https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomasn-kvitek-jednoducha-i-slozitejsi-opatreni-ke-zmirneni-sucha-v-lese
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Kvítek: Jednoduchá i složitější opatření ke zmírnění sucha v lese

5.6.2020
S vodou se musíme naučit hospodařit i v lesích. (Foto 1)
S vodou se musíme naučit hospodařit i v lesích. (Foto 1)
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka
Sucho bylo v historii, je v současnosti a pravděpodobně bude nastávat i budoucnosti. My se můžeme pouze adaptovat a začít se chovat zodpovědněji ke každé kapce vody.
 

Proč bychom měli? Protože například během ledna až února roku 2020 byly hlášeny dva povodňové průtoky, a to i v oblastech, které nejsou zemědělsky obhospodařované, spíše přírodní (NP a CHKO). Zde je vidět, že si „příroda sama neporadí“!

To je podstatná informace, snad pro všechny, i ty co si myslí, že příroda je všemocná. Není! Vodohospodářští odborníci to vědí velmi dlouho, laická veřejnost se diví, proč se s tím něco nedělá.

Co vyplývá z těch letošních zvýšených vodních stavů? Na zemědělské půdě, ale i v lesích, vzniká rychlý, nezadržený přímý odtok (povrchový a podpovrchový) vody z krajiny. Například 22. 5. 2020 v obci Žimutice, kde na metrologické stanici Temelín spadlo za 20 minut 30 mm srážek a je problém.

Foto 2 a 3: Po lesních cestách může voda odtékat velmi rychle.
Foto 2 a 3: Po lesních cestách může voda odtékat velmi rychle.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Přímý odtok nám často pak následně „pomáhá vytvářet“ i dlouhodobější sucho, snižuje vitalitu keřové a stromové vegetace. Současně je i pravda, že rychlý odtok vody nemusí nastat, pokud je půda sušší a je schopna vodu vsakovat.

Druhým „pólem“ obsahu vody v půdě je stav, kdy je půdní profil plně nasycen (například zamokřená plocha). Je to jako, když chcete do po okraj plného sudu nalít další vodu a myslíte si, že se v sudu ještě zadrží. Nezadrží.

Foto 4: Dřevěná svodnice.
Foto 4: Dřevěná svodnice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Hospodařit s vodou se musíme naučit a zde vždy pomohou drobná technická opatření. A to jak na loukách, na orné půdě, tak i v lesích. Zcela určitě voda rychle odtéká i z lesních cest, nejen z těch asfaltových (viz foto 2-3). S vodou je třeba pracovat. A jsou místa, kde se vybudovaly hezké cesty, ale již nikdo neřešil odtok vody. Voda odtéká z cesty bez užitku, a i lesem, místo aby byla zadržena a využita.

Odtok vody z lesních cest a její zadržení lze řešit mnoha způsoby (Foto 4-6). Opatření pro tento svod vody jsou údržbově nedokonalá a pracná.

Foto 5: Svodnice z dřevěných hranolů.
Foto 5: Svodnice z dřevěných hranolů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Dřevěná svodnice z hranolů (foto 5), popřípadě „U“ traverza (foto 6) jsou již materiálově náročnější, než jednoduché přerušení odtoku vody malou terénní úpravou.

Schéma 1 a následující foto 7-8 ukazují jednoduchou terénní úpravu povrchu cesty. Jedná se o celkem bezúdržbové a levné opatření, pokud je takovýchto opatření více za sebou, není nutno provádět pravidelnou údržbu cesty.

Foto 6: „U“ traverza napříč cestou k odvedení povrchové vody.
Foto 6: „U“ traverza napříč cestou k odvedení povrchové vody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Na turistické cestě (potenciálně i na polní a lesní), kde dříve byla velká eroze, došlo po malé a finančně nenákladné úpravě terénu i k odvedení vody do okolního porostu a jejímu zasakování.

Tuto terénní úpravu lze realizovat i na cestách v lese (foto 10-11). Opatření jsou sice mechanizačně „brutálnější“, ale účel byl splněn, zadržela se voda v lese i pro potřeby lesní vegetace a odstranila se eroze na lesní cestě. Jedná se o jednoduché svedení vody z cesty do lesa s terénní nerovností s pokračujícím mělkým příkopem, kde tato může zasakovat, či se zadržet na povrchu (Foto 13). Tento mělký příkop by měl být veden po vrstevnici, pokud možno do takové vzdálenosti, jak je to možné. Voda zde může navlažovat svrchní horizont lesní půdy.

