Tereza Müllerová: Žabí večírky 2024

Tyto řádky píšu v den, kdy nasněžilo do prvních květů konvalinek, voňavých květů jabloní a rozvíjejících se květů kopretin. Přitom ještě před několika dny padaly republikové teplotní rekordy a meteorologové informovali o tom, že březen 2024 byl 10. globálně nejteplejším měsícem v řadě. A byl to právě březen, který byl letos opět ve znamení záchranných přenosů obojživelníků na lokalitě kolem Velkého vepřského rybníka na rozhraní prachatického a strakonického okresu (49.0880356N, 14.1217542E). Letos jsme na této lokalitě obojživelníky při jejich jarním tahu přenášeli už po sedmé. Zpočátku jsme se vzhledem k počasí docela obávali, že ani nestihneme postavit zábrany, které nám už několik let pomáhají v jejich ochraně, kdy jim při jarním tahu hrozí smrt na silnicích, které musí překonávat.

První aktivitu obojživelníků na silnici jsme zaznamenali už 1. března, kdy byli na silnici patrná první přejetá těla a na cestu se vydali první skokani a ropuší samci.

3. března jsme s velikou pomocí dobrovolníků z ČSOP Strakonice postavili zábrany, tentokrát už na třech úsecích. Je fajn, že zde funguje domluva s majiteli pozemků, na kterých zábrany stavíme. Ti zábrany respektují a těchto loukách v době tahu ani nijak nehospodaří.

Jako by obojživelníci věděli, co se chystá, tah se po postavení zábran plynule rozjel. Celkově letos přenášení na této lokalitě trval 34 dní (1.3.-2.4.2024), mělo čtyři silné období, kdy se na cestu vydávaly opravdu vysoké počty obojživelníků, ale dní, kdy se na silnici neobjevila ani žabí noha bylo opravdu jen pár.

Silný byl tah ve dnech, kde vydatně pršelo a zvýšila se teplota k 10 °C a naštěstí obojživelníky neohrozilo i protržení hráze po jednom z vydatných dešťů.

Celkem jsme letos na druhou stranu silnice přenesli 2412 jedinců (pro srovnání, v minulém roce to bylo 963 jedinců). Jako obvykle byli nejpočetnější skupinou ropuchy obecné – 2219 jedinců, následovali čolci – 79 jedinců (obecný 53, velký 23 a horský 3), skokani hnědí 73 jedinců, 32 blatnic skvrnitých, 9 kuněk obecných a letos poprvé jsme přenesli i jednoho jedince rosničky zelené.

Nárůst je oproti loňskému roku o 150 % v celkovém počtu. Přibylo ropuch, skokanů a kuňek, naopak ubylo čolků a blatnic.

Zaznamenali jsme i velký nepoměr mezi množstvím ropuších samců (2049) a samic (97). I přes naši snahu jsme nacházeli i dost přejetých těl obojživelníků, zejména po silných deštích, kdy silnici nejspíš překonávali ve větším množství i během dne v místech, kde nejsou instalovány zábrany.

Ke konci tahu už byly v rybníce vidět snůšky jak skokanů, tak ropuch, rybník vrněl zvuky žabích samců, můžeme snad tedy doufat, že mise putujících obojživelníků byla letos úspěšná a my jsme svou aktivitou přispěli alespoň malým dílem k podpoře obojživelníků.

Ti čelí nebezpečí zejména kvůli úbytku přirozených biotopů, které souvisí jednak s probíhající změnou klimatu, jednak se stále intenzivnějším využívání krajiny člověkem. Nejen z tohoto důvodu jsou všichni obojživelníci žijící v ČR zařazeni do Červeného seznamu ohrožených druhů, nebo mezi zvlášť chráněné druhy.

I proto nás velmi těší, že nám letos vyrazili na pomoc noví pomocníci a pomocnice, a to i v dětském věku, kteří a které obětovali svůj volný čas a aktivně se vrhli do přenášení obojživelníků.

A protože věřím, že ten, kdo jednou přenese žábu přes silnici, ten jí už nikdy nepřejede, je tu naděje, že jim osud nejen této skupiny živočichů nebude lhostejný ani v budoucnu.

---

reklama

---