Sarah Ožanová: Spalovny jsou vážný problém pro životní prostředí. Není třeba jich stavět víc, než skutečně potřebujeme
24.2.2023
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Toxické látky z odpadu spálením nezmizí
Nikdo nezpochybňuje, že spalovny, respektive takzvaná „zařízení na energetické využívání odpadů“ (ZEVO), nějakou energii vyrobí. Ovšem myšlenka, že do spalovny nasypeme odpad, kterého se tím zázračně zbavíme a získáme jen čistou energie či teplo, je v lepším případě naivní, v horším demagogická. Kromě emisí (ať už přitom mluvíme o CO2 nebo o takových toxických látkách, jako jsou například dioxiny) jsou totiž spalovny také producenty velkého množství pevných zbytků. Strusky a popela ze spaloven odpadů je přitom až třetina hmotnosti spálených odpadů. A ta obsahuje opět řadu toxických látek, především těžké kovy nebo bromované dioxiny, které se přitom většinou nijak nesledují.
Ještě toxičtější je pak popílek po čistění spalin, který přitom některé spalovny míchají s popelem a dalšími materiály a nabízejí ho jako stavební materiál. Neexistuje přitom žádný registr míst, kde je takový materiál používán, tyto informace zdá se nemá ani Ministerstvo životního prostředí. Zbytky po spalování jsou také používány například k technickému zabezpečení skládek, což ale může způsobit šíření v nich obsažených toxických látek do okolí (např. vlivem větru nebo deště, který může mít za následek jejich migraci do podzemních vod). Existuje přitom celá řada studií, které ukazují, že popílky ze spaloven mohou negativně ovlivňovat životní prostředí, a dokonce i lidské zdraví, například tím, že se dostávají do našeho potravního řetězce.
Stojí nám získaná energie za rizika?
I kdybychom pominuli (zcela zásadní) problém toxických látek ze spaloven, ani jako zdroje energie a tepla nedosahují zrovna oslnivých výsledků. Ve spalovnách se zhodnotí jen zhruba 17–22 % energie uložené v odpadech. (Pro srovnání, účinnost moderních elektráren se nejčastěji pohybuje kolem 40–70 %.) Jinými slovy, energie, která byla použita na výrobu a přepravu toho, co nyní nazýváme odpadem, přijde vniveč a likvidací materiálu, který bychom mohli a podle české i evropské legislativy i měli znovu využít, získáme jen její zlomek.
Chceme-li efektivitu, musíme lépe třídit a odpad minimalizovat
Rozbory popelnic po celém Česku ukazují, že kolem šedesáti procent obsahu kontejnerů na směsný komunální odpad je tvořeno dále tříditelnými a recyklovatelnými složkami. Pokud je znovu využijeme, místo toho abychom je spálili, přinese to mnohonásobně větší úsporu energie. Například v případě odpadů z papíru se recyklací získá 2,4krát až 7krát více energie než jejich spálením. A recyklace plastů ušetří dokonce 10krát až 26krát více energie než spalovny. Jinými slovy, odpad je surovinou, kterou spalovny do značné míry mrhají, což rozhodně neodpovídá snaze o cirkularitu českého odpadového hospodářství.
To, co bychom tedy měli podporovat, je předcházení vzniku odpadů a zvyšování míry jeho znovuvyužívání. Přechod na oběhové hospodářství je klíčovým cílem Evropské unie i České republiky, ostatně je podle toho nadimenzována i naše “nová”, od roku 2021 platná, odpadová legislativa i aktuálně platný plán odpadového hospodářství. V následujících letech tak dojde na řadu opatření – namátkou třeba na podporu recyklovatelnosti obalů nebo využívání bioodpadu, kterého je ve směsném komunálním odpadu stále velké množství. MŽP nově připravuje i zálohový systém na PET a plechovky. Účelem takzvaného “zákazu skládkování” (který ve skutečnosti není žádným zákazem, ale postupným omezováním a odklonem od tohoto mezního způsobu nakládání s odpadem) není veškerý odpad přesměrovat do spaloven a za vzniku velkého množství toxického popílku, popela a strusky ho spálit. Tím bychom se nejen vyhnuli řešení problematiky odpadů, ale vytvořili navíc další environmentální problémy. K odpadu musíme přistupovat koncepčně, jako k něčemu, co v mnoha případech nemusí vznikat a pokud už vznikne, přistupovat k němu jako k surovině.
Tvrzení, že je odpad obnovitelným zdrojem energie, je naprosto scestné. Nejenže spalováním směsného komunálního odpadu v současnou chvíli likvidujeme i víc než šedesát procent využitelného materiálu. Tím, že je do značné míry tvořen materiály (plastové lahve, pytle, obaly, elektrošrot atd.) vyrobenými z ropy, nejde vlastně o nic jiného než pálení fosilních, neobnovitelných zdrojů – pouze v jiné formě. Spalovny prostě nejsou řešením.
Tvrzení, že spaloven bude nedostatek, je lež
Pokud někdo tvrdí, že můžeme do nekonečna stavět nové spalovny, protože odpadu bude dost, pohybuje se mimo realitu. Jen v minulém roce byly v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) MŽP povoleny další dvě spalovny a byly zveřejněny záměry na stavbu dalších pěti, které se nyní o povolení ucházejí. Již nyní stojící či schválená zařízení přitom převyšují kapacity pro energetické využívání, které budou v roce 2035 podle (byť optimistického!) scénáře MŽP potřeba, o 323 000 tun odpadů ročně. Při schválení dalších pěti podaných záměrů je budou převyšovat dokonce o 652 400 tun odpadů ročně (viz tabulka níže). Povolování a stavba spaloven v Česku tak do budoucna jednoznačně spěje k nadkapacitě. To může vést jen ke dvěma situacím. První je zavírání teprve pár let starých spaloven. To je ovšem ne zcela pravděpodobné, jednoduše proto, že by se to jejich provozovatelům nevyplatilo. Druhým možným scénářem je pak neplnění recyklačních cílů EU a našich závazků v této oblasti, což může vést až k sankcím ze strany EU, nebo k nutnosti dovozu velkého množství odpadů ze zahraničí. Bez toho totiž prostě nepůjde udržet v chodu všechny spalovny, které budou dost možná již brzy stát v areálech velkého množství našich tepláren. Místo investic do dalších bychom proto měli investovat spíše do oblasti předcházení vzniku odpadů a do recyklačních kapacit. V nich totiž, na rozdíl od počtu plánovaných spaloven, skutečně zaostáváme.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světěOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (66)
JŘ
Jaroslav Řezáč
24.2.2023 07:31také si to tak nějak uvědomuji, že odpad se nestane čistějším spálením, ale jen se zkoncentruje, to co se nespálí. To, že ve strusce jsou karcinomy je vysoce pravděpodobné. Tyto látky se dostávají do půdy, jak jste popsala. Rozkladem struskového odpadu a vyplavováním do okolní půdy, tedy kontaminace. Proto taky pálení komunálního odpadu nepovažuju za řešení ale jen z eliminaci a vytváření zase "jiného" odpadu, který může být v koncentraci více agresivní pro buňky v těle.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.2.2023 20:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVy jste takový strašílek!
Spousta organických jedů spálením zoxiduje na CO2 a H2O a méně nebezpečné škodliviny které lze zachytávat.
Čím vám vadí karcinogen v pevné strusce? Uveďte, prosím, nějaký příklad takového karcinogenu a způsob, jak ho dostanete do těla.
Odpovědět
Spousta organických jedů spálením zoxiduje na CO2 a H2O a méně nebezpečné škodliviny které lze zachytávat.
Čím vám vadí karcinogen v pevné strusce? Uveďte, prosím, nějaký příklad takového karcinogenu a způsob, jak ho dostanete do těla.
Miroslav Vinkler
24.2.2023 07:49Realisticky si přiznejme, že společnost nemá zájem o stopku , ne-li dokonce snižování objemu produkovaných odpadů. Stačí se podívat na čísla o produkci odpadů a jejich recyklaci.
Za této situace považuji lepší odpady energeticky využít než je zahrabat do země nebo vyvážet do třetích zemí.
Dokonce i v takových zemích jako je Švédsko jsou malé spalovny na každém kroku a nikdo si nestěžuje.
Než v lese zakopávat o odpady nebo se s nimi setkávat na bezejmenných místech , je lepší je energeticky využít.
Pokud se zásadně nezmění postoj společnosti k tvorbě odpadů, tak ze sebe nedělejme pokrytce ala Brusel.
Osobně bych uvítal zcela zásadní změnu, ale to bych si přál moc.
Odpovědět
Za této situace považuji lepší odpady energeticky využít než je zahrabat do země nebo vyvážet do třetích zemí.
Dokonce i v takových zemích jako je Švédsko jsou malé spalovny na každém kroku a nikdo si nestěžuje.
Než v lese zakopávat o odpady nebo se s nimi setkávat na bezejmenných místech , je lepší je energeticky využít.
Pokud se zásadně nezmění postoj společnosti k tvorbě odpadů, tak ze sebe nedělejme pokrytce ala Brusel.
Osobně bych uvítal zcela zásadní změnu, ale to bych si přál moc.
ss
smějící se bestie
24.2.2023 08:42 Reaguje na Miroslav VinklerVe světě běžně spalovny fungují, jenom v ČR jsou fuj.
A v EU, se chlubí množstvím odpadu všelijakého, takže ČR má co dohánět.
A zatím žádný zájem, snaha, produkovat co nejméně odpadů !
Odpovědět
A v EU, se chlubí množstvím odpadu všelijakého, takže ČR má co dohánět.
A zatím žádný zájem, snaha, produkovat co nejméně odpadů !
JŘ
Jaroslav Řezáč
24.2.2023 08:49 Reaguje na Miroslav Vinklervaše připomínka je v dikci, " proboha, hlavně nic nedělejme" ta změna musí nastat hlavně v našich hlavách a nazírat na to, že se to stane odpadem už při výrobě toho "odpadu".
Co je na tom pokrytecké? pokrytci jsou hlavně ti, kteří z toho chtějí dělat perpetuum mobile hlavně bez kritického pohledu a ještě se u toho tváří ekologicky...proto jsem napsal, aby se z toho nedělal M=ODNÍ KLOBOUK. To pak nejsme o nic lepší než ten Brusel, který tak nazýváte.
Nejde pracovat s odpadem jako faktem, protože ten tu zkrátka je, ale je potřeba na to se podívat z druhé strany, proč vlastně vzniká a jaká je jeho smysluplnost.
Marketingově je obal " posvátná kráva" protože pomáhá prodávat i to, co vlastně nepotřebujete. Je však otázka, jestli my zákazníci potřebujeme ty obaly, které pak zaplatíme dvakrát v podobě poplatků za odvoz odpadu.
Odpovědět
Co je na tom pokrytecké? pokrytci jsou hlavně ti, kteří z toho chtějí dělat perpetuum mobile hlavně bez kritického pohledu a ještě se u toho tváří ekologicky...proto jsem napsal, aby se z toho nedělal M=ODNÍ KLOBOUK. To pak nejsme o nic lepší než ten Brusel, který tak nazýváte.
Nejde pracovat s odpadem jako faktem, protože ten tu zkrátka je, ale je potřeba na to se podívat z druhé strany, proč vlastně vzniká a jaká je jeho smysluplnost.
Marketingově je obal " posvátná kráva" protože pomáhá prodávat i to, co vlastně nepotřebujete. Je však otázka, jestli my zákazníci potřebujeme ty obaly, které pak zaplatíme dvakrát v podobě poplatků za odvoz odpadu.
Karel Zvářal
24.2.2023 08:57 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSmysluplný odpad a smysluplný blábol. Jsem také pro spalovny, protože čas pracuje proti. Čím dříve se ho zbavíme, tím méně ho skončí v moři či v půdě "na věky". Jak jsem už vícekrát uvedl, v tomto Narubystánu se odmítají logická, prospěšná řešení a vypichne se vcelku podružná záležitost, na které se to celé shodí. Což je praktika i zde přítomných trolů.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.2.2023 09:19 Reaguje na Karel ZvářalNa skládce nic nekončí "v půdě na věky", ta skládka je ložisko uhlovodíků, stejně, jako uhelná sloj a až bude skutečně bída o suroviny a budou lepší recyklační postupy, bude výhodné ji těžit.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.2.2023 09:28 Reaguje na Pavel HanzlV prostředí koluje tolik cizorodých látek, že když všechno budeme odkládat "na potom", bude už (možná) pozdě. Plasty degradují, pochybuji, že o větší praktické využití bude zájem. Prostě je to přesouvání odpovědnosti na někoho jiného, hlavně že já jsem "čistý". Mně se ten švédský model líbí, už dávno tu mohl běžet, nebýt přilepených k ...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.2.2023 15:29 Reaguje na Karel ZvářalCizorodých látek budou kolovat milióny tak, jako tak, to je otázka chemického průmyslu, tj. výrobců.
Plasty degradují především UV zářením, což na skládce nehrozí, ale i tak to bude vždy především směs uhlovodíků.
Odpovědět
Plasty degradují především UV zářením, což na skládce nehrozí, ale i tak to bude vždy především směs uhlovodíků.
BM
Břetislav Machaček
24.2.2023 09:54 Reaguje na Pavel HanzlZkusil jste někdy pobýt déle než deset minut u
skládky komunálního odpadu? To je vám vůně a to
okolí, kde jsou stromy ozdobené mikroténovými
sáčky s kvanty spokojených ptáků nosících kosti
a zabalené potraviny po okolí, kde je rozbalí a
zkonzumují. No a co výluhy různých sajrajtů do
okolních vod při porušení těsnících fólií( staré
skládky je nemají a okolní zamořené studny). To
v centru Brna asi neznáte a tak zvedněte pozadí
a běžte na exkurzi k nějaké skládce. Pochopíte,
jaký je to "dar" nejen budoucím generacím, ale
už nyní lidem bydlících v okolí. Sáčky létají
po okolní přírodě ze skládek kilometry a ptáci
roznášejí obaly z potravin i dál. Ze štěrkovny
nedaleko velké skládky OZO v Ostravě- Hrušově
občas místo ryby vytáhnu igelitový pytel, který
"bojuje" naplněný vodou jako ryba. Pak přiletí
ze skládky hejno racků a krkavcovitých na okolní
stromy a pod stromy vše "ozdobí" obaly z plastu,
staniolu a upustí na vás kost ze které ozobali zbytek masa. Okolí je rájem potkanů, lišek a
taky desítek čápů živících se na skládce. No
není to ráj, či doslova "rezervace" ekologismu!
Ve spalovně by to bylo v uzavřené skladové hale
a do pár hodin by bylo přeměněno na elektřinu
a teplo. Není to nakonec taky OZE, když ten odpad
budeme stále produkovat (obnovovat jeho množství)
a energeticky využívat? Jaký je rozdíl mezi nim
a biomasou? Tu taky produkujeme, abychom ji mohli
spálit a nikam ji nehromadíme do budoucna! Co ji
tak ukládat raději do země, jak radíte s odpady ?
Odpovědět
skládky komunálního odpadu? To je vám vůně a to
okolí, kde jsou stromy ozdobené mikroténovými
sáčky s kvanty spokojených ptáků nosících kosti
a zabalené potraviny po okolí, kde je rozbalí a
zkonzumují. No a co výluhy různých sajrajtů do
okolních vod při porušení těsnících fólií( staré
skládky je nemají a okolní zamořené studny). To
v centru Brna asi neznáte a tak zvedněte pozadí
a běžte na exkurzi k nějaké skládce. Pochopíte,
jaký je to "dar" nejen budoucím generacím, ale
už nyní lidem bydlících v okolí. Sáčky létají
po okolní přírodě ze skládek kilometry a ptáci
roznášejí obaly z potravin i dál. Ze štěrkovny
nedaleko velké skládky OZO v Ostravě- Hrušově
občas místo ryby vytáhnu igelitový pytel, který
"bojuje" naplněný vodou jako ryba. Pak přiletí
ze skládky hejno racků a krkavcovitých na okolní
stromy a pod stromy vše "ozdobí" obaly z plastu,
staniolu a upustí na vás kost ze které ozobali zbytek masa. Okolí je rájem potkanů, lišek a
taky desítek čápů živících se na skládce. No
není to ráj, či doslova "rezervace" ekologismu!