Schéma 1 ukazuje jednoduchou terénní úpravu povrchu cesty.
Schéma 1 ukazuje jednoduchou terénní úpravu povrchu cesty.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Další z možností, je vytvořit i mělkou jámu pod i nad cestou (Foto 14) a v ní vodu zadržet.

Toto jsou opravdu jednoduchá, finančně nenáročná opatření, které může každý kdo má zájem realizovat.

Foto 7 a 8: Úprava terénu vytvořením mírné vlny terénu.
Foto 7 a 8: Úprava terénu vytvořením mírné vlny terénu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Pro vlastníky lesních pozemků, kteří chtějí pro zadržení vody v lesích vytvořit náročnější stavby, je určen Dotační program MZe ČR: Dotace v lesním hospodářství. Ty zahrnují v Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 opatření M08 „Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů“, kde jsou dotační operace:

Foto 9: Úprava terénu vytvořením mírné vlny terénu.
Foto 9: Úprava terénu vytvořením mírné vlny terénu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

8.3.1 Zavádění preventivních opatření v lesích. Operace má podpořit realizaci preventivních opatření před povodňovými situacemi, a podpořit tak následné snížení rozsahu škod způsobených těmito extrémními jevy. V rámci této operace jsou podporovány projekty malého charakteru na retenci vody, např. retenční nádrže nebo opatření na zpomalení odtoku vody a snížení odnosu splavenin zpomalením rychlosti vody prostřednictvím hrazení bystřin nebo stabilizací strží. Operace je zacílena na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) na území celé České republiky mimo Prahu a vodní toky, popř. jejich části a vodní útvary, které se nacházejí v rámci PUPFL. Žadatel: Soukromí a veřejní vlastníci, nájemci, pachtýři a vypůjčitelé lesa a jiné soukromoprávní a veřejnoprávní subjekty a jejich sdružení a spolky.

Foto 10 a 11: Terénní nerovnosti na cestě a vytvoření mělkého příkopu, napříč svahem po vrstevnici, kde může voda zasakovat.
Foto 10 a 11: Terénní nerovnosti na cestě a vytvoření mělkého příkopu, napříč svahem po vrstevnici, kde může voda zasakovat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

8.4.2 Odstraňování škod způsobených povodněmi. Operace má podpořit snížení rozsahu škod způsobených přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi. V rámci této operace je podporováno odstraňování škod způsobených povodněmi na malých vodních tocích a v jejich povodích, např. odstranění povodňových nánosů, usměrnění koryta vodního toku, oprava poškozených vodních děl, odstraňování škod způsobených povodněmi na objektech hrazení bystřin a hrazení a stabilizace strží, na lesních cestách a souvisejících objektech. Operace je zacílena na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) na území celé České republiky mimo Prahu a vodní toky, popř. jejich části a vodní útvary, které se nacházejí v rámci PUPFL.

Foto 12 a 13: Terénní nerovnosti na cestě  a mělká jáma se zadrženou vodou.
Foto 12 a 13: Terénní nerovnosti na cestě a mělká jáma se zadrženou vodou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

8.5.2 Neproduktivní investice v lesích. Operace je zaměřena na podporu zvyšování environmentálních a společenských funkcí lesa podporou činností využívajících společenského potenciálu lesů. V rámci této operace je podporována výstavba a rekonstrukce stezek pro turisty do šíře 2 metrů, naučné stezky, značení, výstavba herních a fitness prvků, zřizování odpočinkových stanovišť apod. Operace je zacílena na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) na území celé ČR mimo zvláště chráněná území, oblasti Natura 2000 a Prahu.

Žadatel: Soukromí a veřejní vlastníci, nájemci, pachtýři a vypůjčitelé lesa a jiné soukromoprávní a veřejnoprávní subjekty a jejich sdružení a spolky. Více se lze dozvědět zde.

Foto 14: Dřevěná přehrážka na snížení rychlosti vody. Foto 15: kamenný svodný, odvodňovací příkop bez retenčních opatření.
Foto 14: Dřevěná přehrážka na snížení rychlosti vody. Foto 15: kamenný svodný, odvodňovací příkop bez retenčních opatření.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Na foto 14 je vidět jedna retenční přehrážka ze dřeva, pokud se vytvoří soustava těchto přehrážek, je možno snížit rychlost odtékající vody i celkový objem odtoku. Zde by měl být současně řešen i převod vody do záchytným příkopů budovaných po vrstevnicích.

Tento způsob retence vody nebyl na nákladně vybudované cestě (foto 15) s odvodňovacím příkopem dodržen. Tímto „nedokonale vyprojektovaným“ opatřením jsme sice svedli vodu do jednoho místa, ale nic jsme pro posílení retence vody, snížení rychlosti vody, snížení objemu odtékající vody neudělali. Na les a na sucho v něm nikdo nepomyslel.

Vhodných míst na zadržení vody v lesích je mnoho, jde jen o to vytipovat takovéto lokality (foto 16).

Nelze však v současné době projektovat vodohospodářská opatření tak, že objem vody co přiteče z přívalových srážek, tak současně odteče (to lze vidět všude tam, kde je hladina vody ve vodní nádrži současně s bezpečnostním přelivem) – foto 17.

Foto 16: Zde kdysi byla malá vodní nádrž, a pořád zde existuje vhodná lokalita s možností její obnovy.
Foto 16: Zde kdysi byla malá vodní nádrž, a pořád zde existuje vhodná lokalita s možností její obnovy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

A sedimenty, které nese voda, zanášejí vodní nádrž a snižují i objem zadržené vody. Vodní nádrž je třeba řešit v souvislostech s krajinou, jejím obhospodařováním v povodí nad ním. Pokud toto nezohledníme, jedná se o nevhodně vynaložené finanční zdroje. Každá vodní nádrž by měla mít ovladatelný akumulační prostor (dlouhodobé zadržení vody) i retenční prostor (krátkodobé zadržení vody) viz foto 18.

Pro vybudování takovýchto opatření jako jsou na foto 17-18, je třeba nejdříve zpracovat studii s identifikací míst (kritických bodů) zrychleného odtoku vody za výrazných srážek. Kritický bod odtoku je místo, kde voda viditelně odtékající po povrchu vtéká do vodního toku, rybníka, vodní nádrže, tj. místo, kde se voda soustřeďuje. Stejné zásady platí i pro „neviditelnou, ale reálnou“ podpovrchovou vodu podchycenou drenážními systémy nebo lesními příkopy. I zde je možno vodu regulovat, zachytit ji a dále ji dle stanovištních podmínek využívat.

Foto 17: Vodní nádrž bez retenčního ovladatelného prostoru. Foto 18: Vodní nádrž s retenčním prostorem.
Foto 17: Vodní nádrž bez retenčního ovladatelného prostoru. Foto 18: Vodní nádrž s retenčním prostorem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Tomáše Kvítka

Pokud existuje ze strany vlastníků pozemku, nebo i uživatelů zájem o řešení problematiky sucha, je třeba začít tuto oblast systematicky řešit. Cílem tohoto článku je ukázat i jaký by měl být postup prací. Je třeba nechat zpracovat studii opatření a v ní je třeba provést tyto práce:

      1. Zjistit vlastnické a uživatelské vztahy a toto vše promítnout do mapových podkladů.
      2. Provést rekognoskaci zájmového území.
      3. Identifikovat kritické body odtoku vody.
      4. Navrhnout opatření k zadržení vody v lese, zakreslit je do map a odhadnout náklady na vybudování opatření.
      Projektová dokumentace je pak náročnější, ale to je jiný příběh.

Při projektování opatření je třeba vzít i v úvahu, že s projektově řešenými a realizovanými opatřeními v oblasti sucha, lze současně řešit i následující problematiky:

      a) zvýšení hladiny podzemní vody, více vody ve studních,
      b) výrazné omezení eroze půdy,
      c) snížení rizika lokálních záplav,
      d) snížení doby agronomického a hydrologického sucha,
      e) výrazné zlepšení jakosti vody,
      f) zvýšení retence vody v půdě,
      g) zvýšení akumulace vody v povodí,
      h) zvýšení ochlazujícího účinku vegetace,
      i) zvýšené poutání vzdušného CO2,
      j) zvýšení vitality keřové a stromové vegetace,

a tyto problematiky je třeba zohlednit. Proto je záhodno, řešit projektově vše současně a ne se vracet s projektováním na stejné místo, vždy když se změní klima.


reklama

 
foto - Kvítek Tomáš
Tomáš Kvítek
Autor je profesorem na katedře krajinného managementu Zemědělské fakulty na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, pracuje i pro Povodí Vltavy.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 07:18
Ano ano... toto "buším" do LČR už nějakou dobu a bez úspěchu... jsou to ignoranti...

Na příkladu LČR je vidět, že stát je opravdu nejhorší hospodář. Do dnes jsou lidé v lese ale i jiní pracovníci LČR (samozřejmě i některých jiných vlastníků lesů v ČR) zvyklí, že les JEN DRANCUJÍ a jen si berou... ne, že by měli lesu něco dávat... to po nich asi ani nemůžeme chtít... ale, když už v něm hospodaří a vydělávají na majetku nás všech (ve státních lesích), tak by se měli chovat alespoň zodpovědně a minimalizovat škody, které na ŽP i nám všem páchají....

Přijde mi jako nehoráznost, že odmítají nést zodpovědnost za vše co ovlivňují a jaké nevyčíslitelné škody ČR způsobují....

Jeden z důvodů "kůrovcové kalamity" je právě to, co je popisováno v článku. Lesy jsou totiž našim státním podnikem (a nejen jím) systematicky a cílevědomě odvodňovány... a pak mají tito lidé tu drzost LHÁT nám všem, že za šíření kůrovce může to, že málo prší... řeknou jen 1/10 pravdy a to jen tu co se nedá tak jednoduše napadnout...

První svým nezodpovědným a pokryteckým způsobem odvádějí vodu z lesa, potom nám všem způsobí obří škody podílem viny na povodních a suchu, potom nám řeknou, že jim z "nevysvětlitelných" důvodů hyne les, pak ho naprosto nevhodně a nezodpovědně vytěží a vytvoří tak místo lesa soustavu lokálních "pouští" a touto nezodpovědnou až zločinnou cestou pak ještě vytvoří další erozní rýhy a dále tak odvodňují les i krajinu.... potom nám řeknou, že je potřeba les zalesňovat uměle, místo, aby se nechal zarůst náletem a případně ze semen například břízy a i na tom se firma co zalesňuje napase..... potom taková nová výsadba hyne, z důvodů jak toho, že je umělá, často stále ze špatně zvolených dřevin a také tím, že je les maximálně systematicky a vědomě odvodňován a pak se zase může dosazovat další a další roky až do zblbnutí a prohýření stamilionů.....

Takto funguje hospodářský model LČR a nejen jich..... jeden velký zločin páchaný na nás všech a to s plným vědomím o páchané činnosti a jeho důsledky a sofistikovaným systémem LHANÍ A DEMAGOGIE běžným lidem.....

Náš stát a jeho firmy jsou jedna velká zločinecká organizace..............
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.6.2020 09:03
Dobrý článek, jen dvě poznámky- pokud za 20 minut spadne 30 mm vody, je to hodinový úhrn 90 mm a takový déšť, či spíše průtrž mračen nepojme nic, a dále pokud je půda delší dobu suchá, také špatně přijímá vodu, chová se na počátku jako olej, ze kterého všechno steče. Myšleno samozřejmě na větší úhrn vody za kratší dobu, " zahradnický" déšť je samozřejmě něco jiného.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 10:44 Reaguje na pavel peregrin
Já myslím, že článek a opravdový odborník to napsal jasně a zřetelně. I u takového úhrnu srážek je rozdíl jak krajina vypadá a pokud jsou v krajině prvky odvodňující, tak odvodňují víc, čím víc prší.... pokud jsou v krajině prvky retenční, vodu kterou jsou schopny zadržet zadrží a zbytek jde samozřejmě dál, ale s mnohem menšími škodami a také to pak nemá takový erozní efekt, jako krajina, která je nastavená na odvodňování... tento erozní efekt dále způsobuje další vysychání krajiny, protože vytváří větší erozní rýhy, kterými usnadňuje další odtok vody z poškozené krajiny...

Tak vás prosím, aby jste nerelativizoval a neohýbal realitu......

Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.6.2020 11:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Já popisuji pouze fakta, která nemůže zpochybnit ani p. Kvítek, ostatně nikterak nemám v úmyslu se s ním přít. Takovéto přívaly vody jsem párkrát zažil a znovu vám opakuji, že tam, kam spadnou, je nezadrží nic a v takovém okamžiku budete jen rád, že tam máte ten odvodňující prvek, protože v tu chvíli vás zachrání. No a že suchá půda po určitý čas nerada přijímá vodu je také realita, tudíž ji nelze nijak relativizovat a ohýbat.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.6.2020 11:45 Reaguje na pavel peregrin
Opravený text : Odborník to opravdu popsal jasně a zřetelně, ale nejde o nic nového, ani spasitelného. V oblasti kde máme chalupu, byla za komunistů, asi před 35 až 40 roky zřízena lesní cesta pro dopravu dříví. Cesta je vedena z cca 75% po vrstevnici. Je také vybavena ze strany do svahu nahoru asi metr hlubokým širokým příkopem a příčně uloženými železnými profily jsou vytvořeny odvodňovací drážky do stran, podobně jak popisuje odborník. A přesto, usychají v tom lese stromy, zejména borovice. Při tom je cesta téměř nepoužívaná, o čemž svědčí rostliný pokryv cesty.
Prostě, když neprší, když větry ze západu, které tu vanou z převážné míry, přináší jen mraky bez deště a spíše vysušují krajimu, nepomáhájí peníze, ani projekty, dokonce ani realizovaná opatření.
Je nutné zjistit a odstranit něco zásadnějšího, něco co omezuje přísun kondenzovatelné vzdušné vlhkosti nad naše území vzdálené od moře.
S trochou ironie si představuji, o čem budete psát a co budete kritizovat, pokud třeba letošní rok bude výrazně bohatší na dešťové srážky, než roky minulé.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.6.2020 11:46 Reaguje na Jiří Daneš
Určeno pro Lukáš Kašpárek.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 12:50 Reaguje na Jiří Daneš
Nerozumíte tomu a ani nechcete... a jen čekáte, že tu budu opakovat co už tu zaznělo tak 100000x.... nebudu...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 12:48 Reaguje na pavel peregrin
S tou suchou půdou jsem to vypozoroval také, to s vámi souhlasím, i když je to jen můj subjektivní dojem a nikde jsem o tom nic nečetl.

S tím odvodněním, které tam má být jen proto, že by mohli přijít lijáky už ale ani náhodou... to je svět viděný optikou dob minulých na srážky mnohem rovnoměrnějších... a hlavně je to jen pohled zemědělce... protože vy hodnotíte jen to, co potřebujete pro sebe samotné.... ale v tom je přesně rozdíl pro budoucnost.....

Už nebude možné, aby krajinu spravoval a diktoval v ní jen ten co v ní hospodaří a jeho lobby.... už to bude celá společnost co bude rozhodovat co a hlavně jakým způsobem toto bude probíhat.

Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.6.2020 13:01 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Takže když jste se přesvědčil sám o suché půdě, jistě uznáte, že praktici toho asi mohou a také vědí o hospodaření mnohdy víc jak ti, kteří to studují a učí pouze teoreticky.
K tomu odvodnění- již staří sedláci, které jistě není možno podezírat z velkozemědělských manýrů, uvažovali hlavně a jedině jako zemědělci, protože z pozice toho pro koho je práce s půdou obživou, nijak jinak uvažovat nelze. A moc dobře věděli, že není radno se vodě stavět jakkoliv na odpor, proto také vodě vždy umožňovali na nebezpečných místech plynulý odtok. Krajinu musí vždy spravovat ti, kdo o ni aktivně pečují a to jsou v drtivém čísle právě zemědělci a jim a pouze jim přísluší právo rozhodovat, nikoliv většinové společnosti, která je z 95% odtržena od přírody.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 14:12 Reaguje na pavel peregrin
No s tím už souhlasit rozhodně nemůžu... to už je zase takové vyjádření typu arogantního průmyslového zemědělce.... škoda... už to vypadalo, že nejste až tak sebestředný a nechápavý... oni vám to vysvětlí jiní... více povolanější než já :)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.6.2020 14:53 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zřejmě nesouhlasíte s tím posledním odstavcem, předtím tam snad nic závadného nebylo. Ale myslím to naprosto upřímně, byť jsem to napsal trochu razantněji- o krajině vždy budou ve své podstatě rozhodovat ti, kdo na ní hospodaří a tudíž se také o ni zásadním způsobem starají, nejde to jinak. Vždyť takoví ochránci přírody z mého okolí nebyli ani schopni vysekat palouk s orchidejemi o rozloze 30x30 m, nechali to naprosto zdevastovat, ale titíž lidé by měli rozhodovat o tom, jak řídit zemědělství? To by bylo přece k smíchu, či spíš k pláči.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

7.6.2020 21:37 Reaguje na pavel peregrin
Pochybuji, že zde někdy píšete něco co je pravda.. každopádně o desinformační kampaň jde ve vašem případě jednoznačně..
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

18.6.2020 10:45 Reaguje na pavel peregrin
Doufám, že si nemyslíte, že jsem pouze teoretik. Celý život se pohybuji v terénu a to i za deště, mlhy, sněhu, krásného počasí. K tomu si občas něco nastuduji, napíši a jsem rád, že se lidi ozvou. Kritikům lze pouze vzkázat, respektuji váš názor, ale ne vždy musím souhlasit.
A taky bych si přál, aby všichni ti, co zde diskutují napsali nějaký článek a sem do toho časopisu jej zaslali. Pak se uvidí co "umí", jak formulují. Tento příspěvek není určen jen Vám, ale všem diskutujícím.
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.6.2020 13:04 Reaguje na Lukáš Kašpárek
to nevsakování do suchého prachu nemusíte vypozorovávat, může si buď něco o povrchovém napětí pomatovat ze školy, nebo si to můžete i vygůglit.
tradice zahradnického řemesla velí zalévat těsně před silným deštěm - právě z tohoto důvodu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.6.2020 13:34 Reaguje na Lukas B.
Správně.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.6.2020 15:00 Reaguje na pavel peregrin
Není třeba ani účelné jít na 100 % řešení. Prostě pan Kvítek na to jde selským rozumem a na kalkulačce si dokáže spočítat i ekonomiku opatření. Mne rozhodně článek nezklamal.

Bohužel, podobně šikovně lze řešit tisíce dalších věcí včetně ochrany klimatu, ale neděje se to. Lidem chybí nadhled a kritické myšlení, nebo je semele systém.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

5.6.2020 22:56 Reaguje na pavel peregrin
Ano souhlasím. Pravdou je ale i to, že příroda a nejen lesy jsou na zeměkouli miliony let, a přežily různé přírodní podmínky. Mám svůj les, i ovocný sad, a mikroklima v obou případech bez dodávek zálivkové vody. Od doby vzniku ČSR a i za doby R-U zde byli lesní správci a hospodáři jež nehonili politiku a žili přírodou. V Československém socialismu byli sice komunisté na rozhodných místech , ale po šedesátých letech se stejně opírali i o nestranické vzdělance jimž sice házeli klacky pod nohy ale neobešli se bez nich. Možná většina zmetkovitosti a šlendriánu tehdejší doby byla dílem chartistů nižších třídních skupin než byli herci a umělci a prognostici. Je škoda, že po roce 1990, se situace nezmněnila, a přestože nám vládnou strany z leva do prava, tak profesních odborníků je jako šafránu. V devadesátých letech vyšla "ekologie" přírody překlad amerického originálu tamních profesorů významných universit. Jistě možná jimi uváděná fakta a příklady jsou čtyřicet let staré, ale stále platné. Zachytná funkce dostatečné funkce mulče na půdě pod stromy a keři. A to si může i v ČR každý ověřit, když odhrne vrstvu zastíněné půdy pod korunami tak vlhkost na úrovni kapkové závlahy tam je. Přívalové vody deště nemohou se rychle vsakovat pokud se povrch "zalepí" prachem a kapkami pokterých další odtékají pryč. Toto zjištění objevili už někdy v padesátých letech francouzští výzkumníci a v československu o tom informovaly knížky MF Kolumbus. Není pravdou, že se na zemědělských a lesnických školách československých socialistických vyučoval jen marxleninysmus a nikoli praktické předměty a postupy. Bude ještě pár desítek let trvat než se vzdělání získané učiteli a profesory v době socialismu obmnění za selesvětově uznávané. Třicet let je zatím krátká doba na změnu, a to i u těch jedinců jež profesní vzdělání získávali ve vyspělém západním světě.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.6.2020 11:41 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Odborníkto opravdu popsal jasně a zřetelně, ale nejde o nic nového, ani spasitelného. V oblasti kde máme chalupu, byla za komunistů, asi před 35 až 40 roky zřízena lesní cesta pro dopravu dříví. Cesta je vedena z cca 75 % po vrstevnici. Je také vybavena ze strany do svahu nahoru asi metr hlubokým širokým příkopem a příčně uloženými železnými profily je vytvořeny odvodňovací drážky do stran, podobně jak popisuje odborník. A přesto, usychají v tom stromy, zejména borovice. Při tom je cesta téměř nepoužívaná, o čemž svědčí rostliný pokryv cesty.
Prostě, když neprší, když větry ze západu, které tu vanou z převážné míry, přináší jen mraky bez deště a spíše vysušují krajimu, nepomáhájí peníze, ani projekty, dokonce ani realizovaná opatření.
Je nutné zjistit a odstranit něco zásadnějšího, co omezuje přísun kondenzovatelné vzdušné vlhkosti nad naše území daleko od moře.
S trochou ironie si představuji, o čem budete psát a co budete kritizovat, pokud třeba letošní rok bude výrazně bohatší na dešťové srážky, než roky minulé.
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

6.6.2020 17:31 Reaguje na Jiří Daneš
To odlesnění a zemědělské lány u nás likvidují malý vodní cyklus, ten třeba při mělkých tlakových nížích může stačit na solidní lokální přeháňky a bouřky, ale většinou je to jak říkáte o přísunu vlhkosti od moře, takže záleží i na stavu vegetace v okolních státech, proto by to měla hodně financovat EU, což asi bude. Podle mě nám pomůže jen kombinace pořádných větrolamů a dostatečné plochy lesa, která si ten déšť v mracích přitáhne k zemi - znalosti na to přece jsou, zasakovací opatření v krajině pomohou překlenout suchá období, ale se současným zemědělstvím to nemá mnoho společného, spíš to vidím na různé druhy agrolesnictví + replikaci modelu Zdoňov pro celou ČR (také vymyšleno do detailu), jinak to bohužel nepůjde a zrovna pro ČR je ta změna diametrální, leckomu se to asi líbit moc nebude, od toho ale máme politiky, aby zajistili občanskou objednávku a nastavili systém tak, aby se pro všechny vyplatil (dotace na zelenou plochu apod.), takže jenom chtít, krajině stačí podat pomocnou ruku, ona už to od určitého bodu nápravy zvládne do značné míry sama.
Odpovědět
MM

Milan Milan

7.6.2020 11:53
Jen nestačím koukat co hlavy rozumbradů nevymyslí. Proč je sucho,zbytečné bádat,protože chybí zimní srážky čili sníh, který je schopen v době tání pronikat do hloubky. Tady se mluví o dramatickém suchu v hloubce cca 1 metr, ale někteří odborníci řeší dotace do likvidace drenáží usazených zrovna v té hloubce kde je údajně sucho. V době korony ustal letový provoz a srážkové poměry se v květnu výrazně změnili k lepšímu,skoro normálu, ale pořád se dostatečně nezkoumá vliv letecké dopravy na změny teploty v nižších vrstvách atmosféry, podílu na znečištění ovzduší a jaký je vliv obrovských sálavých teplot leteckých motorů na možné vysoušení dešťových mraků....prostě je to stejné jako např. s dotační politikou na domácí topeniště mediálně načasované a politicky prezentované jako snad největší strašák za stav ovzduší. A s vodou teď to vidím stejně. Dotují se v podstatě nevýznamné, nebo sezónní projekty, nebo experimenty možná ovlivńující jednotky % místo hledání skutečných dlouhodobých a plošných řešení... Proto se mi ten článek jeví jako podnětný alespoň z pohledu odstraňování následků, resp. zlepšení schopnosti krajiny zlepšit stav vod. Bohužel když nebude pršet, je to tak trochu pouze utopie. A skutečné příčiny změny srážkových a vodních poměrů asi nikdo nechce pojmenovat,ani vybádat, protože jednoduché klišé o změně klimatu planety je přece po ruce. Ale s tím dlouho nevydržíme a nakonec i běžný občan pochopí v čem je zakopaný problém a co naši politici a developeři provedli s vodními zdroji v české kotlině.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

18.6.2020 12:38
Doufám, že si nemyslíte, že jsem pouze teoretik. Celý život se pohybuji v terénu a to i za deště, mlhy, sněhu, krásného počasí. K tomu si občas něco nastuduji, napíši a jsem rád, že se lidi ozvou. Kritikům lze pouze vzkázat, respektuji váš názor, ale ne vždy musím souhlasit.
A taky bych si přál, aby všichni ti, co zde diskutují napsali nějaký článek a sem do toho časopisu jej zaslali. Pak se uvidí co "umí", jak formulují. Tento příspěvek není určen jen Vám, ale všem diskutujícím.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist