Tomáš Kvítek: Jednoduchá i složitější opatření ke zmírnění sucha v lese

S vodou se musíme naučit hospodařit i v lesích. (Foto 1)

Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Proč bychom měli? Protože například během ledna až února roku 2020 byly hlášeny dva povodňové průtoky, a to i v oblastech, které nejsou zemědělsky obhospodařované, spíše přírodní (NP a CHKO). Zde je vidět, že si „příroda sama neporadí“!

To je podstatná informace, snad pro všechny, i ty co si myslí, že příroda je všemocná. Není! Vodohospodářští odborníci to vědí velmi dlouho, laická veřejnost se diví, proč se s tím něco nedělá.

Co vyplývá z těch letošních zvýšených vodních stavů? Na zemědělské půdě, ale i v lesích, vzniká rychlý, nezadržený přímý odtok (povrchový a podpovrchový) vody z krajiny. Například 22. 5. 2020 v obci Žimutice, kde na metrologické stanici Temelín spadlo za 20 minut 30 mm srážek a je problém.

Foto 2 a 3: Po lesních cestách může voda odtékat velmi rychle.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Přímý odtok nám často pak následně „pomáhá vytvářet“ i dlouhodobější sucho, snižuje vitalitu keřové a stromové vegetace. Současně je i pravda, že rychlý odtok vody nemusí nastat, pokud je půda sušší a je schopna vodu vsakovat.

Druhým „pólem“ obsahu vody v půdě je stav, kdy je půdní profil plně nasycen (například zamokřená plocha). Je to jako, když chcete do po okraj plného sudu nalít další vodu a myslíte si, že se v sudu ještě zadrží. Nezadrží.

Foto 4: Dřevěná svodnice.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Hospodařit s vodou se musíme naučit a zde vždy pomohou drobná technická opatření. A to jak na loukách, na orné půdě, tak i v lesích. Zcela určitě voda rychle odtéká i z lesních cest, nejen z těch asfaltových (viz foto 2-3). S vodou je třeba pracovat. A jsou místa, kde se vybudovaly hezké cesty, ale již nikdo neřešil odtok vody. Voda odtéká z cesty bez užitku, a i lesem, místo aby byla zadržena a využita.

Odtok vody z lesních cest a její zadržení lze řešit mnoha způsoby (Foto 4-6). Opatření pro tento svod vody jsou údržbově nedokonalá a pracná.

Foto 5: Svodnice z dřevěných hranolů.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Dřevěná svodnice z hranolů (foto 5), popřípadě „U“ traverza (foto 6) jsou již materiálově náročnější, než jednoduché přerušení odtoku vody malou terénní úpravou.

Schéma 1 a následující foto 7-8 ukazují jednoduchou terénní úpravu povrchu cesty. Jedná se o celkem bezúdržbové a levné opatření, pokud je takovýchto opatření více za sebou, není nutno provádět pravidelnou údržbu cesty.

Foto 6: „U“ traverza napříč cestou k odvedení povrchové vody.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Na turistické cestě (potenciálně i na polní a lesní), kde dříve byla velká eroze, došlo po malé a finančně nenákladné úpravě terénu i k odvedení vody do okolního porostu a jejímu zasakování.

Tuto terénní úpravu lze realizovat i na cestách v lese (foto 10-11). Opatření jsou sice mechanizačně „brutálnější“, ale účel byl splněn, zadržela se voda v lese i pro potřeby lesní vegetace a odstranila se eroze na lesní cestě. Jedná se o jednoduché svedení vody z cesty do lesa s terénní nerovností s pokračujícím mělkým příkopem, kde tato může zasakovat, či se zadržet na povrchu (Foto 13). Tento mělký příkop by měl být veden po vrstevnici, pokud možno do takové vzdálenosti, jak je to možné. Voda zde může navlažovat svrchní horizont lesní půdy.

Schéma 1 ukazuje jednoduchou terénní úpravu povrchu cesty.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Další z možností, je vytvořit i mělkou jámu pod i nad cestou (Foto 14) a v ní vodu zadržet.

Toto jsou opravdu jednoduchá, finančně nenáročná opatření, které může každý kdo má zájem realizovat.

Foto 7 a 8: Úprava terénu vytvořením mírné vlny terénu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Pro vlastníky lesních pozemků, kteří chtějí pro zadržení vody v lesích vytvořit náročnější stavby, je určen Dotační program MZe ČR: Dotace v lesním hospodářství. Ty zahrnují v Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 opatření M08 „Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů“, kde jsou dotační operace:

Foto 9: Úprava terénu vytvořením mírné vlny terénu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

8.3.1 Zavádění preventivních opatření v lesích. Operace má podpořit realizaci preventivních opatření před povodňovými situacemi, a podpořit tak následné snížení rozsahu škod způsobených těmito extrémními jevy. V rámci této operace jsou podporovány projekty malého charakteru na retenci vody, např. retenční nádrže nebo opatření na zpomalení odtoku vody a snížení odnosu splavenin zpomalením rychlosti vody prostřednictvím hrazení bystřin nebo stabilizací strží. Operace je zacílena na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) na území celé České republiky mimo Prahu a vodní toky, popř. jejich části a vodní útvary, které se nacházejí v rámci PUPFL. Žadatel: Soukromí a veřejní vlastníci, nájemci, pachtýři a vypůjčitelé lesa a jiné soukromoprávní a veřejnoprávní subjekty a jejich sdružení a spolky.

Foto 10 a 11: Terénní nerovnosti na cestě a vytvoření mělkého příkopu, napříč svahem po vrstevnici, kde může voda zasakovat.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

8.4.2 Odstraňování škod způsobených povodněmi. Operace má podpořit snížení rozsahu škod způsobených přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi. V rámci této operace je podporováno odstraňování škod způsobených povodněmi na malých vodních tocích a v jejich povodích, např. odstranění povodňových nánosů, usměrnění koryta vodního toku, oprava poškozených vodních děl, odstraňování škod způsobených povodněmi na objektech hrazení bystřin a hrazení a stabilizace strží, na lesních cestách a souvisejících objektech. Operace je zacílena na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) na území celé České republiky mimo Prahu a vodní toky, popř. jejich části a vodní útvary, které se nacházejí v rámci PUPFL.

Foto 12 a 13: Terénní nerovnosti na cestě a mělká jáma se zadrženou vodou.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

8.5.2 Neproduktivní investice v lesích. Operace je zaměřena na podporu zvyšování environmentálních a společenských funkcí lesa podporou činností využívajících společenského potenciálu lesů. V rámci této operace je podporována výstavba a rekonstrukce stezek pro turisty do šíře 2 metrů, naučné stezky, značení, výstavba herních a fitness prvků, zřizování odpočinkových stanovišť apod. Operace je zacílena na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) na území celé ČR mimo zvláště chráněná území, oblasti Natura 2000 a Prahu.

Žadatel: Soukromí a veřejní vlastníci, nájemci, pachtýři a vypůjčitelé lesa a jiné soukromoprávní a veřejnoprávní subjekty a jejich sdružení a spolky. Více se lze dozvědět zde.

Foto 14: Dřevěná přehrážka na snížení rychlosti vody. Foto 15: kamenný svodný, odvodňovací příkop bez retenčních opatření.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Na foto 14 je vidět jedna retenční přehrážka ze dřeva, pokud se vytvoří soustava těchto přehrážek, je možno snížit rychlost odtékající vody i celkový objem odtoku. Zde by měl být současně řešen i převod vody do záchytným příkopů budovaných po vrstevnicích.

Tento způsob retence vody nebyl na nákladně vybudované cestě (foto 15) s odvodňovacím příkopem dodržen. Tímto „nedokonale vyprojektovaným“ opatřením jsme sice svedli vodu do jednoho místa, ale nic jsme pro posílení retence vody, snížení rychlosti vody, snížení objemu odtékající vody neudělali. Na les a na sucho v něm nikdo nepomyslel.

Vhodných míst na zadržení vody v lesích je mnoho, jde jen o to vytipovat takovéto lokality (foto 16).

Nelze však v současné době projektovat vodohospodářská opatření tak, že objem vody co přiteče z přívalových srážek, tak současně odteče (to lze vidět všude tam, kde je hladina vody ve vodní nádrži současně s bezpečnostním přelivem) – foto 17.

Foto 16: Zde kdysi byla malá vodní nádrž, a pořád zde existuje vhodná lokalita s možností její obnovy.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

A sedimenty, které nese voda, zanášejí vodní nádrž a snižují i objem zadržené vody. Vodní nádrž je třeba řešit v souvislostech s krajinou, jejím obhospodařováním v povodí nad ním. Pokud toto nezohledníme, jedná se o nevhodně vynaložené finanční zdroje. Každá vodní nádrž by měla mít ovladatelný akumulační prostor (dlouhodobé zadržení vody) i retenční prostor (krátkodobé zadržení vody) viz foto 18.

Pro vybudování takovýchto opatření jako jsou na foto 17-18, je třeba nejdříve zpracovat studii s identifikací míst (kritických bodů) zrychleného odtoku vody za výrazných srážek. Kritický bod odtoku je místo, kde voda viditelně odtékající po povrchu vtéká do vodního toku, rybníka, vodní nádrže, tj. místo, kde se voda soustřeďuje. Stejné zásady platí i pro „neviditelnou, ale reálnou“ podpovrchovou vodu podchycenou drenážními systémy nebo lesními příkopy. I zde je možno vodu regulovat, zachytit ji a dále ji dle stanovištních podmínek využívat.

Foto 17: Vodní nádrž bez retenčního ovladatelného prostoru. Foto 18: Vodní nádrž s retenčním prostorem.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Pokud existuje ze strany vlastníků pozemku, nebo i uživatelů zájem o řešení problematiky sucha, je třeba začít tuto oblast systematicky řešit. Cílem tohoto článku je ukázat i jaký by měl být postup prací. Je třeba nechat zpracovat studii opatření a v ní je třeba provést tyto práce:

1. Zjistit vlastnické a uživatelské vztahy a toto vše promítnout do mapových podkladů.
2. Provést rekognoskaci zájmového území.
3. Identifikovat kritické body odtoku vody.
4. Navrhnout opatření k zadržení vody v lese, zakreslit je do map a odhadnout náklady na vybudování opatření.
Projektová dokumentace je pak náročnější, ale to je jiný příběh.

Při projektování opatření je třeba vzít i v úvahu, že s projektově řešenými a realizovanými opatřeními v oblasti sucha, lze současně řešit i následující problematiky:

a) zvýšení hladiny podzemní vody, více vody ve studních,
b) výrazné omezení eroze půdy,
c) snížení rizika lokálních záplav,
d) snížení doby agronomického a hydrologického sucha,
e) výrazné zlepšení jakosti vody,
f) zvýšení retence vody v půdě,
g) zvýšení akumulace vody v povodí,
h) zvýšení ochlazujícího účinku vegetace,
i) zvýšené poutání vzdušného CO2,
j) zvýšení vitality keřové a stromové vegetace,

a tyto problematiky je třeba zohlednit. Proto je záhodno, řešit projektově vše současně a ne se vracet s projektováním na stejné místo, vždy když se změní klima.