https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomasn-kvitek-puda-nema-kohoutek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Kvítek: Půda nemá kohoutek

30.6.2020
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka
Má, nebo nemá půda kohoutek? Je to samozřejmě nadsázka, ale je dobré se zamyslet nad tím, co tato zkratka v nadpise vyjadřuje.
 

Jedná se často o spor, zda stavět raději vodní nádrže, nebo raději „dát do pořádku půdu“ a ta nám zadrží dost vody. Toto je základní východisko problému, ke kterému směřuji s vysvětlením.

Začít je třeba u půdy. Půda je významnou přirozenou zásobárnou vody: retenční schopnost půdy (krátkodobé zadržení vody) lze dle profesora Kozáka vysvětlit podle následujícího příkladu (Atlas půd České republiky, Praha 2009) a spočítat takto: 1 ha půdy = 10 000 m2, průměrná hloubka půdního profilu je v ČR 0,7 m. Předpokládaná pórovitost je 50 % obj., což značí, že do půdy může vsáknout až 3 500 m3 vody a kapilární pórovitost v rozsahu 50 % z celkové pórovitosti dává hodnotu 1 750 m3 vody schopné se v půdě zadržet. Mezi celkovou pórovitostí a kapilární je rozdíl též 1750 m3, jedná se o vodu gravitační, která rychle odtéká mimo půdní profil. Dále z těchto údajů vyplývá, předpokládáme-li, že po většině roku je půda nasycena na kapilární pórovitost, že pod plochou 1 ha půdy se nachází během roku 1 750 m3 vody krátkodobě zadržené. Ale to je jen předpoklad, který je teoretický a praxe obsahu vody v půdě je zcela jiná. Půdní profil není během roku nasycen zcela, rozsah nasycení velmi kolísá.

Pokud toto číslo přepočítáme na 4, 2 milionu ha zemědělské půdy, vychází ohromné číslo (7,35 mld. m3 vody). Ale zde je třeba ještě začít počítat dál a neskončit pouze u tohoto čísla, jak to dělá většina lidí. Voda se z půdy pravidelně každý den odpařuje, roční výpar na území ČR dle MZe (Modré zprávy) je ve skutečnosti 75-85 % toho, co spadne ve srážkách. Pak tedy v půdě zbývá již jen 1,84-1,1 mld. m3.

Voda v půdě je v neustálé dynamice, pohybuje se od plného nasycení po velkých deštích až po zcela suchou půdu s objemem vody na hranici, kdy voda v půdě prakticky chybí. V každém časovém okamžiku je to jinak, na každém místě terénu taky. Na Rakovnicku a v Jeseníkách to jistě budě často též jinak. Na půdu se nedá spolehnout jako na stálý a neměnný zdroj vody. Její množství v půdě záleží jen a jen na počasí.

Když je vody hodně, jako letos v červnu, půda se nasytí a voda nekontrolovaně odtéká po povrchu. Když je sucho, je vyprahlá, žádná voda z ní neodtéká. I navrhované mokřady, které by nasytily půdu vodou, ji musí odněkud brát. Mokřady vodu negenerují, ale „spotřebovávají“ na výpar. Přirozené mokřady vznikají všude tam, kde se voda nemůže rychle vsáknout do půdy, nebo je přebytek vody přesahující rychlost vsaku vody do půdy.

Pokud někdo glosuje “že půda nemá kohoutek“, tak naráží na to, že zásoba vody v půdě kolísá, a že se jen nerovnoměrně uvolňuje určité množství vody do vodních toků. Vlastně tím říká, ano půda může zadržet dost vody, a pokud ji budeme lépe obhospodařovat, tak jistě více než doposud, ale je silně závislá na tom, co nám spadne ve srážkách. Nemůžeme odtok vody nijak regulovat (mimo 1,2 mil. ha odvodněných půd) a využívat pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Pouze ca 5 % odvodněných půd má takové stanovištní podmínky, že jsou zde předpoklady pro regulaci odtoku.

Je samozřejmé, že půda nemá kohoutek a tím se též myslí, že nemůžeme z půdy dle naší potřeby vodu odpouštět. To mohou pouze vodní nádrže, kde jsou nainstalovány technické prostředky k regulaci odtoku vody. Je však jasné, že tyto vodní nádrže by se měly budovat především všude tam, kde není dostatek vody během roku, je zde záporná hydrologická bilance a nemůžeme zaručit zásobování obyvatel pitnou vodou jinak.

Jak nám ukázalo letošní počasí (sucho, povodně) je třeba budovat i víceúčelové vodní nádrže. Je třeba však budovat i drobná technická opatření v krajině (meze s protierozní funkcí, záchytné příkopy a průlehy, tůně, mokřady, suché nádrže a další opatření).

Důvodem pro nemožnost zásobovat půdní vodou stabilně obyvatele, je ta skutečnost, že voda je rozprostřená v ploše a pro její využití bychom tuto vodu museli stejně nějakým technickým zařízením koncentrovat do nějakého odběrového místa. Při uvedeném výparu pak zbývá na 1 ha půdy jen 437,5 - 262,5 m3, navíc zadržená kapilárními silami. Tedy nic moc, a to při plném nasycení, to je však zcela nereálný předpoklad a nemůže platit v průběhu celého roku.

Lze konstatovat, že i hospodaření na zemědělském půdním fondu je pouze částí celého problému retence a akumulace vody v krajině, v ucelených povodích. Samozřejmě je třeba zabránit erozi půdy, zvýšit obsah organické hmoty v půdě, nespalovat organiku vyrostlou na poli v biospalovnách (je to kradač organiky na poli), nezhutňovat půdu, nedělat neuvážené zábory nejkvalitnější půdy. Pouze výstavba přírodě blízkých a technických opatření na zemědělském půdním fondu a v lesích (pokud bude dost pršet) může zajistit dostatek vody ve studních, tůních a mokřadech. Voda nám totiž moc rychle za vyšších srážek odtéká po povrchu, vytváří povodňové situace a nestačí se dostatečně vsakovat do půdního profilu, pak nám logicky někde chybí. Nelze však z komplexního problému retence a akumulace vody v krajině vylučovat výstavbu malých i velkých vodních nádrží.

Jenom nádrže nás nespasí. Ale úplně bez nich to také nepůjde. Na snímku Hostivařská přehrada.
Jenom nádrže nás nespasí. Ale úplně bez nich to také nepůjde. Na snímku Hostivařská přehrada.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv LHMP

Diskuse, zda z hlediska retence a akumulace vody jsou vhodnější opatření zlepšující půdu, nebo výstavba drobných technických opatření, nebo výstavba přehrad, jsou velmi zavádějící. Každé plní jiný účel. To je třeba zdůraznit!

Jedny bez druhých, vzájemně nepropojených, se vždy potýkají s problémy týkající se buď množství, nebo jakosti vody odtékající z povodí. I zde v této problematice, jak obecně uvádí Komárek (Evropa na rozcestí, 2015), se jedná o dvojici protikladů a západní tradice se „monomanicky“ drží jednoho pólu polárního páru, druhý vylučuje.

Obě protichůdné polarity jsou stejně cenné, vyrůstají ze společného kořene či sebe navzájem. Pokud se objeví jednoznačná odpověď, není odpovědí, ale počátkem ideologie. Proto ve vzájemném propojení obou pólů je nutno hledat východisko a mělo by být i zamyšlením pro mnoho jednostranně orientovaných ekologických nebo vodohospodářských odborníků. Jednostranná, jednotlivá opatření nevedou často k cíli. Nositel Nobelovy ceny za fyziku Niels Bohr využil princip, že dvě protichůdné alternativy lze ve skutečnosti chápat jako navzájem komplementární v roce 1927 pro propojení klasické mechaniky a kvantové fyziky: CONTRARIA SUNT – COMPLEMENTA. A tento princip lze dle Bohra chápat daleko obecněji, než jen v otázce vlnové a částicové povahy atomu.

Je třeba se zamyslet i nad tím, proč v současnosti někteří obyvatelé ČR zcela zavrhují vodní nádrže, kterých by bylo potřeba. Důvodem je především ta skutečnost, že s půdou a vodou padající na ní se již 70 let zásadně a systémově nepracuje (mimo odvodnění a závlahy) s ohledem na retenci, akumulaci a jakost vody, i když se do různých opatření dávají nemalé prostředky. Příkladem toho, jak stát pracuje s půdou, je protierozní vyhláška a další opatření vybudované za 30 let, často se míjející svou účinností, neboť jsou jako „rozsypaný čaj na stole“.

Mnoho lidí je přesvědčeno, že by stačilo dát „půdu do pořádku“ a vybudovat mokřady a tůně a problém sucha a povodní by byl vyřešen. Zde nic nesvedou ani odborníci vodohospodáři, pokud se s krajinou „nezačne pořádně pracovat“ a lidé se sami nepřesvědčí, že jen toto nestačí. A politici tyto lidi neumí přesvědčit, neboť často mluví jen o „přehradách“. Že je nutno s krajinou, půdou a vodou pracovat systémově s ohledem na všechny mimoprodukční funkce krajiny ví dnes skoro každý trochu vzdělaný občan. Až se „ledy pohnou“, to znamená, až vlastníci pozemků začnou být aktivní, začnou se „dít věci“. Zde je třeba poznamenat, že je třeba je finančně zainteresovat na aktivitě. Třeba přes dotační politiku MZe ČR. Zatím to vypadá na klinč, což je držení nebo sevření soupeře (ekologové versus vodohospodáři), aby nemohl nic dělat. Vidíme negování jedněch či druhých potřebných opatření v zemědělské krajině, popř. zdržovací taktiku. Tudy tedy cesta nevede.

Jedině cesta spolupráce je ta správná.


reklama

 
foto - Kvítek Tomáš
Tomáš Kvítek
Autor je profesorem na katedře krajinného managementu Zemědělské fakulty na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, pracuje i pro Povodí Vltavy.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

30.6.2020 07:33
Dobře napsaný článek,vystihuje podstatu problému. Jedno i druhé je potřeba.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.6.2020 08:51 Reaguje na pavel peregrin
Souhlas.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.6.2020 11:22 Reaguje na pavel peregrin
Nikdo nikdy neříkal, že přehrady nejsou potřeba. My už ale přehrady máme.... a jelikož přehrady neřeší příčinu, ale následek problémů s vodou, tak nemá smysl stavět další, než aspoň začneme svědomitě řešit ony příčiny..... ale já vím.... vám jako zemědělci, toto nemá vůbec smysl psát....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.6.2020 12:31 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Příčiny nevyřešíte, protože je nikdo nezná. Vše jsou to jen domněnky, určitě jste si všiml, že za poslední dva měsíce napršela třetina ročního průměru. Ale přehrada je reálné dílo a jde o to, vytipovat možná místa. Vše je to otázka do budoucna, ale je třeba být připraven. Ostatně p. Kvítek to popisuje snad dost jasně.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

1.7.2020 12:05 Reaguje na pavel peregrin
Vás maminka neučila, že lhát se nemá? Žádné domněnky.... fakta jsou to a je i jasné jak to udělat... chybí jen chuť dělat správné věci.....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.7.2020 13:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak fakta, jo? Tak mi ta fakta jasně popište a prosím konkrétně, žádné bezobsažné žvásty, jak je vaším zvykem.
Odpovědět
va

vaber

30.6.2020 09:15
konečně rozumný článek o vodě v půdě a krajině, snad se rozsvítí v hlavě i kašpárkům
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.6.2020 09:45
Mně se na článku velmi líbí věcnost, lehkost a přirozenost argumentace podepřené dobrými fyzikálními argumenty a jednoduchými výpočty. Zjevně vzor pro mnohé arogantní jedince účastnící se diskuse na Ekolistu.

V článku je zdůrazněno, že bychom měli dělat předně ta nejefektivnější opatření. To by asi stačilo na řešení stávající situace. Problém je však jinde. Postupující klimatická změna může drasticky změnit situaci ve smyslu poměru srážky/odpar a nebude zbytí, než začít odparem šetřit, aby nadále neklesala hladina podzemních vod a v tocích vůbec něco teklo. Pak se klidně může stát, že mokřadnické akce parazitující na vodním režimu svého okolí se stanou kontraproduktivní a škodlivé.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

30.6.2020 10:14
Vypadá to, že článek (který je vyvážený) nepsal žádný ekologický extremista, který všechno ví nejlépe.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.6.2020 10:39
Myslím si, že nikdo nikdy nepsal, že se mají současné přehrady bourat....

Jde o to co v článku zaznělo..... přehrady už máme a vláda mluví +- jen o dalších přehradách..... přehrady se totiž používají jako univerzální lék na všechno, a to pod silným tlakem betonářské a vodohospodářské lobby.... hlavně, aby nikdo neřešil příčinu nedostatku/přebytku vody že..... TAKŽE JAK BYLO V ČLÁNKU VYSVĚTLENO... DALŠÍ PŘEHRADY JSOU ODMÍTÁNY PROTO, ŽE SE VLÁDA ANI CELÁ TATO ZEMĚ DOSTATEČNĚ NEVĚNUJE KRAJINĚ A JEJÍMU STAVU MIMO JINÉ I S OHLEDEM NA VODU.... NENÍ TO NAVÍC JEN O VODĚ A PROTO JSOU VYŽADOVÁNA HLAVNĚ OPATŘENÍ V KRAJINĚ, KTERÁ ŘEŠÍ VÍCE PROBLÉMŮ ZPŮSOBENÝCH ČLOVĚKEM NAJEDNOU..... TO UŽ ALE PAN KVÍTEK NENAPSAL.... I ON TAK TÉMA ZJEDNODUŠUJE....

PŘEHRADY MAJÍ BÝT TAM, KDE NENÍ JINÁ CESTA K DOSAŽENÍ POTŘEBNÝCH (OPAKUJI POTŘEBNÝCH, NE VYMYŠLENÝCH) FUNKCÍ.... PŘEHRAD MÁME ALE JIŽ MNOHO A JEJICH FUNKCE JE ČASTO SPORNÁ AŽ NEGATIVNÍ, TAKŽE SE NIKDO NEMŮŽE DIVIT, ŽE SE O CELÉM TÉMATU PŘEHRAD TOLIK POCHYBUJE.....

JE TŘEBA ŘEŠIT PROBLÉMY MULTIOBOROVĚ A HLAVNĚ ZODPOVĚDNĚ A NEPODLÉHAT LOBBY A IDEOLOGIÍM....




Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.6.2020 10:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Navíc se nemůžeme divit těm, kterým by chtěl tento stát vyvlastnit majetek ve jménu stavby přehrad, které nikdo nepožadoval a to zvlášť tehdy, když vidí, že stát neřeší příčiny a věci, ke kterým byl celospolečensky vyzván....

Jak se tématu pak Kvítek věnoval již delší dobu objektivně, tak teď pod něčím tlakem téma zbytečně zplošťuje.....
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.6.2020 11:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nezplošťuje, je naprosto v obraze.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

30.6.2020 11:16 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nerozumím slovu zplošťovat, co ve vašem pojetí vyjadřuje? V článku nemám ideologii, tedy jednostranné chápání problematiky, nepodléhám lobby, ale mám názor. Vy též, ale spíše se zdá, že ideologii zastáváte Vy. Nemám pravdu?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.6.2020 12:16 Reaguje na Tomáš Kvítek
Nepovažujte to prosím jako nějaké popírání Vašich znalostí nebo čehokoliv jiného. Jen jak jsem psal. Jde o to, že náprava krajiny a jejich přirozených funkcí nesouvisí jen s vodou a proto považuji za zploštění tématu, pokud někdo hodnotí tuto potřebu jen s ohledem na vodu. Všechny tyto témata spolu souvisejí. Lidé se tak dožadují nápravy většího problému než jenom nedostatku/přebytku vody.

Jistě sám víte v čem všem se stav krajiny odráží..

Celé toto vyjádření berte jako můj osobní názor na tento konkrétní článek. Já Vaše články dávám za vzor v jistých tématech, ale jindy mi to přišlo více objektivní. Možná jsem Vás jen špatně pochopil.. není třeba moje vyjadřování hned chápat jako útok. Není tak myšleno....

Co konkrétně Vám na mých komentářích přijde jako ideologie?
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

30.6.2020 12:36 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Díky za odpověď k vodě a jejímu zploštění, teď jsem to pochopil. přírodě blízká a technická opatření na zemědělské půdě a v lesích, jsou především o vodě. A pak o zatravnění a ochranného doprovodu zatravnění, zatravněných průlezích a vodě v nich o tvorbě biodiverzity flóry a fauny. Až bude zadržena voda, vše přijde skoro se dá říci "samosebou", protože kde je dost vody, je dost i života. Takže to co popisuji nevidím jako zploštění. K ideologii, pokud někdo apriori odmítá přehrady, je to ideologie. Pokud někdo předem odmítá zlepšovat krajinu, je to jednostranné a je to ideologie. Právě multifunkčnost a pestrost, není ideologií.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.6.2020 12:53 Reaguje na Tomáš Kvítek
Kdybych odmítal přehrady, tak požaduji jejich kompletní likvidaci. Už jsem můj postoj vysvětloval několikrát. Každopádně Váš názor je Váš názor a mně po tom nic není.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

30.6.2020 11:18
Prosím pana L. Kašpárka, aby napsal nějaký článek, zatím je jak, v přeneseném smyslu slova "kádrovák" názorů: Prosím fakta a ne slova!
Odpovědět
MG

Milan G

30.6.2020 11:34 Reaguje na Tomáš Kvítek
Protože vám Kašpárek váš článek neguje, tak je nad slunce jasnější, že vaše úvaha je v pořádku a že víte co píšete. Což se o Kašpárkovi samozřejmě říct nedá.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

30.6.2020 11:47 Reaguje na Milan G
Díky M. G., nevadilo by mně, kdyby pan Kašpárek vyjádřil negativní názor na můj článek, ale pokud by byl podepřený fakty, pak OK, ale takhle? Zase jeden, kterému se nelíbí názor druhého. Mělo by platit, nesouhlasím, ale respektuji tvůj názor, protože je podložený.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.6.2020 12:24 Reaguje na Tomáš Kvítek
Vidím, že si Vaše dedukce toho, jak byl myšlen můj komentář již žije svým životem.... prosím...
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

30.6.2020 12:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Prosím, příště formulujte přesněji, díky a nebude jiný život komentáře.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.6.2020 13:26 Reaguje na Tomáš Kvítek
K porozumění mezi dvěma lidmi je třeba snahy obou...
Odpovědět
DA

DAG

30.6.2020 21:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ano vždy je potřeba snahy dvou.
Jen mám takovou sebereflexní klapku.
Když mi nerozumí vůbec nikdo, tak je chyba na mojí straně ;)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

1.7.2020 12:09 Reaguje na DAG
Ty asi moc sebereflexe nemáš, když se ani nejsi schopen pod svoje bláboly podepsat...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.6.2020 13:31 Reaguje na Milan G
Ty jsi ale bezejmenný zakomplexovaný šmudla :)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

1.7.2020 12:07
Takže jsem se trefil... :)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.6.2020 13:07
Pane profesore měl bych konkrétní dotaz:

Udělejme si malý myšlenkový experiment a dohodněme se, že od r. 1990 -2020 byla u moci "zelená" vláda.

Ta v podstatě obnovila "říční " krajinu v ČR ve smyslu definice profesora Štěrby, resp. dnes dle pohledu např. paní Salzmann - infrastruktura krajiny.

Otázka zní : Bylo by dnes zapotřebí plánovat stavby 31 přehrad ,tak jak chce MZe ČR ?
Jestliže ANO, tak proč?
Jestliže NE, tak proč?
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

30.6.2020 13:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já bych nechal na hydrolozích, aby definovali, kde je záporná hydrologická bilance, tedy kde není dostatek vody z dlouhodobého hlediska a kde se nedá počítat s dostatkem vody při možné změně teploty vzduchu. To myslím je hotovo. Podrobnosti hydrologické bilance u jednotlivých přehrad neznám a tak neumím odpovědět. To je o suchu. Určitě fundovaný materiál musí být k dispozici. A pak jsou tu záplavy, povodně. Víceúčelové nádrže snížily kulminační průtoky a ochránily majetek a životy, převedly menší průtok skrz vesnice a města.
Má odpověď je, ano všude tak, kde je to třeba a lidé vodní nádrže potřebují a chtějí. Proti jde změna rázu krajiny a další faktory souvisící se změnou (výstavba silnic, přeložek, vystěhování obyvatel...), a i emoce. Jednoznačně kladná, ani jednoznačně záporná odpověď podle mne neexistuje. Vždy budou faktory pro, ale i proti výstavbě VN.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

30.6.2020 16:29
Pěkný článek, vyvážený, díky.
Voda je nutná, ale až na výjimky je to lepší řešit v lesích a lukách nad 600 m nad mořem. Do půdy se vsákne obvykle jen mírný déšť, pokud prší více jak 20 mm za hodinu, tak to odtéká po povrchu. A teprve za 5 dnů dojde k prosáknutí vody až do spodku ornice, do 40 cm.
Pro velké nádrže už v ČR není mnoho místa. Horší je, že zastavujeme údolní nivy. A pak se divíme, když přijde větší voda.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.6.2020 20:54 Reaguje na Katka Pazderů
Pokud jsem se dobře díval na mapu, mají se stavět jen malé nádrže v prakticky neosídlených místech.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2020 21:20 Reaguje na Jiří Svoboda
Paní Katka má zřejmě na mysli vily na břehu potoka, aby mohly paňmámy hned po ránu vyprat na valše poslané plíny a špinavé prádlo od svého početného potomstva, jak velí tradice. Zaneseného koryta si nikdo desítky let nevšímá, takže při větších srážkách jim voda umyje i podlahu a spodní část stěn. I bez kohoutku.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

30.6.2020 21:48 Reaguje na Katka Pazderů
A proč ne na orné půdě, kde je velká eroze? A proč nad 600 m.n.m? Českomoravská vrchovina je ca i pod 500 m.n.m. A proč ne na Rakovnicku, proč ne v okolí Prahy, kde jsou velké širé lány s erozí, zhoršená jakst vody, malé zásoby vody v podzemí a pozemky bez jakýchkoliv opatření. Proč, proč, proč?? Jaký máte důvod?
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

30.6.2020 21:54 Reaguje na Katka Pazderů
Váš obor je nemýlím li se: Phytotechnics and Plant Production. Prosím pošlete mi nějaké vaše články ohledně Hydrologie,Pedologie, odtoku vody, retence. Díky předem.
Odpovědět

Petr Čech

1.7.2020 13:01
Článek hodnotím 7*z10.
Nebyl zhodnocen fakt, že na suchou půdu nerado prší. Ve zdevastované půdě dochází k rychlému odtoku a voda se tak nemůže odpařovat v místě. Nedochází tak ke koloběhu vody v české přírodě. Samotný odpar snižuje teplotu okolí a zlepšuje teplotní poměry
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

1.7.2020 13:30 Reaguje na Petr Čech
Tak to tedy letos v Čechách asi nepršelo. Suchá půda byla až do května a pak bylo co? Byly povodně a nerado tedy pršelo.
Voda se odpařuje pořád, koloběh vody existuje, nikdo jej nařízením nezrušil. Odpařování vody ochlazuje okolní prostředí, OK.
Odpovědět

Petr Čech

1.7.2020 15:15 Reaguje na Tomáš Kvítek
To, že na suchou půdu nerado prší je moudrost předků, nikoli má. Srážkové úhrny v regionech ČR za období duben až květen a jejich vývoj svědčí o lecčem.
Koloběh vody s půdou v dobré kondici a vysokou absorbcí bude bezpochyby jiný, než ve zdevastové půdě, kde k absorpci nedochází, dešťová voda odtéká a půda rychle vysychá. A to nezmiňuji rizika eroze.
Odpovědět

Petr Čech

1.7.2020 15:19 Reaguje na Tomáš Kvítek
Odpařování vody ochlazuje okolí a snižuje odpar vody z půdy
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.7.2020 16:32 Reaguje na Petr Čech
Odpařování vody zvyšuje také vlhkost vzduchu a i tím se odpar z půdy snižuje. Ale kde vzít tolik vody (když nenaprší), aby to mělo potřebný efekt? Zapřahání kočáru před koně nefunguje.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

1.7.2020 13:31 Reaguje na Petr Čech
Díky za známku, hrozně si toho vážím.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

1.7.2020 13:32 Reaguje na Petr Čech
zapomněl jsem dodat, Pane učiteli děkuji za známku.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.7.2020 16:25 Reaguje na Petr Čech
Cituji z článku: "roční výpar na území ČR dle MZe (Modré zprávy) je ve skutečnosti 75-85 % toho, co spadne ve srážkách". To byste chtěl odpařovat ještě více, aby v tocích už téměř nic neteklo a úplně všechny studny vyschly? A když budeme odpařovat 95 % vody, tak se ten malý vodní cyklus najednou nastartuje?

Jaký je fyzikální důvod, že na suchou půdu nerado prší?

Zkuste si, prosím, udělat v hlavě pořádek (aspoň trošku).
Odpovědět

Petr Čech

1.7.2020 19:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, je potřeba zvýšit množství srážek. Většina srážek k nám doputuje na studených frontách ze zahraničí. Je ale potřeba, abychom neslyšeli "rozpadající se fronta", která srážek přinese málo. To je potřeba podpořit odparem a ten ze suché půdy s malou absorbcí není možný. Zlepšení absorbce půdy znamená více vody pro odpar což znamená více deště a kruh se pak uzavře. Sníží se teplota vzduchu což dále sníží odpar. To podpoří vsakování a napomůže obnově pramenů řek a doplnění spodních vod. Voda která rychle odteče po povrchu půdy protože se nevsakuje ničemu nepomůže, ba přímo zhoršuje povodňové stavy protože hladina řek rychle stoupne a následně stejně rychle i opadne. Aby vše bylo ještě složitější vstupuje do hry ještě nastartování růstu vegetace po deětích.
To jasně ukazuje, že je problematika složitá a není možné ji zjednodušovat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.7.2020 21:10 Reaguje na Petr Čech
Pro vás je tedy základem všude kyprá dobře vsakující půda a je vystaráno - kruh se uzavře.

Pak jsou ještě dva problémy.

1. Jak toho dosáhnout.
2. Zda to tak opravdu bude fungovat? Na pouštích máte většinou písek a ten vodu výborně zasakuje. Tam ten váš mechanismus ale nějak nefunguje.

Řekl bych, že když k nám ty fronty přestanou chodit, kyprá půda nepomůže. A pak je spíš lepší vodu maximálně jímat v nádržích a v podzemí a odpar minimalizovat.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

1.7.2020 22:23 Reaguje na Petr Čech
To je jak pohádka na dobrou noc. Vy ten systém máte jak v uzavřeném prostoru. Jako v koupelně. Každý meteorolog vám potvrdí, že 99.9 % srážek přichází z oceánů. A co vypaříme tak pošleme na Ukrajinu, třeba tam. Píšete, že systém je to složitý a vy jej popisujete jak jednoduchou rovnici o jedné neznámé. Co je to nastartování růstu vegetace po dešti? To jako evapotranspirace do té doby nefungovala? A vše bylo suché a pak to vše obživlo? Pane jaká je vaše profese, diky za info.
Odpovědět

Petr Čech

2.7.2020 07:05 Reaguje na Tomáš Kvítek
Tak tedy pane profesore rozhodl jste se jít cestou osobních útoků? Ne takovou hru si najděte jiné. Vy jste se rozhodl pro obhajobu mnohde zbytečných betonových monster tím, že jste vše zjednodušil na prostou absorbci a odpar, vše hodil do průměru bez ohledu na roční období! Vy mi budete podsouvat nějaký nesmyslný příměr o koupelně! Je vidět, že biologie není Váš obor, jinak byste nenapsal něco o obživnutí! A ano myslím si, že stavba přehrady je v českých podmínkách jen jeden velký tunel. Přehrad se v tomto století postaví jen pár, budou stát majlant, a nepřinesou tolik potřebné změny v zemedělství! Peníze lze využít efektivněji ke změnám přírodě bližším!
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

2.7.2020 08:14 Reaguje na Petr Čech
Já nejdu cestou ideologie, ale poznání. naše diskuse nemá cenu, je to ztráta času. Osobní útok to není, ale zajímalo mě z jakého hlediska, stanoviska, profese se na problém díváte. neobhajuji betonová monstra, mé příspěvky jsou o přírodě blízkých a technických opatření v krajině. A lidé si sami řeknou, kde chtějí víceúčelové nádrže. A nebude to záležet na mně, ani na Vás. S úctou TK
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.7.2020 12:27 Reaguje na Tomáš Kvítek
A už máte od Čecha 0*z10!
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

2.7.2020 14:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Jsem smutný a mám depku. 0 z 10 je fakt málo. Budu se muset vzchopit a zajit pro prášky a dát si panáka. Ale mohlo by to být i minus deset. Tak pan P.Č. byl dost laskavý.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.7.2020 07:39
Potěšilo mě, že p. Kvítek napsal, že každý meteorolog potvrdí, že 99,9% srážek přichází z oceánů. Tak to je a pokud tato voda nebude přicházet, můžeme se tady třeba stavět na uši. Zadržení vody v krajině je potřebné jak přes půdu, tak přes určité množství přehrad.
Delší dobu pozoruji, že mnoho lidí nemá potuchu o tom, jak funguje malý a velký vodní cyklus. Dobře napsáno- co vypaříme, pošleme třeba na Ukrajinu. A zásadní změna v souvislosti se zadržením vody v půdě, po které tak všichni volají, se může stát pouze a jenom se zásadní změnou agrární politiky státu, která umožní opět na pole zavést plodiny, jež půdu napravit umí. To je to nejlacinější a nejúčinnější opatření, bohužel nevidím zatím snahu. Takové pole vojtěšky či jetele vydá za desítky mokřadů, draze a mnohdy zbytečně budovaných.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

2.7.2020 20:20
Článek je zajímavě napsaný,ale opomíjí jednu zásadní skutečnost,že planeta se ohřívá. Naším problémem není ani tolik nedostatek srážek
ale zvýšený odpar což dokládají umírající lesy.
Za to nemohou čeští zemědělci ani jejich "velká pole", s tímto problémem se potýkají nejenom v celé Evropě(i tolik zmiňované Rakousko nevyjímaje),ale v celém světě(viz požáry v Kanadě, Austrálii ,Na Sibiři).
To jestli bude ve střední Evropě pršet to se nerozhoduje u nás ,ale nad oceány kde se tvoří vzdušné proudění.A tady se musíme zamyslet co způsobilo tak razantní změnu skleníkových plynů.Jsou to pole která jsou v Evropě víceméně už asi 200 let stejná nebo průmysl a vzrůstající doprava.Tady dokonce naopak docházelo k odchodu lidí z chudých oblastí a tyto oblasti byli následně zalesněny. V celé Evropě došlo za minulých 100 let až ke třetinovému nárůstu lesní plochy. V roce 2015 bylo v Evropě nejvíce lesů za minimálně 300 let a stejně uschly (kůrovec už je jen rána z milosti).
Tady je poslední dobou každý odborník na zemědělství a přitom bohužel velmi často je jeho jedinou kvalifikací že rozezná žlutou od zelené.
Vůbec není prokázáno v porovnání s okolními státy že velká pole nějak výrazně škodí. Nevznikla jediná studie která by porovnala rozdíl mezi jižní Moravou a východním Rakouskem a pod.Naopak mohu udat několik příkladů - na větších polích můžeme udržet menší utužení půdy(menší procento souvratí),dále menší spotřeba hnojiv a postřiků (menší přestřiky a přehozy,výrazně kvalitnější technika větších firem ), menší uhlíková stopa (menší spotřeba paliva na 1 ha.,1 velký traktor nahradí až 6 malých - menší výrobní kapacity na výrobu techniky).
Ve výzkumném ústavu melioračním kdosi napsal disertační práci,kde uvedl ,že 60 procent půdy je "potencionálně" ohroženo erozí a od té doby se to omílá pořád dokola. Eroze tady vždy byla a bude. Každý kdo ráno vyjde ven je potencionálně ohrožen že ho přejede auto a přesto auta jezdí dál.O tom jaká je eroze nerozhoduje velikost pozemku(největší erozi jsme měli na 5 ha),ale způsob přípravy a hlavně druh plodiny.Ozimy (řepka,pšenice,ječmen) prakticky erozí netrpí,kdežto jařiny hlavně kukuřice, mák, cukrovka jsou náchylné.Když vám přijde bouřka po zasetí a uvalení pozemku tak s tím nic nenaděláte.
Na základě této protierozní vyhlášky nám zakazují orat ve svahu aby tam zůstali rostlinné zbytky- ty prý zadrží více vody než když to kvalitně zorám. Navíc pluh je jediný stroj který pří jízdě po vrstevnici dokáže stěhovat půdu proti kopci.Když za den udělám 25 ha při 20cm hloubce přestěhuji 50 000 m3 o 40 cm výš. Což žádný jiný stroj nedokáže .
Každá zemědělská půdní operace má minimálně dvě funkce a to zkypření povrchu a přerušení kapilarity.Někteří argumentují tím že nad hnědým polem je v létě až 50 st. Proč to tak je - pole bylo řádně podmítnuto a nevypařuje se z něj zbytečně žádná voda zatímco vedle nad rybníkem je sice chládek ale vypaří se z něj více vody než doteče. Pro udržení vody v krajině je podstatně důležitější dělat řádně zemědělské operace než budování nějakých remízků nebo tůněk.Žádný strom ani žádná louka není perpetum mobile na vodu. Naopak jsou obrovskými odparovými spotřebiteli.Když na podzim orám nejvíce vyprahlé jsou víceleté porosty jako například vojtěška.Když se za suchého období projdete po poli tak tam jsou praskliny které vznikají sesycháním prokypřené půdy.Když začne pršet tak takovéto pole vysloveně tu vodu pije.Ale na víceletých porostech tyto praskliny nenajdete -půda je zhutněná častými přejezdy techniky.Zároveň také dochází k většímu kapilárnímu odparu.
Někdo argumentuje že se v Evropě vyrábí nadbytek potravin a že to není potřeba je vyvážet.Ale tady se vyrobí podstatně víc aut a ty nikdo direktivně neomezuje.
Je to taková evropská alibistická ekologie.My tady omezíme tu hroznou výrobu potravin a už nás nezajímá že díru na trhu vyplní potraviny například z Brazílie kde nikdo neřeší co se čím stříká. Navíc utlumení zemědělské výroby v Evropě o 1 procento znamená vypálení 1 000 000 ha lesa.A pak ještě podepíšeme mezinárodní dohodu aby jsme tam mohli vyvážet auta tak oni sem dovezou jejich potraviny.
Kdyby nevyjelo 70 procent osobních aut a letadel tak se nějak zvládne(jiný druh dopravy nebo plno cest je zbytečných jenom že se lidi nuděj),ale kdyby vypadlo 30 procent potravin tak je to katastrofa. Na světě jsou zásoby jen na několik měsíců a výpadky se řeší převozem z jižní polokoule na sever a naopak.Přesto se tady podporuje vznik jakéhosi státem podporovaného, ale v normálním světě
neživotaschopného zahradničení zvaného ekozemědělství které zatěžuje planetu uhlíkovou stopu více než konvenční protože na 1 bochník chleba potřebujete skoro dvakrát takovou plochu pozemku.A to ještě pomíjím fakt že v českých podmínkách to z devadesáti procent znamená výrobu ekosena .


Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

2.7.2020 20:31 Reaguje na Petr Blažek
Článek zvyšující se teplotu a výpar neopomiji. Pouze říká kolik vody se může odpařit. A članek není o zemědělství, ale o tom co může a nemůže půda pojmout a zadržet. Aby si někteří nedělali iluze, že zemědělec všechno může vyřešit.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

2.7.2020 20:59 Reaguje na Tomáš Kvítek
Víte nejhorší na tom je že si někdo myslí že zemědělství se dá zařadit do tabulek a termínů.A pak chodí úředníci kteří nerozeznají řepku od pšenice(když je ještě zelená) a mávají vám pod nosem papírem jak to máte dělat.Hospodaříme 30 let a vím že každý rok je jiný.Když si myslíte že už to máte tak příroda naordinuje zase takovou směs že vám jde hlava kolem.A dneska na internetu jsou všichni tak chytrý.Nedivte se že jsem krapet nabroušený.Dnešní aktivisté udělají demonstraci za záchranu včeliček(nemám nic proti včelám) pak si sednou do suv odjedou na letiště a odletí na druhou stranu zeměkoule si lehnout na pláž.Ale za všechno můžou zemědělci a jejich velká pole.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.7.2020 07:13 Reaguje na Petr Blažek
Jako zemědělec k tomu nemám co dodat, napsal jste to dobře. Jenže to chápu já a pak asi ještě dva tři lidi zde. Ostatním to nevysvětlíte.
Odpovědět
RN

Radek Novák

2.7.2020 21:17 Reaguje na Petr Blažek
Je to pravda pojato trochu šířeji, ale jinak "klobouček dolů". I když některým spíš praskne žilka než aby se nad tím alespoň zamysleli.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist