https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomasn-kvitek-voda-v-krajine-a-vodni-nadrze-otazky-pro-potencialni-poslance-a-ministry
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Kvítek: Voda v krajině a vodní nádrže – otázky pro potenciální poslance a ministry

10.5.2021
Záchytný průleh se zatravněním a stromořadím
Záchytný průleh se zatravněním a stromořadím
Foto | Tomáš Kvítek
Reaguji na článek „Stát zná řešení vyprahlého Česka. Musí ale zaplatit těm, kdo ho drží v ruce“ (Seznam Zprávy, 6.5.2021). Nedávno jsem byl zde v diskusi nazván různými přívlastky „takový vědec, zelený ekolog a teoretik odtržený od praxe“, tak si snad svůj „kádrový profil“ tímto článkem moc „nezhorším“. A je třeba zdůraznit, že můj pohled je pouze odborný, ne politický.
 

Cituji z článku, pro ty co jej nečetli:

Piráti mají následující představu: 1) Zemědělci nemohou na zavádění takových opatření tratit. Naopak, je to pro ně často organizačně i technicky náročné. Jedná se ale o službu pro nás všechny, proto se jim to musí finančně vyplatit“. 2) „Stávající zmenšení půdních bloků na 30 hektarů nic neřeší. Je potřeba zatravnit místa s největší erozí, přerušit nebo využít odvodňovací systémy, obnovit meze a remízky, vrátit na pole stromy a keře. Tohle všechno musí být podporováno státem“. 3) „Přehrada udržuje hodně vody na jednom uzavřeném místě. Vodu je potřeba zadržet v celé ploše krajiny, přímo v půdě“.

TOP 09 zase chce víc podpořit ekologické zemědělství. „Naším cílem je zajistit, aby se nejméně na čtvrtině půdy hospodařilo v ekologickém režimu“.

KSČM deklaruje, „že důležité je obdělávat pole hlubokou orbou s dostatkem organické hmoty v půdě – stát by měl podporovat větší stavy dobytka, aby pro půdu bylo dost hnoje“.

STAN chtějí pro změnu dotovat zemědělský výzkum, aby se omezilo používání chemie v půdě. „Cílem by bylo snížit hnojení o 20 procent, používání pesticidů a ztráty živin o 50 procent, a to do roku 2030.

ČSSD má názor, „že vodní plochy se hodí pouze ve chvíli, kdy je třeba zahladit krajinu po těžbě. Vhodnější jsou podle něj malé rybníky, mokřady nebo tůně“.

Je celkem jasné, že opatření je třeba zemědělcům zaplatit. Takže prvá otázka je, ví někdo z politiků, kolik to bude stát a za jak dlouho by se opatření mohla zrealizovat (protierozní opatření, regulace odtoku vody z drenážních systémů, opatření k retenci a akumulaci vody na zemědělské půdě)? Je představa co to bude znamenat, že někde zatravním místo s největší erozí a nemám k tomuto zatravněnému půdnímu bloku polní cestu? A co bude zemědělec dělat s trávou? Terénním výzkumem je prokázáno, že pokud nebudou na poli, kde není zatravněno technická opatření k zadržení vody, tak erozi ovlivňující jednotlivé složky přírodního prostředí zásadně neomezíme. Protože velké přívalové srážky není samotná půda s plodinou nikdy schopna zadržet, i kdyby byla půda v ideálním stavu! Když na poli budou technická opatření (záchytné příkopy a průlehy s ozeleněním), eroze nebude nikoho zajímat! A je nutné zdůraznit, že nepomohou všemi pády skloňované remízky a zelené pásy (nemají retenční prostor)! Tomu výrazně nepomohou ani menší půdní bloky. Pro zadržení vody na poli a snížení eroze půdy potřebujeme komplexní řešení. Je připraveno? Příklad: voda se zeminou se v záchytném příkopě, průlehu zadrží, voda vsákne - podpoří vznik vyšší hladiny podzemní vody, nezpůsobí velké škody na pozemku, intravilánu, komunikacích (viz foto 1).

Zemina z erozí postiženého pole bude na něm zadržena, vytěžena a dána zpět na pole. Eroze tedy bude, ale nebude škodit vodním a vodárenským nádržím, rybníkům, říčním a přilehlým ekosystémům, jakosti vody. Nápad přerušit nebo využít odvodňovací systémy je chvályhodný.

Jak se to bude realizovat v praxi? Jsou politici již teď připraveni legislativně? Co z toho bude mít vlastník pozemku, když bude souhlasit s realizací? Jak budeme reagovat, když vlastník pozemku nebude souhlasit s realizací a na půdním bloku bude třeba 20 vlastníků? Co se bude dít, když např. soused nebude souhlasit s opatřeními? Je připravena novela zákona o vodách s ustanovením Vodních družstev? Nebo se bude čekat, až to vyřeší pozemkové úpravy, ca za 5-100 let? Dostane vlastník pozemku nějakou kompenzaci? Dojde k nějaké kompenzaci od investora (státu) uživatelům pozemku za ztrátu produkce, zvýšené náklady na obhospodařování pozemku? Dojde ke změně druhu pozemku po výstavbě - jak to ovlivní daň z nemovitých věcí? Budou opatření evidována v katastru nemovitostí? Zůstanou na tyto plochy přímé platby, kdo to bude garantovat? Bude SZIF s těmito opatřeními souhlasit? Nezmění se cena pachtu/nájmu po výstavbě opatření? Neznehodnotí se cena pozemku po výstavbě? Kdo bude zajišťovat údržbu opatření? Budou nějaké kompenzace za údržbu opatření? Jak dlouho tato opatření budou muset být udržována? V jakém rozsahu budou hrazeny projekty a realizace - pokud bude něco muset platit vlastník pozemku, nebude o opatření zájem? Kdo zařídí všechny související práce okolo projektů a realizace opatření? Pokud nebudou tyto otázky hned zkraje volebního období „na stole“ podchyceny právně, legislativně, tak jsou všechny tyto návrhy a opatření „na vodě“.

Názorem i je, že „přehrada udržuje hodně vody na jednom uzavřeném místě. Často to je přirovnáváno ke kýblu s vodou na vyprahlém poli. Může trochu protékat, můžete z něj nabírat vodu, dokud tam nějaká je. Ale to neřeší problém. Vodu je potřeba zadržet v celé ploše krajiny, přímo v půdě.“ Ano, to je však jen část pravdy.

Jak řekl jeden moudrý člověk, pravda je složena ze dvou polopravd. Již jsem zde psal v článku Půda nemá kohoutek, že půda sama o sobě na sucho nestačí a deklaruji to následujícím příměrem. Pokud nedám krávě krmení do žlabu, tak ji moc nepodojím. Pokud nedám půdě dostatek srážek (delší období sucha), tak z ní taky za určitou dobu nic nevyteče. A na tom nezmění nic sebelepší opatření v krajině – přesto jsou vítána a jsou potřebná.

A z tohoto důvodu jsou proto potřebné i vodní nádrže - ten kýbl v období dlouhodobého sucha, kde jinde již voda nebude, bude moc potřebný a vzácný. My jsme zatím zvyklí jen na 5-6 leté období sucha (a to po 3 letech sucha začínáme hodně hysterčit), ale co potom až přijdou sucha, trvající např. 15 let. Kde vezmeme vodu? Jakým nástrojem lze zajistit, aby se nejméně na čtvrtině půdy hospodařilo v ekologickém režimu“? Je představa co to znamená v ekonomice podniku? Jak dosáhnout toho, aby pro půdu bylo dostatek hnoje - jakým nástrojem? Kde seženeme rychle dobytek? Krmit budeme siláží z kukuřice, nebo senem? Za jakou dobu lze dosáhnout kýženého stavu? Co to znamená pro ekonomiku podniku a celého zemědělství? Více travních porostů, více dobytka - co s masem, máme dostatečný zpracovatelský průmysl? Omezit používání chemie v půdě je žádoucí, do jaké míry? Co to bude stát? Bude omezení chemie stačit na retenci a akumulaci vody v krajině?

Jsem tedy zvědav, jak se s těmito otázkami „popasují“ politici resp. ministři, kteří mají ambice změnit českou krajinu. Jedna věc je mít program, druhá věc je umět jej zrealizovat. Zatím je však mnoho otázek nezodpovězených.

Komplexní řešení, s kterým nikdo z politických stran zatím nepřichází, je následující: potřebujeme mít v krajině přírodě blízká a technická opatření na zemědělské půdě, mít dostatek hnoje, podporovat hlubokou orbu a hloubkové podrývání, na loukách provádět prořezávání drnu, omezit chemické prostředky a taky stavět vodní nádrže. Buď to bude jako obvykle, ode zdi ke zdi, nebo komplexní řešení.

Proto výzva politikům: „politici všech stran spojte se“ – tedy alespoň v této problematice. „Hezké“ heslo, co? Ale bez komplexního řešení „to zase bude pouze bouda na lidi“. Tak jen povzdech - třicet promarněných demokratických let! Doufám, že posledních. Ale pro to aby, byly poslední, je potřeba mnoho úsilí a práce, ne řečí, jak je v Česku obvyklé!
reklama

 
foto - Kvítek Tomáš
Tomáš Kvítek
Autor je profesorem na katedře krajinného managementu Zemědělské fakulty na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, pracuje i pro Povodí Vltavy.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.5.2021 07:52
Jako vždy před volbami , politici slibují modré z nebe. Po sečtení hlasů a přidělení mandátů následuje čtyřletý bujarý večírek podtržený osobní důležitostí vlastního já.

Bohužel není politická strana , která by důrazně prosazovala ochranu přírodního bohatství v ČR, nebo chcete-li jinak, prosazovala ochranu životního prostředí.
S výhledem na dalších 7 let jsem absolutní pesimista, což ovšem neznamená, že bychom měli jako spolky a zájmová sdružení rezignovat. Prostě budeme dělat co umíme a čekat na Příchod Godota.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.5.2021 08:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
jde o tom, čemu spíš uvěříte...ale obecně se nedá říci, že by krajina byla zásadním tématem neb je asi podstatnější ukotvení naší politiky jako jako osobité, kam péče o krajinu a zdraví nezastupitelně patří ale netvoří páteř. Příroda je schopna se o sebe postarat, pokud jí člověk permanentně nebude demolovat a ničit a na to by se měl zaměřit na neovlivňování. Z logiky věci vyplývají zásadní plány obnovy jako je zachycování vody, biokoridory lesní hospodaření ale to je spíš expost vyplývající z tragického stavu lidského plánování a ničení hodnot přírody jako přirozeného místa
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.5.2021 08:52
Myslím, že je třeba rozlišovat dvě věci:

1. Ochotu/prioritu s tím něco dělat.
2. Dělat to dobře a efektivně. Zde mne pan Kvítek již tisíckrát přesvědčil, že jeho přístup je ze všech, co jsem poznal, ten nejlepší a nejdomyšlenější. Rád uslyším protinázor.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.5.2021 10:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Skvělých odborníků máme dost. Problém je, že objektivně správné názory nebo návody ,které by nám pomohly napravit zvěrstva od krajiny po energetiku uváznou v nikdy nekončící žvanírně politických elit, které mají patent na vše, kromě zdravého rozumu.

A to je ten základní problém, nebudete-li aplikovat v praxi správné řešení , nikdy se nedoberete správného výsledku.

Podle mého názoru se vše podělalo když se Bursík a spol. (Strana zelených) se dostali do parlamentu,zatočila se jim hlava , šest poslanců, z toho čtyři čtyři ministři.

A doslova nám to svým přístupem a vystupováním na veřejnosti u lidí posrali. Kdyby zůstali v opozici, chovali se slušně a neřešili gendery,multikulty,zákaz jádra a jiné blbiny, a hlavně se soustředili na práci pro životní prostředí, byli bychom dnes úplně jinde.
Řečeno odborně - totální ztráta kredibility u veřejnosti, odborné obce a potenciálních voličů Strany zelených.
Z téhle žumpy se současná SZ nevyškrábe ani náhodou a alternativu zatím nevidím.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.5.2021 14:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Možná bude problém, jak vy odlišíte skvělého odborníka.

Já ho v panu Kvítkovi vidím proto, že je schopen zádrž vody v krajině řešit opravdu reálně a vysoce efektivně, nepřipustí líbivé blbůstky a je schopen také nalézt chyby v adorovaných projektech. Takto skvělých kriticky myslících odborníků NEMÁME dost.

