https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/stepann-vaskevic-predstavte-si-prahu-kde-autobusy-a-popelarska-auta-jezdi-na-odpad-z-popelnic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Štěpán Vaškevič: Představte si Prahu, kde autobusy a popelářská auta jezdí na odpad z popelnic

13.7.2019
Odpad jako palivo.
Odpad jako palivo.
Představte si Prahu, v níž jsou městská hromadná doprava a popelářská auta poháněna bioplynem z lokálních zdrojů natolik lokálních, že je najdete i u vás doma v popelnici. Díky Cirkulárnímu skenu zvažuje Praha výstavbu první bioplynové stanice, která bude měnit bioodpad na zelenou energii.
 

Podobně jako řada dalších evropských metropolí, má Praha ambici stát se městem fungujícím na principech cirkulární ekonomiky. Prvním krokem je projekt Cirkulární sken, který odstartoval v loňském roce a zmapoval materiálové toky ve městě. Na základě toho navrhl tři ambiciózní pilotní projekty, které využijí potenciál odpadu, kterým se zatím plýtvá ale mohl by se stát zdrojem. Bylo navrženo více než 20 „cirkulárních strategií“, z nichž byly vybrány tři nejzajímavější pilotní projekty. Ty hlavní město zahrnulo do svých plánů a začne aktivně pracovat na jejich realizaci.

Analýza materiálových toků odhalila doposud nevyužívaný potenciál

První klíčový projekt, kterému se dopodrobna budeme věnovat v tomto článku, se zaměřuje na organický odpad. Ten z větší části končí ve spalovně, na skládce či dokonce v městských kanalizacích. Rada hlavního města Prahy proto schválila záměr prozkoumat možnost vybudování vlastní bioplynové stanice. Ve stanici by ročně mohlo končit až 100 000 tun organických odpadů, ze kterých by se vytvořilo ekologické palivo BioCNG, na které by mohlo jezdit všech 720 vozů Pražských služeb.

„Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významné množství produkovaného odpadu na území Prahy. Proto chceme v Praze bioplynovou stanici. Pokud budou popelářské vozy nebo autobusy v Praze jezdit na naše vlastní bioCNG, snížíme zátěž pro životní prostředí a zvýšíme energetickou soběstačnost celého města. Tento záměr plně zapadá do konceptu cirkulární ekonomiky, ve kterém město pracuje s odpady jako se zdrojem“, říká náměstek primátora Petr Hlubuček.

Bioodpad patří mezi klíčové materiálové toky v Praze

V pražských domácnostech tvoří potraviny až 70 % všech spotřebovaných materiálů ročně. Více než 990 000 tun odpadní biomasy se každoročně vyrábí ve městě, avšak do koloběhu se vrátí přibližně jen 50 000 tun organických materiálů. Praha v současné době totiž nemá celoroční, celoplošný oddělený sběr bioodpadu pro všechny domácnosti a podniky. Takové množství bioodpadů má vysokou hodnotu pro místní cirkulární ekonomiku. Proto existuje významná příležitost snížit ekologickou stopu domácností a zvýšit potenciální hodnotu získanou z tohoto materiálového toku.

V ideálním cirkulárním městě jsou všechny potraviny spotřebovávané domácnostmi vyráběné lokálně a udržitelně. Potravinový odpad je co nejnižší a využívaný v kaskádových cyklech, které znamenají postupné využití biodpadu díky různým technologiím, tak aby užitná hodnota odpadu po prvním cyklu zpracování byla zachována v dalším cyklu - tak jako v případě BioCNG.

Na jakém principu bude fungovat první pražská bioplynová stanice?

