Richard Mikudík: Nová energetika a drobné zádrhele, které nikdo neřeší
Malé jaderné elektrárny jako rozptýlená náhrada za velké jaderné elektrárny
Bezpečnost jaderných elektráren je navrhována tak, aby se zbytková rizika jaderné havárie snížila na společensky přijatelnou úroveň. Teoreticky tato úroveň je vždy větší než nula, ale z hlediska společensky přijatelné úrovně se zbytková rizika nulové hodnotě musí blížit. Lze tvrdit, že při stejných technických znalostech a stejné míře provozní spolehlivosti platí úměra: čím menší zbytková rizika tím větší náklady, a to nelineárně.
Jaderná havárie malé nebo velké jaderné elektrárny má více méně podobné negativní účinky na okolí. To znamená, že úroveň spolehlivosti z hlediska jaderné bezpečnosti jedné malé jaderné elektrárny musí odpovídat spolehlivosti elektrárny velké. Pokud se tedy místo jedné velké jaderné elektrárny vybuduje na stejném místě jedna malá jaderná elektrárna se stejnou mírou jaderné bezpečnosti, zůstane míra rizika zachována. Pokud budu předpokládat, že původní velká jaderná elektrárna měla výkon 1GW a nová bude mít výkon 50MW, pak je potřeba k náhradě jedné původní elektrárny dvaceti nových malých elektráren. Pokud by každá z těchto malých elektráren měla stejná zbytková rizika jako původní elektrárna, pak dohromady budou mít dvacetinásobek původní míry rizika. Pokud tedy chci zachovat souhrnné zbytkové riziko pro stejný nahrazovaný výkon, pak každá z těchto dvaceti nových jaderných elektráren musí mít dvacetkrát menší míru rizik než původní jaderná elektrárna.
Místa pro stavbu velkých jaderných elektráren byla v minulosti pečlivě vybírána s ohledem na místní podmínky a působení místních vnějších vlivů. Pokud se při instalaci nových malých jaderných elektráren zvolí méně vhodné místo, pak je nutné řešit ještě další dříve neřešené vnější vlivy a podmínky.
Mohou propagátoři malých jaderných elektráren popsat, jak je navrhována jaderná bezpečnost malých jaderných elektráren a jaká jsou zbytková rizika ve srovnání s dnešním stavem velkých jaderných elektráren při jejich přímé náhradě? Jak jsou tyto parametry zahrnuty do celkové ekonomiky využití malých jaderných zdrojů?
Neodsuzuji malé jaderné elektrárny jako celek. Za současného stavu techniky a znalostí jsou například velmi dobrým řešením pro odlehlá místa s těžbou nerostných surovin, kde je na určitou dobu (jednotky až desítky let) potřeba stálý energetický zdroj.
Spolupráce výkonově stabilních jaderných elektráren a výkonově nestabilních bezemisních zdrojů
Jaderné, uhelné a plynové elektrárny jsou elektrárny tepelné, kde se energie paliva přeměňuje na teplo a pomocí páry a parních turbín vzniká elektrická energie. Rozdíl mezi jednotlivými druhy je jen v tom, z jakého paliva se energie odebírá. U všech tří druhů elektráren je regulace výkonu, při kterém klesá spotřeba paliva, teoreticky možná pouze omezením přívodu paliva. Zatímco do uhelné nebo plynové elektrárny se palivo přivádí kontinuálně, v jaderné elektrárně se palivo zakládá dávkově a pak slouží v reaktoru řádově roky. Jaderná elektrárna je z tohoto principu opravdu stabilní zdroj elektrické energie, kterým nelze ani sezonně doplňovat potřebný chybějící výkon z jiných zdrojů. Pokud se naplánuje určitý výkon dodávek elektrické energie z jaderných elektráren (a tyto se vybudují), pak tento podíl již nelze pokrýt z jiných zdrojů, aniž by se výkon mařil či expedoval mimo posuzovanou část rozvodné sítě. Tento problém existuje po celou plánovanou životnost jaderné elektrárny. Podíl jaderných zdrojů elektrické energie tedy od jisté hranice již může blokovat účelné navyšování budování bezemisních zdrojů elektrické energie. Pokud tedy někdo navrhuje 40% podíl jaderné energie, tak tím zároveň tvrdí, že pro bezemisní zdroje nechává jen zbývajících 60%. Pokud tyto jaderné zdroje jsou teprve v předprojektové přípravě, tak ukončení jejich provozu lze odhadovat cca do roku 2100 (projekt, výstavba, životnost, při nějaké ekonomické návratnosti).
Uhelné elektrárny jsou z hlediska plánů Evropské unie odepsány. Hlavní výhodou plynových zdrojů elektrické energie je možnost jejich jednoduší spolupráce s bezemisními zdroji, přičemž celkovou energetickou účinnost lze zvýšit decentralizací a tím vyšší možností využití zbytkového tepla.