Jinak v zásadě s vámi souhlasím.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

10.5.2021 15:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Souhlasím s Vámi. Problémem je však to, že s vlastniky a uživateli resp. nájemci pozemků se musí mluvit, férově jednat a vědět jaké mají problémy. Slušnost a zase slušnost a poslouchat lidi venku, co maji na srdci. Která politická reprezentace toto dokázala a která toto vůbec vnimá?
Odpovědět
va

vaber

10.5.2021 10:06
nic proti mokřadům a malým rybníčkům ,všichni je chválí a pějí na ně ody, ale někdo by měl vysvětlit jak malé rybníčky a mokřady chrání před suchem,
v období sucha mokřady obvykle vyschnou a rybníky pouští do půdy vodu podobně jako přehrada, pokud ji vůbec pouští ,protože většina rybníků si vytvoří nepropustné dno
celé zachraňování dnes ,je podobné záchraně prováděné melioracemi v minulosti a možná za padesát let budou potomci zase zachranovat melioracemi
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

10.5.2021 12:06
Politici budou slibovat. Možná spustí i dotační programy na výstavbu. Finance budou vybrané z daní od nás všech (jestli bude kde brát) a utrácet se bude hlava nehlava. Účinnější by bylo motivovat vlastníky pozemků změnami daňových zákonů. Úlevy na nemovitostní dani pro pozemky chráněné schválenými opatřeními a nárůst daně z nemovitostí pro pozemky bez opatření. Myslím , že součástí mozaiky opatření by mělo být i nějaké zastropování přímých plateb (podpora malých farem na úkor megapodniků) a využití ušetřených peněz z těch zastropovaných plateb na technická opatření i jejich provoz (bagrování zanesených průlehů, rybníků... a návrat ornice na pole). Současně by tento proces měl být jednoduchý. Pokud budete bagrovat MVN, poldr nebo záchytný příkop nesmíte zažívat byrokratické martýrium, které předpokládá že to bahno je "odpad" a požaduje zkoušky, posouzení, vyjádření... Navíc už vidím, jak se Vám v tom záchytném příkopu vyskytne čolek nebo modrásek bahenní a vy tu spláchnutou ornici nebudete moci vybagrovat a navézt zpět na pole ... Já sám na nic nečekám. Koupil jsem louku s potokem a pramenem a připravuji stavbu dvou rybníčků. Dotace neplánuji využívat. Dotace jsou zlo, deformující už tak pokřivenou realitu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.5.2021 16:27 Reaguje na Dalibor Motl
Dobrá cesta , mně se něco podobného povedlo také, až na to prameniště,které prostě nebylo.
Odpovědět
ag

agrice

10.5.2021 14:25
Vážený pane profesore, dovolím si jízlivě předpokládat, že je Vám znám stav rozdělení majetkových práv k půdě. To na co poukazujete ztroskotá na téže věci, jako všechny dobré nápady v rámci komplexních pozemkových úprav. Např. Vlastník nechce aby jeho doposud produkční pozemky byly znehodnoceny technickými opatřeními. I co se stane? 1) pozemky jsou vyvlastněny bez náhrady; 2) jsou vydány pozemky nahrazující zabranou výměru z bohatého vlastnictví státu; 3) úvahy na téma realizace (i budoucí) jsou promptně ukončeny.
Pokud hádáte variantu třetí, tak jste se trefil. Ostatně var.1 je pěkná sprosťárna. No, a na tu rozumnou variantu 2 už státu po všech restitucích a privatizacích NEZŮSTALA PŮDA.
Až tak jednoduché to je. Technická řešení neboudou bez masivního vyvlastnění půdy. Tím se dotyčný stane nevolitelným. Punktum
Za další....
Není náhodou zemina splavená z pole do nějaké "nádrže" sedimetem? Protože pokud ano, tak zapomeňte na nějaké jednoduché odvezení zpátky na pole. To by jste nám tu z toho dělal eko holubník. Na takového vykuka tu máme zákon o odpadech a vyhlášku! Obé děsný paskvil v gesci MŽP. Holt někdy je třeba v zájmu ochrany před např. těžkými kovy nebo uhlovodíky vylít s vaničkou i dítě.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.5.2021 14:57 Reaguje na agrice
"Příklad: voda se zeminou se v záchytném příkopě, průlehu zadrží, voda vsákne"

Pan Kvítek píše o záchytném příkopě, průlehu, ne o nádrži.
Odpovědět
ag

agrice

11.5.2021 06:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Jo a kontrole ze ČIŽP, AOPK, Hygieny, ÚKZÚZ nebo SZIFu to taky vysvětlíte?
To jako vážně?
A Monitoring eroze?
Sorry jako.
Fakt VELKÁ sranda
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.5.2021 09:14 Reaguje na agrice
Na co ty emoční tanečky?

To jako chcete říci, že ornici splavenou do průlehu si nemohu odvézt zpět na pole?
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

10.5.2021 14:59 Reaguje na agrice
Vážený pane (paní), to vše co píšete vím a znám. A máte zcela pravdu. Je tu ještě jedna varianta, a to ta, že vlastníkům a uživatelům bude stát vše dlouhodobě kompenzovat. Není možné, aby vlastník a uživatel tratili. A to pouze za předpokladu jejich sohlasu a dobrovolnosti. Proto ty otázky pro potenciální poslance, poslankyně, ministry a ministryně, zda jsi jsou vědomi toho co slibují. Jsem zvědav, kdo odpoví.
Odpovědět
ag

agrice

11.5.2021 06:51 Reaguje na Tomáš Kvítek
Stát nemá jak kompenzovat!!!!!
Protože nemá půdu.
Jako vlastník půdy na peníze S.E.R.U.
Hodně vlastníků to má podobně (dle vlastní zkušenosti, motám se okolo KoPÚ už drahně let) a půdu státu nepustí. Při představě, že na úvodním jednání vyleze zástupce fondu a zahlásí, že koeficient bude třeba 0,8. To ty úpravy skončí ještě než začnou!
A to odhlédnu od současného stavu, kdy co měsíc dostávám nabídky na odkup půdy. Za zásadně odlišnou cenu od toho co nabízí stát.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

11.5.2021 10:04 Reaguje na agrice
Lidé jsou různí. Lze jen doufat, že ne všichni jsou vám podobní. A to nemyslim jako urážku.
Odpovědět
JM

Jan Marján

10.5.2021 22:09
Je jasné, že o peníze jde až na prvním místě. Jsou však i případy, kdy by to nic nestálo. Nedávno jsem zavítal do míst, která jsem velmi dobře znal už před 50 lety. Tam, kde podle potoka byly zamokřené louky,je navážka. V katastru jsou však vedeny jako vodní plochy, bohužel se zaváží i dnes ale Městskému úřadu to nevadí. A takových míst bude asi v tomto státě víc.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

11.5.2021 19:15
Pane Kvítek z vašich článků je vidět, že máte o přírodu zájem. Ale bohužel jste idealista, který si myslí, že se problém vyřeší nějakým zákonem. Dnešní politici jedou na vlně populizmu a dělají věci, které se snadno mediálně prodávají aniž by alespoň trochu tušili jaké to bude mít důsledky.
Práce na poli v přírodě se nedá nacpat do tabulek. To co platí na jednom konci pole na druhém neplatí. A podobně je to co platí v údolí neplatí na kopci. Vy jste se zamiloval do průlehů a všude je prosazujete. My hospodaříme 30 let a průlehy jsme nepotřebovali. Největší eroze, které nás potkaly byly na tak malých pozemcích a v takové rovině kde by jste ty průlehy stejně nikdy nedělal.
Nevětší míru zodpovědnosti za pole musíte nechat na těch zemědělcích. Teprve když se někde ten problém opakuje, tak teprve pak aby do toho vstupovala státní správa. Největší nepřítel zemědělců je úředník, který bohužel málokdy rozumí tomu co po vás vyžaduje. A politici jsou na tom ještě hůř. Už jenom ten výčet nahoře mluví sám za sebe.
V dnešní době se trvale vymýšlejí gríningy, ozeleněné souvratě, meziplodiny atd. atd. To co vymyslí na jaře na podzim neplatí a to co vymyslí na podzim neplatí na jaře. Do toho po vás chtějí aby jste půl roku dopředu plánoval co kde a jak uděláte a chtějí po vás termíny. Za svůj profesní život jsem zažil začátek žní 6. června, ale také 10. srpna. A tohle všechno se má vejít do úřednických tabulek. Výsledek je takový, že stejný počet lidí pracuje na poli a stejný počet lidí to musí jistit z kanceláře. To rozhodně není podpora nějakých malých zemědělců,. kteří ve finále musí mít stejnou administrativu jako agrofert. A zrovna nedávno proběhla kauza z ministerstva zemědělství kolik peněz se utratí za drahé a nesmyslné programy, které mají za úkol špiclovat.
Nejlepší jsou jednoduchá řešení, které už tu ostatně byly. Například tady byl systém půdy v klidu, kdy si zemědělec 5 nebo 10% půdy vyčlenil z tržní produkce, jednou ročně nahlásil a bylo hotovo. A ne že mu tam budou celý rok courat úředníci a podle obrázku mu ukazovat jak má obdělávat půdu.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

11.5.2021 20:58 Reaguje na Petr Blažek
Souhlasim s Vámi ohledně buzerace papírování a vymýšlení lejster a nařízení. Šílené a oni to všichni úředníci považuji za správné. Děs a hrůza.
Průlehy jsem si nezamiloval. Ale to je stejně buřt. Pokud nebude chtít zemědělec tak s nim nikdo nehne. Jestli jsem idealista? Díky. Bez ideálů, poznání a rozumu se nikdy nic nepovedlo. To by se dnes oralo koňmi. Samozřejmě že vám nechci nic vnucovat. Jsou to pouze mé názory. Za nimi si stojím, neboť jsem celý život coural po polích a diskutoval s takovými hvězdnými agronomy jako byl pan Koubek z Vadčic u Pelhřimova.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

11.5.2021 21:15 Reaguje na Tomáš Kvítek
Vy tam navrhujete komplexní řešení. To když dáte úředníkovi do ruky tak vás bude nutit na skále podrývat. Nikdo nemá patent na rozum a bohužel nebo bohudík existuje mnoho různých názorů jak věci řešit. Právě jak už jsem zmínil přírodní podmínky jsou tak různorodé, že vlastně komplexní řešení neexistuje. To co je dobré pro mně na kopci je úplně špatně pro souseda v údolí. Jsou určitá pravidla, ale nemůžou se vyžadovat dogmaticky, protože každý rok je jiný.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

11.5.2021 21:29 Reaguje na Petr Blažek
Ja to vidím asi takto. Ty jednotlivé složky komplexniho řešení bych dotačně a investicně začal podporovat. A kdo si co pro sebe vybere a na jakém pozemku uplatní je jen jeho věc. A úředníkovi bych nedal šanci buzerovat.
Pouze kontrola, že bylo provedeno.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

12.5.2021 16:35 Reaguje na Tomáš Kvítek
No a teď mi řekněte kdo bude mít ten konečný patent na rozum, podle kterého se pojede. Vždyť ani u vás v akademické sféře se neshodnete. Vy, což chválím, podporujete orbu. Ale jsou vaši kolegové, kteří se bijí za bezorebné hospodaření a v minulosti nám dokonce na určitých pozemcích orbu zakazovali. A takových příkladů by se našlo víc. Kdo se lépe chová k přírodě - zemědělec, který škrábe pole do 10cm ,nedělá si žádné rozbory na doplnění živin a jeho výnosy obilnin se pohybují okolo 3,5t. Nebo zemědělec, který se snaží hluboko kypřit, doplňovat nejenom dusík, ale všechny potřebné živiny a tím udržet půdu v dobré kondici, a jeho výnosy jsou v průměru okolo 7t.
Do toho všeho nám ještě hodí vidle slavný evropský green deal. Tím jak se bude ubírat chemie a ještě zhoršovat počasí tak budou klesat výnosy z prodeje klasických surovin jako je obilí. A tak si bude čím dál víc zemědělců vylepšovat svůj rozpočet prodejem slámy na spalování nebo kukuřice do BPS a roztočí se spirála, kdy se do půdy bude čím dál méně vracet. Kde to asi skončí si můžeme domyslet. Nakonec to bude jak ve středověku kdy se půdy tak vyčerpaly, že se muselo provozovat trojhonné hospodaření.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

15.5.2021 21:49 Reaguje na Petr Blažek
konečný patent na rozum může a musí mít jen a jen zemědělec. nesmí to být úředník. dnes je to obráceně a to díky dotacim.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

16.5.2021 13:31 Reaguje na Petr Blažek
No vy zemědělci tez na obru nemáte jednotný názor.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

18.5.2021 20:33 Reaguje na Tomáš Kvítek
Jasně ani nemůžeme, protože jak jsem se zmínil co platí u mně neplatí tak docela u souseda.
Vy tady voláte po komplexním řešení a já říkám, že takové neexistuje.
Samozřejmě je to na těch jednotlivých subjektech a ti jsou různí. Někteří se snaží více jiní méně. Někteří se snaží něco pěstovat, jiní pobrat co nejvíce dotací za co nejméně práce.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist