Ivan Sommer: Trestá Ústavní soud za odevzdávání léků v lékárnách?
30.5.2008
Jako jeden z důvodů zavedení poplatků ve zdravotnictví uváděl ministr Julínek plýtvání léky, což dovozoval, mimo jiné, z jejich počtu, odevzdaného jako odpad v lékárnách. Ústavní soud tuto argumentaci přijal a též konstatoval snížení počtu receptů po zavedení poplatků. Občané si kupují laciné léky sami místo aby si je nechali předepsat..
Nezaznamenal jsem ale dosud, že by ministr Julínek nějak doložil kvantitativní údaje o plýtvání léky a za znalce odpadové problematiky ho asi považovat nelze. Připadá mi, že tyto údaje patří snad mezi státní tajemství nejvyšší priority a nerozumím, proč by se občané neměli dovědět přesná čísla. Také mi není jasné, jak lze u mnohých léků, které byly buď na předpis nebo volně prodejné, tuto okolnost rozpoznat. Rád se nechám poučit.
Zamoření životního prostředí léčivy začíná značně stoupat a stává se závažným problémem. Jako významná kontaminace se ukazují například hormonální antikoncepční prostředky, mající schopnost měnit pohlaví vodních živočichů. Stopy ibuprofenu (brufen, ibalgin) lze nalézt v mnoha vodních tocích nejen u nás, je jím zamořeno například Severní moře. Dokonce stopy léčiv byly zjištěny už i ve vodě z vodovodních kohoutků tam, kde je zdrojem povrchová voda. Není mým cílem rozebírat tento problém, což by bylo na dlouhou diskusi, jen upozorňuji na environmentální souvislosti.
Nepochybně lze uvítat snahu omezit plýtvání léky, popřípadě snížit jejich celkový objem, a tak zmenšit i zátěž prostředí. Avšak zmenší se celková spotřeba jen tím, že se jinak rozloží finanční úhrada? Vźdyť právě přesun na laciné léky, masově užívané, znamená vyšší pravděpodobnost zamoření prostředí než drahými léky na vzácné choroby. Zcela intuitivně lze soudit, že léky pro 10 miliónů obyvatel letos byly vyšším zdrojem kontaminace než léky pro oněch 200 nemocných, kteří překročili limit 5000 Kč. Konkrétní údaje souhrnné spotřeby zatím nebyly publikovány a je sporné, zda je lze zatím hodnověrně zjistit. Rostoucí zátěž prostředí v jiných zemích však naznačuje, že poplatky nevedou k environmentálně šetrnému chování.
Ústavní soud se možná nechtěně dostal na území environmentální politiky, ačkoli návrh na zrušení poplatků zamítl jako věc příslušející politikům. To je ta nepříjemná vlastnost přírody, že reaguje zdánlivě nevyzpytatelným způsobem na lidskou aktivitu a jedině využitím principu předběžné opatrnosti lze předcházet negativním dopadům.
S politováním však vidím zásadní nesrovnalost v přístupu Ústavního soudu v rovině etické. Na jedné straně vychází z údajů o odevzdaných lécích, tj. z ohleduplného chování lidí vůči životnímu prostředí, na druhé straně však označuje jako nezodpovědné plývající osoby na základě jimi odevzdaných léčiv. Neumím si nějak srovnat v mysli, že by někdo byl schopen racionálně a šetrně se chovat ke svém okolí a současně projevoval k němu neúctu plýtváním. Obávám se, že poklesne iniciativa obyvatel odnášet léky někam do lékáren, jestliže je mohou odhodit do blízké odpadové nádoby, a pak navíc nebudou za předání do lékárny kolektivně trestáni.
reklama
Zamoření životního prostředí léčivy začíná značně stoupat a stává se závažným problémem. Jako významná kontaminace se ukazují například hormonální antikoncepční prostředky, mající schopnost měnit pohlaví vodních živočichů. Stopy ibuprofenu (brufen, ibalgin) lze nalézt v mnoha vodních tocích nejen u nás, je jím zamořeno například Severní moře. Dokonce stopy léčiv byly zjištěny už i ve vodě z vodovodních kohoutků tam, kde je zdrojem povrchová voda. Není mým cílem rozebírat tento problém, což by bylo na dlouhou diskusi, jen upozorňuji na environmentální souvislosti.
Nepochybně lze uvítat snahu omezit plýtvání léky, popřípadě snížit jejich celkový objem, a tak zmenšit i zátěž prostředí. Avšak zmenší se celková spotřeba jen tím, že se jinak rozloží finanční úhrada? Vźdyť právě přesun na laciné léky, masově užívané, znamená vyšší pravděpodobnost zamoření prostředí než drahými léky na vzácné choroby. Zcela intuitivně lze soudit, že léky pro 10 miliónů obyvatel letos byly vyšším zdrojem kontaminace než léky pro oněch 200 nemocných, kteří překročili limit 5000 Kč. Konkrétní údaje souhrnné spotřeby zatím nebyly publikovány a je sporné, zda je lze zatím hodnověrně zjistit. Rostoucí zátěž prostředí v jiných zemích však naznačuje, že poplatky nevedou k environmentálně šetrnému chování.
Ústavní soud se možná nechtěně dostal na území environmentální politiky, ačkoli návrh na zrušení poplatků zamítl jako věc příslušející politikům. To je ta nepříjemná vlastnost přírody, že reaguje zdánlivě nevyzpytatelným způsobem na lidskou aktivitu a jedině využitím principu předběžné opatrnosti lze předcházet negativním dopadům.
S politováním však vidím zásadní nesrovnalost v přístupu Ústavního soudu v rovině etické. Na jedné straně vychází z údajů o odevzdaných lécích, tj. z ohleduplného chování lidí vůči životnímu prostředí, na druhé straně však označuje jako nezodpovědné plývající osoby na základě jimi odevzdaných léčiv. Neumím si nějak srovnat v mysli, že by někdo byl schopen racionálně a šetrně se chovat ke svém okolí a současně projevoval k němu neúctu plýtváním. Obávám se, že poklesne iniciativa obyvatel odnášet léky někam do lékáren, jestliže je mohou odhodit do blízké odpadové nádoby, a pak navíc nebudou za předání do lékárny kolektivně trestáni.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Když mužům rostou prsa. - 5. 6. 2008 - Ivan Sommerfafnir. V lékárně vás nikdo pokutovat nebude. Sice správně uvádíte, že léky nejsou zadarmo, ale obratem zapomínáte, že ani zneškodnění odevzdaných léků jako odpadu není zadarmo. Lékárny nebudou hradit tyto náklady z "dobré duše". Promítnou je podle konrétní situace do cen, možná do místních poplatků za odpad, nebudete "pokutován", pouze nějak "poplatkován" či "zdražen".Zapomínáte, že odpadová ekonomika funguje, "obrazně řečeno" obráceně než ekonomika nového výrobku (měl by se ale uvažovat celý životní cyklus). Občan nerad platí za odpad, chová se ekonomicky, takže stanovit poplatky za odpad znamená vnik černých skládek. Protože jsem se zabýval jejich likvidací, vím, že se v nich nacházely i staré léky. Obyvatelé malých obcí, kde není lékarna, je obvykle vyhodí do komunálního odpadu včetně jiných zbytků chemických látek. V Brně zkolaboval sběr drobného chemického odpadu (drogistika, barvy aj.) poté, co město stanovilo jednotný poplatek za odpad na občana. Napsal jsem tu článek o jednom léta zapomenutém zastávkovém stojanu na sběr drobného chemického dopadu. Proč nosit, tento odpad ke stojanu, když je možné je vyhodit do popelnice v domě. Považuji téměř za zázrak, že se udržel sběr léků v lékárnách, i když lékárníci ukazovali v televizi "děsivé plýtvání" na příkladu odezdaných léků a ministr Julínek tím argumentoval (4 miliardy Kč). Jsem zvědav, jestli zůstane, protože poplatky za komunální odpad se mají zvýšit až na 900 Kč. Kontaminace prostředí léčivy je známa již delší dobu, vlivy hormonů na změnu pohlaví či pohlavních znaků působí i na lidi. Velký skandál se odehrál v Itálii, kde si muži zakládají na své sexuální přitažlivosti, poté, co se zjistilo, že se projevuje údajně větší počet narůstání prsů u mužů (gynekomastie). Vzácně k tomu dochází následkem nemocí, ale případy bez zjevné příčiny byly podmíněny asi vlivem kontaminace prostředí. Konec konců i muži mohou nosit podprsenky, jestliže si ženy oblékají kalhoty. To není bonmot, existují prodejny s podprsenkami pro muže. Své názory zakládám na odbornosti a přímé zkušenosti. Prostě jsem se prohrabal několika černými skládkami a našel i léky. Také si obvykle vyjasním základní pojmy, například mi není jasné, co jsou to banální léky. Již Paracelsus ve středověku vyhlásil, že sloučenina může být v malém množství lékem, ve větším jedem. Rád se poučím, jesliže vysvětlíte, co je banální lék a uvedete příklady bez negativních účinků. Já sám neznám lék, na který by nebyl někdo alergický natolik, že mu lék vyvolá šok. Ocitám se někdy na straně zelených aktivitů, jindy stojím proti nim. Pokud si vylistujete mé články, tak to zjistíte snadno. Možná jste si mě s někým spletl, mám několik jmenovců. |