Podobně jako řada analogických bioplynových stanic v Evropě, potenciální stanice v Praze bude využívat technologii anaerobní digestace. Anaerobní digestací se bioodpady přeměňují na bioplyn za nepřítomnosti kyslíku. Tento bioplyn je složen převážně z metanu (60 %) a oxidu uhličitého (40 %). Stlačením může být tento bioplyn přeměněn na bioCNG – plyn s vysokým obsahem metanu, který může být použit jako účinné palivo ve vozidlech. Je slibnou alternativou ke konvenčním fosilním palivům, díky nižším emisím CO2, hluku a znečištění prachovými částicemi. Z 1 tuny organického odpadu může být vyrobeno přibližně 73,8 m3 bioCNG, což je dostatek energie pro 123 kilometrovou jízdu jednoho autobusu poháněného bioCNG.

Odpadem výrobního procesu je tzv. digestát, organická složka, která může být využívaná jako kvalitní hnojivo místními zemědělci. Tento aspekt podporuje finanční udržitelnost projektu a má pozitivní dopad na životní prostředí.

Vozový park Pražských služeb může být poháněn z udržitelných zdrojů energie

Pražské služby, které jsou hlavním partnerem projektu, se do přípravy výstavby bioplynové stanice významně zapojily. Čísla, která byla zjištěna v rámci cirkulárního skenu, mluví za sebe: 93 500 tun bioodpadů, které by každoročně mohla zpracovávat bioplynová stanice, můžou být vstupem pro výrobu přibližně 7 milionů m3 biometanu.

Potvrzuje to i Radim Mana, tiskový mluvčí společnosti: “Bioodpad vnímáme jako velmi významnou složku komunálního odpadu a je škoda nevyužít jeho energetický potenciál. Kdo jiný, než největší městská odpadová společnost, by se o něj měl starat?”

Už jen 67% z celkového odhadovaného potenciálu biometanu může pohánět celý vozový park (147 osobních a 573 nákladních vozidel) Pražských služeb, největší pražské společnosti pro nakládání s odpady. Celá flotila Pražských služeb tak může být napájena z odpadu, který sváží. Zbývající biometan vystačí pro celoroční pohon 63 městských autobusů.

Dle Pražských služeb by mohlo vybudování bioplynové stanice zajistit nejenom energii potřebnou pro provoz svých vozidel z lokálních zdrojů, ale také uspokojí rostoucí poptávku občanů po ekologickém zpracování biologického odpadu.

“Ze strany občanů registrujeme zájem i tuto komoditu třídit. Nejsou to už jen majitelé rodinných domů, ale také vlastníci ostatních nemovitostí s předzahrádkou či terasou. Nelze opomenout ani běžné domácnosti, které hojně produkují gastroodpad, což je bioodpad s převažující živočišnou složkou,“ říká tiskový mluvčí společnosti Radim Mana.

Změny se dočká i stávající systém svozu bioodpad

Dle slov Vojtěcha Voseckého, hlavního řešitele projektu Cirkulárního skenu, by se bioodpady svážely nejen od občanů. Svoz bude probíhat i od hotelů, restaurací, kaváren nebo například pekáren a dalších větších průmyslových podniků. Stávající systém funguje dobře pro svoz kompostovatelného bioodpadu, neboli rostlinné složky bioodpadů. Tyto bioodpady také končí na několika pražských kompostárnách, kde je z nich vyráběn kompost.

Vzhledem k tomu, že bioplynová stanice může zpracovat jak rostlinnou, tak živočišnou složku bioodpadů, musí pro takový záměr vzniknout nový systém. I výstupy z bioplynové stanice jsou jiné - kromě biologického hnojiva bude stanice produkovat i velké množství bioplynu. Výzvou bude vhodně doplnit ten stávající sběr kompostovatelného bioodpadu, tak aby to pro obyvatele bylo srozumitelné, a zároveň aby byl svoz efektivní a dosahoval požadovaných výsledků.

Dějiny cirkulární ekonomiky se tvoří dnes

Cirkulární sken přinesl klíčové poznatky o tom, jaké materiálové toky a v jakém množstvím prochází českou metropolí. Projekt bioplynové stanice se ještě nachází v počáteční fázi, nicméně už dnes je hotová studie proveditelnosti pro její výstavbu, která nyní bude diskutována se zástupci magistrátu a Pražských služeb. Po této fázi bude následovat pilotní projekt produkce biometanu, který ukáže tuto technologii v praxi.

Transformace na udržitelnou společnost je během na dlouhou trať, nicméně první kroky na cestě k přechodu na cirkulární ekonomiku jsou plné naděje a inspirace. Praha se tak zapisuje do seznamu evropských měst, které mají ambici být lídrem v oblasti cirkulární ekonomiky. Projekt první bioplynové stanice v Praze snad nebude posledním – následovat by měla ostatní česká města, například v Brně už jezdí první autobus poháněný bioplynem získaným z čistírenských kalů. Česká republika by se tak mohla stát lídrem nejenom v cirkulárních technologiích, ale i obnovitelných a udržitelných řešeních pro místní dopravu a energetiku.


reklama

foto - Vaškevič Štěpán
Štěpán Vaškevič
Autor je redaktorem portálu
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

13.7.2019 08:13
Opět naprosto nesmyslně vyhozené peníze.
Hlavní složkou bioplynu je metan, takže jeho přeprava v autě je daleko náročnější než v případě nádrže na propan butan (na který auta reálně jezdí). Daleko jednodušší a levnější by bylo ten bioplyn spalovat v nějakých kotelnách.
Ale to by to nebyl "ekoprojekt" a nešly by z toho peníze do těch "správných" kapes.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.7.2019 10:45
Mám zkušenost z německého Freiburgu, kde bioodpad poctivě třídí a dávají do hnědých popelnic. Člověk by nevěřil, jak velký je to v létě zdroj zápachu a co vše se z popelnice na člověka vyvalí, při otevření deklu. Pražákům tedy přeji příjemné letní měsíce!

Ve Freiburgu se dávají do pytlů i všechny "recyklovatelné" obaly, je to však tak šíleně heterogenní směs, že si s tím těžko poradí velký tým najatých Poláků. Jak se dále s vytříděným odpadem nakládá, nevim, místní skládka však úspěšně roste.

O to více si člověk váží spalovny komunálního odpadu v Brně, která zásobuje teplem podstatnou část města.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

13.7.2019 10:57
Já bych tak příkrý v odsuzování nebyl. EU jako závazný postup při likvidaci odpadů stanovila tzv. cirkulární ekonomiku. Neznamená to nic jiného než to, že odpad už nemůže být ukládán na skládky, ale bude složkově separován a vracen do surovinového cyklu- příjem-spotřeba -opětovné využití. To je rozdíl oproti původní "lineární" odpadové lince = spotřeba-hrubá separace-skládka.

Bioplyn je směs více plynů(CH4,CO,CO2,H2, H2S atd.) z nichž je energeticky nejzajímavější metan, zemní plyn pak není nic jiného než vyčištěný metan.
A jsme doma- aby jezdil autobus nebo popelářský vůz na zemní plyn není problém.
Otázka se smrskne pouze na ekonomiku: Kolik stojí pořízení bioplynové stanice s konverzí na zemní plyn? A kolik dnes stojí nákladově provoz popelářských a jiných vozů pod Pražskými službami ? (nafta).

A za jak dlouho se to vrátí ? A jsme u dotací. Bez dotace je to ekonomicky nesmysl. Dotace pak vyjadřuje společenský zájem na odbourání fosilních paliv ve vazbě na změnu klimatu.
Ale jak správně píše pan Šimůnek, řada eko projektů byla skutečně zneužita pro odklon peněz do správných kapes. Což není mínusem ekologie, ale dávno známým problémem korupce,klientelismu,nepotismu a jiných obdobných praktik, kde ČR bezesporu patří k evropské špičce.
Ale zpátky k projektu- Praha s 1,3mil. obyvatel je ideální místo pro nastartování projektu přeměny odpadů na energii a její smysluplné využití např. v místní dopravě.
Uvidíme co Piráti vyválčí, projekt by bezesporu přispěl k trvale udržitelnému rozvoji našeho hlavního města.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.7.2019 16:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale vždyť je to hned od začátku ekonomický propadák - vyrobit ročně 7 milionů m3 bioplynu v hodnotě sotva 30 milionů Kč. To nic jiného než tunel na rozpočtové peníze být nemůže.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

13.7.2019 18:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Divadla, knihovny a obdobné kulturní záležitosti jsou dnes dotovány, včetně sportu.
Nahlíženo pouze ekonomickým pohledem by bylo lepší tyto instituce zavřít, nemovitosti vydražit a herce poslat na ulici.
No, a co dál ?
Odpovědět
ig

13.7.2019 19:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Však ono by se to protřídilo. Jsou herci, které bych klidně poslal na ulici a zase herci, kteří by nepotřebovali ani korunu dotací, aby vynikli mezi těmi ostatními :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.7.2019 19:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Knihovny - jako jakákoli jiná shromaždiště informací, jsou vysoce produktivní záležitost. Problém je, že výhodnost jejich využití je maskována tím, že byli pauperizováni vědci (a inteligence obecně), takže nemohou být financovány z jejich kapes jako dříve, ale dotacemi z peněz "ušetřených" na inteligenci (velmi stručně a zjednodušeně - až na dřeň problému - řečeno).

Divadla si dříve na sebe musela vydělat (a rozhodně to bylo spíš ku prospěchu - např. všechny Shakespearovy hry byly původně ryze komerční projekty, provedené bez jakýchkoli dotací). Když z vás stát vytluče víc než 50 % toho, co vyděláte (daněmi, povinnými pojištěními apod.), tak prostě nemáte na to, abyste v divadle nebo kině platil komerční vstupné (jako třeba ti diváci Shakespearových her, a to i londýnská chudina).
A pokud si na sebe špatní herci (a další rádoby umělci) nedokáží vydělat, neměl bych s jejich odchodem k lopatě žádný zvláštní problém.
Druhou věcí je, že na některé umělecké projekty se sháněli sponzoři už v antice, nicméně šlo o ryze dobrovolně darované peníze, což je něco naprosto jiného, než nedobrovolná plošná podpora všemi členy populace z jejich daní.

Pokud se týká sportu, tak pro dotace profesionálního vrcholového sportu nevidím sebemenší důvod (neměl bych problém s jejich totálním zrušením), dotace pro pohybové aktivity nesportovců (a hlavně dětí) se vracejí cestou jejich zdravotní kondice a nižšího rizika výběru nemocenské podpory.

Mimochodem, vydal jsem pět románů, z toho dva se spoluautoram, a dva vyšly ve dvou vydáních. Všechny byly komerčně úspěšné (= autorský honorář mi rozumně zaplatil čas do nich vložený) a nedostal jsem na jejich vytvoření žádné dotace či podpory.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.7.2019 19:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale vyrábět z biomasy bioplyn není jediná možnost jak dělat ekologii. Pokud by se v Praze energeticky využíval veškerý směsný komunální odpad jako v Brně, bylo by to pro ŽP mnohem přínosnější a jednodušší a hygieničtější. Sám brojíte proti tunelům a lobbingu a toto je ten případ, prosadí se něco za moc podpory s minimálním přínosem pro ŽP. Reagujte nějak konzistentně!
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.7.2019 19:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
Problém spočívá v tom, že ten "společenský zájem na odbourání fosilních paliv" je založen na ryzí fikci - "lidmi způsobeného globálního oteplování". Pokud by šly peníze na vypořádání se s klimatickým výkyvem ryze tržními mechanismy, neměli bychom záplavu objektů a aktivit, které představují jen hřbitovy na peníze (pochopitelně ne pro lidi a organizace, jejichž kapsy jsou oněmi hroby).
Odpovědět
ig

13.7.2019 11:10
Na druhou stranu organický odpad uložený na skládce je vlastně přesně to, o co usilují některé další projekty - uhlík nějak navázat do pevného skupenství a skládkovat. Tady to máme vázané vlastně zadarmo a jestli se místo x tun uhlíku vázaného v organických odpadech použije x tun třeba zemního plynu, vyjde to čistě z hlediska emisí CO2 nastejno :-)

Samozřejmě, další cíle jako snížit závislost ekonomiky na "divných" státech produkujících ropu a zemní plyn to neřeší, ale ten který se v článku považuje za nejdůležitější fakticky ano :-)
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

13.7.2019 18:56 Reaguje na
Špatný postřeh, organický odpad ve skládkách pracuje, rozkládá se a vylučuje m.j. metan.
Na skládkách by mělo skončit pouze a jenom to, co je inertní a nelze dál rozumným způsobem využít.
Rozumnou cestou šlo Brno- spalovna -výroba tepla a el. energie. Což je pro velké aglomerace vhodná cesta.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.7.2019 19:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ten skládkový plyn lze jímat a je to technicky podstatně jednodušší a levnější než výroba bioplynu. Jen se na tom nedá tolik vydělat.
Odpovědět
ig

13.7.2019 19:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Podle EIA skládky v Praze - Chabrech se počítá jen s tím, že se rozloží jen nepatrné množství organického materiálu (a i tak se plyn jímá a využívá), předpokládám, že na jiných skládkách to bude podobné. Ale do téhle debaty jsem se pouštět nechtěl, šlo mi spíš o to, že to rozhodnutí o výrobě bioplynu je dost povrchní (hlavně líbivé pro některé voliče) a o těchto souvislostech se při jeho přípravě neuvažuje ani náhodou. Při tom ekologie je už přímo z definice věda o souvislostech :-)
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

13.7.2019 20:32
Jádro problému tkví ale přece někde úplně jinde.
Lidská populace narůstá exponenciálně, a navíc se shlukuje do koncentrované plochy megapolí ( např. Londýn,Paříž,Peking,Kuala Lumpur,Istanbul.. apod.)
To vytváří obrovský tlak na okolní prostředí,které devastujeme jak kobylky.
Je to zajímavý jev,obecně celosvětově platný fenomén,bez ohledu na náboženství, rasu,politické zřízení.
Chtělo by to zvýhodnit venkov tak, aby tlak na nárůsty megapolí byl limitován k nule. Má k tomu někdo co říct?
Odpovědět
ig

13.7.2019 20:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Když pominu to, že je lidí obecně příliš moc, tak si myslím, že megapole je v důsledku méně zatěžující pro přírodu než rozptýlená populace. Lidi toho snědí stejně, ale doprava probíhá na kratší vzdálenosti, logistika je jednodušší, inženýrské sítě jsou kratší, bytový blok spotřebuje méně cenných zdrojů než odpovídající počet venkovských domků (i když ty domky jsou asi pohodlnější). Kdyby tomu tak nebylo, megapole by byly dražší než bydlení na venkově a lidi by tudíž nelákaly.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

13.7.2019 22:22 Reaguje na
Dovolím si nesouhlasit.
Velmi zjednodušeně rozdělím otázku na dvě části- ve velkých městech žije politická a finanční elita,která si dokáže odloupnout tu správnou porci vybraných daní. (moc+ peníze)Navíc také přerozděluje prostředky pro jiné regiony,které jsou tak na ní závislé. Připočtěme k tomu služebnictvo(byrokracii) a jsme doma. Důkaz- nejvyšší mzdy=Praha, nejvíce sídel firem=Praha
Tenhle početný spolek lidí na sebe nabaluje rodinné příslušníky a známé jejich známých,efekt sněhové koule.

Téhle početné populaci panstva už musíte vybudovat odpovídající infrastrukturu - vodárny,čističky,komplikované dopravní komunikace, svoz odpadů a jejich likvidaci,energetické sítě apod.

Těchto nákladů je venkov ušetřen-zde postačuje základní vybavení.

Lidé z venkova se však chtějí mít stejně , a proto odcházejí do velkých měst,kde tu šanci mohou získat.
Osobně bych to viděl na výrazné daňové a sociální zvýhodnění pracujících (a jenom těch pracujících) na venkově.
Nevidím potom důvod,aby se masy draly do Brna nebo Prahy.
Odpovědět
ig

13.7.2019 22:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
To ale myslím nemá mnoho společného s tím, že město je úspornější po rozpočtení nákladů skoro libovolného druhu na jednu osobu. Že se třeba konkrétně do Prahy stahují bohatí lidé (kteří mívají větší spotřebu) je druhá věc - tu spotřebu by měli tak jako tak, i kdyby bydleli jinde.

Ještě mimo téma reaguji na ty "známé známých". Nějak jsem si existence takového fenoménu nikdy nevšiml. Když ve firmě někoho hledáme (i na velmi odborné a špičkově placené pozice), vždycky je to v zásadě otevřené výběrové řízení, přestože situace, kdy stávající zaměstnanec doporučí někoho dobrého, koho osobně zná, bývá nejvýhodnější. Ale ono je takových známých lidí dost málo, takže se téměř vždy dostane na ty neznámé :-) A to je samozřejmě další věc která do bohatých měst přitahuje schopné lidi s potenciálem vysokých výdělků.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

13.7.2019 22:58 Reaguje na
Tady jsem měl na mysli veřejnou správu,nikoli soukromé firmy.
Odpovědět
ig

13.7.2019 23:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Aha, tak to jo :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.7.2019 09:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Problém je v tom, že na venkově práce jednoduše není. Některé vesnice v podstatě udržují při životě chalupáři, kteří se do nich přestěhovali na důchod, protože je tam levnější bydlení a možnost si připěstovat potraviny na své zahradě.

Rozvoj průmyslových podniků na venkově blokují především ekologové, nejrůznější dopravní omezení, která brání dojíždět za prací, vymýšlejí opět ekologové.
Osobně by mě dost zajímalo, kolik lidí (v rámci státu) kvůli ekodani na ojetá auta zůstává sedět doma na podpoře, nebo se z vesnice vystěhovalo. O pár takových příkladech ze svého okolí vím.

A z opačného směru:
Podmínky na venkově a možnost dojíždět zase tam limitují zájem odborníků (zejména lékařů) o práci zde. Proto jsou celé oblasti venkova bez jediné lékařské ordinace a problém se bude dále hrotit, protože většina stávajících venkovských lékařů již patří do kategorie PRAcující SEnior, a je otázka relativně krátkého času, kdy zemřou, nebo se tak zdravotně zhorší, že budou muset skončit.
A mladým se nelze divit, že tam nejdou: Plánují rodinu, pro děti chtějí kvalitní vzdělání, a to jim venkov neposkytne a dojíždění do škol ve městech komplikují ekologická opatření.
Odpovědět
ig

14.7.2019 12:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Přesně o tomhle jsem nedávno uvažoval. Že rozvoji venkova (je-li to opravdu věc veřejného zájmu, o čemž by se dala vést debata s argumenty pro i proti) by nejvíc pomohlo zrušení spotřební daně z phm, zrušení buzerace s emisemi a technickými kontrolami osobních aut a vámi zmíněné ekodani na ojetiny :-) Veřejná doprava nikdy nenahradí individuální, ani kdyby byla stoprocentně dotovaná, což je podle mně častý společný omyl všech úřadů :-) Kdybych mohl, tak bych takové úředníky poslal na služební cestu do USA, aby se přesvědčili, že to jde :-) Byly by to určitě líp vydané peníze než na poznávací zájezdy poslanců :-)
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

14.7.2019 18:59 Reaguje na
Bingo! Měl bych pár drobných připomínek,ale podstatu jste vystihl přesně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.7.2019 08:22 Reaguje na
Taky souhlas.

Jenže to, co navrhujete, není možné bez vítězství nějakého českého Bolsanara a pravděpodobně i bez vystoupení z EU.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist