Štěpán Vaškevič: Představte si Prahu, kde autobusy a popelářská auta jezdí na odpad z popelnic

Odpad jako palivo.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | ŠJů / Wikimedia Commons

Podobně jako řada dalších evropských metropolí, má Praha ambici stát se městem fungujícím na principech cirkulární ekonomiky. Prvním krokem je projekt Cirkulární sken, který odstartoval v loňském roce a zmapoval materiálové toky ve městě. Na základě toho navrhl tři ambiciózní pilotní projekty, které využijí potenciál odpadu, kterým se zatím plýtvá ale mohl by se stát zdrojem. Bylo navrženo více než 20 „cirkulárních strategií“, z nichž byly vybrány tři nejzajímavější pilotní projekty. Ty hlavní město zahrnulo do svých plánů a začne aktivně pracovat na jejich realizaci.

Analýza materiálových toků odhalila doposud nevyužívaný potenciál

První klíčový projekt, kterému se dopodrobna budeme věnovat v tomto článku, se zaměřuje na organický odpad. Ten z větší části končí ve spalovně, na skládce či dokonce v městských kanalizacích. Rada hlavního města Prahy proto schválila záměr prozkoumat možnost vybudování vlastní bioplynové stanice. Ve stanici by ročně mohlo končit až 100 000 tun organických odpadů, ze kterých by se vytvořilo ekologické palivo BioCNG, na které by mohlo jezdit všech 720 vozů Pražských služeb.

„Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významné množství produkovaného odpadu na území Prahy. Proto chceme v Praze bioplynovou stanici. Pokud budou popelářské vozy nebo autobusy v Praze jezdit na naše vlastní bioCNG, snížíme zátěž pro životní prostředí a zvýšíme energetickou soběstačnost celého města. Tento záměr plně zapadá do konceptu cirkulární ekonomiky, ve kterém město pracuje s odpady jako se zdrojem“, říká náměstek primátora Petr Hlubuček.

Bioodpad patří mezi klíčové materiálové toky v Praze

V pražských domácnostech tvoří potraviny až 70 % všech spotřebovaných materiálů ročně. Více než 990 000 tun odpadní biomasy se každoročně vyrábí ve městě, avšak do koloběhu se vrátí přibližně jen 50 000 tun organických materiálů. Praha v současné době totiž nemá celoroční, celoplošný oddělený sběr bioodpadu pro všechny domácnosti a podniky. Takové množství bioodpadů má vysokou hodnotu pro místní cirkulární ekonomiku. Proto existuje významná příležitost snížit ekologickou stopu domácností a zvýšit potenciální hodnotu získanou z tohoto materiálového toku.

V ideálním cirkulárním městě jsou všechny potraviny spotřebovávané domácnostmi vyráběné lokálně a udržitelně. Potravinový odpad je co nejnižší a využívaný v kaskádových cyklech, které znamenají postupné využití biodpadu díky různým technologiím, tak aby užitná hodnota odpadu po prvním cyklu zpracování byla zachována v dalším cyklu - tak jako v případě BioCNG.

Na jakém principu bude fungovat první pražská bioplynová stanice?

Podobně jako řada analogických bioplynových stanic v Evropě, potenciální stanice v Praze bude využívat technologii anaerobní digestace. Anaerobní digestací se bioodpady přeměňují na bioplyn za nepřítomnosti kyslíku. Tento bioplyn je složen převážně z metanu (60 %) a oxidu uhličitého (40 %). Stlačením může být tento bioplyn přeměněn na bioCNG – plyn s vysokým obsahem metanu, který může být použit jako účinné palivo ve vozidlech. Je slibnou alternativou ke konvenčním fosilním palivům, díky nižším emisím CO2, hluku a znečištění prachovými částicemi. Z 1 tuny organického odpadu může být vyrobeno přibližně 73,8 m3 bioCNG, což je dostatek energie pro 123 kilometrovou jízdu jednoho autobusu poháněného bioCNG.

Odpadem výrobního procesu je tzv. digestát, organická složka, která může být využívaná jako kvalitní hnojivo místními zemědělci. Tento aspekt podporuje finanční udržitelnost projektu a má pozitivní dopad na životní prostředí.

Vozový park Pražských služeb může být poháněn z udržitelných zdrojů energie

Pražské služby, které jsou hlavním partnerem projektu, se do přípravy výstavby bioplynové stanice významně zapojily. Čísla, která byla zjištěna v rámci cirkulárního skenu, mluví za sebe: 93 500 tun bioodpadů, které by každoročně mohla zpracovávat bioplynová stanice, můžou být vstupem pro výrobu přibližně 7 milionů m3 biometanu.

Potvrzuje to i Radim Mana, tiskový mluvčí společnosti: “Bioodpad vnímáme jako velmi významnou složku komunálního odpadu a je škoda nevyužít jeho energetický potenciál. Kdo jiný, než největší městská odpadová společnost, by se o něj měl starat?”

Už jen 67% z celkového odhadovaného potenciálu biometanu může pohánět celý vozový park (147 osobních a 573 nákladních vozidel) Pražských služeb, největší pražské společnosti pro nakládání s odpady. Celá flotila Pražských služeb tak může být napájena z odpadu, který sváží. Zbývající biometan vystačí pro celoroční pohon 63 městských autobusů.

Dle Pražských služeb by mohlo vybudování bioplynové stanice zajistit nejenom energii potřebnou pro provoz svých vozidel z lokálních zdrojů, ale také uspokojí rostoucí poptávku občanů po ekologickém zpracování biologického odpadu.

“Ze strany občanů registrujeme zájem i tuto komoditu třídit. Nejsou to už jen majitelé rodinných domů, ale také vlastníci ostatních nemovitostí s předzahrádkou či terasou. Nelze opomenout ani běžné domácnosti, které hojně produkují gastroodpad, což je bioodpad s převažující živočišnou složkou,“ říká tiskový mluvčí společnosti Radim Mana.

Změny se dočká i stávající systém svozu bioodpad

Vzhledem k tomu, že bioplynová stanice může zpracovat jak rostlinnou, tak živočišnou složku bioodpadů, musí pro takový záměr vzniknout nový systém. I výstupy z bioplynové stanice jsou jiné - kromě biologického hnojiva bude stanice produkovat i velké množství bioplynu. Výzvou bude vhodně doplnit ten stávající sběr kompostovatelného bioodpadu, tak aby to pro obyvatele bylo srozumitelné, a zároveň aby byl svoz efektivní a dosahoval požadovaných výsledků.

Dějiny cirkulární ekonomiky se tvoří dnes

Cirkulární sken přinesl klíčové poznatky o tom, jaké materiálové toky a v jakém množstvím prochází českou metropolí. Projekt bioplynové stanice se ještě nachází v počáteční fázi, nicméně už dnes je hotová studie proveditelnosti pro její výstavbu, která nyní bude diskutována se zástupci magistrátu a Pražských služeb. Po této fázi bude následovat pilotní projekt produkce biometanu, který ukáže tuto technologii v praxi.

Transformace na udržitelnou společnost je během na dlouhou trať, nicméně první kroky na cestě k přechodu na cirkulární ekonomiku jsou plné naděje a inspirace. Praha se tak zapisuje do seznamu evropských měst, které mají ambici být lídrem v oblasti cirkulární ekonomiky. Projekt první bioplynové stanice v Praze snad nebude posledním – následovat by měla ostatní česká města, například v Brně už jezdí první autobus poháněný bioplynem získaným z čistírenských kalů. Česká republika by se tak mohla stát lídrem nejenom v cirkulárních technologiích, ale i obnovitelných a udržitelných řešeních pro místní dopravu a energetiku.