Ve spalovně by to bylo v uzavřené skladové hale
a do pár hodin by bylo přeměněno na elektřinu
a teplo. Není to nakonec taky OZE, když ten odpad
budeme stále produkovat (obnovovat jeho množství)
a energeticky využívat? Jaký je rozdíl mezi nim
a biomasou? Tu taky produkujeme, abychom ji mohli
spálit a nikam ji nehromadíme do budoucna! Co ji
tak ukládat raději do země, jak radíte s odpady ?
PH
Pavel Hanzl
24.2.2023 15:32 Reaguje na Břetislav MachačekVy jste si vybásnil přímo další biotop, kde milióny tvorů, hmyzáků i bakterií může svobodně prosperovat, nejse taky ekologista?
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
24.2.2023 16:21 Reaguje na Karel Zvářaljsem proto, abychom uvažovali nad tím, jestli musíme mít ten odpad...jednorázové obaly na 50g, 100 g bombonů mi smysl nedává, stejně tak každý ví, jak vypadá výseč tvrdého sýra. Bezobalové obchody ví své stejně tak jako v Globusu koupíte mražené zboží na váhu. Drtivá většina jsou obaly jednorázové a malých gramáží obsahu, přičemž se vyrábí na kila. Proč máme tahat domů odpad, který k ničemu není?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.2.2023 12:05 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA když si v Globusu koupíte 1/2 kila mraženého filé, tak vám ho nezabalí? Teoreticky si takový kousek můžete nechat dát do vlastní plastové krabičky, kterou pak dáte do myčky.
Pořád ale vidím ten tenkostěnný polyetylénový obal, který projde bez vzniku jakýchkoliv škodlivin komínem spalovny, jako nejlepší řešení.
Odpovědět
Pořád ale vidím ten tenkostěnný polyetylénový obal, který projde bez vzniku jakýchkoliv škodlivin komínem spalovny, jako nejlepší řešení.
VH
Vladimír Hošek
27.2.2023 15:12 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPane Řezáč vy se chcete asi vrátit na stromy a do jeskyní, pro začátek vám doporučuji přesvědčit hygieniky apod. a začít balit sypké potraviny ne do novin (ty už nejsou), ale do reklamních letáků vytvarovaných do kornoutů. Mléko do konviček.
Nevím, kde berete tu odvahu diktovat někomu co má kdo chtít.
Kdo vás nutí tahat domů odpad, to by mě zajímalo. Mimochodem, když sociální inženýři v Německu tvořili duální systém nakládání s obaly, tak nutili občany obal nechávat v prodejně.
Odpovědět
Nevím, kde berete tu odvahu diktovat někomu co má kdo chtít.
Kdo vás nutí tahat domů odpad, to by mě zajímalo. Mimochodem, když sociální inženýři v Německu tvořili duální systém nakládání s obaly, tak nutili občany obal nechávat v prodejně.
MU
PH
Pavel Hanzl
24.2.2023 09:14To je přesně ono, to tvrdím pořád. Maximum recyklovat s pomocí výkupu plastů, což je rozhodující část odpadu. I dobře řízená skládka je možná lepší, než spálení, bo ukládá uhlík pro další generace.
Ovšem se vůbec nepočítá s nějakou spoluprací výrobce.
Jednak unifikací chemického složení výrobků, jednak omezení jedovatých a jinak zatěžujících chemikáliích jako součástí výrobků (předstupeň odpadu).
Sleduje se nezávadnost pro člověka, ale nebyl by problém to rozšířit na celou škálu nebezpečných látek i pro likvidaci.
Odpovědět
Ovšem se vůbec nepočítá s nějakou spoluprací výrobce.
Jednak unifikací chemického složení výrobků, jednak omezení jedovatých a jinak zatěžujících chemikáliích jako součástí výrobků (předstupeň odpadu).
Sleduje se nezávadnost pro člověka, ale nebyl by problém to rozšířit na celou škálu nebezpečných látek i pro likvidaci.
PH
Pavel Hanzl
24.2.2023 09:22 Reaguje na Pavel HanzlI za cenu určitého zhoršení vlastností výrobku. Současné výrobky mají tak pevné obaly, že bez nástroje se nedají otevřít. Proč?
Odpovědět
MD
Milan Dostál
24.2.2023 09:41 Reaguje na Pavel HanzlLegislativa EU. třeba sušenka musí mít takový obal, který nejde jen tak otevřít, takže v případě likvidace např. prošlých, nelze oddeleně racyklovat.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.2.2023 15:07 Reaguje na Milan DostálSilně pochybuji, že existuje nějaké nařízení EU, že obal na sušenku se nesmí dát otevřít "jen tak".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.2.2023 12:54 Reaguje na Pavel HanzlNo protože existuje zavíječ paprikový a ten žere vše. Řetězcům se nechce prodávat červavé zboží.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.2.2023 15:07 Reaguje na Slavomil VinklerNikdo nenutí nikoho prodávat červavé zboží.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
24.2.2023 09:34 Reaguje na Pavel Hanzl"I dobře řízená skládka je možná lepší, než spálení, bo ukládá uhlík pro další generace." Tak že, dle vás je lepší vytěžit přírodně uložený uhlík -ten spalovat, než spalovat nepotřebné produkty z už vytěženého uhlíku.(tím šetřit zdroje) To jste borec.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.2.2023 09:39 Reaguje na Milan DostálJj, takoví horují za spalovny biomasy, včetně slámy z polí a lesního klestu, ale hořlavý odpad (při zvýšené teplotě) se tam spálit nesmí. To raději nechávají na domácnostech, kde v noci pustí do ovzduší to, co by v profispalovně nezanechalo žádné škodliviny. Narubystán jak vyšitý:-)
Odpovědět
ss
smějící se bestie
24.2.2023 10:42 Reaguje na Karel ZvářalAž takhle to dopracovali ty zelený !
A slámou na spálení, místo na hnůj a zpět na pole, to začíná.
Odpovědět
A slámou na spálení, místo na hnůj a zpět na pole, to začíná.
JK
PH
Pavel Hanzl
24.2.2023 15:13 Reaguje na Milan DostálAsi jsem se špatně vyjádřil. Odpad vzniká VŽDYCKY a je v něm vázano velké množství uhlíku. Takže je to surovina už připravená pro recyklaci nebo jiné, smysluplné využití. Když ji spálíme, je nadobro fuč s bídnou účinností a musíme těžit další uhlík ze země.
"A recyklace plastů ušetří dokonce 10krát až 26krát více energie než spalovny."
Odpovědět
"A recyklace plastů ušetří dokonce 10krát až 26krát více energie než spalovny."
va
vaber
24.2.2023 09:19které jedovaté a škodlivé látky jsou tak stabilní, že se v ohni nerozloží?
většina se rozloží,
ovšem jakmile se zavedou dotace pro spalovny, bude jich jako s++ček
ano,zásadní je omezit odpad ,ale jak ,když lidé plýtvají a co zmizí v odpadu záchodu nebo v popelnici je pro našince odstraněno, vyřešeno,
nejvíce odpadu jde z domácností a to pevných i tekutých,
o tekutých se nemluví, prý to zvládnou čističky vody a dál to odteče daleko do moře ,
jaká je asi spotřeba chemie na praní ,úklid a hygienu, na jednu domácnost za rok,
ale to jsou prý jen samé užitečné chemikálie, co neškodí
Odpovědět
většina se rozloží,
ovšem jakmile se zavedou dotace pro spalovny, bude jich jako s++ček
ano,zásadní je omezit odpad ,ale jak ,když lidé plýtvají a co zmizí v odpadu záchodu nebo v popelnici je pro našince odstraněno, vyřešeno,
nejvíce odpadu jde z domácností a to pevných i tekutých,
o tekutých se nemluví, prý to zvládnou čističky vody a dál to odteče daleko do moře ,
jaká je asi spotřeba chemie na praní ,úklid a hygienu, na jednu domácnost za rok,
ale to jsou prý jen samé užitečné chemikálie, co neškodí
GP
Galipoli Petr
24.2.2023 09:55 Reaguje na vaberJá bych si myslel, že půjde (např) o kovy. A pokud spalovna nemá vysokoteplotní rozklad, tak by mohlo jít i o PCB, TDCC,polyhalogenidované bifenyly, difenylethery..., nějaké polyfluorované sloučeniny (z Gore-texu...). Ale ty tam byly i před spálením. Je možné zbytky v popílcích slinout s nějakým materiálem (jako SiO2 apod) a vytvořit něco jako keramiku s minimální vyloužitelností.
Odpovědět
JK
Jiří Kvítek
26.2.2023 16:34 Reaguje na Galipoli PetrPři procesu spalování dochází k teplotám více než 1200 °C (přesahujícím vznik dioxinů) i dostatečné době zdržení, takže obavy jsou zbytečné.
U toho slinku bude někdy problém splnit ukazatel TOC (celkový organický uhlík). Jinak v pohodě.
Odpovědět
U toho slinku bude někdy problém splnit ukazatel TOC (celkový organický uhlík). Jinak v pohodě.
Miroslav Vinkler
24.2.2023 11:10Zamořili jsme odpady půdu, vodní toky, moře i oceány. Odpady nalezeny jak na Mt. Everest , tak Mariánském příkopu , mikroplasty přítomné v podzemních vodách, mateřském mléce i exkrementech, lidově hovnech.
Při procházce lesem odpady vidím i na zcela odlehlých místech , kde by je nikdo nečekal.
Než tohle , tak je alespoň spalme . Dnešní technologie hoření a filtrace zplodin zajistí úroveň hluboce pod limity. Popel se může využít popřípadě uložit .
Tyhle bruselský kydy o cirkulární ekonomice a vysokém stupni recyklace jsou určeny pouze pro imbecily nebo naivky třetího stupně.
Nejsou a nebyly nikdy míněny vážně, jinak by EU s odpady už dávno zatočila stejně jako s fosilem.
Odpovědět
Při procházce lesem odpady vidím i na zcela odlehlých místech , kde by je nikdo nečekal.
Než tohle , tak je alespoň spalme . Dnešní technologie hoření a filtrace zplodin zajistí úroveň hluboce pod limity. Popel se může využít popřípadě uložit .
Tyhle bruselský kydy o cirkulární ekonomice a vysokém stupni recyklace jsou určeny pouze pro imbecily nebo naivky třetího stupně.
Nejsou a nebyly nikdy míněny vážně, jinak by EU s odpady už dávno zatočila stejně jako s fosilem.
PH
Pavel Hanzl
24.2.2023 15:14 Reaguje na Miroslav VinklerKdybyste si přečetl alespoň tento článek, ach jó......
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.2.2023 12:49Ve skutečnosti se vytřídí jen kovy, PET, a zbytek směsného odpadu plastu nikdo nechce. A tak se vozí do kolonií, kde ho hodí do moře. I čistý papír se tak vozí. Například jsem viděl takovou papírnu na karton v Thajsku. Neptejte se co teklo do moře.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.2.2023 15:22 Reaguje na Slavomil VinklerVozit odpad kamkoliv dál, než k první skládce, nabo spalovně, je nesmysl.
Odpovědět
Ku
Kuba
24.2.2023 15:08Když už se proti něčemu vymezuji, je dobré si aspoň zjistit fakta. Následující tvrzení v článku je lež: "I kdybychom pominuli (zcela zásadní) problém toxických látek ze spaloven, ani jako zdroje energie a tepla nedosahují zrovna oslnivých výsledků. Ve spalovnách se zhodnotí jen zhruba 17–22 % energie uložené v odpadech." Faktem je, spalovny které vyrábí současně elektřinu a teplo v kogeneračním režimu, což je většina, mají běžně účinnost využití energie z odpadu přes 70 %.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.2.2023 15:20 Reaguje na KubaAsi píšete každý o něčem jiném, bo tahle čísla jsou zcela rozdílná.
"Ve spalovnách se zhodnotí jen zhruba 17–22 % energie uložené v odpadech."
"...mají běžně účinnost využití energie z odpadu přes 70 %".
Z odpadu dostanu 20% energie, která v něm je a z ní dokážu až 70% využít pro svoji potřebu.
Na tomhle mě dupe pan Novák zcela běžně, možná to je ale fakt.
Odpovědět
"Ve spalovnách se zhodnotí jen zhruba 17–22 % energie uložené v odpadech."
"...mají běžně účinnost využití energie z odpadu přes 70 %".
Z odpadu dostanu 20% energie, která v něm je a z ní dokážu až 70% využít pro svoji potřebu.
Na tomhle mě dupe pan Novák zcela běžně, možná to je ale fakt.
Ku
Kuba
24.2.2023 16:44 Reaguje na Pavel HanzlAle ne. Spálením dostanu z odpadu 100 % energie (nepočítám-li drobný nedopal). Využít jí ale dokážu méně. Něco jsou ztráty do okolí kotle, něco odejde ve spalinách. Těch 17-22 % měla být zřejmě účinost při přeměně tepla na elektřinu. Jenže jak jsem psal - vyrábí se elektřina i teplo = účinnost úplně jinde.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
25.2.2023 12:57 Reaguje na KubaZvláště v létě.
Tyhle číselné informace beru vždy s rezervou, v každém článku píšou něco jiného.
Odpovědět
Tyhle číselné informace beru vždy s rezervou, v každém článku píšou něco jiného.
JS
Jaroslav Studnička
25.2.2023 14:34 Reaguje na Pavel Hanzl:-))), vy tak. Jste expert v uvádění blábolů.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
24.2.2023 15:38 Reaguje na KubaSouhlasím, není nad to si zjistit fakta.
Třeba plánovaná nová linka v SAKO Brno se plánuje dostat mnohem dál...
"Množství zpracovaného problematického zbytkového odpadu: 132 000 tun
Projekt se zaměřuje na poskytnutí alternativního řešení pro odklon odpadů od skládkování využitím problematického zbytkového odpadu po recyklaci, který tvoří min. 15 % z celkového objemu odpadu předaného k recyklaci [zdroj: studie CEWEP]
Účinnost využití odpadní energie: úroveň až 104,1 %
Výsledkem energetického využívání bude vysoce účinná kombinovaná výroba elektrické energie a tepla s maximalizací využití odpadního tepla spalin pomoci kondenzátoru spalin a absorpčního tepelného čerpadla. Toto řešení zařadí zdroj mezi nejúčinnější kombinované zdroje výroby elektrické energie a tepla v rámci celé České republiky.
Náhrada cenných přírodních zdrojů: vygenerování 170 tisíc litrů vody za den provozu, využitelné zpětně v procesu.
Každý směsný komunální odpad obsahuje 20-40 % vody z celkové hmotnosti odpadu. V současnosti ve všech energetických provozech v České republice odchází tato voda, která se v procesu spalování přemění ve vodní páru, komínem nevyužitá do ovzduší. Připravované zařízení vygeneruje za den provozu přibližně 170 tisíc litrů vody, které využijeme v rámci technologie v procesu čištění spalin. Toto množství vody by pokrylo spotřebu vody 730 domácností."
Zdroj: https://www.resako.cz/
Odpovědět
Třeba plánovaná nová linka v SAKO Brno se plánuje dostat mnohem dál...
"Množství zpracovaného problematického zbytkového odpadu: 132 000 tun
Projekt se zaměřuje na poskytnutí alternativního řešení pro odklon odpadů od skládkování využitím problematického zbytkového odpadu po recyklaci, který tvoří min. 15 % z celkového objemu odpadu předaného k recyklaci [zdroj: studie CEWEP]
Účinnost využití odpadní energie: úroveň až 104,1 %
Výsledkem energetického využívání bude vysoce účinná kombinovaná výroba elektrické energie a tepla s maximalizací využití odpadního tepla spalin pomoci kondenzátoru spalin a absorpčního tepelného čerpadla. Toto řešení zařadí zdroj mezi nejúčinnější kombinované zdroje výroby elektrické energie a tepla v rámci celé České republiky.
Náhrada cenných přírodních zdrojů: vygenerování 170 tisíc litrů vody za den provozu, využitelné zpětně v procesu.
Každý směsný komunální odpad obsahuje 20-40 % vody z celkové hmotnosti odpadu. V současnosti ve všech energetických provozech v České republice odchází tato voda, která se v procesu spalování přemění ve vodní páru, komínem nevyužitá do ovzduší. Připravované zařízení vygeneruje za den provozu přibližně 170 tisíc litrů vody, které využijeme v rámci technologie v procesu čištění spalin. Toto množství vody by pokrylo spotřebu vody 730 domácností."
Zdroj: https://www.resako.cz/
SV
Slavomil Vinkler
24.2.2023 19:26 Reaguje na Jaroslav StudničkaJednak, ve spalovně SAKO a i v jiných se zužitkuje asi 25% energie na EE a asi 65 % na topení. CCA 90% využití.
Druhak v okolí Brna fungují podle mě zbytečně skládky odpadu např. v Hrušovanských pískovnách, ten by šel taky spalovat a ukládat jen škváru.
Odpovědět
Druhak v okolí Brna fungují podle mě zbytečně skládky odpadu např. v Hrušovanských pískovnách, ten by šel taky spalovat a ukládat jen škváru.
TS
Tonda Selektoda
24.2.2023 21:36No jo, zarputilé strašení a oblbování veřejnosti. Spalovny nebezpečného odpadu jsou jiná liga. Většinou jde o odpady z průmyslové výroby a i ty musí splňovat celoevropské limity přípustného znečišťování životního prostředí a nelze je „házet do jednoho pytle“, se zařízeními na využívání komunálního odpadu.
Zatím jsou v ČR v provozu pouze čtyři ZEVO (Praha, Brno, Liberec, Chotíkov), využívající směsný komunální odpad z našich popelnic. A je zajímavé, že vůči jejich provozu nejsou ze strany ekologických spolků a hnutí oprávněné námitky.
A ještě zajímavější je, když záměr ZEVO projde procesem posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. velká EIA), prováděný v rozsahu a podle kritérií zákona, a nějaký aktivista pořád straší lidi v místě příští stavby rtutí, dioxiny, furany, rakovinami, astmatem dětiček, neplodností a podobnými lahůdkami, které se v okolí těch našich čtyřech provozovaných ZEVO, jaksi ve statisticky zvýšené míře nevyskytují.
A pak, pan Matěj Man z Arniky, při rozhovoru s novinářem prohlásí: „Nebudeme si nic nalhávat, odpadový systém, který nemá na svém konci skládkování či spalování, neexistuje.“ (MF Dnes, 13.3.2017). Tak o co vlastně lidem z tohoto spolku jde? V čím žoldu rozeštvávají veřejnost a cíleně sabotují výstavbu ZEVO, které by mělo část směsného komunálního odpadu odklonit od skládek a ekologicky šetrným způsobem využít k výrobě tepla a elektřiny?
Odpovědět
Zatím jsou v ČR v provozu pouze čtyři ZEVO (Praha, Brno, Liberec, Chotíkov), využívající směsný komunální odpad z našich popelnic. A je zajímavé, že vůči jejich provozu nejsou ze strany ekologických spolků a hnutí oprávněné námitky.
A ještě zajímavější je, když záměr ZEVO projde procesem posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. velká EIA), prováděný v rozsahu a podle kritérií zákona, a nějaký aktivista pořád straší lidi v místě příští stavby rtutí, dioxiny, furany, rakovinami, astmatem dětiček, neplodností a podobnými lahůdkami, které se v okolí těch našich čtyřech provozovaných ZEVO, jaksi ve statisticky zvýšené míře nevyskytují.
A pak, pan Matěj Man z Arniky, při rozhovoru s novinářem prohlásí: „Nebudeme si nic nalhávat, odpadový systém, který nemá na svém konci skládkování či spalování, neexistuje.“ (MF Dnes, 13.3.2017). Tak o co vlastně lidem z tohoto spolku jde? V čím žoldu rozeštvávají veřejnost a cíleně sabotují výstavbu ZEVO, které by mělo část směsného komunálního odpadu odklonit od skládek a ekologicky šetrným způsobem využít k výrobě tepla a elektřiny?
SV
Slavomil Vinkler
25.2.2023 08:56 Reaguje na Tonda Selektodaviz: Kraj tíží hory odpadu, skládky nestačí a obce je potřebují rozšířit
12. ledna 2022 6:11
Už jen do příštího roku bude mít zhruba patnáct obcí z Hodonínska včetně samotného Hodonína kam svážet odpad. Skládka v Mutěnicích, která vznikla v roce 1996, je totiž na hranici kapacit.
Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/skladky-odpad-zivotni-prostredi-hodoninsko.A220111_645249_brno-zpravy_zubr
Jinak Skládka je i Štítary, Žabčice, Těmice, Klobouky , Strážnice, Kozlany, Bratčice, Mutěnice, Únanov, Břeclav (Poštorná), Šlapanice, Vysočany, Rešice,
Odpovědět
12. ledna 2022 6:11
Už jen do příštího roku bude mít zhruba patnáct obcí z Hodonínska včetně samotného Hodonína kam svážet odpad. Skládka v Mutěnicích, která vznikla v roce 1996, je totiž na hranici kapacit.
Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/skladky-odpad-zivotni-prostredi-hodoninsko.A220111_645249_brno-zpravy_zubr
Jinak Skládka je i Štítary, Žabčice, Těmice, Klobouky , Strážnice, Kozlany, Bratčice, Mutěnice, Únanov, Břeclav (Poštorná), Šlapanice, Vysočany, Rešice,
TS
Tonda Selektoda
25.2.2023 10:09 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž je skládka dosti zaplněna, ráda zahoří. Říká se tomu samovznícení, následkem termických procesů, probíhajících v tělese skládky. Nejlépe v mimoprovozní době, když v jejím okolí nikdo není. Majiteli skládky se tím zdarma uvolní další prostor pro ukládání odpadků a jeho byznys může zase chvíli pokračovat. Ekologická sdružení neprotestují, neorganizují petice, ani referenda k údajnému vzniku jedovatých popelovin, které potom zůstanou uloženy na skládce a kouřových zplodin, valících se bez předchozí filtrace do krajiny od skládky. Média se tetelí blahem, že mají zase o čem referovat, stoupne jim sledovanost a tím i příjmy z reklamy. Jen chudáci hasiči musí při zásahu používat dýchací přístroje a jejich zásah platí daňový poplatník.
Odpovědět
JK
JO
Jarka O.
25.2.2023 09:59https://www.newsoresund.dk/amager-resource-center-et-skridt-taettere-paa-et-anlaeg-i-fuld-skala-til-co2-fangst/
Ekospalovna se sjezdovkou uprostřed velkoměsta. Stačí se podívat na obrázek,není nutno číst.
Odpovědět
Ekospalovna se sjezdovkou uprostřed velkoměsta. Stačí se podívat na obrázek,není nutno číst.
HH
Honza Honza
25.2.2023 10:26opět článek přinášející zajímavé informace - o toxicitě spalování odpadů (což může vytušit každý přemýšlející člověk) ale zároveň nic nepřinášející k nějakému smyslplnému řešení. Všechny odpady jsou toxické, ze spalování fosilních paliv, dřeva, spalov. motory, nejtoxičtější (ale asi nejméně nebezpečný) je spečený jaderný odpad na kámen (ale voda k němu po dobu 100tis. let nesmí!). Kdybychom takto přemýšleli, nikam se nedostaneme! Toxické jsou i ekologické baterie pro elektroauta, s podporou ekolog. kapacit za miliardy, svojí výrobou, těžnou surovin, recyklací. Což takhle místo toho pár milionů věnovat na likvidaci plastů!
Přitom řešení je primitivní- 1. omezit obaly, ať si do obchodu přinese každý svoji tašku, svůj sáček, používat rozložitelné odpady z papíru, dřeva, rostl. vláken, z provázků? z vláken rostlin. Že to bude drahé? A elektroauta za milion nejsou drahá? Třeba by to bylo levnější než sbírat plasty z moře a pak je likvidovat. Kolik to asi stojí! 2. odpady lépe sbírat a třídit: 3 kontejnery, jeden na plast (který je stále plný) je pitomost. Kontejner na sklo a papír ani moc nepotřebujeme, sklo můžeme klidně zahrabat- nikomu neublíží, zatímco jeden kontejner na všechny plasty je málo- na vhodných místech (před supermarkety) bych dal více kontejnerů na různé plasty, řádně popsané, s obrázky, co do nich patří a co ne. Lidi by to třídili sami. Jeden kontejner na všechny neroztřiditelné plasty- nikoli: házejte je do popelnice! Lépe je nějak uložit, spálit, likvidovat pod kontrolou než je vozit na normální skládku. Zadotovat řádné třídění odadů, nespalovat žádné odpady, které lze recyklovat. 3. skladování: lépe je skladovat roztříděné ve halách na vhodných místech (jak píše p. Hanzl), kde by čekaly na recyklaci, využití ev. roztříděné na co nejméně toxické spalování ve vhodné speciální spalovně. Likvidace polystyrénu stojí 40tisKč/tunu a sběrný dvůr ho nechce brát: přitom polystyrén lze rozdrtit a přidat do betonu. Teprve, kdyby to nebylo únosné, odpady spálit. Na drcení, roztavení využít energii z fotovoltaiky- vznikla by smyslplná virtuální baterie, s dotací od státu. Na třídění využít migranty.
Plasty se rozloží na mikroplasty a ty za chvíli budou v každé živé buňce. Kde bude CO2, neškodný plyn, který sama příroda potřebuje? Kolik peněz se dává na uhlíkovou neutralitu a kolik na likvidaci plastů? Což se chovat rozumně, řešit problémy komplexně, dle jejich důležitosti a prospěchu pro celou přírodu!
Odpovědět
Přitom řešení je primitivní- 1. omezit obaly, ať si do obchodu přinese každý svoji tašku, svůj sáček, používat rozložitelné odpady z papíru, dřeva, rostl. vláken, z provázků? z vláken rostlin. Že to bude drahé? A elektroauta za milion nejsou drahá? Třeba by to bylo levnější než sbírat plasty z moře a pak je likvidovat. Kolik to asi stojí! 2. odpady lépe sbírat a třídit: 3 kontejnery, jeden na plast (který je stále plný) je pitomost. Kontejner na sklo a papír ani moc nepotřebujeme, sklo můžeme klidně zahrabat- nikomu neublíží, zatímco jeden kontejner na všechny plasty je málo- na vhodných místech (před supermarkety) bych dal více kontejnerů na různé plasty, řádně popsané, s obrázky, co do nich patří a co ne. Lidi by to třídili sami. Jeden kontejner na všechny neroztřiditelné plasty- nikoli: házejte je do popelnice! Lépe je nějak uložit, spálit, likvidovat pod kontrolou než je vozit na normální skládku. Zadotovat řádné třídění odadů, nespalovat žádné odpady, které lze recyklovat. 3. skladování: lépe je skladovat roztříděné ve halách na vhodných místech (jak píše p. Hanzl), kde by čekaly na recyklaci, využití ev. roztříděné na co nejméně toxické spalování ve vhodné speciální spalovně. Likvidace polystyrénu stojí 40tisKč/tunu a sběrný dvůr ho nechce brát: přitom polystyrén lze rozdrtit a přidat do betonu. Teprve, kdyby to nebylo únosné, odpady spálit. Na drcení, roztavení využít energii z fotovoltaiky- vznikla by smyslplná virtuální baterie, s dotací od státu. Na třídění využít migranty.
Plasty se rozloží na mikroplasty a ty za chvíli budou v každé živé buňce. Kde bude CO2, neškodný plyn, který sama příroda potřebuje? Kolik peněz se dává na uhlíkovou neutralitu a kolik na likvidaci plastů? Což se chovat rozumně, řešit problémy komplexně, dle jejich důležitosti a prospěchu pro celou přírodu!
Karel Zvářal
25.2.2023 11:17 Reaguje na Honza Honza1* Je třeba často hovořit o malých problémech, velké tabuizovat. Problém je to, o čem se (často) hovoří, ne to, co je zamlčováno. Aneb staré známé: Pro stromy nevidět les.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
25.2.2023 11:34 Reaguje na Honza HonzaTrochu bych vás poopravil. Spalování odpadů v ZEVO, to není jejich vhození do kamen nebo do kotle, ze kterého pak vychází jedovatý kouř. To je průmyslový proces. Začíná příjmem odpadu, který sběrné vozidlo přiveze a vyklopí do speciálně upravené budovy, tzv. bunkru. Po odjezdu vozu se uzavřou vrata. Aby zápach z bunkru neobtěžoval okolí, je v bunkru trvale udržován podtlak, a to odsáváním vzduchu a pachových látek do topeniště kotlových jednotek, ve kterých se ten odpad spaluje. Spalovací teplota musí být vyšší než 850 oC, v některých případech i 1.100 oC, a zplodiny hoření musí v té peci setrvat nejméně dvě vteřiny, aby se většina molekul škodlivých látek rozpadla. Následuje využití tepla, ohřevem vody v kotli a tím ochlazení spalin. Po jejich ochlazení, tyto prochází několika stupni čištění. Napřed likvidace oxidů dusíku a odloučení prachu a popílku. Následuje likvidace kyselých spalin, zejména na bázi chloru a síry, pak jsou likvidovány dioxiny, furany a na závěr, před vypuštěním do komína, může být ještě vypírka (sprchování) spalin vápenným mlékem, nebo louhem. Úroveň škodlivin, vstupujících do komína, je kontinuálně (trvale) sledována a zapisována měřícími přístroji a údaje jsou přenášeny a archivovány na velíně ZEVO a též přenášeny na inspekci životního prostředí.
Nad komínem ZEVO pak bývá vidět jen chvějící se vzduch, nebo vodní pára…
Odpovědět
Nad komínem ZEVO pak bývá vidět jen chvějící se vzduch, nebo vodní pára…
PH
Pavel Hanzl
25.2.2023 13:02 Reaguje na Tonda SelektodaMožná by už nebyl až tak velký problém na vyčištěné spaliny nasadit filtr CCS na odchycení CO2 a bylo by to celé čisté jak slovo Bóží.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
25.2.2023 13:04 Reaguje na Pavel HanzlA co by potom z komína vůbec šlo? Jen dusík?
Odpovědět
JB
Jarda Bobr
25.2.2023 23:01 Reaguje na Pavel HanzlVětšina odpadků jsou uhlovodíky, takže CO2,vodní pára a dusík kterého je ve vstupním vzduchu cca 80% a v ideálním případě by se neměl spalovacího procesu účastnit.
Tonda Selektoda - díky za obšírné vysvětlení, osobně znám některé kdysi fanatické odpůrce ZEVO Chotíkov,víc než opravdová snaha o čistotu ovzduší v obci to byla kalkulace na oblbnutí lidí v obci a obsazení míst v zastupitelstvu(samozřejmě můj soukromý názor který nemusí být relevantní).
Odpovědět
Tonda Selektoda - díky za obšírné vysvětlení, osobně znám některé kdysi fanatické odpůrce ZEVO Chotíkov,víc než opravdová snaha o čistotu ovzduší v obci to byla kalkulace na oblbnutí lidí v obci a obsazení míst v zastupitelstvu(samozřejmě můj soukromý názor který nemusí být relevantní).
JO
Jarka O.
25.2.2023 16:23Tak se u nás doma otevřela bonboniera Modrý z nebe od Orionu. Uvnitř se neatraktivně krčilo 14 pralinek v poloprázdné krabičce, kam by se jich vešlo 30, změřili jsme to. Se slzou v oku jsme vzpomněli na rumové pralinky z dětství v jen papírové krabičce šestinové velikosti, která se spálila nebo odnesla do sběru, a bývalo jich tam nejmíň 20. Chtěla bych vyzvat: Soudruzi! Nechoďte kolem těch obalů a odpadů jak pes kolem slanečka jak to děláte 20 let. Buď do nich dávejte bonbónů tolik jako dříve nebo je zmenšete. Je třeba k tomuto vyzvat Orion. Nepotřebuji kupovat zabalený vzduch. Děkuji.
Paní prostě žaluje na špatném hrobě a dioxiny nezná. Získaná energie za likvidaci a snížení množství odpadu stojí, jinak se budou v prostředí hromadit plasty a mikroplasty.
Odpovědět
Paní prostě žaluje na špatném hrobě a dioxiny nezná. Získaná energie za likvidaci a snížení množství odpadu stojí, jinak se budou v prostředí hromadit plasty a mikroplasty.
SV
Slavomil Vinkler
25.2.2023 19:20 Reaguje na Jarka O.Prča je, že dioxiny vznikají i při velebeném spalování biomasy (je v ní chlor).
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.2.2023 21:05 Reaguje na Slavomil VinklerA ten chlór v ní je z vody (chloridy). Nakonec bude i starodávné uhlí čistější než biomasa.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.2.2023 09:05 Reaguje na Jarka O.V zemi je chloridu sodného poměrně dost. No uhlí má zase dost síry.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
26.2.2023 10:25 Reaguje na Slavomil VinklerPolychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany (PCDD/F) jsou látky, vznikající při spalovacím procesu, kde je za přítomnosti kyslíku, spalován uhlík, chlor a vodík (třeba listí, dřevo, uhlí, atd.).
Těchto látek je přes 200 druhů (kombinací atomů v molekule), z čehož je asi 17 prokazatelně zdraví škodlivých. Před příchodem člověka, byly jejich zdrojem zejména lesní požáry. V naší éře, krom některých průmyslových procesů, dioxiny a furany vznikají též i při zahoření skládek, posezení u ohýnku na zahradě, nebo při kouření.
Odpovědět
Těchto látek je přes 200 druhů (kombinací atomů v molekule), z čehož je asi 17 prokazatelně zdraví škodlivých. Před příchodem člověka, byly jejich zdrojem zejména lesní požáry. V naší éře, krom některých průmyslových procesů, dioxiny a furany vznikají též i při zahoření skládek, posezení u ohýnku na zahradě, nebo při kouření.
JS
Jiří Svoboda
25.2.2023 20:15Autorka je vedoucí kampaně Nespaluj, recykluj! spolku Arnika. Může být tato autorka objektivní?
Odpovědět
JK
Jiří Kvítek
26.2.2023 10:02"...Podívejme se tedy na to, proč by tato podpora byla škodlivá."
To je výrok odbornice!
A pak už jenom rešerše všeobecně známých informací, která neopomene prosazovat recyklaci i tam, kde to technologicky není ani možné.
Možná by si autorka mohla uvědomit alespoň jednu nezanedbatelnou okolnost:
VŠECHNO RECYKLOVAT NELZE, ALE MNOHÉ LZE MATERIÁLOVĚ NEBO ENERGETICKY VYUŽÍT!
Proč? Vysvětleme si to třeba na příkladu plastů:
Historicky první zákon o odpadech (č.238/1991 Sb.) máme v ČR účinný od 01.08.1991 a zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (č. 244/2022 Sb.) je účinný až od 01.10.2022.
To znamená, že neuvěřitelných 11 384 dnů (tedy 31 let a 2 měsíce) legislativcům Ministerstva životního prostředí (MŽP) trvalo, než byli schopni vytvořit alespoň první vlaštovku regulace dopadu části jednorázově použitelných výrobků na životní prostředí.
Mezi tím naše země byla zbytečně zaplavována množstvím obalů a jednorázově použitelných výrobků často pochybného původu a složení! Většina z nich nebyla z recyklovatelných plastů, tak jak to teď máme splnit, když to technologicky není možné?
Chápete to konečně? Pokud liknavost legislativců způsobí zavezení země nerecyklovatelnými plasty pochybného původu a složení, pak je asi dost podivné žádat zvýšení podílu recyklace, když to není technicky možné! Takové plasty lze jenom energeticky nebo materiálově využít (podle aktuálního obsahu škodlivin). Tak se konečně proberte a vnímejte realitu!
Mohu tu psát o revizích evropské směrnice o obalech a obalových odpadech, kdy EU nechce jen snížit zbytečné používání obalů a tím podpořit recyklaci. Tím jenom potvrdím známou skutečnost, že EU opět zaspala.
Možná bychom došli i k přípravě předpisů na zálohové systémy, které právě MŽP připravuje jako důsledek účelového tlaku společenského zadání lobbistů z některých takzvaně "nezávislých iniciativ", jednostranně propagujících zálohy obalů, jejichž nezávislosti a nestrannosti by se vysmálo i malé dítě.
Přitom zálohové systémy zákon č.477/2001 Sb. (o obalech) již od 1.1.2002 umožňoval jako jednu z možných variant.
Proč se to za těch 20 let existence ve větším měřítku neujalo? Protože je to ekonomická sebevražda! Tak se iniciativa firem snaží náklady na takové experimenty přenést na veřejné rozpočty.
Takže za naprosto minimální efekt máme vyhodit asi 5,2 miliardy korun a takzvané "ekologické iniciativy" to samozřejmě papouškují dál, aniž by se byl schopen někdo z nich zamyslet nad smysluplností toho všeho!
Navíc - nejedná se jenom o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí! Plast není jediná komodita, o kterou v reálu jde. Zdaleka není v branži obalů a odpadů hotovo.
Chápete to konečně?
Je to stejná legislativní pitomost, jako MŽP žádá po zpracovatelích autovraků plnění nereálných recyklačních kvót (autovrak označuje aktuální zákon jako "vozidla s ukončenou životností"):
1) kvóta pro opětovné použití a využití převzatých vybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí v rozsahu nejméně 95 % jejich průměrné hmotnosti a
2) kvóta pro opětovné použití a recyklaci převzatých vybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí v rozsahu nejméně 85 % jejich průměrné hmotnosti.
Ale už nikdo na MŽP nezohlednil, že průměrný věk autovraku za rok 2022 je podle jejich vlastní statistiky 21,13 roku a v tu dobu žádný výrobce vozidel neměl povinnost uvádět na trh vozidla, která by obsahovala materiály vyhovující těmto kvótám! A kde to mají na tom autovrakovišti vzít, když vozidlo to fyzicky neobsahuje? To na MŽP nikoho nezajímá.
Takže můžete dál psát články, jejichž smysl uniká stejně jako čas zbytečně strávený jejich čtením, dokud nepochopíte, že v realitě provozní praxe je to jinak, než jste si ve svých ekologických sdruženích vysnili...
Odpovědět
To je výrok odbornice!
A pak už jenom rešerše všeobecně známých informací, která neopomene prosazovat recyklaci i tam, kde to technologicky není ani možné.
Možná by si autorka mohla uvědomit alespoň jednu nezanedbatelnou okolnost:
VŠECHNO RECYKLOVAT NELZE, ALE MNOHÉ LZE MATERIÁLOVĚ NEBO ENERGETICKY VYUŽÍT!
Proč? Vysvětleme si to třeba na příkladu plastů:
Historicky první zákon o odpadech (č.238/1991 Sb.) máme v ČR účinný od 01.08.1991 a zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (č. 244/2022 Sb.) je účinný až od 01.10.2022.
To znamená, že neuvěřitelných 11 384 dnů (tedy 31 let a 2 měsíce) legislativcům Ministerstva životního prostředí (MŽP) trvalo, než byli schopni vytvořit alespoň první vlaštovku regulace dopadu části jednorázově použitelných výrobků na životní prostředí.
Mezi tím naše země byla zbytečně zaplavována množstvím obalů a jednorázově použitelných výrobků často pochybného původu a složení! Většina z nich nebyla z recyklovatelných plastů, tak jak to teď máme splnit, když to technologicky není možné?
Chápete to konečně? Pokud liknavost legislativců způsobí zavezení země nerecyklovatelnými plasty pochybného původu a složení, pak je asi dost podivné žádat zvýšení podílu recyklace, když to není technicky možné! Takové plasty lze jenom energeticky nebo materiálově využít (podle aktuálního obsahu škodlivin). Tak se konečně proberte a vnímejte realitu!
Mohu tu psát o revizích evropské směrnice o obalech a obalových odpadech, kdy EU nechce jen snížit zbytečné používání obalů a tím podpořit recyklaci. Tím jenom potvrdím známou skutečnost, že EU opět zaspala.
Možná bychom došli i k přípravě předpisů na zálohové systémy, které právě MŽP připravuje jako důsledek účelového tlaku společenského zadání lobbistů z některých takzvaně "nezávislých iniciativ", jednostranně propagujících zálohy obalů, jejichž nezávislosti a nestrannosti by se vysmálo i malé dítě.
Přitom zálohové systémy zákon č.477/2001 Sb. (o obalech) již od 1.1.2002 umožňoval jako jednu z možných variant.
Proč se to za těch 20 let existence ve větším měřítku neujalo? Protože je to ekonomická sebevražda! Tak se iniciativa firem snaží náklady na takové experimenty přenést na veřejné rozpočty.
Takže za naprosto minimální efekt máme vyhodit asi 5,2 miliardy korun a takzvané "ekologické iniciativy" to samozřejmě papouškují dál, aniž by se byl schopen někdo z nich zamyslet nad smysluplností toho všeho!
Navíc - nejedná se jenom o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí! Plast není jediná komodita, o kterou v reálu jde. Zdaleka není v branži obalů a odpadů hotovo.
Chápete to konečně?
Je to stejná legislativní pitomost, jako MŽP žádá po zpracovatelích autovraků plnění nereálných recyklačních kvót (autovrak označuje aktuální zákon jako "vozidla s ukončenou životností"):
1) kvóta pro opětovné použití a využití převzatých vybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí v rozsahu nejméně 95 % jejich průměrné hmotnosti a
2) kvóta pro opětovné použití a recyklaci převzatých vybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí v rozsahu nejméně 85 % jejich průměrné hmotnosti.
Ale už nikdo na MŽP nezohlednil, že průměrný věk autovraku za rok 2022 je podle jejich vlastní statistiky 21,13 roku a v tu dobu žádný výrobce vozidel neměl povinnost uvádět na trh vozidla, která by obsahovala materiály vyhovující těmto kvótám! A kde to mají na tom autovrakovišti vzít, když vozidlo to fyzicky neobsahuje? To na MŽP nikoho nezajímá.
Takže můžete dál psát články, jejichž smysl uniká stejně jako čas zbytečně strávený jejich čtením, dokud nepochopíte, že v realitě provozní praxe je to jinak, než jste si ve svých ekologických sdruženích vysnili...
SV
Slavomil Vinkler
26.2.2023 19:50 Reaguje na Jiří KvítekV článku je objektivně jedna pravda, není jich potřeba stavět víc než potřebujeme. Ale pokud je v JM asi 15 skládek a jen 1 spalovna...
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
27.2.2023 08:35 Reaguje na Slavomil VinklerSouhlas. Problém však spočívá v tom, že tito samozvaní ekologové, nepotřebují na našem území žádnou spalovnu, která by ekologicky šetrným způsobem, při dodržování všech zákonných podmínek a limitů znečišťování životního prostředí, využívala k výrobě tepla a elektřiny směsný komunální odpad, který je léta vyvážen na skládku. Tito lidé za nic nezodpovídají, ale mají zákonné právo proti takovému modernímu stavebnímu záměru protestovat, vznášet při jeho schvalování své požadavky, obstruovat a šířit mezi laickou veřejností nedůvěru, lži a polopravdy. Vzpomeňte si na příběh ZEVO Chotíkov. To bylo protestů a obstrukcí od lidí, co se zaklínali ochranou životního prostředí! A po jeho spuštění, je najednou klid. ZEVO funguje jak má, a žádný z katastrofických scénářů, předkládaných zájmovými „eko“ spolky a hnutí se nenaplnily. Dosáhlo se jen několikaleté zpoždění investice a její zbytečné prodražení, za což však nikdo z odpůrců nenese odpovědnost.
A stejné námitky a obstrukce těchto „ochránců“, naleznete u každého projednávaného záměru k vybudování ZEVO, ať je to kdekoliv v republice. Jako přes kopírák...
Odpovědět
A stejné námitky a obstrukce těchto „ochránců“, naleznete u každého projednávaného záměru k vybudování ZEVO, ať je to kdekoliv v republice. Jako přes kopírák...
JO
Jarka O.
27.2.2023 09:12 Reaguje na Tonda SelektodaJakpak asi dopadne stavba ZEVO v Uherském Hradišti ...
Odpovědět
VH
Vladimír Hošek
27.2.2023 10:06Paní Ožanová má obavu s předimenzování množství spaloven na našem území, klopotným úsilím nám sdělila, že cca 2 500 000 tun je možná kapacita spaloven. Když už nás straší vším možným, tak pro ni nebylo vůbec problém nám i sdělit kolik spalitelného SKO v Česku nyní vzniká.
Z jejího sdělení účelovost čouhá jak sláma z bot. Vůbec nevím proč společnost toleruje tyto výběrčí výpalného.
Odpovědět
Z jejího sdělení účelovost čouhá jak sláma z bot. Vůbec nevím proč společnost toleruje tyto výběrčí výpalného.
JS
Jiří Svoboda
27.2.2023 14:45Název "Sarah Ožanová: Spalovny jsou vážný problém pro životní prostředí. Není třeba jich stavět víc, než skutečně potřebujeme"
Spaloven je třeba postavit dostatečně hustou síť (zkrácení dopravní vzdálenosti) a právě v takovém množství, jaké skutečně potřebujeme. Spalovny by mohly v zimě, kdy je potřeba enegrie nejvyšší a OZE vadnou, fungovat i na vyšší výkon a využívat komunální odpad ze stávajících skládek.
Jistě by stálo za to uvažovat o možnosti komunální odpad v létě vysoušet a skladovat ho na splálení v zimě.
Odpovědět
Spaloven je třeba postavit dostatečně hustou síť (zkrácení dopravní vzdálenosti) a právě v takovém množství, jaké skutečně potřebujeme. Spalovny by mohly v zimě, kdy je potřeba enegrie nejvyšší a OZE vadnou, fungovat i na vyšší výkon a využívat komunální odpad ze stávajících skládek.
Jistě by stálo za to uvažovat o možnosti komunální odpad v létě vysoušet a skladovat ho na splálení v zimě.
TS
Tonda Selektoda
1.3.2023 08:33 Reaguje na Jiří SvobodaAutorka článku by se měla také podívat po Evropě. Dle sdružení provozovatelů zařízení pro energetické využívání odpadů, bylo v r. 2019 v Evropě instalováno 499 takových zařízení, která za rok využila 99 milionů tun odpadu. Statistická data z doby Covidové, zatím nejsou doplněna.
Na přiložené mapě jsou uvedeny počty těchto zařízení a jejich roční kapacita v jednotlivých státech. Přitom je zajímavé, že nejvíce jsou tato zařízení instalována a využívána v západní a severní Evropě, kde je skládkování omezeno, nebo dokonce zakázáno.
Dodávám, že v tom nejsou zahrnuta zařízení pro likvidaci nebezpečných odpadů.
Další informace na internetu: cewep.eu
Odpovědět
Na přiložené mapě jsou uvedeny počty těchto zařízení a jejich roční kapacita v jednotlivých státech. Přitom je zajímavé, že nejvíce jsou tato zařízení instalována a využívána v západní a severní Evropě, kde je skládkování omezeno, nebo dokonce zakázáno.
Dodávám, že v tom nejsou zahrnuta zařízení pro likvidaci nebezpečných odpadů.
Další informace na internetu: cewep.eu