Opravdu potřebujeme vždy a všude vysokou jednotnou kvalitu dodávky elektrické energie za bezporuchového stavu?
Kritici nestabilních bezemisních zdrojů elektrické energie často oprávněně kritizují špatné výhledy pro stabilitu rozvodné sítě při zachování současných parametrů na straně odběru. Regulace odběru, kdy jsou v kritických situacích odpojováni velcí spotřebitelé bez ohledu na materiální škody ve výrobě a přitom drobní odběratelé se ve stejnou dobu těší plné dodávce elektrické energie, aniž ji nutně potřebují, je opravdu hodná kritiky.
Stav dnešní techniky umožňuje více než jen léta používané rozlišení dvojí kvality dodávky elektrické energie na vysoký a nízký tarif. A přitom není nutno čekat na masové vybudování takzvaných chytrých sítí. Toto rozlišení může řešit i celkové náklady za energie domácností. Jde o řešení účinné jak u progresivních domácností zakládajících si na ekologii, tak pro domácnosti, kde jde především o úsporu i za cenu snížení komfortu.
Legislativně prosazovaný systém samovýroby s přenosem po distribuční soustavě, se spárovanými výrobními a odběrnými místy, definovaný například normou ČSN 33 2000-8-2 nelze považovat za aplikovatelný pro domácnosti do té míry, aby měl zásadní přínos pro regulaci distribuční soustavy v dohledné době. Pokusím se jen zjednodušeně popsat, jak by mohl fungovat jeden z možných alternativních způsobů regulace na straně odběru u malých spotřebitelů realizovatelných v dohledné době za akceptovatelné náklady u všech stran trhu s elektřinou.
Systém, kdy je u signálů HDO používán jen vysoký a nízký tarif rozdělený po oblastech, je výhodný pro velké stabilní zdroje elektrické energie, tedy pro minulost. Pro řízení většího rozsahu spotřebičů v domácnosti by bylo nutné zavést více regulačních stupňů a navíc i signály „předzvěstí“ o předpokládaném možném regulačním zásahu (například pračka už v tuto dobu nebude zahajovat prací cyklus). Některé regulační stupně by navíc v budoucnosti mohly být i signálem k řízení směru toku energie mezi distribuční sítí a domácími zařízeními pro výrobu a skladování elektrické energie (pokud se k tomu odběratel zaváže v obchodní sazbě dodavateli).
Pro zavedení by postačovalo:
-
- Provedení úpravy signálů HDO.
-
- Provedení výměny elektroměrů na náklady regulátora rozvodné sítě.
-
- Nové elektroměry by jednosměrně komunikovaly (jen příjem) do distribuční sítě po stávajícím HDO novými výše nastíněnými signály.
-
- Nové elektroměry by obousměrně komunikovaly do objektu bezdrátově, po sériových linkách, popřípadě i pomocí signálových vodičů.
-
- Nové elektroměry by umožňovaly jednoduše měnit firmware, a to odděleně pro regulátora distribuční sítě a pro dodavatele elektřiny. Práva obou subjektů by byla přesně definována a různá. Možnost přímých koncových odběratelů by byla omezena jen na nastavení v domácích spotřebičích viz. následující bod. Změna firmware a odečet spotřeby by mohl být prováděn z vnějšku bez vstupu do objektu odběratele (bezdrátová komunikace), popřípadě i pomocí spolupráce s odběratelem. Přenos mezi elektroměrem a běžným standardizovaným paměťovým mediem (například USB flash) doplněný o přenos mezi paměťovým médiem a zákaznickým portálem pomocí domácího počítače. Takto by potom šel měnit téměř v režimu online i sjednaný tarif ke spokojenosti odběratele, dodavatele i regulátora.
-
- Aby všechny energeticky relevantní domácí elektrické spotřebiče určené k napájení z veřejné sítě od určitého data výroby (možno zavádět postupně po jednotlivých třídách výrobků) byly schopny komunikovat s nově instalovanými elektroměry, a to především bezdrátově. A současně aby maximální odběr v režimu „čekám na příděl energie“ byl legislativně hodnocen a omezen. Přirozenou obměnou spotřebičů by došlo k postupnému zavádění.
-
- Pro současné spotřeby regulované ze současného HDO, budoucí spotřeby spínané z nových rozváděčů a solární i jiné domácí elektrárny by mohla sloužit datová či signálová komunikace jak napřímo s elektroměry, tak přes vzdálené moduly. U vzdálených modulů by existovala široká škála dnes používaných standardizovaných komunikačních možností.
Navrhovaný systém by umožnil fungování masové a velmi „hluboké regulace“ na straně malých spotřebitelů bez zásadních zásahů do distribučního rozvodu i rozvodu v jednotlivých objektech odběrných míst. Zásadních změn by bylo ale potřeba v novém definování jednotlivých účastníků trhu s elektřinou. Vznikla by možnost nových tarifů, individuálního požadavku nastavení dle komfortu, nákladů, struktury spotřeby, domácí výroby a skladování elektrické energie. Dle individuálního přidělení jednotlivých regulačních stupňů u některých skupin spotřebičů jednotlivým spotřebičům by mohlo docházet k jemnému doladění kompromisu mezi komfortem a náklady u domácností bez instalovaného systému skladování energie.
Popsaný způsob regulace odběru v domácnostech je způsobem regulace účinným jen pro krátkodobé regulace a nemá zásadnější vliv na odběr při sezónnosti výroby elektrické energie.
Sezonní odběr elektrické energie na straně velkých průmyslových spotřebitelů přizpůsobená dodávce elektřiny může být též jisté částečné řešení. Výrobní kampaň po sklizni u cukrovaru nepřijde nikomu divná. Od jisté úrovně cen elektrické energie může být ekonomicky zajímavá podobná „výrobní kampaň“ závislá na sjednané sezonní ceně elektřiny. Sezonní výroba energeticky náročných dobře skladovatelných meziproduktů i při jen časově částečném využití naddimenzovaného zařízení a větších zásobnících, může přinášet celkové úspory.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (144)
Jiří Svoboda
20.2.2022 08:13Z Wikipedie: "Jaderné elektrárny jsou z energetického hlediska vhodné především pro výrobu elektrické energie v režimu základního zatížení (je vhodné, aby vyráběly energii pokud možno nepřetržitě). Regulace výkonu je sice možná, například v případě Jaderné elektrárny Dukovany byla odzkoušena regulace až na 50 % jmenovitého výkonu,[5] je však neekonomická, protože náklady na palivo tvoří jen malou část výrobních nákladů."
Možná vám chybí důkladnější příprava před napsáním článku.
Emil Novák
20.2.2022 08:58 Reaguje na Jiří SvobodaUkázkově je to vidět např. ve Francii, kde v některých letních měsících činí vlivem plánovaných odstávek výroba jaderných elektráren i polovinu výroby v měsících zimních, kdy je spotřeba naopak nejvyšší.
Jaroslav Řezáč
20.2.2022 10:15 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
20.2.2022 10:26 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNapř. z ročenky ERÚ pro rok 2020:
leden: 5 898,7 GWh
únor: 5 354,3 GWh
březen: 5 383,3 GWh
duben: 4 334,9 GWh
květen: 4 370,6 GWh
červen: 4 377,6 GWh
Jaroslav Řezáč
20.2.2022 15:46 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
20.2.2022 17:48 Reaguje na Jaroslav Řezáčleden: 52,5 TWh
únor: 42,6 TWh
březen: 43,5 TWh
duben: 37,3 TWh
květen: 34,3 TWh
červen: 31,5 TWh
Jak vidno, ten rozdíl je dokonce ještě výraznější než v ČR, což je dáno velkým podílem přímotopů na vytápění francouzských domácností.
Pavel Hanzl
21.2.2022 10:00 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
21.2.2022 10:33 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
21.2.2022 15:06 Reaguje na Emil NovákKarel Ploranský
21.2.2022 17:22 Reaguje na Pavel HanzlV reálu je totiž i 4x větší spotřeba klimošky na 1 stupeň změny celkem uspokojivým výsledkem.
Pavel Hanzl
21.2.2022 18:33 Reaguje na Karel PloranskýPavel Hanzl
21.2.2022 22:22 Reaguje na Emil NovákSvatá Prostoto
21.2.2022 14:12 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
21.2.2022 15:08 Reaguje na Svatá ProstotoPavel Hanzl
21.2.2022 22:25 Reaguje naA my směřujeme spíš k té Sahaře.
Svatá Prostoto
22.2.2022 11:55 Reaguje na Pavel HanzlJinak tedy nevím jak u Hanzlů, ale my doma klimu nemáme. A zatím to šlo ... v nejhorším je tu sklep, kde přes 20 není nikdy:-))). Ale nemít topení, tak jsme víc jak polovinu roku během pár hodin v hajzlu.
Pavel Hanzl
22.2.2022 15:41 Reaguje na Svatá ProstotoChci vás vidět, jak půl roku nevylezete ze sklepa...
Svatá Prostoto
23.2.2022 11:20 Reaguje na Pavel HanzlJinak se musím už po x-té opakovat. Všichni, kteří do toho opravdu vidí jsou v těch prognózách kua opatrní a přiznávají, že to může být všelijak ... jen Hanzlovi je všechno jasný:-))).
Pavel Hanzl
23.2.2022 16:47 Reaguje na Svatá Prostotovždycky si tam pár procentíček nechávají jako aliby, co kdyby.
Ale fakt nevím, jestli si to nechávají i v případě kulatosti Země a obíhání kolem Slunce.
Svatá Prostoto
24.2.2022 13:00 Reaguje na Pavel HanzlNjn, takových případů jsou dějiny vědy plné.
Ale jen mentální trpaslík to považuje za alibi:-))).
Jaroslav Řezáč
20.2.2022 10:22 Reaguje na Jiří SvobodaVaclav Sobr
20.2.2022 11:32 Reaguje na Jaroslav Řezáča deje se to malokdy.
naklady na vic siti ke kazde male decentralizovane kravine budou vic nez jakakoliv uspora na ztratach.
Jaroslav Řezáč
20.2.2022 15:52 Reaguje na Vaclav SobrEmil Novák
20.2.2022 17:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč2) Ztráty v naší přenosové soustavě jsou vyčíslené v ročence ERÚ a v roce 2020 činily 1,26 TWh, v poměru k vyrobeným 81,4 TWh jde tedy pouze cca o 1,5 %.
Vaclav Sobr
21.2.2022 13:40 Reaguje na Jaroslav Řezáč10 procent je hypotetická ztrára kdyby někdo potřeboval elektřinu z Aše dostat do Opavy....
k ní prakticky nikdy nedochází.
naproti tomu když si rakousko kopí elektřinu z německých větrníků tak měl li by se skutečně realizovat fyzický přenos od moře do rakouska - přijdou o 25-40 procent elektřiny.
to se řeší tak že bez ohledu na to co kde kdo od kohoho koupí větrnou elektrinu stejěn spotřebuje sever německa a rakušáci jedou na náš Temelín.
Karel Ploranský
21.2.2022 17:24 Reaguje na Vaclav Sobrže je to tak, si bohužel uvědomuje jen málo lidí.
Richard Vacek
20.2.2022 08:36Naši spotřebu zemního plynu (nákup za cca 100 mld. Kč ročně) by nahradilo 5 jaderných bloků (5x cca 180 mld. Kč) o životnosti 80 let.
Jaroslav Řezáč
20.2.2022 10:18 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
20.2.2022 10:29 Reaguje na Jaroslav ŘezáčEmil Novák
20.2.2022 10:37 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
20.2.2022 11:03 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
20.2.2022 12:34 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
21.2.2022 05:52 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
21.2.2022 07:38 Reaguje na Richard VacekModerní jaderné elektrárny jsou stavěné tak, aby s nimi bylo možné denně manévrovat s výkonem v rozmezí 100-50-100 % nominálního výkonu bez toho, aby to ovlivňovalo jejich projektovou životnost. Je to i přímo součástí požadavků European utitility requirements, všichni uchazeči o výstavbu tyto požadavky splňují.
Jaroslav Řezáč
20.2.2022 15:54 Reaguje na Richard VacekKarel Ploranský
21.2.2022 17:26 Reaguje na Jaroslav ŘezáčEmil Novák
21.2.2022 17:36 Reaguje na Karel Ploranskýdo 10 kW včetně 93,1 MW
nad 10 do 30 kW včetně 149,5
nad 30 kW do 100 kW včetně 58,0
nad 100 kW do 1 MW včetně 456,6
nad 1 do 5 MW včetně 981,9
nad 5 MW 332,2
Je tedy evidentní, že minimálně tři čtvrtiny instalovaného výkonu, spíš více, na střechách není.
Pavel Hanzl
22.2.2022 07:36 Reaguje na Emil NovákPavel Hanzl
22.2.2022 15:43 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
23.2.2022 11:22 Reaguje na Pavel HanzlTo druhý ... už se s tím splácením někde začalo?
Pavel Hanzl
23.2.2022 16:43 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
24.2.2022 12:56 Reaguje na Pavel HanzlHodinky a holinky.
Vy zase máte den.
Miroslav Vinkler
20.2.2022 08:41Ideální stav energetické distribuční soustavy - zejména její stabilita - je charakterizován tím, že příkon a odběr jsou v rovnováze (+ - )
Klasické tvrdé zdroje /fosil, jádro / mají stabilní výkon, který nelze v krátkem čase výrazně měnit
OZE jsou naopak protipólem stability, časově extrémně proměnný průběh výkonu, bohužel velmi často doslova nepředvídatelný.
Nepředvídatelnost vychází z nemožnosti určit přesný průběh nelineárního dynamického děje (počasí) v budoucím čase. A jak dokázáno matematicky, tento nedostatek nelze žádným způsobem odstranit.
Jsme tak odkázáni na predikce statistické pravděpodobnosti. To vede
k problémům v praxi, kdy pouze víme, že např. v 85% se do odhadu trefíme, zbytek je pak mimo toleranční pásmo.
U vytápění bojleru nám to vadit nabude, při výkonu práce na operačním sále nebo jízdě výtahem jde o nepřijatelný stav.
Nelze v současné praxi dosáhnout stavu, aby OZE pokrývaly 100% spotřebu, dle mého názoru ani 75% spotřebu s požadovanou stabilitou soustavy v potřebném časovém intervalu časovém intervalu.
Snahy o kompenzaci problému zaváděním tzv. chytré sítě, instalaci rychlonáběhových zdrojů na ZP , ani vybavení odběrových míst elektroměry s IQ vyšším než má Evropská komise nám k ničemu nebude :
1/ povede k astronomickým výdajům na úkor odběratelů
2/ základní problém neřeší, pouze zmírňuje
Závěr -
doktrína dekarbonizace společnosti je správná , ovšem způsob ,kterým k ní máme dojít je zcela nesprávný a hloupý, paradoxně přinese více škod než užitku.
Tím mám na mysli astronomické výdaje na OZE a úpravu energetické distribuční sítě , které nemohou z podstaty věci zajistit požadovanou stabilitu energetické soustavy .
Každý může v současnosti posoudit, zda kroky EK vedly k jí proklamované a požadované situaci v energetice ve vazbě na cíle uvedené v Green Dealu.
Nevedly a vést nemohou , chtělo by se zvolat :"Císař je nahý !"
Budoucnost, nulové emise CO2, nelze bez rozhodujícího podílu JE požadované cíle (dostatečný objem energie a stabilita sítě) zajistit, aniž bychom ohrozili sociální smír a potřebný ekonomický růst.
Jak také doloženo , expanzivní růst OZE a potřeba úložišť energie , povede k těžkému poškození environmentálního pilíře.
Pokud platí axiom , že pouze vyvážený vztah mezi ekonomickým růstem, sociální soudržností a životním prostředím definuje trvale udržitelný rozvoj společnosti jako podmínku její existence, potom musíme spolknout další hořkou pilulku.
Green Deal v podání EU a USA je v naprostém rozporu s definicí trvale udržitelného rozvoje a spolehlivě nás dovede ke kolapsu lidské společnosti jako celku.
Pavel Hanzl
21.2.2022 15:16 Reaguje na Miroslav VinklerPoložím jen zcela zbytečnou otázku, jak to udělat lépe a radostněji.
Ale poznámku: na straně odběru máte přece pořád ten "časově extrémně proměnný průběh výkonu," teda odběru. A s tím energetici umí pracovat. Tak si k tomu přiřadí jako další zátěžový vliv zálohu pro nestabilitu OZE. Něma problema.
Petr
20.2.2022 08:481. Obrovské další zamoření obytných prostor elektrosmogem, který má prokazatelné negativní účinky na vše živé.
2. Nárůst spotřeby a plateb, bezdrátová komunikace milionů spotřebičů v režimu 24/7 samozřejmě není ani nulová, ani zadarmo.
3. Osobní problémy. Když vám ráno konvice odmítne uvařit kávu, bojler odpoledne po práci odmítne ohřát vodu na osprchování a pračka odmítne vyprat špinavé prádlo, hned změníte názor.
Ale jinak ano, snít je hezké.
smějící se bestie
20.2.2022 09:12 Reaguje na PetrTo by potřebovali zažít v tý Bruseli, tak týden !
Karel Ploranský
21.2.2022 17:31 Reaguje na smějící se bestieMně když na dálku vypnou tlakovou kanalizaci, potečou mi sračky po dvoře.
Takže bych dal do všech úřadů v Bruselu (i jinde) veškeré odpady taky přes čerpadla - aby jim to při vypnutí těch čerpadel teklo po chodbách.
Jaroslav Řezáč
20.2.2022 10:20 Reaguje na PetrAleš Nebáznivý
20.2.2022 11:00 Reaguje na PetrA Z
22.2.2022 06:44 Reaguje na Aleš NebáznivýPall je jen aktivista, nic víc a anti 5G fanatik.
Petr Eliáš
22.2.2022 08:15 Reaguje na PetrEmil Novák
20.2.2022 09:18Do očí bijící je zejména tvrzení že jaderné elektrárny mohou "blokovat účelné navyšování budování bezemisních zdrojů elektrické energie", jaderné elektrárny jsou totiž samy o sobě bezemisní zdroje, pokud tedy nějaké zdroje takto vůbec můžeme nazvat. Žádný "bezemisnější" zdroj než jaderné elektrárny k dispozici nemáme, pokud započítáme celý životní cyklus všech zdrojů.
Nejsem sice propagátorem malých jaderných zdrojů, ale většina z nich je postavena na jiném principu než velké zdroje, takže ani neplatí zmiňovaná rovnice že dvacet malých zdrojů je dvacetkrát nebezpečnější než jeden velký zdroj. A to např. z důvodu, že jejich bezpečné chlazení není podmíněno stálým přísunem elektrické energie jako u velkých reaktorů druhé generace, tedy u nich ani nehrozí roztavení aktivní zóny v případě výpadku zdroje elektrické energie, jako k tomu došlo ve Fukušimě. Jiné koncepty např. počítají s palivem ve formě roztavených solí, tím pádem logicky nehrozí ani roztavení paliva, které je roztavené již "by design". A tak dále. Opravdu lze jedině doporučit pročíst si před psaním článků alespoň wikipedii.
Autor kritizuje jednostranné názory propagující určité komerční technologie, přičemž se toho jednostranného názoru ve svém článku sám dopouští a vymýšlí pseudoproblémy, přičemž o těch skutečných a nejpalčivějších omezeních, která se často zamlčují, taktně mlčí.
Jaroslav Studnička
20.2.2022 09:54 Reaguje na Emil NovákSmutné je, že je v dnešní době najednou každý energetický odborník.
Já bych se nikdy nepouštěl do podobných rozborů např. v medicíně...
Pavel Hanzl
21.2.2022 16:31 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
21.2.2022 18:43 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
21.2.2022 22:28 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
21.2.2022 23:01 Reaguje na Pavel HanzlKde je v mém příspěvku kritika klimatologů?
Jaroslav Studnička
22.2.2022 09:04 Reaguje na Pavel HanzlKritizuji lži a demagogii v oblasti energetiky.
Svatá Prostoto
22.2.2022 11:58 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
22.2.2022 18:48 Reaguje na Svatá ProstotoPavel Hanzl
22.2.2022 15:45 Reaguje na Jaroslav StudničkaJak pan Vinkler, ten je na to skutečný kadet.
Michal
20.2.2022 09:51Předpokládám, že autor chtěl asi napsat distributora, ale to není podstatné.
To klíčové ale je, že provedení čehokoliv na náklady kohokoliv je ve výsledku VŽDY na náklady koncového zákazníka, protože i distributor je komerční (byť regulovaná) firma, která nebude někoho jen tak dotovat jen pro to, že si něco někdo vymyslí.
Břetislav Machaček
20.2.2022 10:02z OZE nepůjde nikdy vypnout. U ostatních výrobních procesů taktéž,
protože vypnout proud v půlce směny je fantasmagorie kancelářských vědátorů, kteří řeší vaření kávy a jak dlouho pojede PC z baterie. To nejsou DROBNÉ ZÁDRHELE, ale podstata stability elektrické energie. Nestabilní zdroje budiž, ale pro domácnosti nadšenců a například pro rekreační objekty. Postavit na nestabilních zdrojích energetiku
průmyslové země je hazard s prosperitou. Tady musejí říci rozhodné NE energetici a zástupci průmyslu. Pokud k ní dojde, tak nastane další odliv průmyslu do zemí, kde stojí nohama na zemi a nelétají v oblacích jako země v EU. V EU už nejsou rezervy, jak snižovat náklady na výrobu, protože cena práce nelze snížit bez sociálních otřesů, cena energií stoupá, robotizace
vyžaduje investice a ty momentálně odčerpávají zvýšené náklady na energie.
Okolní svět má tak výhody v cenách energií, cenách práce a tudíž disponuje
prostředky na robotizaci a technologický vývoj. EU si sama naordinovala
stagnaci a odchod do propadliště dějin průmyslu. Pokud se nevzpamatuje, tak už to bude brzo nevratné. Samozřejmě pokud nezabředne ještě navíc do války, která může být zničující pro celý svět. Z dějin víme to, že každá
velká hospodářská krize končí válkou a energetická krize je touto krizí.
Pavel Hanzl
22.2.2022 07:59 Reaguje na Břetislav MachačekEmil Novák
22.2.2022 08:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
23.2.2022 09:27 Reaguje na Emil NovákNavíc do toho hodil vidle soudruh Putin s plynovým vydíráním.
Emil Novák
23.2.2022 09:31 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
23.2.2022 16:40 Reaguje na Emil NovákA jak dlouho trvalo vybudovat celou energetiku na uhlí? Jenom 100 let??
Emil Novák
23.2.2022 17:32 Reaguje na Pavel HanzlVážně si myslíte, že to zachráníte výmluvami na Putina nebo na jiné země, které jsou na tom podobně?
Břetislav Machaček
22.2.2022 09:55 Reaguje na Pavel Hanzlpouze z OZE, tak vám vyseknu poklonu za vaše vizionářství.
Zatím se hutnictví přesouvá tam, kde nejančí s OZE a i my
směřujeme k závislosti na jejich produkci. Pokud se s nimi
navíc rozkmotříme, tak dopadneme asi jak? Už jste někdy
viděl výrobu železa ze šrotu? Zajeďte se podívat do Ostravy
co to vše obnáší a koukněte se na ty přívody elektřiny
k ocelárenským obloukovým pecím. Pro ně by jste musel těmi
vašimi panely pokrýt pomalu celou republiku a k nim kvanta
zálohových baterií, aby byl proces tavení kontinuální. To
není jako nahřát vodu v rychlovarné konvici a zbytek nechat
vychladnout. U pece je to její konec. Bez stálého příkonu
toto odvětví skončí a čeká nás pouze závislost na dovozu
i s vývozem šrotu, který tu nebude mít kdo zpracovat. To
je to, co s "gryndýlem" hrozí a mimo nedouků se toho bojí
všichni technicky vzdělaní lidé. Takže doučit !
Pavel Hanzl
23.2.2022 09:30 Reaguje na Břetislav MachačekA žádné blackouty a vychladlé pece jsem nezaznmenal, naopak Krupp - Siemens staví pece na vodík.
Pavel Hanzl
23.2.2022 09:34 Reaguje na Břetislav MachačekTo vypadá jako obrovské číslo, ale je to jen 10% zpevněných ploch.
Navíc nikdy nebudeme potřebovat celou spotřebu z fve, stačit bude polovina? třetina?. Tuhle zimu bychom mohli pokrýt z velkého procenta z větřáků...
Svatá Prostoto
23.2.2022 11:24 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
23.2.2022 16:36 Reaguje na Svatá ProstotoJaroslav Studnička
23.2.2022 16:53 Reaguje na Pavel HanzlRakušáci mají ve FVE instalováno cca 2,5 GWe na rozdíl od našich cca 2,05 GWe.
Svatá Prostoto
24.2.2022 12:53 Reaguje na Pavel HanzlKua Hanzl, vy se překonáváte, takhle mimo většinou nebýváte ani vy.
sv
20.2.2022 11:15Pavel Hanzl
22.2.2022 07:56 Reaguje na svEmil Novák
22.2.2022 08:16 Reaguje na Pavel HanzlPrávě dotace do OZE způsobily, že cena silové elektřiny klesla až ke 25 €/MWh. V té samé době (rok 2014) bylo rozhodnuto o zastavení tendru na Temelín, hlavním důvodem byly právě takové ceny silové elektřiny, za kterých se nevyplatilo bez dotací stavět absolutně žádný zdroj.
Pavel Hanzl
22.2.2022 15:50 Reaguje na Emil NovákV podstatě je úplně fuk, na kterou JE jsme nevypsali tendr, důležítých je asi těch 10 let, kdy se to stále řeší.
Emil Novák
22.2.2022 16:04 Reaguje na Pavel Hanzl2) Důkazem smysluplnosti ani nesmyslnosti koncepce není že se neplní, Hanzle. Je to spíš důkazem neschopnosti pochopit problém do jakého se řítíme.
3) Klasický Hanzl, plácá hlouposti a po konfrontaci s realitou tvrdí, že je to fuk.
4) 10 let se nic stále neřeší, v roce 2014 byl na ETE ukončen a pět let se neřešilo vůbec nic, než se začalo mluvit o tendru na EDU.
Pavel Hanzl
22.2.2022 21:51 Reaguje na Emil Novákad 2) Právě proto píšu, že koncepce je nesmyslná, protože tam asi fakt nechápou kam se řítíme. Počítá se v ní s obrovským rozvojem jádra, což už tehdy věděli, že je to pitomost. Navíc tam vůbec nepočítají z decentralizaci a OZE, které dnes živí půl Evropy.
ad 3) Na kterou JE jsme nevypsali tendr skutečně fuk JE. Je přece úplně jedno, ze které lotynky vám nevyplatili výhru zvláště, když jste si ani nevsadil.
ad 4) Vždyť to píšu. Asi 10 let se řeší dostavba JE a není ještě ani vypsaný tendr. Nebo snad je a už se staví??
Emil Novák
22.2.2022 23:04 Reaguje na Pavel HanzlAd 2) Koncepce s žádným obrovským rozvojem jádra nepočítá, počítá pouze se dvěma bloky v Temelíně, které tam původně už dávno měly stát, a počítá s prostou náhradou dosluhujících Dukovan za nové bloky přibližně stejného výkonu. S rozvojem OZE koncepce samozřejmě počítá také, takže píšete opět úplné bludy, Hanzle.
Ad 3) Holinky jako hodinky, obojí se natahuje, co?
Ad 4) Vždyť píšu že píšete nesmysly. Žádná "dostavba" JE se 10 let neřeší. Dostavba JE se přestala řešit v roce 2014. V roce 2019 se začala řešit náhrada JE, v Dukovanech totiž nejde o žádnou "dostavbu", ta elektrárna je dostavěna již od roku 1987.
Pavel Hanzl
23.2.2022 09:22 Reaguje na Emil Novákdál to jsou zase nesmysly jak dycky
Pavel Hanzl
23.2.2022 09:25 Reaguje na Emil NovákDnes nemáte den.
Emil Novák
23.2.2022 09:34 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
23.2.2022 11:17 Reaguje na Emil NovákPovolenky už dávno funguvaly a byly určeny k tomu, aby postupně zlikvidovaly uhláky ekonomicky. Pokud ani tohle nevíte, máte to těžký.
Žádný tunel nebyl zastaven, běží pořád a všem bylo jasné (asi kromě vás), že OZE musí časem převzít hlavní energetickou výrobu. Což se dnes už děje.
Připadáte mi formana v 19. století, který všude rozhlašoval, že železnice je úplná pitomost a že je to slepá větev a že za chvíli skončí s velkou blamáží.
Emil Novák
23.2.2022 11:47 Reaguje na Pavel Hanzl2) Nepsal jsem že byl zastaven tunel, ale že byl zastaven solární boom, doporučoval bych věnovat minimálně takové úsilí čtení jako věnujete psaní nesmyslů.
3) Proč třeba v Německu vesele dál stavěli uhelné elektrárny, když to podle vás bylo každému jasné?
4) Výmysly, lži a argumentační fauly o formanech je to jediné, na co se zmůžete, vy zoufalče.
Pavel Hanzl
23.2.2022 16:35 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
23.2.2022 17:35 Reaguje na Pavel HanzlVaclav Sobr
20.2.2022 11:30Kdyz za to te elektrarne nikdo neplati jako to plati distributori paroplynum...
samozřejme by sel postavit reaktor primo optimalizovany na regulaci ale proc se namahat?
Emil Novák
20.2.2022 12:41 Reaguje na Vaclav SobrJirka Černý
20.2.2022 12:00Slavomil Vinkler
20.2.2022 13:08 Reaguje na Jirka Černý1.Cena veškeré energie je zdarma od velkého třesku a platí se za to, že je ve vhodné formě ve vhodný čas na vhodném místě. Tj. za práci.
2.Vše zaplatí koncový zákazník, neboť všichni podnikají za účelem zisku.
3.Je-li OZE nestabilní, musí se vybudovat zálohy. Tj k VTE musí být FVE, k tomu plynová záloha, k tomu bateriová záloha a k tomu sítě. o Vše je nákladech a práci.
To vše jde udělat (či bude muset udělat) ale zaplatí se to v koncové ceně tj. asi 5x více než jsme si zvykli v minulosti.
Pavel Hanzl
22.2.2022 07:53 Reaguje na Slavomil VinklerTakže překopání celé energetiky není nic až tak šíleného, bude to stát bambilión, ale rozložený v čase a stejně by naše uhláky šly do šrotu, tak jako tak.
Otázka je, jestli zrovna ČR je na tom ekonomikdy tak dobře, jak zbytek Evropy. A to není žádná tragédie, jsme hlavně subdodávka Německa (jako třeba Rakousko) a to je zvyklé platit dobře.
Právě s rozvojem OZE se EU drží na špičce vývoje, což je vždycky ekonomicky velmi výhodné.
Samozřejmě ekonomiky jako Čína jsou x násobně dravější, musíme naučit se bránit.
Naštěstí je čučkař out, ten nás chtěl prodat Číně nastojato.
Slavomil Vinkler
20.2.2022 14:04 Reaguje na Jirka ČernýJiří Svoboda
21.2.2022 09:19 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
21.2.2022 09:31 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
23.2.2022 09:53 Reaguje na Slavomil Vinklerviz www.optimalizmus.cz
Dělat něco blbě a brát to za standard, to není dobrý přístup!
Pavel Hanzl
21.2.2022 15:04To mi připadá jako zcela nesmyslné tvrzení, exploze velkého reaktoru nebo malého přece není to samé. Navíc malé reaktory máme rozmístěné po celé zemi a těžko asi bouchnou všechny naráz, jako jeden obrovský.
Karel Ploranský
21.2.2022 17:35 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
22.2.2022 07:43 Reaguje naKaždá JE je vlastně prototyp a jedinečný kousek (jako třeba dům), kdežto SMR by se vyráběly sériově, jako třeba auta.
Zkuste si posvařovat karoserii smontovat motor a celé to nechat otypovat pro provoz na veřejné komunikaci.
Zaplatíte za to třeba 100?x více, než za auto koupené ve kšeftě.
Emil Novák
22.2.2022 07:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
22.2.2022 21:54 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
22.2.2022 23:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
23.2.2022 09:16 Reaguje na Emil NovákJaroslav Studnička
23.2.2022 09:19 Reaguje na Pavel HanzlTaky lžete kde můžete.
Emil Novák
23.2.2022 09:27 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
23.2.2022 11:11 Reaguje na Emil NovákPavel Hanzl
23.2.2022 11:20 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
23.2.2022 11:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
23.2.2022 16:31 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
23.2.2022 17:40 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
24.2.2022 09:27 Reaguje na Emil Novákještě popřád budete chtít, aby stavělo u nás jaderku??
Slyšíte ty gigantické lži, co z nich padá??
Emil Novák
24.2.2022 09:31 Reaguje na Pavel HanzlA kde jsem kdy tvrdil že chci, aby Rusko u nás stavělo jaderku, Hanzle? Co se mi to zase snažíte podsouvat, vy demagogu?
Jarka O.
22.2.2022 12:43Pavel Hanzl
22.2.2022 18:36 Reaguje na Jarka O.Svatá Prostoto
23.2.2022 11:28 Reaguje na Pavel HanzlMilan Dostál
23.2.2022 12:06 Reaguje na Svatá ProstotoPavel Hanzl
23.2.2022 12:20 Reaguje na Milan DostálFaktem je, že exploze dělostřeleckého granátu 30 metrů nad fve udělá paseku děsivou.
Ale diverzifikace na všech možných střechách to zase ředí. Radši nedomýšlet.