá pravidlům a zvyklostem OSN . Stručně -co je obsahem pravidel a zvyklostí?

e) schválení obsahu - píšete - Panel se na obsahu musí shodnout? Co se tím rozumí - všemi hlasy nebo kvalifikovanou většinou.... ?
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

19.12.2019 09:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
a) Ano, standardně 1x ročně. Ale v období Reportů bývá jednání spojené.
b) Bývá to cca do 500 účastníků - ne každý stát se účastní a je možné mít v národní delegaci více účastníků.
c) https://www.ipcc.ch/bureau/
d) To je složité. Nejprve se vybere podle odbornosti a potom se tento výběr zužuje tak, aby byla zachována rovnováha (rozvojové x rozvinuté, ženy x muži a regionální rovnováha podle 6 regionů OSN)
e) Ano, jako na všem se musí shodnout. Nehlasuje se.
Odpovědět

19.12.2019 08:39
Jak jsem pochopil, tak to umožňuje panelu výběr autorů a reportů ve smyslu "nehodící se škrtněte"??
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

19.12.2019 08:59 Reaguje na
Na ten "výběr autorů" posledních zpráv se můžete podívat na https://archive.ipcc.ch/report/ar5/authors.php.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.12.2019 09:51 Reaguje na Ladislav Metelka
zobrazuje se mi : The requested URL /report/ar5/authors.php. was not found on this server.

Jak dál?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

19.12.2019 09:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak to zkuste bez té tečky za "php"...
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.12.2019 09:46
Problém je, že tento panel byl založen na popud M. Thacherové za účelem nalezení škodlivosti CO2, která by jí umožnila snížit poptávku po uhlí a tím přispět ke zlomení moci hornických odborů, s nimiž tenkrát velmi tvrdě bojovala. Tudíž od této instituce nelze od samého počátku její existence očekávat nic jiného než zcela účelové žvásty na základě politického (či politicko ekonomického) zadání.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

19.12.2019 09:49 Reaguje na Jan Šimůnek
... a tohle moudro jste vzal kde?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.12.2019 09:55 Reaguje na Ladislav Metelka
To není fikce pana Š., ale prokazatelný fakt ,který je dohledatelný. Skutečně M.T. potřebovala důvod pro uzavírání nerentabilních státních uhelných dolů a zadala vypracovat zprávu o škodlivosti spalování uhlí na životní prostředí. Nutno dodat, že tehdy na vazbu plánované výstavby JE v G.Britain.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

19.12.2019 10:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dohledatelný kde? Dejte odkaz...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.12.2019 12:06 Reaguje na Ladislav Metelka

První, kdo uvedl toto téma/globální oteplování a fosilní paliva/ do politiky, byla britská předsedkyně vlády, Margaret Thatcherová, , 8. listopadu 1989 na půdě OSN překvapivě zmínila globální oteplování jako součást degradace globálního životního prostředí. „Ničíme půdu, znečišťujeme vodu a vypouštíme do atmosféry skleníkové plyny v bezprecedentních množstvích. (...) Lidé mění životní prostředí naší planety škodlivým a nebezpečným způsobem, což může dalekosáhle ovlivnit životy lidí."



https://www.cdk.cz/zmena-klimatu-politika

====================
Z dnešního pohledu je zajímavé, že Thatcherová jako jeden z prvních světových politiků upozorňovala na globální oteplování. V roce 1988 o tom mluvila v Královské vědecké společnosti a řekla, že "zdraví životního prostředí a zdraví ekonomiky jsou na sobě zcela závislé".

Kritici Thatcherové tvrdili, že především sledovala rozšíření jaderné energetiky v Británii. Sama také zdůrazňovala, že řešení ekologických problémů nesmí bránit ekonomickému růstu, a ve své knize Statecraft kritizovala "argumenty levice přehánějící rizika (globálního oteplování) a zjednodušující řešení ve snaze prosadit své antikapitalistické cíle".

http://blog.aktualne.cz/blogy/tenaruv-blog.php?itemid=5665

====================================
Vytvořila také Hadleyovo centrum pro klimatické změny, které bylo otevřeno v roce 1990.
To se poté proslavilo aférou Climagate - Moskevský Institut ekonomické analýzy (IEA) prohlásil, že Hadleyovo centrum užilo statistik
z meteostanic v Rusku a na Sibiři, které se hodí pro jeho teorii o globálním oteplování,
přičemž ignoruje nehodící se údaje.
--------
Thatcherová byla silným zastáncem jaderné energie a na začátku své role premiérky G.B. navrhovala stavět jadernou elektrárnu každých deset let.Byla postavena pouze jedna - Sizewell B jaderná elektrárna na pobřeží Suffolku /1198 MW.
Další velký nukleární projekt započatý M.G. závod na přepracování jaderného paliva je v Sellafieldu
/Thermal Oxide Reprocessing Plant= THORP/

zdroj:
https://www.theengineer.co.uk/energy-and-thatcher-a-tangled-legacy/
=====================================

No a perla na závěr :

Paní Thatcherová znovu zdůraznila význam jaderné energie v Británii. Je to, jak říká, zásadní alternativa fosilních paliv, protože je čistá a bezpečná. Na rozdíl od konvenčních elektráren, jaderná výroba nepřispívá k skleníkovému efektu zvýšením množství oxidu uhličitého v atmosféře. Jak se stárnoucí reaktory Magnox postupně vyřazují, Británie bude potřebovat více jaderných elektráren."

Zdroj : Nadace Margaret Thatcherové ,založena v roce 1991, dostupné zde :

https://www.margaretthatcher.org/document/107476
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

19.12.2019 12:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Margaret Thatcherová, 8. listopadu 1989 na půdě OSN překvapivě zmínila globální oteplování jako součást degradace globálního životního prostředí." Ale IPCC byl založen v květnu 1989...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.12.2019 13:57 Reaguje na Ladislav Metelka
Chtěl jste zdroje, tak jste je dostal.
Je irelevantní tvrdit, že rozdíl 6ti měsíců dokládá opak.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

19.12.2019 14:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dokládá to, že IPCC nebyl založen na základě toho jejího projevu v OSN...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.12.2019 15:11 Reaguje na Ladislav Metelka
Projevy do OSN se netvoří těsně před vystoupením. Pracuje na tom tým lidí a půlrok není nepřiměřená lhůta.
Takže - zase nic.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

19.12.2019 15:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jako fór dobré...
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.12.2019 19:02 Reaguje na Ladislav Metelka
Bohužel, to není fór, to je podstata vědeckého oteplismu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

22.12.2019 13:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Vtipálku... :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2019 11:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pověstný londýnský smog (smoke+fog) je snad dostatečným důvodem přejít na čistší zdroj energie, kterým lidská populace tolik trpět nebude.
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.12.2019 11:39 Reaguje na Karel Zvářal
londýnský smog nemá (neměl) nic společného s ďábelským sodovkovým plynem, ale s produkty nedokonalého spalování podřadného uhlí. dost se to podobá inverznímu podbeskydskému smogu - s tím rozdílem, že v podbeskydí je hustota zalidnění více než setinová (?) oproti Londýnu v době průmyslové revoluce a uhlím topili všichni - nejen domkáři. takže koncentrace svinstev byla zhruba tisícinásobná.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2019 11:57 Reaguje na Lukas B.
Béčko, čtěte!

https://g.cz/vrazedny-londynsky-smog-v-hlavnim-meste-britu-pred-66-lety-nebylo-videt-na-krok-4-dny-temna-staly-zivot-4000-lidi/
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.12.2019 12:28 Reaguje na Karel Zvářal
dobrý den, nerozumím Vám. já se snad zastávám spalování uhlí, notabene podřadného uhlí v lokálních topeništích v městském intravilánu?

měl jsem za to, že IPCC pléduje proti CO2, což je plyn lokálně poměrně neškodný (nechytejte mne za slovo, samozřejmě je-li jeho koncentrace v uzavřené vydýchané cimře s palandami nebo někde na šachtě přílišná, tak škodí notně). a tento plyn nemá se smogem pranic společného (snad jen, že vzniká při stejném procesu hoření).

mimochodem, pálení uhlí (ropy, zemního plynu) ve stacionárních zdrojích považuji za hloupost CO2-necéódvě, je to mrhání surovinami pro chemický průmysl zatím jediným smysluplným palivem pro pohyblivé zdroje, tedy dopravu nezávislé trakce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2019 12:58 Reaguje na Lukas B.
A kde jsem já zmínil sodovkový plyn?
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.12.2019 14:06 Reaguje na Karel Zvářal
a kde a kterým oslím můstkem jsme se dostali od IPCC ke smogu?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2019 14:44 Reaguje na Lukas B.
Tím můstkem byl tlak Iron Lady (viz. výše) na omezení topení uhlím (těžebního průmyslu), zejména ve městech, a náhrada jinou W. To se odborům nemohlo líbit, takže se hojně stávkovalo. Kromě zmařených lidských životů přispívá (uhlí) i ke GO. O něm jsem slyšel ještě jako uchál, kdy avizované změny byly něco jako sci-fi. IPCC, podobně jako jiné organizace, jsou dílem vyspělé civilizace a reakce na možné hrozby.
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.12.2019 15:09 Reaguje na Karel Zvářal
ok, beru. ohledně pálení uhlí v kamnech stojím (jako poměrně smířlivý skeptik) s alarmisty v jednom šiku. ohledně pálení uhlí v odsířených elektrárnách nakonec taky, ale obávám se, že chytat všechny zajíce najednou nejde - tedy enviro milieu si musí ujasnit, jestli je pálení uhlí (plynu, dřeva, ropy) větší nebo menší zlo než jádro.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.12.2019 19:56 Reaguje na Karel Zvářal
Londýnský smog byl vyvolán pálením sirného uhlí v řadě malých topenišť (krom domácích krbů i v kotlích lodí a jeden čas jezdily po Londýně i parní omnibusy). Krom SO2 se na tom podílely i saze. Přírodním faktorem pak byla mořská mlha (tedy aerosol vody s příměsí soli).

Dopad na zdraví je trochu problematický v tom, že byla jednak kritizována použitá statistika (z pozice čisté matematiky, což jsou práce, které bych, nebýt hlaviček a patiček stran, držel s 50% pravděpodobností vzhůru nohama), jednak existují studie, které prokazují, že globálně se úmrtnost nezvyšuje, nebo jen málo, pouze se do smogového období "stáhnou" úmrtí z následujícího posmogového období.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.12.2019 07:23 Reaguje na Jan Šimůnek
To myslíte vážně? U nás je odvárek londýnského smogu a už vyhlašují zákaz vycházení školkám, starším nedoporučují. A vidíte, že o ekologizaci se nepostarali levicoví řvouni, ale opačná strana, která ten vzdoušek také musela dýchat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.12.2019 10:19 Reaguje na Karel Zvářal
Kdysi ty naše úmrtnostní statistiky přepočítával podle oné matematiky doporučené metodiky doc. Kotěšovec a zjistil, že ani naše úmrtnostní výkyvy v dobách smogových situací by neměly být statisticky významné.

MMCH na sklonku socialismu vyvezli za smogu děti z nížiny severočeské uhelné pánve do rekreačních zařízení v Krušných horách. Děti se na školách v přírod cítily báječně.
Pak se ovšem udělal onen "krok navíc", jaký se dělat nemá :-) Změřili tam SO2 a zjistili, že je ho tam v ovzduší víc, než dole. Což je logické, ty kouřové plyny stoupaly nahoru, až se zarazily o inverzní vrstvu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist