https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/richard-mikudik-nova-energetika-a-drobne-zadrhele-ktere-nikdo-neresi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Richard Mikudík: Nová energetika a drobné zádrhele, které nikdo neřeší

20.2.2022
V mediálním prostoru se stále častěji objevují jednostranné názory propagující určité komerční technologie, které jsou funkční, ale mají svá omezení, přičemž tato omezení nejsou prezentována. Politikové nám plánují zářnou budoucnost, aniž by tato omezení a rizika zahrnuly do svých proklamací. V následujícím textu popisuji některé logické ale málo diskutované problémy k zamyšlení. Článek si nedělá nárok na přesnou technickou korektnost a úplnost, článek si klade za cíl vyvolat diskuzi.
 

Malé jaderné elektrárny jako rozptýlená náhrada za velké jaderné elektrárny

Bezpečnost jaderných elektráren je navrhována tak, aby se zbytková rizika jaderné havárie snížila na společensky přijatelnou úroveň. Teoreticky tato úroveň je vždy větší než nula, ale z hlediska společensky přijatelné úrovně se zbytková rizika nulové hodnotě musí blížit. Lze tvrdit, že při stejných technických znalostech a stejné míře provozní spolehlivosti platí úměra: čím menší zbytková rizika tím větší náklady, a to nelineárně.

Jaderná havárie malé nebo velké jaderné elektrárny má více méně podobné negativní účinky na okolí. To znamená, že úroveň spolehlivosti z hlediska jaderné bezpečnosti jedné malé jaderné elektrárny musí odpovídat spolehlivosti elektrárny velké. Pokud se tedy místo jedné velké jaderné elektrárny vybuduje na stejném místě jedna malá jaderná elektrárna se stejnou mírou jaderné bezpečnosti, zůstane míra rizika zachována. Pokud budu předpokládat, že původní velká jaderná elektrárna měla výkon 1GW a nová bude mít výkon 50MW, pak je potřeba k náhradě jedné původní elektrárny dvaceti nových malých elektráren. Pokud by každá z těchto malých elektráren měla stejná zbytková rizika jako původní elektrárna, pak dohromady budou mít dvacetinásobek původní míry rizika. Pokud tedy chci zachovat souhrnné zbytkové riziko pro stejný nahrazovaný výkon, pak každá z těchto dvaceti nových jaderných elektráren musí mít dvacetkrát menší míru rizik než původní jaderná elektrárna.

Místa pro stavbu velkých jaderných elektráren byla v minulosti pečlivě vybírána s ohledem na místní podmínky a působení místních vnějších vlivů. Pokud se při instalaci nových malých jaderných elektráren zvolí méně vhodné místo, pak je nutné řešit ještě další dříve neřešené vnější vlivy a podmínky.

Mohou propagátoři malých jaderných elektráren popsat, jak je navrhována jaderná bezpečnost malých jaderných elektráren a jaká jsou zbytková rizika ve srovnání s dnešním stavem velkých jaderných elektráren při jejich přímé náhradě? Jak jsou tyto parametry zahrnuty do celkové ekonomiky využití malých jaderných zdrojů?

Neodsuzuji malé jaderné elektrárny jako celek. Za současného stavu techniky a znalostí jsou například velmi dobrým řešením pro odlehlá místa s těžbou nerostných surovin, kde je na určitou dobu (jednotky až desítky let) potřeba stálý energetický zdroj.

Spolupráce výkonově stabilních jaderných elektráren a výkonově nestabilních bezemisních zdrojů

Jaderné, uhelné a plynové elektrárny jsou elektrárny tepelné, kde se energie paliva přeměňuje na teplo a pomocí páry a parních turbín vzniká elektrická energie. Rozdíl mezi jednotlivými druhy je jen v tom, z jakého paliva se energie odebírá. U všech tří druhů elektráren je regulace výkonu, při kterém klesá spotřeba paliva, teoreticky možná pouze omezením přívodu paliva. Zatímco do uhelné nebo plynové elektrárny se palivo přivádí kontinuálně, v jaderné elektrárně se palivo zakládá dávkově a pak slouží v reaktoru řádově roky. Jaderná elektrárna je z tohoto principu opravdu stabilní zdroj elektrické energie, kterým nelze ani sezonně doplňovat potřebný chybějící výkon z jiných zdrojů. Pokud se naplánuje určitý výkon dodávek elektrické energie z jaderných elektráren (a tyto se vybudují), pak tento podíl již nelze pokrýt z jiných zdrojů, aniž by se výkon mařil či expedoval mimo posuzovanou část rozvodné sítě. Tento problém existuje po celou plánovanou životnost jaderné elektrárny. Podíl jaderných zdrojů elektrické energie tedy od jisté hranice již může blokovat účelné navyšování budování bezemisních zdrojů elektrické energie. Pokud tedy někdo navrhuje 40% podíl jaderné energie, tak tím zároveň tvrdí, že pro bezemisní zdroje nechává jen zbývajících 60%. Pokud tyto jaderné zdroje jsou teprve v předprojektové přípravě, tak ukončení jejich provozu lze odhadovat cca do roku 2100 (projekt, výstavba, životnost, při nějaké ekonomické návratnosti).

Uhelné elektrárny jsou z hlediska plánů Evropské unie odepsány. Hlavní výhodou plynových zdrojů elektrické energie je možnost jejich jednoduší spolupráce s bezemisními zdroji, přičemž celkovou energetickou účinnost lze zvýšit decentralizací a tím vyšší možností využití zbytkového tepla.

Opravdu potřebujeme vždy a všude vysokou jednotnou kvalitu dodávky elektrické energie za bezporuchového stavu?

Kritici nestabilních bezemisních zdrojů elektrické energie často oprávněně kritizují špatné výhledy pro stabilitu rozvodné sítě při zachování současných parametrů na straně odběru. Regulace odběru, kdy jsou v kritických situacích odpojováni velcí spotřebitelé bez ohledu na materiální škody ve výrobě a přitom drobní odběratelé se ve stejnou dobu těší plné dodávce elektrické energie, aniž ji nutně potřebují, je opravdu hodná kritiky.

Stav dnešní techniky umožňuje více než jen léta používané rozlišení dvojí kvality dodávky elektrické energie na vysoký a nízký tarif. A přitom není nutno čekat na masové vybudování takzvaných chytrých sítí. Toto rozlišení může řešit i celkové náklady za energie domácností. Jde o řešení účinné jak u progresivních domácností zakládajících si na ekologii, tak pro domácnosti, kde jde především o úsporu i za cenu snížení komfortu.

Legislativně prosazovaný systém samovýroby s přenosem po distribuční soustavě, se spárovanými výrobními a odběrnými místy, definovaný například normou ČSN 33 2000-8-2 nelze považovat za aplikovatelný pro domácnosti do té míry, aby měl zásadní přínos pro regulaci distribuční soustavy v dohledné době. Pokusím se jen zjednodušeně popsat, jak by mohl fungovat jeden z možných alternativních způsobů regulace na straně odběru u malých spotřebitelů realizovatelných v dohledné době za akceptovatelné náklady u všech stran trhu s elektřinou.

Systém, kdy je u signálů HDO používán jen vysoký a nízký tarif rozdělený po oblastech, je výhodný pro velké stabilní zdroje elektrické energie, tedy pro minulost. Pro řízení většího rozsahu spotřebičů v domácnosti by bylo nutné zavést více regulačních stupňů a navíc i signály „předzvěstí“ o předpokládaném možném regulačním zásahu (například pračka už v tuto dobu nebude zahajovat prací cyklus). Některé regulační stupně by navíc v budoucnosti mohly být i signálem k řízení směru toku energie mezi distribuční sítí a domácími zařízeními pro výrobu a skladování elektrické energie (pokud se k tomu odběratel zaváže v obchodní sazbě dodavateli).

    Pro zavedení by postačovalo:

      - Provedení úpravy signálů HDO.

      - Provedení výměny elektroměrů na náklady regulátora rozvodné sítě.

      - Nové elektroměry by jednosměrně komunikovaly (jen příjem) do distribuční sítě po stávajícím HDO novými výše nastíněnými signály.

      - Nové elektroměry by obousměrně komunikovaly do objektu bezdrátově, po sériových linkách, popřípadě i pomocí signálových vodičů.

      - Nové elektroměry by umožňovaly jednoduše měnit firmware, a to odděleně pro regulátora distribuční sítě a pro dodavatele elektřiny. Práva obou subjektů by byla přesně definována a různá. Možnost přímých koncových odběratelů by byla omezena jen na nastavení v domácích spotřebičích viz. následující bod. Změna firmware a odečet spotřeby by mohl být prováděn z vnějšku bez vstupu do objektu odběratele (bezdrátová komunikace), popřípadě i pomocí spolupráce s odběratelem. Přenos mezi elektroměrem a běžným standardizovaným paměťovým mediem (například USB flash) doplněný o přenos mezi paměťovým médiem a zákaznickým portálem pomocí domácího počítače. Takto by potom šel měnit téměř v režimu online i sjednaný tarif ke spokojenosti odběratele, dodavatele i regulátora.

      - Aby všechny energeticky relevantní domácí elektrické spotřebiče určené k napájení z veřejné sítě od určitého data výroby (možno zavádět postupně po jednotlivých třídách výrobků) byly schopny komunikovat s nově instalovanými elektroměry, a to především bezdrátově. A současně aby maximální odběr v režimu „čekám na příděl energie“ byl legislativně hodnocen a omezen. Přirozenou obměnou spotřebičů by došlo k postupnému zavádění.

      - Pro současné spotřeby regulované ze současného HDO, budoucí spotřeby spínané z nových rozváděčů a solární i jiné domácí elektrárny by mohla sloužit datová či signálová komunikace jak napřímo s elektroměry, tak přes vzdálené moduly. U vzdálených modulů by existovala široká škála dnes používaných standardizovaných komunikačních možností.

Navrhovaný systém by umožnil fungování masové a velmi „hluboké regulace“ na straně malých spotřebitelů bez zásadních zásahů do distribučního rozvodu i rozvodu v jednotlivých objektech odběrných míst. Zásadních změn by bylo ale potřeba v novém definování jednotlivých účastníků trhu s elektřinou. Vznikla by možnost nových tarifů, individuálního požadavku nastavení dle komfortu, nákladů, struktury spotřeby, domácí výroby a skladování elektrické energie. Dle individuálního přidělení jednotlivých regulačních stupňů u některých skupin spotřebičů jednotlivým spotřebičům by mohlo docházet k jemnému doladění kompromisu mezi komfortem a náklady u domácností bez instalovaného systému skladování energie.


Popsaný způsob regulace odběru v domácnostech je způsobem regulace účinným jen pro krátkodobé regulace a nemá zásadnější vliv na odběr při sezónnosti výroby elektrické energie.


Sezonní odběr elektrické energie na straně velkých průmyslových spotřebitelů přizpůsobená dodávce elektřiny může být též jisté částečné řešení. Výrobní kampaň po sklizni u cukrovaru nepřijde nikomu divná. Od jisté úrovně cen elektrické energie může být ekonomicky zajímavá podobná „výrobní kampaň“ závislá na sjednané sezonní ceně elektřiny. Sezonní výroba energeticky náročných dobře skladovatelných meziproduktů i při jen časově částečném využití naddimenzovaného zařízení a větších zásobnících, může přinášet celkové úspory.


reklama

 
foto - Mikudík Richard
Richard Mikudík
Autor je projektant elektro.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (144)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

20.2.2022 08:13
Proč si, pane Mikudíku, myslíte, že výkon jaderné elektrárny nelze přizpůsobovat? Od čeho tam jsou řídící tyče?

Z Wikipedie: "Jaderné elektrárny jsou z energetického hlediska vhodné především pro výrobu elektrické energie v režimu základního zatížení (je vhodné, aby vyráběly energii pokud možno nepřetržitě). Regulace výkonu je sice možná, například v případě Jaderné elektrárny Dukovany byla odzkoušena regulace až na 50 % jmenovitého výkonu,[5] je však neekonomická, protože náklady na palivo tvoří jen malou část výrobních nákladů."

Možná vám chybí důkladnější příprava před napsáním článku.
Odpovědět
EN

Emil Novák

20.2.2022 08:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Nehledě na to, že se u jaderných elektráren dají naplánovat odstávky podle potřeby, takže se odstávka větších temelínských bloků u nás plánuje na jaro a léto, čímž se vhodně souhrnný výkon elektráren přizpůsobuje sezónní spotřebě elektřiny.
Ukázkově je to vidět např. ve Francii, kde v některých letních měsících činí vlivem plánovaných odstávek výroba jaderných elektráren i polovinu výroby v měsících zimních, kdy je spotřeba naopak nejvyšší.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.2.2022 10:15 Reaguje na Emil Novák
to už není pravda, stoupající obliba klimatizací a elektromobility to co píšete naprosto zlikvidovala
Odpovědět
EN

Emil Novák

20.2.2022 10:26 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Co podle vás není pravda? Že v zimních měsících je spotřeba elektřiny nejvyšší?
Např. z ročenky ERÚ pro rok 2020:
leden: 5 898,7 GWh
únor: 5 354,3 GWh
březen: 5 383,3 GWh
duben: 4 334,9 GWh
květen: 4 370,6 GWh
červen: 4 377,6 GWh
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.2.2022 15:46 Reaguje na Emil Novák
píšete o Francii ale argumentujete Českem? to nedává smysl
Odpovědět
EN

Emil Novák

20.2.2022 17:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Psal jsem o Francii i o ČR, ale pokud se vám ČR nelíbí, mohu uvést data z Francie z loňského roku:
leden: 52,5 TWh
únor: 42,6 TWh
březen: 43,5 TWh
duben: 37,3 TWh
květen: 34,3 TWh
červen: 31,5 TWh
Jak vidno, ten rozdíl je dokonce ještě výraznější než v ČR, což je dáno velkým podílem přímotopů na vytápění francouzských domácností.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.2.2022 10:00 Reaguje na Emil Novák
Se zvyšující se globální teplotou bude přibývat klimatizací na úkor topení.
Odpovědět
EN

Emil Novák

21.2.2022 10:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Daleko větší vliv než globální teplota má pohodlnost lidí, kteří vytápějí (i klimatizují) stále větší plochu na stále větší rozdíl teploty oproti venkovní teplotě, vliv globální teploty je zanedbatelný.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.2.2022 15:06 Reaguje na Emil Novák
A nebo tak. Každopádně klimatizací bude přibývat rychleji, než topení. A ty spotřebují možná 2x tolik energie na změnu o jeden stupeň, než topení.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.2.2022 17:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud víte o klimošce, která na změnu teploty v interiéru spotřebuje jen 2x víc energie než topení, moc vás prosím o sdělení, kde takovou prodávají. Hned si ji koupím.
V reálu je totiž i 4x větší spotřeba klimošky na 1 stupeň změny celkem uspokojivým výsledkem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.2.2022 18:33 Reaguje na Karel Ploranský
Aj tak sa može. Já jen chci sdělit, že do budoucna bude asi větší spotřeba elektřiny i u nás v létě než v zimě. Asi jak v Kalifornii nebo na Sicílii.
Odpovědět
EN

Emil Novák

21.2.2022 18:46 Reaguje na Pavel Hanzl
To jste zase vyplodil pěknou blbost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.2.2022 22:22 Reaguje na Emil Novák
Vaše argumentační bohatství mně nepřestává stále fascinovat.
Odpovědět
EN

Emil Novák

21.2.2022 22:29 Reaguje na Pavel Hanzl
...pravil pohádkář Hanzl.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.2.2022 14:12 Reaguje na Pavel Hanzl
S rostoucí cenou všeho se zase ten trend může změnit. Když máte doma/v práci horko, tak nic moc, ale asi pro většinu lidí furt přijatelnější, než když máte doma kosu.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.2.2022 15:08 Reaguje na Svatá Prostoto
Tím si nejsem jist. Proti zimě se dá tepleji obléci, proti horku nikoliv.
Odpovědět
ms

21.2.2022 22:22 Reaguje na Pavel Hanzl
V historii násobně více lidí zemřelo zimou než horkem. Nastudujte si to lépe. Loni bylo v ČR 10 tropických dnů. No to je pro klimatizaci šílená spotřeba...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.2.2022 22:25 Reaguje na
v Antarktidě určitě, ale na Sahaře si tím nejsem úplně jist.
A my směřujeme spíš k té Sahaře.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.2.2022 11:55 Reaguje na Pavel Hanzl
S ohledem na to, že existuje nemálo studií/prognóz, jejichž závěrem je to, že globální oteplení může paradoxně Evropě přinést chladnější klima, je to vaše tvrzení přinejmenším odvážné.

Jinak tedy nevím jak u Hanzlů, ale my doma klimu nemáme. A zatím to šlo ... v nejhorším je tu sklep, kde přes 20 není nikdy:-))). Ale nemít topení, tak jsme víc jak polovinu roku během pár hodin v hajzlu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 15:41 Reaguje na Svatá Prostoto
Ty teorie jsou hezké, ale golfáč jede na rozdílu teplot a když se oteplí všude, sice se zastaví, ale ochlazení nenastane.
Chci vás vidět, jak půl roku nevylezete ze sklepa...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.2.2022 11:20 Reaguje na Pavel Hanzl
To neuvidíte, tou dobou ... ať již bude to klima jakékoli ... budete pod drnem a já, pokud budu ve sklep, tak zabetonovaný a nafurt:-))).

Jinak se musím už po x-té opakovat. Všichni, kteří do toho opravdu vidí jsou v těch prognózách kua opatrní a přiznávají, že to může být všelijak ... jen Hanzlovi je všechno jasný:-))).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 16:47 Reaguje na Svatá Prostoto
Žádný vědec nikdy nic neřekne kua na 100%.
vždycky si tam pár procentíček nechávají jako aliby, co kdyby.
Ale fakt nevím, jestli si to nechávají i v případě kulatosti Země a obíhání kolem Slunce.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.2.2022 13:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Myslíte taková ta alibi, kdy si valná část vědecké obce něco myslí a pak přijde pár "pošuků" s něčím jiným/novým a ... kua drát, najednou se ukáže, že měli pravdu a ta většina byla vedle jak ta jedle:-)?

Njn, takových případů jsou dějiny vědy plné.

Ale jen mentální trpaslík to považuje za alibi:-))).
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.2.2022 10:22 Reaguje na Jiří Svoboda
decentralizace jaderných zdrojů je možná a leckdy i účinější vzhledem k přenosovým ztrátám v rozvodné síti
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

20.2.2022 11:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V ČR ztratíte při přesunu z jedné strany republiky na druhy max 10 procent.
a deje se to malokdy.

naklady na vic siti ke kazde male decentralizovane kravine budou vic nez jakakoliv uspora na ztratach.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.2.2022 15:52 Reaguje na Vaclav Sobr
asi je to podstatně více podle tehle zprávy...nárůstu tranzitního zatížení české přenosové soustavy došlo k navýšení ztrát v soustavě o 20 % ostatně průměrná ztráty závisí na vícero proměnách nejen klimatických ale i technických a odporových ale 10% to rozhodně není
Odpovědět
EN

Emil Novák

20.2.2022 17:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1) Že něco narostlo o 20 % vůbec nic neříká o tom, kolik je to po nárůstu, když nevíte kolik to bylo před nárůstem. Pokud by např. před nárůstem o 20 % byly ztráty 5 %, po nárůstu by byly 6 %. Mezi procenty a procentními body je dost podstatný rozdíl.
2) Ztráty v naší přenosové soustavě jsou vyčíslené v ročence ERÚ a v roce 2020 činily 1,26 TWh, v poměru k vyrobeným 81,4 TWh jde tedy pouze cca o 1,5 %.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

21.2.2022 13:40 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jak již zmínil p. Novák ztráty jsou v ČR na síti zanedbatelné díky distribuci elektráren jak jsou.

10 procent je hypotetická ztrára kdyby někdo potřeboval elektřinu z Aše dostat do Opavy....

k ní prakticky nikdy nedochází.

naproti tomu když si rakousko kopí elektřinu z německých větrníků tak měl li by se skutečně realizovat fyzický přenos od moře do rakouska - přijdou o 25-40 procent elektřiny.

to se řeší tak že bez ohledu na to co kde kdo od kohoho koupí větrnou elektrinu stejěn spotřebuje sever německa a rakušáci jedou na náš Temelín.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.2.2022 17:24 Reaguje na Vaclav Sobr
Máte pravdu.
že je to tak, si bohužel uvědomuje jen málo lidí.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.2.2022 08:36
Zásadnější otázkou je, jestli vůbec nestabilní zdroje mají v rozvodné soustavě opodstatnění. Pokud k nim potřebujeme zálohu - a to ať krátkodobou, nebo sezónní, tak pravděpodobně vychází ekonomicky i ekologicky lépe mít stabilní jaderné zdroje u kterých je cena paliva například oproti paroplynovým elektrárnám zanedbatelná.
Naši spotřebu zemního plynu (nákup za cca 100 mld. Kč ročně) by nahradilo 5 jaderných bloků (5x cca 180 mld. Kč) o životnosti 80 let.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.2.2022 10:18 Reaguje na Richard Vacek
to je snad jasné, že nestabilní zdroje nemůžou být páteřní, tedy zajistit stabilitu sítě, proto se v ČR umísťují na domy a ne na pole, kde mají růst potraviny. Jsou pouze doplňkem
Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.2.2022 10:29 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Snad jde o to, jestli jsou ty nestabilní zdroje vůbec potřeba. Jaký z nich máme užitek. Samozřejmě, pokud má někdo jako koníček fotovoltaiku, tak to je lepší, než kdyby chodil do hospody, ale jaký přínos to má pro distribuci nebo obecně pro společnost, když tady musíme mít záložní zdroje?
Odpovědět
EN

Emil Novák

20.2.2022 10:37 Reaguje na Richard Vacek
Přínos to má ve schopnosti ušetřit fosilní paliva za vhodného počasí. Bohužel tato schopnost je omezená a nám nestačí ušetřit část fosilních paliv, ale chceme se jich zbavit úplně. Na to už nestabilní zdroje absolutně nestačí a bude potřeba mít i stabilní "bezemisní" zdroje, ze kterých jsme bohužel v současnosti schopni škálovat jedině ty jaderné.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.2.2022 11:03 Reaguje na Emil Novák
Jaké je to vhodné počasí, kdy se šetří fosilní paliva? Vždyť taková Francie měla nízkou produkci CO2 i bez OZE. Násobně méně CO2 než "zelené" Německo.
Odpovědět
EN

Emil Novák

20.2.2022 12:34 Reaguje na Richard Vacek
Vhodné počasí je když dost fouká vítr nebo svítí slunce. Francie těch fosilních paliv pro výrobu elektřiny spotřebovává minimum, takže tam právě OZE fosilní paliva téměř nešetří. Naopak v takovém Polsku OZE fosilní paliva částečně ušetřit mohou. Není to sice tak efektivní jako když se úplně nahradí uhelná elektrárna jadernou, ale pořád lepší něco než nic.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

21.2.2022 05:52 Reaguje na Emil Novák
Jak ušetříte fosilní palivo když dost fouká a máte jaderné elektrárny? To u nich budete snižovat výkon? Ale tím neušetříte žádné fosilní palivo, spíš snížíte životnost jaderné elektrárny proměnným tepelným zatížením.
Odpovědět
EN

Emil Novák

21.2.2022 07:38 Reaguje na Richard Vacek
Já jsem nepsal že ušetříte fosilní palivo když máte jaderné elektrárny. Ušetří fosilní palivo u elektráren na fosilní paliva, proto jsem uváděl ten příklad Polska, a také jsem psal že v případě Francie, která má hodně jádra, "OZE fosilní paliva téměř nešetří".
Moderní jaderné elektrárny jsou stavěné tak, aby s nimi bylo možné denně manévrovat s výkonem v rozmezí 100-50-100 % nominálního výkonu bez toho, aby to ovlivňovalo jejich projektovou životnost. Je to i přímo součástí požadavků European utitility requirements, všichni uchazeči o výstavbu tyto požadavky splňují.
Odpovědět
ms

21.2.2022 22:23 Reaguje na Richard Vacek
Francie má 6x menší měrné emise CO2 než pseudozelené Německo.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.2.2022 15:54 Reaguje na Richard Vacek
i návštěva hospody je docela dobrá věc...nestabilní zdroje nejsou potřeba ale je na ně největší lobbing, právě proto, že nejsou potřeba...
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.2.2022 17:26 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Objekticní údaje nemám - ale jsem naprosto přesvědčen, že na polích je násobně víc FVE, než na domech.
Odpovědět
EN

Emil Novák

21.2.2022 17:36 Reaguje na Karel Ploranský
To jste přesvědčen správně, údaje o instalovaném výkonu nabízí ročenka ERÚ:
do 10 kW včetně 93,1 MW
nad 10 do 30 kW včetně 149,5
nad 30 kW do 100 kW včetně 58,0
nad 100 kW do 1 MW včetně 456,6
nad 1 do 5 MW včetně 981,9
nad 5 MW 332,2
Je tedy evidentní, že minimálně tři čtvrtiny instalovaného výkonu, spíš více, na střechách není.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 07:36 Reaguje na Emil Novák
Je to prostě ostudně málo. Velké parky ve vytěžených lomech by to řešily z velkého procenta. A na tohle nám EU dává peníze, ne na tunely a rozfrcání na ptákoviny.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.2.2022 11:56 Reaguje na Pavel Hanzl
A kde to EU ty peníze vezme?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 15:43 Reaguje na Svatá Prostoto
Na dluh. Normálka. Splácí to pak bohatí a chudí pizdují a kritizují.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.2.2022 11:22 Reaguje na Pavel Hanzl
První dobrý. A to jako fakt.
To druhý ... už se s tím splácením někde začalo?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 16:43 Reaguje na Svatá Prostoto
Žádná země nemá dluh starší než řádově 10 let, většina dluhopisů jsou ale pětileté. Těch nan 30 a více let je minimum.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.2.2022 12:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Termín splatnosti jednotlivých tranší dluhopisů a splácení dluhu.

Hodinky a holinky.

Vy zase máte den.
Odpovědět
ms

22.2.2022 00:01 Reaguje na Richard Vacek
Stačí se podívat na systém ČEPS: s žádným OZE zdrojem se v něm NEPOČÍTÁ, tudíž jako kdyby neexistoval.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.2.2022 08:41
Několik poznámek :

Ideální stav energetické distribuční soustavy - zejména její stabilita - je charakterizován tím, že příkon a odběr jsou v rovnováze (+ - )

Klasické tvrdé zdroje /fosil, jádro / mají stabilní výkon, který nelze v krátkem čase výrazně měnit

OZE jsou naopak protipólem stability, časově extrémně proměnný průběh výkonu, bohužel velmi často doslova nepředvídatelný.
Nepředvídatelnost vychází z nemožnosti určit přesný průběh nelineárního dynamického děje (počasí) v budoucím čase. A jak dokázáno matematicky, tento nedostatek nelze žádným způsobem odstranit.

Jsme tak odkázáni na predikce statistické pravděpodobnosti. To vede
k problémům v praxi, kdy pouze víme, že např. v 85% se do odhadu trefíme, zbytek je pak mimo toleranční pásmo.
U vytápění bojleru nám to vadit nabude, při výkonu práce na operačním sále nebo jízdě výtahem jde o nepřijatelný stav.

Nelze v současné praxi dosáhnout stavu, aby OZE pokrývaly 100% spotřebu, dle mého názoru ani 75% spotřebu s požadovanou stabilitou soustavy v potřebném časovém intervalu časovém intervalu.

Snahy o kompenzaci problému zaváděním tzv. chytré sítě, instalaci rychlonáběhových zdrojů na ZP , ani vybavení odběrových míst elektroměry s IQ vyšším než má Evropská komise nám k ničemu nebude :

1/ povede k astronomickým výdajům na úkor odběratelů
2/ základní problém neřeší, pouze zmírňuje

Závěr -
doktrína dekarbonizace společnosti je správná , ovšem způsob ,kterým k ní máme dojít je zcela nesprávný a hloupý, paradoxně přinese více škod než užitku.
Tím mám na mysli astronomické výdaje na OZE a úpravu energetické distribuční sítě , které nemohou z podstaty věci zajistit požadovanou stabilitu energetické soustavy .

Každý může v současnosti posoudit, zda kroky EK vedly k jí proklamované a požadované situaci v energetice ve vazbě na cíle uvedené v Green Dealu.
Nevedly a vést nemohou , chtělo by se zvolat :"Císař je nahý !"

Budoucnost, nulové emise CO2, nelze bez rozhodujícího podílu JE požadované cíle (dostatečný objem energie a stabilita sítě) zajistit, aniž bychom ohrozili sociální smír a potřebný ekonomický růst.

Jak také doloženo , expanzivní růst OZE a potřeba úložišť energie , povede k těžkému poškození environmentálního pilíře.

Pokud platí axiom , že pouze vyvážený vztah mezi ekonomickým růstem, sociální soudržností a životním prostředím definuje trvale udržitelný rozvoj společnosti jako podmínku její existence, potom musíme spolknout další hořkou pilulku.

Green Deal v podání EU a USA je v naprostém rozporu s definicí trvale udržitelného rozvoje a spolehlivě nás dovede ke kolapsu lidské společnosti jako celku.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.2.2022 15:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
doktrína dekarbonizace společnosti je správná , ovšem způsob ,kterým k ní máme dojít je zcela nesprávný a hloupý, paradoxně přinese více škod než užitku.

Položím jen zcela zbytečnou otázku, jak to udělat lépe a radostněji.

Ale poznámku: na straně odběru máte přece pořád ten "časově extrémně proměnný průběh výkonu," teda odběru. A s tím energetici umí pracovat. Tak si k tomu přiřadí jako další zátěžový vliv zálohu pro nestabilitu OZE. Něma problema.
Odpovědět
ms

21.2.2022 22:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, absolutní souhlas. Nemůžeme postavit systém na technologiích, které dosud nemáme a možná nikdy mít nebudeme. To však dotačním lobbistům nevadí, jim nikdy o planetu nešlo, jen o tvrdý byznys na úkor daňových poplatníků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 07:36 Reaguje na
Zkuste ty technologie vyjmenovat.
Odpovědět
Pe

Petr

20.2.2022 08:48
Bezdrátová komunikace všech výraznějších spotřebičů s elektroměrem způsobí tři věci:
1. Obrovské další zamoření obytných prostor elektrosmogem, který má prokazatelné negativní účinky na vše živé.
2. Nárůst spotřeby a plateb, bezdrátová komunikace milionů spotřebičů v režimu 24/7 samozřejmě není ani nulová, ani zadarmo.
3. Osobní problémy. Když vám ráno konvice odmítne uvařit kávu, bojler odpoledne po práci odmítne ohřát vodu na osprchování a pračka odmítne vyprat špinavé prádlo, hned změníte názor.
Ale jinak ano, snít je hezké.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.2.2022 09:12 Reaguje na Petr
Ano, ale to jmenované jsou vlastně prkotiny proti tomu, že spláchnete na záchodě jenom jednou a voda už nedoteče na nové spláchnutí.
To by potřebovali zažít v tý Bruseli, tak týden !
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.2.2022 17:31 Reaguje na smějící se bestie
Jojo. Kdyby jen splachování...
Mně když na dálku vypnou tlakovou kanalizaci, potečou mi sračky po dvoře.
Takže bych dal do všech úřadů v Bruselu (i jinde) veškeré odpady taky přes čerpadla - aby jim to při vypnutí těch čerpadel teklo po chodbách.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.2.2022 10:20 Reaguje na Petr
to je slovo do pranice...elektrosmog na který každý kašle v zájmu krátkozrakosti a mentální tuposti se vidí to co se líbí ale ty následky...
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

20.2.2022 11:00 Reaguje na Petr
Souhlasím. Nacpali jsem čipy a baterie do miliard krámů, které k životu nepotřebujeme. Zajímala by mě jejich spotřeba. Navíc je propojujeme bezdrátově a jak p. Petr píše: bezdrát je cesta do pekla pro vše živé. Koukněte na netu na graf, kde je ve spektru od MHz do THz přirozené pozadí a el. smog produkovaný lidstvem. Hlavně na jednotky. To jsou rozdíly mnohdy i tisíce řádů. Pak si najděte práce dr. Martina Palla či Belayeva. Že neionizující záření neškodí je totální mýtus.
Odpovědět
AZ

A Z

22.2.2022 06:44 Reaguje na Aleš Nebáznivý
Jo? On Pall už začal provádět vlastní experimentální výzkum? A už se vyplnilo to, co tvrdil před několika lety? Tedy, že pokud okamžitě nevypneme bezdrátovou síť, tak do dvou let budou lidé sterilní a lidský druh se nebude moci rozmnožovat? A že do pěti až sedmi let lidské mozky zdegenerují tak, že nebudou fungovat? A stále tvrdí nesmysly o tom, jak záření na milimetrových vlnách projde lebkou?

Pall je jen aktivista, nic víc a anti 5G fanatik.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

22.2.2022 08:15 Reaguje na Petr
A už ty prokazatelné negativní účinky někdo potvrdil? :D
Odpovědět
EN

Emil Novák

20.2.2022 09:18
Připojuji se k apelu pana Svobody na důkladnější přípravu před napsáním článku, je v něm totiž řada faktických chyb, pramenících ze zjevné neznalosti problematiky.
Do očí bijící je zejména tvrzení že jaderné elektrárny mohou "blokovat účelné navyšování budování bezemisních zdrojů elektrické energie", jaderné elektrárny jsou totiž samy o sobě bezemisní zdroje, pokud tedy nějaké zdroje takto vůbec můžeme nazvat. Žádný "bezemisnější" zdroj než jaderné elektrárny k dispozici nemáme, pokud započítáme celý životní cyklus všech zdrojů.
Nejsem sice propagátorem malých jaderných zdrojů, ale většina z nich je postavena na jiném principu než velké zdroje, takže ani neplatí zmiňovaná rovnice že dvacet malých zdrojů je dvacetkrát nebezpečnější než jeden velký zdroj. A to např. z důvodu, že jejich bezpečné chlazení není podmíněno stálým přísunem elektrické energie jako u velkých reaktorů druhé generace, tedy u nich ani nehrozí roztavení aktivní zóny v případě výpadku zdroje elektrické energie, jako k tomu došlo ve Fukušimě. Jiné koncepty např. počítají s palivem ve formě roztavených solí, tím pádem logicky nehrozí ani roztavení paliva, které je roztavené již "by design". A tak dále. Opravdu lze jedině doporučit pročíst si před psaním článků alespoň wikipedii.
Autor kritizuje jednostranné názory propagující určité komerční technologie, přičemž se toho jednostranného názoru ve svém článku sám dopouští a vymýšlí pseudoproblémy, přičemž o těch skutečných a nejpalčivějších omezeních, která se často zamlčují, taktně mlčí.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

20.2.2022 09:54 Reaguje na Emil Novák
Tak ono záleží, jaký skutečný cíl článku měl být a na koho měl cílit. To potom příprava není nutná.

Smutné je, že je v dnešní době najednou každý energetický odborník.
Já bych se nikdy nepouštěl do podobných rozborů např. v medicíně...

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.2.2022 16:31 Reaguje na Jaroslav Studnička
Šak nemusíte. Stačí když budete úplně všechno kritizovat jak pan nejen Vinkler a jste naprosto v pohodě, plujete s proudem a nic vás to nestojí, žádnou námahu, natož přemýšlení.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

21.2.2022 18:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Pro nechápající jako vy těžko pochopitelné...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.2.2022 22:28 Reaguje na Jaroslav Studnička
Těžko, to máte recht. Plivat a plácat nesmysly na vědeckou obec, která se klimatologií zabývá více než 60 let, dokáže pouze zcela nevzdělané hlupačisko.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

21.2.2022 23:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Koukám, že máte taktéž problém s pochopením psaného textu.

Kde je v mém příspěvku kritika klimatologů?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 07:38 Reaguje na Jaroslav Studnička
Kritizujete VŠECHNO,včetně jich.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

22.2.2022 09:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak že, když jste v mém příspěvku nenašel kritiku klimatologů, tak jste přišel s dalším výmyslem, že kritizuji všechno :-)))).

Kritizuji lži a demagogii v oblasti energetiky.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.2.2022 11:58 Reaguje na Jaroslav Studnička
Nechte toho a běžte se stydět do kouta a zpytujte svědomí. Hanzl napsal všechno, tak všechno. A Hanzl má přeci vždycky pravdu:-))).
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

22.2.2022 18:48 Reaguje na Svatá Prostoto
Já vím, bláznům se nemá odporovat :-)))
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 15:45 Reaguje na Jaroslav Studnička
Tj. všechno ode všech.
Jak pan Vinkler, ten je na to skutečný kadet.
Odpovědět
Mi

Michal

20.2.2022 09:51
Provedení výměny elektroměrů na náklady regulátora sítě.

Předpokládám, že autor chtěl asi napsat distributora, ale to není podstatné.

To klíčové ale je, že provedení čehokoliv na náklady kohokoliv je ve výsledku VŽDY na náklady koncového zákazníka, protože i distributor je komerční (byť regulovaná) firma, která nebude někoho jen tak dotovat jen pro to, že si něco někdo vymyslí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.2.2022 10:02
Regulace odběrů energie například praček v domácnosti je marginální záležitost. Spotřebitelem č.1.je a bude průmysl. S přechodem na "čisté" technologie například v hutnictví zvedne spotřebu trvalého příkonu elektřiny o tolik, že ty vypnuté pračky a bojlery budou kapkou v moři. Takovou elektrickou ocelářskou pec asi podle momentální výroby energie
z OZE nepůjde nikdy vypnout. U ostatních výrobních procesů taktéž,
protože vypnout proud v půlce směny je fantasmagorie kancelářských vědátorů, kteří řeší vaření kávy a jak dlouho pojede PC z baterie. To nejsou DROBNÉ ZÁDRHELE, ale podstata stability elektrické energie. Nestabilní zdroje budiž, ale pro domácnosti nadšenců a například pro rekreační objekty. Postavit na nestabilních zdrojích energetiku
průmyslové země je hazard s prosperitou. Tady musejí říci rozhodné NE energetici a zástupci průmyslu. Pokud k ní dojde, tak nastane další odliv průmyslu do zemí, kde stojí nohama na zemi a nelétají v oblacích jako země v EU. V EU už nejsou rezervy, jak snižovat náklady na výrobu, protože cena práce nelze snížit bez sociálních otřesů, cena energií stoupá, robotizace
vyžaduje investice a ty momentálně odčerpávají zvýšené náklady na energie.
Okolní svět má tak výhody v cenách energií, cenách práce a tudíž disponuje
prostředky na robotizaci a technologický vývoj. EU si sama naordinovala
stagnaci a odchod do propadliště dějin průmyslu. Pokud se nevzpamatuje, tak už to bude brzo nevratné. Samozřejmě pokud nezabředne ještě navíc do války, která může být zničující pro celý svět. Z dějin víme to, že každá
velká hospodářská krize končí válkou a energetická krize je touto krizí.
Odpovědět
ms

22.2.2022 00:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Absolutní souhlas. Např. velká hospodářská krize z roku 1929 vlastně neskončila, o 10 let později ji "vyřešila" válka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 07:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Člověče nešťaszná, jděte do Německa vysvětlit místním energetikům, že jsou úplně blbí a nerozumí tomu, jejich OZE nemůžou nikdy fungovat a musí vypínat ocelářské pece, protože zalezlo sluníčko.
Odpovědět
EN

Emil Novák

22.2.2022 08:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Německo ovšem nepřešlo na čisté technologie, jejich energetika je pořád jedna z nejšpinavějších v celé EU.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 09:27 Reaguje na Emil Novák
Německo přechází a při tak gigantické ekonomice a průmyslu to skutečně nemáte jako když řeknetě švec.
Navíc do toho hodil vidle soudruh Putin s plynovým vydíráním.
Odpovědět
EN

Emil Novák

23.2.2022 09:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevymlouvejte se na Putina, Německo přechází už 20 let a ejich energetika je pořád jedna z nejšpinavějších v celé EU, Hanzle. Takže ocelářské pece nemusí vypínat, protože když zajde sluníčko, jedou pořád na uhlí nebo ruský plyn. Tak laskavě přestaňte s tím lakováním nazeleno.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 16:40 Reaguje na Emil Novák
Německá ekonomika je především nejvýkonnější a na výkon je daleko čistší, než třeba naše. I na osobu.
A jak dlouho trvalo vybudovat celou energetiku na uhlí? Jenom 100 let??
Odpovědět
EN

Emil Novák

23.2.2022 17:32 Reaguje na Pavel Hanzl
A jak toto vaše neustálé okecávání souvisí s faktem, že Německo nepřešlo na čistou energetiku, a tím pádem nemusí vypínat ocelářské pece protože zalezlo sluníčko, o kterém byla řeč?
Vážně si myslíte, že to zachráníte výmluvami na Putina nebo na jiné země, které jsou na tom podobně?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.2.2022 09:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Člověče nešťastná, až někdo ve velkém bude provozovat hutě
pouze z OZE, tak vám vyseknu poklonu za vaše vizionářství.
Zatím se hutnictví přesouvá tam, kde nejančí s OZE a i my
směřujeme k závislosti na jejich produkci. Pokud se s nimi
navíc rozkmotříme, tak dopadneme asi jak? Už jste někdy
viděl výrobu železa ze šrotu? Zajeďte se podívat do Ostravy
co to vše obnáší a koukněte se na ty přívody elektřiny
k ocelárenským obloukovým pecím. Pro ně by jste musel těmi
vašimi panely pokrýt pomalu celou republiku a k nim kvanta
zálohových baterií, aby byl proces tavení kontinuální. To
není jako nahřát vodu v rychlovarné konvici a zbytek nechat
vychladnout. U pece je to její konec. Bez stálého příkonu
toto odvětví skončí a čeká nás pouze závislost na dovozu
i s vývozem šrotu, který tu nebude mít kdo zpracovat. To
je to, co s "gryndýlem" hrozí a mimo nedouků se toho bojí
všichni technicky vzdělaní lidé. Takže doučit !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 09:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Německo, které má daleko větší spotřebu elektřiny a taky má těžký průmysl, má už řádově poloviny spotřeby z OZE. A to se zbavují jádra, na rozdíl od nás.
A žádné blackouty a vychladlé pece jsem nezaznmenal, naopak Krupp - Siemens staví pece na vodík.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 09:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Zase plácáte jak mladá vrana, na celoroční spotřebu elektřiny celé republiky by bylo potřeba pokrýt panely asi 1% její plochy.
To vypadá jako obrovské číslo, ale je to jen 10% zpevněných ploch.
Navíc nikdy nebudeme potřebovat celou spotřebu z fve, stačit bude polovina? třetina?. Tuhle zimu bychom mohli pokrýt z velkého procenta z větřáků...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.2.2022 11:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Větráků? U nás? Kam je v dostatečném množství hodlaj vašnosti nacpat? Já abych věděl, kde dostanete na budku nejdřív:-))).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 16:36 Reaguje na Svatá Prostoto
Letos celou zimu fučí velmi vydatně (jindy jsem si toho nevšiml) a Rakušáci mají z fve už bambilión, na rozdíl od nás.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

23.2.2022 16:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy sám jste bambilión...
Rakušáci mají ve FVE instalováno cca 2,5 GWe na rozdíl od našich cca 2,05 GWe.

Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.2.2022 12:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Já se vás ptám KAM u nás ty vrtulníky hodláte narvat a vy mi napíšete, že letos hodně fouká?

Kua Hanzl, vy se překonáváte, takhle mimo většinou nebýváte ani vy.
Odpovědět
sv

sv

20.2.2022 11:15
Hlavně nikdo neřeší nikoli "drobné" ale obří zádrhele tzv. bezemisních zdrojů, které samozřejmě bezemisní nejsou. Proč by měla kdokoli řešit "blokování" výstavby tzv. oze tím, že tady bude dostatečná kapacita jádra. Od toho je tady trh a soutěžení na tomto trhu. Stačí zrušit nesmyslné legislativní výhody tzv. oze, které skutečně blokují výstavbu jiných zdrojů než dotovaných tzv. oze.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 07:56 Reaguje na sv
Koho proboha blokují? Náš úžasný babišistán vypisoval tendr na EDU asi 8 let s nulovým výsledkem a vy máte pocit, že za to může OZE? A dočuráte až na zem??
Odpovědět
EN

Emil Novák

22.2.2022 08:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, přestaňte opakovat pořád dokola lež o vypisování tendru na EDU 8 let. O tom že se bude v Dukovanech stavět nový blok bylo rozhodnuto v roce 2019, nejsou to tedy ještě ani tři roky.
Právě dotace do OZE způsobily, že cena silové elektřiny klesla až ke 25 €/MWh. V té samé době (rok 2014) bylo rozhodnuto o zastavení tendru na Temelín, hlavním důvodem byly právě takové ceny silové elektřiny, za kterých se nevyplatilo bez dotací stavět absolutně žádný zdroj.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 15:50 Reaguje na Emil Novák
Jaderka se přece nestaví na 3 měsíce a momentální cena elektřiny z OZE, které vůbec nemáme, asi těžko může rozhodovat o energetické koncepci vlády. Ta je doposud zcela nesmyslná, důkazem je, že se vůbec neplní a cena elektřiny jde stále nahoru.

V podstatě je úplně fuk, na kterou JE jsme nevypsali tendr, důležítých je asi těch 10 let, kdy se to stále řeší.
Odpovědět
EN

Emil Novák

22.2.2022 16:04 Reaguje na Pavel Hanzl
1) Já jsem netvrdil že se staví na 3 měsíce, ale že byl tendr zrušen především kvůli nízkým cenám elektřiny. Tehdy neexistoval žádný oprávněný předpoklad, že se to nějak zásadně změní i z dlouhodobějšího hlediska.
2) Důkazem smysluplnosti ani nesmyslnosti koncepce není že se neplní, Hanzle. Je to spíš důkazem neschopnosti pochopit problém do jakého se řítíme.
3) Klasický Hanzl, plácá hlouposti a po konfrontaci s realitou tvrdí, že je to fuk.
4) 10 let se nic stále neřeší, v roce 2014 byl na ETE ukončen a pět let se neřešilo vůbec nic, než se začalo mluvit o tendru na EDU.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 21:51 Reaguje na Emil Novák
ad 1) Oprávněný předpoklad byl jasná snaha o dekarbonizaci a podporovaný rozvoj OZE (na což ta koncepce vůbec nereagovala) a zavedení (nebo jen návrhy) na zavedení emisních povolenek. A páni energetici si mohli na kalkulačce spočítat, jak na tom energeticky jsme.
ad 2) Právě proto píšu, že koncepce je nesmyslná, protože tam asi fakt nechápou kam se řítíme. Počítá se v ní s obrovským rozvojem jádra, což už tehdy věděli, že je to pitomost. Navíc tam vůbec nepočítají z decentralizaci a OZE, které dnes živí půl Evropy.
ad 3) Na kterou JE jsme nevypsali tendr skutečně fuk JE. Je přece úplně jedno, ze které lotynky vám nevyplatili výhru zvláště, když jste si ani nevsadil.
ad 4) Vždyť to píšu. Asi 10 let se řeší dostavba JE a není ještě ani vypsaný tendr. Nebo snad je a už se staví??
Odpovědět
EN

Emil Novák

22.2.2022 23:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Ad 1) V roce 2014 žádná snaha o dekarbonizaci neprobíhala. ČEZ např. ještě stavěl uhelnou elektrárnu v Ledvicích. Žádný podporovaný rozvoj OZE rovněž neprobíhal, takže jste opět úplně mimo.
Ad 2) Koncepce s žádným obrovským rozvojem jádra nepočítá, počítá pouze se dvěma bloky v Temelíně, které tam původně už dávno měly stát, a počítá s prostou náhradou dosluhujících Dukovan za nové bloky přibližně stejného výkonu. S rozvojem OZE koncepce samozřejmě počítá také, takže píšete opět úplné bludy, Hanzle.
Ad 3) Holinky jako hodinky, obojí se natahuje, co?
Ad 4) Vždyť píšu že píšete nesmysly. Žádná "dostavba" JE se 10 let neřeší. Dostavba JE se přestala řešit v roce 2014. V roce 2019 se začala řešit náhrada JE, v Dukovanech totiž nejde o žádnou "dostavbu", ta elektrárna je dostavěna již od roku 1987.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 09:22 Reaguje na Emil Novák
ad 1)"Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) je nástrojem politiky EU v oblasti klimatu, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů (např. CO2) s co nejnižšími ekonomickými náklady vydáním omezeného počtu emisních povolenek a jejich následným obchodováním na trhu. EU ETS je první přeshraniční a největší systém obchodování s emisemi na světě. Byl přijat Evropským parlamentem a Evropskou radou v roce 2003 a vstoupil v platnost 1. ledna 2005". Wikipedia.

dál to jsou zase nesmysly jak dycky
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 09:25 Reaguje na Emil Novák
Ad 1) U nás pod tlakem EU se zavedl tzv. "solární tunel", což je jasně podporované OZE už v roce 2005.
Dnes nemáte den.
Odpovědět
EN

Emil Novák

23.2.2022 09:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Den nemáte vy, Hanzle, ale nejen dnes, vy ho nemáte nikdy. Řeč není o roce 2003 ani 2005, ale o roce 2014. Tehdy stála povolenka 5 €, dnes 90 €. Solární boom byl čerstvě zastaven a nic nenasvědčovalo tomu, že se bude něco podobného opakovat, tak tu s tím nemávejte, jste opět úplně mimo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 11:17 Reaguje na Emil Novák
Mimo jste zase vy, jak dcky.
Povolenky už dávno funguvaly a byly určeny k tomu, aby postupně zlikvidovaly uhláky ekonomicky. Pokud ani tohle nevíte, máte to těžký.
Žádný tunel nebyl zastaven, běží pořád a všem bylo jasné (asi kromě vás), že OZE musí časem převzít hlavní energetickou výrobu. Což se dnes už děje.
Připadáte mi formana v 19. století, který všude rozhlašoval, že železnice je úplná pitomost a že je to slepá větev a že za chvíli skončí s velkou blamáží.
Odpovědět
EN

Emil Novák

23.2.2022 11:47 Reaguje na Pavel Hanzl
1) Povolenky byly tehdy tak levné, že vůbec nic ekonomicky nelikvidovaly, takže mimo jste jedině vy.
2) Nepsal jsem že byl zastaven tunel, ale že byl zastaven solární boom, doporučoval bych věnovat minimálně takové úsilí čtení jako věnujete psaní nesmyslů.
3) Proč třeba v Německu vesele dál stavěli uhelné elektrárny, když to podle vás bylo každému jasné?
4) Výmysly, lži a argumentační fauly o formanech je to jediné, na co se zmůžete, vy zoufalče.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 16:35 Reaguje na Emil Novák
Vy jste prostě samonasírací typ, což je zcela iracionální postoj, což samozřejmě nevadí ani vám.
Odpovědět
EN

Emil Novák

23.2.2022 17:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Nechte si vaše amatérské psychoanalytické pokusy pro někoho, koho zajímají. Já to rozhodně nejsem.
Odpovědět
sv

sv

22.2.2022 22:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Přečti si článek, ať víš o čem je řeč.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

20.2.2022 11:30
Jaderne elektrárny lze regulovat pomerne rychle akorat to není ekonomicky rentabilni.
Kdyz za to te elektrarne nikdo neplati jako to plati distributori paroplynum...

samozřejme by sel postavit reaktor primo optimalizovany na regulaci ale proc se namahat?
Odpovědět
EN

Emil Novák

20.2.2022 12:41 Reaguje na Vaclav Sobr
Je to tak, navíc to není ekonomicky rentabilní teď, kdy to dělají fosilní zdroje. Až fosilní zdroje nebudou, bude to rentabilní dělat i jadernými elektrárnami. Z prostého důvodu, moc jiných způsobů nebude a levnějších už vůbec ne.
Odpovědět

Jirka Černý

20.2.2022 12:00
Důsledky těchto nápadů budou v praxi hrozně omezující a obtěžující, píšu budou jako bych počítal s tím že se to prosadí, no je to děsná blbost takže se to jistě ujme. Jen tak mimochodem neexistuje že by v tom procesu něco zaplatil někdo jiný než koncový zákazník.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.2.2022 13:08 Reaguje na Jirka Černý
Jistě. je třeba si uvědomit 3 věci.
1.Cena veškeré energie je zdarma od velkého třesku a platí se za to, že je ve vhodné formě ve vhodný čas na vhodném místě. Tj. za práci.
2.Vše zaplatí koncový zákazník, neboť všichni podnikají za účelem zisku.
3.Je-li OZE nestabilní, musí se vybudovat zálohy. Tj k VTE musí být FVE, k tomu plynová záloha, k tomu bateriová záloha a k tomu sítě. o Vše je nákladech a práci.

To vše jde udělat (či bude muset udělat) ale zaplatí se to v koncové ceně tj. asi 5x více než jsme si zvykli v minulosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 07:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Naše civilizace je nesmírně produktivní a stále něco překopává a zavádí stále nové systémy do všeho, většina lidí to už ani nestíhá.
Takže překopání celé energetiky není nic až tak šíleného, bude to stát bambilión, ale rozložený v čase a stejně by naše uhláky šly do šrotu, tak jako tak.
Otázka je, jestli zrovna ČR je na tom ekonomikdy tak dobře, jak zbytek Evropy. A to není žádná tragédie, jsme hlavně subdodávka Německa (jako třeba Rakousko) a to je zvyklé platit dobře.
Právě s rozvojem OZE se EU drží na špičce vývoje, což je vždycky ekonomicky velmi výhodné.
Samozřejmě ekonomiky jako Čína jsou x násobně dravější, musíme naučit se bránit.
Naštěstí je čučkař out, ten nás chtěl prodat Číně nastojato.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.2.2022 14:04 Reaguje na Jirka Černý
Když domyslíte, že na energii stojí vše, bude vše 5x dražší. Důsledek = lidé zchudnou, sežerou a s(z)topí vše na co dosáhnou a pak si půjdou po krku. Pod heslem přežiji raději já, než ten druhý. Proti tomu je představa důsledků globálního oteplení procházka růžovým sadem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.2.2022 09:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nerozporuji, co říkáte. Jen dodám, že takové prostředí vyvolá velká tlak na úspory. To zas není až tak špatný aspekt. Hlavně při provozu budov. Proč by mělo pláštěm budovy utíkat vedením více tepla než je z konstrukčních důvodů nezbytně nutné. To jsou úspory spojené s navýšením komfortu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.2.2022 09:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Dobře, no ale když budete vytvářet lepší plášť, tak při 5x dražších materiálech, to bude budova ne 5x ale 15x dražší než dnes. Pro koho bude dostupná?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.2.2022 09:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
odpověď je velmi jednoduchá. Bude levnější.

viz www.optimalizmus.cz

Dělat něco blbě a brát to za standard, to není dobrý přístup!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.2.2022 15:04
"Jaderná havárie malé nebo velké jaderné elektrárny má více méně podobné negativní účinky na okolí. To znamená, že úroveň spolehlivosti z hlediska jaderné bezpečnosti jedné malé jaderné elektrárny musí odpovídat spolehlivosti elektrárny velké."
To mi připadá jako zcela nesmyslné tvrzení, exploze velkého reaktoru nebo malého přece není to samé. Navíc malé reaktory máme rozmístěné po celé zemi a těžko asi bouchnou všechny naráz, jako jeden obrovský.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.2.2022 17:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy máte pravdu jen zřídka, pane Hanzle, ale tentokrát ji opravdu máte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.2.2022 17:54 Reaguje na Karel Ploranský
Dycky dycinky.
Odpovědět
ms

22.2.2022 00:11
V principu by musel každý ekonom říci, že rozdělil velký reaktor s 1 GW výkonu na 20 malých je ekonomický nonsens, naopak, při větších zdrojích fungují úspory z rozsahu (economy of scale). Neméně podstatný je fakt, že česká populace podporuje ze 70 % další stavbu jádra, bude-li koncentrovaná na vybrané a osvědčené lokality Dukovan a Temelína. Představa (mj. někdejších komunistů), že u každého krajského města bude jaderná elektrárna + výtopna, to asi ve stavu atomizované populace není lehce řešitelná rovnice.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 07:43 Reaguje na
Nepočítáte se systémem výstavby.
Každá JE je vlastně prototyp a jedinečný kousek (jako třeba dům), kdežto SMR by se vyráběly sériově, jako třeba auta.

Zkuste si posvařovat karoserii smontovat motor a celé to nechat otypovat pro provoz na veřejné komunikaci.
Zaplatíte za to třeba 100?x více, než za auto koupené ve kšeftě.
Odpovědět
EN

Emil Novák

22.2.2022 07:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Na to jste přišel jak, že "každá JE je vlastně prototyp a jedinečný kousek"? Pravý opak je totiž jako obvykle pravdou. Rusové a Číňani už nějaký čas vyrábějí velké reaktory v sériové výrobě, AP-1000 je také od začátku navržený jako modulární systém, jen výrazně větší než malé modulární reaktory.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 21:54 Reaguje na Emil Novák
Když vidím Rusy na Ukrajině, nekoupil bych od nich ani kůrku pro psa.
Odpovědět
EN

Emil Novák

22.2.2022 23:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak to souvisí se sériovou výstavbou velkých JE, Hanzle?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 09:16 Reaguje na Emil Novák
V tom, že Rusko zcela normálně a na všech úrovních lže. Proto odhaduji, že lže i v jaderné energetice.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

23.2.2022 09:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak to jste popsal sám sebe.
Taky lžete kde můžete.
Odpovědět
EN

Emil Novák

23.2.2022 09:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže chcete tvrdit, že v Turecku, Bělorusku, Číně, Indii nebo v Bangladéši taky všude lžou, žádné ruské jaderné elektrárny se tam nestaví a všechny ty fotky a videa z probíhajících staveb jsou podvrh a nic se tam nestaví? Dokonce i google na svých satelitních snímcích lže? Nezapomněl jste si vzít dnes prášek?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 11:11 Reaguje na Emil Novák
Pokud se pasujeme s Bangladéší a Běloruskem, tak potěš koště...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 11:20 Reaguje na Emil Novák
Navíc Vladimir Šachista stále tvrdí, že my jsme jeho nepřítel a že nám vyrazí zuby. A nechat si od něho stavět JE je zcela šílený nápad, protože moc jiných způsobů, jak nám vyrazit zuby už nemá.
Odpovědět
EN

Emil Novák

23.2.2022 11:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, přestaňte mi už konečně podsouvat vaše výmysly. Já jsem vůbec nic nepsal o tom, od koho si máme něco nechat stavět, nebo s kým se pasujeme, já jsem psal o tom, že se velké bloky už dávno v sériích staví a neplatí vaše nepravdivé tvrzení, že "každá JE je vlastně prototyp". Jste tak hloupý, že už jste zapomněl o čem je řeč, nebo je to vaše taktika jak odvádět řeč od vlastních neustálých omylů?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 16:31 Reaguje na Emil Novák
Mě fakt nebaví se hrdlit o marginálních pitominách, kolik je v nové JE sériově vyráběných částí (matky m12 určitě) a kolik ne......
Odpovědět
EN

Emil Novák

23.2.2022 17:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Chrlíte tu jednu "marginální pitominu" za druhou, tak se pak nedivte, když vám je někdo omlátí o hlavu. A když vás to nebaví, tak proč celý den neděláte nic jiného?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.2.2022 09:27 Reaguje na Emil Novák
Tak napište nemarginální komentář ke dnešní agresi Ruska proti Ukrajině.
ještě popřád budete chtít, aby stavělo u nás jaderku??
Slyšíte ty gigantické lži, co z nich padá??
Odpovědět
EN

Emil Novák

24.2.2022 09:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč bych proboha psal nějaký komentář ke dnešní agresi Ruska v článku o "nové energetice"?
A kde jsem kdy tvrdil že chci, aby Rusko u nás stavělo jaderku, Hanzle? Co se mi to zase snažíte podsouvat, vy demagogu?
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.2.2022 12:43
V případě nedejbože bombardování způsobí rozbité malé JE větší zamoření na větším území než 1 velká JE. Takže ta je bezpečnější i pro případ války, navíc si ji nikdo nedovolí likvidovat, malé zdroje asi ano.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2022 18:36 Reaguje na Jarka O.
Pokud nepřítel dokáže bombardovat i malé JE, pak je to v dupě celý, protože dokáže zničit celou zemi. A nějaké zamoření už nikoho zajímat nebude.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.2.2022 11:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Na co bombardovat? Na to vám stačí pár diverzantů ... to bylo vždy moje oblíbené slovo:-))). Prostě pár areálů, byť rozlehlých, se vždy bude hlídat podstatně snadněji, než mraky nějakých "okresních" SMR.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

23.2.2022 12:06 Reaguje na Svatá Prostoto
Celá úvaha o možném bombardování je hloupá, proto nebudeme raději stavět nic? Na FTE stačí kámen.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 12:20 Reaguje na Milan Dostál
Válčit v Evropě chce pouze Rusko a pokud bude nějak umravněno, celkem není čeho se bát.
Faktem je, že exploze dělostřeleckého granátu 30 metrů nad fve udělá paseku děsivou.
Ale diverzifikace na všech možných střechách to zase ředí. Radši nedomýšlet.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.2.2022 13:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy jste se prořekl. Skleněná elekrárna by v hrozném případě exploze měla účinky jako tříštivé bomby a ty jsou zakázané. Takže FVE mohou být životu nebezpečné. ;-) Střechou se neředí určitě nic.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2022 16:29 Reaguje na Jarka O.
Obrovské skleněné tabule v obchodních i komerčních objektech je to samé, ale milión fve na střechách celé země se trefit hned tak nedá.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.2.2022 12:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Však se mi ta skleněnokovová architektura soukomá i komerční, a okna až na zem, nelíbí, připomíná ZOO, a nemyslím, že dobře izoluje. Kde je ekologie?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.2.2022 12:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Taky trefovat jednotlivé instalace, když můžete trefovat nějaké uzly ... já su prd technik, tak se tu nebudu pokoušet o odborné názvosloví ... moc efektivní není.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.2.2022 20:21 Reaguje na Svatá Prostoto
Každý, kdo má na střeše fve, má uzel v předsíni nebo v garáži (sklepě).
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.2.2022 12:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Von je taky uzel a uzel ... na tyhle uzlíky u jednotlivých instalací s..e pes, kvůli těm se žádný diverzant namáhat nebude. By se chudák ulítal a prd z toho:-))).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2022 14:47 Reaguje na Svatá Prostoto
Právě proto píšu, že ta divrzifikace dává dost velkou míru bezpečí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.2.2022 12:24 Reaguje na Milan Dostál
Tedy musím se přiznat, zcela zahanben, že vůbec netuším co jste tím svým příspěvkem chtěl sdělit.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

24.2.2022 13:13 Reaguje na Svatá Prostoto
Rozvinula se diskuze zda je bezpečnější jedna pořádná JE nebo množství menších. Z pohledu jejich zranitelnosti a schopnosti dodávat energii i v případě nějakého napadení, mám pocit, že někteří diskutující JE nechtějí, protože by je někdo mohl rozbít. Takto by se, ale dalo uvažovat u každé stavby, ne jen elektrárny. S takovou by jsme byli ještě v jeskyních nebo na stromech. Za mě je bezpečnější jedna pořádná kvalitně zabezpečená. Zničit větrník nebo FT panel je určitě snažší.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.2.2022 12:10 Reaguje na Milan Dostál
Aha ... tak to samozřejmě plný souhlas. Jen s drobnou poznámkou k té poslední větě, kdy je to sice pravda, o tom žádná, ale čistě pro pořádek si dovolím dodat, že v těchto případech jsou ty následky pro okolí poměrně marginální.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

25.2.2022 12:19 Reaguje na Svatá Prostoto
To jistě, pokud, ale budeme mít reaktor tak zajištěn aby nebyl poškozen to okolo se dá opravit a v krátké době obnovit dodávky. Větrníky bez vrtulí, nebo FT panely na střepy hned takasi nikdo neobnoví.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist